Výživa jednotlivých věkových skupin Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Zásady výživy malých dětí 1 Výlučné kojení zahrnuto také v Chartě práv dítěte (Viz. výživa kojeného a nekojeného kojence) Správně reagovat na potřeby dítěte při krmení Správná hygiena a zacházení s potravinami Rostoucí věk zvyšovat dávky příkrmu, různorodá konzistence potravin Pestrá strava
Zásady výživy malých dětí 2 Stravovací návyky: Přechod na smíšenou stravu = velké množství informací o potravinách Může některé druhy odmítat, má schopnost učit se preferovat potraviny na základě pozitivní zkušenosti Některé pokrmy nepřijme hned = proto opakované nenásilné podávání Spojení chuťového vjemu s příjemným pocitem nasycení = naučení upřednostňování těchto potravin
Zásady výživy malých dětí 3 Potraviny spojené s nepříjemným požitkem = možná celoživotní averze Malé dítě se řídí pocitem hladu a nasycení. Rodiče mohou tuto rovnováhu narušit např. nutí-li dítě dojídat vše, co je na talíři = postupně přestane vnímat svoje vnitřní pocity a řídí se tím, že má sníst obsah talíře Vliv matka a ostatní rodiny napodobuje model chování rodiny = preference potravin, chování u stolu...
Batolecí věk 1 V tomto období důležité: Upevnění zásad správného stolování Postupný přechod na běžnou stravu Pitný režim Energetická potřeba: Nižší než u kojence (množství kj/kg) cca 1200 kcal Strava pestrá, dostatek zeleniny, ovoce Respektování zásad racionální výživy Vhodná úprava NE ostrá, slaná, kořeněná jídla, aditiva
Batolecí věk 2 Až 0,5 l mléka Strava podobná stravě dospělých Od ukončeného 1. roku lze zařazovat vaječný bílek Lehce drobitelné není ještě kompletní dentice Maso všechny druhy Preference bílého masa Kvalitní červená masa Ryby tepelně upravené, NE nakládané, marinované Saláty bez majonéz, tatarských omáček Ne zcela vhodné houby, sladkosti, pochutiny
Batolecí věk 3 Pravidla: Rituál jídla pravidelnost, estetika, při jídle si nehraje a nečte, matka nepobíhá za dítětem, jí příborem POZOR na suplementaci multivitamínovými přípravky = vždy po poradě s pediatrem!!!
Předškolní věk 1 Zdokonalení stolování a hygieny Neostrá jídla Pravidelnost! nejbohatší snídaně Dostatek zeleniny a ovoce Pitný režim cca 1500 ml/d Doporučení: Ovoce přijímají rádi Zelenina křehká a syrová ostrou odmítají (cibule, kapusta...) Maso měkké, musí se dát dobře krájet a kousat
Předškolní věk 2 Obiloviny většina energetického příjmu Mléko a mléčné výrobky cca 0,5 l/d nebo 4 porce mléčného výrobku Ryby pozor ale na kosti Potíže s jídlem, jak jim předejít: Rozmanitá strava, estetická úprava zeleniny a jídla na talíři Netrestat, když dítě nechce jíst, naopak neodměňovat, že sní bez protestů Nespěchat na dítě když se loudá s jídlem Nenutit do jídla, aby snědlo vše
Předškolní věk 3 Co tedy ne a nebo jen výjimečně? Omezení hovězího masa největší zdroj Fe když ne maso, alespoň 1 týdně polévka Ztužené tuky zde je veliký rozdíl. Nejvhodnější je Flora, Rama (omezené množství TFA, vhodný poměr SAFA a MUFA a PUFA) Smažená jídla Zelenina NEvhodné např. květák při smažení natáhne hodně tuku Hranolky lze doporučit max. 1 měsíčně
Předškolní věk 4 Uzeniny Když už, tak šunka v jakosti minimálně výběrová nebo nejvyšší jakost. Pozor na obsah soli Měkké salámy NE, nevhodné složení mouka, sůl Přílohy Celozrnná rýže a těstoviny Brambor nejlépe vařený ve slupce Knedlík omezeně
Školní věk Podobná výživě předškolního věku Energetická potřeba 1800 2000 kcal Důležité dodržovat režim stravování Snídaně bohatá Dopolední a odpolední svačina drobná Oběd vydatný Večeře lehká Dostatek času na jídlo nejíst ve spěchu (snídaně) Pitný režim
Puberta, adolescence 1 Masivní růst Kritické období změny jsou rychlé, radikální a komplexní Období rizikové psychosociální problematika Potřeba energie 2500 3000 kcal/d Chlapci díky pohlavní diferenciaci vyšší potřeba Dívky cca 2200 kcal/d Dostatek živin a mikronutrientů Dostatek mléka a mléčných výrobků, masa, cereálií, masa
Puberta, adolescence 2 Ovoce a zelenina Snaha dodržovat režim Kvalitní výběr potravin doma = na svačinu jsou tak nuceni vzít si stravu, kterou rodiče alespoň částečně ovlivní Potřeba Ca ++ = 1200 1500 mg
Puberta, adolescence 3 Biologická problematika dospívání: Rychlý tělesný růst Nové hormonální poměry Imunitní změny Změna způsobu života (u části mládeže) Časté důsledky Nedostatek potřebných látek, živin Potíže s jídlem Výživu v dospívání ovlivňují: Tělesný růst a vývoj rychlost růstu se téměř zdvojnásobuje Samostatnější představy o rozhodování Představy ideálnějšího vzhledu (dívky) Stravování mimo domov i školu (fast foody, snacky)
Puberta, adolescence 4 Mimořádné nároky na živiny Nepřiměřené nároky sportu, práce Těhotenství, kojení Nevyvážená strava Diety (léčebné, ale i ideologie ) Nezdravá, chudá strava
Potřeba energie a bílkovin v dospívání Potřeba energie a bílkovin v dospívání Doporuč. denní dávky National Research Council 1989 Věk (roky) Energetická potřeba kcal/kg kcal/den g/kg Bílkoviny g/den Hoši 11 14 15 18 19 24 Dívky 11 14 15 18 19 24 55 2500 45 3000 40 2900 47 2200 40 2200 38 2200 1,0 45 0,9 59 0,8 58 1,0 46 0,8 44 0,8 46