Psychosociální aspekty integrace dětí-cizinců I. Lucie Hubertová LS 2014 Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073)
Úvod do problematiky Aktuální situace-narůstající počet dětí 1 generace imigrantů v českých školách (tj. dětí, jejichž mateřský jazyk je jiný než český) Národnosti na ZŠ-zejména ruská (7%), ukrajinská (23%), vietnamská (26 %), mongolská (3%), slovenská (19%), ostatní národnosti 22%. Relativně nová problematika ve školství související s politickými a hospodářskými změnami v ČR po r. 1989. Dítětem cizincem se pro účely této prezentace rozumí dítě z první generace migrantů, které má rodný jazyk jiný než čj. Do této skupiny lze zařadit jak děti narozené v ČR, tak mimo území ČR.
Proč toto téma? 1/ Aktuálnost a novost problematiky v ČR. 2/ Nedostatek informačních zdrojů a nástrojů pro učitele, (co dělat když..). 3/Osobní zkušenost z druhé strany (jaké to je.). 4/Profesní zkušenost.
Cíl této prezentace Seznámit studenty s dílčími psychologickými aspekty komplexní problematiky dítěte-cizince na škole. Seznámit studenty s modelem intervence CAP podle Cristiny Igoy. Předat vybrané praktické, ve výuce využitelné podněty získané jak z odborné zahraniční literatury, tak z praxe.
Proč se zabývat psychologickými aspekty? Problematika dítěte cizince v české škole zatím převážně řešena v těchto oblastech: 1/Hodnocení výkonu, akademického úspěchu či neúspěchu v předmětech, 2/výuka českého jazyka. Méně zájmu o to, co dítě cizinec (imigrant) a jeho rodiče prožívají při příchodu do nové země a nástupu do nové školy. Dobrý psychický stav dítěte, pocit psychické pohody (well-being) je zásadním předpokladem optimálního vývoje dítěte, včetně předpokladů pro učení.
Model intervence CAP dle Cristiny Igoy Cristina Igoa, PhD. ESL učitelka The Inner World of Immigrant Child, LEA, Inc., New Yersey, 1995
Model intervence CAP dle Cristiny Igoy Akademický aspekt Kulturní aspekt Psychologický aspekt
Model intervence CAP dle Cristiny Igoy Základnici CAP modelu tvoří kulturní a psychologický aspekt intervence, na tomto základu pak lze stavět akademický aspekt. Základní otázky spojené s CAP intervencí Jaké pocity má dítě ke své zemi? Jak prožívá opuštění domova? Co lze udělat pro podporu jeho rodného jazyka? Jak se dítě cítí ve škole? Má nějaké přátele? Jaké má předchozí vzdělání?
Vykořenění a tiché období 2 hlavní psychologické fenomény u dětí-cizinců, se kterými by měl učitel umět pracovat: 1/ vykořenění 2/ tiché období.
Proces vykořenění 1. stadium-dítě se dozví o stěhování do jiné země (nadšení, strach, smutek), málo času na zpracování emocí. 2. stadium-cesta (dobrodružství, trauma, šok..). 3 stadium-nový domov (objevování nového světa, zvědavost). 4. stadium-kulturní šok, deprese a zmatení při nástupu do nové školy (často se manifestuje tichým obdobím).
Proces vykořenění 5. stadiumasimilace nebo akulturace. 6. stadiumzakořenění (integrace původních kuturních kořenů a nové kulturní zkušenosti).
Tiché období dítěte cizince ve škole Tiché období- dítě i přes velmi dobré porozumění nové řeči ve škole mlčí Kazuistiky: Wu Bratr Haničky Cristina Igoa Honza
Tiché období dítěte cizince ve škole Příčiny tichého období-únava, přehlcenost dojmy a informacemi, změny nálad, strach a úzkost, osobnost dítěte (introverze, kulturní vliv ). Ticho jako projev velké psychické zátěže dítěte, ticho znamená bezpečí vnitřního světa. Doba 1-2 roky. Podněty pro práci učitele:hledat komunikační cesty (když ne verbální projev, tak kresba, psaní, hudba, dramatizace ). Na straně učitele je důležitá schopnost improvizace, být trpělivý.
Tiché období dítěte cizince ve škole Pro některé děti je bezpečnější zpočátku česky šeptat (využití v různých hrách na šeptanou atp.). Neuspěchávat, netlačit na rychlé osvojení českého jazyka, na aktivní používání, ale citlivě dítě provést tichým obdobím,hledat možnosti. Neulevovat z procesu vzdělávání, ale přizpůsobit. Čeho se zásadně vyvarovat jako učitelpřisuzovat dítěti vlastnosti jako nechuť se učit jazyku, lenost atp.
Celoroční projekt vycházející z CAP modelu Kniha o rodné zemi intervence Akademická složka-napsat článek, sběr informací, čtení Kulturní složka-zažít pocit kontinuity skrze vyprávění o vlastní historii, náboženství Psychologická složka-vyjádření emocí a pocitů
Význam komunikace s rodinou Psychologický aspekt: podpora autority rodiče, motivace dítěte i rodiče. Možnosti komunikace: Komunikační karty. Pravidelné zprávy. Podpis jako symbol autority. Děti jako překladatelé (buddy systém). Návštěva v rodině.
Adaptační multikulturní skupina ZŠ Sázavská, Pha 2 Probíhala od října 2009 na ZŠ Sázavská, P2. 4 žáci 1. a 2. třída (2 dívky ruské národnosti, 1 chlapec italské národnosti, 1 chlapec čínské národnosti). Důraz na kulturní a psychologické aspekty.
Adaptační multikulturní skupina, ZŠ Sázavská, P2 Hlavní cíl-podpora sebedůvěry, naplnění potřeby bezpečí a sounáležitosti, podpora procesu akulturace. Konkrétní aktivity ve skupině: Práce s expresivními technikami-kresba, prstové barvy. Práce s mapou, knihami o zemích odkud děti pocházejí. Komunitní kruh. Dramatizace. Rytmizace (zejm. česká poezie a říkadla). Individuální dialogy.
Další aktivity školy pro podporu dětí-cizinců na ZŠ Sázavská Intenzivní kroužek českého jazyka. Individuální péče o předškolní děticizince, zapsané. Přípravná třída pro děti sociokult. znevýhodněné (předpoklad majoritního zastoupení dětícizinců).
Reflexe vlastní zkušenosti rodiče-cizince Obavy z předsudků vůči mně a dětem jako cizincům. Žádné vazby na ostatní rodiče. Neznalost prostředí a systému školy. Administrativa kolem nástupu. Obavy o to, jak situaci děti zvládnou.
Reflexe vlastní zkušenosti 2 děti, 2 osobnosti, 2 způsoby adaptace na školu: J (Lee Elementary School, Manhattan, Ogden School District). N-(Kimball Ave Preschool).
Systém podpory dětícizinců na Lee Elementary Při nástupu do školy komplexní zhodnocení situace dítěte. ESL učitelpravidelné hodiny. Slovní hodnocení. Pravidelná komunikace s rodiči, newsletter pro rodiče. School
Otázky učitele (vycházející z CAP modelu) Jak je dítě staré? Jaké je národnosti? Jaké vyznává náboženství? Jaká je jeho znalost českého jazyka? Co prožilo, než se dostalo do ČR? Do jaké třídy chodilo v rodné zemi, kolik let se vzdělávalo? Na co se ve výuce kladl důraz? Jak bylo akademicky úspěšné v rodné zemi? Do kolika škol v ČR chodilo? Do jakých? Umí číst a psát v rodném jazyce? Jaké má zájmy, koníčky? V jaké rodinné situaci se nachází? Jak se mohou rodiče podílet na vzdělávání dítěte? Kdo jim může pomoci? Jak by rodiče své dítě popsali?
Vyčerpání Životní změna, nové podněty a informace, osvojování nového jazyka=stavy vyčerpání, únavy u dítěte cizince, přetíženost dítěte, potřeba odpojit se od neustálého toku nových informací Podněty pro práci učitele-respektovat tento fakt, umožnit dítěti odpočinek, případně i krátký spánek během vyučování
Deprese, výkyvy nálady Náročné životní události, leckdy kumulované (ztráta blízkých, vazeb na příbuzné, bezpečného původního prostředí, domova.)-výkyvy nálad, deprese u dětí imigrantů Kazuistiky: Anja, Tamara Podněty pro práci učitele:znalost historie dítěte, odkud přišlo, na co mělo vazby, jaké zažilo ztráty, případně traumata, kultura rodiny dítěte, náboženství Podpoření pocitu bezpečí a sounáležitosti (ve skupině, podpora sociálních vazeb), poskytnutí osobního času-setkání pouze učitel a dítě, projevení intenzivního zájmu, návštěva rodiny Komunikace s rodinou, při známkách vážných psychických potíží dítěte nutnost doporučit odborné služby (dětský psychiatr, psycholog )
Osamělost Málo sociálních vazeb, kontaktů Více faktorů-dáno jazykovou bariérou, náladou (depresí), kulturními rozdíly Podněty pro práci učitele ad předchozí doporučení-ale zejména je důležitá intenzivní práce se skupinou, tj. novou třídou, umožnit dítěti začlenění i do jiných skupin (malé adaptační skupiny pro děti-cizince na škole, peer programčeské dítě jako průvodce nově příchozího cizince v prvním školním roce atd ). Poznat rodinu dítěte, přijmout pozvání k návštěvě doma.