EVALUACE HODNOTÍCÍ UDRŽITELNOST A EFEKTIVITU INTEGRAČNÍCH STRUKTUR V OBCÍCH PO ODCHODU AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ Vendula Gojová říjen, 2015 1
Obsah ÚVOD... 3 1. INTERVENCE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI... 5 1.1 Situace při vstupu ASZ... 6 1.2 Strategie intervence Agentury pro sociální začleňování v obci... 8 1.3 Oblasti podpory a inkluzivní nástroje implementace do obcí... 13 1.4 Shrnutí dílčích hodnocení intervence Agentury pro sociální začleňování a doporučení... 21 1.4.1 Hodnocení intervence ASZ a doporučení institucionálních partnerů působících v lokálních partnerstvích... 21 1.4.2 Hodnocení intervence ASZ a doporučení realizátory evaluačních výzkumů... 25 1.4.3 Hodnocení a doporučení k metodické úloze Agentury pro sociální začleňování... 26 Závěr... 28 2. LINIE ROZVOJE... 30 Závěr... 35 3. HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI A EFEKTIVITY INKLUZIVNÍCH NÁSTROJŮ PO ODCHODU ASZ Z OBCE... 37 3.1 Doporučení... 40 Literatura... 41 Seznam příloh... 41 Seznam tabulek... 41 Seznam zkratek... 41 Přílohy... 42 Příloha č. 1 Přihláška obce ke spolupráci s ASZ z roku 2010 Dotazník pro uchazeče... 42 Příloha č. 2 Seznam obcí, v nichž byly provedeny evaluace dopadů intervence ASZ v letech 2010-2013 (2011-2014)... 44 2
ÚVOD Cílem je zhodnotit, jak se v daných 18 obcích podařilo zavést inkluzivní nástroje Agentury pro sociální začleňování prostřednictvím institutu lokálního partnerství a jak se daří tyto nástroje realizovat po odchodu Agentury pro sociální začleňování z obce. Evaluace se tedy bude orientovat na dvě roviny: - Jaké inkluzivní nástroje se podařilo zavést díky lokálním partnerstvím? Co tomu pomohlo? (u těch, které se zavést nepodařilo, analogicky - co tomu bránilo) - Jaké inkluzivní nástroje se podařilo udržet po ukončení lokálních partnerství? Co tomu pomohlo? (u těch, které se udržet nepodařilo, analogicky - co tomu bránilo) Evaluace je zpracována pomocí komparativní analýzy případových studií kombinující použití kvantitativních a kvalitativních sekundárních dat. Jako vstupní data poslouží 18 evaluací působení lokálních partnerství (dále jen LP) v obcích v letech 2010 2013 (resp. 2011-2014). Evaluace byly realizovány v období březen červen 2015. Každá tato evaluace bude pro nás představovat případovou studii působení lokálního partnerství v dané obci a budeme s ní nakládat jako se zdrojem sekundárních dat. Závisle proměnná tedy bude udržené a nadále používané inkluzivní nástroje lokálního partnerství Cílem je v podstatě vysledovat a identifikovat podmiňující faktory, které mají vliv na podobu závisle proměnné, a zhodnotiti tak stav inkluzivních nástrojů po odchodu Agentury pro sociální začleňování (dále jen ASZ) ve sledovaných obcích. Filozofií ASZ je proces integrace lidí ze sociálně vyloučených lokalit probíhající zároveň v mnoha oblastech. V každé z nich je třeba přijmout řadu kroků na úrovni samospráv, škol, policie a dalších institucí, včetně nevládního sektoru. Tato řešení je nutné vhodně kombinovat a koordinovat, a to zejména na úrovni obce či města. Bez propojení a návaznosti jednotlivých opatření se výrazně snižuje jejich účinnost. 1 Ke každé oblasti podpory má ASZ identifikováno několik opatření k realizaci, jež v tomto textu považujeme právě za inkluzivní nástroje ASZ. Text nejprve shrnuje situace ve sledovaných obcích, kde ASZ realizovala lokální partnerství. Přináší tedy přehled vstupních situací v obvyklých oblastech podpory 2 (bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, sociální služby, bezpečnost, rodina a sociálně-právní ochrana), které lokální partnerství řešila. Dále identifikaci strategií/postupů, jak je řešila, a shrnutí výsledků působení ASZ v jednotlivých oblastech podpory s důrazem na efektivitu a udržitelnost integračních sktruktur po odchodu ASZ. Počínání ASZ v jednotlivých obcích lze definovat jako komunitní organizování 3. Přičemž komunitu v tomto případě můžeme definovat skrz zájem zapojených aktérů participovat na procesu sociálního začleňování v obci. K tomu, abychom tuto činnost mohli označovat, jako komunitní nás vedou dva předpoklady: (1) každý aktér se zapojil do činnosti LP proto, že chtěl usilovat o změnu v tématu sociálního začleňování ve své 1 http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory 2 Taxativní vymezení oblastí podpory dle ASZ http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory 3 Komunitní organizování jako jeden z modelů práce s komunitou (Popple, 1995). 3
obci, (2) toto společné úsilí o změnu nemělo mít dopad pouze na jednotlivé členy LP, ale na obyvatele SVL, resp. obyvatele obce jako celku. Lokální partnerství chápeme tedy jako jakousi radu členů obce, která má mandát zabývat se řešením problematiky sociálního vyloučení. Jako užitečné se tedy zdá podívat se na činnost sledovaných lokálních partnerství ve čtyřech liniích rozvoje. Ty jsou identifikovány pro práci s komunitami, resp. právě v těchto čtyřech liniích je analyzována činnost komunitních rad (jejichž ekvivalentem jsou právě lokální partnerství). Druhá část textu se bude věnována analýze působení lokálního partnerství právě v kontextu zmíněných linií rozvoje. Závěrečná část textu je věnována shrnutí hodnotícímu udržitelnost a efektivitu inkluzivních nástrojů po odchodu Agentury pro sociální začleňování z obce, přičemž se již jen krátce snaží identifikovat hlavní doporučení pro Agenturu v její další činnosti. 4
1. INTERVENCE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI Sociálně vyloučený člověk se obvykle nepotýká jen s jednou potíží, ale s celou řadou problémů, které se prolínají různými sférami jeho života a vzájemně se ovlivňují. To je jedna z hlavních myšlenek konceptu sociálního vyloučení 4, z nichž vychází při své činnosti také ASZ 5. Určuje přitom šest oblastí, ve kterých je potřeba provést konkrétní kroky k tomu, aby byl podpořen proces sociálního začleňování. Podmínkou intervence ASZ je koordinace těchto opatření v dané obci a kombinace vhodných aktérů na jejich plánování a realizaci. Přičemž za vhodné aktéry ASZ považuje samosprávu, místní školy, policii a další instituce podílející se na politice sociálního začleňování v obce. Míru ochoty přemýšlet tímto způsobem obce deklarují ve svých přihláškách ke spolupráci v lokálním partnerství s ASZ. V případě, že jsou k intervenci ASZ vybrány, je provedena externím dodavatelem tzv. situační analýza popisující aktuální stav SVL a přístupu obce k sociálnímu začleňování právě z hlediska zmiňovaných oblastí podpory bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, sociální služby, bezpečnost, rodina a sociálně-právní ochrana. Shrnutí této fáze intervence ASZ ve sledovaných obcích budeme věnovat první část kapitoly. Na začátku další fáze je stanoven koordinátor budoucí koordinační platformy (tedy lokálního partnerství), jehož pozice je nazvána lokální konzultant 6. Jeho výběr je v kompetenci ASZ a je poté i jejím zaměstnancem. V této fázi má dva klíčové úkoly (1) zformovat platformu lokálního partnerství a (2) s touto platformou vytvořit strategický plán. Strategický plán je vytvářen všemi členy lokálního partnerství, často rozdělených do pracovních skupin dle témat/oblastí podpory. Jeho výchozím bodem je právě situační analýza. Identifikuje oblasti a opatření, na kterých je třeba pracovat s cílem posílit proces sociálního začleňování v dané obci. Jednotlivá opatření se pak obvykle odráží v identifikaci konkrétních projektů, jejichž realizace má k zavedení daného opatření přispět. Druhá část této kapitoly bude tedy shrnovat strategii řešení a postupů lokálních koordinátorů a jejich práci s lokálními partnerstvími. Třetí část této kapitoly popisuje inkluzivní nástroje v jednotlivých oblastech, tak jak se je dařilo implementovat do struktur sledovaných obcí. Jednotlivé oblasti analyzuje zejména z hlediska vlivu intervence ASZ v jednotlivých obcích a pokouší se identifikovat proměnné, které s výsledky mohou souviset. Závěrečná část kapitoly pak shrnuje hodnocení dílčích intervencí ASZ ve sledovaných obcích a interpretuje doporučení lokálních partnerek a partnerů, ale i autorek a autorů dívčích evaluací. 4 Lenoire, 1974 5 http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory 6 Zde i dále v textu máme na mysli jak lokálního konzultanta, tak lokální konzultantku. 5
1.1 Situace při vstupu ASZ Podáním přihlášky 7 ke spolupráci s ASZ obce deklarují pochopitelně o takovou spolupráci zájem a přislibují tak spolupráci ve všech rovinách. Z přihlášky se dá vysledovat jejich pohled na problematiku sociálního začleňování co v době podání přihlášky ve věci již realizují, co dále potřebují a od spolupráce s ASZ očekávají. Dílčí evaluační zprávy pak obsahují informace, kdo byl iniciátorem podání přihlášky v té které obci a koho ke spolupráci pověřil (tedy kdo se nakonec lokálního partnerství účastnil). Již v tuto chvíli je zřejmé, že postoj obce na samém počátku spolupráce s ASZ a motivace k ní, měla významný vliv na celý průběh intervence ASZ a její výsledky. Tedy i na efektivitu a případnou udržitelnost zaváděných inkluzivních nástrojů a formování integračních struktur. Několik ze sledovaných obcí přihlášku ke spolupráci s ASZ nepodávalo poprvé - např. po třetí Děčín a Vejprty, po druhé Kadaň a Sokolov. Málokterý zájemce deklaroval, že z výčtu integračních opatření uvedených v přihlášce nerealizuje v době jejího podání téměř žádné (Obrnice). Naopak většina zájemců identifikuje většinu integračních opatření jako již nastavené a realizované. Nicméně jsou zájemci, kteří popisují absenci podpory/realizace konkrétních programů (např. programy na podporu integrace dětí ze SVL do běžných předškolních zařízení (Havířov, Jirkov) nebo absenci terénních programů (Jirkov). Případně popisují bezradnost v konkrétní oblasti (ubytovny Kutná Hora, bydlení Krupka, Sokolov). Anebo popisují, že nemají parciální strategické dokumenty jako např. koncepci prevence kriminality, koncepci bytové politiky apod. (Jirkov, Krupka). Někteří zájemci v přihlášce předesílají, že budou spolupracovat na implementaci navržených opatření v budoucím strategickém plánu sociálního začleňování vyprodukovaném lokálním partnerstvím, kromě spolufinancování na plánovaných opatřeních (Havířov). Očekávání většiny zájemců od spolupráce s ASZ byla realistická (např. Havířov, Děčín, Hodonín, Jáchymov, Jirkov, Obrnice). Občas se v přihláškách objevila očekávání mimo možnosti ASZ ve tříletém horizontu jejího působení v obci (např. prevence vzniku nových sociálně vyloučených lokalit (Havířov); rozvoj sociálně vyloučených lokalit v kontextu a zájmu celého města a všech jejich občanů (Havířov); přeměna SVL ve standardní městské části (Havířov); eliminace specifické trestné činnosti (Havířov)). V případě některých zájemců, kde se předpokládalo zapojení více sociálně vyloučených lokalit, byla očekávání spíše nejasná (Toužim/Teplá) nebo nejednotná (Mělník). Zájemce z hlediska jejich očekávání od intervence ASZ lze rozdělit v zásadě do dvou skupin: 1) očekávání projektového poradenství, vč. přípravy projektů (př. Bílina, Havířov, Jáchymov, Vejprty, Mělník) 2) očekávání konzultace strategií sociálního začleňování, vč. tvorby a posílení koordinační platformy (př. Kutná Hora, Jirkov, Kadaň, Obrnice, Sokolov) 7 Viz příloha č. 1 6
Toto dělení lze spojovat s rolí a motivací vedení obce a mírou jejich angažmá v následném lokálním partnerství: Ad 1) Vidina realizace velkého projektu, který často už dlouho před tím plánovali, ale nesehnali na něj podporu, pravděpodobně pro politické vedení obce/města znamenala, že dostačující je do lokálního partnerství delegovat někoho z úřednického aparátu radnice (př. Havířov, Bílina, Jáchymov). Ad 2) Bezradnost a potřebu podpory a návodu k sociálnímu začleňování pak můžeme spojit s aktivním působením politických představitelů obce/města v později ustaveném lokálním partnerství (př. Kutná Hora, Jirkov, Kadaň, Obrnice, Větřní). Z vize a poslání ASZ 8 bychom mohli předpokládat, že iniciátorem podání přihlášky ke spolupráci bude právě politické vedení města (př. Děčín, Vejprty, Větřní, Havířov, Kutná Hora, Sokolov, Jirkov). Ne vždy tomu tak ve sledovaných obcích bylo. Impulz k podání přihlášky dávali často vedoucí sociálních odborů obce/města (Hodonín, Kadaň), případně ředitelé místních významných neziskových organizací (př. Bruntál, Toužim, Mělník, Bílina, Krupka). Ti spoluprací s ASZ často sledovali právě možnost, jak dosáhnout na finanční podporu svých velkých projektů, nebo jak získat podporu města pro realizaci kroků k sociálnímu začleňování (př. Krupka). Zájemci o spolupráci s ASZ měli v době podání přihlášky zkušenost s komunitním plánováním sociálních služeb. Tato zkušenost a dovednost však byla různá. Od zkušených, kteří za sebou měli realizaci několika komunitních plánů, vč, jejich evaluace. Přes ty, kteří zadávali tvorbu komunitního plánu externí firmě a identifikace místních hráčů s opatřeními takového strategického dokumentu tak nebyla příliš vysoká (př. Havířov). Až po ty, kteří si uvědomovali, že komunitní plán může být jen jedním z dílčích strategických dokumentů přispívajících ke strategii sociálního začleňování. Na podobu intervence ASZ v obci a jejích dopadů mohla mít vliv situační analýza, resp. její kvalita a termín vyhotovení. V několika případech (Bruntál, Toužim/Teplá) byla kvůli nekvalitnímu zpracování zhotovitelem k dispozici až v době, kdy už lokální partnerství pracovalo na podobě strategického plánu. Což jeho podobu mohlo ovlivnit ve smyslu neobjektivizovaných vstupních dat, na základě kterých pak jednotlivá opatření vznikala (k dispozici byla pozdě také v Havířově, Bílině). Obvykle situační analýzy jednotlivých obcí ukázaly, že sledované oblasti podpory jsou určitým způsobem již rozvíjeny. Přičemž nejčastějším slabým místem byly strategie v oblasti bydlení (př. Havířov), v oblasti sociálních služeb chyběli poskytovatelé nebo jejich síť (př. Jáchymov, Havířov). Jinde byla situace opačná v lokalitě byl pouze jeden silný hráč (př. Bruntál, Hodonín). 8 http://www.socialni-zaclenovani.cz/vize-a-poslani 7
1.2 Strategie intervence Agentury pro sociální začleňování v obci Poté, co je rozhodnuto o výběru podpořených obcí, začíná tříletá spolupráce obce a ASZ. Přičemž základní plán spolupráce je rozvržen tak, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 1: Rozvrh základního plánu spolupráce ASZ a obce měsíce Činnost 1. ustavení lokálního partnerství 2. - 4. provedení situační analýzy 2.-6. zpracování strategického plánu lokálního partnerství 2.-6. příprava a začátek realizace předem definovaného opatření pokud jej obec chce aplikovat a zaváže se k tomu na začátku spolupráce 7.-18. realizace plánu v terénu 19.-22. vyhodnocení naplňování plánu a jeho další úprava 23.-30. realizace plánu v terénu 31.-36. příprava na předání a předání řízení lokálního partnerství vedení města/obce, důsledná aplikace udržitelnosti nastavených změn Zdroj: Interní materiály ASZ Lokální konzultant Klíčovou roli při intervenci ASZ v každé obci bezesporu sehrála pozice lokálního konzultanta. Měl by být především koordinátorem sítě lokálního partnerství, facilitátorem, mediátorem, dohlížečem nad naplňováním opatření stanovených ve strategickém plánu sociálního začleňování (dále jen SPSZ), přenašečem dobré praxe. Dle hodnocení členů sítí lokálních partnerství si většina lokálních konzultantů působících ve sledovaných obcích časem vybudovala silnou pozici a respekt mezi partnery. A to především svými dobrými znalostmi o fungování lokality, komunikační obratností (např. Bílina, Havířov, Kutná Hora, Kadaň, Krupka, Bruntál, Děčín, Sokolov). V některých obcích se stali významnou oporou pro město. To můžeme vnímat z počátku jako pozitivum, ze kterého se však postupem stala nevýhoda lokální konzultant zůstal ve své aktivitě poněkud osamocen a čím více zastupoval roli města, tím menší díl samostatného přístupu od města dostával. Ve dvou třetinách obcí (Bílina, Bruntál, Havířov, Kadaň, Trmice, Kutná Hora, Hodonín, Krupka, Vejprty, v Jáchymově a Obrnicích dokonce dvakrát) došlo během tříleté intervence ASZ z různých důvodů (změna pracovní pozice v rámci ASZ, odchod nebo přerušení zaměstnání) k výměně na pozici lokálního konzultanta. Tím se přirozeně na určitou dobu přerušila/oslabila činnost celého lokálního partnerství, protože druhý lokální konzultant si musel vybudovat svou pozici a navazovat na práci předchozího kolegy. Někdy se podařilo navázat rychle a bez větších prodlev, jindy se výměna na pozici odrazila ve fungování lokálního partnerství a naplňování SZSZ citelněji. V některých obcích drželi LP v pauzách mezi střídáním lokálních konzultantů někteří místní aktéři (Jáchymov, Obrnice). V několika obcích došlo k výměně lokálního konzultanta po dvou letech, což mělo výrazný vliv na poslední rok fungování LP. Šlo totiž o období, kdy měl být SPSZ revidován a aktualizován (např. Havířov, Bílina, Kutná Hora). 8
Bezproblematičnost výměny lokálního konzultanta během období intervence ASZ v několika obcích nepodpořila skutečnost, když se novým lokálním konzultantem stal zaměstnanec místní NNO, což přirozeně ani pro něj ani pro další členy LP a partnery nepřispívalo k obrazu zcela nezávislé konzultantské roli (Havířov, Hodonín). To, co jinde bylo hodnoceno pozitivně např. děčínský lokální konzultant a jeho aktivní zapojení do stávajících procesů obce a pravidelná setkávání s jejím politickým vedením bylo jinde interpretováno jako orientace na individuální partnery, která způsobovala to, že se ostatní členové LP cítili být z procesu vyloučeni, což mělo negativní vliv na LP jako celek (Bruntál). Formování lokálního partnerství V této fázi byla důležitá role a angažmá nejen politické, ale i úřednické části města. Ta se pohybovala na dimenzi: sporadická (Havířov) až významná (Kutná Hora). Motivace ostatních aktérů k potenciálnímu členství v LP byla totiž značně ovlivněna motivací vedení města (pozitivně např. Kadaň, Obrnice, Jirkov, Vejprty). Častou vstupní informací pro lokální konzultanty bylo, že souběhem lokálního partnerství s komunitním plánováním hrozí, že lidé budou přeplánováni a přescházeni (Havířov, Bílina), což se odrazí v jejich motivaci a aktivitě v LP. V takových případech je úkolem LK přesvědčit je, že to má smysl. Že LP je o tom, věnovat se procesu sociálního začleňování jiným způsobem. Zaměřením se nejen na sociální služby, ale vše, co přispívá k sociální inkluzi. Z dílčích evaluací se ukazuje, že v tomto přesvědčování je výhodou, když přesvědčuje někdo mimo místní struktury, tedy právě lokální konzultant. K potenciálnímu riziku souběhu LP a komunitního plánování se někteří lokální konzultanti postavili tak, že vyjednali paralelní řešení komunitního plánu a SPSZ (např. Jirkov). Obě strategie v každém případě významně přispěly k rozvoji chápání komplexnosti problematiky sociálního začleňování. Co formování lokálního partnerství ve většině sledovaných obcí komplikovalo, bylo v první řadě načasování v případě vstupu ASZ do obce na jaře 2010 se krátce po zahájení spolupráce (na podzim 2010) konaly komunální volby. Další komplikací bylo založení partnerství více obcí odlišných zájmů (Toužim/Teplá, Mělník/Spomyšl/Horní Počáply) nebo jejich velký územní rozsah (Toužim/Teplá, Mělník, Jáchymov), případně naopak nevybrání dominantní obce spolu s obcí satelitní (obce Větřní a český Krumlov se hlásily ke spolupráci souběžně, Monitorovací výbor však vybral pouze Větřní). Naopak pozitivním aspektem bylo, když v době ustanovování LP nebyla v obci jediná organizace, která by svou činnost orientovala primárně na problematiku sociálně vyloučených lokalit (Havířov). Pro téměř všechna lokální partnerství ve sledovaných obcích je typická velmi aktivní počáteční fáze, pracovní skupiny se scházely často (1x za cca 2 měsíce). Obvykle bylo osloveno množství místních hráčů, někteří neprojevili zájem, jiní se účastnili vice méně aktivně. Členové většiny lokálních partnerství hodnotili pozitivně, když lokální konzultant před začátkem LP formuloval hlavní východiska, identifikované rámcové potřeby a cíle, ke kterým by LP mělo ve své činnosti směřovat, a které by měly být po ukončení spolupráce s Agenturou naplněny, nebo by alespoň mělo být připraveno zázemí pro jejich realizaci. 9
Vytváření strategického plánu sociálního začleňování a práce s ním Pro tvorbu SPSZ bylo charakteristické rozdělení sítě lokálního partnerství do pracovních skupin (Havířov, Bruntál, Bílina, Kutná Hora, atd.) kopírujících obvyklé oblasti podpory (např. pracovní skupina Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů ; pracovní skupina Zaměstnanost, pracovní skupina Vzdělávání a volný čas, pracovní skupina Bydlení ). Zajímavostí je, že v několika LP nebyla sice k některé z oblastí podpor ustavena pracovní skupina, tato oblast a k ní se vztahující cíle se nakonec v SPSZ objevily (např. Havířov). Jako jeden z podkladů k tvorbě SPSZ má sloužit již zmiňovaná situační analýza obce. V několika obcích došlo k tomu, že situační analýza byla k dispozici až po vytvoření strategického plánu (Bílina, Bruntál), navíc byla nekvalitní (Toužim/Teplá). To byla pochopitelně poměrně riziková situace ohrožující pozdější plnění SPSZ (např. v Toužimi/Teplé takto došlo k opomenutí zásadních aktérů a kontextů, což vedlo k referendu občanů o dalším setrvání ASZ v obcích). Nejednou kritizovaný souběh tvorby situační analýzy a tvorby strategického plánu je nicméně viditelný i v rozvrhu základního plánu spolupráce ASZ a obce (viz tabulka č. 1). Chybějící analytický podklad pro plánování může samozřejmě následující procesy významně ovlivnit. Strategické plány se ve sledovaných obcích různí jak svým rozsahem, tak svými ambicemi. Autoři některých dílčích evaluačních zpráv hodnotí SPSZ v některých směrech jako ambiciózní (Bílina, Havířov) (př. zavedení učňovského školství do města, dva velké projekty Integrovaného centra prevence); v některých směrech jim ambice chybí (př. v oblasti zaměstnanosti chybí výraznější plány směřující k nastavení prostupného zaměstnávání, v oblasti bydlení pak chybí specifikace, jak systém prostupného bydlení uvést do praxe). S odstupem času se zdá být ambiciózněji formulovaný SPSZ dobrým záměrem. Může vést k myšlence něco uděláme teď a něco by mělo být vizí do budoucna, která může mít pozitivní vliv právě na udržitelnost implementovaných inkluzivních nástrojů. Co bylo často respondenty i autory dílčích evaluací vytýkáno je skutečnost, že plánování opatření vycházelo spíše z potřeb a cílů zapojených subjektů než z důkladné analýzy reálných potřeb osob žijících ve vyloučené lokalitě. Zapojení samotných obyvatel do plánovacích procesů bylo marginální. Po schválení SPSZ zastupitelstvem obce, došlo v některých obcích k reorganizaci pracovních skupin. Tentokrát klíčem nebyla témata, ale sociálně vyloučené lokality, kde měla být jednotlivá opatření realizována (např. Havířov). V období po vzniku SPSZ je průběh partnerství respondenty dílčích evaluací vnímán mnohem méně jasně. Druhá, implementační fáze partnerství na ně působila méně zřetelně, zejména co do výsledku. Podle mnohých respondentů byla činnost oficiálních pracovních skupin suplována schůzkami k jednotlivým projektovým záměrům, kterých se ale účastnily už pouze organizace, kterých se projekty bezprostředně týkaly. Lokální konzultanti a další respondenti z řad členů LP se širším vhledem do celého procesu naplňování SPSZ však na druhou stranu zdůrazňovali při hodnocení tohoto období, že naplňování SPSZ bylo charakterizováno problémy s přesvědčováním politického vedení obce o potřebnosti realizace již naplánovaných (a zastupitelstvem schválených!) opatření. Po dvou letech došlo ve většině obcí k revizi a aktualizaci původního SPSZ. Z důvodu výměny na pozici lokálního konzultanta (viz výše) v několika z nich k tomuto procesu nedošlo (např. Havířov, Bílina, Jáchymov). Na průběh práce lokálního partnerství měly také vliv personální změny na pozicích městských institucí, ke kterým v několika obcích docházelo a síti lokálního partnerství tak přinášelo potíže v podobě nutnosti 10
nových vyjednávání stran realizace daných opatření. Motivace členů lokálních partnerství aktivně pracovat byla také ovlivněna mírou teoretického pojetí strategického plánování (Jáchymov) a jejím dávkováním. Někteří respondenti vytýkali to, že se 2/3 doby působení ASZ věnovalo teoretizování a plánování, na realizaci projektů a konkrétních opatření se pak soustředilo minimálně. Exit strategie Ze strany lokálních partnerů ve sledovaných obcích poměrně často zaznívalo očekávání, že Agentura v obci zůstane nějakým způsobem aktivně přítomna i po skončení LP. To se z podstaty fungování ASZ nestalo, nicméně na dobu po odchodu byli lokální partneři i struktury obce více či méně připravováni. Strategii odchodu uplatňoval každý lokální konzultant modifikovaně s přihlédnutím k aktuální situaci a vůli politického i úřednického vedení obce. Nicméně exit strategie byla obvykle dvoufázová. Nejprve byla vypracována revize strategického plánu, která by měla odrážet odchod ASZ (Bruntál, Kutná Hora, Obrnice). V dalším období pak měla být agenda převedena na strukturu, která byla s obcí dohodnuta. Někde šlo o řídící výbor komunitního plánování, někde byly naplánovány schůzky lokálních partnerů každého čtvrt roku pod vedením koordinátora integračních aktivit v rámci tehdejšího individuálního projektu, po skončení projektu pak měly být schůzky s větším intervalem v rámci komunitního plánování sociálních služeb obce (Bruntál). Nejčastěji se síť členů lokálního partnerství částečně transformovala do stávající platformy komunitního plánování (Havířov, Bruntál, Kutná Hora, Hodonín, Jirkov) nebo došlo k vytvoření komise města pro sociální začleňování (Bílina nakonec nevznikla); nebo byla rozdělena do jiných komisí (Kutná Hora, Hodonín - prevence kriminality), v rámci individuálního projektu (Kutná Hora, Bruntál), případně došlo k vytvoření/jmenování koordinátora sociální inkluze (Krupka, Obrnice, Trmice). Přetrvání činnosti LP ovlivnilo také to, že před ASZ už v obci fungovaly určité mechanismy, byť neoficiálně/neformálně, LP je tak legitimizovalo a posílilo jejich význam. V některých obcích se proces strategického plánování a jeho výsledky s aktuálním komunitním plánem nebo procesem komunitního plánu provázat nepodařilo během spolupráce ani po jejím ukončení jako součást exit strategie (Děčín), někde se naopak podařilo jako součást exit strategie (Havířov, KP značně kopíruje obsah SP). Všem obcím byl po odchodu ASZ nabídnut režim tzv. vzdálené podpory. Využily ji, ovšem v různých mírách: - využita zejména jako projektové poradenství (Havířov), - využita k předávání informací, metodické podpoře, zprostředkování projektových výzev; - ze strany města byly také vyžádány konzultace, např. k vyhodnocení činnosti pracovníků programu prevence kriminality, tedy domovnice a asistenta prevence kriminality (Hodonín) U některých lokálních partnerů však dodnes panuje mlhavá představa o komplexu možností, které režim vzdálené podpory nabízí (Kutná Hora, Havířov). V některých obcích se také stalo to, že k žádné návaznosti na intervenci ASZ nedošlo (Toužim/Teplá). V některých byla naopak vzdálená podpora proměněna v obnovení partnerství s ASZ v rámci koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách. 11
Strategie řešení a postupů lokálních konzultantů a jejich práce se sítí lokálního partnerství Většina LK se od počátku své intervence maximálně snažila o provázanost a/nebo ovlivnění strategických dokumentů města (Děčín vliv na Strategický plán města). Z části ke zvýšení motivace členů LP, z části ke zvýšení míry porozumění procesu organizovali někteří LK semináře ke strategickému plánování, poskytovali metodické vedení při vytváření strategických dokumentů, lobovali u vedení obce o potřebě strategicky plánovat. Tento přístup byl hodnocen lokálními partnery velmi kladně. Zvláště když LK vnímali jako připraveného, schopného porozumět problematice, komunikačně a organizačně schopného, způsobného jednání, s vysokým pracovním nasazením, který byl schopen dotáhnout do konce dohodnuté projekty. V některých obcích se stalo, že LK se nepodařilo vybudovat dostatečně silnou pozici, získat důvěru institucionálních partnerů. Např. proto, že z něj měli dojem, že neměl průpravu v problematice, nebyl silný v jednání a tím ohrozil samotné lokální partnerství a plánování procesů. Ačkoliv u některých LK byla kritizována jejich spolupráce spíše s individualitami (Bruntál, Děčín), než s celou sítí lokálního partnerství, přesto velmi pozitivně bylo hodnocena skutečnost, že byla otevřena diskuse o možnostech sociálního začleňování v obci. V případě drhnoucí komunikace LK a obce intervenovalo vedení ASZ (Havířov, Děčín). Příčinou takových situací bylo obvykle to, že obec je zklamána, že v rámci LP nebude velký projekt, o který už dlouho usilovala. Taková situace byla přijímána negativně s pocitem, že ASZ prostřednictvím strategického plánu nutí obec dělat věci, které dělat nechce. Zde obvykle záleželo na komunikační a vyjednávací obratnosti LK, zda vedení obce přesvědčil, alespoň o minimu inkluzivních nástrojů, které stojí za to implementovat do jejích struktur. Lokální asistence Ač statut lokální asistence není příliš zmiňován v materiálech ASZ, ani nebyl akcentován členy sledovaných lokálních partnerství, je třeba uvést jednu poznámku. Pokud byla lokální asistence zajištěna místní neziskovou organizací (Bruntál, Hodonín), která zároveň patřila do LP, mělo to významný vliv na atmosféru LP a přesvědčení ostatních členů o míře participace. 12
1.3 Oblasti podpory a inkluzivní nástroje implementace do obcí Sociální vyloučení vnímá ASZ jako komplexní jev zasahující všechny oblasti života. Její strategií je tedy podporu procesu sociálního začleňování nesoustředit pouze na jednu oblast, ale v definovaných oblastech přijmout taková opatření, která se ve výsledku budou doplňovat a společně sociální začleňování akcelerovat. Oblasti, ve kterých se ASZ snažila ve sledovaném období (a snaží dále) intervenovat, jsou předem vydefinovány (viz Úvod tohoto textu): - bydlení - vzdělání - zaměstnanost - sociální služby - dluhy - bezpečnost Zde je třeba poznamenat, že takto komplexní přístup k sociálnímu začleňování je v České republice v širším měřítku specifický právě jen pro přístup ASZ. V ČR je obcím dána povinnost 9 zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni a možnost jejich zpracování na úrovni obce. Mohli bychom tedy říci, že plánování strategií v oblasti sociálních služeb není nic, co by bylo vlastní pouze ASZ. Nicméně komunitní plánování sociálních služeb zahrnuje pouze jednu zmiňovanou oblast. Případně iniciátory a následně hlavními aktéry realizace opatření, která z komunitních plánů později plynou, jsou právě jen poskytovatelé sociálních služeb. Ostatní případní hráči (když jsou zahrnuti alespoň do textu komunitního plánu) jsou označováni často jako související aktivity. Toto označení v sobě pravděpodobně obsahuje názor na to, co je klíčovým tématem, ať už ve smyslu příčiny, nástroje řešení nebo oblasti podpory. Nositelem tohoto názoru mohou být jak poskytovatelé zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb, tak systém národní sociální politiky prostřednictvím politického vedení obce. Strategií ASZ je tedy přistupovat k problematice sociálního vyloučení komplexně - vytvořit síť aktérů, která bude reprezentovat všechny oblasti podpory. Přesněji řečeno nejen tyto oblasti reprezentovat, ale analyzovat stav v jednotlivých oblastech v obci, definovat cíle a opatření, které povedou ke zlepšení stávající situace. To vše tak, aby byly cíle i opatření mezi oblastmi provázány. Obrazem takové činnosti lokálního partnerství pak byly jednotlivé strategické plány sociálního začleňování (dále jen SPSZ). Lokální konzultanti tedy do obcí vstupovali se sadou inkluzivních nástrojů specifických pro každou z uvedených oblastí. Tuto sadu pak měli přizpůsobovat individuálním potřebám v dané obci. K adaptaci inkluzivních nástrojů na aktuální prostředí, dle názoru některých členů LP, ne vždy docházelo. Někdy měli členové LP pocit, že některé cíle a opatření se v SPSZ objevily proto, že ASZ byla pod tlakem naplnit indikátory projektu, ze kterého byla její přítomnost v obci financována. Na jednu stranu je to situace 9 Zákon č. 108/2006, Sb. 13
pochopitelná, na druhou stranu tato startovní pozice určitého opatření vedla obvykle k tomu, že nebylo realizováno a ovlivnilo tak míru naplnění příslušného cíle SPSZ, případně jeho udržitelnost. Nicméně vlivů na míru dosažení stanovených cílů a posléze jejich udržení bylo více. Dále v textu se jim budeme věnovat podrobněji. Nejprve uvedeme shrnutí situace v jednotlivých oblastech ve sledovaných obcích pomocí tabulek pro každou oblast podpory. V tabulkách vycházíme z údajů popisujících stav implementace daných nástrojů do integračních struktur jednotlivých obcí, přičemž se omezujeme na dichotomické hodnocení "ano ne. To vzhledem k přehlednosti výstupů. Nicméně snaha o přehlednost s sebou nese riziko přílišného zobecnění, proto se vždy pod jednotlivými tabulkami v textu věnujeme proměnným, které za výsledky stály nebo je do určité míry mohly ovlivňovat. Vliv ASZ na stav ANO Tabulka č. 2: Oblast podpory Bydlení a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Bydlení Indikátor Stav jaro/léto 2015 10 1. Zpracována podkladová analýza k re/formulaci koncepce obecní bytové politiky 13x ano 5x ne ano 2. Pravidla přidělování obecních bytů upravena tak, aby byla transparentní a nediskriminující 3. Využívání institutu zvláštního příjemce tam, kde je to vhodné (doplatek i příspěvek na bydlení) 4. Realizován/y program/y prevence ztráty bydlení 5. Realizován/y program/y péče o bytový fond a veřejný prostor v sociálně vyloučených lokalitách (dále SVL) založených na participaci obyvatel SVL 6. Zřízeno krizové bydlení (noclehárny, azylové domy, popř. ubytovny s doprovodnou sociální asistencí), popř. zvýšena jeho kapacita 7. Část obecního fondu vyčleněna za účelem provozu krátkodobého tréninkového bydlení (popř. vyjednáno poskytnutí bytů za tímto účelem soukromým majitelem) 8. Zajištění realizace doprovodné sociální asistence pro pod/nájemníky tréninkových bytů 9. Vyčlenění několika obecních bytů mimo SVL za účelem provozu dlouhodobého sociálního bydlení pro 10x ano 8x ne 10x ano 8x ne 4x ano 14x ne 10x ano 8x ne 11x ano 7x ne 6x ano 12x ne 5x ano 13x ne 7x ano 11x ne 14 ano ne (pokud využíván, tak již před vstupem ASZ) ne (pokud realizovány, tak již před vstupem ASZ) částečně (ano ve 3 obcích) (v ostatních realizovány před vstupem ASZ) částečně (v 1 obci ASZ podpořila přípravu projektové žádosti) částečně (v 1 obci ASZ podpořila přípravu projektové žádosti) ne (pokud bylo úsilí ASZ, pak neúspěšné) ne (pokud bylo úsilí ASZ, pak neúspěšné) 10 Tedy v době realizace výzkumných šetření, jejich výsledkem byly evaluační zprávy působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 obcích.
nájemníky s dostatečnými kompetencemi k udržení tohoto bydlení žijícími dosud v SVL (popř. vyjednáno poskytnutí bytů za tímto účelem soukromým pronajímatelem) 10. Jednotlivé typy sociálního bydlení (krizové, krátkodobé/tréninkové, dlouhodobé) na území města se SVL propojeny do systému prostupného bydlení 6x ano 12x ne 11. Pilotní projekt garantovaného bydlení 1x ano 17x ne 12. Realizován/y projekt/y péče o bydlení 7x ano a/nebo veřejný prostor v jeho okolí na 11x ne bázi komunitní práce Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 11 obcích ano (ve 4 obcích) ano ano (ve 3 obcích) Oblast podpory bydlení tedy zahrnuje 12 inkluzivních nástrojů, o jejichž implementaci do struktur obce se ASZ snažila prostřednictvím lokálního partnerství. V době realizace evaluace dopadů působení ASZ ve sledovaných obcích (tedy jaro/léto 2015) bylo 5 z těchto nástrojů implementováno ve většině z nich: - transparentní a nediskriminující pravidla přidělování obecních bytů - využívání institutu zvláštního příjemce tam, kde je to vhodné (doplatek i příspěvek na bydlení) - program/y péče o bytový fond a veřejný prostor v SVL založených na participaci jejích obyvatel - krizové bydlení - podkladová analýza k re/formulaci koncepce obecní bytové politiky tento počin lze vnímat spíše jako akcelerátor případné implementace inkluzivních nástrojů, než-li nástroj jako takový Podkladová analýza ke koncepci obecní bytové politiky byla zpracována za podpory ASZ v téměř všech sledovaných obcích a ve většině z nich na re/formulaci koncepce místní bytové politiky vliv bezesporu měla. Objevují se zde inkluzivní nástroje, k jejichž implementaci došlo v některých obcích již před vstupem ASZ (institut zvláštního příjemce, programy prevence ztráty bydlení, programy péče o bytový fond za účasti obyvatel). Tato skutečnost mohla mít vliv na posílení významu toho kterého nástroje, mohla také sloužit jako příklad dobré praxe pro obce ostatní. Na implementaci 8 inkluzivních nástrojů měla ASZ přímý nebo částečný vliv. Tento vliv můžeme nahlížet v několika podobách. Obvykle šlo o podporu přípravy projektové žádosti o zavedení inkluzivního nástroje (nástrojů). Šlo tedy nejen o konzultaci podoby a obsahu projektové žádosti, ale také poradenství v souvislosti s výběrem vhodné výzvy do programu podpory. Značná snaha ASZ, resp. lokálních konzultantů byla věnována vyjednávání s vedením obce. Tedy diskuse přínosů plynoucích z podpory daného inkluzivního nástroje. Obvykle šlo o situace, kdy se místní aktéři již v minulosti snažili pro některý z inkluzivních nástrojů získat náklonost vedení města, nicméně neúspěšně. Do těchto vyjednávání se nezřídka zapojovalo vedení ASZ, resp. experti na danou problematiku. V některých obcích byla tato lobby úspěšná, v některých ne. 11 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 15
Nelze opomenout časovou linku implementace inkluzivních nástrojů. Z dílčích evaluačních zpráv vyplývá, že některé nástroje v obci již používány byly, některé byly zavedeny v době působení ASZ. Jsou zde případy, kdy byla opatření zavedena až po odchodu ASZ. Tedy v mezičase od odchodu ASZ z obce a realizací evaluace jejích dopadů. Toto zjištění vnímáme pozitivně, neboť posláním ASZ není jen v obci intervenovat, něco tam vytvořit a vytvořené zanechat. Ale také (a to hlavně, jak vyplývá z jejího poslání 12 ) pomoci vytvořit takové prostředí, které bude zavádění inkluzivních nástrojů dále podporovat i po jejím odchodu. Úspěšnost intervence ASZ v oblasti bydlení byla jistě také ovlivněna dlouhodobým postojem a politikou obce k této problematice. Navíc hodnotíme období, ve kterém se pouze drobnými náznaky mluvilo o potřebnosti mít národní i obecní koncepci bydlení s důrazem na bydlení sociální. O této oblasti podpory můžeme také přemýšlet jako o tématu spojeném s potřebou určitého objemu investičních nákladů. A také jako o tématu, které není pro veřejnost příliš populárním (např. vyčlenění bytů mimo SVL). Zkrátka jde o oblast, v níž jakákoliv progrese směrem k podpoře sociálního začleňování není politicky prospěšná. Vrátíme-li se do rozdělení obcí podle jejich očekávání od ASZ (viz podkapitola 1.1), pak můžeme usuzovat na vztah závislosti očekávání a míry úspěšnosti ASZ v oblasti bydlení - v obcích očekávajících konzultace strategií sociálního začleňování bylo zavedeno více inkluzivních nástrojů bydlení. Tabulka č. 3: Oblast podpory Zaměstnanost a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST PODPORY INKLUZIVNÍ NÁSTROJE Zaměstnanost Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav ANO 1. V obci existuje alespoň jeden sociální podnik (případně se připravuje jeho založení). 7x ano 11x ne částečně (ASZ uspořádala vzdělávací seminář na dané téma; pokud 2. Je uplatňována podmínka zaměstnávání určitého procenta (zpravidla 10%) dlouhodobě nezaměstnaných při zadávání veřejných zakázek 3. V obci se SVL funguje lokální síť zaměstnanosti, tj. je nastavena funkční spolupráce mezi obcí, ÚP, NNO, vzdělávacími institucemi, významnými zaměstnavateli apod.. 4. V obci je realizován (připraven k realizaci) alespoň jeden projekt na podporu zaměstnanosti. 5. V obci jsou realizovány preventivní programy zaměřené proti nelegální a pololegální práci. 2x ano 16x ne 12x ano 6x ne 15x ano 3x ne 2x ano 16x ne 6. Nalézá-li se SVL ve špatně 6x ano částečně ano, tak před vstupem ASZ)) částečně (ASZ uspořádala vzdělávací seminář na dané téma) ano ano ano 12 http://www.socialni-zaclenovani.cz/vize-a-poslani 16
dostupném regionu, je pro něj realizován (připraven k realizaci) projekt zaměřený na začleňování na trh práce. 7. Na tvorbě individuálních akčních plánů se podílejí kromě ÚP a samotných uchazečů o zaměstnání také další subjekty jako jsou např. NNO, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé apod. 8. Většina z vyjmenovaných opatření je součástí Integrovaného plánu rozvoje měst. 12x ne 6x ano 12x ne 5x ano 13x ne Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 13 obcích Oblast zaměstnanosti zahrnuje 8 inkluzivních nástrojů. Obdobně jako oblast bydlení, jde o téma, které je sice spojováno s problematikou sociálního vyloučení, nicméně není obvyklé v ní provádět větší intervence. Pokud jsou nějaké kroky činěny, pak většinou v souvislosti s poskytováním sociálních služeb (sociální poradenství, sociálně aktivizační služby atp.). Zasahování do zaběhaných systémů je pak označováno jako nemyslitelné, nereálné (protože takový je systém ). Tomuto obrazu odpovídá i úspěšnost intervence ASZ ve sledovaných obcích. Z tabulky č. 2 je patrno, že pokud jsou inkluzivní nástroje v rukou sociálních služeb (ať už se ony samy rozhodnou je v rukou mít, nebo se to od nich očekává), nebyla velká potíž je do struktur obce implementovat: - projekt/y na podporu zaměstnanosti (zahrnující právě pracovní poradenství v ranku sociálních služeb) - lokální síť zaměstnanosti (plyne často z cílů a aktivit výše uvedených projektů) Pokud jde o inkluzivní nástroje, jejichž implementace je závislá na oněch systémech (především vedení obce, způsob práce ÚP), pak je míra jejich zavedení skutečně malá: - sociální podnik v obci - podmínka zaměstnávání určitého procenta (zpravidla 10%) dlouhodobě nezaměstnaných při zadávání veřejných zakázek - preventivní programy zaměřené proti nelegální a pololegální práci - na tvorbě individuálních akčních plánů se podílejí kromě ÚP a samotných uchazečů o zaměstnání také další subjekty jako jsou např. NNO, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé apod. - většina z vyjmenovaných opatření je součástí Integrovaného plánu rozvoje obce Pokud ASZ měla na stav implementace uvedených nástrojů přímý vliv, pak jsou to ty nástroje spojované se sociálními službami. Zde lokální konzultanti plnili roli právě projektových poradců. K implementaci inkluzivních nástrojů, na niž má vliv do značné míry obec (sociální podnik, sociálně ne ne 13 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 17
odpovědné zadávání veřejných zakázek) ASZ podnikla kroky v podobě vyjednávání s politickým vedením obce a realizací vzdělávacího a informačního semináře svých expertů na dané téma, vč. snahy použití příkladů dobré praxe. To vše s nevelkým úspěchem. Stejně jako v předchozí oblasti podpory lze vysledovat vztah závislosti očekávání obce a míry úspěšnosti ASZ v oblasti zaměstnanosti - v obcích očekávajících konzultace strategií sociálního začleňování bylo zavedeno více inkluzivních nástrojů zaměstnanosti. Nicméně toto platí pro méně obcí, než v oblasti bydlení. Na výsledek lze nahlížet v kontextu toho, že obce přece jen vlastní určitý bytový fond, pokud chtějí, mohou s ním nakládat v kontextu strategie sociálního začleňování. O možnostech zaměstnání toto tak jednoduše tvrdit nelze. Obce disponují institutem veřejně prospěšných prací, nicméně ten, aby mohl být smysluplným, potřebuje prostupnost k plnohodnotnému zaměstnání. Obecní podniky jsou však v ČR marginálním jevem. Tabulka č. 4: Oblast podpory Sociální služby a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Sociální Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav ANO služby 1. Vznik nové nebo rozšíření kapacity 13x ano ano stávající sociální služby v terénní formě, určené pro cílovou skupinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit 5x ne 2. Legitimita sociální služby v terénní 15x ano ano formě (služba má podporu samosprávy) 3x ne 3. Vazba služby na problémy sociálně vyloučené lokality. 18x ano ano Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 14 obcích Z komentářů k tabulkám č. 2 a 3 vyplývá předpoklad, že intervence ASZ v oblasti podpory sociálních služeb bude nejvíce úspěšná. Tento předpoklad je podpořen také tím, co jsme zmiňovali na začátku této podkapitoly. Obce mají tradičně zkušenost s procesem komunitního plánování sociálních služeb. Způsoby pojetí tohoto procesu se obec od obce různí, nicméně tato oblast a potřeba koordinace jednotlivých kroků v ní, je léta známá a obce stejně jako poskytovatelé jsou s ní ztotožněni. Také očekávání obcí od ASZ bylo orientováno především na posílení kapacity stávajících sociálních služeb případně podpory vzniku nových. Souhrn všech uvedených faktorů zcela jistě přispěl k implementaci všech třech inkluzivních nástrojů v oblasti sociálních služeb ve většině sledovaných obcí. Pokud byly nástroje implementovány, pak k tomu ASZ vždy přispěla. A to především projektovým poradenstvím lokálních konzultantů. 14 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 18
Tabulka č. 5: Oblast podpory Dluhy a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Dluhy Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav ANO 1. Alespoň jeden terénní sociální pracovník se zaměřením na problematiku zadluženosti v obci. 14x ano 4x ne ano 2. Alespoň jedna služba zaměřená na bezplatné dluhové poradenství v obci. 3. Zavedení zvyšování finanční gramotnosti do výuky alespoň na 50 % základních škol ve městě se SVL. 14x ano 4x ne 16x ano 2x ne Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 15 obcích částečně (v některých obcích již před vstupem ASZ) ne (pozn. součást rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ) V oblasti podpory Dluhy můžeme sledovat obdobné tendence jako v oblasti podpory sociálních služeb. Samozřejmě je to ovlivněno do značné míry tím, že dva ze třech inkluzivních nástrojů přímo souvisí se stavem sociálních služeb v obci. Vzhledem k tomu, že sociální služby jsou oblastí, skrze kterou je problematika sociálního vyloučení tradičně řešena, i v oblasti dluhů, byly v některých obcích inkluzivní nástroje zavedeny již před vstupem ASZ (služba zaměřená na dluhové poradenství). Výjimkou je zavedení zvyšování finanční gramotnosti do výuky na základních školách. Toto opatření je součástí rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a bylo také před vstupem ASZ do obcí. Nicméně v sadě inkluzivních nástrojů ASZ v oblasti podpory Dluhy, má toto opatření své oprávněné místo. Reprezentuje tak roli prevence v cyklu předlužování. To že se objevuje v sadě nástrojů sociálního začleňování, může jen posílit jeho význam a pomoci pochopit jeho smysluplnost. Tabulka č. 6: Oblast podpory Vzdělávání a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Vzdělávání Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav ANO 1. Počet nových projektů vzešlých z LP v 17 částečně oblasti vzdělávání 2. Počet podpořených osob ze SVL v 295 částečně nově vzniklých projektech 3. Počet základních škol zapojených do 37 částečně mezioborové spolupráce s dalšími organizacemi (zejm. sociální služby, OSPOD) 4. Počty základních a středních škol zapojených do spolupráce ZŠ-SŠ většina škol v obcích ne Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 16 obcích Obdobně jako sociálním službám je téma sociálního začleňování blízké, ani pro systém předškolního a základního vzdělávání není cizí. Téma inkluzivního vzdělávání a zavádění opatření podporujících kontakt 15 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 16 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 19
rodin s dětmi žijících v sociálně vyloučených lokalitách je v českém vzdělávacím systému diskutováno dlouhodobě. Proto také inkluzivní nástroje tvořící oblast podpory vzdělávání byly v předškolních zařízeních a základních školách většiny obcí zavedeny ještě před vstupem ASZ. Nicméně i zde, stejně jako v předchozí oblasti podpory, tuto skutečnost můžeme nahlížet jako potvrzení smyslu daných inkluzivních nástrojů. Navíc ve spojení s dalšími oblastmi podpory, tak mohou tvořit kompaktní celek zahrnující nejen klíčové oblasti života společnosti, ale všechny její věkové skupiny. Tabulka č. 7: Oblast podpory Bezpečnost a inkluzivní nástroje stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Bezpečnost Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav ANO 1. Zavedení funkce asistenta prevence 13x ano ano kriminality 5x ne 2. Zavedení funkce asistenta policie 2x ano ne 16x ne 3. Existence a plnění projektů s aspekty prevence kriminality 16x ano 2x ne ano Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 2013 (2011-2014) v 18 17 obcích Tato oblast podpory zahrnuje 3 inkluzivní nástroje, které lze v určité perspektivě považovat za nepříliš ambiciózní. Přihlédneme-li k tomu, že téma bezpečnosti je politicky velmi vděčné, protože jedním z oblíbených způsobů demonstrace péče obce o bezpečnost svých obyvatel je právě zavedení funkce asistenta prevence kriminality nebo rozšíření kamerového systému. Což jsou dva inkluzivní nástroje ve sledované oblasti, které se podařilo ve většině obcí zavést. Přičemž ASZ tento výsledek ovlivnila především projektovým poradenstvím lokálních konzultantů. Máme za to, že tato oblast podpory je jediná, kde ASZ podcenila své síly a mohla si dát náročnější cíle např. regulace výherních automatů v obci. Zde je také škoda, že ASZ nechává bez povšimnutí jeden z nejpřínosnějších efektů své intervence v obcích a to je iniciování a/nebo posílení koordinačních platforem na specifická témata, v tomto případě bezpečnost. Z dílčích evaluačních zpráv vyplývá, že díky setkávání členů lokálního partnerství, vznikly v několika obcích (více či méně formální) platformy, na nichž se setkávají zástupci městské/obecní policie, Policie ČR, místních poskytovatelů atp. a to buď ad hoc nebo systematicky k řešení stavu bezpečnosti v obci. Dalším významným efektem působení ASZ v této oblasti je také podpora přenosu myšlenky multidisciplinarity řešení do místních koncepcí prevence kriminality. 17 Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu 20