PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Podobné dokumenty
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

Daňová podpora rodin s dětmi a dopady rodičovství na důchody žen. Jiří Šatava

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Pružnost trhu práce a EU

Zlínský kraj - statistické údaje

Rychlý růst vzdělanosti žen

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Životní podmínky 2015

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU 21. září 2016 ZEMŘELÍ V ČR PODLE VZDĚLÁNÍ

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015

Mzdová statistika z hlediska genderu

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Jak se žije lidem se zdravotním postižením?

Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Statistika chudoby v České republice:

Problémy zaměstnanosti. mladých osob. na českém trhu práce

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

Postavení českého trhu práce v rámci EU

STATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Královéhradecký kraj

1. Stárnutí obyvatelstva

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017

Sólo rodiče v číslech

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

JAK ŽIVÍ RODINU SÓLO RODIČE

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../...,

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

III. Sociální stratifikace rodin respondentů ve věku let a jejich dětí do 15 let

Chudoba v České republice.

Název. 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i

Ekonomická aktivita mužů a žen od konce roku 2000 a vliv zvyšování důchodového věku

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Jihočeský kraj

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Moravskoslezský kraj

Fiskální teorie a politika LS 2016

Statistická zjišťování SOCIÁLNÍCH STATISTIK

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Liberecký kraj

Rada Evropské unie Brusel 3. října 2017 (OR. en)

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Kraj Vysočina


JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet nezaměstnaných podle vzdělání

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Z Evidenční číslo Strana. Autorský tým: Ing. Ludmila Petkovová, Ph.D.

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Míra (ne)zaměstnanosti

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Zlínský kraj

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Pardubický kraj

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE

Dopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. Jihomoravský kraj

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

Transkript:

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1

Zdroje dat Výběrová šetření v domácnostech Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) od roku 1993 Životní podmínky (EU SILC) od roku 2005; zahrnuty pouze domácnosti, kde osoba v čele domácnosti byla mladší 40 let Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice 2

Stručná charakteristika prezentace Zaměstnanost mladých lidí i ve vazbě na dobu studia a jejich mzdy Rizika na trhu práce pro matky s malými dětmi. Uspořádání pracovních a rodinných povinností v úplných rodinách Životní podmínky mladých rodin s dětmi ve srovnání s bezdětnými páry nebo jednotlivci 3

Změny v rodinném chování mladých osob shrnutí Medián věku odchodu z rodičovské domácnosti (1995 2012) Medián věku vstupu do partnerské domácnosti (1995 2012) roky roky 30 30 28 28 26 26 24 24 22 22 20 20 Ženy Muži Ženy Muži Mladí lidé žijí nejčastěji sami kolem 29. roku života, poté se jejich počet snižuje. Zdroj: VŠPS 4

Vzdělanost mladých osob Osoby ve věku 30 34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání (1995 2013) Podíl studujících v daném věku (2002 2013) 6 5 4 3 10 9 8 7 6 5 4 3 19 let 22 let 25 let 28 let Vysokoškolské - muži Vysokoškolské - ženy Střední bez maturity - muži Střední bez maturity - ženy 2002-2004 2005-2007 2008-2010 2011-2013 Zdroj: VŠPS Narůstá počet mladých studentů a osob s dosaženým vysokoškolským vzděláním, především žen. 5

Zaměstnanost mladých osob Míra zaměstnanosti žen () (1993 2013 ) 10 9 8 7 6 5 4 3 Míra zaměstnanosti mužů () (1993 2013 ) 10 9 8 7 6 5 4 3 1993-1996 2005-2009 2010-2013 1993-1996 2005-2009 2010-2013 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 Věk Věk Zdroj: VŠPS Zaměstnanost mladých žen je obecně nízká v důsledku studia a rodičovské dovolené Ke snížení zaměstnanosti přispěla i ekonomická krize po roce 2008. 6

Nezaměstnanost mladých osob Míra nezaměstnanosti osob ve věku 20 39 let (1995 1999 a 2009 2013) 3 25,0 15,0 1995-1999 2009-2013 5,0 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 Věk Zdroj: VŠPS Obecná míra nezaměstnanosti (ve věkové skupině 15 64 let) v průměru za roky 1995 1999 byla 5,6 %, v letech 2009 2013 pak 7,0 %. 7

Sladění rodinného a pracovního života zaměstnanost v úplných rodinách Rozdělení pracovních a rodinných rolí partnerů podle věku nejmladšího dítěte 1995 1997 2011 2013 100% 100% 90% 90% 80% 80% 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% 1-3 roky 4-6 let 7-14 let 0% 1-3 roky 4-6 let 7-14 let Oba bez zaměstnání Matka zaměstnána, otec ne Otec zaměstnán, matka ne Oba zaměstnaní Situace se během posledních dvaceti let téměř nezměnila. Zdroj: VŠPS 8

Sladění rodinného a pracovního života ženy na trhu práce s dětmi do 15 let Podíl částečných úvazků u zaměstnaných žen s dětmi do 15 let (1995 2013) 12,0 Míra nezaměstnanosti žen podle věku nejmladšího dítěte (1996 2013) 25,0 11,0 9,0 8,0 7,0 15,0 5,0 6,0 1995/1998 1999/2002 2003/2006 2007/2010 2011/2013 1996/1998 1999/2001 2002/2004 2005/2007 2008/2010 2011/2013 Úplná rodina Neúplná rodina Celkem nejmladší dítě 3-6 let bezdětné ve věku 25-39 let nejmladší dítě - 7-14 let Zdroj: VŠPS Matky a zvláště ty žijící bez partnera nemohou využívat částečné úvazky. Pro matky s malými dětmi je velmi obtížný návrat na trh práce, u mužů je situace opačná vyšší mírou nezaměstnanosti se vyznačují muži žijící bez dětí. 9

Mzdové podmínky osob ve věku 25 29 let Srovnání platu osob ve věku 25 29 let k celkovému průměrnému platu podle dosaženého vzdělání (2002 a 2012) 1,20 1,00 2002 celkem: 0,96 2012 celkem: 0,91 0,80 0,60 0,40 0,20 0 Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské (bez bakalářského, vyšších odborných 2002 2012 škol) Platy mladých osob se relativně významně snížily, v případě vysokoškoláků i z důvodu obecně nižších mezd pro osoby bez praxe. Zdroj: ISPV 10

Příjmy osob Příjem na osobu za rok (2011) (Kč) 300 000 250 000 průměr medián 263 521 200 000 217 804 202 504 220 798 150 000 100 000 121 632 112 006 86 281 86 298 50 000 0 Úplné rodiny s dětmi Úplné rodiny bez dětí Neúplné rodiny s dětmi Domácnosti jednotlivců Narození dětí přináší významné snížení příjmů pro domácnost výpadek platu partnerky prvních letech života dítěte, náklady na jejich výchovu. Zdroj:EU SILC 11

Náklady na bydlení, rodiny ohroženy chudobou Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou (2011) 4 Podíl nákladů na bydlení na čistých peněžních příjmech domácností (2011) 35,0 35,0 3 25,0 15,0 35,7 3 25,0 15,0 15,4 15,5 28,8 24,2 5,0 8,3 Úplné rodiny s dětmi 4,7 Úplné rodiny bez dětí Neúplné rodiny s dětmi 8,5 Domácnosti jednotlivců 5,0 Úplné rodiny s dětmi Úplné rodiny bez dětí Neúplné rodiny s dětmi Domácnosti jednotlivců Zdroj:EU-SILC Výchova dětí pouze jedním rodičem přináší významné riziko ohrožení příjmovou chudobou, i s ohledem na vysoký podíl nákladů na bydlení. 12

Příjmy domácností podle druhu Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkovém hrubém peněžním příjmu domácností (2008 a 2011) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ostatní sociální pracovní 30% 20% 10% 0% úplné rodiny s dětmi v roce 2008 úplné rodiny s dětmi v roce 2011 neúplné rodiny s dětmi v roce 2008 neúplné rodiny s dětmi v roce 2011 Zdroj:EU SILC Ekonomická krize nepřinesla zásadní změny v relativním zastoupení jednotlivých druhů příjmů. 13

Děkujeme za pozornost Ondřej Nývlt tel.: 274 054 069, e-mail: ondrej.nyvlt@czso.cz Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 14