3. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Olomouckém kraji

3. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Olomouckém kraji Obsahem této kapitoly je rozbor vybraných ukazatelů z oblasti ekonomické, sociální a environmentální, které respektují specifika našeho kraje. Výběr ukazatelů byl proveden ve spolupráci s předními odborníky Krajského úřadu Olomouckého kraje. U každého ukazatele je uvedeno, zda je získán z databází Českého statistického úřadu nebo z jiných (externích) zdrojů, dále je uvedena jeho časová a současně územní dostupnost. U všech ukazatelů je stručně zhodnocen jejich vývoj v čase, analyzovány jsou regionální specifika, diferenciace a postavení Olomouckého kraje mezi ostatními kraji České republiky. Indikátory byly vybrány s ohledem na rozvojové dokumenty na úrovni regionu soudržnosti (Regionální operační program), na úrovni kraje (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Koncepce odpadového hospodářství kraje, Strategie cestovního ruchu, Územní energetická koncepce, Podpora podnikání, brownfields, aftercare a Marketingová koncepce kraje), ale také na úrovni mikroregionů. 3.1. Ekonomická oblast Ekonomický pilíř je úzce propojen s environmentální i sociální stránkou vývoje regionu. Před vznikem koncepce udržitelného rozvoje nebrala společnost v potaz dopady ekonomického růstu na životní i sociální prostředí a hospodářský růst tak byl jediným měřítkem blahobytu a rozvoje. Posun od ekonomického růstu k udržitelnému růstu tedy znamená hledání společných zájmů těchto tří pilířů. Posilování ekonomické konkurenceschopnosti Olomouckého regionu souvisí s přesunem průmyslové výroby k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, růstem podílu služeb na HDP, zaváděním výroby energeticky i materiálově šetrné k životnímu prostředí, efektivnějším využíváním primárních energetických zdrojů, přísunem nových technologií, podporou vědy a výzkumu, zvyšováním atraktivity podnikatelského prostředí pro zahraniční investory, podporou vzdělanosti, lidského kapitálu a produktivity práce, posilováním soudržnosti a se snižováním rozdílů uvnitř regionu. V rámci ekonomického pilíře Olomouckého kraje uvádíme 12 indikátorů hodnotících vývoj jednotlivých oblastí, jejich časovou a územní dostupnost. Vybrané indikátory ekonomické oblasti Olomouckého kraje Název ukazatele Zdroj dat Časová řada Územní dostupnost (nejnižší) Regionální HDP na obyvatele v paritě kupní síly ČSÚ 1995-2006 kraj Regionální reálný a nominální HDP na obyvatele ČSÚ 1995-2006 kraj Podíl dalších sektorů (odvětví) na HPH ČSÚ 1995-2006 kraj Přímé zahraniční investice Česká národní banka 1995-2005 okres Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele ČR = 100 ČSÚ 1995-2006 kraj Spotřeba paliv a energií podle místa spotřeby ČSÚ 2002-2006 kraj Spotřeba elektřiny v sektorech NH Energetický regulační úřad 2006 kraj Dopravní nehodovost Policejní prezidium ČR 1996-2005 okres Struktura výdajů na vědu a výzkum ČSÚ 2000-2006 kraj Počty zaměstnanců ve vědě a výzkumu ČSÚ 2001-2006 kraj Patentové přihlášky a udělené patenty ČSÚ 2001-2005 kraj Klasifikace udělených patentů ČSÚ 1994-2004 kraj VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 45

Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP) je ukazatel, který se používá k hodnocení celkové ekonomické úrovně regionu a je hlavním indikátorem analýzy regionálních rozdílů v Evropské unii a kritériem podpory v rámci její regionální politiky. Je vyjádřen jako přidaná hodnota veškerého vyrobeného zboží a služeb (nutno odečíst meziprodukty, které se na přidané hodnotě nepodílejí). Pokud je hrubý domácí produkt uveden ve standardu kupní síly (PPS - jednotky umělé společné měny přepočtené přes platné koeficienty vydávané Eurostatem), stírají se rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi a propočet na obyvatele umožňuje srovnání výkonnosti jednotlivých ekonomik, které se liší svou velikostí. Tab. 3.1.1 Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele v letech 1995-2006 (v PPS) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Česká republika 10 668 11 643 11 875 11 979 12 404 13 033 13 738 14 595 14 874 16 403 17 211 18 620 Hl. m. Praha 18 199 19 845 21 169 22 661 24 236 26 010 28 408 30 575 31 225 33 782 36 009 39 209 Středočeský 9 209 10 030 10 363 10 827 11 590 12 264 12 761 13 918 14 032 15 596 15 854 16 835 Jihočeský 9 991 11 041 11 191 11 303 11 553 11 983 12 404 13 140 13 284 14 664 15 391 16 782 Plzeňský 10 310 11 456 11 473 11 193 11 544 12 228 12 936 13 403 13 890 15 803 16 098 17 421 Karlovarský 9 970 10 532 10 350 10 168 10 338 10 914 10 932 11 855 11 909 12 742 12 985 14 202 Ústecký 10 115 10 950 10 594 10 428 10 522 10 626 10 901 11 585 12 254 13 502 13 956 15 022 Liberecký 9 674 10 459 10 799 10 539 11 066 11 659 12 054 12 772 12 038 13 179 14 474 15 768 Královéhradecký 9 952 10 871 11 368 11 193 11 572 12 333 12 694 13 233 13 344 14 726 15 069 16 181 Pardubický 9 582 10 258 10 438 10 574 10 609 11 132 11 559 12 235 12 639 13 756 14 153 15 208 Vysočina 9 121 9 989 9 795 9 768 10 345 10 919 12 137 12 644 12 783 13 994 14 528 15 696 Jihomoravský 10 218 11 174 11 215 11 313 11 496 12 037 12 721 13 444 13 809 14 980 15 652 16 923 Olomoucký 8 891 9 967 9 922 9 548 9 856 10 370 10 693 11 255 11 413 12 850 13 023 13 825 Zlínský 9 563 9 967 10 618 10 407 10 451 10 893 11 382 12 052 12 176 13 057 13 885 15 053 Moravskoslezský 9 342 10 400 10 311 9 923 9 963 10 206 10 733 11 244 11 532 13 448 14 681 15 993 Na krajské úrovni se jedná o regionální hrubý domácí produkt, což vyjadřuje tu část celkové produkce České republiky připadající na dané území podle místa jeho tvorby. Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS v Olomouckém kraji (s menšími výkyvy v letech 1997 a 1998) neustále rostl a jeho hodnota byla v roce 2006 o 55,5 % vyšší než v roce 1995. Oproti ostatním krajům ČR byl tento růst velmi pozvolný a během sledovaného období docházelo k neustálému prohlubování rozdílů za Českou republikou. Olomoucký kraj v roce 2006 dosáhl necelé tři čtvrtiny průměru ČR a patří tak mezi kraje s nižším ekonomickým potenciálem, který odráží nízké mzdy, vysokou nezaměstnanost a nepříznivou ekonomickou strukturu vzhledem k ostatním krajům ČR. Graf 1 Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele v letech 1995-2006 (v PPS) Zdroj: HDP EU 27 přebráno z Databáze Eurostatu 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 EU 27 14 600 Česká republika 10 668 8 891 9 967 9 922 9 548 9 856 10 370 10 693 11 255 11 413 23 500 18 620 12 850 13 023 13 825 Olomoucký kraj Česká republika EU 27 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 46 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Vyjádření hrubého domácího produktu v paritě kupní síly slouží především k mezinárodnímu porovnání zemí s různými měnami a jeho hodnoty tak nemusí odpovídat skutečné situaci. K růstu HDP dochází v důsledku růstu produkce statků a služeb zahrnutých do hodnoty HDP, nebo v důsledku zvýšení jejich ceny. Hrubý domácí produkt tak může vzrůst i v okamžiku, kdy nedochází k růstu fyzického výstupu ekonomiky a odráží tak pouze inflaci. K vyčíslení skutečné změny produkce slouží reálný HDP, který je měřen ve stálých cenách daného roku. V následujícím grafu jsou ceny fixovány k roku 1995 a pro porovnání je uveden též nominální HDP ovlivněný růstem cen. Graf 2 Reálný a nominální růst HDP na obyvatele v letech 1995 2006, (rok 1995 = 100 %) 225 200 Reálný růst HDP ve stálých cenách Nominální růst HDP v běžných cenách 222 175 183 187 198 150 125 100 75 100 100 118 108 124 105 131 100 136 101 143 105 151 106 157 108 164 112 120 123 138 128 50 25 0 Olomoucký kraj - běžné ceny Olomoucký kraj - stálé ceny Česká republika - běžné ceny Česká republika - stálé ceny 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Podíl dalších sektorů na hrubé přidané hodnotě Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Počítá se za institucionální sektory nebo za odvětví. Souhrn hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství nebo za všechny institucionální sektory plus čisté daně z produktů představuje hrubý domácí produkt. Graf 3 Podíl jednotlivých sektorů na hrubé přidané hodnotě v roce 1995 a 2006 1995 2006 5,0 2,6 8,3 4,8 Olomoucký kraj 38,3 Olomoucký kraj 38,1 54,7 37,0 55,3 39,9 56,7 Česká republika 59,3 Česká republika primární sekundární terciální VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 47

V roce 1995 dosáhla vytvořená hrubá přidaná hodnota v Olomouckém kraji výše 69 659 mil. Kč. Tato hodnota tvořící objem vložené práce ve výrobním procesu neustále během let rostla až na své maximum v roce 2006, které činilo 134 573 mil. Kč, což je téměř dvojnásobek hodnoty z roku 1995. Struktura ekonomiky se však během let měnila jen pozvolně. Tab. 3.1.2 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví v Olomouckém kraji v letech 1995-2006 mil. Kč 1995 1997 1999 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Hrubá přidaná hodnota celkem 69 659 86 402 93 971 104 482 108 695 112 904 124 215 126 595 134 573 v tom odvětví: Zemědělství, myslivost, lesnictví 5 796 6 198 6 201 7 201 6 139 6 280 7 811 6 721 6 527 Rybolov - - - - - 7-0 - Těžba nerostných surovin 525 774 653 600 645 644 662 753 830 Zpracovatelský průmysl 19 288 26 097 28 181 31 993 33 088 33 388 40 078 38 638 41 850 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1 793 1 823 2 001 2 166 2 421 1 619 1 731 1 939 1 999 Stavebnictví 4 157 6 567 6 962 7 455 7 343 7 702 8 877 9 102 8 970 Obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 10 997 10 528 11 824 13 966 13 734 13 342 13 254 14 068 16 043 Ubytování a stravování 1 365 2 092 1 374 1 465 1 934 2 750 2 058 2 286 1 918 Doprava, skladování a spoje 6 802 8 031 8 741 9 510 10 528 11 993 11 685 11 866 13 219 Finanční zprostředkování 1 511 1 653 1 935 1 582 1 588 1 823 2 044 1 630 2 055 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 6 190 8 352 8 982 9 468 10 372 10 341 11 836 13 236 13 561 Veřejná správa, obrana; povinné sociální zabezpečení 3 898 4 944 5 958 6 488 6 694 7 178 7 855 8 791 9 304 Vzdělávání 3 288 3 915 4 470 5 007 5 316 6 091 6 350 6 673 6 600 Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti 2 828 3 673 4 219 5 085 5 948 6 431 6 425 7 408 7 542 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 1 208 1 741 2 458 2 482 2 926 3 295 3 527 3 459 4 129 Činnosti domácností 13 14 13 15 19 21 24 25 27 Exteritoriální organizace a instituce - - - - - - - - - Podíl primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2006 zaznamenal oproti roku 1995 pokles o 3,5 procentního bodu. Podíl primárního sektoru na celkové přidané hodnotě v roce 2006 činil 4,8 %, což znamenalo druhý nejvyšší podíl tohoto sektoru v rámci všech krajů ČR. Naproti tomu došlo k mírnému zvýšení podílu terciálního sektoru (o 0,6 procentních bodů) a nárůstu podílu sekundárního sektoru o 2,9 procentních bodů. Nejvyšší podíl na tvorbě HPH Olomouckého kraje zaznamenal v celém sledovaném období zpracovatelský průmysl, jehož hodnota v roce 2006 dosáhla 41 850 mil. Kč a představovala tak na celkové HPH podíl 31,1 %. Významně se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel také obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost (11,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (10,1 %), doprava, skladování a spoje (9,8 %). Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (PZI) jsou investice, které odráží záměr investora jedné ekonomiky získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné. Přímá investice je dále definována jako Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku. Součástí PZI jsou kromě podílu na základním jmění také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Vliv přímých investic je na českou ekonomiku velmi významný. Přímé zahraniční investice jsou zdrojem nových pracovních míst, nových dodavatelských zakázek, zvyšují produktivitu práce, přináší s sebou nové technologické i manažerské know-how a celkově tak zvyšují konkurenceschopnost ekonomiky. 48 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Česká republika se neustále drží na předních místech popularity u zahraničních investorů, kterým vyhovuje jednak geografická poloha, snadná dostupnost, investiční pobídky, ale také levná pracovní síla. Tyto konkurenční výhody však netrvají věčně a investorský zájem o naši zemi lze udržet přesunutím výrobních investic do investic s vyšší přidanou hodnotou (informační technologie či služby). Tab. 3.1.3 Stav přímých zahraničních investic v letech 1998 2005 mil. Kč 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Česká republika 429 168 631 505 818 412 982 335 1 165 529 1 161 784 1 280 595 1 491 564 Hl. m. Praha 201 493 304 802 389 374 484 665 613 049 537 430 598 621 801 100 Středočeský 52 934 73 401 97 035 104 898 114 886 134 793 128 639 159 698 Jihočeský 14 243 23 540 31 075 35 207 38 407 32 966 41 476 56 948 Plzeňský 15 305 26 459 33 253 39 122 50 060 49 790 47 267 48 536 Karlovarský 5 183 12 811 10 508 11 100 14 779 13 823 15 443 16 040 Ústecký 32 322 51 983 60 947 69 279 76 274 67 828 75 838 61 918 Liberecký kraj 8 624 13 046 15 775 17 766 22 306 28 875 43 613 46 116 Královéhradecký 9 524 12 508 17 101 19 771 22 844 24 264 25 835 24 511 Pardubický 15 903 21 622 22 411 27 778 26 815 39 725 34 699 36 014 Vysočina 5 866 6 722 14 482 24 382 18 450 31 881 33 454 35 262 Jihomoravský 23 570 38 022 51 409 58 518 59 043 70 444 90 947 58 966 Olomoucký 12 143 16 261 17 866 24 346 26 609 30 998 33 779 28 079 Zlínský 12 554 5 215 20 328 26 421 30 809 28 146 28 880 29 547 Moravskoslezský 19 505 25 112 36 848 39 084 51 199 70 820 81 990 88 830 Příliv přímých zahraničních investic do Olomouckého kraje je v porovnání s ostatními kraji ČR podprůměrný. Stav PZI v Olomouckém kraji rostl do roku 2004, kdy vystoupal na hodnotu 33,8 mld. Kč. V roce 2005 hodnota PZI klesla na 28,1 mld. Kč, což je třetí nejnižší výsledek mezi všemi kraji. Během let 1998-2005 směřovalo nejvíce PZI do okresu Přerov (74,3 mld. Kč) a Šumperk (56,3 mld. Kč). Okres Přerov dosahoval také nejvyšších hodnot PZI na 1 000 obyvatel, zejména v letech 2002-2004, kdy na 1 000 obyvatel připadla částka kolem 100 mil. Kč. Přerovsko si prvenství udrželo i v roce 2005 hodnotou 60,2 mil. Kč na 1 000 obyvatel před okresem Šumperk (58,5 mil. Kč). Nejnižší investice na 1 000 obyvatel směřovaly do okresu Olomouc (33,2 mil. Kč). Graf 4 Stav přímých zahraničních investic v okresech Olomouckého kraje v letech 1998-2005 14 000 mil. Kč 12 000 10 000 8 000 6 000 Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk 4 000 2 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 49

Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele Sektor domácností plní v ekonomice významnou úlohu. Domácnosti tvoří pracovní sílu, jsou příjemcem národního důchodu a realizují konečnou spotřebu. Proto jsou také chápány jako spotřebitelé. Velikost spotřeby je ovlivněna řadou faktorů z nichž nejpodstatnější je výše disponibilních důchodů, která přímo ovlivňuje výši spotřeby, úspor, úvěrů, úroveň materiálního bohatství domácností, ale i demografické nebo sociální regionální rozdíly. V roce 1995 činil čistý disponibilní důchod domácností Olomouckého kraje přepočtený na 1 obyvatele hodnotu 72 231 Kč. Tato významně nižší částka vzhledem k celorepublikovému průměru (78 600 Kč) zaznamenala druhý nejhorší výsledek mezi kraji. Hodnota tohoto makroekonomického ukazatele následně rostla průměrným meziročním tempem 6,0 % až na částku 136 240 Kč za rok 2006. Podíl Olomouckého kraje na průměru ČR dosáhl v roce 2006 nižší hodnoty než v roce 1995. Pokles zaznamenaly téměř všechny kraje díky vysokým a stále rostoucím hodnotám Hl. města Prahy. Tab. 3.1.4 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele, ČR = 100 (%) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hl. m. Praha 123,6 125,1 126,6 130,1 132,9 133,2 135,5 136,2 138,5 136,7 134,7 136,2 Středočeský 102,7 102,5 102,2 104,7 105,9 104,6 103,4 106,5 107,6 107,7 106,1 106,0 Jihočeský 98,4 98,5 98,4 97,4 96,4 97,4 96,6 95,1 97,0 96,5 96,7 97,0 Plzeňský 101,0 101,7 101,2 99,2 100,5 100,0 101,6 100,8 100,0 100,9 99,8 100,3 Karlovarský 96,2 96,2 98,0 96,6 95,3 97,6 93,6 92,8 92,7 90,7 89,7 88,8 Ústecký 95,8 95,1 94,3 92,3 91,8 91,4 90,8 88,7 88,9 88,2 88,3 88,8 Liberecký 94,9 93,4 95,4 94,4 94,3 95,9 95,9 95,5 93,9 94,1 93,8 92,6 Královéhradecký 100,5 99,9 100,7 100,5 99,4 100,4 99,9 99,3 96,0 96,0 97,4 97,1 Pardubický 93,5 92,5 94,8 93,9 92,7 92,0 91,6 92,4 91,8 93,8 95,2 94,3 Vysočina 91,4 91,6 90,8 90,9 91,4 91,1 92,2 94,7 94,5 95,4 93,9 95,0 Jihomoravský 97,5 97,1 96,4 96,4 96,2 96,6 96,9 95,3 95,0 97,0 97,7 96,1 Olomoucký 91,9 92,5 92,9 91,9 91,0 91,4 91,4 92,4 91,8 91,2 90,8 90,6 Zlínský 94,5 93,4 94,4 95,3 94,4 93,8 93,7 93,5 93,5 92,1 93,4 94,3 Moravskoslezský 95,7 96,3 94,0 92,4 91,4 90,9 90,9 90,4 89,2 89,3 91,3 90,8 Následující graf znázorňuje podíl čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele Olomouckého kraje vzhledem k celorepublikové hodnotě. Výše konečného důchodu, který lze použít na spotřebu, investice či úspory ovlivňovaly během sledovaného období především příjmy z mezd a platů, sociální dávky či daňové zatížení. Narůstající mezera za průměrem ČR tak jen poukazuje na nízké platové ohodnocení občanů Olomouckého kraje. Graf 5 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Olomouckém kraji v letech 1995-2006, ČR = 100 (%) 93,0 92,9 92,5 92,5 92,4 92,0 91,9 91,9 91,8 91,5 91,4 91,4 91,2 91,0 91,0 90,8 90,6 90,5 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 50 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Spotřeba paliv a energií Bezpečná a ekologicky únosná energetika má pro trvale udržitelný rozvoj klíčový význam. V oblasti spotřeby paliv a energií se jedná především o otázku spotřeby neobnovitelných zdrojů primární energie a snižování závislosti České republiky na dovozu těchto paliv. Neustále rostoucí spotřeba ale také růst cen tlačí na efektivnější a hospodárnější využívání energie. S tím také souvisí vyšší využívání obnovitelných konkurenceschopných zdrojů ať už se jedná o energii, sluneční, vodní, větrnou, jadernou, geotermální aj., které směřují k rozvoji hospodářství, ale především k vyšší ochraně životního prostředí. Během let 2002-2006 docházelo v Olomouckém kraji k neustálým výkyvům ve spotřebě jak černého, tak hnědého uhlí a lignitu. Zatímco u černého uhlí došlo v porovnání let 2002 a 2006 k nárůstu spotřeby (o 12 260 tun), u hnědého uhlí a lignitu nastala situace opačná (pokles o 31 584 tun). Spotřeba kolísala také u nafty, zemního plynu i tepelné energie. V roce 2006 však tato paliva a energie zaznamenaly nižší spotřebu než v roce 2002. Množství spotřebovaného motorového benzínu v Olomouckém kraji a roce 2002 činilo 11 764 tis. litrů a meziročně se snižovalo až na 8 445 tis. litrů v roce 2006. Neustálý meziroční nárůst zaznamenala pouze spotřeba elektřiny, která dosáhla svého maxima v roce 2006 hodnotou 2 846 828 MWh. Tab. 3.1.5 Spotřeba vybraných paliv a energie podle místa spotřeby v Olomouckém kraji v letech 2002-2006 2002 2003 2004 2005 2006 Černé uhlí v tunách 418 247 397 860 415 423 400 619 430 507 Hnědé uhlí a lignit v tunách 290 304 284 279 288 441 296 249 258 720 Benziny automobilové (motorové) v tis. litrech 11 764 11 180 10 398 9 699 8 445 Nafta v tunách 240 291 74 439 82 995 88 494 84 847 Zemní plyn v tis. m 3 442 006 360 125 344 806 377 892 319 259 Teplo (tepelná energie vč. páry) v GJ 24 215 677 17 890 720 17 483 129 23 089 897 21 666 556 Elektřina v MWh 2 052 933 2 160 313 2 231 851 2 281 060 2 846 828 Údaje o spotřebě brutto elektřiny (celková spotřeba elektrické energie zahrnující i vlastní spotřebu na výrobu elektřiny) v jednotlivých krajích uvádí Energetický regulační úřad. Následující tabulka 3.1.6 poukazuje na značné regionální rozdíly. Především je ve spotřebě elektrické energie velmi náročná ekonomika Středočeského či Moravskoslezského kraje, což odráží skladbu průmyslu, který se na spotřebě energie projevuje nejvíce. Roční spotřeba elektřiny brutto v Olomouckém kraji dosáhla 3 977,8 GWh. Na tomto výsledku měl nejvyšší podíl sektor průmyslu, energetiky a domácnosti. Tab. 3.1.6 Roční spotřeba elektřiny brutto v sektorech národního hospodářství v roce 2006 Pramen: Energetický regulační úřad Celkem průmysl energetika doprava v tom stavebnictví zemědělství GWh domácnosti služby ostatní Česká republika 71 729,5 25 987,7 11 299,5 2 826,1 398,6 1 341,7 15 244,1 6 604,2 8 027,8 Hl. m. Praha 6 217,3 575,2 523,1 979,2 124,0 9,3 1 493,1 2 014,2 499,2 Středočeský 10 311,8 3 869,5 1 314,5 261,5 29,6 144,3 2 386,8 680,4 1 625,2 Jihočeský 4 280,6 1 509,8 854,0 139,5 19,7 111,8 1 297,8 348,0 0,0 Plzeňský 3 852,2 1 405,1 219,6 132,0 15,0 77,9 955,2 343,0 704,4 Karlovarský 2 861,2 1 699,0 506,8 10,3 0,6 9,2 266,4 55,7 313,2 Ústecký 7 470,4 3 837,4 1 135,2 177,6 17,8 49,0 1 013,8 300,3 939,3 Liberecký 2 808,1 934,8 154,9 18,1 10,1 12,9 812,0 208,3 657,0 Královéhradecký 3 661,6 1 152,2 137,8 213,3 9,9 79,6 953,8 258,7 856,3 Pardubický 3 065,7 858,6 596,5 23,4 10,6 67,8 800,0 181,5 527,3 Vysočina 4 395,3 1 383,6 1 659,7 44,7 8,7 207,1 805,2 169,8 116,5 Jihomoravský 5 919,2 2 003,8 1 024,3 415,4 109,4 254,5 1 361,7 749,9 0,3 Olomoucký 3 977,8 1 348,5 664,4 31,0 11,9 116,4 858,1 343,3 604,1 Zlínský 2 764,0 929,8 353,6 41,8 10,9 149,0 904,9 247,1 127,0 Moravskoslezský 10 144,3 4 480,3 2 155,2 338,2 20,3 52,9 1 335,4 704,0 1 058,0 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 51

Dopravní nehodovost Dopravní nehodovost je dalším ukazatelem vyspělosti občanské společnosti, neboť je spojená se značným množstvím škod jak materiálních, tak především škod na lidském zdraví a životě. Následkem dopravních nehod jsou v lepším případě pouze náklady spojené s opravou vozidla, v tom horším případě jde o ztrátu osobních výdělků, náklady na lékařskou péči či sociální a emocionální postižení obětí dopravních nehod. Minimalizace negativních vlivů dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel by tak mělo být v zájmu celé společnosti, ale i každého občana. Následující tabulky obsahují údaje o počtu dopravních nehod na 1 000 obyvatel, počtu takto zraněných či usmrcených osob a finanční hodnotě materiálových škod. Vývoj v Olomouckém kraji se od roku 1996 vyvíjel pozitivně zejména u počtu těžce zraněných osob, jejichž počet rok od roku klesal. V roce 2006 bylo v kraji těžce zraněno 271 osob, což je o 200 méně než v roce 1996. Nejvíce těchto obětí i dopravních nehod připadá na okres Olomouc. Počet usmrcených osob v kraji klesl oproti roku 1996 také, přesto bylo v roce 2006 v Olomouckém kraji následkem dopravních nehod zaznamenáno 69 ztrát na lidských životech. Tab. 3.1.7 Počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel v letech 1996-2006 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 15,1 15,1 15,2 16,5 15,4 13,9 14,3 15,1 15,7 15,6 15,1 Jeseník 15,6 16,0 17,1 18,0 15,6 14,7 12,9 12,8 14,9 13,8 12,8 Olomouc 18,1 19,3 18,6 20,7 19,0 16,9 17,4 18,5 18,9 18,9 19,0 Prostějov 9,8 9,2 10,1 11,7 11,4 10,8 10,2 11,2 11,8 12,4 12,1 Přerov 16,9 15,9 16,5 15,5 15,2 13,7 15,2 15,9 15,5 15,6 14,5 Šumperk 12,3 11,6 11,7 13,7 12,5 11,2 11,5 12,3 13,7 13,0 12,0 Tab. 3.1.8 Počet těžce zraněných při dopravních nehodách v letech 1996-2006 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 471 469 447 431 373 355 355 341 321 279 271 Jeseník 27 8 14 16 9 23 27 28 19 23 21 Olomouc 162 177 177 170 138 136 118 116 119 98 95 Prostějov 77 80 63 71 40 46 50 63 54 33 46 Přerov 164 158 153 130 142 109 116 98 85 87 76 Šumperk 41 46 40 44 44 41 44 36 44 38 33 Tab. 3.1.9 Počet usmrcených při dopravních nehodách v letech 1996-2006 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 83 111 90 69 76 88 91 79 84 69 69 Jeseník 4 4 3 3 1 4 2. 1 5 6 Olomouc 36 32 24 23 28 36 27 25 21 16 19 Prostějov 14 25 11 11 9 12 22 17 22 12 16 Přerov 19 34 31 25 27 24 28 24 20 21 9 Šumperk 10 16 21 7 11 12 12 13 20 15 19 Tab. 3.1.10 Škody způsobené při dopravních nehodách v letech 1996-2006 tis. Kč 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 216 506 248 806 235 924 268 836 273 977 336 394 405 268 415 069 449 098 421 611 419 881 Jeseník 15 885 14 522 16 980 18 021 17 653 22 488 18 498 22 076 27 105 20 258 19 434 Olomouc 79 243 99 679 85 329 104 313 110 146 128 583 170 866 177 476 173 062 172 034 179 145 Prostějov 32 691 46 740 43 851 51 153 45 161 55 507 67 616 68 678 85 030 65 508 61 292 Přerov 61 532 57 650 61 493 58 189 55 704 80 803 95 432 94 537 103 902 101 017 102 959 Šumperk 27 155 30 215 28 271 37 159 45 312 49 014 52 856 52 301 60 000 62 794 57 052 52 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Výdaje na výzkum a vývoj Výzkum a vývoj (VaV) úzce souvisí s vyspělostí a rozvojem společnosti. Výdaje do oblasti vědy poukazují na konkurenceschopnost ekonomiky v regionu, na tvorbu vysoké přidané hodnoty produkce a vědeckotechnický pokrok společnosti, což jsou základní podmínky k zajištění hospodářského růstu. S potřebou rozvoje vědy a výzkumu roste význam institucí terciálního vzdělávání, neboť inovační a výzkumné aktivity se odvíjejí od dostatečně vzdělané a kvalifikované pracovní síly. Tab. 3.1.11 Struktura výdajů na výzkum a vývoj podle sektorů v letech 2000-2006 Výdaje 2000-2006 ceklem (mil. Kč) podnikatelský vládní v tom sektor (%) vysoké školy soukromý neziskový Česká republika 217 318 63,2 20,8 15,6 0,4 Hl. m. Praha 80 485 41,8 36,7 20,7 0,8 Středočeský 46 113 88,5 11,5 0,0 0,0 Jihočeský 7 151 49,9 30,1 19,0 1,0 Plzeňský 5 493 69,4 1,1 28,5 1,0 Karlovarský 480 86,4 10,2 3,3 0,1 Ústecký 3 251 86,2 5,0 8,6 0,2 Liberecký 5 772 86,2 0,7 13,0 0,1 Královéhradecký 5 463 63,0 15,7 21,1 0,1 Pardubický 8 203 89,6 0,9 9,4 0,1 Vysočina 2 924 98,2 1,7-0,1 Jihomoravský 23 353 44,8 25,2 29,9 0,2 Olomoucký 6 282 70,9 1,0 27,8 0,4 Zlínský 6 831 86,7 7,5 5,8 0,0 Moravskoslezský 15 517 82,7 2,5 14,6 0,2 Výdaje na výzkum a vývoj plynou z prostředků soukromých podniků, institucí terciálního vzdělávání, vládního sektoru a soukromých neziskových institucí. V letech 2000-2006 bylo v Olomouckém kraji investováno do výzkumu a vývoje 6 282 mil. Kč, což je pouze 2,9 % hodnoty investic ČR v tomto období. Na celkové výši investic do vědy a výzkumu se v Olomouckém kraji nejvíce podílely výdaje podnikatelského sektoru (70,9 %) a vysokých škol (27,8 %). Výdaje vysokých škol Olomouckého kraje dosáhly v porovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší hodnoty. Graf 6 Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Olomouckém kraji v letech 2000-2006 sektor vysokých škol 27,8 % soukromý neziskový sektor 0,4 % vládní sektor 1,0 % podnikatelský sektor 70,9 % VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 53

Ve výzkumu a vývoji pracovalo v roce 2006 v Olomouckém kraji 2 049 zaměstnanců, což je o devět méně než v roce 2005, kdy jich bylo během sledovaných let 2001 2006 zaměstnáno nejvíce. Na struktuře zaměstnanců se v jednotlivých sektorech nejvíce podíleli pracovníci podnikatelského sektoru, následovali zaměstnanci vyšších odborných a vysokých škol, jejichž počet značně vzrostl v roce 2005. Soukromý neziskový a veřejný sektor zaměstnával pouze nepatrný počet pracovníků. Tab. 3.1.12 Počet zaměstnanců VaV podle sektorů provádění v letech 2001-2006 přepočtené osoby (FTE) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 924 947 1 015 1 145 2 058 2 049 v tom sektor: podnikatelský 553 616 689 740 1 129 1 127 vládní 25 15 22 6 5 14 vyš. odb. a vysokého školství i.d. i.d. 299 395 920 900 soukromý neziskový i.d. i.d. 5 4 4 8 Tab. 3.1.13 Počet výzkumných pracovníků podle sektoru provádění v letech 2001-2006 přepočtené osoby (FTE) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Olomoucký kraj 480 406 490 533 1 016 991 v tom sektor: podnikatelský 197 203 266 245 428 452 vládní 9 10 10 4 2 7 vyš. odb. a vysokého školství i.d. i.d. 211 283 585 527 soukromý neziskový i.d. i.d. 4 1 1 6 Počty zaměstnaných jsou uváděny v přepočtených osobách (FTE), což je hodnota za plný pracovní úvazek věnovaný vědě a výzkumu. Jeden FTE se tedy rovná jednomu roku práce plně věnovanému vědeckovýzkumným činnostem. Nejdůležitější skupinou zaměstnanců ve výzkumu a vývoji jsou výzkumní pracovníci, kteří se aktivně podílejí na tvorbě nových znalostí, výrobků, procesů, metod nebo systémů. V roce 2006 pracovalo V Olomouckém kraji ve výzkumu a vývoji celkem 991 výzkumných pracovníků, což představuje 48,4 % všech zaměstnanců výzkumu a vývoje. Patenty Výzkum a vývoj je tedy považován za velmi významnou oblast udržitelného rozvoje ekonomiky, jehož výsledkem rozumíme patenty, užitné a průmyslové vzory či ochranné známky uvedené do praxe, které následně slouží k měření inovační aktivity a technologického rozvoje daného regionu. Patenty se udělují na nové průmyslově využitelné vynálezy a umožňují majiteli patentu výlučné právo jej využívat či poskytnout souhlas (licenci) k jeho užívání jinému subjektu. Tabulka 3.1.14 uvádí počet přihlášených a udělených patentů přihlašovatelům z České republiky v letech 2000-2006. Během tohoto období bylo v České republice podáno 4 110 přihlášek. Nejvíce přihlášených patentů zaznamenal rok 2006 počtem 639 přihlášek. Udělené patenty dosáhly v těchto sedmi letech počtu 1909, což představovalo 46,4 % všech přihlášených. Své maximum zaznamenaly v roce 2005 počtem 346 udělených patentů. I přes tento růst však Česká republika udržuje stále nízký inovační potenciál. V Olomouckém kraji bylo přihlášeno za sledované období 167 patentů, z nichž byla ochrana udělena pouze 81. Nejvíce přihlášek i udělených patentů zaznamenalo jednoznačně Hlavní město Praha. 54 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Tab. 3.1.14 Počet přihlášek vynálezů a počet udělených patentů u ÚPV ČR *) v letech 2000-2006 Patentové přihlášky Udělené patenty 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roční průměr 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roční průměr Česká republika 556 566 523 620 623 582 639 587,1 268 241 239 258 291 346 265 272,7 Hl. m. Praha 155 158 137 175 169 178 202 167,8 67 70 72 84 77 114 91 82,0 Středočeský 59 42 35 46 52 63 55 50,2 18 29 13 23 40 51 18 27,4 Jihočeský 16 18 19 31 26 29 26 23,5 3 10 9 3 5 10 13 7,6 Plzeňský 18 18 26 23 22 15 15 19,6 15 11 15 8 12 14 8 11,6 Karlovarský 2 3 7 5 6 11 7 5,9 1 1 0 1 0 4 5 1,7 Ústecký 30 20 19 22 14 16 38 22,6 9 13 10 8 14 10 10 10,4 Liberecký 45 39 19 25 39 38 37 34,6 27 17 18 24 18 24 26 22,0 Královéhradecký 29 37 30 25 49 37 29 33,7 9 5 3 12 22 18 10 11,3 Pardubický 23 42 48 42 46 29 38 38,1 18 7 18 17 12 16 6 13,3 Vysočina 8 14 27 20 14 17 18 16,6 7 7 11 3 3 7 6 6,2 Jihomoravský 63 73 71 82 77 67 65 71,0 27 43 29 33 34 27 30 31,6 Olomoucký 14 20 23 39 33 18 21 23,8 19 6 8 8 14 16 11 11,6 Zlínský 36 33 21 25 23 25 34 28,0 15 6 14 15 16 8 8 11,6 Moravskoslezský 61 49 42 63 54 40 54 51,8 37 17 19 20 25 28 24 24,1 *) u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky Patentová data jsou tříděná tzv. zlomkovou metodou (např.: pokud čtyři přihlašovatelé z různých krajů vyplní společně patentovou přihlášku, jedna čtvrtina tohoto patentu se připíše každému kraji). V letech 1994-2004 bylo v Olomouckém kraji uděleno občanům ČR celkem 148 patentů, což znamenalo 4,2% podíl na celkovém výsledku České republiky. Nejvyšší počet udělených patentů jak v ČR, tak i v Olomouckém kraji patřil oblasti chemie a hutnictví. V oblastech elektřiny či textilu a papíru bylo patentů uděleno nejméně. Tab. 3.1.15 Udělené patenty *) podle tříd mezinárodní klasifikace IPC v letech 1994-2004 Zdroj: Technologické centrum AV ČR in ERGO 1/2007 v tom třída mezinárodní klasifikace IPC Patenty občanů ČR celkem lidské potřeby průmyslové techniky a doprava chemie a hutnictví textil a papír stavebnictví mechanika, osvětlování, zbraně fyzika elektřina Česká republika 3 542 421 843 912 176 221 464 289 216 Hl. m. Praha 1 020 140 175 335 36 54 97 110 73 Středočeský 271 31 66 94-13 40 17 10 Jihočeský 90 18 21 15 3 6 10 9 8 Plzeňský 171 18 61 15 1 17 24 9 26 Karlovarský 43 2 19 4-5 9 2 2 Ústecký 158 13 29 80 1 4 16 8 7 Liberecký 175 7 52 42 35 4 17 17 1 Královéhradecký 108 18 29 18 8 12 12 7 4 Pardubický 246 31 53 47 59 6 15 11 24 Vysočina 120 18 47 8 14 10 15 6 2 Jihomoravský 455 70 109 87 11 33 79 40 26 Olomoucký 148 15 28 38 5 11 32 15 4 Zlínský 162 15 56 28 3 7 31 10 12 Moravskoslezský 375 25 98 101-39 67 28 17 *) registrované u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI 55

Licence Následující tabulka 3.1.16 uvádí počet licencí v Olomouckém kraji v letech 2004-2006. Licence je jedním ze způsobů využití průmyslových práv a duševních vlastnictví. Licenční smlouvy se poskytují k patentovaným vynálezům a jejich základní rozdělení spočívá v tom, zda předmět licence poskytujeme prodané licence, nebo zda předmět licence nabýváme nakoupená licence. Tab. 3.1.16 Licence v Olomouckém kraji v letech 2004-2006 2004 2005 2006 celkem z toho nové celkem z toho nové celkem z toho nové Počet zpravodajských jednotek s nakoupenou licencí 25 10 19 6 22 7 Počet nakoupených licencí 347 67 110 30 127 10 z toho: na patenty a užitné vzory 33 4 54 1 46 2 Licenční poplatky (tis. Kč) za nakoupené licence 66 067 13 210 122 198 12 201 150 207 32 605 z toho: na patenty a užitné vzory 5 135 115 5 384 12 6 878 126 Počet zpravodajských jednotek s prodanou licencí 7 5 6 1 8 4 Počet prodaných licencí 23 10 15 1 20 5 z toho: na patenty a užitné vzory 4 2 5-6 - Licenční poplatky (tis. Kč) za prodané licence 5 255 1 014 10 705 2 771 7 615 220 z toho: na patenty a užitné vzory 363 113 1 112-1 086 - V roce 2006 působilo v Olomouckém kraji 22 zpravodajských jednotek, u kterých byla zjištěna nakoupená licence. Celkem bylo nakoupeno 127 platných licencí, což zdaleka nedosahuje počtu nakoupených licencí (347) z roku 2004. Licenční poplatky za nakoupené licence meziročně narůstaly a v roce 2006 dosáhly hodnoty 150,2 mil. Kč. V Olomouckém kraji bylo v roce 2006 zjištěno 8 poskytovatelů platné licence, přičemž nově uzavřené licenční smlouvy na prodej byly 4. Celkem bylo v roce 2006 zjištěno 20 platných prodaných licencí, jejichž licenční poplatky činily 7,6 mil. Kč. 56 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OLOMOUCKÉM KRAJI