Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Podobné dokumenty
Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

Příloha IV. Vědecké závěry

Betablokátory v primární péči při terapii AH a CHSS

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Léčba anemie u srdečního selhání J.Vítovec, LF MU a FN U sv. Anny

Konvenční léčba chronického srdečního selhání

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Jak předejít poškození myokardu v perioperačním období. R. Kula, KARIM Ostrava

BETABLOKÁTORY. Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc. III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha. České kardiologické dny

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Medikamentózní léčba chronického srdečního selhání Gabriela Štěrbáková Kardiologické oddělení FN a LF UK Plzeň

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Kardiovaskulární rehabilitace

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Pro koho nová antikoagulancia?

Nové možnosti farmakologické léčby

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

BETABLOKÁTORY p.o. Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Nové možnosti farmakologické léčby plicní hypertenze. H. Al-Hiti Centrum pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze Klinika kardiologie IKEM, Praha

J.Vítovec, M.Lazárová

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Klinický případ sekce 1 Kardiologie a metabolismus

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

CT srdce Petr Kuchynka

Fitness for anaesthesia

Srdeční frekvence a kardiovaskulární riziko:

RADIOTERAPIE. karcinom prostaty s vysokým rizikem

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Pimobendan Randomized Occult DCM Trial to Evaluate

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Léčba chronické hepatitidy B a její dlouhodobý účinek. Petr Urbánek Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha petr.urbanek@uvn.cz

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

Stříbrná svatba srdečního selhání a blokády systému RAAS. Jiří Vítovec LF MU a ICRC FN u sv.anny

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ. L. Špinarová Brno

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

A co amilorid? Hana Rosolová Centrum preventivní kardiologie II. interní klinika, UK Praha LF Plzeň

Diuretika 2014 Jindřich Špinar

Léčba hypertenze v těhotenství

Resynchronizační léčba srdečního selhání: Optimální nástroj je CRT-D Súčasná arytmológia v kocke

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Přechod z JIP do standardní péče a skrytě progredující pacient nebo stabilní pacient se srdečním selháním?

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?

Depresivní porucha a kardiovaskulární systém

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Přístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Funkční vyšetření v monitorováníintersticiálních plicních chorob (ILD) zejména IIP

In#momediální šíře a ateroskleróza

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy

Význam sledování tolerance zátěže a pohybových aktivit u pacientů s CHOPN

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

Inotropní a vazoaktívní léky v léčbě závažného srdečního selhání. Jiří Kettner IKEM, Klinika kardiologie

DŮKAZY PRO A PROTI TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE. Škulec R

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Diferenciální diagnostika. exacerbací CHOPN. Jaromír Zatloukal Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP Olomouc

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

Diagnostika poškození srdce amyloidem

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V PNP

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

Inhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru?

PŘEHLEDNÉ ČLÁNKY. prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 1, prof. MUDr. Jiří Vítovec, DrSc, FESC 2 1. Interní kardiologická klinika FN, Brno 2

LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Screeningové předoperační vyšetření s použitím testu Clock-In-the-Box (CIB) pilotní, prospektivní observační studie

PERIOPERAČNÍ BLOKÁDA SYMPATIKU

PŘEHLED Antiarytmické terapie

Klinická hodnocení s náborem pacientů

KARDIORENÁLNÍ SYNDROM

Je nová léčba srdečního selhání výzvou pro klinické biochemiky?

Respirační fyzioterapie (dechová cvičení, respiratory rehabilitation) Miloš Máček, Klinika rehabilitace, FN. Motol, 2.LF, UK

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Kyselina tranexamová u krvácejících pacientů po úrazech (studie CRASH-2) z pohledu center v ČR a na Slovensku

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Současná role thalidomidu u MM. Výsledky randomizovaných studií s thalidomidem u seniorů

Transkript:

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do

O ČEM BUDU MLUVIT: 1. Vyšší srdeční frekvence (SF) je u srdečního selhání markerem horší prognózy 2. Farmakologické snížení SF u srdečního selhání snižuje KV mortalitu a morbiditu 3. Jaká je při léčbě srdečního selhání cílová SF? 4. Čím vyšší SF snižovat?

O ČEM BUDU MLUVIT: 1. Vyšší srdeční frekvence (SF) je u srdečního selhání markerem horší prognózy 2. Farmakologické snížení SF u srdečního selhání snižuje KV mortalitu a morbiditu 3. Jaká je při léčbě srdečního selhání cílová SF? 4. Čím vyšší SF snižovat?

Srdeční frekvence jako prediktor KV příhod placebová větev (n = 5438) KV mortalita (%) Hospitalizace pro IM (%) 15 10 5 HR = 1,34 (1,10 1,63) p = 0,0041 SF 70/min SF < 70/min 0 0 0,5 1 1,5 2 Roky 8 HR = 1,46 (1,11 1,91) p = 0,0066 SF 70/min 4 0 SF < 70/min 0 0,5 1 1,5 2 Roky Fox K., et al. Lancet 2008;372:807-816 Hospitalizace pro SS (%) Koron. revaskular. (%) 15 10 5 0 HR = 1,53 (1,25 1,88) p < 0,0001 HR 70/min HR < 70/min 0 0 0,5 1 1,5 2 6 Roky HR = 1,38 (1,02 1,86) p = 0,037 SF 70/min 4 2 SF < 70/min 0 0,5 1 1,5 2 Roky

Výchozí srdeční frekvence je prediktor výskytu KV příhod v placebové skupině 50 40 Primární kombinovaný endpoint (%) P<0,001 87 /min 80 to <87 /min 30 20 75 to <80 /min 72 to <75 /min 70 to <72 /min 10 0 0 6 12 18 24 30 Měsíce 50 Primární kombinovaný endpoint: na každé zvýšení SF o 1 tep stoupá riziko o 3%, na každé zvýšení o 5 tepů o 16% Hospitalizace pro zhoršení SS (%) 50 Kardiovaskulární úmrtí (%) 40 P<0,001 87 /min 40 P<0,001 30 20 10 80 to <87 /min 75 to <80 /min 72 to <75 /min 70 to <72 /min 30 20 10 87 /min 80 to <87 /min 75 to <80 /min 72 to <75 /min 70 to <72 /min 5 0 0 6 12 18 24 30 Měsíce 0 0 6 12 18 24 30 Měsíce

O ČEM BUDU MLUVIT: 1. Vyšší srdeční frekvence (SF) je u srdečního selhání markerem horší prognózy 2. Farmakologické snížení SF u srdečního selhání snižuje KV mortalitu a morbiditu 3. Jaká je při léčbě srdečního selhání cílová SF? 4. Čím vyšší SF snižovat?

Snížení SF betablokátory vede ke snížení rizika kardiálního úmrtí u pacientů po IM Metaregresní analýza 12 kontrolovaných studií 2,0 1,0 0,5 0,2 0,1 0 p<0,001 SF (tepů/min) -5-10 -15-20 Každé snížení SF o 10 tepů/min = snížení rizika kardiálního úmrtí o 26 % Cucherat M et al. Eur Heart J. 2006, 27(Abstract Suppl):590

Metaregresní analýza vztahu změny SF a rizika úmrtí studíí s BB při chronickém SS Meta-regresní analýza 23 studií s BB u srdečního selhání (n=19 209 pacientů): Vliv na mortalitu byl závislý na velikosti poklesu SF, nikoliv na použité dávce BB. Souhrnný HR pro riziko úmrtí byl 0,76 na každý pokles SF o 12 tepů/min. 1 O Log RR pro úmrtí 0-1 -2 O O O -3-20 -15-10 -5 McAlister et al Ann Intern Med 2009;150:784-794 Snížení srdeční frekvence (tepů/min)

Účinek ivabradinu na primární složený EP (celá populace) Účinek ivabradinu na primární složený EP (SF 70 /min) Účinek ivabradinu na hospitalizace pro IM (SF 70/min) Účinek ivabradinu na koronární revaskularizace (SF 70 /min) Fox K, et al. Lancet 2008;372:807-16

Účinek ivabradinu na výskyt KV příhod Kumulativní výskyt (%) 40 30 HR = 0,82 P<0,0001 Primární kombinovaný endpoint Placebo - 18% 20 Ivabradin 10 Kumulativní výskyt (%) 30 20 10 Hospitalizace pro srdeční selhání HR = 0,74 P<0,0001 0 Months 0 6 12 18 24 30 Placebo - 26% Ivabradin Kardiovaskulární úmrtí Kumulativní výskyt(%) 30 20 10 HR = 0,91 P=0,128 Placebo Ivabradin 10 0 Months 0 6 12 18 24 30 Swedberg K, et al. Lancet. 2010;online August 29. 0 Months 0 6 12 18 24 30

Efekt ivabradinu na ostatní cíle Endpointy Hazard ratio 95% CI p value Primární složený endpoint 0,82 [0,75-0,90] p<0,0001 KV mortalita 0,91 [0,80-1,03] p=0,128 Hospitalizace pro srdeční selhání 0,74 [0,66-0,83] p<0,0001 Celková mortalita 0,90 [0,80-1,02] p=0,092 Mortalita pro srdeční selhání 0,74 [0,58-0,94] p=0,014 Celková hospitalizace 0,89 [0,82-,96] p=0,003 Hospitalizace z KV důvodů 0,85 [0,78-0,92] p=0,0002 Swedberg K, et al. Lancet. 2010;online August 29.

Účinek ivabradinu u podskupiny se SF > 75 tepů/min Snížení primárního složeného cílového parametru účinnosti o 24 % (poměr rizika: 0,76, 95%CI [0,68-0,85] p < 0,0001) Snížení celkové mortality o 17 % (poměr rizik = 0,83; 95%CI = 0,72-0,96; p = 0,0109) Snížení KV mortality o 17 % (poměr rizik = 0,83; 95%CI = 0,71-0,97; p = 0,0166). V této podskupině pacientů profil bezpečnosti ivabradinu odpovídá profilu v celkové populaci Böhm M et al., Clin Res Cardiol 2012

O ČEM BUDU MLUVIT: 1. Vyšší srdeční frekvence (SF) je u srdečního selhání markerem horší prognózy 2. Farmakologické snížení SF u srdečního selhání snižuje KV mortalitu a morbiditu 3. Jaká je při léčbě srdečního selhání cílová SF? 4. Čím vyšší SF snižovat?

Výskyt primárního kombinovaného endpointu podle SF dosažené 28. den při léčbě ivabradinem Pacienti s primárním kombinovaným endpointem (%) 50 40 30 20 10 0 0 Den 28 6 12 18 24 30 P < 0,0001 75 /min 70-<75 /min 60-<65 /min 65-<70 /min <60 /min Měsíce Böhm et al, Lancet, 2010;376:886-894

O ČEM BUSDU MLUVIT: 1. Vyšší srdeční frekvence (SF) je u srdečního selhání markerem horší prognózy 2. Farmakologické snížení SF u srdečního selhání snižuje KV mortalitu a morbiditu 3. Jaká je při léčbě srdečního selhání cílová SF? 4. Čím vyšší SF snižovat?

Rozdíly v účincích betablokátorů a ivabradinu KV účinek Chronotropie β-blokátory Negativně ivabradin Negativně Inotropie Negativně Neovlivňuje Lusitropie Dromotropie Bathmotropie Negativně Negativně Negativně Neovlivňuje Neovlivňuje Neovlivňuje Neurohumor. aktivace Snižuje Neovlivňuje

Ivabradin zachovává koronární vazodilataci při zátěži Průměr koronární artérie Změna vs výchozí (%) 8 6 4 FR 2 0 Ivabradin -2-4 -6 betablokátor -8 Výchozí Při zátěži ZT 5 ZT 10 ZT 12 Km/h * p<0,01 vs propranolol ** p<0,01 vs FR Simon L, et al. J Pharmacol Exp Ther. 1995;275:659-66

NORADRENALIN β α Koronární dilatace Koronární konstrikce 18

Ivabradin ve srovnání s b-blokátory nebrání zvýšení koronárního průtoku při zátěži Průměrný koronární průtok (ml/min) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Při stejné srdeční frekvenci Ivabradin atenolol p<0,05 vs ivabradin 0 Klid Zátěž Colin P et al. AM J Physiol 2003;284:H676-82

Efekt ivabradinu v předem specifikovaných skupinách pacientů Primární endpoint (KV mortalita/hospitalizace pro SS) Interakce mezi skupinami -32% Swedberg K, et al. Lancet 2010; 376:875-85 Ve prospěch Procoralanu Ve prospěch placeba

EURO HEART Survey Průměrná hodnota klidové SF při vstupním vyšetření Celková populace s ICHS (n = 3674), pacienti léčení betablokátory (n= 2005) 60 Celková populace s ICHS Léčení beta-blokátory 40 20 0 62 63-70 > 70 SF (tepů/min)

Studie CARVIVA HF Effect of Carvedilol, Ivabradine or their combination on exercise capacity in patients with Heart Failure Ivabradine, up to 7.5 mg bid (n = 41) Carvedilol, up to 25 mg bid (n = 38) - Discontinuation of beta-blocker - Uptitration of ACE inhibitors End optimisation of background Rx Carvediolol/ivabradine, up to 12.5/5 mg bid (n = 42) -8-5 -1 0 2 Time (weeks) 12 Screening Baseline Randomisation End of study - Incl./excl. criteria -Clinical evaluation -6-MWT - 6-MWT -6-MWT - MVO2 -MVO2 - Quality of life - Echocardiography - ECG - Laboratory parameters End of uptitration Study type: prospective, randomised, open, blinded endpoint (PROBE) Volterrani M et al. Int J Card 2011-6-MWT - Exercise test - Quality of life - Echocardiography - ECG - Laboratory parameters

CARVIVA HF Vliv léčby na toleranci zátěže % změna vs vstupní hodnoty 40 35 30 25 20 15 10 5 0 * Tolerance zátěže (MVO2) * * * 6min test chůze Carvedilol Ivabradin Ivabradin + Carvedilol *p<0,01 vs výchozí; p<0,01, p<0,02 vs carvedilol Volterrani M et al. Int J Card 2011

Co si odnést domů? 1. Zvýšená SF (> 70/min) je při chronické srdečním selhání nezávislým rizikovým faktorem. 2. Farmakologické snížení SF při srdečním selhání betablokátory nebo ivabradinem významně snižuje KV mortalitu a morbiditu. 3. Cílová hodnota SF při bradykardizující léčbě srdečního selhání je 60/min. 4. Největší zkušenosti s bradykardizující léčbou srdečního selhání jsou s betablokátory. Při jejich kontraindikacích nebo intoleranci je jednoznačně indikován ivabradin. 5. Kombinace ivabradinu a betablokátoru je bezpečná. 24.

Procorolan (ivabradin) Terapeutické indikace Léčba chronického srdečního selhání Ivabradin je indikován u chronického srdečního selhání třídy NYHA II až IV se systolickou dysfunkcí, u pacientů se sinusovým rytmem, jejichž srdeční frekvence je 75 tepů/min, v kombinaci se standardní terapií včetně léčby betablokátory, nebo pokud je léčba betablokátory kontraindikována nebo netolerována 25

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST