Finanční analýza společnosti COLORLAK, a.s.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Studijní obor: Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Finanční analýza společnosti COLORLAK, a.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Ondřej VLADYKA Ing. Josef MRKVIČKA Znojmo, 2012

Prohlášení Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracoval samostatně na základě pokynů vedoucího práce Ing. Josefa Mrkvičky a všechny zdroje, použité při vypracování, jsou řádně citovány. V Praze dne 17.4.2012 Ondřej Vladyka Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat rodině a přátelům za podporu při studiu, profesorskému sboru a studijnímu oddělení SVŠE Praha za korektní a vstřícný přístup k výuce i administrativě studia. Zvláštní poděkování si zaslouží vedoucí práce Ing. Josef Mrkvička za všechny odborné konzultace a precizní komunikaci. Ondřej Vladyka

Abstrakt Práce představuje možnosti zpracování finanční analýzy podniků v teoretické rovině, popisuje nejrozšířenější a nejpoužívanější metody, modely a aplikace. Součástí této práce je kromě metodologie finanční analýzy jako finančněekonomické vědy i praktická část, která za pomoci zpracované a vybrané metodiky analyzuje data vybrané společnosti a hodnotí finanční zdraví podniku jako celku s důrazem na oblasti hlavní provozní činnosti. Klíčová slova: Analýza absolutních ukazatelů, Poměrová analýza, Predikční modely. Abstract This thesis introduces methodology and options of processing of the financial analysis on a theoretical basis with a special focus on the most common and widely used methods, models and aplications. This thesis incorporates both theoretical and practical demonstrations of financial analysis as an economical science. The practical segment operates with the real data of a chosen company and on the previously mentioned models rates the financial health of the whole corporation with special emphasis on primary operations. Keywords: Absolute coefficient analysis, Ratio anaylsis, Prediction models.

Obsah 1 Úvod... 1 2 Cíl práce a metodika... 2 2.1 Primární cíle... 2 2.2 Sekundární cíle... 2 3 Teoretická část... 3 3.1 Informační zdroje... 3 3.1.1 Rozvaha... 3 3.1.2 Výkaz zisku a ztráty... 5 3.1.3 Přehled o peněžních tocích... 6 3.1.4 Příloha k účetní závěrce... 6 3.2 Metodika finanční analýzy... 8 3.2.1 Analýza absolutních ukazatelů... 8 3.2.1.1 Horizontální analýza... 8 3.2.1.2 Vertikální analýza... 9 3.2.2 Poměrová analýza... 9 3.2.2.1 Rentabilita... 10 3.2.2.2 Du Pont rozklad... 11 3.2.2.3 Aktivita... 12 3.2.2.4 Likvidita a likvidnost... 13 3.2.2.5 Zadluženost... 14 3.2.2.6 Ukazatelé kapitálového trhu... 16

3.2.3 Poměrové ukazatele na bázi cash flow... 17 3.2.4 Bonitní a bankrotní modely... 18 3.2.4.1 Bonita... 18 3.2.5 Scoringové modely... 18 3.2.5.1 Kralicekův quicktest... 19 3.2.5.2 Skóre finančního zdraví... 20 3.2.6 Bankrotní modely... 22 3.2.6.1 Altmanovo Z-skóre... 22 3.2.6.2 Tafflerův model... 23 3.2.6.3 Bankrotní index IN_95... 23 3.3 Uživatelé finanční analýzy... 25 3.3.1 Externí uživatelé... 25 3.3.2 Interní uživatelé... 25 4 Praktická část... 27 4.1 Vstupní údaje... 27 4.2 Analýza absolutních ukazatelů... 27 4.2.1 Horizontální analýza... 27 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy... 27 4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 32 4.2.2 Vertikální analýza... 33 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy... 33 4.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztát... 35

4.3 Hodnocení analýzy absolutních ukazatelů... 36 4.3.1 Hodnocení horizontální analýzy... 36 4.3.2 Hodnocení vertikální analýzy... 40 4.4 Poměrová analýza... 41 4.4.1 Rentabilita... 41 4.4.1.1 Analýza finanční páky... 42 4.4.1.2 Du Pont rozklad... 44 4.4.2 Aktivita... 44 4.4.3 Likvidita... 45 4.4.4 Zadluženost... 47 4.4.5 Poměrové ukazatele na bázi cash flow... 48 4.5 Bonitní a bankrotní modely... 50 4.5.1 Altmanovo Z-skóre... 50 4.5.2 Tafflerův model... 51 4.5.3 Kralicekův quicktest... 52 5 Závěr... 53 6 Seznam použité literatury... 56 7 Seznam tabulek... 58 8 Seznam grafů... 58 9 Seznam schémat... 59 10 Seznam příloh... 59

1 Úvod Finanční analýza je jedním z důležitých nástrojů řízení podniku. Její správné provedení umožňuje managementu a dalším uživatelům efektivně a rychle zhodnotit a posoudit finanční a ekonomické zdraví podniku. Výstupem jsou informace, které nejenom popisují a shrnují stav, ale dokážou upozornit i na kvalitu finančního řízení podniku a odhalit případné pochybení. Teoretickým cílem finanční analýzy je interpretovat relevantní informace především z účetní závěrky firmy a na základě postupů a modelů rozebrat jednotlivé oblasti hospodaření, a dále připravit pro koncové uživatele takovou zprávu, aby byla srozumitelná i pro osoby, které nejsou odborníky na ekonomickou a účetní terminologii. Správná kombinace přesnosti a srozumitelnosti je klíčová při prezentaci výsledků finanční analýzy mimo podnikové prostředí, kdy nutně musí dojít ke kompromisu mezi množstvím představovaných informací a očekávanou reakcí druhé strany. V jednotlivých částech se tato práce zabývá teoretickým představením různých způsobů zpracování finanční analýzy, určením relevantních zdrojů informací a jejich vhodné úpravy pro účely ukazatelů a dílčích analýz a vymezení pojmů, souvisejících s problematikou. Tato teoretická část také obsáhne identifikaci uživatelů výstupů finanční analýzy a možnosti, jakými jednotlivé skupiny přistupují k výsledkům. Posledním krokem teoretické části pak bude výběr konkrétních metod a modelů, které budou dále použity pro praktickou část a tedy samotnou analýzu finanční a hospodářské situace zvoleného podniku. Praktická část se zaměří na provedení finanční analýzy konkrétními zvolenými metodami a za použití vhodných ukazatelů, a následnou interpretaci informací, získaných při analýze. Cílem takto sestavené analýzy je posouzení jednotlivých silných a slabých stránek společnosti a zdůraznění možných kritických míst. 1

2 Cíl práce a metodika 2.1 Primární cíle Prozkoumat možné způsoby zpracování a analyzování dat v teoretické rovině. Vybrat vhodný postup pro zpracování konkrétního praktického příkladu. Provést finanční analýzu zvoleného podniku. Zhodnotit výsledná zjištění a na jejich základě posoudit finanční zdraví a hospodaření společnosti. 2.2 Sekundární cíle Představit další teoretické modely používané ve finančním řízení a analýzách finanční situace podniků. Identifikovat skupiny uživatelů, pro které jsou získané výstupy klíčové v rámci řízení, investic i správy majetku. Navrhnout oblasti, ve kterých sledovaná společnost může v budoucnu očekávat citelné výkyvy či problematické změny. Metodika, použitá v této práci, vychází ze základního členění způsobů analyzování účetních dat. V teoretické přípravě se práce zabývá analýzami absolutních i poměrových ukazatelů, bonitními a bankrotními modely a na teoretické úrovni také představením dalších metod, modelů a indexů běžně používaných pro konkrétní finanční analýzy specifických oblastí či podniků. Ke zpracování praktické části budou použity postupy zpracování informací účetní závěrky společnosti COLORLAK, a.s. pro účely horizontální a vertikální analýzy absolutních ukazatelů doplněné o analýzu vybraných poměrových ukazatelů a nejčastěji používaných bonitních a bankrotních modelů. Volba, které z postupů (resp. výsledná zjištění) jsou nejvhodnější pro konkrétní jednotlivé finanční analýzy, závisí na zkušenostech osoby provádějící analýzu, jakožto i na konkrétní společnosti, která tímto způsobem chce získat jisté informace, poskytující oporu vedení při rozhodování a řízení. 2

3 Teoretická část 3.1 Informační zdroje Pro účely finanční analýzy jakéhokoliv celku jsou důležité určité vstupní informace, které mají takovou vypovídací hodnotu, že jejich zpracováním dostane uživatel relativně přesnou představu o stavu. V případě finanční analýzy podnikatelského subjektu je nejdůležitějším zdrojem informací souhrnná účetní závěrka společnosti ve formě rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a doplňujících informací uvedených v příloze v účetní závěrce. Tyto jednotlivé výkazy jsou zpravidla agregovány ve výroční zprávě a za jejich vypovídací hodnotu odpovídá účetní jednotka 1. Doplňující informace, potřebné pro finanční analýzu, mají zčásti povahu dobrovolnou a o jejich rozsahu rozhoduje účetní jednotka tak, aby výsledný celek splňoval požadavky zákona o účetnictví a souvisejících vyhlášek 2 a podával věrný a poctivý obraz účetnictví a hospodářské situace podniku. 3.1.1 Rozvaha Základním dokumentem, poskytujícím většinu potřebných informací, je rozvaha (bilance, angl. balance sheet) obsahující informace o majetku, způsobu jeho krytí a závazcích společnosti. Pro účely finanční analýzy je většina položek již připravena ke zpracování díky standardizované podobě a náplni jednotlivých řádků, nicméně v běžně publikovaných výkazech vzniká několik problematických míst 3 : Položky jiná a ostatní. Agregace údajů. Rozdílné způsoby účtování. 1 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 2 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 3 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 1 3

Oceňování. Mezi položky jiná a ostatní zahrnují společnosti informace z několika či mnoha různých účtů a pro jejich rozklad je potřeba poměrně důvěrná znalost dalších sestav, které podnik v rámci svého účetnictví vytváří. Finanční analýza tyto údaje považuje za podezřelé 4 a je nutné zohlednit v závěrečných hodnoceních, zda informace v takto souhrnných položkách mají požadovanou vypovídací hodnotu. Agregace údajů a rozdílné způsoby účtování jsou předmětem všech účetních výkazů, nikoliv tedy jen rozvahy. Pod pojmem agregace údajů je myšlena značná redukce dat právě pro účely účetních výkazů a účetní závěrky obecně. Množství informací, které standardně zpracovává účetní jednotka, není ve své hrubé podobě dostatečně pochopitelné pro všechny uživatele a tedy je nutné při zpracování těchto údajů nejen pro účely finanční analýzy počítat např. s nepřesnostmi, vznikajícími zaokrouhlováním či odlišnými způsoby odpisování majetku. Problém oceňování spočívá v rozdílném pohledu účetnictví zejména na položky zásob, stálých aktiv, cenných papírů, ale i pohledávek a závazků. Finanční analýza by měla vycházet z údajů, které nejvíce odpovídají současnému stavu resp. realitě, což ale v praxi naráží právě na zvyklosti (a legislativní úpravy) účetnictví a oceňování majetku a závazků podnikatelů v ČR. Zásoby nejsou v účetnictví běžně oceňovány reálnými cenami. Stálá aktiva nebývají přeceněna na současné hodnoty a zároveň odhad jejich hodnoty závisí na znaleckých posudcích, které se mohou lišit. Veřejně neobchodované cenné papíry a ekvivalenty nemusí v účetnictví odrážet jejich tržní hodnotu. Pohledávky a závazky jsou spojeny s otázkami vymahatelnosti a faktorem rizika při jejich ocenění v účetnictví. 4 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 2 4

Na straně pasiv je pro finanční analýzu důležité rozčlenění položek na dlouhodobé a krátkodobé, kdy: Krátkodobá pasiva uvádějí finanční zdroje, které tvoří krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci. Dlouhodobá pasiva, tvořící dlouhodobé závazky, vlastní kapitál, rezervy a dlouhodobé bankovní úvěry. 3.1.2 Výkaz zisku a ztráty Druhým ze základních dokumentů, který finanční analýza zkoumá, je výkaz zisku a ztráty (výsledovka, angl. income statement). V klasické podobě, užívané v tuzemském účetnictví, obsahuje informace o výkonech vloženého kapitálu, tedy tržby a náklady z běžné i jiné činnosti podniku. Výslednou položkou tohoto výkazu je prioritně informace o výsledku hospodaření a tento zisk resp. ztráta se promítá dále v rozvahové rovině na straně pasiv. Pro zajištění kontinuity účetnictví výkaz zisku a ztráty pracuje s akruálním principem sledování nákladů a výnosů, což v praxi znamená, že veškeré výkony jsou časově rozlišeny do období, kterého se tyto operace týkají, a účetnictví nesleduje, zda došlo ke skutečnému pohybu peněžních prostředků. Aby byla zachována věcná a časová shoda nákladů a výnosů, položky se upravují pomocí účtů časového rozlišení a účtů změny stavu. Finanční analýza však pracuje s modelem, který klade důraz především na výnosy z prodeje výrobků a služeb a na náklady, vznikající výrobní spotřebou, osobní náklady a odpisy 5. Ostatní druhy výnosů a nákladů jsou obvykle vyjádřeny souhrnně a výše uvedené úpravy jsou připočítávány do této agregované položky. Toto pojetí zdůrazňuje důležitost převažující činnosti společnosti a v našem případě reflektuje situaci, kdy analyzujeme výrobní podnik a lze tedy předpokládat, že většina důležitých transakcí bude probíhat v rámci provozní činnosti. Pro teoretický model je však nutné počítat také s eventualitou, kdy sledovaný subjekt bude vykazovat minimální aktivitu ve výrobní sféře a nejdůležitějšími položkami jeho hospodaření budou služby či finanční činnost. V takovém případě musí autor 5 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 41 5

analýzy dostatečně porozumět činnosti klienta a upravit svůj přístup ke sledované oblasti. Jakákoliv práce s informacemi by měla také vyloučit extrémní hodnoty z celkového souboru, neboť tyto ovlivňují výsledné hodnoty více, než je jejich dlouhodobý význam a nelze předem očekávat, že se jedná o budoucí trend (pokud např. společnost nepřechází na zcela jiný druh podnikání). Mezi extrémy lze zařadit například náklady či výnosy z mimořádných událostí (pojistky, živelné pohromy a jiné). 3.1.3 Přehled o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích (cash-flow) zobrazuje skutečné pohyby (toky) peněžních prostředků a podává tedy, z pohledu finanční analýzy, přesnější informace o stavu peněžních prostředků než samotná výsledovka. Sledujeme tři základní oblasti cash-flow: 1. Provozní činnost - čistý peněžní tok z provozní činnosti 2. Investiční činnost - čistý peněžní tok z investiční činnosti 3. Finanční činnost - čistý peněžní tok z finanční činnosti Pro účely analyzování situace společnosti je nejsledovanější oblastí provozní činnost, protože v jejím rámci většinou probíhá největší aktivita. Ostatní činnosti jsou více sledovány, pokud se předpokládají zvýšené operace v investiční oblasti, resp. dochází k přesunům např. krátkodobého finančního majetku v rámci sledovaných období. 3.1.4 Příloha k účetní závěrce Příloha obsahuje doplňující informace a vysvětlivky jednotlivých významných položek rozvahy, výkazu zisku a ztrát. Tyto informace mají doplňující charakter právě z důvodu, že jejich přesná struktura není nikdy stejná a normalizovaná. Společnost tedy poskytuje uživatelům tohoto výkazu ostatní důležité poznatky o používaných účetních metodách, vnitropodnikových lhůtách, splatnosti závazků a pohledávek, metodách ocenění dlouhodobého majetku, údaje o držených cenných papírech, podílech ve společnostech, rizikách, odměnách a jiných závažných událostech, které se stali ke dni sestavení takovéto závěrky a výkazu. Je tedy patrné, že pro účely finanční analýzy se jedná o důležitou pomůcku při 6

interpretacích číselných údajů, získaných z ostatních výkazů, ale také v kombinaci s výroční zprávou slouží k seznámení s činností a fungováním podniku jako takového. 7

3.2 Metodika finanční analýzy 3.2.1 Analýza absolutních ukazatelů Za absolutní ukazatele považuje v tomto pojetí 6 teorie finanční analýzy údaje, získané přímo z výkazů společnosti. Tato data vyjadřují především informaci o stavu k určenému časovému období určité absolutní veličiny např. stav dlouhodobého majetku a informaci, kvantifikující obsah či velikost sledované jednotky bez vztahu k dalším okolnostem. Takto určené absolutní ukazatele jsou nazývány stavové ukazatele a sledují tedy pouze konečný stav k danému datu. Dalším druhem absolutních ukazatelů jsou tokové ukazatele, které pracují s časovou řadou a porovnávají výsledky za určené období, nikoliv tedy pouze konečný stav sledovaných dat. 3.2.1.1 Horizontální analýza V praxi používané analýzy absolutních ukazatelů pracují buď s porovnáváním absolutních dat vztahujících se k minimálně třem po sobě jdoucím obdobím a zjišťováním odpovědi na otázku o kolik se změnila sledovaná položka, nebo tyto položky vztahují k předem určené veličině například celkové bilanční sumě. První pojetí se nazývá horizontální analýza a lze ji použít pro matematické vyjádření absolutní změny ve všech účetních výkazech za předpokladu, že máme k dispozici porovnatelné sestavy za několik období a interpretace získaných výsledků podává věrohodný výsledek. Problémem interpretace se stává opět příliš hrubé konstatování změn v procentních bodech bez ohledu na doplňující informace. Je nutné tedy jako v jiných statistických souborech přihlížet k vlivu extrémů a změnám v průběhu sledovaných období, které nejsou kvantifikované číselně přímo ve výkazech. Matematické vyjádření pomocí indexu změny lze modelovat takto 7 : 6 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s.60. 7 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.12. 8

I i t/t-1 = B i (t) / B i (t-1) V tomto vzorci je označena hodnota bilanční položky i v čase t jako B i (t). 3.2.1.2 Vertikální analýza Konkrétní položky účetních výkazů jsou touto metodou porovnávány s jednou určenou veličinou a výsledky jsou vyjádřeny jako poměrné části této hodnoty. Součástí takto sestaveného modelu mohou být i dílčí složky, které vyjadřují vztah k jiné veličině (zpravidla podmnožina hlavní sledované veličiny). Nejběžnějším příkladem může být celková suma aktiv, kde sledujeme poměr jednotlivých druhů majetku na celkové položce, ale zároveň lze sledovat například poměr peněžních prostředků na sumě oběžných aktiv. Formální zápis tohoto vztahu lze modelovat takto 8 : P i = (B i / B i ) x 100 Hledaný poměr P i je roven poměru hodnoty bilanční položky B i a sumě celkových sledovaných položek. V obou případech analýza absolutních ukazatelů vychází čistě jen z účetních výkazů a výsledná sestava popisuje změny, které se v těchto výkazech objevily za daný časový úsek. Nelze tedy s určitostí předpokládat, že vypovídací hodnota takto získaných dat bude samostatně dostačující k zjištění finanční situace podniku. Změny, které vykazují rozvaha, výsledovka a výkaz cash-flow, jsou v mnoha pohledech nejlépe pochopitelné a nejsnáze interpretovatelné laickým uživatelem, nelze však tyto informace použít vytržené z kontextu dalších analytických sestav, které na čistá data účetní závěrky navazují. 3.2.2 Poměrová analýza Poměrová analýza postupuje v analyzování informací cestou porovnávání jednotlivých položek výkazu mezi sebou namísto sledování změn v časovém 8 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.15. 9

úseku či vztahu k většímu celku. Takto získané ukazatele působí jako samostatné modely různých složek, které jsou zpravidla vyjádřeny jako poměr veličin. Na základě výsledků těchto modelů pak interpretující uživatel zjišťuje, v jakém stavu se nachází různé části hospodaření podniku, například jakou rentabilitu dosahují investice apod. 3.2.2.1 Rentabilita V praxi nejběžněji sledovaným poměrovým ukazatelem je ukazatel rentability vloženého kapitálu a jeho efektivity 9. Vzhledem k tomu, že efektivita investice závisí na velikosti výnosů, tento ukazatel lze obecně vyjádřit jako poměr výnosu k vloženému kapitálu. Pomocí tohoto vztahu jsou nejčastěji sledovány dva základní ukazatele: 1. ROA (Return on assets) rentabilita celkových aktiv 2. ROE (Return on equity) rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkových aktiv pracuje s výnosy ve formě před zdaněním a úroky (EBIT - Earnings before interest and taxes). Oproti tomu rentabilita vlastního kapitálu v čitateli poměru uvádí jako nejvhodnější vyjádření výnosu zisk po zdanění (EAT Earnings after taxes). Důvodem k tomuto rozdílu je odlišné pojetí výnosů v jednotlivých sledovaných ukazatelích. V prvním případě zahrnují celková aktiva i cizí kapitál a je tedy vhodné vyloučit odvody státu a úroky. Druhý ukazatel modeluje rentabilitu pro vlastníky a pro výpočet jejich podílu na výsledku hospodaření společnosti je nutné odečíst právě daňovou složku. Rentabilita celkových aktiv obsahuje dílčí složky, aby bylo zřejmé, které součásti výsledný ukazatel nejvíce ovlivnily. Podskupiny tvoří 10 : Rentabilita tržeb. Obrátkovost aktiv. 9 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s.31 10 KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví díl II Finanční analýza účetních výkazů. 1. Praha: POLYGON, 1995. 300 s. ISBN 80-901778-4-0 s. 304 10

Rentabilita tržeb jednoduše vyjadřuje, kolik zisku připadá na jednu jednotku tržeb a ukazatel je vyjádřen jako poměr EBIT ku celkovým tržbám. Obrátkovost aktiv znázorňuje, za jakou dobu jsou aktiva přeměněna na tržby, a proto tento ukazatel pracuje s poměrem tržeb k celkovým aktivům. Finanční páka je jedním z ukazatelů zadluženosti podniku 11 a ve zjednodušené formě se uvádí jako poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Součinem těchto tří složek vzniká vyjádření vzájemného vztahu mezi poměrovými ukazateli v podobě základní Du Pont rovnice 12 : ROA = (EBIT / Tržby) x (Tržby / Celková aktiva) ROE = ROA x (Celková aktiva / Vlastní kapitál) ROE = (Čistý zisk / Tržby) x (Tržby / Celková aktiva) x (Celková aktiva / Vlastní kapitál) Moderní finanční řízení tradičně považuje za nejdůležitější maximalizaci ukazatele rentability vlastního kapitálu a pomocí těchto tří pák je tedy možné tento cíl úspěšně ovlivnit. Význam a podíl jednotlivých složek souvisí s typem podnikání společnosti a každý podnik libovolně kombinuje všechny tři, aby výnosnost vlastního kapitálu byla co nejvyšší. Důležitou roli ve většině středních a větších subjektů hraje tzv. efekt finanční páky (angl. leverage effect). V principu je tento efekt založen na využití levnějšího cizího kapitálu k financování investic, resp. na kombinaci určitého množství cizího a vlastního kapitálu tak, aby úroková míra z cizího kapitálu nepřesáhla výnosnost celkové investice (reálně se může vyskytovat i záporný poměr úrok / rentabilita a v takovém případě má finanční páka negativní efekt). 3.2.2.2 Du Pont rozklad Schéma 1: Pyramidový Du Pont rozklad 11 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 92 12 SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 355 11

ROE ROA Finanční páka Ziskové rozpětí Obrat celkových aktiv Aktiva Vlastní kapitál EAT Tržby Obrat stálých aktiv Obrat oběžných aktiv Tržby Stálá aktiva Tržby Oběžná aktiva Pramen: Vlastní zpracování údaje převzaty z Synek, M. et al. 13 Pyramidový rozklad je v podstatě grafickým vyjádřením Du Pont rovnice z předchozí části a slouží k jasné identifikaci vlivu jednotlivých veličin na ukazatele rentability. 3.2.2.3 Aktivita Pomocí ukazatelů aktivity monitoruje finanční řízení 14 využívání aktiv ve vztahu k různým tokovým ukazatelům. Mezi modely patří již dříve zmíněná obrátkovost nejen zásob, ale i různých jiných druhů oběžných aktiv, nejčastěji pohledávek. Možné způsoby sledování aktivity počítají tedy s obrátkovostí počet obrátek aktiva za určené období a také s dobou obratu jakou dobu trvá jedna obrátka. Obrátkovost ve své podstatě vyjadřuje vztah, popsatelný podílem tržeb a sledovaného aktiva: Obrátkovost zásob = Tržby / Stav zásob 13 SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 355 14 HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 180s. ISBN 978-80-7357-492-5 s. 127 12

Obrátkovost celkových (oběžných aktiv) = Tržby / Celková oběžná aktiva Doba obratu vyjadřuje výsledná zjištění v jednotkách, nejčastěji dnech. Pro zjednodušení se ve výpočtu používá standardně rok s 360 dny. Ukazatele pak vypadají takto: Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360) Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360) Doba obratu krátkodobých závazků (inkaso) = Kr. závazky / (Tržby / 360) Doba obratu celkových (oběžných) aktiv = Oběžná aktiva / (Tržby / 360) 3.2.2.4 Likvidita a likvidnost Nejdříve je potřeba vymezit vztah mezi pojmy likvidnost a likvidita. Likvidnost odráží vlastnost aktiva resp. jeho schopnost přeměnit se na peněžní prostředky. Likvidita pak vyjadřuje, jakým způsobem je společnost schopna hradit své splatné závazky pomocí likvidních oběžných aktiv (nejčastěji penězi). Oběžná aktiva jsou dělena podle likvidnosti na tři skupiny 15 : 1. Likvidní prostředky prvního stupně: finanční majetek, který je buď přímo v peněžní formě, nebo ho lze velmi snadno za peněžní prostředky vyměnit. 2. Likvidní prostředky druhého stupně: krátkodobé pohledávky, u kterých se předpokládá brzké splacení či je lze s určitou ztrátou prodat. 3. Likvidní prostředky třetího stupně: zásoby s delší předpokládanou dobou přeměny; přeměnitelné pouze s výraznou ztrátou. Likvidita je pak obecně dělena také na tři skupiny (stupně) 16 : 1. Běžná likvidita (current ratio) = Oběžná aktiva / Kr. závazky o Běžná likvidita, označovaná jako likvidita třetího stupně, pracuje s krátkým obdobím (běžně měsíc) a v tomto období měří platební 15 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 112 16 SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 343 13

schopnost společnosti. Výsledné hodnoty jsou často porovnávány v rámci odvětví a za optimální hodnoty považujeme interval od 1,5 do 2,5, kdy čím vyšší hodnota, tím hrozí menší riziko platební neschopnosti v měřeném období. 2. Rychlá likvidita (quick ratio) = Oběžná aktiva Zásoby / Kr. závazky o Rychlá likvidita (likvidita druhého stupně) měří platební schopnost podniku s vyloučením zásob. Tento ukazatel uvažuje zásoby jakožto méně likvidní oběžná aktiva za zkreslující prvek z důvodů velké ztrátovosti z jejich prodeje. Standardními hodnotami je interval od 1 do 1,5, kdy 1 je hraniční hodnota platební schopnosti. 3. Peněžní likvidita (cash ratio) = Krátkodobý finanční majetek / Kr. závazky o Peněžní likvidita (likvidita prvního stupně) prakticky nemá velkou výpovědní hodnotu a to proto, že pracuje s okamžitým stavem hotovosti, který se mění ve velmi krátkých časových úsecích. Jako ideální hodnota je uváděn výsledek 0,5. 17 3.2.2.5 Zadluženost Ukazatelé zadluženosti sledují vztah mezi cizím a vlastním kapitálem. Ve své podstatě uvádí, jak rentabilní je využívání cizího kapitálu při financování aktivit společnosti. Vysoký podíl cizího kapitálu může podniku přinášet vysoké zhodnocení za předpokladu, že situace na trzích, které souvisejí s firemními aktivitami, je managementem správně odhadnuta a riziko je správně pokryto a rozloženo. Negativním důsledkem velkého stupně finanční páky (neboť využívání cizího kapitálu není nic jiného, než již zmíněný leverage effect) v případě problémů se solventností jsou existenční problémy celého podniku, což se ukázalo při nedávném vývoji finančních trhů ve Spojených státech amerických. 17 SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 4. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 s. 343 14

Investiční banky ve velkém investovaly do sdružených derivátů CDO (Collaterialized debt option) 18, složených především z velmi volatilních hypotečních úvěrů a na tyto investice používaly obrovské množství cizího kapitálu. Americký regulační úřad (SEC) dodatečně povolil zvýšení finanční páky těmto subjektům až na úroveň 30 až 35:1 (cizí: vlastní kapitál) a tím povzbudil investiční operace všech velkých společností. Prvním efektem rostoucích prodejů balíčků derivátů dalším investorům byl enormní zisk z důvodu reakce akciových trhů na známkování AAA všech předních ratingových agentur 19 (např. Moody s, Standard and Poor s). AAA je nejvyšší známka spolehlivosti daného produktu a byla používána především pro hodnocení státních dluhopisů výkonných ekonomik. Bohužel toto známkování bylo a stále je prováděno lidmi, kteří v tomto případě byli ochotní zaměnit objektivitu za profit, a udělené známky neodpovídaly spolehlivosti těchto investic. Pojišťovny připravily pro investory další způsob zhodnocení jejich investic pomocí nástroje zvaného CDS (Credit default swaps), kterým umožnily pojištění defaultu daného CDO derivátu, což v podstatě znamená, že pokud dlužníci nebyli schopni platit své závazky nejčastěji hypotéky na nemovitosti, držiteli prémiových opcí na CDS pojišťovna vyplatila vysoké pojistné. Začátkem tzv. globální krize ekonomiky bylo právě velké množství defaultujících hypoték (default situace, kdy dlužník není schopen splácet své závazky) občanů, kteří půjčku získali i přes zjevnou nesolventnost. Náhle velké pojišťovací domy nedisponovaly dostatečnou zásobou hotovosti (na finanční produkty netvořily dle výsledků deregulace 20 počátkem 18 CHUNG, Joanna; GUERRERA, Francesco. SEC subpoenas big banks over CDOs. The Financial Times Limited. [Online] 16. 1. 2010. [Citace: 17. 10. 2011.] dostupné na world wide web: <http://www.ft.com/intl/cms/s/0/d72ffca2-0230-11df-8b56-00144feabdc0.html#axzz1hharpvqb>. 19 FONS, S., Jerome; PARTNOY, Frank. Rated F for Failure. The New York Times Company. [Online] 16. 03. 2009. [Citace: 19. 3. 2012.] dostupné na world wide web: < http://www.nytimes.com/2009/03/16/opinion/16partnoy.html?_r=3&ref=opinion>. 20 Gramm-Leach-Bliley Act, Public law No. 106-102. [Online] 12.11.1999. [Citace: 19. 3. 2012.] dostupné na world wide web: < http://thomas.loc.gov/cgibin/query/d?c106:4:./temp/~c106vnhyt8::>. 15

devadesátých let povinnou rezervu) pro pokrytí splatných závazků a byly nuceny požádat o pomoc stát nebo vyhlásit insolvenci. 21 Celý systém je nadále navázaný na akciové trhy, a když informace o toxicitě prodávaných derivátů dospěla k investorům, začaly prudce klesat hodnoty akcií všech zapojených společností, což vedlo následně k bankrotu několika známých bankovních domů, dočasnému zmrazení kreditního trhu a nutnosti zapojení americké vlády formou přímých finančních injekcí do přeživších firem. Globálním důsledkem je dosud snížený ekonomický růst západních ekonomik, zvyšování zadluženosti a skeptická a opatrná reakce finančních trhů na nové investice. Tento příklad dokresluje teoretické využití cizího kapitálu při financování společností a důležitost správného plánování a řízení rizik v případě velkého podílu cizích prostředků. Ukazatelé zadluženosti jsou vyjádřeny takto 22 : Equity ratio (poměr vlastního kapitálu) = Vlastní kapitál / Celková aktiva Debt ratio (poměr cizího kapitálu) = Cizí Kapitál / Celková aktiva Úrokové krytí (schopnost krýt úroky) = EBIT / Úroky 3.2.2.6 Ukazatelé kapitálového trhu Tyto ukazatele poskytují informace o tržní hodnotě podniku. Přínosné jsou především pro potenciální investory, neboť zobrazují reálné ocenění hospodářských výsledků a výnosnost dividend pro případné držitele akcií společnosti. Nejčastěji sledovaným ukazatelem 23 je P/E (price/earnings ratio) vyjadřující ochotu trhu platit za jednotku zisku, tedy jak atraktivní je investice do našich akcií. 21 WALSH WILLIAMS, Mary. Audits Faults New York Fed in A.I.G. Bailout. The New York Times Company. [Online] 16. 11. 2009. [Citace: 18. 10. 2011.] dostupné na world wide web: <http://www.nytimes.com/2009/11/17/business/17aig.html?_r=2&hp>. 22 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 35 23 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 38 16

Vlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál / Počet akcií Účetní zisk na akcii = Výsledek hospodaření / Počet akcií o Výdělek připadající na jednu akcii P/E = Tržní cena akcie / Zisk na jednu akcii Market ratio = (Tržní cena akcie x Počet akcií) / Vlastní kapitál o Tržní hodnota akcií vztažená k jejich účetní hodnotě DY dividendový výnos = Dividendy / Tržní cena akcií o Výnos dividendy při dané tržní ceně Výplatní poměr = Dividenda na akcii / Účetní zisk na akcii o Uvádí, jaká část zisku na jednu akcii byla použita na výplatu dividendy. 3.2.3 Poměrové ukazatele na bázi cash flow Podobně jako v předchozím představování modelů hodnocení finanční situace podniku pomocí informací z rozvahy a výkazu zisku a ztráty jsou v praxi používané ukazatele doplňovány daty z výkazu o peněžních tocích. Jejich vypovídací hodnota je poměrně vysoká a v mnoha případech lépe popisují stav konkrétní veličiny než podobný model na bázi rozvahy či výsledovky. Mezi výhody 24 těchto ukazatelů patří například poměrně vysoká agregovanost potřebných údajů v jednom výkazu, práce s přesnějším zobrazením výsledku hospodaření (čistý peněžní tok) a obecně větší bezpečnost zpracovaných dat ve smyslu chyb a záměrně ukrytých informací. Cash likvidita = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / Provozní kr. závazky Krytí čistých dluhů = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / (Cizí zdroje rezervy krátkodobý finanční majetek) Cash rentabilita vlastního kapitálu = Čistý peněžní tok z provozní činnosti / Vlastní kapitál 24 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 143 17

3.2.4 Bonitní a bankrotní modely Hodnocení finanční situace podniku vychází z analýzy určitých ukazatelů, jak bylo představeno v předchozích oddílech. Kromě těchto metod existují i takzvané bodové metody či modely, které hodnotí hospodářskou situaci společnosti pomocí různých výpočtů na bázi mnoha kriterií ve snaze nějakým způsobem předpovídat budoucí vývoj finanční pozice. Výsledkem těchto výpočtů pak bývá jedno číslo, které je následně interpretováno především ve vztahu k odvětví či přímému konkurentu. V globálním měřítku jsou tyto metody používány pro známkování bonity institucí, podniků, ale i celých zemí a jejich hospodaření a o vytváření těchto stupnic se starají jednotlivé soukromé společnosti, používající své vlastní metody hodnocení a interpretace. Nejznámějšími v tomto směru jsou již zmíněné ratingové agentury, specializující se na banky, finanční instituce a produkty, které jsou obchodovány na trzích, či právě na státy, jejich dluhopisy a hospodaření celkově. 3.2.4.1 Bonita Úroveň bonity dlužníka je očekávaná míra schopnosti v budoucnu splácet závazky věřitelům 25. Úlohou bonitních modelů je ohodnotit finanční zdraví podniku pomocí série ukazatelů s výsledným hodnocením v podobě jedné známky. Jakým způsobem analytik dospěje k výsledku, záleží z velké části na uvážení konkrétní osoby, výběru konkrétních modelů či vytvoření vlastních ukazatelů a metod měření a predikce budoucí finanční situace společnosti. 3.2.5 Scoringové modely Kombinují výsledky analýz likvidity, rentability, solventnosti a stability k vytvoření hodnocení finanční situace. Podstatou těchto modelů je již zmíněné známkování pro jednotlivé části s výsledným verdiktem, který určuje, zda a jak je společnost (resp. její finanční zdraví) věrohodná a jak se tato věrohodnost bude vyvíjet v blízké budoucnosti. 25 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 191 18

3.2.5.1 Kralicekův quicktest Tabulka 1: Hodnocení Kralicek quicktest Ukazatel Výpočet Hodnocení Body >0,3 4 0,2-0,3 3 R1 Vlastní kapitál / Aktiva 0,1-0,2 2 0,0-0,1 1 <0,0 0 <3 4 3-5 3 R2 (Dluhy Kr. finanční majetek) / Provozní cash flow 5-12 2 12-30 1 >30 0 >0,15 4 0,12-0,15 3 R3 EBIT / Aktiva 0,08-0,12 2 0,00-0,08 1 <0,00 0 >0,1 4 R4 Provozní cash flow / Provozní výnosy 0,08-0,1 0,05-0,08 3 2 0,00-0,05 1 19

<0,00 0 Pramen: Vlastní zpracování údaje převzaty z Grünwald; Holečková 26 1. R1: Ukazatel zadluženosti 2. R2: Ukazatel solventnosti 3. R3: Ukazatel rentability 4. R4: Ukazatel provozní výkonnosti Hodnocení finanční situace: Velmi dobrý podnik (R1+R2+R3+R4 / 4) 3 Špatný podnik (R1+R2+R3+R4 / 4) 1 3.2.5.2 Skóre finančního zdraví Přestože (či právě proto), že jsou scoringové modely víceméně subjektivním pojetím jednotlivého analytika, jsou poznatky těchto predikcí zobecněny pro účely teoretického výzkumu a výuky. Existuje doporučený postup vytváření takového modelu pro praktické použití, který by měl zaručit relevantnost výpočtů a smysluplnost celé analýzy 27 : 1. Výběr několika poměrových ukazatelů, které se týkají rentability, solventnosti, likvidity a jejich struktura se nepřekrývá. 26 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 192 27 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 194 20

2. Eliminovat takové ukazatele, které obsahují věcný majetek či jsou založeny na obecně uznávané finanční zásadě (např. krytí stálých aktiv dlouhodobými pasivy). 3. Ve výpočtech dosazovat do jmenovatele veličiny, jejichž nárůst vyvolává zhoršení finanční situace a naopak do čitatele takové veličiny, jejichž zvýšením se obraz finanční situace zlepšuje. 4. Zvolit krajní přijatelné hodnoty poměrových ukazatelů. 5. Určit finanční skóre sledované společnosti. 6. Zařadit zjištěný výsledek z bodu 5 do pásma finančního zdraví. 7. Případně modifikovat umístění v pásmech dle konkrétní situace podniku. Vhodné poměrové ukazatele pro tento model jsou například tyto: Rentabilita celkového kapitálu (A) Rentabilita vlastního kapitálu (E) Provozní pohotová likvidita (L) Krytí zásob pracovním kapitálem (P) Krytí čistých dluhů (S) Úrokové krytí (U) Po sestavení poměrových ukazatelů přichází na řadu výpočet samotného finančního skóre dle vzorce 28 : Skóre finančního zdraví = 1/6 x (A/a + E/e + L/l + P/p + S/s + U/u) Kde: A,E,L,P,S,U jsou zjištěné hodnoty poměrových ukazatelů a,e,l,p,s,u jsou zvolené krajní přijatelné hodnoty poměrových ukazatelů Posledním krokem této analýzy je zařazení dosaženého skóre do pásma finančního zdraví. Opět se jedná o subjektivní hodnocení autora a záleží na jeho uvážení, do které pozice výsledek umístí. Vyjádření této pozice je uváděno slovně 28 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 196 21

a škála by měla obsahovat nejen krajní hodnoty, ale i střední rozsah ideálně tedy více jak 3 stupně známkování. 3.2.6 Bankrotní modely Podobně jako u bonitních modelů se bankrotní soustavy zaměřují na predikci budoucí situace podniku. Rozdíl je v odlišném zaměření. Výsledným zjištěním takovéto analýzy je informace, zda je podnik náchylný k úpadku a pokud ano, v jaké fázi se nachází. Velkým rozdílem oproti optimistickým předpovědím růstu (resp. bonity) je faktická absence ekonomického hodnocení výsledků, kdy jsou ve výpočtech používány výhradně statistické a matematické modely, konkrétně diskriminační analýza dat. 3.2.6.1 Altmanovo Z-skóre 29 V sedmdesátých letech minulého století sestavená rovnice, vyjadřující pomocí skóre pravděpodobnost, s jakou v budoucnu bude společnost solventní či jí hrozí bankrot. Původ rovnice pochází ze zkoumání statistických dat již zmíněnou diskriminační analýzou a následného vytvoření stupnice výsledků a její interpretace. Z = 3,3 x X 1 + 1,0 x X 2 + 0,6 x X 3 + 1,4 x X 4 + X 5 Kdy: 1. X 1 = EBIT / Celková aktiva 2. X 2 = Tržby / Celková aktiva 3. X 3 = Základní kapitál / Celkové dluhy 4. X 4 = Zadržené zisky / Celková aktiva 5. X 5 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva Hodnocení dělí Altman do třech intervalů s ohledem na pravděpodobnost, s jakou v nejbližší budoucnosti hrozí společnostem bankrot. Tyto intervaly pro jednotlivá skóre jsou vymezeny takto: 29 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. Praha : C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 s. 80 22

Vysoká pravděpodobnost bankrotu: Hodnoty 1,2 Šedá zóna (nelze s přesností určit pravděpodobnost bankrotu): 1,2 2,9 S největší pravděpodobností nedojde v nejbližší době k bankrotu: Hodnoty 2,9 3.2.6.2 Tafflerův model 30 Tafflerův bankrotní model představuje modifikaci Altmanova vzorce a podobně jako tento, udává výsledné skóre pravděpodobnost, s jakou podnik může postihnout bankrot. Z = 0,53 x R 1 + 0,13 x R 2 + 0,18 x R 3 + 0,16 x R 4 Kdy: R 1 = Zisk před zdaněním / Krátkodobé závazky R 2 = Oběžná aktiva / Cizí kapitál R 3 = Krátkodobé závazky / Celková aktiva R 4 = Tržby celkem / Celková aktiva Hodnoty Z nižší než 0,2 jsou považovány za znak velké pravděpodobnosti bankrotu. Výsledné skóre vyšší než 0,3 mají podniky, u nichž se bankrot nepředpokládá. 3.2.6.3 Bankrotní index IN_95 Tento model hodnotí, zda jsou podniky schopny bezproblémově plnit své závazky. Opět používá koncovou známku součtu jednotlivých vážených poměrových ukazatelů. Matematická interpretace je prostý součet všech známek a následné porovnání výsledku s mezní hranicí 31 : 30 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 2. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2 s. 76 31 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 s. 185 23

IN95 = 0,22 x (Aktiva / Cizí zdroje) + 0,11 x (EBIT / Úroky) + 8,33 x (EBIT / Aktiva) + 0,52 x (Výnosy / Aktiva) + 0,10 x (Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry) 16,8 x (Závazky po splatnosti / Výnosy) Pokud konečný součet nepřekročí bodovou hranici 1, jsou již tyto společnosti v současné době problematické. Šedá zóna je v intervalu od 1 do 2, kdy nelze určit, v jakém stavu se podnik nachází. Výsledek 2 a více vypovídá o bezproblémové schopnosti splácet své závazky. Index IN je stále rozvíjen a v současné době existují novelizace a modifikace a novější verze (např. IN05) již obsahují spojení bankrotního i bonitního modelu. 24

3.3 Uživatelé finanční analýzy Potřeba disponovat relevantními informacemi je považována v současné době za jeden z hlavních znaků řízení nejen hospodaření podniků. Takové informace, které vyhledávají řídící pracovníci, mohou být použitelné i dalšími uživateli, které s nimi přijdou do styku zprostředkovaně, například proto, že jsou bankami, investory či obchodníky a pro svou práci tyto informace potřebují stejně akutně, jako společnost, které se týkají. V tomto pojetí lze rozdělit uživatele finanční analýzy na externí a interní. 3.3.1 Externí uživatelé V této skupině existují určité rozdíly s ohledem na citlivost informací a povinnosti, s jakými jsou data distribuována mezi externí uživatele. První skupinou je bezpochyby stát, který pomocí zákonů a vyhlášek nařizuje přesný rozsah požadovaných informací pro potřeby daňové, regulační a kontrolní. Velká část státu dodaných podkladů bývá veřejně dostupná a tedy společná s druhou skupinou uživatelů konkurence a veřejnost. Volně dostupné informace použije konkurence k hodnocení své i konkurenční pozice na trhu či k srovnávací analýze vlastních výsledků. Vypovídací hodnota těchto analýz však závisí na kvalitě a množství uvolněných dat. V rozdílné situaci se nachází další skupina externích uživatelů, do které lze zařadit banky, věřitele a částečně i obchodní partnery (v závislosti na stupni spolupráce). Pro tyto uživatele jsou informace dodávány společností dobrovolně v takové struktuře, jakou konkrétní subjekt požaduje. Záleží tedy pouze na uvážení vedení a dohodě s protistranou, jaký rozsah dat uspokojí potřeby dané situace a přinese společnosti (i uživateli) požadovaný výsledek. 3.3.2 Interní uživatelé Primárními uživateli finanční analýzy jsou manažeři a akcionáři (vlastníci) podniku. Pro potřeby řízení manažeři využívají data účetnictví a následně finanční analýzy se zaměřením na dlouhodobé srovnávání výsledků, optimalizaci majetkové struktury, financování a dalších hlediska. Zpracováním těchto informací pomáhá manažerům rozhodovat o budoucích krocích a celkovém hospodářském plánu. 25

Akcionáři resp. investoři potřebují z finanční analýzy především výsledky týkající se zhodnocování jejich vkladů a obecně sledují spíše účetní stránku analýzy, ale jejich zájmem je i hodnocení rizika a předpokládaná výnosnost dalších případných investic. Kromě rentability vkladů vlastníci či obecněji investoři hodnotí práci manažerů, tedy z finanční analýzy patrné srovnání různých ukazatelů v časové řadě a úspěšnost finančního řízení. Sekundárními interními uživateli jsou zaměstnanci společnosti, pro které jsou zásadní spíše stabilita a pozice z důvodu udržení pracovních míst a politika vyplácení mezd. Z finanční analýzy využijí jak data účetně-analytická (solventnost), tak i predikce budoucí situace podniku. 26

4 Praktická část 4.1 Vstupní údaje Pro praktické demonstrování výše popsaných metod finanční analýzy byla vybrána společnost COLORLAK, a.s., která se zabývá převážně výrobní činností a je tedy vhodným subjektem zkoumání z pohledu externího finančního analytika z důvodu celkem standardního složení účetních výkazů, resp. položek v nich obsažených. Takto strukturovaná, a ve své podstatě normalizovaná, podoba vstupních údajů umožňuje přípravu výkazů pro potřeby finanční analýzy bez nutnosti agregování či dokonce eliminace některých problematických položek. Použitá data jsou vymezena ve vztahu ke sledovanému podniku jako samostatné jednotce i přesto, že subjekt je součástí skupiny, kde vystupuje jako většinový vlastník dalších firem a provádí konsolidaci účetních výkazů. Základnou pro horizontální analýzu všech sledovaných výkazů byl zvolen rok 2008. 4.2 Analýza absolutních ukazatelů 4.2.1 Horizontální analýza 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy 27

Tabulka 2: Horizontální analýza aktiv COLORLAK, a.s. Relativní změna Absolutní změna 2009 2010 2009 2010 Aktiva celkem -6% 3% - 36 603 15 243 Peníze -45% -40% - 538-261 Účty v bankách 428% -22% 10 719-2 860 Pohledávky z obchodních vztahů -30% 66% - 19 022 29 664 Pohledávky - podstatný vliv -36% -23% - 47 510-19 436 Stát - daňové pohledávky -47% -16% - 1 051-190 Krátkodobé poskytnuté zálohy 109% -46% 970-862 Dohadné účty aktivní 14% -69% 42-240 Jiné pohledávky -7% 0% - 26 1 Náklady příštích období 14% 1% 160 12 Materiál -24% 39% - 7 931 10 050 Nedokončená výroba a polotovary -12% 9% - 449 283 Výrobky 5% -15% 1 490-4 977 Zboží 28% -14% 625-407 Krátkodobá oběžná aktiva celkem -23% 5% - 62 521 10 777 Software 2672% -13% 10 288-1 350 Ocenitelná práva 0% 0% - - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek -96% 23% - 6 961 61 Pozemky 0% 0% - - Stavby -5% -2% - 5 191-2 385 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí -28% -10% - 7 963-1 953 Jiný dlouhodobý hmotný majetek 102% 0% 126 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 57% 81% 2 021 4 557 Podíly v ovládaných a řízených osobách 7% -2% 11 448-3 085 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 0% 0% - 8 771 Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0% 0% - 16 200 Pohledávky - podstatný vliv 0% -100% 16 200-16 200 Jiné pohledávky 0% -3% 5 950-150 Stálá aktiva celkem 7% 1% 25 918 4 466 Pramen: Práce autora 28

Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv COLORLAK, a.s. Relativní změna Absolutní změna 2009 2010 2009 2010 Pasiva celkem -6% 3% - 36 603 15 243 Závazky z obchodních vztahů -32% 28% - 21 530 12 691 Závazky - ovládající a řídící osoba 0% 0% - - Závazky - podstatný vliv -68% 27% - 7 719 980 Závazky k zaměstnancům -7% 0% - 1 401 69 Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění -14% 26% - 306 501 Stát - daňové závazky a dotace 252% -10% 1 679-224 Krátkodobé přijaté zálohy 1% -13% 28-335 Dohadné účty pasivní 198% 210% 1 238 3 917 Jiné závazky -14% 12% - 426 319 Krátkodobé bankovní úvěry 0% -2% 345-2 322 Krátkodobé finanční výpomoci -4% 2% - 1 181 568 Odložený daňový závazek 3% 179% 7 417 Bankovní úvěry dlouhodobé -19% -11% - 10 566-5 027 Výdaje příštích období 13% 22% 60 110 Výnosy příštích období 80% -44% 20-20 Cizí zdroje celkem -13% 4% - 39 752 11 644 Základní kapitál 0% 0% - - Ostatní kapitálové fondy -15% -62% - 866-3 077 Zákonný rezervní fond 5% 1% 668 205 Nerozdělený zisk minulých let 11% 3% 12 670 3 810 Výsledek hospodaření běžného účetního období -70% 66% - 9 323 2 661 Vlastní kapitál celkem 1% 1% 3 149 3 599 Pramen: Práce autora 29

Graf 1: Struktura aktiv v časové řadě Struktura majetku 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 2008 2009 2010 Stálá aktiva celkem 363178 389096 393562 Krátkodobá oběžná aktiva celkem 0 274047 211526 222303 Pramen: Práce autora 30

Graf 2: Struktura financování majetku v časové řadě 700000 Struktura financování 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2008 2009 2010 Vlastní kapitál celkem 325187 328336 331935 Cizí zdroje celkem 312038 272286 283930 Pramen: Práce autora Grafické doplnění horizontální analýzy rozvahy obsahuje data absolutní změny dílčích součtových položek aktiv a pasiv a zdůrazňuje podíly jednotlivých složek majetku a jeho financování na celkových veličinách. 31

4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát COLORLAK, a.s. Relativní změna Absolutní změna 2009 2010 2009 2010 Tržby za prodej zboží 1% -41% 421-12 593 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb -15% 14% - 67 427 53 690 Změna stavu zásob vlastní činnosti -76% -417% - 4 437-5 788 Aktivace 3% 20% 29 217 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 10% -95% 778-8 001 Tržby z prodeje materiálu -16% 48% - 1 187 3 122 Ostatní provozní výnosy 2% 132% 145 8 638 Provozní výnosy celkem -14% 9% - 71 678 39 285 Výnosové úroky 234% -17% 942-235 Ostatní finanční výnosy -32% 102% - 2 165 4 600 Finanční výnosy celkem -17% 74% - 1 223 4 365 Výnosy celkem -14% 10% - 72 901 43 650 Náklady vynaložené na prodané zboží 0% -40% 72-10 675 Spotřeba materiálu a energie -19% 20% - 56 296 46 724 Služby -17% -3% - 10 403-1 647 Mzdové náklady -10% 5% - 5 970 2 822 Odměny členům orgánu společnosti a družstva 5% 0% 33 - Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění -12% 10% - 2 568 1 888 Sociální náklady -1% 51% - 9 600 Daně a poplatky -18% 43% - 155 300 Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku -11% 3% - 1 421 377 Zůstatková cena prodaného dl. majetku 143% -100% 4 984-8 476 Prodaný materiál -3% 31% - 197 2 269 ZS rezerv a opr. položek v prov. oblasti -84% -54% 51 499 5 461 Ostatní provozní náklady -66% -18% - 43 515-4 086 Provozní náklady celkem -13% 8% - 63 946 35 557 Nákladové úroky -13% -15% - 1 460-1 472 Ostatní finanční náklady 3% 104% 153 5 861 Náklady z finančního majetku 0% -100% 6 230-6 230 ZS rezerv a opravných položek ve fin. oblasti 0% -100% - 6 230 6 230 Finanční náklady celkem -8% 29% - 1 307 4 389 Náklady celkem -13% 9% - 65 253 39 946 Pramen: Práce autora 32

4.2.2 Vertikální analýza 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv COLORLAK, a.s. Podíl na celkových aktivech 2008 2009 2010 Aktiva celkem 100% 100% 100% Peníze 0% 0% 0% Účty v bankách 0% 2% 2% Pohledávky z obchodních vztahů 10% 7% 12% Pohledávky - podstatný vliv 21% 14% 10% Stát - daňové pohledávky 0% 0% 0% Krátkodobé poskytnuté zálohy 0% 0% 0% Dohadné účty aktivní 0% 0% 0% Jiné pohledávky 0% 0% 0% Náklady příštích období 0% 0% 0% Materiál 5% 4% 6% Nedokončená výroba a polotovary 1% 1% 1% Výrobky 5% 5% 4% Zboží 0% 0% 0% Krátkodobá oběžná aktiva celkem 43% 35% 36% Software 0% 2% 2% Ocenitelná práva 5% 6% 6% Nedokončený dl. nehmotný majetek 1% 0% 0% Pozemky 2% 2% 2% Stavby 16% 16% 16% Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 4% 3% 3% Jiný dlouhodobý hmotný majetek 0% 0% 0% Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 1% 1% 2% Podíly v ovládaných a řízených osobách 28% 31% 30% Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 0% 0% 1% Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0% 0% 3% Pohledávky - podstatný vliv 0% 3% 0% Jiné pohledávky 0% 1% 1% Stálá aktiva celkem 57% 65% 64% Pramen: Práce autora 33

Tabulka 6: Vertikální analýza pasiv COLORLAK, a.s. Podíl na celkových pasivech 2008 2009 2010 Pasiva celkem 100% 100% 100% Závazky z obchodních vztahů 10% 8% 9% Závazky - ovládající a řídící osoba 0% 0% 0% Závazky - podstatný vliv 2% 1% 1% Závazky k zaměstnancům 3% 3% 3% Závazky ze soc. zabezp. a zdrav. pojiš. 0% 0% 0% Stát - daňové závazky a dotace 0% 0% 0% Krátkodobé přijaté zálohy 0% 0% 0% Dohadné účty pasivní 0% 0% 1% Jiné závazky 0% 0% 0% Krátkodobé bankovní úvěry 18% 19% 18% Krátkodobé finanční výpomoci 5% 5% 5% Odložený daňový závazek 0% 0% 0% Bankovní úvěry dlouhodobé 9% 7% 6% Výdaje příštích období 0% 0% 0% Výnosy příštích období 0% 0% 0% Cizí zdroje celkem 49% 45% 46% Základní kapitál 28% 30% 29% Ostatní kapitálové fondy 1% 1% 0% Zákonný rezervní fond 2% 2% 2% Nerozdělený zisk minulých let 18% 21% 21% VH běžného úč. období 2% 1% 1% Vlastní kapitál celkem 51% 55% 54% Pramen: Práce autora 34

4.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztát Tabulka 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty COLORLAK, a.s. Podíl na celkových výnosech/nákladech 2008 2009 2010 Tržby za prodej zboží 6% 7% 4% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 87% 87% 90% Změna stavu zásob vlastní činnosti 1% 0% 1% Aktivace 0% 0% 0% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 1% 2% 0% Tržby z prodeje materiálu 1% 1% 2% Ostatní provozní výnosy 1% 1% 3% Provozní výnosy celkem 99% 99% 98% Výnosové úroky 0% 0% 0% Ostatní finanční výnosy 1% 1% 2% Finanční výnosy celkem 1% 1% 2% Výnosy celkem 100% 100% 100% Náklady vynaložené na prodané zboží 5% 6% 3% Spotřeba materiálu a energie 57% 53% 58% Služby 12% 11% 10% Mzdové náklady 12% 12% 12% Odměny členům orgánu společnosti a družstva 0% 0% 0% Náklady na soc. zabezp. zdrav. Poj. 4% 4% 4% Sociální náklady 0% 0% 0% Daně a poplatky 0% 0% 0% Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku 3% 3% 2% Zůstatková cena prodaného dl. majetku 1% 2% 0% Prodaný materiál 2% 2% 2% ZS rezerv a opr. položek v provozní oblasti 12% 2% 1% Ostatní provozní náklady 13% 5% 4% Provozní náklady celkem 97% 97% 96% Nákladové úroky 2% 2% 2% Ostatní finanční náklady 1% 1% 2% Náklady z finančního majetku 0% 1% 0% ZS rezerv a oprav. položek ve fin. oblasti 0% 1% 0% Finanční náklady celkem 3% 3% 4% Náklady celkem 100% 100% 100% Pramen: Práce autora 35

4.3 Hodnocení analýzy absolutních ukazatelů V následném hodnocení výsledků analýzy absolutních ukazatelů společnosti COLORLAK, a.s. vycházím z údajů dostupných externím uživatelům, které jsou upraveny dle likvidnosti (aktiva), splatnosti (pasiva) a typu toku (VZZ). Jak již bylo zmíněno výše, celková analýza pracuje s časovou řadou tří po sobě jdoucích účetních období (2008-2010). 4.3.1 Hodnocení horizontální analýzy Statistický pohled na změny jednotlivých položek majetku by doporučoval soustředit pozornost na oba extrémy trendu, nicméně v kombinaci s informacemi, obsaženými ve vertikální analýze týž výkazů, a s pohledem účetně-ekonomickým je nutné vymezit pozornost na takové rozdíly, které mají v celkovém objemu relevantní váhu, jejich příčiny či důsledky lze interpretovat a vyvodit z nich určité závěry. Vysoký zůstatek bankovních účtů ke konci roku má zpravidla povahu strategickou nastavené vnitřní cykly např. splatnosti či inkasa pohledávek, což odpovídá i v tomto konkrétním případě snížení tohoto druhu majetku v účetním období 2009 o celou třetinu. Struktura pohledávek však naznačuje, že v průběhu roku 2009 došlo úbytku celkových pohledávek v i po lhůtě splatnosti. Největší podíl na celkových pohledávkách v obdobích 2008 a 2010 představovaly pohledávky za ovládanými osobami a informace o platební morálce uvnitř skupiny nejsou k dispozici. Příčinu nárůstu konečného stavu bankovních účtů tedy ve svém důsledku vysvětluje pouze zvýšený provozní tok o položku Změna stavu pohledávek z provozní činnosti ve výkazu cash flow, která zahrnuje jak pohledávky samostatné obchodní činnosti, tak i změnu ostatních, především vnitroskupinových, pohledávek. 36

Graf 3: Vývoj celkových pohledávek Pohledávky celkem 250000 200000 150000 100000 50000 0 2008 2009 2010 Pohledávky celkem 231264 177614 182736 Pramen: Práce autora Další změny v oběžných aktivech, zejména v položkách materiálu a změně stavu vlastních výrobků, resp. zboží a výrobky poukazují na relativně pomalý výrobní cyklus, kdy údaje účetní závěrky zachytí stavy ke konci účetního období a následný pohyb dokončení výroby / prodej, patrný ze změny v přechodech jednotlivých období v časové řadě, je vykázán až v následujícím měření stavů. Z dostupných údajů o změnách v těchto souvisejících položkách je však zřejmý disproporcionální pokles výroby v roce 2009 a následná obnova objemu stavů ve výrobě a skladech v období 2010. Stálá aktiva mají ve srovnání s oběžným majetkem relativně stabilní průběh sledovaných období. Položky dlouhodobého nehmotného majetku v tomto případě se jedná o software - vzrostly v roce 2009 v předchozím období realizované pořízení software. Informace o této investici nejsou k dispozici, nicméně vzhledem k typu činnosti podniku lze předpokládat, že se jedná o nový provozní či administrativní systém. Pokles stavu hmotného majetku (položky samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí), souvisí s později zmíněnou situací (a strategií) společnosti, týkající se prodeje tohoto druhu majetku v roce 2009. 37

Na straně pasiv vykazují data stabilnější průběh než položky majetku. Významnější změny lze pozorovat u závazků, jejichž struktura je podobná položkám pohledávek s tím rozdílem, že závazky z obchodních vztahů jsou zastoupeny většinově ve všech sledovaných obdobích. Další sledovanou položkou jsou závazky vůči státu a dotace. Společnost čerpá v určených obdobích státní neinvestiční dotace na výzkum nátěrových hmot a programu Vzdělávej se a jejich nárůst je nejmarkantnější v roce 2009. Podnik dále vykazuje značné změny (konkrétně nárůst po všechna období) u položky Dohadné účty pasivní. Relevantní informace o původu tohoto nárůstu nejsou k dispozici, nicméně u výrobních podniků zpravidla tato položka popisuje určitý cyklus nakupovaných zásob a jejich promítnutí do účetnictví. Časové rozlišení v tomto případě vykazuje známky významných změn mezi jednotlivými obdobími, avšak z údajů absolutní změny je patrné, že tyto informace nejsou vzhledem k objemu relevantní. Analýza výkazu zisku a ztráty poskytuje v souhrnných řádcích poměrně jasné informace o změnách výnosů a nákladů za sledovaná účetní období. Rok 2008 představuje poměrně tvrdý benchmark pro další roky z hlediska realizovaných výnosů. Společnost naznačila ve výroční zprávě 2009 svou strategii, která reaguje na pokles tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb celkem prozaicky: Snižování nákladů. Co již ale ve výroční zprávě není na první pohled patrné, je způsob, jakým byl výpadek tržeb z provozní činnosti nahrazován prodejem dlouhodobého majetku. Následné snižování nákladů (nejvíce v položkách Spotřeba materiálu a energie, Služby a Mzdové náklady) v řádech desítek procent zjevně vedlo k určité stabilizaci činnosti a v následujícím období (2010) již trvalý pokles tržeb nepředstavoval takovou zátěž a výsledek hospodaření vykazoval výrazný nárůst. 38

Graf 4: Vývoj celkových nákladů a výnosů Celkové náklady/výnosy 540000 520000 500000 480000 460000 440000 420000 400000 2008 2009 2010 Výnosy celkem 519507 446606 490256 Náklady celkem 506137 440884 480830 Pramen: Práce autora 39

4.3.2 Hodnocení vertikální analýzy Hodnocení podílu jednotlivých položek účetních výkazů navazuje víceméně na některá pozorování, vzniklá při hodnocení změn v čase. Analýza položek aktiv, vztažených k sumě celkových aktiv, dokresluje situaci v oblasti oběžných aktiv, kdy nejvýznamnější složkou celku jsou pohledávky, konkrétně za ovládanými osobami s podstatným vlivem, dosahující v jednotlivých letech výše 21 %, 14 %, resp. 10 % sumy celkových aktiv. Takto významné podíly poukazují na velký vliv vnitroskupinových transakcí na obchodní činnosti podniku samotného. Trend poklesu podílu této položky na úkor položky Pohledávky z obchodních vztahů (zejména v období roku 2010) však dokládá, že společnost stabilizuje svojí pozici ve vztahu k tržbám z její výrobní činnosti. V rámci stálých aktiv je složení majetku typické pro výrobní podnik s výjimkou velikosti dceřiných společností a tedy i velikosti podílů v ovládaných osobách. Podnik vlastní své výrobní prostory a proto v dlouhodobém majetku figurují vysoké podíly položek Stavby a Pozemky. Na straně pasiv, konkrétně v analýze cizího kapitálu, je nápadná informace o struktuře financování aktivit podniku. Podíl krátkodobých úvěrů výrazně převyšuje ve všech sledovaných obdobích financování dlouhodobé. Údaje o výhodnosti této struktury nejsou v dostupných výkazech patrné, nicméně důkladnější vyhodnocení přiměřenosti poskytnou další části finanční analýzy podniku. Rozbor výkazu zisku a ztráty podporuje výše zmíněnou tezi o určité typičnosti výrobních podniků ve vztahu ke složení jejich nákladů a výnosů. Podíl výnosů z prodeje vlastních výrobků a služeb v kombinaci s výnosy z prodeje zboží dosahuje ve všech sledovaných obdobích hladiny 90 % a více z celkové sumy výnosů. Určitým rozdílem je již také zmíněná snaha o stabilizaci v roce 2009, kdy došlo k vyššímu podílu tržeb z prodeje dlouhodobého majetku. Provozní náklady víceméně dominují podílu na celkových nákladech společnosti s výjimkou poměrně vysokého procenta úrokových nákladů, související s výrazným dluhovým financováním provozu. 40

4.4 Poměrová analýza 4.4.1 Rentabilita Analýza rentability podniku se opírá o dva základní poměrové ukazatele, zmíněné v teoretické části. Důvodem pro omezení sledování pouze na ukazatele ROA a ROE je jejich univerzální obliba mezi externími uživateli i metodiky finanční analýzy jako takové. Varianty dalších použitelných poměrových ukazatelů jsou víceméně individuální a literatura (v tomto případě spíše její autoři) nemá jednotný názor na jejich vypovídací schopnost či použitelnost pro konkrétní typy společností. Graf 5: Vývoj ukazatelů rentability Ukazatelé rentability 4,50% 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 2008 2009 2010 ROE 4,10% 1,22% 2,01% ROA 3,86% 2,57% 2,87% Pramen: Práce autora Z grafické ilustrace je patrný trend poklesu a mírné stabilizace mezi již zmíněným kritickým přechodem 2008 2009. Hodnoty rentability aktiv (ROA) zůstávají kladné i přes negativní působení (pokles) obou složek ukazatele. Oproti tomu prognóza, zda tendence růstu roku 2010 bude pokračovat i v dalších obdobích, je nejistá i přes aktivní politiku snižování nákladů podniku. Údaje rozkladu ukazatele 41

potvrzují hypotézu postupné stabilizace výsledných hodnot ukazatelů rentability aktiv. Tabulka 8: Veličiny ROA 2008 2009 2010 Rentabilita tržeb (EBIT/tržby celkem) 4,78% 3,46% 3,70% Obrátkovost aktiv (Tržby celkem/ Aktiva celkem) 0,81 0,74 0,78 Pramen: Práce autora Hodnocení ukazatele rentability vlastního kapitálu vyžaduje podrobnější analýzu jednotlivých složek, působících na výslednou hodnotu. Z celkového ukazatele a jeho trendu totiž není patrné, zda výrazný pokles v roce 2009 téměř na negativní hranici neměl v příslušném období i jiné negativní důsledky, zejména v souvislosti se zadlužeností resp. využíváním cizího kapitálu. 4.4.1.1 Analýza finanční páky Analýza vychází ze základního vyjádření finanční páky a jejího vztahu k rentabilitě vlastního kapitálu ve formě ziskového účinku finanční páky. ROE = (EAT / Tržby) x (Tržby / Aktiva) x (Aktiva / Vlastní kapitál) (EBIT/ Tržby) x (Tržby / Aktiva) x (EAT / EBT) x (EBT / EBIT) x (Aktiva / Vlastní kapitál) Z tohoto rozkladu je patrné, které položky ovlivňují ukazatel ROE. Součin (EBT / EBIT) x A/E se nazývá ziskový účinek finanční páky a pokud platí vztah (EBT / EBIT) x A/E > 1, ovlivňuje použití cizích zdrojů pozitivně rentabilitu vlastního kapitálu. 42

Graf 6: Vliv cizích zdrojů na rentabilitu vlastního kapitálu Ziskový účinek finanční páky 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2008 2009 2010 Ziskový účinek finanční páky 1,07 0,68 0,99 Pramen: Práce autora Vliv cizího kapitálu na ROE byl pozitivní pouze v roce 2008. Následná období ukazují opět trend stabilizace po výrazném propadu období 2009. Tato situace naznačuje, že management financování činnosti není optimální a vysoké zadlužení v kombinaci se strukturou tohoto zadlužení může při nepříznivé situaci ohrozit pozici podniku resp. jeho vedení ve vztahu k vlastníkům. 43

4.4.1.2 Du Pont rozklad Schéma 2: Pyramidový Du Pont rozklad COLORLAK, a.s. 2009 ROE 0,0122 ROA 0,0257 Finanční páka 1,83 Ziskové rozpětí 0,009 Obrat celkových aktiv 0,74 Aktiva 600622 Vlastní kapitál 328336 EAT 4015 Tržby 446547 Obrat stálých aktiv 1,15 Obrat oběžných aktiv 2,11 Tržby 446547 Stálá aktiva 389096 Tržby 446547 Oběžná aktiva 211526 Pramen: Práce autora 4.4.2 Aktivita Ukazatele obrátkovosti různých druhů majetku nemají pro praktickou část finanční analýzy zásadní význam z důvodu absence detailních informací o strategii podniku. Interpretace počtu obrátek proto není zcela relevantní údaj pro hodnocení způsobu využívání majetku a v této části nebudou tyto ukazatele použity. Zvolené ukazatele doby obratu zásob, pohledávek, oběžných aktiv a krátkodobých používají ve výpočtech bankovní model počtu dnů v roce (360E/360). 44