Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Podobné dokumenty
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

ZEMNÍ TLAKY. Princip určování: teorie mezní rovnováhy, rovinná úloha, předpoklad rovinných kluzných ploch

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Kopané, hloubené stavby

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN

STABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu

Smyková pevnost zemin

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

PLASTOVÁ AKUMULAČNÍ, SEDIMENTAČNÍ A RETENČNÍ NÁDRŽ HN A VN POSOUZENÍ PLASTOVÉ NÁDRŽE VN-2 STATICKÝ POSUDEK

Stavební jámy. Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi

Mechanika zemin II 5 Zemní tlaky, opěrné konstrukce

Druhy plošných základů

Výpočtová únosnost U vd. Cvičení 4

Výpočtová únosnost pilot. Cvičení 8

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

Výpočet gabionu Vstupní data

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy

Smyková pevnost zemin

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Výpočet prefabrikované zdi Vstupní data

Posouzení piloty Vstupní data

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

γ [kn/m 3 ] [ ] [kpa] 1 Výplň gabionů kamenivem Únosnost čelního spoje R s [kn/m] 1 Výplň gabionů kamenivem

ef c ef su 1 Třída F5, konzistence tuhá Třída G1, ulehlá

Pilotové základy úvod

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH

ČSN EN OPRAVA 1

Násep vývoj sedání v čase (konsolidace) Program: MKP Konsolidace

STATICKÝ VÝPOČET. Zpracování PD rekonstrukce opěrné zdi 2.úsek Starý Kopec. V&V stavební a statická kancelář, spol. s r. o.

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

ef c ef su 1 Třída F5, konzistence tuhá Třída G1, ulehlá

Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot

Návrh hlubinných základů dle EC 7

Zatížení obezdívek podzemních staveb. Vysoké nadloží * Protodjakonov * Terzaghi * Kommerel Nízké nadloží * Suquet * Bierbaumer

Příklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb

Podklady WWW. ge_id=302

ZEMNÍ KONSTRUKCE. LUMÍR MIČA, ING., Ph.D. ÚSTAV GEOTECHNIKY

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník

VÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006

Zakládání staveb 5 cvičení

Návrh nekotvené pažící stěny

Sedání piloty. Cvičení č. 5

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Kontraktantní/dilatantní

KONSOLIDACE ZEMIN. Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení.

RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn

Návrh rozměrů plošného základu

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Statické řešení výztuže podzemních děl

Návrh kotvené pažící stěny

Předpjatý beton Přednáška 9. Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování.

4. Napjatost v bodě tělesa

STANOVENÍ PARAMETRŮ PRO NUMERICKÉ MODELY POMOCÍ KONVENČNÍCH LABORATORNÍCH ZKOUŠEK. Vybrané kapitoly z geotechniky (VKG)

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.

Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Sylabus 16. Smyková pevnost zemin

RIB stavební software s.r.o. Zelený pruh 1560/99 tel.: CZ , Praha

Metoda konečných prvků Základy konstitutivního modelování (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

Příspěvek ke stanovení bezpečné mocnosti nadloží při protlačování ve zvodnělém horninovém prostředí

list číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH

Pružné oblasti (oblasti bez plasticity) Program: MKP

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Posouzení záporové stěny kotvené ve více úrovních

Statika 2. & Stabilita tuhé konstrukce. Miroslav Vokáč 10. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ STABILITY SVAHŮ SANOVANÝCH HŘEBÍKOVÁNÍM

Výpočet sedání osamělé piloty

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

Téma 12, modely podloží

1 Použité značky a symboly

Předpjatý beton Přednáška 5

Typ výpočtu. soudržná. soudržná

Co můžeme zakládat. Základy budov patky pasy. Mostní pilíře. Přehrady. desky

Výpočet sedání terénu od pásového přitížení

5. Cvičení. Napětí v základové půdě

Nelineární problémy a MKP

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Principy navrhování stavebních konstrukcí

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy

STANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI GEOTECHNICKÝCH KONSTRUKCÍ. J. Pruška, T. Parák

Betonové konstrukce (S) Přednáška 4

PAŽENÉ A TĚSNĚNÉ STAVEBNÍ JÁMY

PRUŽNOST A PLASTICITA I

Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty

Posouzení mikropilotového základu

Posouzení stability svahu

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

Mezní stavy základové půdy

Demo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Transkript:

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb Zemní tlaky na opěrné konstrukce doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/..00/8.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Zatížení zemní tlaky (všeobecně) (1) Zemní tlak se počítá podle ČSN EN 1997-1 a její přílohy C, C nebo podle ustanovení v této kapitole. () Velikost a rozdělení zemního tlaku naa stavební konstrukce se stanoví: početně nebo graficky na základě vyšetření mezní rovnováhy, numerickýmm modelováním, experimentálně. (3) Početně nebo graficky na základě vyšetření mezní rovnováhy se stanoví zemní tlaky s využitím klasických postupů (Coulomb, Rankine, Caquot-Kérisel a jiné). Tyto postupy umožňují stanovit mezní hodnoty zemních tlaků na základě znalosti z smykových parametrů zeminy a předpokládaného způsobu a velikosti přetvoření stavební konstrukce. (4) Numerickým modelovánímm se stanoví zemní tlaky zejména s využitím metody konečných prvků nebo hraničních prvků popř. metody závislých tlaků. (5) Experimentálněě se stanovíí zemní tlaky s využitím buď výsledků laboratorních měření na modelech z ekvivalentních materiálů konstruovaných na základě teorie fyzikální podobnosti nebo výsledků přímých měření na konstrukcích in situ. Druhy tlak v klidu S r aktivní zemní tlak S a pasivní odpor S S p Inovace studijního oboru Geotechnika ZEMNÍ TLAKY Obr. 1. Druhy zemních tlaků a) tlak zeminy v klidu, b) aktivní zemní tlak, c) pasivní zemní odpor, d) závislost velikosti zemního tlaku od deformace stěny Princip určování: teorie mezníí rovnováhy, rovinná úloha, předpoklad rovinných kluzných ploch - 1 -

Obr.. Rankinův stav mezní rovnováhy v soudržné zemině a) Mohrovo zobrazení, b) aktivní tlak, c) pasivní odpor x K z Obr. 3. Označení při výpočtu zemních tlaků a) orientace úhlů, b) působení zemního tlaku, c) působení zemního z tlakuu při 0 Zemní tlak v klidu, aktivníí zemní tlak a pasívní zemní tlak t (1)Velikost zemního tlaku na konstrukci závisí na vlastnostech zeminy, z na druhu konstrukce a jejím uložení v zemině. () Zemní tlak může nabývatt jakýchkoli hodnot mezi aktivnímm a pasívním zemnímm tlakem v závislosti na velikosti přetvoření a přemístění konstrukce neboo její části (obr. 4). při velmi malých (prakticky zanedbatelných) přemístěních je e zemina převážně v pružném stavu a zemní tlak v klidu nabývá hodnot z intervaluu (σ 0;a ; σ 0;p ), uvnitř kterého leží počáteční (výchozí) tlak v klidu (překonsolidované) zeminy v přirozeném uložení, ale také např. boční tlakk odpovídající hydrostatickému stavu napjatosti, při kterém jsou konsolidovány vzorkyy v trojosém smykovémm přístroji. při větším ústupu konstrukce před tlakem zeminy nabývají postupně na významu plastické (nevratné) složky přetvoření a zemní tlakk nabývá hodnot zvýšeného aktivního tlaku až nakonec mezní (nejmenší) hodnoty aktivního zemního tlaku σ 0;a. - -

při větším zatlačení konstrukce do zeminy nabývají postupně na významu plastické (nevratné) složky přetvoření a zemní tlak nabývá hodnot sníženéhoo pasívního tlaku až nakonec mezní (největší) hodnotyy pasívního zemního tlaku σ 0;p. (3) Při stanovení zemního tlaku na konstrukci je třeba posoudit jeho možnou změnu s časem. (4) Zemní tlak zemin nesoudržných neboo soudržných propustných, nasycených vodou, se při vyšetření na základě mezní rovnováhy r vypočte jako součet tlaků t zeminy o objemové tíze zeminy pod vodou γ su, ovlivněné případně proudovým tlakem, a tlaku vody v pórech. Při stanovení zemního tlaku se vychází z efektivních parametrů smykové pevnosti zeminy. (5) Je-li zamezeno proudění vody pod konstrukcí, působí na konstrukci k vedle tlaku zeminy hydrostatický tlak vody. Obr. 4. Průběh hodnot zemního tlaku v závislosti na přemístění konstrukce a jeho zjednodušené polygonální schéma (vpravo) (6) Je-li umožněnoo proudění vody pod konstrukcí, působí na konstrukci k vedle tlaku zeminy ovlivněné proudovým tlakem hydrostatický tlak vody, který see rovná hydrostatickému tlaku vody v klidu zmenšenému o ztráty tlaku při proudění. Rozdělení hydrostatického přetlaku vody se stanoví z proudové sítě nebo se přibližně uvažuje podle obrázku 13. (7) Při výpočtu zemního tlaku v oblasti sestupného proudění see zavede objemová tíha zeminy hodnotou γ = γ su + Δγ a v oblasti vzestupného proudění γ = γ su Δγ. Změna Δγ objemové tíhy zeminy γ su se může určit pro přibližné řešení ve stejnorodé zemině ze vzorce: d d h d u, kde je h rozdíl hladin před a za konstrukcí, d d (d u ) délka průsakové dráhy vody podél konstrukce v sestupném (vzestupném) proudění. (8) Zemní tlak nasycené soudržné plastické nekonsolidované zeminy se vypočte s použitím totálních parametrůů smykové pevnosti zeminy a s použitím objemové tíhy nasycené zeminy γ sat. V omto případě se samostatný tlak vody na konstrukci neuvažuje. - 3 -

AKTIVNÍ ZEMNÍ TLAK Aktivní zemní tlak je nejnižší hodnota bočního tlaku zeminy naa konstrukci, která před tlakem zeminy ustupuje. Aktivní tlak působí přii dosažení vrcholových h parametrůů smykové pevnosti zeminy na smykové ploše pohybujícího se zemního tělesa. S růstem deformace může u zemin s dilatantním chováním docházet k poklesu parametrů smykové pevnosti z vrcholových hodnot k reziduálním a v důsledku tohoo k zvyšování velikosti (aktivního) bočního tlaku. Po zastavení pohybu aktivního klínu zeminy může s časem narůstat boční tlak v důsledku reologických procesů v zemině. Použití aktivního tlaku bez jeho redukce příslušnými dílčími součiniteli spolehlivosti dle ČSN EN 1997-1 se protoo nedoporučuje. a) v nesoudržných zeminách součinitel aktivního zemního tlaku: t pokud 0 a tření = 0 pak: K a f K a,,, tg 45 tření: - bez suspenze 3 1 1 - se suspenzí 3 1 0 - štětovnice a asfaltové povrchy 3 Při stanovení velikosti třecího úhlu δ musí být vzaty v úvahu: kvalita úpravy rubu konstrukce tgδ nesmí překročit součinitel tření rubu konstrukce, principy mechaniky zemin velikost úhlu tření na obecné rovině je dána jejím odklonem od smykové plochy (hlavní roviny). Předpoklad δ = φ by např. znamenal, že smyková plocha svírá s rubem konstrukce úhel 90 -- ve v svislém směru zejména v případě kotvených pažicích konstrukcí, zatížených jižž svislými složkami kotevních sil a s relativně malou velikostí horizontální i vertikální složky pasivního odporu, může být mezní hodnota tření na aktivním rubu konstrukce výrazně omezena. φ, tj. v případě svislého rubu konstrukce stabilní sklon φ od vodorovné, nezbytnost splnění součtové podmínky rovnováhy Obr. 5. Vliv přitížení povrchu naa velikost horizontální složky aktivního tlaku a) rovnoměrné zatížení povrchu, b) přímkové zatížení, c) rovnoměrné pásové zatížení - 4 -

vliv vozidel - obr.5. a) přímkové zatížení - obr.5. b) - min 0,6 m od rubu rovnoměrné pásové zatížení - obr.5. c) b) v soudržných zeminách případy zemin působících na konstrukci: částečně sycená - ef, c ef,rovinná kluzná plocha nasycená - u, c u, zakřivená plocha po skončení konsolidace - u, c u, překonsolidovaná - r, c r, Přibližné řešení: rovinná plocha se sklonem 45 Obr. 6. Aktivní tlak v soudržné zemině a) znázornění udržovací výšky, b) vliv přitížení povrchu vodorovné napětí a c udržovací výška (ve které nepůsobí napětí) h ca K p Vliv rovnoměrnéhoo zatížení obr. 6. b) S a, S 1 a PASIVNÍ ZEMNÍ ODPOR Pasívní zemní tlak je nejvyšší hodnota bočního tlaku zeminy na n konstrukci, která je tlačena proti zemině. Pasívní tlak působí při dosažení vrcholových parametrů smykové pevnosti zeminy na smykové ploše pohybujícího se zemního tělesa. S růstemm deformace může v zeminách s dilatantním chováním docházet k poklesu parametrů p smykové pevnosti z vrcholových hodnot k reziduálním a v důsledku toho k snižování velikosti (pasívního) bočníhoo tlaku. Po zastavení pohybu pasívního klínu zeminy může m s časem klesat boční tlak v důsledku reologických procesů v zemině. Přemístění konstrukce nutná k mobilizaci plného pasívního tlaku jsou při tom relativně velká. Použití pasívního tlaku bez jeho redukce příslušnými dílčími součinitelii spolehlivosti dle ČSNN EN 1997-1 se proto nedoporučuje. - 5 -

Při stanovení pasívního zemního tlaku see převážně vychází ze zakřivenýchz h smykových ploch. Řeší se podle ČSN EN 1997-1, příloha C. Předpoklad rovinných smykových ploch lze použít u nesoudržných zemin, pokud tření mezi zeminou a rubem konstrukce lze l zanedbat, tj. při hladkých rubových plochách a pro přibližné výpočty. a) v nesoudržných zeminách součinitel pasivního odporu: pokud 0 a tření = 0 pak: K p tření - stejné jako u aktivního tlaku, alee záporné znaménko f,,, K p tg 1 K a 45 Obr. 7. Stanovení pasivního odporu zeminy za předpokladu rovinnýchh kluzných ploch a rovnoměrného zatížení rovnoměrné zatížení: a) horizontální složka S p1 b) pasivní odpor samotné zeminy S p b) v soudržných zeminách Rankin p Obr. 8. Pasivníí odpory v soudržné zemině a) nezatížený povrch území, b) vliv přitížení povrchu - 6 -

na povrchu působí odpor c K p c náhradní výška (účinek myšlené vrstvy) h cp K a výsledný horizontální odpor S p = součet ploch obrazců Vliv rovnoměrnéhoo zatížení obr.8. b) S p Sp S, zatížení 1 p nahradíme n vrstvou h n a vypočteme h cp VLIV VRSTEVNATOSTI PROSTŘEDÍ a) buď soudržné nebo nesoudržné zeminyy, c,, Obr. 9. Zjednodušení vrstevnatého prostředí na izotropní b) střídání soudržných a nesoudržný zemin Obr. 10. Přibližné řešení zemních tlakůů ve vrstevnatých zeminách Dvě situace: obr.10. a) b) soudržná v nadloží nesoudržné Tlak - h ca ; h1 h ca ; náhrada 1 h 1 za h n Odpor - h cp; h 1 hcp; náhrada 1h 1 za h n - 7 -

obr.10. c) d) nesoudržná v nadloží soudržné Tlak působí od povrchu a udržovací výšku h ca odečítáme ZEMNÍ TLAK V KLIDU Zemní tlak v klidu σ 0 působící na svislý rub konstrukcee v hloubcee z pod povrchem vodorovného terénu se vypočte ze vzorce: kde OCR je poměr překonsolidačního napětí, kterým byla zemina konsolidována v minulosti, k současnému svislému napětí v hloubce z a součinitel zemního tlakuu v klidu normálně konsolidované zeminy K 0 se vypočte ze vzorce: K 0 z 0 OCR, obecně pro všechny druhy zemin: pro nesoudržné zeminy: 1 sin (Jáky). K 0 K 0, 1 Vzorec s použitím OCR vyjadřujee velikost počátečního (výchozího)( ) tlaku v klidu před započetím stavebních prací. Tuto hodnotuu je však obtížné stanovit, zejménaa kvůli součiniteli OCR. Všechna případná měření, ať již naa laboratorních vzorcíchh nebo in situ, jsou prováděna v zemině víceméněě narušené odběrem vzorků, vrtáním nebo zatlačováním měřicích sond. Tato počáteční napjatost v klidu bude navíc narušena při výstavbě opětných konstrukcí (ražení štětovnic, hloubení výkopů, vrtání pilot, pažení jílovýmii suspenzemi, tlak čerstvého betonu a podobně). Znalost tohoto počátečního tlaku v klidu má význam především v numerických metodách řešení (metody konečných nebo hraničních prvkůů a závislých tlaků ). V analytických metodách, kterými se tato norma zabývá, jde především o stanovení mezních hodnot tlaku v klidu, kdy zeminaa opouští oblast převažujícího elastického přetváření a pružno-plastické deformace začínají býtt prakticky významné. (3) Mezní hodnoty zemního tlaku t v klidu budou dále nazývány aktivní zemní tlak v klidu (nejnižší hodnota) a pasívní zemní tlakk v klidu ( nejvyšší hodnota) jakoo analogie mezních hodnot zemních tlaků aktivního a pasívního. (4) Zatímco mezní hodnoty aktivního a pasívního zemního tlaku jsou hodnoty extrémní a uplatňují se především v mezním stavuu únosnosti, proto musí m být zabezpečeny dílčími součiniteli spolehlivosti dle požadavků ČSN EN 1997-1, v případě zemních tlaků v klidu není tento problém jednoznačně řešitelný. (5) Za správné a bezpečné stanovení charakteristik zemin pro výpočty tlakůů v klidu zodpovídá navrhovatel konstrukce, který musí zvážit význam posouzení mezního m stavu použitelnosti pro řešené konstrukce: Je-li posouzení mezního stavu použitelnosti méně významné, konstrukce ovlivněné deformacemi zadržované zeminyy nejsou na sedání příliš citlivé,, je možnoo počítat zemní tlaky v klidu z charakterist tických hodnot. Tím see vypočtenéé deformacee přiblíží pravděpodobným průměrným a v případě zhoršených vlastností skutečných zemin dojde pouze k větším deformacím, než byly vypočtené, což však na deformace necitlivým konstrukcím příliš neuškodí. V případě konstrukcí citlivých na rozdíly sedání v dosahu d deformací zadržované zeminy (kanalizace, vodovod, plynovod, boční podchycování budov...), kdy může být mezní stav použitelnosti rozhodující, je třeba zajistit spolehlivost dosažení - 8 -

požadovaných mezních deformací konstrukce i v případě (lokálního) zhoršení parametrů skutečných zeminn na staveništi proti hodnotám typickým (charakteristickým), a to nejen parametrů smykové pevnosti, ale i deformačních. Tato problematika nabývá na významu zejména v souvislosti s charakteristickými hodnotami parametrů zemin dle ČSN EN 1997-1, které nejsou pro běžnéé případy exaktně definovány (obezřetný odhad). Pouze při statistickém zpracování podkladů se píšee o pětiprocentním kvantilu horších výsledků než charakteristické hodnoty. Too by v Gaussově normálním rozdělení pravděpodobnosti znamenalo rozdíl cca 1,645 směrodatné odchylky od mediánu. V geotechnické praxi se však prosazuje chápání charakteristickéé hodnoty definované rozdílem r cca 0,5 směrodatné odchylkyy od mediánu (i menším), tj. pravděpodobnost výskytu horších výsledků než charakteristické cca 31 % (ii více). To je proti 5 % značné zhoršení spolehlivosti. odvození - Hookův zákon: x ; ; K Inovace studijního oboru Geotechnika x x r x or K r x 1 x E z y 0 výslednice tlaku zeminy (působí v dolní třetině výšky): S r 1 h K r Obr. 11. Tlak zeminy v klidu a) přitížení pásovým zatížením, b) nepoddajné rozepření v úrovni dna, c) poddajné vetknutí pod dnem pásové obr.10. a): r f a sin sin 1 rovnoměrné obr.10. b): konstantní přírůstek f a aktivní tlakk lineárně stoupá K r TLAK ZEMINY NA PAŽENÍ velikost a rozdělení ovlivňuje: : vlastnosti zemin výška konstrukce resp. hloubka jámy tuhost konstrukce stavební postupy a rychlostt - 9 -

Účinky rozepření konstrukce obr.1. a), b) Inovace studijního oboru Geotechnika Obr. 1. Tlak zeminy na pažení a) jednoduše rozepřená konstrukce, b) vícenásobně rozepřená konstrukce, c) zatěžovací obrazec pro nesoudržné zeminy, d) zatěžovací obrazec pro soudržné zeminy obr.11. c) Nesoudržné největší složka a 06, h K a výsledná síla S a plocha ABCDE tření 1 3 přidáme AEE u kyprých ( I D 0, 33) přidáme CC D obr.11. d) Soudržné největší složka a h c tg45 výsledná síla S a plocha ABCD pokud I c 075, přidáme BCC ÚČINEK VODY NA ZATÍŽENÍ změna vlastností (při změnách hladiny) hydrostatický tlak na stěny proudový tlak (odlišení směru proudění) - 10 -

změna objemové hmotnostii Obr.. 13. Účinek podzemní vody na konstrukci a) stěna vázaná do nepropustného podloží, b) obtékání dolního konce stěny obr.1. a): lichoběžník S S 1 1 d d h obr.1. b): proudí voda S S 1 1 1 d d h Podmínka stability: i krit proudový tlak: rubová strana - sestupně (na straně aktivního tlaku) d su, a suu i i d h su lícová strana - vzestupně (na straně pasivního odporu): su, a suu i 1, pro bezpečnost i 1 h 0,5d - 11 -