PROGRAM INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA

PROGRAM INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA Základní škola Kovářov, okres Písek Obsah: 1. Výchova ke čtenářství 1.1 Společná četba 1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni 1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni 1.1.3 Metodika četby 1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků 1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků 1.2.3 Práce se čtenářskými deníky 1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven 1.3.2 Propagace knih a autorů 1.3.3 Tvorba ţáků 2. Zpracování informací a jejich prezentace 2.1. Práce s informacemi 2.1.1. Informační zdroje 2.1.2. Metodika práce s informacemi 2.2. Referáty 2.2.1. Systém zadávání referátů 2.2.2. Kritéria pro hodnocení referátů 2.2.3. Vyuţití referátů 2.3. Absolventské práce 2.3.1. Cíle a organizační pokyny 2.3.2. Poţadavky na absolventskou práci 2.3.3. Hodnocení absolventské práce 2.3.4. Vhodná témata 3. Metody práce s textem 3.1. Metody RWCT 3.2. Pokyny k rozvíjení čtenářských dovedností 3.3. Otázky k práci s beletristickým textem 3.4. Tvorba pracovních listů pro práci s informacemi

1. Výchova ke čtenářství I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Hlavním cílem výchovy ke čtenářství je pomoci ţákovi stát se čtenářem nejen ve smyslu dovednosti přečíst text, ale zejména ve významu získání pozitivního vztahu ke knihám. Kniha se stává v tomto pojetí zdrojem poznání, poučení, zábavy a objevování nových světů. K tomu je zapotřebí kromě zvládnutí samotné techniky čtení hlavně dovednosti číst s porozuměním. K tomuto je vyuţívána práce se společnou četbou, při níţ si ţáci způsob vnímání a percepce textu pod vedením učitele nacvičují. Velký prostor, který poskytuje motivaci a individuální moţnosti, je ţákům dáván prostřednictvím vedení čtenářských deníků. Čtenářství je pak systematicky podporovány mnohými školními aktivitami. 1.1 Společná četba 1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni Při výběru knih pro jednotlivé ročníky vycházíme z toho, aby knihu při četbě měli všichni ţáci. Proto jsou jednotlivé tituly vybírány jako soubory ze školní knihovny nebo jako knihy, které jsou mezi ţáky velmi rozšířené a moţnost obstarat si knihu je velice snadná. Společnou četbu začínáme od 2. třídy. Pro 2. a 3. třídu jsme zařadili knihy pohádkové a příběhy ze ţivota dětí. Pro 4. a 5. třídu jsou to knihy o dětech a knihy dobrodruţné. Knihy je moţné samozřejmě podle potřeby obměňovat. Záleţí na uváţení učitele, aktuálnosti titulů a jejich dostupnosti a v neposlední řadě i na čtenářské úrovni třídy. Tabulka 1. Seznam titulů ke společné četbě na ZŠ Kovářov na 1. stupni ročník název knihy autor Malý čtenář Jiří Ţáček 2. ročník Honzíkova cesta Bohumil Říha Z deníku kocoura Modroočka Josef Kolář Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenová 3. ročník České pohádky K.J.Erben, Boţena Němcová Čarodějná kniha Zuzana Nováková Pekelná třída Vojtěch Steklač 4. ročník Jirka postrach rodiny Richmal Crompotová Lovci mamutů Eduard Štorch

5. ročník Robinson Crusoe Osada havranů Emil a detektivové Daniel Defoe Eduard Štorch Erich Kastnër Kaţdý titul určený ke společné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené osnovy, která dokládá vhodnost četby a moţnosti práce s knihou. Pro vyučující je takto zpracovaná charakteristika knihy informačním zdrojem pro jeho vlastní výběr. 1 Ukončení společné četby konkrétního titulu je provázeno závěrečnou besedou nad knihou. V případě některých vhodných titulů můţe mít tato závěrečná beseda charakter projektového nebo tematického dne. V rámci něho se tematika knihy prolíná různými předměty a činnosti ţáků vychází z motivů, informací a otázek společné četby. Se společnou četbou v cizím (anglickém) jazyce začínáme ve druhém pololetí pátého ročníku a pokračujeme ve všech ročnících stupně druhého. Pro společnou četbu vybíráme knihy britských a amerických autorů pro děti a mládeţ. Zpočátku volíme kratší literární útvary povídky, pohádky, případně komiksové příběhy. Pouţíváme knihy se zjednodušenou slovní zásobou, zpočátku úroveň Starter, ve vyšších ročnících vybíráme úroveň textů podle znalostí ţáků. Přednost dáváme knihám doplněným bohatými ilustracemi. Pouţíváme také knihy, ke kterým je vydáván Multi Rom s úkoly na interaktivní tabuli. Knihy čteme ve škole společně, pouţíváme hlasité i tiché čtení. Část textu čtou děti individuálně doma. Zadáváme úkoly, které ověřují porozumění textu i různé hádankové úkoly, které motivují děti k další četbě. Cílem četby v anglickém jazyce je: - rozšířit si slovní zásobu - naučit se odhadovat význam slov z kontextu - seznámit se s některými díly známých anglických a amerických autorů - procvičit si práci se slovníkem - procvičit si slovní zásobu i jazykové jevy na jiném textu neţ je učebnice - uplatnit znalosti získané při hodinách anglického jazyka - získat zkušenost, ţe není třeba rozumět kaţdému slovu cizojazyčného textu, důleţité je porozumět textu jako celku 1 Ukázky zpracovaných charakteristik některých titulů obsahuje Příloha č. 1.

Tabulka 2. Příklad vypracované charakteristiky knihy pro společnou četbu na 1. stupni Ročník 3. Název knihy Dášeňka čili ţivot štěněte Autor Karel Čapek - líčení vývoje štěněte od jeho narození Téma knihy - trampoty člověka s malým nezbedným pejskem - pohádky o psech, které zdůvodňují některé jejich vlastnosti či rysy - představit si, jak náročné můţe být starat se o malého pejska - porovnat, jaké jsou rozdíly mezi výchovou psa a dítěte Cíle četby - zjistit, jaké projevy můţe mít štěně - poznat charakteristiky různých plemen psů (teriér, dobrman, chrt ) - porovnat fantazijní vysvětlení některých projevů psů se skutečností Otázky 1. Máte zkušenosti s výchovou malého štěněte? Liší se od zkušeností s Dášeňkou? 2. Co si představujete pod pojmem hlas přírody, který se v textu objevuje? 3. Jaké škody Dášeňka udělala? Dalo by se jim nějak zabránit? 4. Které činnosti Dášeňka nejraději a nejčastěji provádí? 5. Kam Dášeňka zmizela a proč? Co potom cítil vypravěč? 6. Co fotograf vymýšlel za nápady, aby Dášeňku vyfotografoval? 7. O kterých plemenech psů se v knize hovoří? Znáš i jiné? Příklady 8. Jaké mají psi zvyky? Znáš některé další? úkolů k Aktivity četbě 1. Najdi v kníţce různá plemena psů, vyber ta, která se ti nejvíce líbí. 2. Nakresli Dášeňku. 3. Prohlédni si fotografie Dášeňky a vyber tu, která tě nejvíce zaujala. Svůj výběr zdůvodni. (Přines ukázat fotografie svého psa.) 4. Vymysli k fotografiím psů, které ti ukázal učitel, název nebo komentář jako Karel Čapek. 5. Vymysli pohádku, která bude vysvětlovat, proč (mají buldoci splácnutý čenich, psi rádi aportují, mají dalmatinové černé fleky ). 6. Napiš, která jména psů se objevují v kníţce a která znáš další ze skutečnosti (Alík ). 1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni V 6. a 7. třídě se ţáci seznamují dle ŠVP zejména se základními literárními ţánry (pohádka, pověst, báje, balada, román atd.). Proto pro samostatnou četbu ţáků vybíráme díla reprezentující jednotlivé ţánry. V 6. třídě jde o reprezentanty základních literárních ţánrů pro děti: pohádka, pověst, román pro děti, jejichţ typologii v tomto ročníku poznávají. V 7. třídě to jsou ţánry: báje, balada, subjektivní lyrika, ţánr fantasy a sci-fi.

V 8. a 9. třídě vycházíme spíše z chronologického vývoje literatury se zaměřením na 19. a 20. století. V 8. třídě se ţáci seznamují s vývojem literatury od nejstarších dob do 2. poloviny 19. století, kdy je důraz kladen na klíčová díla 19. století. Proto jsme vybrali pro samostatnou četbu tyto autory: I. Olbracht, M. Cervantes, J. K. Tyl, B. Němcová, J. Neruda, K. H. Mácha. V 9. třídě ţáci poznávají literaturu 20. století, proto jejich samostatnou četbu tvoří knihy těchto autorů: V. Dyk, J. Hašek, K. Čapek, O. Pavel, J. Škvorecký. Tabulka 3. Seznam titulů k povinné četbě na ZŠ Kovářov na 2. stupni ročník název knihy autor rozsah Bajky I.A.Krylov (Ezop) 6 vybraných bajek (3) 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Fimfárum (Devatero pohádek) Jan Werich (Karel Čapek) 4 vybrané pohádky (2) Staré pověsti české (Staré pověsti české a moravské) Alois Jirásek (Alena Jeţková) 6 vybraných pověstí (3) Bylo nás pět (Dobrodruţství Toma Karel Poláček (Mark Sawyera ) Twain) celé (2 kapitoly) Staré řecké báje a pověsti Eduard Petiška 5 bájí (2) Kytice K.J.Erben 6 balad (2) Maminka Jaroslav Seifert celé (5 básní) Dva roky prázdnin (Harry Potter a Jules Verne (Joanne K. ) Rowlingová) celé (2 kapitoly) Biblické příběhy Ivan Olbracht 3 příběhy (1) Don Quijote Miguel Cervantes 2 kapitoly (1) Strakonický dudák Josef Kajetán Tyl celé (1 dějství) Babička (Povídky) Boţena Němcová celé (1 kapitola) x 2 povídky (1) Máj Karel Hynek Mácha celé (úryvek v Čítance) Povídky malostranské Jan Neruda 3 povídky (1) Krysař Viktor Dyk celé (úryvek v Čítance) Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek 3 kapitoly (1) Povídky z jedné kapsy (z druhé) Karel Čapek 4 povídky (2)

Smrt krásných srnců Ota Pavel celé (2 povídky) Prima sezóna Josef Škvorecký 4 (1 kapitola) Uvedený seznam autorů a děl je pro učitele určitým návodem, nikoli předepsaným a povinným. Kaţdý učitel můţe vybírat z tohoto seznamu dle čtenářské vyspělosti třídy a svých záměrů, během kaţdého ročníku však musí zadat minimálně tři povinné četby. Zadávání konkrétních děl je z časového hlediska vedeno shodou s tematickým plánem učitele, aby četba a její rozbor vţdy podpořily aktuální tematiku výuky. Rozsah četby je v zásadě pro ţáka volitelný, ovšem ţáci, kteří se sebehodnotí na klasifikaci z českého jazyka výborně a chvalitebně, mají zvládnout rozsah větší. Ke kaţdé četbě je uveden rozsah pro vyspělého čtenáře, v závorce pak rozsah pro ty ţáky, jejichţ čtenářské dovednosti a návyky jsou na průměrné a podprůměrné úrovni. Kaţdý titul určený k povinné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené osnovy, která dokládá vhodnost četby, její cíle a obsahuje sadu otázek a úkolů, jejichţ cílem je konkrétní práce s knihou. Na základě této četby učitel organizuje speciální hodinu, jejímţ hlavním tématem je právě zadaná kniha. 2 Tabulka 3. Příklad vypracovaného zadání úkolů pro společnou četbu na 2. stupni Ročník 9. Název knihy Smrt krásných srnců Autor Ota Pavel Rozsah 3 vybrané povídky (doporučené: Nejdraţší ve střední Evropě, Kapři pro četby Wehrmacht, Smrt krásných srnců) - sedm autobiografických povídek - vzpomínky autora na šťastné dětství před válkou i hořký okupační úděl Téma a smíšené ţidovské rodiny zařazení - příhody svérázného autorova otce Leo Poppera a jeho lásky k přírodě, knihy k rybám - próza 2. poloviny 20. století - zjistit, jak sloţité bylo postavení ţidovského obyvatelstva za okupace Cíle četby - představit si, co můţe člověk udělat z lásky k lidem a místům, které má rád 2 Ukázky zpracovaných zadání úkolů k některým titulům obsahuje Příloha č. 2.

Úkoly k četbě Podobná doporučená četba Otázky 1. Co mají vybrané povídky společného (hrdina, místo apod.)? 2. V jaké době se jednotlivé povídky odehrávají? 3. Jaké vlastnosti má Leo Popper? 4. Jaké jsou v povídkách humorné situace, uveď příklad? 5. Kde se povídky odehrávají? 6. Jednání jaké postavy hodnotíš jako špatné, nevhodné a proč? Činnosti 1. Stručně převyprávěj děj jedné povídky. 2. Zjisti a napiš další knihy, které Ota Pavel napsal. 3. Nakresli Davidovu hvězdu, kterou museli nosit za války Ţidé. 4. Najdi ve slovníku, co znamená slovo holocaust. 5. Popiš své oblíbené místo, kde je ti dobře a kam se rád vracíš. 6. Uveď, jaké máš zkušenosti s rybařením či výlovem rybníka. O.Pavel: Jak jsem potkal ryby L.Fuks: Smrt morčete I. Klíma: Moje první lásky 1.1.3 Metodika četby Ke čtení a výchově ke čtenářství je třeba vyuţívat kaţdé příleţitosti, nejvíce cíleně se s četbou samozřejmě pracuje v hodinách českého jazyka, především literatury. Pokud jde o formy práce s četbou, učitelé pouţívají především následující: společné hlasité čtení (ţáci čtou po jednotlivcích určitý úsek textu, klíč ke změně čtenáře určuje učitel, popř. ţák na základě vlastního rozhodnutí končí a oslovuje dalšího spoluţáka, popř. sborové čtení při nácviku recitace apod.) samostatné tiché čtení (ţáci čtou text kaţdý sám pro sebe svým tempem, nejčastěji s nějakým předem daným cílem, je třeba pamatovat na různé tempo a tím i různé ukončení času) skupinové či párové čtení (ţáci čtou text ve dvojici či menší skupince na základě průběţné interakce, jejíţ pravidla určuje učitel před začátkem četby nejčastěji reprodukce části textu spoluţákovi, ztvárnění obrázkem, uspořádání oddělených částí textu, dramatizace textu)

domácí čtení (ţáci čtou text v libovolném čase, libovolným tempem a způsobem mimo výuku, často jde o četbu za nějakým účelem, s nějakým cílem učitel pak při výuce vychází ze čtenářské zkušenosti ţáků) čtení jinou osobou učitel, spoluţák, audio ukázka apod. (ţáci v tomto případě nečtou přímo, ale aktivně naslouchají, případně sledují zároveň text, je-li k dispozici, nejčastěji je uţíváno při četbě poezie či při potřebě způsobu čtení, které je zatím nad čtenářské schopnosti ţáků) Pokud jde o text (úryvek, kapitola, kniha apod.) četby, v průběhu školní docházky předkládáme ţákům texty stoupající náročnosti tak, aby se setkali postupně s většinou ţánrů a stylů. Učitel vychází především z mentální vyspělosti, ţivotních a čtenářských zkušeností ţáků či konkrétní třídy. Zvyšující se nároky textu na čtenáře spočívají především v následujících faktorech: Celkový rozsah textu (od krátkých ukázek po dlouhé texty potřeba delší koncentrace) Formální podoba textu velikost písma, poměr písma a obrazu, členění textu (od výrazně členěných textů s velikými písmeny a doprovázenými obrázky k nečleněným textům bez obrazové ilustrace potřeba čtenářské zdatnosti) Celkový obsah textu ţánr, téma (od jednoduchých příběhů po úvahovou lyriku potřeba větší mentální vyspělosti a ţivotních zkušeností) Stylistika textu - syntax, jazykové prostředky, rozmanitost stylistických prostředků (od jednoduchých přímočarých vět po stylisticky rozmanitá souvětí potřeba čtenářské zkušenosti) Zvládání samotné základní techniky čtení probíhá především v rámci hodin českého jazyka na 1. stupni k tomuto jsou přímo vyčleněné hodiny věnované nácviku. Metodika tohoto nácviku v jednotlivých ročnících vychází z definovaných žákovských výstupů, které jsou jasně konkretizovány 3. Prioritou není pouze zvládnutí samotné techniky čtení, ale především zvládnutí čtení s porozuměním: 3 Přehledné zpracování těchto výstupů po ročních obsahuje Příloha č. 3

Tabulka 4. Definované ţákovské výstupy nácviku čtení Obecný výstup Konkrétní dovednost 1. 2. 3. 4. 5. zvládá úkoly předčtenářské fáze čtení čte jednotlivá písmena, slabiky otevřené, uzavřené, slova a věty uţívá správně slovní přízvuk a intonaci orientuje se v textu vyjádří své pocity a dojmy z poslechu čteného textu čte s porozuměním reprodukuje text pouţívá fonematický sluch x x provádí analýzu a syntézu slov x x správně vyslovuje x x x x x x x označí začátek, konce textu x x x identifikuje řádek, sloupec x x x najde slovo dle číselného pokynu najde v textu označení, jméno, jasný údaj x x x x x najde větu, v níţ se vyskytuje x x x x x najde přímou řeč a jiné řečové (jazykové) prostředky x x x najde pasáţ, v níţ dochází ke zvratu apod. x x x x x x x x odpovídá na učitelovy otázky vztahující se k textu x x x x řekne vlastními slovy x x x x označí slova, kterým nerozumí x x x x najde v textu označení, jméno, jasný údaj x x x x najde větu, v níţ se vyskytuje x x x x charakterizuje x x x vysvětlí podstatu x x vyjádří hlavní myšlenku díla x x rozlišuje podstatné a méně významné informace x x sestaví osnovu x x vlastními slovy převypráví x x x x nakreslí x x x x

porozumí přečtenému pokynu zúčastní se záţitkového čtení i naslouchání rozezná umělecký a běţný text vyuţívá pro vlastní mimoškolní četbu knihovny čte naukové texty za účelem studia recituje x x x x zahraje pasáţ z textu x x x x zazpívá písňový text x x x x zapíše x x x pracuje na základě pochopení písemného pokynu x x zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu x x x x x x x rozeznává různé ţánry uměleckých textů x x identifikuje prvky, které jsou pro různé ţánry charakteristické x x odůvodňuje cílené pouţívání jazykových a stylistických prostředků x x x x vypisuje poznámky x vybírá podstatné informace do pracovních listů x pracuje na základě pochopení písemného pokynu x zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu x propojuje, dává do souvislostí x vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských x x časopisů Nácvik čtení s porozuměním vychází z rozvíjení všech úrovní hladin vzdělávacích cílů, jak byly definovány v rámci tzv. Bloomovy taxonomie: znalost ţák najde odpověď doslovně v textu nebo informaci zná (stačí dekódovat text) porozumění ţák přijde odpověď na základě přemýšlení a pochopení textu (nutný selský rozum )

aplikace ţák přijde na odpověď pouţitím nějakého modelu v určité situaci (potřebná vlastní zkušenost) analýza ţák k odpovědi dochází posuzováním, zkoumáním a rozborem textu (potřebná analýza textu) hodnocení ţák odpověď vyvozuje na základě vlastního hodnotícího úsudku (nutná existence a reflexe hodnotových ţebříčků) tvoření ţák odpověď vytváří a originálně, tvůrčím způsobem řeší zadání (potřebná kreativita) 4 Základní metody práce ţáků s čteným textem vycházejí z žákových činností, které četbu doprovází: ţák ústně odpovídá na otázky k textu (řízený rozhovor, diskuse): - hledání v textu - hledání ve vlastní zkušenosti - hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie) ţák písemně odpovídá na otázky k textu (písemný záznam, pracovní list): - hledání v textu - hledání ve vlastní zkušenosti - hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie) ţák manipuluje s textem (úkoly k připravenému textu, pracovní list): - seřazení částí textu - označení částí textu (podtrhávání, ukazování, vybarvování) - komentování, glosování textu ţák upravuje text (písemný záznam, pracovní list): - vyškrtávání slov a částí textu - tvorba osnovy, myšlenkové mapy - úprava textu dle zadání ţák tvoří vlastní text (písemný záznam, pracovní list): - vymýšlení pokračování textu, jeho názvu - vymýšlení jiných variant textu - vymýšlení samostatného textu dle příkladu ţák ztvárňuje text (dramatizace, obrázek, píseň): - vyjádření textu pantomimou - ztvárnění přímé řeči textu dramatickou scénkou 4 Dvě ukázky čtení s porozuměním obsahuje Příloha č. 4.

- ztvárnění obsahu textu dramatickou scénkou - ztvárnění obsahu textu výtvarným projevem - ztvárnění obsahu textu písní 1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků Na 1. stupni naší školy se v rámci výchovy ke čtenářství zavádí od třetí třídy čtenářské deníky. Formou volných listů s pokyny pro daný ročník si kaţdý ţák bude zakládat své čtenářské portfolio, kde bude zaznamenán počet přečtených knih dle věkové a čtenářské vyspělosti. Čtenářský deník poskytne svému uţivateli nejen informace o knize jako takové, ale bude jej moci vyuţít jako prostředek pro prezentaci svého čtenářství či jako doporučení zajímavých titulů při společných besedách o knihách s ostatními spoluţáky, učiteli, případně rodiči. Své čtenářské portfolio mohou ţáci téţ poskytnout k nahlédnutí v rámci třídních výstav či rozšířit svoje prezentace i v rámci školní druţiny, školního informačního centra, knihovny atd. Na 2. stupni si ţáci budou vést čtenářské deníky podobně jako na 1. stupni formou portfolia, do kterého si budou zakládat jednotlivé listy k zadané knize. Úvodní list bude na začátku obsahovat otázky a úkoly týkající se povinné četby ţáků. Ty budou ţáci vypracovávat na zbývající ploše listu. Součástí bude přidaná ilustrace ke knize. Další sloţkou portfolia bude libovolná četba ţáka, kterou bude tvořit minimálně jedna přečtená kniha za ročník. Pro zápis o této libovolné četbě bude slouţit speciální formulář. 1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků Pro ţáka třetí třídy, který začíná se zaváděním svého čtenářského portfolia, bude k dispozici formulář MOJE ČETBA 5 s odkazy: Název knihy Autor knihy Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací) 5 viz Příloha č. 5 Formuláře čtenářských deníků

Pro ţáka čtvrté a páté třídy je připraven jiţ obsáhlejší formulář MOJE ČETBA s odkazy: Název knihy Počet stran Autor Ilustrátor Překlad Druh literatury Stručná charakteristika (čas, prostředí, děj) Hlavní myšlenka Hlavní postavy Další postavy Proč jsem si knihu vybral(a) Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací) Pro ţáka šesté aţ deváté třídy je připraven formulář MOJE ČETBA s odkazy: Název knihy Počet stran Autor Ilustrátor Překlad Druh literatury Prostředí a čas příběhu Hlavní postavy Stručný děj Hlavní myšlenky knihy Proč bych knihu doporučil(a) ostatním Pro kaţdý ročník, ve kterém budou ţáci pracovat se čtenářskými deníky, je stanoven i počet povinných a volitelných titulů: - ve 3. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné - ve 4. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů

- v 5. ročníku ţáci povinně zaznačí dvě knihy, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů - v 6. aţ 9. ročníku ţáci povinně zaznačí knihy k povinné četbě, kromě toho vypracují zápis o jedné knize dle svého výběru, další tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů Pokud jde o četbu v rámci cizího jazyka, ţáci si vedou o kaţdé přečtené knize záznam formou čtenářského deníku. Zde uvádějí základní informace o knize (název knihy, autor, hlavní postavy, místo děje). U kaţdé knihy si vyhledávají další informace na internetu. U kaţdé knihy dáváme dětem moţnost vybrat si, jaké informace si vyhledají a zapíší do svého čtenářského deníku. Mohou to být informace o autorovi knihy, o historických postavách či okolnostech, které se v knize objevují, filmová zpracování knihy, informace o místu děje apod. Do deníku si ţáci zaznamenají vţdy i několik nových anglických slov, která si při četbě osvojili a která povaţují za důleţitá. 1.2.3 Práce se čtenářskými deníky Metodika práce se čtenářskými deníky závisí na daném ročníku stejně tak, jako i způsoby a formy hodnocení. V prvotní fázi seznámí vyučující ţáky se způsobem vedení a zápisu knih do formulářů příslušného ročníku, se ţáky 3. třídy provede společně první záznam vyučující. Doporučené metody práce - výstavy, ţákovské prezentace v rámci hodin Českého jazyka i dalších předmětů (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, ), ţákovské prezentace rodičům. Další aktivity podporující výchovu ke čtenářství jsou plně v kompetenci vyučujících. Pokud jde o ţákovské prezentace před třídou, v 1. a 2. ročníku učitel podněcuje ţáky k dobrovolným představováním své přečtené knihy. Od 3. ročníku je referování o knize zpracované ve čtenářském deníku povinné. Ţák při své prezentaci postupuje podle předem dané osnovy, učitel jej v případě potřeby podněcuje a podporuje návodnými otázkami. Ostatní ţáci sledují prezentaci, a pokud něčemu nerozumí, pokládají referujícímu ţákovi otázky. Na závěr proběhne společné hodnocení výkonu ţáka (vyjádří se ţák, posluchači a učitel) a učitel je na základě předem zveřejněných kritérií klasifikuje. Kritéria hodnocení čtenářských deníků na 2. stupni: splnění všech otázek a úkolů a jejich odevzdání v daném termínu, kvalita jejich vypracování (neodbytá práce, estetická úroveň, zodpovědné zpracování na základě ţákových individuálních schopností).

Jednotlivé listy by měly být zpracovány tak, aby je bylo moţné vystavovat, pouţít jako referát nebo jako kvalitní podklad pro výklad či besedu. 1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven Základní knihovnické sluţby ve škole poskytuje školní informační centrum, jehoţ součástí je školní knihovna. Centrum je otevřeno kaţdý den minimálně jednu vyučovací hodinu v čase po dopoledním vyučování, aby ji mohli navštěvovat všichni ţáci školy. Informační centrum umoţňuje ţákům vyhledávat informace v odborné literatuře, číst a půjčovat si domů beletristickou literaturu, hledat informace na internetu, číst časopisy určené dětem a tisknout a kopírovat si potřebné materiály. Veškeré sluţby zajišťuje pověřený vedoucí informačního centra. Prostory a vybavení školní knihovny slouţí ţákům nejen mimo výuku, ale také v rámci běţného vyučování. Učitelé mají moţnost organizovat výuku v informačním centru dle svých potřeb, a to především v hodinách výuky čtení či literatury. Učitelé dalších předmětů mohou informační centrum vyuţít v případě cílené práce ţáků s informacemi. Informační centrum školy je přirozeným místem pro propagaci, prezentaci knih a čtení obecně. Za tímto účelem pořádá pod vedením učitelů různé akce a aktivity. Příkladem je Přivítání čtenářů, které je školním vstupním ceremoniálem, oslavujícím dovednost čtení ţáků 1. třídy na konci školního roku. Program Přivítání čtenářů obsahuje ukázku čtení jednotlivých ţáků, malou soutěţ zaměřenou na znalost knih a nejznámějších kniţních příběhů, slavnostní podpis přihlášky do knihovny a předání uvítací listiny čtenáře ředitelem školy, které můţe být spojené s případným dárkem (např. kniha, záloţka vyrobená staršími spoluţáky apod.). 6 Návštěva místní (obecní) knihovny se uskuteční ve 2. a 4. ročníku. Ţáci se učí orientovat v knihovně, vyhledávat knihy. Součástí návštěvy bývá program připravený paní knihovnicí vyhledávání knih a časopisů, předčítání, soutěţe a hry, prezentace na PC. 6 viz Příloha č. 6 Pamětní list pro čtenáře školní knihovny

Ţáci školní druţiny si chodí do místní knihovny půjčovat knihy 1x za čtrnáct dnů. Kaţdý měsíc pro ně připravuje knihovnice program nazvaný Chytrá hlava (hry, soutěţe ). Kaţdoročně v knihovně probíhá Noc s Andersenem, které se mohou zúčastnit ţáci 1. 5. ročníku. Program připravuje knihovnice za pomoci učitelek ZŠ a zaměstnankyň OÚ Kovářov. Místní i školní knihovnu ţáci navštěvují také individuálně. V 7. ročníku se uskuteční společná návštěva knihovny města Milevska. Program návštěvy bývá připraven paní knihovnicí. Ţáci se seznámí s větší knihovnou, s moţností většího výběru knih a časopisů. Součástí jejich návštěvy bude písemná práce zaměřená na porovnání této knihovny s knihovnou v Kovářově, kterou uţ poznali na I. stupni. V 8. ročníku navštíví kaţdý z ţáků knihovnu v Milevsku (Kovářově) individuálně (do určitého předem zadaného termínu). K této návštěvě obdrţí formulář 7 týkající se systému knihovny a způsobu a moţnostech půjčování knih. Tento formulář, který si sami při své návštěvě vyplní, odevzdají s potvrzením (razítkem) knihovny. 1.3.2 Propagace knih a autorů V kaţdé třídě probíhají výstavky knih, které přinášejí ţáci. Jedná se o beletrii, naučné knihy nebo tématicky zaměřené knihy k výuce. Mezi aktivity, které realizuje informační centrum školy na podporu propagace knih, patří pravidelné hlasování ţáků o nejţádanější knihu, na jehoţ základě pak škola knihy nakupuje. Dále organizuje různé tematické soutěţe, jejichţ cílem je podporovat četbu a zájem o určité autory, knihy a ţánry. Ve škole probíhá jedenkrát měsíčně nabídka knih od různých prodejců. Ţáci si mohou knihy prohlédnout, případně zakoupit. Prostřednictvím katalogu Klubu čtenářů jsou seznamováni s novými knihami nakladatelství Albatros a ty si mohou objednat u vychovatelky školní druţiny. Školní druţina a školní klub odebírají pravidelně časopisy: Sluníčko, Mateřídouška, ABC a Makovice. Ţáci se navzájem seznamují prostřednictvím referátů s knihami, které sami přečetli. V jednotlivých ročnících budou v hodinách literatury probíhat minireferáty s titulem Kniha, 7 viz Příloha č. 7 Formulář pro návštěvu knihovny

která mě zaujala. Při nich si ţáci budou navzájem představovat knihy, které rádi čtou, které je zajímají, které dostali v nedávné době a zaujali je (můţe jít o beletrii i naučné knihy). Na nástěnkách budou vystavovány práce ţáků týkající se jejich povinné četby. 1.3.3 Tvorba ţáků Při hodinách českého jazyka slohu a literatury se ţáci učí tvořit rozličné texty. Témata vlastních textových pokusů jednak vycházejí ze zkušeností ţákovského světa a jednak vytvářejí prostor pro ţákovu fantazii. Ţáci reagují svými texty také na akce školy. Mohou své slohové a literární práce prezentovat ve školním časopisu Školní listy. Nejlepší příspěvky jsou spolu s fotografiemi zveřejňovány na internetových stránkách školy, ve Zpravodaji OÚ Kovářov, případně regionálním tisku (Milevské noviny). Prostor, který je prvotně určen k prezentaci ţákovských prací, bude nabízet školní Almanach, který vyjde vţdy na závěr školního roku. Příspěvky do něj budou vybírat učitelé českého jazyka z prací vytvořených během slohové výuky i z textů, které ţáci sami nabídnou k uveřejnění. Tabulka 5. Seznam námětů k tvorbě textů v rámci slohové výuky na 1. stupni ZŠ Kovářov Ročník Útvar Téma vypravování Můj záţitek z prázdnin, výletu či víkendu 3. ročník popis Co vidím na obrázku pozvánka Pozvánka na párty nebo oslavu popis Moje nejmilejší hračka vypravování Pohádkový příběh dopis Píšu z pustého ostrova 4. ročník popis předmětu Bez čeho bych se neobešel/la popis činnosti Co uţ umím udělat (jídlo, výrobek apod.) popis osoby Můj kamarád 5. ročník vypravování Příběh v zoo dopis Co bych napsal své oblíbené postavě z knihy nebo

6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník popis předmětu popis činnosti reklama zpráva dopis popis osoby popis místnosti vypravování vypravování líčení charakteristika ţivotopis charakteristika líčení vypravování úvaha vypravování líčení charakteristika úvaha filmu Můj pokojíček Jak jsem si připravoval masku (čerti, karneval, čarodějnice apod.) Reklama na můj originální výrobek Co stalo v naší škole Dopis z prázdnin Moje rodina Můj pokoj Má nejoblíbenější kníţka Pověst Kdybych byl/a budovou Můj kamarád/moje kamarádka Slavná osobnost Má nejoblíbenější literární postava Podzim Příběh z budoucnosti, který by se mohl odehrát za sto let Čím je mi (vzdělání, rodina, přátelství, kniha, hudba) Kdyby věci mohly mluvit (budík vypravuje, autobusová zastávka vypravuje, mobil ) Pohlednice od J. Lady Člověk, kterého obdivuji Jak si představuji svoji budoucnost?

2. Zpracování informací a jejich prezentace Cílem informační výchovy je systematické vedení ţáků k osvojení dovednosti informace vyhledat, zpracovat a prezentovat. V dnešní informační společnosti jde o dovednost velmi důleţitou, a proto je zapotřebí přes čím dál větší mnoţství a dostupnost informací ţáky konkrétně definované informační gramotnosti naučit. Škola má povinnost nabízet ţákům široké informační zdroje a cíleně s nimi během výuky i mimo ni pracovat, tak, aby si základní informační kompetence osvojovali co nejdříve a mohli je vyuţívat i při mimoškolní práci. V tomto ohledu je důleţitý zejména systém referátů a zpracování absolventských prací, které je zároveň jakousi zpětnou vazbou informační výchovy. 2.1 Práce s informacemi 2.1.1 Informační zdroje Informační zdroje, které lze vyuţít k výuce práce s informacemi, nejsou kromě ohledu na věkovou vhodnost a přiměřenost pro ţáky nijak omezovány. Záleţí na učiteli, jeho výběru a záměru, přesto některé z informačních zdrojů škola cíleně preferuje. Mezi ty patří především: 1) Učebnice a pracovní sešity 2) Odborná literatura, encyklopedie, slovníky 3) Internet 4) Elektronické encyklopedie, naučné výukové programy 5) Audiovizuální dokumenty (DVD, CD, VHS apod.) 6) Časopisy, noviny 7) Letáky, návody, manuály, příručky, sborníky 8) Mapy, obrazy 9) Lidé z ţákova okolí (rodiče, příbuzní, pamětníci apod.) 2.1.2 Metodika práce s informacemi Výuka práce s informacemi začíná prakticky jiţ v 1. ročníku, cíleně je to zejména od 4. ročníku v rámci předmětů Vlastivěda, Přírodověda a Český jazyk. Mezi výstupy v tomto období patří konkretizovaná četba za účelem práce s informacemi:

ţák čte naukové texty za účelem studia - vypisuje poznámky - vybírá podstatné informace do pracovních listů - pracuje na základě pochopení písemného pokynu - zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu - propojuje, dává do souvislostí - vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů Mezi nejdůleţitější aspekty výuky práce s informacemi patří to, aby tuto prostor pro tuto činnost vytvářeli všichni učitelé naučných předmětů typu dějepis, zeměpis, přírodopis, fyzika apod. Zkvalitnění ţákovské práce s informacemi nemůţe být úspěšné, pokud se bude dávat ţákům příleţitost k rozvíjení čtenářské gramotnosti a písemné i ústní komunikace pouze v hodinách českého jazyka a informatiky. Podstatné pro výuku práce s informacemi jsou především učitelovy pokyny ţákům, které mají rozvíjet maximum ţákových dovedností v této oblasti, přičemţ dovednost najít poţadovanou informaci v textu je pouze základní kompetencí. Pro konkrétně definované činnosti ţáků při práci s textem byly vypracovány příklady pokynů z různých předmětů 2. stupně. Ty slouţí jako návod pro pedagogy jakýchkoli předmětů. 8 Tabulka 6. Příklad konkrétního pokynu pro práci s informacemi na 2. stupni POKYNY K PRÁCI S INFORMACEMI ZDROJ INFORMACÍ PŘÍKLAD(Y) TÉMATU PŘÍNOS PRO ŢÁKA Přečtěte si předloţené informace a rozhodněte (popř. tipněte si), zda jsou pravdivé své mínění zaznamenejte. Na základě průzkumu materiálů pak správnost svého mínění ověřte. Broţura, obrázky, pracovní list OBČANSKÁ VÝCHOVA: Státní symboly ČR, Pravidla společenského chování Na základě znalosti, zkušenosti a úsudku zvaţuje pravdivost informací. Na základě textu a obrázku ověřuje pravdivost informací. 8 Příklady práce s informacemi obsahuje příloha č. 8.