ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Podobné dokumenty
Perioperační hemodynamická optimalizace

OPTIMALIZACE. Celková anestezie up to date 2013 PERIOPERAČNÍ HEMODYNAMICKÁ OPTIMALIZACE 1 / 31

Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči PRO

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

Kdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Perioperační tekutinová terapie

Úvodní tekutinová resuscitace

Objemová terapie co, kdy a kolik? K. Cvachovec KAIM 2.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Fitness for anaesthesia

ACS u rupturovaných aneuryzmat abdominální aorty

Máme používat koncept EGDT? Vladimír Šrámek ARK, FNUSA

Patofyziologie kardiovaskulárního ústrojí vybrané klinické aspekty. MUDr. Jan Stašek KARIM FN Brno

VÝZNAM SvO 2 u KOMPLIKOVANÉHO PACIENTA

Podivuhodný příběh koloidních náhradních roztoků. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol Praha

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

PK/PD antibiotik v intenzivní péči. MUDr. Jan Strojil, Ph.D. Ústav farmakologie Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Diferenciální diagnostika šoku

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

Proč monitorovat hemodynamiku

DOPORUČENÝ POSTUP PRO ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Výsledky elektivní léčby aneuryzmat břišní aorty. Mazur M., Pekař M., Chovancová T. Vítkovická nemocnice

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

ABDOMINÁLNÍ HYPERTENZE A OPEN ABDOMEN. Z. Šerclová, Nemocnice Hořovice

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Cesta od bezpečné anestézie k perioperační medicíně. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK a FN Motol, Praha

KOMPLIKACE "BEZPEČNÉHO PREPARÁTU"

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

10 věcí, kterých bych se měl při léčbě sepse vyvarovat

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

Je něco nového v podání tekutin potřebujeme k objemové náhradě ještě koloidy? K. Cvachovec KARIM 2. LF UK ve FN Motol ÚZS TU Liberec

anestesie a cévní mozkové příhody

Jak předejít poškození myokardu v perioperačním období. R. Kula, KARIM Ostrava

Roman Kula, ARK FN Ostrava

Krvácivé stavy v porodnictví. Jana Bukovská II. ARO Pracoviště reprodukční medicíny FN Brno

MASIVNÍ TRANFUZNÍ PROTOKOL NENÍ JEN 1:1:1. Jana Berková, Jaromír Kočí Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

Kolorektální karcinom jako příčina náhlých příhod břišních V. Visokai

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Diagnostika a monitorace

EPOSS. Vstupní údaje

Farmakoterapie kardiogenního šoku (při AIM) Jiří Pařenica Interní kardiologická klinika FN Brno

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Protokol FENICE TRIAL český překlad ÚVOD. Podávání tekutin u kriticky nemocných pacientů

Má PAC dnes ještě své místo v intenzívní péči? MUDr.Pavel Štětka ARK FN u svaté Anny Brno

Problematika epidurální analgezie v souvislosti s operačním výkonem

ERAS na chirurgických pracovištích v ČR

Akutní normovolemická hemodiluce u resekčních výkonů na játrech při anestezii s nízkým CVP

Krvácení. Při resekci adenomu hypofýzy. K. Jedličková. ARK FN USA, Brno

PERIOPERAČNÍ BLOKÁDA SYMPATIKU

Syntetické koloidy v klinické medicíně up to date 2018

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Předoperační hladina Hb (vaše tolerance) očekáváte nekomplikovaný výkon (např.hye ASA I jenom anemie) 1 nad nad 90 3 nad 80

Naše zkušenosti s péčí o dětského pacienta na dospávacím pokoji. Marcela Šamlotová, Růžena Bartasová


NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

Jak (ne)fungují chirurgické kapitoly ERAS

Jak (ne)fungují chirurgické kapitoly ERAS

Tekutiny a výživa u ARDS. František Duška

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

MORTALITA 8,1 19,3 6,2 4,1 7,9 23,8 30,6. respirační. úrazy, otravy. nádory. zažívací onemocnění. onemocnění. jiné

Education and training in anesthesia

SEPSE V PRIMÁRNÍM KONTAKTU - již odpovědi, nebo stále jen otazníky?

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Pacient s diabetes mellitus před anestezií/operací

Jak pracovat s novou definicí sepse?

Jak pracovat s novou definicí sepse?

Krev je biologický materiál lidského původu. stále existuje po jejich podání reálné riziko smrti

CHRONICKY DIALYZOVANÝ PACIENT V INTENZIVNÍ PÉČI

Pooperační oligurie tekutiny, diuretika, vše nebo jen čekat?

Monitorace v anestezii

Infúzní léčba během anestézie

Abdominální compartment syndrom, jako komplikace neuroblastomu pravé nadledviny

Implementace klinických protokolů ve fakultní nemocnici případová studie

ERAS v předoperačním období

HFOV v dětské resuscitační péči

RUPTURUJÍCÍ ANEURYSMA ABDOMINÁLNÍ AORTY - KAZUISTIKA

Stíny a odstíny parenterální výživy

10 nejlepších článků uplynulých 12 měsíců dle portálu AKUTNĚ.CZ. Klučka Jozef

Perioperační anesteziologická péče u IBD nemocného

CO JE NOVÉHO? CHIRURGIE. Igor Satinský Mezioborová jednotka intenzivní péče, Nemocnice Havířov Slezská univerzita, Opava

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRELOADU

ESA: Management of Severe Perioperative Bleeding

PŽOK. Martina Kosinová

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Ovlivňuje reálně noční operativa a transfúzní praxe pooperační průběh? Petr Štourač

Poruchy spánku na ICU

Hepatorenálnísyndrom. Eva Kieslichová

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

Transkript:

Perioperační optimalizace Pavel Suk ARK, FN u sv. Anny v Brně IV. česko-slovenský kongres intenzivní medicíny, Brno, 12.-14. května 2010

Rizikový chirurgický pacient perioperační mortalita (~ 1%) a morbidita je nízká rizikový chirurgický pacient tvoří cca 10% pacientů podílejí se na > 75 % pooperačních úmrtí pacienti s omezenou fyziologickou rezervou výhodné pro selekci a speciální péči celkové snížení morbidity a mortality snížení nákladů

Rizikové faktory chirurgický výkon (akutní >> elektivní): břišní operace se střevní anastomózou nitrobřišní cévní výkony břišní katastrofa (dif. peritonitis, pankreatitida) velká krevní ztráta (> 2 litry) pacient: závažná funčkní kardiální a respirační limitace u geriatrických i středně významná limitace sepse, selhání ledvin, diabetes na inzulínu

Tekutiny během operace Restriktivní strategie Hypovolémie Hypotenze Orgánová hypoperfúze Tkáňová hypoxie Liberální strategie Otok tkání Zhoršení hojení ran Zhoršení funkce GIT Městnavé srdeční selhání ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Jak to poznám? MAP, HR, CVP, diuréza stejné u pacientů s komplikacemi i bez monitorace plicnicovým katetrem (PAC): nízký CO, DO 2 a VO 2 = zvýšená mortalita riziko komplikací odpovídá O 2 dluhu vzniklého během operace [Bland RD, CCM 1985; Lugo G, Crit Care Med, 1993]

Perioperační cílená léčba monitorace PACv celém perioperačním období cíl = medián přežívající pacientů ( supranormální hodnoty ): CI > 4,5, DO 2 I > 600, VO 2 I > 170 ml/min/m 2 intervence: tekutiny, EBR, dobutamin,, nitrát skupiny se lišily jen v CO, VO 2 a DO 2

Perioperační cílená léčba monitorace PACv celém perioperačním období cíl = medián přežívající pacientů ( supranormální hodnoty ): CI > 4,5, DO 2 I > 600, VO 2 I > 170 ml/min/m 2 intervence: tekutiny, EBR, dobutamin,, nitrát skupiny se lišily jen v CO, VO 2 a DO 2

Perioperační cílená léčba monitorace PACv celém perioperačním období cíl = medián přežívající pacientů ( supranormální hodnoty ): CI > 4,5, DO 2 I > 600, VO 2 I > 170 ml/min/m 2 intervence: tekutiny, EBR, dobutamin, nitrát skupiny se lišily jen v CO, VO 2 a DO 2 snížení mortality ze 38 na 21% (z 28 na 4%), orgánové dysfunkce

limitace: platí jen pro skupiny s mortalitou nad 15% nutné včasném (peroperačním) zahájení [Kern JW, CCM 2002] nutnost příjmu na ARO malé rozšíření do praxe snaha o snížení invazivity

Minimální invazivita - LiDCO monitorace pomocí í LiDCO (arterie+perif. žíla) cíl: DO 2 I > 600 ml/min/m2 bolus 250ml koloidu dokud intervence: vzestup SV min. o 10%, dopexamin kontrola: vzestup CVP < 3 mmhg komplikace u 44 vs. 68 % pacientů délka hospitalizace 18 vs. 30 dní [Pearse RM, Crit Care 2005]

Extrakce O 2 - S CV O 2 ScvO 2 (< 65%) je nezávislý prediktor rozvoje komplikací [Pearse RM, CritCare 2005] RCT: 135 rizikových pacientů á 1 hod Astrup (arterie a CŽK) optimalizace na OER < 27% (koloid, dobutamin, Hb>100 g/l) snížení orgánové dysfunkce ze 30 na 13% a délky pobytu v nemocnici (11 vs. 13 dní) [Donati, Chest 2007]

Optimalizace předtížení 33 rizikových nemocných intervence: PPV < 10% % infúzí koloidu, inotropika ne objem tekutin byl 4,6 (intervence) vs 1,7 (kontrola) litru délka pobytu v nemocnici 7 (int.) vs. 17 (kont.) dní počet komplikací na pac. 1,4 (int.) vs. 3,9 (kont.) [Lopez RM, CritCare 2007]

Ideální perioperační monitorace minimální invazivita kontinuální měření esofageální Doppler ANO ANO analýza arteriální křivky ANO ANO srdeční výdej předpověd reakce na tekutinu pooperační monitorace ANO limitace FTc slabší SVV nedostupné omezeně (malpozice sondy) ANO limitace PPV a SVV výborný ANO

Esofageální Doppler metaanalýza: 5 studií na velké břišní operace (420 pacientů) protokol: FTc < 350 ms, maximalizace SV tekutiny: stejně krystaloidů, ale více koloidů v intervenční skupině [Abbas SM, Anesthesia 2008] [Wakeling HG, BritJAnest 2005]

1. snížení pooperačních komplikací (OR 0,28) 2. zkrácení hospitalizace o 1,6 dnu 3. mortalita nízká, není rozdíl mezi skupinami [Abbas SM, Anesthesia 2008]

Arteriální křivka - FloTrac/Vigilieo 60 pacientů, monitorace FloTrac/Vigileo cíl: CI > 2,5 l/min/m 2 versus CVP 8-12 mmhg intervence: koloid/dobutamin vs. krystaloid/koloid snížení počtu komplikací: 17 (int) vs. 39 (kontr.) [Mayer J, CritCare 2010]

Jak dávkovat tekutiny? plnící tlaky (CVP, PAOP) selhávají dle parametrů odpovědi na tekutinu: PPV nebo SVV > 10-13 % FTc < 350 ms

Tekutinová výzva monitorace SV tekutinová výzva (250 ml koloidu) ANO vzestup SV > 10 % ANO NE pokles SV > 10 % NE monitorace SV

Inotropní í podpora? cílem obvykle dosáhnout stanovené hodnoty CI dobutamin (β 1 > β 2 > α 1 ) RCT (n = 50): 24h pooperačně DO 2 I > 600 ml/min/m 2 tekutiny při PAOP < 16, v intervenční skupině i dobutamin snížení komplikací z 52% na 16%,, mortalita 28% vs. 8% dopexamin (β 2 a DA-2 agonista) metanalýza 5 studií (n =833) [Lobo SM, Crit Care 2006] low-dose dopexamin (<1 µg/kg/min) snižuje mortalitu z 12% na 6% [Pearse RM, Crit Care Med 2008]

Dlouhodobé výsledky analýza pacientů po studii z roku 1992 intervence: PAC, DO 2 I > 600 ml/min/m 2 rizikové faktory pro dlouhodobé přežití: věk pacienta (RR 1,04) pooperační komplikace (RR 3,78) intervenční skupina (RR 0,61) [Rhodes A, Intensive Care Med 2010]

Závěr perioperační optimalizace vede ke redukci komplikací a délky pobytu v nemocnici cílem je udržení dostatečného CO která metoda je nejlepší není známo pro praxi jednoduchost důležitá je rutinní aplikace v klinické praxi