Kuchařka pro rodiče malých dětí

Kuchařka pro rodiče malých dětí Martin Gregora 2., aktualizované vydání Výchova ke správné výživě Vhodné potraviny podle věku Funkční potraviny a biopotraviny Recepty pro batolata, předškoláky a školáky

Kuchařka pro rodiče malých dětí Martin Gregora 2., aktualizované vydání GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Martin Gregora Kuchařka pro rodiče malých dětí 2., aktualizované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5635. publikaci Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Daniela Eftimiadisová Počet stran 192 Vydání 2., 2014 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Grada Publishing, a.s, 2014 Photo Lucie Nassereddine Marková, Antonín Plicka, Vladislav Rapprich, Helena Varšavská Cover Photo fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-5198-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9418-1 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9419-8 (ve formátu EPUB)

Obsah O autorovi 9 Úvod 11 Výchova dětí ke správné výživě 15 Praktické rady ke stolování malých dětí 19 Pravidla dodržování hygieny při přípravě pokrmů 23 Výživová pyramida 25 Jak vypadá stávající výživová pyramida? 26 Skupina č. 1 Obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže, brambory... 26 Skupina č. 2 Zelenina... 27 Skupina č. 3 Ovoce... 28 Skupina č. 4 Mléko a mléčné výrobky... 29 Skupina č. 5 Maso, drůbež, ryby, vejce, ořechy, luštěniny... 30 Skupina č. 6 Tuky, sůl a sladkosti... 31 Jak vypadá nová výživová pyramida? 31 Co je vhodné pro dítě? Záleží na jeho věku 35 Starší kojenecký věk doba zavádění nemléčných příkrmů 35 Jak je to se zaváděním nemléčného příkrmu u dětí s alergickou zátěží? 39 Jaké jsou vhodné a nevhodné potraviny pro alergické dítě?... 40 Batolecí věk objevování pokrmů dospělých 42 Pitný režim 47 Největší prohřešky ve stravě malých dětí 49 Jak je to s mlékem u batolat? 49 Jak se projeví alergie na kravské mléko?... 50 HA mléka... 51 Hypoalergenní kaše další alternativa výživy pro alergiky... 51 Kuchařka pro rodiče malých dětí 5

Funkční potraviny, prebiotika, probiotika 53 Jak probiotika působí? 55 Hygienická hypotéza 55 A ještě odpověď na otázku: Jak můžeme předcházet alergiím? 56 Biopotraviny a výživa dětí 57 Český bio trh pro děti do jednoho roku 60 Kojenec a bezlepková strava 63 Český bio trh pro děti od jednoho roku 66 Specifické suroviny v bio kvalitě vhodné pro děti 69 Použité zdroje a doporučené odkazy 71 Více k jednotlivým druhům potravin 73 Chléb a přílohy 73 Zelenina 76 Co dělat, když dítě zeleninu odmítá?... 78 Multivitaminové tablety a koncentráty... 79 Ovoce 80 Ovocné šťávy... 83 Kompoty a marmelády... 84 Sušené ovoce... 84 Mléko a mléčné výrobky 85 Jak dodat dítěti vápník, nesnáší-li mléko? 88 Maso 89 Co dělat, když dítě maso odmítá... 93 Jak zlepšit vstřebávání železa?... 93 Několik rad a doporučení k bezmasé stravě... 95 Ryby 99 Jak starým dětem můžeme ryby podávat?... 101 Vejce 101 Vejce a nákaza salmonelou... 103 Sladkosti 104 Jaké sladkosti a v jakém množství?... 105 Co dělat, když dítě vyžaduje jen sladkosti?... 107 Sladkosti pro děti a dia výrobky... 109 6 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Jaké jsou nejdůležitější druhy cukrů?... 110 Cukr a vitaminy... 110 Oleje a tuky 112 Jaký tuk je vhodný na smažení?... 113 Máslo, nebo margarín?... 114 Koření a sůl 114 Jód a jeho význam... 115 Vitaminy 115 Houby 117 Co houby obsahují?... 117 Uchovávání potravin v lednici a V mrazáku 119 Obezita 121 Jaká jsou kritéria obezity? 121 Co je příčinou obezity? 122 Genetické předpoklady vzniku obezity... 123 Jaké zdravotní problémy obezita přináší? 124 Jak obezitu léčit? 124 Pozor na redukční diety v dětském věku... 125 Co znamená metoda semaforu?... 125 Co dělat kromě dodržování diety?... 126 Jak obezitě dětí předcházet? 127 Vhodné a nevhodné potraviny pro obézní dítě 128 Několik receptů pro dítě s nadváhou 129 Bolesti břicha 137 Průjem a zácpa 139 Co by mělo jíst dítě, když má průjem? 139 Nejen průjmy mohou způsobit nepříjemné opruzeniny zadečku... 141 Co by mělo jíst dítě, aby nemělo zácpu? 142 Jak ovlivnit časté stonání 147 Onemocnění imunitního systému přibývá stejně jako alergií 147 Kuchařka pro rodiče malých dětí 7

Bakteriální imunomodulátory... 149 Beta-glukany... 149 Echinacea... 149 Enzymy v prevenci nemocnosti a v podpoře hojení dětských traumat 149 Potravinové doplňky 150 Na co bychom u stonavého dítěte neměli zapomínat 150 Zuby a jejich čistění 153 Recepty pro batolata 157 Polévky 157 Hlavní jídla 158 Dezerty 165 Pomazánky 166 Recepty pro předškoláka 169 Polévky 169 Hlavní jídla 171 Dezerty 176 Co chutná školákům 179 Slovo na závěr 187 Literatura 189 8 Kuchařka pro rodiče malých dětí

O autorovi MUDr. Martin Gregora je lékař, sochař, básník, autor populárně naučných knih o péči o kojen ce a malé děti a o jejich výživě. Pracuje jako dětský lékař, neo natolog a endokrinolog. Svými články o problematice dětského věku přispívá do některých periodik, zodpovídá dotazy na internetových stránkách. Píše básně a tvoří dřevěné skulptury. Mým úkolem lékaře je nejen pomoci pacientovi předepsáním medicíny, ale také srozumitelně mu vysvětlit podstatu jeho nemoci, její průběh a možnosti, jak jí předcházet. Přál bych si, aby právě tomu posloužily mé populárně-naučné knihy. Pacient, který nemoci rozumí, stůně méně a někdy nepotřebuje ani tolik léků. Za dob studií jsme s úsměvem přecházeli některé pasáže v knihách profesora Švejcara, který se věnoval jak vědeckému bádání, tak i neustálému vysvětlování poznatků medicíny laické veřejnosti, občas i s omyly, kterých se věda dopouští. Nyní s odstupem času zjišťuji, kolik moudra v jeho knihách je, říká Martin Gregora. Autorkou kapitoly Biopotraviny a výživa dětí je Mgr. Iva Buriánková, která vytvořila specializovanou bioprodejnu Biotop v centru Prahy. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie a společenské vědy. Ekologické zemědělství je pro mne smysluplnou cestou, která zajišťuje udržitelný způsob života v souladu s přírodou, říká Iva Buriánková. Kuchařka pro rodiče malých dětí 9

Maminka mě kojila a ještě mi dává cucnout v noci, když mám ošklivé sny, nebo prostě chuť a taky hlad po mamince. Polévky mi nechutnaly, třebaže je do mě rodiče cpali, až se první lžičky prohýbaly. Občas to šlo i nosem! Musím ale říci, že mě přemohli, a přišla jsem polévkám i kašičkám na chuť. Také jsem chtěla udělat mamince radost. Tolik se s tím vařila, a já to všechno vyplivala do bryndáčku. Chtěla jsem si papání z něj brát rukou, ale to se nesetkalo s dobrou odezvou. Také mačkání brambor v dlani a lepení výtlačků na ubrus byla prima zábava. Ale už je to pryč. Vyrostla jsem, zmoudřela. Dupačky jsme dali do krabice a vyžehlili jsme kalhoty. Maminka chce, abych jedla zdravě. Večer si pak dá buráčky, bramborové lupínky a červené vínko, ale z toho já nic nesmím, a to je dost otrava. 10 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Úvod Většina knih o výživě začíná kapitolami o tom, co to je zdravá výživa. Kolik čeho a v jakém poměru by mělo dítě sníst, aby bylo zdravé. Bývá to hezké čtení, ale v dnešní uspěchané době, kdy se sami občas stravujeme poněkud zvláštně, fastfoody a mléčnými výrobky, zaručeně živými, které se nezkazí ani po několika týdnech, není jednoduché uvádět ho do praxe. Nejlépe vedeme dítě ke správné výživě vlastním příkladem, a v tom je kámen úrazu. Zdaleka ne vždy je naše výživa správná. A rozdíl mezi výživou dospělých a dětí je až na některé výjimky spíše ve velikosti porcí než v zastoupení jednotlivých potravin. I když se nebudete moci věnovat alchymii dětské stravy a rozpitvávat kalorické hodnoty potravin a zastoupení jednotlivých složek, buďte dítěti dobrým příkladem a připravujte pro sebe i pro ně jídlo dostatečně pestré, obsahující řádný díl zeleniny nebo ovoce a vlákniny na úkor sladkostí a živočišných tuků. Dopřejte dítěti dostatek mléka a mléčných výrobků, i když samozřejmě také v rozumné míře, a vyhýbejte se smaženým kuřatům z Kentucky, hamburgerům od Kačera, pizzám od Itala a uzeninám od Krkovičky obloukem s co největším poloměrem. A protože všechny tyhle vykutáleniny sice nejsou zdravé, ale dobře chutnají, nazakazujte je zcela, tím by se ještě zvýšila jejich lákavost, ale nechte je třeba jen na zvláštní příležitosti (výlety apod.) nebo volte menší zlo, jako je například pizza zeleninová. Napsat trvale platnou knihu o výživě malých dětí prakticky nelze. Výživová doporučení ohledně vhodnosti jednotlivých potravin pro daný věk, doby jejich zavádění do výživy a velikosti porcí se v průběhu let více či méně mění. A tak není překvapením, když po přečtení některých knih zjistíme, že jsme byli špatně živeni, špatně jsme živili své děti, které tím pádem neporostou, budou hloupé a nemocné. Jak to, že máme štěstí, a i při nevhodné stravě jsme vyrostli, stůněme stejně jako každý druhý a za hloupé se nepovažujeme, o tom knihy mlčí. Je to tím, že lidské tělo a procesy přeměny živin, které se v něm odehrávají, jsou velmi složité a funguje mnoho regulačních mechanismů, které naše stravovací prohřešky do určité míry kompenzují. Do lidského těla pouze nahlížíme a často jdeme cestou pokusů a omylů. Kuchařka pro rodiče malých dětí 11

Úvod Knihu, kterou máte před sebou, jsem psal na základě svých praktických zkušeností z dětské ambulance. Většina doporučení vychází ze současných dostupných odborných publikací našich předních pediatrů a odborníků na výživu dětí (Nevoral, Frühauf, Fuchs, Mydlilová, Kudlová, Paulová, Pozler, Tláskal, Lisá, Kytnarová a další). Množství a porce potravin podle věku dítěte by pro vás měly být při přípravě pokrmů orientační. Ve váze, výšce a chuti k jídlu je mezi dětmi stejně starými takový rozdíl, že jednotný metr pro ně platit ani nemůže. Nakonec pro každý věk je uvedeno určité rozmezí potravinových dávek. A co je hlavní, žádná pravidla správné výživy nebazírují na denních dávkách v gramech. O to ve své podstatě vůbec nejde. Nejdůležitějším měřítkem je správný růst a vývoj zdravého, spokojeného dítěte. A dlužno říci, že často stačí obyčejný selský rozum, abychom tohoto cíle dosáhli. Výživová pyramida, která je v textu vysvětlena a je stále platná, má různé oponenty a jedna z možných revizí je zde nastíněna. Do knihy přispěla paní magistra Buriánková, zakladatelka vzorně vedeného bioobchodu v Praze, pojednáním o biopotravinách, které každého, kdo bere výživu aspoň trochu vážně, zajímají. Starostlivé maminky ji určitě ocení. Nejde o propagaci drahých potravin se značkou bio, ale o racionální shrnutí jejich přínosu pro zdraví nás všech. Iva Buriánková biopotravinám rozumí a umí se oprostit od komerčních a módních vlivů. Její sdělení je jakýmsi dopisem o aktuálním stavu biovýživy v Čechách, doplněným o odkazy na další informace z webových stránek. Kapitola o obezitě, možnostech léčby a prevenci nesmí v knize o výživě chybět. Předkládám zde tuto problematiku mimo jiné i z pohledu vlivu genetiky na celosvětový vzestup počtu obézních dětí a dospělých. Závěrečná kapitola je ryze praktická. Obsahuje několik desítek receptů pro batolata, předškolní a školní děti. Poděkování za ně patří časopisu Máma a já.! Nejlepší výživa dítěte je taková, která je pestrá, může se jíst v klidu a pohodě a chutná dítěti stejně jako všem ostatním u rodinného stolu. 12 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Úvod Obecné zásady výživy rodičů (i dětí) Pestrá strava by měla být rozložená do více menších porcí během dne. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržet optimální tělesnou váhu. Vhodná je strava s nižším množstvím živočišného tuku. Upřednostňujeme rostlinné oleje. Smažené pokrmy jsou nevhodné. Zelenina a ovoce v dostatečném množství (pro dospělého až 0,5 kg denně). Z obilovin jsou vhodnější celozrnné. Sladké nápoje, sladké a slané pochutiny v omezeném množství. Mléčné výrobky jsou důležitou součástí jídelníčku i pro dospělé. Jídla nepřisolujeme. Instantní jídla a polévky konzumujeme minimálně. Pitný režim (2 2,5 litru tekutin denně) je součástí dodržování zásad správné výživy. Kuchařka pro rodiče malých dětí 13

Výchova dětí ke správné výživě Co to je správná výživa? Taková, která co nejvíce odpovídá racionální stravě, je dostatečně pestrá, obsahuje poměr živin optimální pro rostoucí organismus, s dostatkem mléka jako zdroje vápníku, s přiměřeným množstvím masa jako zdroje železa, s přísunem ovoce a zeleniny jako zdroje vitaminů a vlákniny. Je to taková výživa, která vyhovuje v mírných obměnách celé rodině, dítě díky ní prospívá, dobře roste, je spokojené a jídlo mu chutná. Rodiče se při výchově svých dětí většinou, byť podvědomě, opírají o názory a zvyklosti, podle nichž byli sami vychováni. Přitom každý z nich pochází z jiného prostředí, a tak se i jejich názory mohou často značně lišit. Jednou ze základních podmínek správného působení na dítě je výchovné sjednocení rodičů. Oba se musí dohodnout a snažit se o stejný cíl a metody. V prvních letech převládá výchovný vliv matky, ale úloha otce je neméně odpovědná. Dítě napodobuje chování rodičů, a tak se jejich slova nesmějí rozcházet s činy. Rodiče nemohou lpět na zavedených stravovacích návycích jejich rodů, protože ne vždy jsou to zvyklosti optimální a zdravé, ale měli by jít s duchem doby a snažit se o racionální stravování celé rodiny. Energetická hodnota stravy se mění podle věku dětí. Pro každou věkovou skupinu platí určité normy zajišťující základní látkovou přeměnu i činnost organismu. Důležitější než energetická hodnota stravy je však podíl jejích jednotlivých složek a její pestrost. Ne každý pokrm, který znamená bohatý energetický přísun, je vhodný. Rodiče by si také měli uvědomit, že nezáleží jen na tom, co jíme a kolik toho sníme, ale za jakých podmínek, jaký poměr máme k jídlu a jak učíme své děti, aby k jídlu přistupovaly a chovaly se při něm, v jakých podmínkách je učíme jíst a k dodržování jakého časového rozvrhu je vedeme. Kuchařka pro rodiče malých dětí 15

Výchova dětí KE SPrávné výživě Dítě by se mělo naučit ovládat své chutě, mělo by být pro něj samozřejmé, že si před jídlem musí umýt ruce, že ovoce a zeleninu musí nejprve omýt, než si ji dá do pusy, že se nekouše z cizího krajíce. Dítě by mělo považovat jídlo za samozřejmost, ke které je nikdo nenutí, a také mu nikdo neslibuje kdovíco za to, že svou porci jídla sní. To je totiž věčný problém, tzv. zlobení se s dětmi, které nechtějí jíst. Čím víc se s nimi zlobíme, tím je to většinou horší. Dítě by nemělo mít pocit, že nám tolik záleží na tom, co právě snědlo. Lepší je po deseti až patnácti minutách, když si dítě hraje a nejí, nedojedenou porci odnést a být samozřejmě důsledný a nedat jiné jídlo. Trocha hladu nikdy není na škodu, dítě si začne jídla více vážit, a protože bude vědět, že nic jiného než to, co má na talíři, nedostane, potlačí svou vybíravost. Často se dítěti snažíme vysvětlit, že bude nemocné, slabé, že neporoste, když nebude jíst. Takové varování mívá pramalý účinek. Dříve tomu uvěří matka, a tak dítěti nabízí další a další jídla. Pro dítě se to stane hrou s objevováním nových chutí a pro rodinu skoro trýzní. Část takových dětí pak stráví několik dnů diagnostického pobytu na dětských lůžkových odděleních, aby se vyloučila skutečná porucha trávení a vstřebávání živin. Dítě je napodobivý tvor. Žádný jiný prostředek není tak účinný pro jeho chuť a poměr k jídlu, jako sedí-li u stolu v kruhu rodičů a sourozenců nebo dětí ve školce či škole, kteří mají přirozenou zdravou chuť k jídlu. Jeho dovednosti se rozvíjejí postupně a souběžně s rozvojem celé osobnosti. Zatímco v šesti měsících se učí dítě jíst nemléčné příkrmy ze lžíce, v osmi měsících už jí rohlík, který samo drží, v devíti a desíti měsících zvládá pít z hrnečku a čím dál tím víc chce jíst samostatně. Po prvním roce vyžaduje, aby se jeho jídlo alespoň podobalo jídlu dospělých. Krmí-li je matka, sní toho samozřejmě více a rychleji, ale nepořádek na stole, umazané tváře, ruce a bryndáček stojí za to, protože není větší radost pro malé batole, než když si svou porci jídla opravdu řádně vychutná všemi smysly. Rozvíjí to jeho dovednosti, zručnost, jeho osobnost, jeho touhu po samostatnosti. Teprve dvouleté dítě dosáhne takové dokonalosti, že nejen chodí po schodech, umí chodit po špičkách, rozepíná a zapíná knoflíky, umí napodobivé hry, říkanky a věty, ale také jí lžičkou bez velkého rozlévání. A pak už je jen krůček ke šněrování bot, samostatnému umytí a také k tomu, že se naše ratolest naučí jíst malým příborem. Přirozený vývoj dětské osobnosti 16 Kuchařka pro rodiče malých dětí

VýCHOVA dětí KE SPrávné výživě je velmi důležitý a zasahovat do něho, třeba ve snaze něco dítěti ulehčit, se nevyplácí. Maminky často jídlo mixují, aby ulehčily kousání, ale když se starší kojenec nenaučí stravu kousat, protože mu k tomu nedáme příležitost, odmítá tuhou stravu i jako batole. Proč ne, vždyť je to jednodušší vždycky bylo jídlo namixované, tak proč by nemělo být i nadále. To jsou medvědí služby, které v dobré víře a lásce svým dětem děláme. Kousání má samozřejmě význam i pro vývoj a stav chrupu a dítě si prostě musí zvykat kousat odmala. Stejně tak rozšířeným zlozvykem je krmení i větších dětí ve spánku, aby hodně snědly. Narušuje se tím přirozený aktivní poměr k jídlu. V některých rodinách se věnuje přípravě pokrmů a jídla vůbec velká pozornost. Všechny starosti se soustřeďují do talíře. Buď se z dítěte stane mlsoun a požitkář, nebo se u něho může vyvinout odpor k jídlu. Zlobí, odmítá jíst, loudá se. I batole brzo přijde na to, že nudné sezení u plného talíře lze zpestřit. Pozná, že dospělí jsou ochotni k různým ústupkům a odměnám, že téměř dovedou sehrát divadelní představení jen proto, aby jedlo. A tak se jedení stane dítěti nástrojem, jak dospělé ovládat. Jídlo má mít svou pravidelnost a přiměřený čas, po který se mu věnujeme. Ranní spěch celé rodiny často vede k tomu, že se nesnídá nebo se snídaně v rychlosti odbude. Přitom správná snídaně = správný vstup do nového dne. Dítě, které nesnídá, je ohroženo vznikem obezity, protože tělo si další jídlo, kterým je často až oběd, ukládá do zásob. Navíc nenasnídané dítě je během dopoledne, které tráví v dětském kolektivu ve školce nebo při školním vyučování, unavené a ztrácí výkonnost. Určitou náhražkou může být vydatnější dopolední svačina. Dítě ji ale ne vždycky sní. Největší potíže ve výchově ke správné výživě působí přechodné nebo trvalé nechutenství dítěte. Je těžké rozhodnout, jedná li se o skutečné nechutenství a je-li příjem potravy skutečně nedostatečný, nebo zda jde jen o chybnou představu rodičů. Dítě musí mít před jídlem hlad. Nejí vždy stejné porce a rodiče by měli nechat na jeho rozhodnutí, kolik toho sní. Není důležité množství, ale kvalita stravy. A jsme tam, kde jsme začali. Dítě není stroj a jsou dny, kdy vydá více energie a má větší hlad, horké dny, kdy má především žízeň, dny, kdy se necítí ve své kůži nebo kdy venku prší, hraje si doma a nemá takový výdej energie. Mnohem důležitější než prázdný talíř je spokojenost dítěte a potažmo spokojenost Kuchařka pro rodiče malých dětí 17

Výchova dětí ke správné výživě * celé rodiny. Za pestrost a kvalitu stravy, její rozložení do jednotlivých denních porcí a čas, kdy jsou porce podávány, jsme zodpovědní my, rodiče. Kolik toho dítě sní, nechejme na něm. Je jen dobře, když se dítě brání, je-li cpáno jako husička. A pokud se neubrání, můžeme tím porušit křehkou rovnováhu v jeho vlastní regulaci příjmu potravy a časem se pak nemůžeme divit, že máme doma tlouštíka. Existují děti, jejichž koloběh látkové výměny je pomalejší. Mají malou tělesnou spotřebu, která je pro ně normální a typická, nedá se ničím ovlivnit. Jsou to často děti drobnější, velmi čilé, které mají tisíce zájmů. Nestůňou, dobře prospívají, jen jsou hubenější než stejně staré děti v jejich okolí a rodiče mají pocit, že to není v pořádku. Babičky se je snaží o prázdninách a o víkendech vykrmit, povětšinou se to nedaří ani osvědčenými recepty, a tak se okolí začíná strachovat, zda nejsou nemocné. Přitom děti jedí, pokud nejsou nuceny, se slušnou chutí, i když malé porce. A to je známka, že nemocné nejsou a nemá smysl je do jídla nutit. 18 Kuchařka pro rodiče malých dětí

VýCHOVA dětí KE SPrávné výživě Chuť k jídlu se řídí obdobím vývoje. Při překotném růstu v prvním roce života jí každé zdravé dítě s velkou chutí. Ve druhém roce se tempo růstu zpomaluje, a proto je také touha po jídle menší. Začátek školní docházky se často vyznačuje tím, že dítě hůře jí a neklidně spí. Nechuť někdy vede až k rannímu zvracení a odmítání ranního jídla. Na vině bývá nervozita, množství nových zážitků ve škole a nedostatek času před odchodem do školy. Jindy může být příčinou přechodného nechutenství horko nebo velká únava. Samozřejmě se za nechutenstvím mohou skrývat různě závažná onemocnění, která nelze podceňovat. Prakticky všechna banální onemocnění horních dýchacích cest, jako jsou rýma a kašel, se projevují sníženou chutí k jídlu. Je však přechodná a s úzdravou se vše vrací do normálních kolejí. Některá chronická one mocnění bývají spojena s trvalejším nechutenstvím, a hlavně také s poruchou růstu. Ruku v ruce s nechutí k jídlu si děti stěžují na bolesti břicha. (O nejčastějších příčinách bolestí břicha a nechutenství, a jak při nich postupovat, pojednává samostatná ka pi tola.) Praktické rady ke stolování malých dětí S nepořádkem na stole je třeba se při jídle smířit. Když dítě nakrmíte sami, bude to pro vás rychlé a pohodlné, ale těžko se takto naučí jíst samo. Praktické je používat dvě lžíce místo jedné. Jednou krmíte dítě vy a s druhou to zkouší samo. Na stůl můžete prostřít omyvatelný ubrus, dítěti dáte bryndáček a případně zakryjete i podlahu pod dětskou židličkou. Šikovná maminka může vyrobit pro svého miláčka zástěrku s rukávy. Trpělivost se vyplatí. Když dítěti ponecháme určitou tvůrčí volnost, poradí si brzy s jídlem samo, bude se na jídlo těšit. Se základy stolování začneme později. Nyní je na to ještě čas. Polévku připravujte spíše jako hustší kaši. Nevyteče ze lžíce dřív, než ji dítě spolkne. Kuchařka pro rodiče malých dětí 19

Výchova dětí KE SPrávné výživě Jídlo rozdělte na malé kousky, které se dají žvýkat a polykat. K procvičení kousání a žvýkání je vhodná vařená i měkčí syrová zelenina, rohlík, těstoviny, kousky masa, oloupané ovoce. Přijde doba, kdy chuť dítěte k jídlu bude menší, než bývala. Za nedojedený talíř není třeba dítě kárat. Nesnědené jídlo odneste, ale nenahrazujte ho automaticky jinou pochutinou. Dítě bude jíst příští jídlo s větší chutí. Nechte dítě, ať jí, co má rádo, pokud je to ovšem jídlo, které patří mezi vhodnou stravu pro daný věk. Nové potraviny dítě přijímá nejlépe mezi 6. a 12. měsícem věku a poté ještě do 2 3 let. U některých dětí, zvláště u těch, které jsou v batolecím věku ještě kojeny, to není s přijímáním nových potravin a pokrmů jednoduché. Dítě si oblíbí úzký sortiment jídel a maminčinu snahu o pestrý jídelníček bojkotuje. Až na výjimky přitom nestrádá. Po třetím roce je u dítěte celkem normální odmítání neznámého nového jídla. Opakované nabízení nemá výchovný význam a na opak může vést k silné dlouhodobé averzi k určitému pokrmu. Tato nechuť k novým jídlům může pokračovat až do mladšího školního věku. V průběhu druhého roku je dítě čím dál tím šikovnější: pije z hrnečku, aniž by se polilo, obratně zachází se lžící a nabírá si jídlo samo. Sice ještě upatlá stůl i židličku, ale kdybychom ho jen krmili, nebude dělat pokroky a bude dál spoléhat jen na naši pomoc. Dítě, které podle maminky jí soustavně velmi málo, musí se do jídla nutit, ale normálně roste, i když je hubené, většinou nebývá nemocné. Jsou ale i výjimky, které potvrzují pravidlo. Nucením do jídla zbytečně vyvoláváme konflikt u stolu, který se pak může přenášet do jiných oblastí, například do spánku dítěte. Společné jídlo u rodinného stolu by mělo být radostí, a ne zdrojem napětí. Po roce věku se dítě postupně zapojuje do rodinného stolování. Kolem dvou let (nebo i dříve) nevyžaduje speciální pokrmy a může jíst společné jídlo s rodiči. Samozřejmě za předpokladu, že se nejedná o jídlo vyloženě nevhodné. Pravidelnost a klid při jídle jsou velmi důležité i pro batole. Zapnutá televize při jídle nepřispívá k navození pohody a zhoršuje vzájemnou komunikaci u stolu. 20 Kuchařka pro rodiče malých dětí

VýCHOVA dětí KE SPrávné výživě Na oslavách, při opulentních obědech nebo večeřích se vaše dítě bude nudit. Nelze po něm chtít, aby vydrželo sedět u stolu až do konce. S tím je třeba počítat a vymyslet pro něho nějakou vhodnou zábavu. Je dobré vědět, že Příjem železa je u našich dětí v raném věku obvykle nedostačující. Bílé maso, především často podávané kuřecí, obsahuje nejméně železa ze všech mas. Dítě by mělo dostávat také červené maso. Ačkoli u nás se vnitřnosti dětem moc nedávají, v některých evropských zemích (např. Švýcarsko) doporučují například telecí játra jako výborný zdroj železa. Nedostatek železa jde ruku v ruce s větší stonavostí dítěte. S rostoucím věkem dítěte často ubývá ve stravě zelenina (čerstvá i vařená). Zatímco kojenec mezi 6. a 9. měsícem má zeleniny ve stravě většinou dostatek, u staršího dítěte už na to rodiče přestávají dbát. Přirozený zdroj vitaminů nahrazují dítěti nejrůznějšími doplňky stravy (multi vitaminy atp.). S věkem dítěte stoupá konzumace uzenin. Navzdory všem doporučením dostává asi 16 % dětí ve věku pěti let uzeniny více než čtyřikrát denně! Tak jako v ostatních rozvinutých zemích je příjem bílkovin ve stravě našich dětí více než dvojnásobný oproti doporučením. Vysoká spotřeba vlákniny není vhodná pro děti do dvou let, protože snižuje vstřebávání vitaminů a minerálů. U starších dětí se doporučuje množství vlákniny kolem 5 10 g za den (věk dítěte + 5 g). Polovina obilných porcí pro batole by měla být celozrnná. Kuchařka pro rodiče malých dětí 21

Pravidla dodržování hygieny při přípravě pokrmů Potraviny řádně tepelně zpracujte. Měly by projít teplotou alespoň 75 C. Nedostatečně tepelně zpracované pokrmy z vajec jsou nejčastějším původcem salmonelové nákazy. Dětem proto nedáváme jídla, kde jsou vejce jen krátce tepelně upravena (měkký žloutek), a vaříme je 10 minut natvrdo. Syrové a uvařené potraviny by neměly přijít do kontaktu! Buď použijte jinou pracovní plochu a nástroje pro syrové a pro vařené potraviny, nebo po zpracování syrových potravin vše důkladně omyjte. Ke krájení syrového masa, drůbeže a ryb bychom měli používat jiné prkénko než k přípravě potravin, které konzumujeme bez tepelného zpracování. Popraskané prkénko nejde úplně vyčistit a zbavit případných choroboplodných zárodků. Je lépe ho vyměnit.! Nezapomínejte často měnit kuchyňské utěrky! Mražené maso je třeba před tepelnou úpravou řádně rozmrazit. Potraviny nerozmrazujte při pokojové teplotě, ale v chladničce. K rychlému rozmrazení lze použít mikrovlnou troubu nebo je možné je rozmrazovat v neprodyšném obalu ve vodě, kterou každých asi 30 minut měníme. Po rozmrazení by se měly potraviny rychle zpracovat. Znovuzamražování potravin je nepřípustné. Uvařenou potravu zkonzumujte a zbytek vyhoďte! Zeleninu a ovoce před jídlem nebo před úpravou v kuchyni omyjte pod tekoucí vodou. Odstraňte viditelné nečistoty, starší kořenovou zeleninu Kuchařka pro rodiče malých dětí 23

Pravidla dodržování hygieny při přípravě pokrmů po omytí oškrábejte a pak znovu opláchněte vodou. Používejte pitnou, nezávadnou vodu. Při pochybnostech ji převařte. Dodržujte hygienu rukou při práci s potravinami. Před a po vaření si důkladně umyjte ruce mýdlem v teplé vodě. Nezapomeňte si umýt ruce po práci se syrovými potravinami, zvláště po krájení masa, po práci se syrovými vejci, předtím než budete pracovat s vařenými potravinami nebo než budete podávat hotové pokrmy. Udržujte místo přípravy jídel a všechno nádobí a pomůcky v čistotě. Dbejte na správné skladování potravin. Potraviny, které se rychle kazí, uložte co nejrychleji po nákupu do ledničky. Pozor, aby se vám chlazené a mražené potraviny vinou horka a dlouhého transportu domů nerozmrazily a neznehodnotily. Potraviny a suroviny k přípravě jídel chraňte před hmyzem a hlodavci a také před možnou kontaminací, např. čisticími prostředky. Syrové maso, drůbež, ryby skladujte v lednici v uzavřených nepropustných sáčcích, aby z nich šťáva nestékala na jiné potraviny. Pokud je nezpracujete do dvou dnů, uložte je do mrazáku. Trvanlivé potraviny skladujte na suchém chladném místě.! Nenechávejte děti ochutnávat syrové potraviny. Nepoužívejte nepasterované mléko. Poznámka: Při přípravě jídla v mikrovlnce dodržujte čas stání mezi vypnutím trouby a podáním pokrmu. Je uvedený v kuchařských knihách. Je to doba, po kterou se pokrm ještě dovařuje působením tepla z vibra cí molekul vody, i když už je trouba vypnutá. Tento čas stání je asi třetinou doby, po kterou se pokrm připravoval v mikrovlnné v troubě. Zbylou část kupovaných jídel ze skleniček, kterou jste neohřívali, můžete skladovat do dvou dnů v lednici. Jinak je obecně lépe připravovat jídlo čerstvé a neskladovat ho. 24 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Výživová pyramida Malé dítě, zejména předškolního a školního věku, chce a většinou může jíst téměř všechno, co jedí jeho rodiče. Proto chceme-li, aby dítě jedlo zdravě, musíme jíst zdravě také. Dítě samozřejmě potřebuje více mléka a mléčných výrobků jako nejdůležitějšího zdroje vápníku pro stavbu kostí, a protože má povětšinou více pohybu než dospělí a jeho organismus roste, zaslouží si energeticky bohatší stravu. V dnešní době je však fyzická aktivita některých školních dětí nízká a tomu pak musíme podřídit i příjem energeticky bohaté stravy, abychom nepěstovali u dětí obezitu. Dítě má také daleko naléhavější potřebu tekutin. Zatímco dospělému člověku stačí v běžných podmínkách kolem 35 ml na kilogram tělesné hmotnosti, dítě do 10 let by mělo vypít nejméně 80 120 ml na kilogram tělesné hmotnosti. V praxi to znamená, že pitný režim by měl u předškolního a školního dítěte denně pokrýt 1,5 2 litry vhodných tekutin (ovocné a zeleninové šťávy, minerálky, voda, ovocné čaje). Větší než u dospělých je také potřeba železa pro rostoucí organismus (železo je hojně obsaženo v mase, rybách, drůbeži, ale i růžičkové kapustě, brokolici, černém kořenu, pórku, špenátu). Zásady zdravé racionální výživy jsou ale stejné jako pro dospělé. Čím se tedy řídit, jaké má být složení potravy a její množství? Pro názornost byla vytvořena počátkem devadesátých let tzv. výživová pyramida, jakýsi průvodce optimálním složením stravy. Tato dnes už zaběhlá doporučení jsou v poslední době některými odborníky na výživu revidována a objevují se nové modely, jak by měla optimální výživová pyramida vypadat. Možná že tedy časem pyramida dozná některých změn. Tyto trendy jsou v textu označeny jako tzv. nová výživová pyramida. Kuchařka pro rodiče malých dětí 25

Výživová pyramida Jak vypadá stávající výživová pyramida? Jak je patrné z nákresu, výživová pyramida je rozdělena na šest skupin potravin. Výživová pyramida Skupina č. 1 Obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže, brambory První skupina tvoří spodinu pyramidy. Potraviny této skupiny jsou pro lidské tělo zdrojem energie, ale i vlákniny a vitaminů, především skupiny B. (Zejména vitamin B 1, B 2 a niacin.) V těchto potravinách jsou také obsaženy 26 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Výživová pyramida minerální látky, jako je vápník a železo (méně než v mase a mléce), a určité množství rostlinných bílkovin. Obiloviny by měly být součástí jídelníčku vícekrát denně. Doporučuje se, aby polovina porcí obilovin byla celozrnná. Co představuje jednu porci v této skupině? 1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík nebo houska 1 dalamánek 1 kopeček rýže, brambor nebo těstovin (125 g) 3 knedlíky 1 miska ovesných vloček (200 ml) Pro dítě mezi 1. a 2. rokem se doporučuje 0,5 takové porce 2 3krát denně. Pro dítě mezi 2. a 4. rokem se doporučují 2 3 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 3 4 porce denně. Pro dospělého se doporučuje 3 6 porcí denně. Skupina č. 2 Zelenina Energetická hodnota zeleniny je malá, neboť obsahuje převážně vodu a jen malé množství bílkovin a cukru. Největší význam zeleniny spočívá v tom, že je zdrojem vlákniny a vitaminů, hlavně vitaminu C, beta-karotenu a kyseliny listové. Důležité jsou i minerály, a to zejména draslík, hořčík a fosfor. V zelenině obsažené vápník a železo jsou v těle obtížně využitelné, a tak jejich hlavním zdrojem zůstává maso. Optimální je co největší přísun zeleniny v syrovém stavu nebo zpracované dušením či povařením, tak aby se zachovalo co nejvíce vitaminů a minerálů. Vláknina v zelenině ozdravuje střevo a pomáhá vyloučit látky, které by se bez její přítomnosti vstřebaly a nebyly by tělu prospěšné. Co představuje jednu porci v této skupině? 1 paprika nebo mrkev miska salátu nebo čínského zelí 150 g vařené zeleniny, brambor 1 sklenice zeleninové šťávy Kuchařka pro rodiče malých dětí 27

Výživová pyramida Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 2 3 porce denně. Pro dospělého se doporučuje 3 5 porcí denně. Pro dítě mezi 1. a 3. rokem je praktičtější vycházet z menších porcí. Jednu porci v této skupině pak představují 2 3 lžíce vařené zeleniny nebo několik kousků zeleniny syrové. Doporučují se 3 porce denně. Skupina č. 3 Ovoce Ovoce je bohatou zásobárnou vitaminu C, žluté a oranžové plody také beta -karotenu, draslíku a pektinu. Aby se v ovoci vitaminy zachovaly, je nejlépe podávat ho v čerstvém stavu, syrové. Poměrně šetrné, co do zachování biologické hodnoty, je zmražování. Kompotování, vaření na marmelády, ale i nešetrné skladování zisk vitaminů významně snižuje. Kompotování a výroba marmelád se navíc neobejde bez značného přídavku cukru, což je z hlediska racionální výživy rovněž nevhodné. Ovoce, stejně jako zelenina, byť v menší míře, je také zdrojem vlákniny. Ta zůstává zachována i v sušeném ovoci. Co představuje jednu porci v této skupině? 1 jablko, pomeranč, kiwi, mandarinka, banán (100 g) 1/2 hrnku drobného ovoce např. jahody, rybíz, borůvky atp. 125 ml neslazeného džusu Pro dítě čtyřleté a starší se doporučuje 1,5 2 porce denně. Pro dospělého se doporučují 2 4 porce denně. Pro dítě mezi 1. a 3. rokem je praktičtější vycházet z menších porcí, kterých se doporučuje 1 2 denně. Jednu takovou porci v této skupině pak představuje: ¼ ½ jablka, pomeranče, kiwi, mandarinky, banánu ¼ 1/3 hrnku drobného ovoce např. jahody, rybíz, borůvky atp. ½ sklenice ovocné šťávy 28 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Výživová pyramida Skupina č. 4 Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem dobře vstřebatelného vápníku. Tělo z nich získává také živočišné bílkoviny. Dobře stravitelné jsou kysané mléčné výrobky, jogurty, kefír, acidofilní mléko, které díky přítomnosti bifidogenních bakterií upravují složení střevní flory. Nízkotučné a odtučněné mléko a mléčné výrobky, které mohou být vhodné pro dospělého, nejsou pro malé děti prospěšné, protože scházející energii z ubraného tuku děti nahrazují konzumací sladkostí. Tím, že mají více pohybu a jejich organismus roste, mají i větší potřebu přísunu energie. Navíc nízkotučné mléčné výrobky obsahují velmi malé množství v tuku rozpustných vitaminů A, D, E, K. Vápník snižuje využitelnost železa. Proto se doporučuje mléko a mléčné výrobky konzumovat dvě hodiny před nebo po jídle, které obsahuje železo, jako je například maso. Co představuje jednu porci v této skupině? 1 sklenice mléka (200 ml) 1 jogurt (150 200 ml) 30 g sýra 40 g tvarohu Pro dítě mezi 1. a 3. rokem se doporučují 2 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 3 4 porce denně. Pro dospělého se doporučuje 3 5 porcí denně. Co se týká doporučovaného množství mléka, stačí pro dítě od roku věku dvě sklenice denně. Pokud je nevypije, měly by se nahradit mléčným výrobkem. Mléko se sníženým obsahem tuku můžeme podávat až po druhém roce věku. Do té doby je potřeba tuku pro rostoucí organismus větší (až 40 % kcal). Po druhém roce se doporučuje množství tuku ve výživě dítěte menší (do 30 % kcal). Kuchařka pro rodiče malých dětí 29

Výživová pyramida Skupina č. 5 Maso, drůbež, ryby, vejce, ořechy, luštěniny Do této skupiny patří potraviny, ve kterých tělo nachází převážně živočišné a rostlinné bílkoviny a tuky, ale také vitaminy skupiny B (především vitamin B 12 ), železo a další minerály. Přednost bychom měli dávat bílému masu před červeným. Samozřejmě i červené maso má v jídelníčku své místo, ale bohužel s věkem dětí klesá konzumace bílého masa a nadměrně se zvyšuje podíl vepřového a uzenin. Rovněž by maso nemělo být zbytečně tučné. Kůže z drůbeže obsahuje velké množství cholesterolu. Pro dítě bychom měli před konzumací kůži odstranit. Mezi doporučované ryby řadíme méně tučné mořské ryby, ze sladkovodních pak kapra, pstruha, lipana, sivena. Mořské ryby jsou důležitým zdrojem jódu pro správnou funkci štítné žlázy. Rostlinné bílkoviny z luštěnin jsou cenné, ale neměly by být jejich jediným zdrojem. Vejce se mají jíst uvařená natvrdo, aby se předešlo možné nákaze salmonelózou. Optimální jsou tři žloutky týdně, ale ne najednou. Nemá se jíst více než jeden žloutek denně. Vařený bílek lze jíst častěji. Sója a sójové výrobky jsou dobrým zdrojem bílkovin, nikoli však železa a vitaminu B 12, o které jsou tak vegetariáni ochuzeni. Uzeniny, hamburgery, paštiky, salámy, párky jsou nevhodné pro dospělé a dvakrát tak pro děti. Uzení a konzervace s sebou nesou zvýšený obsah soli a konzervačních látek. Dospělí by měli takové potraviny zařazovat do jídelníčku střídmě, pro děti jsou zcela nevhodné. Protože je těžké nenechat dítě ochutnat to, co vidí, že jedí ostatní, to, co mu podvědomě vnucují reklamy, s čím se setkává v lákavě vyhlížejících, čistých a hezky zařízených provozovnách rychlého stravování (McDonald, KFC), lze pro něho alespoň zvolit menší zlo. Například vegetariánskou pizzu nebo hamburger, aby vláknina a vitaminy v zelenině pomohly dětskému organismu se s nevhodným jídlem vyrovnat. Co představuje jednu porci v této skupině? 70 g masa 1 vejce ½ hrnku vařených luštěnin 2 lžíce ořechů 30 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Výživová pyramida Pro dítě mezi 1. a 3. rokem se doporučuje 0,5 1 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučuje 1 1,5 porce denně. Pro dospělého se doporučuje 1 3 porce denně. Skupina č. 6 Tuky, sůl a sladkosti Tato skupina je symbolicky na vrcholu pyramidy, protože bychom se jí měli vyhýbat nebo konzumovat takové potraviny opravdu střídmě. Poznámka: Nejnižší dávky v jednotlivých skupinách pyramidy se doporučují menším dětem a většině žen. Střední dávky odpovídají potřebě starších dětí, dospívajících dívek, těhotných a kojících žen a potřebě většiny mužů. Nejvyšší dávky se doporučují pro dospívající chlapce, aktivní sportovce a těžce fyzicky pracující muže. Poznámka: Velikost a četnost porcí u všech skupin potravin je orientační. Drobnější dítě většinou tolik jídla nesní. To ale neznamená, že by neprospívalo. Jak vypadá nová výživová pyramida? I když klasická výživová pyramida je stále platná (pouze se nepatrně mění počet a velikost porcí v jednotlivých skupinách), není přijímána všemi odborníky bez výhrad a čas od času se setkáváme se snahou o její přehodnocení. Na následující straně je jeden z návrhů úprav výživové pyramidy. Základ stále představují obilniny, chléb, těstoviny, rýže jako zdroj sacharidů, energie pro organismus, ale s důrazem na celozrnné výrobky, které obsahují hojně vlákniny. Měly by být základem většiny jídel. Vláknina zlepšuje trávení a snižuje nebo zpomaluje vstřebání některých látek, které na sebe naváže, a ony se pak z těla s vlákninou vyloučí. Vláknina přítomná Kuchařka pro rodiče malých dětí 31

Výživová pyramida Nová výživová pyramida v potravinách zpomalí rychlý vzestup hladiny krevního cukru po jídle, což je pro tělo příznivé a šetrné. Kromě celozrnných obilnin se na stejně významné místo ve výživové pyramidě dostávají rostlinné oleje (olivový, sójový, kukuřičný, slunečnicový, řepkový). Doporučuje se přidávat je do jídel častěji, jsou zdrojem pro organismus nezbytných nenasycených mastných kyselin. Zelenina se doporučuje hojně jako příloha k většině jídel. Rezervovanější přístup je k nadužívání brambor, kde velmi záleží na způsobu přípravy. Nejvhodnější je prosté vaření nebo upečení ve slupce na plechu, nikoli v alobalu. Brambory jsou díky obsahu škrobu významným zdrojem energie a díky rychlé metabolické přeměně značně zvýší hladinu krevního cukru po jídle. Ovoce má mnoho ochranných vlivů nejen pro dospělý organismus. Pro dítě má největší význam jako zdroj vitaminů. Spolu se zeleninou chrání dospělého před některými nádorovými onemocněními a nemocemi srdce 32 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Výživová pyramida a cév. Denní doporučené množství je stejné jako v případě původní výživové pyramidy: 3 4 porce denně. Ořechy jsou sice tučné, ale obsahují nenasycené mastné kyseliny, které upravují rovnováhu cholesterolu v organismu, a jejich konzumace je prospěšná. Ryby, drůbež, bílé maso a vejce se doporučují v 0 2 porcích denně. Vejce jsou zdrojem cholesterolu, se kterým si tělo umí poradit, pokud je konzumujeme v rozumné míře (1 vejce denně), a jsou pro dítě prospěšná, protože cholesterol je nutný pro stavbu buněk rostoucího organismu. Dospělým nezpůsobuje jejich rozumná konzumace riziko srdečních onemocnění. Mléko a mléčné výrobky jsou spíše nadužívány. Jak se ukazuje, zvýšený příjem mléka nevede přímou úměrou ke zvýšení hladiny vápníku v těle a ani starším lidem trpícím řídnutím kostí nepomáhá. Dítě ale samozřejmě potřebuje vápník pro stavbu kostí. Vhodné jsou zejména zakysané mléčné výrobky obohacené probiotickými bakteriemi. Ty v zásadě zlepšují stravitelnost samotného výrobku, upravují zastoupení bakterií na střevní sliznici ve prospěch bifidogenních, které vytěsňují patogenní bakterie, jež mohou být původcem průjmových onemocnění, ale i mnohých jiných poruch trávení. Na vrcholu pyramidy je červené maso, máslo, bílá rýže (zbavená plev a vrchní části osemení), brambory (připravené smažením), těstoviny (ne celozrnné) a sladkosti. Měly by se jíst střídmě. Rýže je jedna z nejčastěji používaných potravin. Pro kuchyňské účely se upravuje mletím a leštěním, čímž ovšem ztrácí na své hodnotě. Ve slupce je nejvíce minerálních látek a vitaminů. Když je navíc špatně ošetřena při zpracování nebo uskladnění, může obsahovat škodlivé látky, jako jsou plísně apod. (Stejně je tomu při zpracování a skladování ostatních potravin, např. brambor. Pro přípravu dětské stravy rozhodně nejsou vhodné nahnilé, naklíčené nebo nazelenalé brambory.) Hodnotnější je rýže natural která je sice loupaná, ale nebroušená. Maso je významným, byť ne jediným zdrojem železa a vitaminu B 12 (obě složky jsou v určité míře zastoupeny i ve vejcích a v zelenině). Přednost by měly mít ryby, drůbeží a králičí maso. Vepřové se doporučuje pouze libové. Uzeniny, paštiky, salámy, párky jsou slané, tučné, nevhodné nejen pro dítě, ale i pro dospělého. Kuchařka pro rodiče malých dětí 33

Výživová pyramida 34 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Co je vhodné pro dítě? Záleží na jeho věku Starší kojenecký věk doba zavádění nemléčných příkrmů (O tomto období podrobně pojednává kniha Jídelníček kojenců a malých dětí. Zde se jen pro úplnost vracím k některým kapitolám.) Ve druhém půlroce života je dítě mnohem šikovnější a obratnější než v prvních šesti měsících, umí sedět s oporou, rostou mu první zoubky. Společně s prořezáváním zoubků se začínají objevovat žvýkací pohyby a dítě umí použít jazyk k posunutí sousta. Později, kolem tři čtvrtě roku jazykové svaly pomáhají posunout sousto ke stoličkám a žvýkání se zdokonaluje. Mezi 12 a 18 měsíci již dítě dokáže rozkousat i tuhou vláknitou potravu (kousky masa, zeleninu, ovoce). Dítě je zvídavé, začíná se zajímat o jiné chuti a prosazovat své já. Zcela zřetelně umí dát najevo, co mu chutná, a co ne. V situaci, kdy je v okolí někdo, kdo jí, živě se o to zajímá a natahuje ruce. Dítě se dostalo do období, kdy je nejvhodnější čas začít s podáváním jiné než mléčné stravy. Mateřské mléko nadále kryje potřeby růstu a chrání proti většině nemocí. Organismus dítěte je ale již připraven na změnu. Podáním jiné stravy než mléka zahajujeme období přechodu na stravu smíšenou. Kojené dítě ale dál profituje z mateřského mléka a dlouhodobé kojení (do 2 let i déle) lze jen doporučit. S příkrmy začínáme mezi 17. a 26. týdnem věku, Kuchařka pro rodiče malých dětí 35

Co je vhodné pro dítě? optimálně v době, kdy je dítě ještě kojeno. Oddalování zavedení příkrmu (po 7. měsíci či déle) nepřináší dítěti zvláštní výhody a podle současného názoru může spíše zhoršit toleranci nových potravin zavedených do jídelníčku. Jinými slovy, u plně kojeného dítěte zůstává v prvních šesti měsících nejlepší výživou mateřské mléko, ale nejdéle po šestém měsíci neváháme se zavedením příkrmů. Pokud má maminka málo mléka, nedaří se jeho tvorbu zvýšit a dítě je starší 17 týdnů, je možné začít s příkrmy, tak aby jejich zavedení bylo ještě provázeno kojením. U nekojeného prospívajícího dítěte začínáme s příkrmy stejně jako u kojeného, ale je-li hladové, i když pije více než 900 ml mléka denně, podáváme příkrm dříve. Nikdy však ne před 17. týdnem věku. Znovu je zde dobré připomenout, že kojené dítě v době výlučného kojení nepotřebuje žádnou jinou tekutinu, žádný čaj nebo ovocnou šťávu. Vitamin C, který obsahují ovocné šťávy, je v dostatečném množství v mateřském, ale i v počátečním umělém mléce.! Dítěti mladšímu čtyř měsíců (ať už je kojené nebo nekojené) nepodáváme žádné příkrmy, ani šťávy, ani čaj! Nemléčný příkrm podáváme nejlépe lžičkou. Ideální je plastová lžička s neostrými okraji. Začíná se velmi malým množstvím před poledním kojením nebo pitím. Prvním příkrmem bývá zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny. Začínáme s rozmělněnou, v nesolené vodě vařenou sladší zeleninou, jako je mrkev, petržel, brambor, brokolice, květák. Opět zdůrazňuji začínáme jedním druhem zeleniny. Lépe je jídlo rozmačkat vidličkou, a pokud to jde, tak nemixovat, protože když si dítě zvykne na příliš rozmixovanou stravu, odmítá později tužší stravu. Začátek nemusí být vždy jednoduchý. Některé, zejména kojené děti příkrm odmítají. Ozbrojte se trpělivostí a nespěchejte. Jedna až dvě lžičky, které dítě opravdu spolkne, jsou úspěchem. Pak ho nakojíte nebo dokrmíte umělým mlékem. Některé děti potřebují k přijetí nové chuti i více než 10 20 pokusů. Během 3 4 dnů můžete přidat další druh zeleniny. Časový odstup je potřebný pro rozpoznání případné nesnášenlivosti nové potraviny. Vyzkoušenou zeleninu pak zkombinujeme s masem a postupně zvýšíme podíl příkrmu na úkor mléka. Maso je pro organismus důležitým zdrojem železa, bílkovin a mastných kyselin. 36 Kuchařka pro rodiče malých dětí

Co je vhodné pro dítě? Koncem druhého nebo během třetího týdne nahrazujeme celou polední dávku nemléčným příkrmem. Samozřejmě že ne u každého dítěte se to tak rychle podaří, ale to vůbec nevadí. Výsledkem je, že dítě dostává 150 200 g masozeleninového příkrmu, který zcela nahrazuje jednu (většinou polední) mléčnou porci. Vařeného, jemně nakrájeného libového masa je zpočátku 1 polévková lžíce (asi 20 g) na dávku, od 7. měsíce postupně až 2 lžíce (35 40 g) na dávku. Po roce věku množství zvyšujeme až na 3 lžíce masa. Jednou týdně je vhodné nahradit maso zeleninovou polévkou se slepičím žloutkem (nebo dvakrát týdně zeleninovou polévkou s polovinou žloutku). Vaječný žloutek musí projít varem, aby se odstranilo riziko přenosu bakteriál ní nákazy. Bílek do roku věku nedáváme. Tato zvyklost se však z hlediska prevence alergií zpochybňuje. Po masozeleninovém příkrmu (nebo souběžně s ním) můžeme do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré a obilné kaše. Ty mohou nahradit večerní porci mléka. Ovocné pyré nepřislazujeme. Zakoupená kaše musí nést označení druhu obilniny, ze které je vyrobena, a údaj o věku dítěte, od kterého ji lze podávat. Obilnina v kaši bývá samotná nebo s ovocem či zeleninou a kaše buď mléko již obsahuje a ředí se vodou, nebo je bezmléčná a připravuje se do mléka. Zařazení kaší a všech potravin obsahujících lepek (mouka, moučné výrobky, obilné kaše s lepkem, krupicová kaše) by se nemělo odkládat po dokončeném 6. měsíci. Jak již bylo řečeno, nejlépe je zařadit je do stravy v době, kdy je dítě ještě kojeno. Na základě posledních poznatků může být lepek dokonce podáván již mezi 4. a 6. měsícem. Rozhodně by ale neměl být podáván dříve, protože to zvyšuje riziko vzniku celiakie (onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku) i alergie na lepek. Stejně tak i pozdní zavedení lepku zvyšuje riziko jeho nesnášenlivosti! V některých rádcích pro rodiče se lze setkat s názorem, že lepek by se měl přidat do výživy až po dokončeném 7. nebo 8. měsíci a v rodinách, kde se vyskytuje problém nesnášenlivosti lepku, ještě mnohem později. Podle současného názoru výživových odborníků to však nemá opodstatnění, ve 4 6 měsících je střevní sliznice schopna správně a bez problémů lepek vstřebávat a tělo si s ním umí poradit. Pokud se u dítěte projeví celiakie, chronické onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku, pak by se nemoc objevila i tehdy, když by se dítě zatížilo stravou s lepkem později než po Kuchařka pro rodiče malých dětí 37

Co je vhodné pro dítě? dokončeném 6. měsíci. Pozdním podáním lepku se promarní doba, kdy je systém obranyschopnosti nastaven tak, aby lepek jako cizorodou látku toleroval. Lepek není obsažen v rýži. Rýžový odvar nebo kaši (bezmléčnou) lze tedy použít i dříve, například u malého kojence při léčbě průjmu. (O dietních opatřeních při průjmu pojednává samostatná kapitola.) Kravské mléko a mléčné výrobky, jako jsou tvaroh, lipánky, smetánky, pacholíčky apod., nejsou pro svůj vysoký obsah bílkovin pro dítě do jednoho roku věku vhodné. Zatěžují jeho organismus a bílkovina kravského mléka může být zdrojem pozdějších alergických projevů. Alergo logové ale dnes preventivní oddálení jakýchkoli potravin v jídelníčku kojence (i tvarohu a vaječného bílku) ve druhém půlroce z hlediska prevence alergií zpochybňují. Z mléčných výrobků lze doporučit jogurt, který v kombinaci s ovocem vhodně doplňuje jídelníček dítěte od 8. 9. měsíce. Od 10. měsíce lze připustit kravské mléko jako součást příkrmů, ale nikoli k pití. Jídlo nesolíme, nekořeníme, nepřislazujeme (s výjimkou nepatrného oslazení některých obilných kaší hroznovým cukrem). Slaná jídla kladou velké nároky na ledviny kojence, jejichž funkce teprve dozrává. Ani ovocné příkrmy není vhodné doslazovat. Ovoce obsahuje ovocný cukr a přidání řepného (nebo třtinového) cukru, který používáme v kuchyni, je nadbytečným zdrojem energie, která organismus dítěte zatěžuje. Mimo jiné také zvyšuje kazivost zubů. Dítě si na sladkou chuť rychle zvykne a neslazené pokrmy pak odmítá. Pokud to jde, měli bychom se vyhýbat umělým konzervačním prostředkům, umělým sladidlům, kečupu a hořčici. Kolem 9. měsíce, v závislosti na vývoji mléčného chrupu a schopnosti dítěte kousat, zařazujeme do jídelníčku tužší sousta, měkkou vařenou zeleninu a větší kousky masa k podpoře žvýkání. Pokračujeme v podávání potravin dítěti do ruky (například rohlík, kousek chleba), aby mohlo procvičovat žvýkání. Také těstoviny už mohou být pestřejší (špagety, vaječné nudle, makarony apod.) podávané ve formě hruběji nasekaných kousků. V této době, kolem 10. měsíce, kdy jsou příkrmy časté, hutnější a obsahují méně vody, přidáváme kojenému dítěti vyjma mateřského mléka ještě asi 200 ml (sklenici) kojenecké vody. Nekojené děti mají v době zavádění příkrmů potřebu vody větší. Pohybuje se kolem 400 ml. Množství mléka 38 Kuchařka pro rodiče malých dětí