5 FATÁLNÍCH DŮVODŮ, PROČ VÁS DOSUD NIKDO NENAUČIL ANGLICKY Aneb objevte 5 lingvistických zákonů, které Vás ve škole nenaučili a díky kterým konečně ovládnete angličtinu
1. lingvistický zákon - vždy pamatuj na Ebbinghausovu křivku zapomínání Ukládali jste naučené do špatné paměti, proto jste většinou obratem novou látku zapomněli. Začneme příkladem, který určitě dobře znáte. Jedete na dovolenou a seznámíte se se dvěma sympatickými rodinami. Dvě rodiny, dva rodiče, dvě děti, celkem osm nových lidí. Každý se představí jménem. Ze začátku vám jejich zapamatování možná dělá trochu potíže, ale během prvního večera si je pravděpodobně všechny pamatujete. Vzpomenete si však na jména všech i za týden, když je znovu potkáte? A co za měsíc po návratu z dovolené? Na kolik z nich si bezpečně vzpomenete hned bez přemýšlení? Na polovinu? A nyní opačný příklad. Zkuste vyjmenovat jména spolužáků ze základní nebo střední školy. Jde to? A jak dlouho jste po škole? Několik let? A stejně si většinu jmen vybavíte téměř bez přemýšlení. Je to tím, že jména spolužáků máte uložena v dlouhodobé paměti a jména lidí z dovolené jste uložili pouze do krátkodobé paměti, ze které po několika dnech mizí. A přesně takto je to v jazyce se slovíčky, frázemi, novou gramatikou apod. Pokud Vás školní systém neučil, jak ukládat naučenou látku do dlouhodobé paměti, pravděpodobně jste se vše nabiflovali na písemku, tu jste zvládli, ale nyní již neumíte téměř nic z tenkrát naučeného. Není to vaše chyba, je to fatální selhání výukového systému, který vyhazoval Váš čas a energii z okna. Pro pochopení toho, co se ve vaší hlavě děje se vraťme do 19. století za německým psychologem Hermannem Ebbinghausem. Ten se věnoval výzkumu lidské paměti a vytvořil křivku fungování lidského mozku, která je nyní známá jako Ebbinghausova křivka zapomínání. Křivka ukazuje, kolik látky si je lidský mozek schopen zapamatovat od okamžiku, kdy se něco nového naučil a jak rychle naučenou látku zapomíná. Jak je na první pohled zřejmé, z křivky bohužel vyplývá jeden velmi nepříjemný závěr. Více než dvě třetiny toho, co se v jednom dni naučíme, do druhého dne zapomeneme. Za týden si pamatujeme již jenom 25 % naučené látky. Proti tomuto jevu existuje naštěstí snadná a účinná obrana. Tou je systematická a koordinovaná forma opakování naučené látky. A zde je právě problém obrovského množství neúspěšných studentů. Vůbec totiž neví, jakým způsobem, jak často a v jakých intervalech mají naučenou látku opakovat, aby se jejich znalosti rapidně nesnižovaly, ale naopak, aby se uložily do dlouhodobé paměti. 2
Opakovat podle křivky řízeného učení. 2. lingvistický zákon - nikdy nepřetěžuj svůj mozek Přetěžovali jste se a studovali jste v nevhodných dávkách a s nevhodnou četností. Mozek je také jen sval a přetížený přestává fungovat. Víte co se stane, když se pověsíte za ruce na hrazdu a budete tak chtít hodinu vydržet? No, spadnete. Je to ochranný mechanismus vašeho těla proti přetěžování svalů. Když je sval přetížen, přestává fungovat. A stejně tak to je s vašim mozkem. Ten je také jenom sval. Když ho přetížíte, tak se prostě nenechá, brání se a nespolupracuje, ať se snažíte sebevíce. Důkazem je křivka udržení pozornosti v závislosti na délce studia. Na začátku učení se vaše pozornost první minutu až dvě mírně zvyšuje. Pak začíná klesat. Za 30 minut učení klesne až o 40 % a za 45 minut dokonce o 60 %. Pokud jste se tedy učili ve 45 minutých blocích, pak není divu, že díky přetížení mozku, jste si z hodin odnášeli méně než polovinu znalostí. Vzpomeňte si na hodinu angličtiny. Jaký byl poměr mezi nově učenou látkou a opakováním toho, co jste již dobře znali z minulých hodin? Že jste na začátku hodiny jen v rychlosti prolétli opáčko z minule a pak se téměř celou hodinu učili něco nového? Bylo to tím, že čas tlačí, jste ve skluzu a je toho hodně, co se ještě musíte naučit? Pak jste byli učitelem nuceni dělat velkou chybu, opět související s porušováním druhého lingvistického zákona, tedy s přetěžováním mozku. Víte, co se děje s vaší motivací v závislosti na množství nově učené látky? Stručně řečeno, pokud budete na hodině, kde určité množství probírané látky již znáte, pak vás osvojování nové látky bude více bavit a půjde vám lépe. A naopak, pokud jste na hodině, kde se učíte téměř jen novou látku, pak je toho na vás hodně, cítíte se zavaleni, vaše motivace studovat je nízká a pokud byste mohli, příště již na hodinu nepřijdete. Je to tím, že je-li mozek přehlcen novými informacemi, upadá do stresového stavu a přestává být funkční. Ať již tedy budete přetěžovat svůj mozek nevhodnou délkou vyučovací hodiny nebo nevhodným množstvím nově probírané látky, svou šanci na ovládnutí cizího jazyka si významně snižujete. Smutné je, že přesně takovéto přetěžování mozku po Vás většinou tradiční systém vzdělávání vyžadoval. Musíte vědět, kdy studovat, jak dlouho studovat, jak často a kolik nové látky Váš mozek může vstřebat, a tomu přizpůsobit studium. 3
3. lingvistický zákon - za každých okolností používej techniku obklopení Neobklopovali jste se jazykem, nezapojili jste cizí jazyk do každodenního života. Učili jste se pouze ve škole. Věděli jste, že potřebujete 10.000 hodin intenzivního studia či tréninku k tomu, abyste se v jakékoliv oblasti stali experty? Z toho pro vás bohužel plyne špatná zpráva. Pokud jste ve škole měli, řekněme dvě hodiny angličtiny týdně po pět a čtyřiceti minutách, tak byste se tímto tempem stali expertem na angličtinu za 128 let. Řekněme ale, že nepotřebujete být zrovna světovým expertem na vybraný cizí jazyk, ale že vám stačí se domluvit a být jen třeba desetinou experta. I tak budete potřebovat při uváděném tempu studia necelých 13 let správně vedeného studia jazyka k dosažení vašeho cíle. A opravdu těch 13 let vydržíte soustředěně studovat? A nebo se vzdáte zažitého mylného stereotypu ze školy a budete ochotni přijmout správný rytmus studia jazyka? Taková změna vás přitom nemusí stát příliš dalšího úsilí ani času. Bude stačit, když se cizím jazykem vhodně obklopíte a jazyk se tak postupně stane samozřejmou součástí vašeho života. Nebudete se tedy cizí jazyk již jen učit, budete ho žít. Říkáte si nyní, že byste tohoto stavu rádi dosáhli, ale nedokážete si takové obklopení v domovské České republice vůbec představit? Zní to trochu až nemožně, když nežijete v zemi, kde se cílovým jazykem mluví. Přesto ale existuje mnoho postupů a informačních zdrojů, jak toho dosáhnout. Obklopte se jazykem (kdekoli a kdykoli), udělejte to snadno a tak, aby Vás to bavilo. 4. lingvistický zákon - v žádném případě se neuč podle tradičního systému Učili jste se složitě a neměli jste motivační formu výuky. Neučili jste se v kontextu. Málo praxe, mnoho teorie. Didaktické selhání tradičního jazykového vzdělávacího systému. 4
Podle posledního průzkumu Eurobarometru je Česká republika ve znalosti cizích jazyků na posledním místě ze všech států Evropské unie. I po mnoha letech pravidelného studia jazyků na základních a středních školách, nepovažuje neuvěřitelných 89 % obyvatel České republiky svou úroveň cizího jazyka za dobrou. Myslíte, že je to chyba všech těch milionů studentů, kteří českým školstvím za ty roky prošly? Myslíte si, že chyba je na vaší straně nebo si konečně připustíme jaké fatální následky má systém českého jazykového vzdělávání? Budeme dále předstírat, že je všechno v pořádku? Vraťte se ve vzpomínkách, jak vypadala vaše hodina cizího jazyka. Přišel učitel a na začátku hodiny zkoušel ze slovíček z minula nebo dal písemku. Když někdo udělal chybu, byl potrestán špatnou známkou. Pak jste otevřeli učebnici, která byla plná vesměs nudných cvičení a nahlas každý z vás přečetl či vyplnil jednu větu. Co na tom, že jste větě nevěnovali příliš pozornosti, protože jste ji jen mechanicky vytvořili podle ukázaného vzoru. Jelikož na vás přišla řada jednou za zhruba 6 až 10 minut, podle počtu spolužáků ve vaší skupině, vaší větu jste beztak měli připravenou již dlouhou dobu dopředu. Ti slabší vás brzdili, ti lepší na vás čekali. Když někdo potřeboval slyšet poslech více než jednou či dvakrát, měl smůlu, potřetí se nepouštěl. O nácviku výslovnosti nemůže být ani řeč. V podstatě jste na volné téma celou hodinu s nikým nepromluvili. Předpokládám, že s pochvalou se také velmi šetřilo. Myslím, že nemusíte být profesionální jazykovědec, abyste viděli, že takto se cizí jazyk opravdu naučit nedá. V příkladu, který jsem uvedla, je jedna didaktická chyba za druhou. S trochou nadsázky by se dalo říct, že špatně je úplně všechno. Nová látka musí být učena v kontextu. Slovíčka se nemohou učit samostatně. Učební texty musí být zábavné, abyste jim věnovali pozornost. Jazyk se nedá nabiflovat. Chyby jsou přínosnou součástí vzdělávacího procesu a nesmí za ně přijít trest. Poslech je potřeba slyšet mnohokrát, stejně tak výslovnost se nedá naučit teoreticky, ale musí se trénovat a trénovat. Aktivní kontakt s jazykem musí být mnohem intenzivnější než jen několik vyvolání za hodinu. Tohle ale nejsou jen chyby učitele, to jsou chyby celého vzdělávacího procesu. Tyhle chyby jsou v systému hluboce zakořeněné. Neučte se složitě. Naučte se jak se učit a využívejte své chyby. 5
5. lingvistický zákon - nikdy nestuduj sám Neměli jste důvod a cíl studia. Neodměňovali jste se a učili se sami. Zkoušeli jste někdy zhubnout nebo nabrat svaly? A zkoušeli jste to sami nebo jste měli vlastního trenéra? Protože pokud jste si vyzkoušeli obě dvě varianty, tak jste určitě pocítili ten masivní rozdíl ve výsledcích. A čím je to způsobeno? Říkáme tomu efekt kouče. Jakákoli námaha, a tedy i studium jazyků, posouvá lidskou psychiku mimo svou komfortní zónu. Mozek však inklinuje k pohodlnosti a má tendenci se námaze vyhýbat a do pohodové komfortní zóny se tak vrátit. Vy ho ale musíte udržovat v učící se námaze a právě k tomu potřebujete motivaci. Určitou dávku vnitřní motivace máme všichni. Ta nás obvykle nastartuje na začátku. Jazyk je ale běh na dlouhou trať a tak musíme vnitřní motivaci poměrně silně pomáhat. Proto nikdy nebuďte na výuku jazyka sami. Vzpomenete si, jak motivoval učitel jazyků ve škole vás? Pokud to byl tahoun, kvůli kterému jste jazyk studovali, měli jste velké štěstí. Pro více než 93 % českých studentů jejich učitel nebyl vzorem ani motivátorem. A přitom správná práce s motivací je pro úspěch ve výuce cizích jazyků zcela klíčová. Jazyk se nenaučíte za týden či za měsíc. Je to proces na několik let a nebudete-li pracovat na udržení své motivace, každý jednotlivý den vám hrozí, že s jazykem skončíte. Pro tyto účely nemusíte mít jenom profesionálního jazykáře. S udržením motivace vám může pomoci třeba kamarád či rodina a nebo i vhodný systém evidence vašich cílů, úkolů a vašeho jazykového pokroku. Zkrátka ve dvou či více se to lépe táhne a v jazykovém vzdělávání to platí sebevíce. Pracujte se svou motivací. Případně mějte jazykového kouče, který Vám při studiu pomůže, aby studium bylo efektivní. 6