NÁVRH NA ZLEPŠENÍ ZÁSOBOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ VE ZVOLENÉ SPOLEČNOSTI

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT NÁVRH NA ZLEPŠENÍ ZÁSOBOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ VE ZVOLENÉ SPOLEČNOSTI PROPOSAL FOR IMPROVING DELIVERY AND STORAGE OF MATERIALS IN COMPANY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Adam Kvítek Ing. Tomáš Šupina BRNO 2014

Tato verze bakalářské práce je zkrácená (dle Směrnice děkana č. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla bakalářská práce zpracována (dále jen dotčený subjekt ) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.

ABSTRAKT Cílem mé bakalářské práce: Zásobování a skladování ve zvolené společnosti je analyzovat současný stav skladování a zásobování, prakticky tento stav zhodnotit a následně na základech analýzy řešit problémy, na které jsem během analýzy narazil. V teoretické části jsou shrnuty poznatky daného oboru a především procesy skladového hospodářství. V praktické části poté zhodnocuji stav, na jehož základě provádím požadavky na jeho zlepšení a zefektivnění. ABSTRACT The aim of my thesis : "Supply and storage of selected company " is to analyze the current state of the storage and supply, virtually evaluate this situation and based on the analysis to solve the problems that I encountered during the analysis. The theoretical part summarizes the findings of the field and especially warehouse management processes. In the practical part I evaluate the situation on the basis of which we perform the requirements for its improvement and streamlining. KLÍČOVÁ SLOVA Sklad, zásobování, skladování, procesy skladového hospodářství KEY WORDS Stock, delivery, storage, processes of stock holding

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE KVÍTEK, A. Návrh na zlepšení zásobování a skladování ve zvolené společnosti. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2015. 70+4 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Tomáš Šupina.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne.

Obsah Úvod... 11 Cíle práce, metody a postupy zpracování... 12 1 Teoretická východiska práce... 13 1.1 Logistika... 13 1.1.1 Definice logistiky a logistického řízení... 13 1.1.2 Dělení logistiky... 14 1.1.3 Logistický řetězec... 14 1.1.4 Logistické systémy... 16 1.1.5 Cíle logistiky... 16 1.1.6 Logistické náklady... 17 1.2 Doprava... 18 1.2.1 Doprava uvnitř společnosti... 19 1.3 Zásobování a nákup... 20 1.3.1 Faktory působící na zásobování... 21 1.4 Interní zásobování... 22 1.4.1 Milk run... 22 1.4.2 Výhody a cíle Milk runu... 23 1.5 Zásoby... 24 1.5.1 Dělení zásob... 25 1.5.2 Řízení zásob... 26 1.5.3 Cíle řízení zásob... 27 1.5.4 Náklady na zásoby... 27 1.6 Skladování... 27 1.6.1 Vlivy skladování... 29 1.6.2 Náklady na skladování... 30 1.7 Sklad... 30

1.7.1 Druhy regálových systémů... 31 1.7.2 Distribuční centrum... 32 1.8 Skladové metody a systémy... 32 1.8.1 Metoda JIT... 32 1.8.2 Metoda JIS... 33 1.8.3 Metoda ABC... 33 1.8.4 Kanban... 33 1.8.5 FIFO... 34 1.8.6 LIFO... 34 Seznam použitých zdrojů... 67

Úvod V současné době, ve které je čím dál tím větší boj o zákazníka, je důležité, aby společnosti dokázaly téměř dokonale uspokojovat veškeré nároky a požadavky těchto zájmových skupin. Důležitým faktorem je i neustálé a kontinuální snižování nákladů, jenž jsou pro společnosti také velkou hrozbou. Takto vysoce konkurenční prostředí má své výhody i nevýhody, tak jako vše. Důležité je pro podnik držet krok s dobou a stále hledat prostory pro změny a inovace. Ve své práci bych se rád zaměřil na podnik výrobní, jelikož právě takového podniku se moje práce dotýká. Velice důležitým hlediskem a kritériem, který doprovází každou změnu či vylepšení jsou náklady. Jednou z největších položek jsou poté náklady na skladování a zásobování. Pro společnost jako je tato, je pak důležité, aby hlídala velikost těchto zásob a náklady na logistiku v požadovaných úrovních, které jí zaručí zároveň nerušený a plynulý chod výroby. Současným moderním trendem je snižování nákladů a investování do opatření, která právě tento cíl zajistí. Moderně smýšlející podnik takto vložené prostředky chápe jako investici, nikoliv jako přebytečný náklad, bez kterého by i tak společnost byla schopna profitovat. Tato problematika bývá vcelku častá, a proto jsem se jí začal zabývat již při mé praxi v dotčeném subjekt. Jedná se o společnost zabývající se infrastrukturou pro telekomunikace a výrobou telekomunikačních prvků. V dané společnosti pracuji déle než rok a to na logistickém oddělení. Tato práce je členěna do několika úseků. V prvním seznámím čtenáře s širším pojetím logistiky, zaměřím se na problematiku zásob, skladování i blíže specifikuji jednotlivé skladové metody a postupy, které je dobré znát. Z úseku analýzy budu čerpat data pro následnou implementaci konkrétních návrhů a poznatků, díky kterým by společnost mohla snižovat náklady v rámci logistiky. 11

Cíle práce, metody a postupy zpracování Má bakalářská práce si jako hlavní cíl klade vyšetřit a optimalizovat systém skladování, potažmo systém zásobování v konkrétním ekonomickém subjektu. Na základě těchto optimalizací, by podnik mohl upustit od zastaralého systému zásobování linek materiálem, stejně tak jako zefektivnit a zjednodušit systém skladování. Cílem mého návrhu je plnohodnotné zavedení systému Milk run v oblasti zásobování a realizace nových ukládacích systémů v oblasti skladování. Návrhy vychází z analýzy současného stavu skladového hospodářství. V první části se zaměřím na teoretické poznatky z oboru logistiky, která je nutné znát pro správné řízení zásob a správné postupy při skladování materiálů. V další, tedy druhé části pak budu rozebírat již detailnější metody a analýzy, se kterými se v této společnosti můžeme setkat. Na závěr budu analyzovat tyto poznatky, na základě kterých navrhnu i určitá zlepšení, jenž by společnost mohla aplikovat a z části tak ušetřit značné náklady a především zvýšit efektivnost a plynulost v rámci materiálového toku a řízení zásob. 12

1 Teoretická východiska práce V rámci této části bakalářské práce se budu zabývat obecně známými pojmy, jenž je nutné znát pro snadnější pochopení dané problematiky. 1.1 Logistika Logistika jako taková je velmi široký pojem a také obor, jenž do velké míry ovlivňuje současnou společnost. Jak napovídá i význam tohoto slova, který pochází již ze starého Řecka. Pojmenování vychází ze slova logos, které můžeme ve volném překladu chápat jako řeč, myšlenku nebo například zákon. Samotný význam pak začal vznikat v souvislosti s armádou a vojenstvím. První zmínky tak nalezneme ve francouzském slově logos, tedy byt či obydlí. Právě zde se význam tohoto slova začal používat tak, jak jej známe nyní, konkrétně se jednalo o pojmenování ubytování pro vojáky. V tomto období tak docházelo k formování tohoto slova tak, jak jej chápeme dnes, tedy vzájemná interakce mezi pohybem materiálu nebo lidí a jejich umístění na požadované místo a v požadovaný čas (1). 1.1.1 Definice logistiky a logistického řízení Jelikož existuje mnoho definic, zde si uvedeme několik z nich, které dle mého nejlépe vystihují danou problematiku. Proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků (2, s. 3). Logistika je řízení materiálového, informačního a finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku (3, s. 25). Dle těchto definic je jasné, že logistika jako taková se neomezuje pouze a jen na výrobní sféru. Týká se všech institucí, podniků, škol, nemocnic i jiných sfér (2). 13

1.1.2 Dělení logistiky Nejzákladnější kritéria, podle kterých dělíme logistiku, jsou následující: dle šíře zaměření na studium materiálových toků na makrologistiku mikrologistiku dle hospodářsko organizačního místa uplatnění na logistiku výrobní logistiku obchodní logistiku dopravní Makrologistika se v tomto případě zaobírá logistickými řetězci, jenž jsou nezbytné pro výrobu určitých výrobků od těžeb surovin až po prodej a dodání zákazníkovi. Její pohled tedy překračuje hranice jednotlivých podniků a někdy dokonce i států. Jinými slovy makrologistika se zabývá soubory logistických řetězců spjatými s určitou ucelenou finální produkcí indukovanými velkou společností a to v jejich maximálním možném rozsahu (3, s. 49). Mikrologistika se pak zabývá logistickým systémem uvnitř určité organizace, nebo dokonce její části (průmyslový závod, jednotlivý objekt nebo jednotlivý sklad). Jiným způsobem lze popsat mikrologistiku jako disciplínu, která se zabývá logistickými řetězci uvnitř průmyslového závodu nebo mezi závody v rámci jednoho podniku (3, s. 49). 1.1.3 Logistický řetězec Může se zdát, že se jedná o pojem, který není v rámci oboru logistika až tak důležitý, nicméně se jedná o jeden z vůbec nejdůležitějších konceptů celé logistiky. Logistický řetězec je nejčastěji chápán jako řetězec hmotných vztahů, jelikož zahrnuje jednotlivé hmotné toky, nicméně od daného pojetí nesmíme oddělovat stránku nehmotnou, jelikož obsahem v rámci logistického řetězce jsou i toky informační. Tento řetězec zaznamenává veškeré činnosti a aktivity v předem daných posloupnostech. Tento řetězec zároveň dynamicky propojuje trh spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů. Procesy v něm by měli mít hodnotvorný charakter. 14

Obr. 1 : Funkční vymezení logistických systémů podle fází toku zboží Zdroj (5, s. 101) 15

1.1.4 Logistické systémy Pro logistiku jako takovou a uplatňování jejích primárních principů je typický tzv. systémový přístup. Pod tímto termínem si můžeme představit, že všechny problémy, které mohou nastat, jsou řešeny v podstatných vnitřních a vnějších souvislostech, kde hlavním nástrojem je kooperace jednotlivých složek daného systému (4). 1.1.5 Cíle logistiky Primární cíle logistiky vycházejí ze skutečnosti, že na jedné straně se jedná o cíle, které jsou v interakci s cíli podnikovými, na druhé straně pak ale podnik musí vyhovět všem potřebám zákazníka a uspokojit jejich požadavky, při neustálé minimalizaci nákladů. Základním cílem logistiky je optimální uspokojování potřeb zákazníka. Zákazník je nejdůležitějším článkem celého řetězce. Od něj vychází informace o požadavcích na zabezpečení dodávky zboží a s ní souvisejících dalších služeb. U zákazníka také končí logistický řetězec zabezpečující pohyb materiálu a zboží. Snaha o optimální uspokojování potřeb zákazníků pak v tržním prostředí přispívá k posílení pozic výrobce na trhu (3, s. 43). Cíle logistiky se pro větší přehlednost třídí do dílčích podskupin. Na jedné straně se jedná o cíle prioritní, kam spadají cíle vnější a výkonové, na druhé straně pak mluvíme o cílech sekundárních, kam řadíme cíle vnitřní a ekonomické (3). Pro vnější logistické cíle platí, že: Vnější logistické cíle se zaměřují na uspokojování přání zákazníků, kteří je uplatňují na trhu. To přispívá k udržení, případně i dalšímu rozšíření rozsahu realizovaných služeb. Do této skupiny logistických cílů je možno zařadit: zvyšování objemu prodeje, zkracování dodacích lhůt, zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek a zlepšování pružnosti logistických služeb (3, s. 43). Naopak, pro vnitřní logistické cíle platí toto: Vnitřní cíle logistiky se orientují na snižování nákladů při dodržení splnění vnějších cílů. Jde o následující náklady: na zásoby, na dopravu, na manipulaci a skladování, na výrobu a na řízení a pod. (3, s. 44). 16

1.1.6 Logistické náklady Dříve se veškerá činnost výrobních i obchodních společností odvíjela z rovnice, kdy je cena dána součtem nákladů a zisku. V moderním pojetí již tento vztah neplatí. Cena tak není stanovena výrobcem, ale je dána tvrdým konkurenčním prostředím. V současnosti je tedy uznávána rovnice kdy se náklady rovnají ceně a zisku. Z tohoto tvrzení poté vyplívá, že pokud chce podnik přežít a prosperovat, musí snížit své náklady tak, aby dosáhly maximální hodnoty ceny zboží (3). Náklady lze klasifikovat z nejrůznějších hledisek, z pravidla jsou ale členěny do šesti základních typů. Obr. 2 : Nákladové vazby v logistickém řetězci Zdroj (2, s. 16) 17

1.2 Doprava Doprava je jednou z nejvýznamnějších složek logistického (dodavatelského) řetězce od dodavatelů surovin až ke konečnému spotřebiteli. Její funkcí je zabezpečit pohyb zboží v rámci oběhových i výrobních procesů. Je i významnou součástí spojovacího článku mezi výrobou a zákazníkem, kterou se zabývá fyzická distribuce zboží. Doprava je záměrná pohybová činnost, která spočívá v přemístění věcí nebo osob prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách (3, s. 161). V jednoduchosti lze napsat, že doprava uspokojuje potřeby přemisťování a to ve třech základních sférách. Jedná se o: sféru výrobu sféru oběhu sféru spotřeby (3) Dopravu lze rozdělit dle mnoha hledisek, v rámci této práce je ale nejzajímavější rozdělení na dopravu vnitropodnikovou a dopravu mimopodnikovou, neboli dopravu vnitřní a vnější. Vnitropodniková se uskutečňuje v rámci výrobního procesu většinou specializovanými dopravními a manipulačními prostředky uvnitř dílen provozoven a závodů (3, s. 164). Doprava uvnitř společnosti souvisí přímo s výrobním procesem, využíváme i ní speciální dopravní a manipulační techniku. Mimopodniková doprava probíhá mimo prostory společnosti a to na veřejných komunikacích. Nejčastěji při zásobování nebo distribuci zboží. Existuje několik druhů dopravy, kde každá má svá vlastní specifika, výhody i nevýhody. Rozdělujeme na (3) : silniční doprava železniční doprava vodní doprava letecká doprava potrubní doprava 18

Při výběru vhodné dopravy bychom jako první měli brát na zřetel přání zákazníka. Vycházíme i z předchozích zkušeností s danou dopravou. Na základě těchto indicií bychom měli být schopni identifikovat tu nejvhodnější variantu s ohledem na náklady, přání zákazníka i bezpečnost převáženého zboží. Přáním podniku je zvolit takový způsob přepravy, aby dokázala zajistit krátké dodací lhůty, nízké náklady, vysokou úroveň servisu a spolehlivost. 1.2.1 Doprava uvnitř společnosti Systémy a zařízení pro manipulaci s materiálem pro podnik často představují jednu z hlavních kapitálových investic. Podobně jako rozhodnutí o počtu, velikosti a rozmístění skladů může i volba systému manipulace s materiálem ovlivňovat mnohé další aspekty operací podniku (2, s. 310). Ani skladování jako takovému se nevyhnul moderní přístup v podobě automatizování, nicméně manuální, nebo neautomatizované systémy svou důležitost pravděpodobně neztratí ani s přicházejícími trendy. Dělíme na: uskladňují a vyzvedávají zboží přepravují a třídí zboží slouží expedici a příjmu Mezi zařízení uskladňující či vyzvedávající zboží řadíme například regály, policové a zásuvkové systémy a také vysokozdvižné vidlicové vozíky, tedy mechanická zařízení. Tyto systémy poskytují velkou pružnost při vyzvedávání zboží, jelikož využívají ten nejpružnější manipulační systém, a to lidi (2). Zařízení, která slouží k přepravě a třídění ulehčují práci a zefektivňují procesy v rámci skladování. Lze využívat různé typy motorových nebo bezmotorových zařízení. Jako příklad můžou sloužit jeřáby, plošinové vozíky či jiné zvedací vozíky. Jedním s fyzicky náročnějších procesů v rámci skladovací činnosti je pak vyskladňování materiálu nebo třídění daného materiálu. Pracovník skladu poté musí fyzicky zkontrolovat zboží a naložit jej na paletu nebo přichystaný vozík. Jedná se o velmi časově náročný proces, jehož efektivita a chybovost podléhá lidským omylům (2). 19

Expedice a příjem zboží zahrnuje takové činnosti jako přípravu zboží pro odeslání v rámci expedic nebo také naložení nebo vyložení zboží z dopravního prostředku. K tomuto účelu se používají motorová nebo bezmotorová zařízení. 1.3 Zásobování a nákup Jednou z nejdůležitějších činností v podniku vedle výrobní činnosti je činnost zásobovací. Proces, který pak předchází veškerým operacím, nazýváme nákupem (4). I když jsou nákup, potažmo zásobování jedny z primárních procesů, je v moderních podnicích důležité, aby docházelo k oddělování těchto dvou rozdílných středisek. Nákup pak lze charakterizovat jako soubor činností podniku, které jsou realizovány za účelem stanovení potřeby materiálových zdrojů přímo souvisejících s hlavní činností podniku a jejich obstaráváním, dopravou, uskladněním a následným vydáním do spotřeby (4, s. 20). na rozdíl od: Zásobování je jedna ze základních činností podniku, při níž podnik zajištuji potřebné zásoby pro výrobu, a to v požadovaném množství, kvalitě, čase, typovém složení a za přijatelné ceny (4, s. 21). V praxi má tak oddělení nákupu zajistit: výběr dodavatele prověření dodavatele vypracování dodavatelsko-odběratelské smlouvy hledání neustále výhodnějšího dodavatele informování o vývoji a novinkách v oblasti nákupu (3). Oproti tomu oddělení zásobování má zajistit: dodávku potřebných komponentů pro výrobu s minimem nákladů operativní řízení materiálového toku na vstupu do podniku (3). 20

1.3.1 Faktory působící na zásobování Pro plynulý chod společnosti je nejdůležitějším faktorem komunikace, stejně tomu tak je i v oblasti zásobování. Důležité je, aby oddělení mající na starost právě tyto procesy aktivně spolupracovalo například s úsekem výroby, ale i dalšími podnikovými úseky. Důležitým prvkem je tak koordinace, mezi jednotlivými odděleními. V rámci samotného procesu zásobování pak mluvíme o faktorech ovlivňující nákupní a zásobovací činnost. Faktorů, která ovlivňují zásobovací činnost podniku je celá řada, zde představím několik z nich: Podmínky dodávky - je potřeba, aby v kupní smlouvě byly jasně a srozumitelně formulovány veškeré podmínky spojené s nákupem zásob. Tento proces je samozřejmě individuální mezi danou společnostní a konkrétním dodavatelem. Důležitou roly zde hraje vyjednávání a zkušenosti v daném oboru (4). Jakost neboli kvalita, cílem je pak nakoupit požadovaný materiál, s požadovanými vlastnostmi při zachování co nejlepšího poměru cena / kvalita. Množství i když se to nezdá, jedná se o jedno z nejdůležitějších kritérií, které bývá velice často ošemetné. Na jedné straně je hlavním cílem nakoupit kvalitní materiál, za co možná nejnižší cenu, což jde ruku v ruce s množstevními slevami, které dodavatelé nabízejí. Na druhou stranu objednání příliš velkého množství materiálu není ekonomicky výhodné, z hlediska velkého množství zásob na skladě. Velkou hrozbou je u moderních společností amortizace, neboli zestárnutí daného materiálu. Nakoupený materiál, polotovary a díly tak mohou zastarat, poškodit se, opotřebit se nebo zkazit (4). Cena nejlepší cena je pro firmu v pozici odběratele pochopitelně cena nejnižší. Důležitým faktorem je ale i zde jakost (viz výše). Nízká cena tak může znamenat nižší kvalitu. Optimální je nakupovat takovou zásobu, která kvalitativně pokryje potřebu zajištění užitných vlastností vyráběných výrobků a bude cenově pro podnik přijatelná (4). 21

Čas při pořizování zásob je důležité reflektovat také hledisko časové. Strategicky velmi důležitá jsou rozhodnutí o tom, kdy nakoupit příslušnou zásobu, jaké jsou optimální d3odací lhůty. Je taká důležité zajistit, aby byl materiál dostupný právě v požadovaný moment. Objednávka nedostatečného množství či pozdní objednávka, tak může znamenat opoždění čí dokonce krátkodobé zastavení výroby. Jelikož v tak vysoce konkurenčním prostředí jsou každé chyby tvrdě potrestány, může být i tato skutečnost důvodem ztráty zákazníka (4). Dodavatel posledním důležitým předpokladem dobrého nákupu zásob je logicky i dobrý dodavatel, kterého je nutné pečlivě vybírat. U dodavatele bychom se měli zaměřit na historii, pokud možno dlouhou spolupráci a zajistit si potřebné množství recenzí od stávajících klientů. Primárním článkem, je pak vzájemná důvěra a dlouhodobá pozitivní zkušenost (4). 1.4 Interní zásobování 1.4.1 Milk run Historie systému Milk run sahá již do daleké minulosti, tento princip se začal rozšiřovat hlavně na Britských ostrovech. V jednoduchosti šlo o pravidelný svoz a následný odvoz čerstvého mléka od dodavatelů, tedy mlékárenských společností k e konečným zákazníkům. Vše mělo svůj přesný řád, v konkrétní čas tedy došlo k odebrání čerstvého mléka od dodavatele, a dle předem nadefinované trasy (samozřejmě co nejefektivnější trasy) došlo k postupnému rozvozu zboží cílovému zákazníkovy. Tento systém byl stejný jak pro zásobování zákazníků čerstvým mlékem, tak naopak zásobování mlékáren prázdnými konvemi nebo lahvemi. V případě, že je takový systém správně nastaven, vykazuje pozitivní a pro průmyslovou výrobu dobře využitelné parametry. V zásadě systém Milk run můžeme definovat těmito vlastnostmi: odstraňuje jednotlivé dvoustranné transporty efektivní a úsporné nastavení trasy přepravy minimalizace časových ztrát jednotlivé zastávky (Bus Stop) jsou navštíveny pouze jednou za celý okruh při správném využití nejezdí v zásadě stroj nikdy naprázdno 22

Tento systém bychom také mohli rozčlenit dle prostředí, ve kterém je používá. Jedná se buď o interní Milk run, nejčastěji uvnitř společnosti anebo na externí Milk run, tedy zavedení mimo společnost. Princip je v rozvozu materiálu ze skladu dle přesně daného jízdního řádu, jeho postupné vykládání, a zpětné odvážení prázdných transportních jednotek, palet nebo hotové výroby na přesně stanovené místa. Nejčastějším manipulačním zařízením v systému Milk run bývá tzv. vláček. V případě vláčku se jedná o transportní jednotku, která má pomocí speciálních mechanismů připojené další transportní jednotky. V určitých případech lze využívat na přepravu i klasické europalety, které jsou sériově zapojovány pomocí speciálních paletových vozíků, které obsahují potřebná přípojná zařízení. Pro komunikaci mezi skladem, který dodává potřebný materiál a výrobou, která tento materiál spotřebovává, se využívají například kanbanové karty, na základě kterých jsou linky zásobovány tak, aby měli operátoři vždy k dispozici potřebný materiál, v požadovaném čase, množství a v požadované kvalitě. 1.4.2 Výhody a cíle Milk runu Mezi základní cíle systému Milk run řadíme (14). zajištění pravidelných dodávek materiálu předcházení neplánovanému pohybu materiálu snižování množství nedokončené výroby úspora času a místa potřebného na skladování Výhod má tento systém spoustu, od dobré předvídatelnosti, přes spolehlivost, bezpečnost, dostatečnou kapacitu či v neposlední řadě snížené náklady na zásobování linek materiálem. Tento systém ale nejde zavést všude, tudíž je nutné splnění určitých předpokladů, mezi tyto předpoklady tedy můžeme řadit (14). maximální integrace pracovišť do výrobních linek nutná správná analýza každého pracoviště z hlediska materiálů, množství a výhodnosti stanovení sběrných míst a jejich vizualizace nastavení naskladňovací a vyskladňovací strategie důkladné proškolení manipulanta 23

Obr. 3 : Příklad systému Milk run Zdroj (7, s. 11) 1.5 Zásoby Zásoby lze bezpochyby označit za hlavního konzumenta provozního kapitálu podniku. Řízení zásob do značné míry dopadá na rentabilitu podniku. Ta může být zvyšována buď cestou postupného snižování nákladů, nebo cestou zvyšování prodeje. Souvisí to tedy s rentabilitou výroby podniku (4, s. 22). Zásoby byly, jsou a budou pro většinu společností velkou a především nákladnou investicí. Zásoby jako takové mají velký vliv na podnikové cash-flow, ale i na návratnost investic. Zásoby jsou především tvořeny surovinami, rozpracovanými výrobky nebo i polotovary. Do zásob můžeme řadit i výrobky, které procházejí jednotlivými stupni výroby, jedná se nejčastěji o rozpracované výrobky, které se ve výrobním procesu přemisťují z jednoho pracoviště na druhé. Dále do zásob řadíme hotové výrobky, které nebyly z určitého důvodu prozatím předány zákazníkovy, nebo jednoduše čekají na expedici. V rámci zásob určitě nesmíme zapomenout ani na servisní materiál, jako jsou šrouby, matice, těsnění a na spotřební materiál, jako jsou bezpečnostní prvky (obuv, helmy, rukavice, brýle aj.) 24

1.5.1 Dělení zásob Zásoby lze dle doporučené literatury rozdělovat dle velkého množství hledisek, např.: Základní členění zásob dle stupně zpracování (6): Výrobní zásoba Zásoba hotových výrobků Zásoba rozpracovaných výrobků Zásoba zboží Zásoby dle funkčního hlediska (6) : Běžná zásoba pokrývá potřebu materiálu v období mezi dvěma dodávkovými cykly. Její stav se pohybuje mezi maximální a minimální zásobou (4). Pojistná zásoba vytváří se pro účely pokrytí odchylek od plánované spotřeby. Tyto stavy mohou nastat v případě, že dojde ke zpoždění dodávky materiálu nebo je od zákazníka větší spotřeba hotové výroby (4). Technická zásoba jde o typ zásoby, která pokrývá potřebu nezbytných technologických úprav materiálu před jeho použitím v rámci výrobního procesu. Může se jednat například o dozrávání ovoce, zrání sýru, vína apod. (4). Příležitostná zásoba pořízení v případě množstevních slev nebo výprodeje Obr. 4: Přehled jednotlivých druhů zásob Zdroj: Vlastní úprava dle (9) 25

Některé další podniky rozlišují také mezi objednací a nevyužitou zásobou (4). Objednací množství Představuje takovou výši zásob, při které je nezbytné zajistit novou dodávku, a to tím způsobem, aby byla dodána nejpozději v okamžiku, kdy reálná zásoba poklesne na úroveň minimální zásoby. Jedná se tedy o jakési doplnění zásoby, které uspokojí potřebu materiálu či jiných složek zásob do příchodu nové dodávky zásob (4, s. 23). Nevyužitá zásoba Má charakter nepotřebné zásoby, kterou podnik nemůže využít, případně se může jednat o zásobu nadnormativní, nadbytečně pořízenou. Nevyužitá zásoba má dvě složky zásoby nepotřebné a zásoby nadnormativní. Nepotřebné zásoby nejsou v daném podniku v rámci výrobního procesu nijak využitelné, nicméně mohou být použity v jiném podniku, a tak je účelné je prodat. Nadnormativní zásoby jsou takové, které podnik v souvislosti se svojí hlavní činností potřebuje, nicméně jejich množství do značné míry přesahuje množství, které je podnik v rámci dané hlavní činnosti schopen absorbovat (4, s. 23). Mrtvá zásoba jedná se o takové materiály, po kterých již delší dobu neexistuje poptávka. Nejčastěji se jedná o zastaralé položky. Řešením může být odprodej, popřípadě odstranění těchto položek ze skladových systémů i prostor. 1.5.2 Řízení zásob Jak jsem se zmínil v úvodu, tak pro velké množství výrobních, velkoobchodních i maloobchodních firem představují zásoby jednu z největších investic do svého jmění. Celkově se jedná až o 20 % celkového jmění u výrobců, u obchodních firem se pak hodnota pohybuje až i u 50 - ti %. Tento trend zvyšování zásob má původ v minulosti, kdy společnosti ve snaze uspokojit potřeby zákazníka výrazně rozšiřovali svůj sortiment (2). Logistické řízení se zabývá efektivním tokem surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků z místa vzniku do místa spotřeby. Řízení oblasti materiálů je pro celkový logistický proces životně důležité (3, s. 54). Řízení oblasti materiálů je pro celkový logistický proces životně důležité (3, s. 54). 26

1.5.3 Cíle řízení zásob Vzhledem k velkým finančním zátěžím, které vyplívají z velkého množství zásob, jsou tyto náklady pro podnik velice nebezpečné. Často podniky nijak nesledují tyto náklady, jenž jsou spojeny s udržováním zásob, anebo nepodchytí všechny složky těchto nákladů. Cílem řízení zásob je pak tedy zvyšovat rentabilitu podniku, a to právě pomocí efektivnějšího řízení zásob, efektivně předpovídat dopady svých rozhodnutí na stav zásob a tím pádem tak snižovat celkové náklady na logistiku, při současném uspokojování požadavků zákazníka (2). 1.5.4 Náklady na zásoby Náklady na udržování zásob jsou ty náklady, které souvisí s výši zásob na skladě. Skládají se z řady různých nákladových položek a obecně představují jedny z nejvyšších nákladů logistiky (2, s. 152). Mezi náklady na zásoby spadají dvě největší skupiny nákladů, jedná se o objednací náklady a náklady na udržení zásoby. Objednací náklady se vztahují především k pořízení a doplnění zásoby. Jedná se o náklady na jednu dávku, kdy při nákupu patří do objednacích nákladů položky. Do těchto nákladů řadíme i náklady na dopravu, náklady na přejímku, náklady na kontrolu a uskladnění dodávky, náklady na likvidaci nebo i úhradu faktury. U nákladů na udržení zásob sledujeme tři základní složky, a to náklady z vázanosti prostředků, náklady na sklad a správu a náklady z rizika (tj. roční náklady) 1.6 Skladování V rámci logistiky je skladování jedna z velmi podstatných a důležitých složek celého logistického procesu. Jedná se o činnost, která má za úkol překlenout čas a prostor zboží mezi místem jejich vzniku a místem spotřeby. Dále informuje zainteresované strany o stavu všech položek, jejich rozmístění v daném skladu a o podmínkách, jenž panují v prostorách pro tyto položky určené. V rámci skladování můžeme rozlišovat tři základní parametry, dle kterých je tento proces dělen. Jedná se o přesouvání produktů, skladování produktů a také přenos informací (3). 27

Při přesunu produktů Do této problematiky řadíme především příjem zboží a následné vyskladňování materiálu, dle požadavků výroby. Dalším krokem zde bývá kompletace zboží dle požadované objednávky a závěrečná expedice (3). Uskladnění produktů Dělíme na dva typy, a to přechodné nebo časově omezené. U přechodného uskladnění hovoříme o kompletaci základních zásob, v rámci časově omezeného uskladnění se vymezujeme spíše na nadměrné zásoby, tedy zásoby, které slouží jako jakýsi polštář v případě zvýšené poptávky (3). Přenos informací Jak jsem uvedl v úvodu, informace a jejich tok je nezbytný pro správný chod společnosti, v rámci přenosu logistických informací nás pak zajímají především stavy zásob, pohyb materiálů, informace o zákaznících a dodavatelích aj (3). Z hlediska typů materiálu, které je nutno uskladnit rozlišujeme na Veškeré suroviny, zboží a materiály, které prošly skrz příjem materiálu (vstup) Hotová výroba, jenž se objevuje na výstupu Zásoby ve výrobě, popř. materiály určené k likvidaci čí recyklaci Vedení společnosti by v počátku zahájení své podnikatelské činnosti mělo řešit zásadní otázku, a to: Jak velké sklady je nutné udržovat a kolik těchto skladů je nutné mít. Podnik se v této fázi musí rozhodovat na základě několika faktorů, jako je například počet produktů, počet potřebných komponentů, velikost těchto komponentů, ale měl by brát v úvahu i velikost trhu a vlastnosti daného trhu (sezónnost aj.) V rámci moderních společností je již standardem využít skladovou plochu do puntíku. Pro tyto příležitosti tak společnosti využívají regálových systémů a pro větší efektivitu i zařízení, jenž svými vlastnostmi dokáží efektivně obsluhovat tyto prostory. Standardizované jsou také velikosti a rozměry jednotlivých uliček aj. 28

Je-li do distribučního systému zahrnuto příliš mnoho skladu, zvyšuje se součet nákladů na vstupní a výstupní dopravu. Podnik tak musí zahrnout do výpočtu celkových nákladů na dodání produktů od výrobce k zákazníkům i náklady vzniklé přesunem výrobků do skladovacích zařízení (3, s. 144). Tyto náklady ale nemusí být poslední a objevují se i jiné problémy, které musí společnosti řešit. Mimo neefektivního využití skladové plochy či přílišné manipulace s materiály se jedná o špatně nastavené procesy v rámci příjmu materiálu, expedice materiálů nebo využívání zastaralých systémů pro skladové hospodářství. 1.6.1 Vlivy skladování Jednotlivé způsoby skladování mění vzájemné vztahy mezi jednotlivými činnostmi podniku. Tyto vztahy dělíme (dle 3) na: Vztah mezi skladováním a výrobou Vztah mezi skladováním a přepravou Vztah mezi skladováním a zákaznickým servisem Vztah mezi skladováním a logistikou Ve vztahu mezi skladováním a výrobou malé výrobní série minimalizují objem zásob, které je nutno udržovat v rámci logistického systému podniku, a zajišťují výrobu takového množství, které se blíží velikosti běžné poptávky. Pokud dochází k časté změně výroby, náklady se zvyšují. V případě, že dochází k výrobě na plnou kapacitu, můžou časté změny ve výrobě znamenat neuspokojení potřeb zákazníků. V případě, že se po změně výrobní linky vyrábí velké množství podobných výrobků, společnost pozoruje snížené náklady na jednotku produktu. Při velkých výrobních sériích, ale společnost udržuje větší zásoby a jsou zde i větší požadavky na skladování (3). Pokud se jedná o vztah mezi skladováním a přepravou, tak snížení nákladů lze docílit jak v úseku zásobování, tak v úseku expedice. V případě menších dodávek je možné tyto dodávky shromažďovat v tzv. konsolidačním skladu, a to v blízkosti zdroje dodávek (3). Skladování má určitý vliv i na zákaznický servis, a to především v případech, kdy chceme tento zákaznický servis zlepšit, ať už z důvodu rychlejších dodávek aj. Můžeme mluvit například o vybudování řady lokálních skladů (3). 29

Na vztah skladování a logistiky je nahlíženo především z nákladového hlediska. Každý sklad je jiný a tudíž není možné paušalizovat doporučení pro každý jednotlivý typ skladu. Velkou roli hrají faktory jako: odvětví, podnikatelská strategie, konkurence, sezónnost poptávky, ekonomické poptávky a mnoho dalších (3). 1.6.2 Náklady na skladování Náklady na skladování se vztahují ke každé jednotce zásoby ve skladu za určité časové období. Tyto náklady zahrnují zejména manipulaci s materiálem, který je ve skladu uložen, pronájem prostor, spotřebu energií, mzdové náklady, pojištění aj. 1.7 Sklad Důležitým aspektem při zahájení podnikatelské činnosti s nutností přechovávat určité množství zásob je kromě velikost skladu i fakt, zdali se rozhodnout pouze pro náš vlastní sklad, využít sklad externí společnosti popřípadě jiné distribuční centrum. Ve skladech se skladují všechny typy produktů, kdežto v distribučních centrech se udržují minimální zásoby, a to převážně těch výrobků, po kterých je vysoká poptávka (3, s. 266). Na současném trhu je velké množství variant, jak uskladňování svého zboží řešit. Podnik může vlastnit svůj sklad, má možnost si sklad pronajmout od externí společnosti nebo si sklad pronajmout s tím, že veškeré služby jsou již zahrnuty v tomto užívání skladu. Toto rozhodnutí stejně jako většina ostatních je velmi důležité a v budoucnu může právě správné rozhodnutí ušetřit společnosti značné náklady. Aspektů, které ovlivňují konečné rozhodnutí, je mnoho, nicméně základním je především otázka: jaké náklady je schopen podnik akceptovat a co už ne. Oba dva typy skladů mají své výhody i nevýhody. U vlastního skladu je hlavní devízou kontrola nad svým zbožím. Nevýhodou může být nemožnost jakkoliv rozšiřovat tyto skladovací prostory. Při volbě velikosti a typu skladu hraje i velkou roli rychlost obratu zásob a množství zásob. O velikosti skladu pak rozhodují primárně náklady na dané zásoby, náklady na skladování nebo přepravní náklady. To, jak by měl sklad velký, určuje taky celá řada faktorů, rozlišujeme velikost skladu na základě velikosti skladové plochy nebo na základě objemu skladového prostoru. Standardem je využívání regálových systémů, které umožnují využít téměř maximálně s ohledem na přehlednost celou skladovou plochu. 30

1.7.1 Druhy regálových systémů Na sklad bylo v minulosti nahlíženo jako na pasivní prvek v logistickém řetězci. Jako celá logistika, tak i postavení skladů se ale v poslední době významně mění. Důležitým aspektem, který je třeba si uvědomit je to, že pouze s efektivním skladem, lze dosáhnout stanovených logistických cílů. Těch lze dosáhnout mimo jiné pomocí správně zvolených regálových systémů. Druhů těchto systémů je nepřeberné množství, jako například (12): Policové a paletové regály - jedná se o nejrozšířenější skladový systém, který lze doporučit při skladování nepaletového sortimentu. Obvykle se rozměry pohybují do 2 m u obsluhy bez techniky, v případě techniky je to až výška 12 m u automatizovaných systémů. Výhodou je přímý přístup ke všem položkám, přehlednost. Pokud využíváme pouze systém bez techniky, jsou vstupní náklady nízké. Nevýhodou je naopak nutná potřeba velké skladové plochy (12). Výškové regálové systémy - u automatizovaných skladů se výškový sklad velmi osvědčil. O výškovém regálovém skladu lze hovořit, pokud jeho výška přesáhne 12 metrů. Obsluha těchto systémů je zajištěna pomocí regálového zakladače, který má přístup ke všem sklad. jednotkám v každé uličce. Výhodou je využití skladové plochy, jelikož uličky mezi jednotlivými regály mohou být užší než u jiných systémů. Tento systém je využíván především u tzv. chaotického zakládání (12). Kanálové sklady - velmi dobré využití prostor. Využitelné jak pro palety, tak standardizované KLT bedny. Princip spočívá ve vybavení kanálů nosnými válečky o určitém sklonu. Pohyb materiálu je tak zajištěn pomocí gravitace. Vhodné pro sortiment s rychlou fluktuací (12). Přesuvné regály - nebo také pojízdné regály. Využití plochy je maximální, díky pojízdnému podvozku, na němž je nainstalován daný typ regálu. Vzniká tzv. regálový vozík, který přejíždí po kolejích na podlaze (12). 31

1.7.2 Distribuční centrum Hlavním rozdílem mezi skladem vlastním a distribučním centrem je ten, že u vlastního skladu je na prvním místě minimalizace nákladů na provoz tohoto skladu, na rozdíl od distribučního centra, kdy společnost nabízející tyto služby se stará především o maximalizaci svých zisků, a to díky uspokojování potřeb svých zákazníků. Možností je ale dost a tudíž je možné si tato distribuční centra i pronajmout popř. je vybudovat a provozovat sám. Jelikož u vlastního skladu je nevýhoda kapitálová náročnost, u distribučního centra je to naopak. Stejně tak jako přenechání zodpovědnosti za dodávku, přepravu nebo stav uloženého materiálu. Za nevýhodu můžeme pokládat například zhoršenou komunikaci mezi jednotlivými složkami. Tento problém odpadá, pokud si společnost vybuduje své vlastní distribuční centrum, zde je ale opět velký dopad na vlastní kapitál. 1.8 Skladové metody a systémy Za pomocí jednotlivých logistických metod a systémů se snažíme vybrat a uspořádat jednotlivé operace tak, aby optimálně fungovaly. Cílem, je hlavně zabezpečit dokonalé uspokojení zákazníka, s co možná nejnižšími náklady, nebo s předem stanovenými náklady, pomocí kterých vytěžit maximální úroveň poskytovaných služeb (3). 1.8.1 Metoda JIT Zřejmě nejznámější logistická technologie, která vznikala průběžně v USA a Japonsku. Princip spočívá v dodávání potřebných materiálů v přesně stanovených cyklech, tedy právě na čas a to dle potřeb odběratele. Základním úkolem je snížení výrobních zásob co možná nejvíce, tudíž je skladem dodáváno především malá množství materiálu a co nejpozději, resp. co nejblíže jeho reálnému vstupu do výroby (13). Výhody v rámci této technologie jsou především: výrazné snížení zásob zkrácení doby toku materiálu snížení nutnosti potřebných prostorů 32

1.8.2 Metoda JIS Metoda, která dodává komponenty k finální montáži v přesném pořad požadovaném od výroby. Důležité je správně načasovat a naplánovat, tedy stanovit tu správnou sekvenci, s jakou se bude dodání těchto výrobků opakovat. Výhodou této metody je snížení požadavků na skladování, minimalizace rizika zastavení nebo ohrožení plynulosti výroby. Společnost navíc snižuje vázanost kapitálu v zásobách, především u drahých materiálů (13). 1.8.3 Metoda ABC Jedna z metod řízení zásob, kdy zásoby rozdělíme do 3 skupin a to: - Skupina A: zahrnuje ty druhy materiálů, jejichž hodnota představuje rozhodující podíl na celkové roční spotřebě nebo prodeji. Tato hodnota se pohybuje až kolem 80 %. Opakem je množství tohoto materiálu, resp. druhovost, kdy hovoříme zhruba o celkových 10 % všech druhů materiálu na skladě (13). - Skupina B: do této skupiny řadíme položky středně důležité, jejichž zastoupení ve spotřebě nebo prodeji činí zhruba 15 %, stejně velké zastoupení má tato skupina v druhovosti jednotlivých materiálů (13). - Skupina C: poslední skupina, která obsahuje málo důležité položky jednotlivých zásob. Jedná se o ty položky, které za obstarávají zhruba 5 % veškeré spotřeby nebo prodejů. Jedná se zhruba o 75 % všech materiálů na skladě. Do této skupiny řadíme například spotřební materiál a jiné. I když jejich důležitost není tak veliká, jsou jedním z článků správně fungující metody ABC (13). 1.8.4 Kanban Jedná se o technologii, která byla vyvinuta v 50. a 60. letech minulého století japonskou společností Toyota Motor Company. Princip této technologie spočívá v dodávání materiálů přesně v okamžiku jejich potřeby do výroby. Nutností tedy je správné plánování a řízení materiálových toků. Můžeme nazývat také jako bezzásobová technologie. 33

Tabulka 1: Dopady zavedení systému JIT Činnost Zlepšení zvýšení produktivity o 20 50 % snížení nákupních cen až o 10 % snížení výrobních zásob o 50 100 % snížení zásob hotových výrobků až o 95 % snížení množství odpadů až o 30 % zkrácení doby potřebné na manipulaci o 50 90 % redukce obslužných procesů o 35 80 % úspora výrobních a sklad. Ploch o 40 80 % zlepšení kvality až o 55 % Zdroj: Vlastní úprava dle (7) Aby společnost mohla dosáhnout těchto výsledků, je nutné mít správně nastavené výrobní plánování daného závodu, stejně tak jako výrobní plány dodavatelů a jejich rozmístění, které musí být vyhovující, vůči společnosti. Důležitá je tedy sladěnost procesů a zdrojů. 1.8.5 FIFO V principu jednoduchý systém, kdy položka, která byla přijata jako první, vychází také jako první. V překladu First in, First out, nebo také první do a první ven. Výhodou může být zamezení zastarávání jednotlivých zásob, tudíž je logické využití v potravinářství aj. (13). 1.8.6 LIFO Opak předešlé metody, kdy položka, která je naskladněná jako poslední je jako první vyskladněná. V překladu Last in, First out, nebo také poslední do a první ven. 34

Seznam použitých zdrojů Knižní publikace [1] PERNICA, Petr. Logistika: pasívní prvky. Dot. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995, 144 s. ISBN 80-7079-316-3. [2] LAMBERT, Douglas M, James R STOCK a Lisa M ELLRAM. Logistika. Vyd. 2. Brno: CP Books, 2005, xviii, 589 s. Praxe manažera (CP Books). ISBN 80-251-0504-0. [3] SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 315 s. Business books (CP Books). ISBN 80-251-0573-3. [4] OUDOVÁ, Alena. Logistika: základy logistiky. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2013, 104 s. ISBN 978-80-7402-149-7. [5] STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu. Brno?: Contrast, 2002, 231 s. ISBN 80-238-8332-1. [6] SIXTA, Josef a Miroslav ŽIŽKA. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 238 s. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 978-80-251-2563-2. [7] PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. Vyd. 1. Praha: Radix, 1998, 660 s. ISBN 80-86031-13-6. [8] EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 298 s. ISBN 978-80-251-1828-3. [9] KOŠTURIAK, Ján. Kaizen: osvědčená praxe českých a slovenských podniků. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, v, 234 s. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 978-80- 251-2349-2. 67

Elektronické zdroje [12] Miras. Logistika skladové systémy [online]. 2015 [cit. 2014-25-11] Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/logistika-skladove-systemy.php. [13] Skladové hospodárstvo. Metody riadenia zásob [online]. 2015 [cit. 2015-29-02] Dostupné z: http://skladovehospodarstvo.webnode.sk/news/metody-riadenia-zasobmetoda-abc-lifo-a-fifo-just-in-time/ [14] IPA Slovakia. Milk run [online]. 2014 [cit. 2015-14-04]. Dostupné z: http://www.ipaslovakia.sk/sk/ipa-slovnik/milk-run 68