5.Psychické procesy a stavy Paměťové procesy Vštípení (kódování), neboli ukládání do paměti, probíhá ve formě vizuální, akustické, sémantické... Retence (podržení), neboli uchování v paměti, důležitým faktorem je vlastní motivace(či citová angažovanost) si věc zapamatovat Vybavení (reprodukce), časté užití asociací, rozlišujeme 2 formy vybavení: Spontánní (rekonstrukce) - test typu napiš vše co víš Znovupoznání (rekognice) - test typu zaškrtni variantu abcd Paměť Senzorická (ultrakrátká) paměť - tato paměť slouží k uchovávání smyslových dat (například sluchové informace si standardně vybavíme 4 vteřiny zpět, vizuální jen cca 0,25 vteřiny) Krátkodobá paměť - probíhá v ní aktuální mentální aktivita. Krátkodobá paměť má cca 30 vteřin, kapacita je 7 +/- 2 položky (to je tzv. Millerovo magické číslo - tyto položky mohou být číslice, slova, písmena, letopočty, ale i celá souvětí) Dlouhodobá paměť - ohromná kapacita, u zdravého člověka se uchovávají informace i na celý život. Dlouhodobá paměť má 2 hlavní subsystémy: Explicitní (deklarativní) - ta se dělí na paměť epizodickou (informace o událostech, zahrnující časový, prostorový a citový rozměr; autobiografie) a paměť sémantickou(obecná fakta o světě a jeho fungování, např. Pythagorova věta) Implicitní (procedurální) - paměť sloužící k zapamatování dovedností a pravidel, informace jsou hůře verbálně vyjádřitelné (chůze, držení příboru, obranné reflexy apod.)
Pozornost záměrnou (volní neboli úmyslnou) subjekt cíleně vnímá podn bezděčnou subjekt vnímá podnět bez úmyslu. Protivolní nedokáže potlačit vnímá podnětu, může vést k obsendátnímu jednání. selektivní pozornost vybírám si podmět vnímání Poruchy pozornosti 1.Roztržitost Neschopnost dlouhodobé koncentrace. 2.Rozptýlenost Neschopnost udržet pozornost v daném směru. 3.ADHD Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. 4.ADD Porucha pozornosti bez hyperaktivity. 5.Aprosexie 6.Hypoprosexie 7.Hyperprosexie 8.Paraprosexie City psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku. procesy, zahrnující subjektivní zážitky
Provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání atd.), motorickými projevy (mimika, gestikulace) Obecně platí, že čím horší zkušenost si prožije, tím hůře se bude i cítit - charakteristickými rysy jsou: subjektivita - na stejnou situaci mohou lidé reagovat odlišně a s různou intenzitou spontánnost - spouštějí se samovolně a dají se špatně ovlivnit rozumem aktuálnost - přicházejí bezprostředně a okamžitě po události či vzpomínce na ni předmětnost - vztahují se ke konkrétní situaci, zážitku, vzpomínce polarita - zpravidla se dají rozdělit na libost - nelibost, zřídka bývají ambivalentní vliv na paměť - emotivní zážitek je snáze zapamatovatelný, velmi silná emoce však může schopnost zapamatování snížit (panický strach - vytěsnění zážitku) rozdělit dle intenzity a délky trvání: Afekt - velmi intenzivní a krátkodobá emoce, vyznačuje se rychlým vznikem, bouřlivým průběhem a nedostatkem racionální kontroly jednání Nálada - slabá intenzita a dlouhodobé trvání, ovlivňuje pozornost, paměť, motivaci, myšlení... Vášeň či dlouhodobý citový vztah - velmi intenzivní a dlouhodobá emoce, často ovlivňuje celého člověka a jeho jednání, váže se ke konkrétní bytosti (láska k určitému člověku, domácímu mazlíčkovi), věci (oblíbený plyšák), ideji (náboženství) či aktivitě (filatelie, fotbal,...). dle charakteru či kvality: Vyšší emoce (city) - souvisejí s etikou, morálkou, intelektem či estetikou, nejsou vrozené a jsou ovlivňovány společností: cit pro spravedlnost, pravdu, čest, stud, zvědavost, altruismus, empatie, smysl pro krásu Nižší emoce (city) - též označovány jako základní emoce - jsou spojovány s instinkty a pudy, většina autorů rozlišuje 8 základních emocí, ostatní jsou jejich odvozeninami: hněv, strach, radost, přijetí (důvěra), nechuť
(znechucení), anticipace (očekávání), překvapení, smutek Poruchy citlivosti poruchy afektů Fobie - jedná se o vtíravý nutkavý strach, vyskytuje se v mnoha podobách, např. agorafobie (strach z prostranství), arachnofobie (strach z pavouků), klaustrofobie (strach z uzavřených prostorů), xenofobie (strach ze všeho cizího) poruchy nálad Depresivní nálada - u jedince se projevuje smutek, bezútěšnost, strach, dochází ke zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí Apatická nálada - projevuje se lhostejností, pasivitou, nulovou iniciativou jedince Extatická nálada - jedinec je jednostranně zaměřen na nějakou aktivitu, která mu přináší blaho, "je jako u vytržení" Manická nálada - projevuje se veselostí, bujarostí až rozjařeností, zvýšenou bystrostí a postřehem Expanzivní nálada - projevuje se vysokou aktivitou, energií a sebevědomím, lehčí stupeň se označuje jako euforie