Specifika formování ruštiny sféry obchodu a podnikání v rovině lexikálně slovotvorné

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav slavistiky Specifika formování ruštiny sféry obchodu a podnikání v rovině lexikálně slovotvorné (ve srovnání s češtinou) teze doktorské práce AUTOR PRÁCE: Ljuba Mrověcová VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Stanislav Žaža, CSc. OPONENTI: Doc. PhDr. Mojmír Vavrečka, CSc. FF Ostravská univerzita Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. FF MU Brno 2003 / 2007 3

MASARYK UNIVERSITY FACULTY OF ARTS DEPARTMENT OF SLAVONIC-RUSSIAN STUDIES SPECIFICS OF THE FORMATION OF COMMERCIAL RUSSIAN WITHIN BUSINESS AT THE LEXICAL LEVEL (in comparison with Czech) thesis AUTHOR: Ljuba Mrověcová SUPERVISOR: Prof. PhDr. Stanislav Žaža, CSc. OPONENTS: Doc. PhDr. Mojmír Vavrečka, CSc. Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. FF Ostravská univerzita FF MU Brno 2003 / 2007 4

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž. jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Brno podpis 5

Русский язык еще не установился, - и дай Бог, чтоб он еще как можно долее не установился, потому что чем больше будет он устанавливаться, тем лучше и богаче установится он... В. Г. Белинский Язык по природе экономен в средствах А. М. Пешковский 6

OBSAH DOKTORSKÉ PRÁCE...6 ÚVOD...8 1. SOCIOLINGVISTICKÉ ASPEKTY FORMOVÁNÍ RUŠTINY SFÉRY OBCHODU A PODNIKÁNÍ15 1.1 Pojetí dynamiky a statiky v jazyce......15 1.2 Transformační procesy v ruské společnosti jako impuls ke změnám v jazyce... 19 1.3 Ruská lingvistická obec o stavu současné ruštiny... 21 1.4 Proměny ruské sociolingvistiky... 23 1.5 Funkční jazyky jako předmět sociolingvistiky... 26 2. LINGVISTICKÝ STATUS SOUČASNÉHO OBCHODNĚ PODNIKATELSKÉHO JAZYKA... 34 2.1 Novodobí ruští podnikatelé a jejich jazyk... 34 2.2 Problematika profesních jazyků... 36 2.3 Historický exkurz do vývoje obchodu a podnikatelstv Rusku...45 2.4 Sémantika klíčových slov JSOP: коммерция, коммерсант, бизнес, бизнесмен a jejich derivátů ve 20. století...56 3. TYPOLOGIE SLOVOTVORNĚ LEXIKÁLNÍCH ZPŮSOBŮ OBOHACOVÁNÍ LEXIKA RSOP VE SROVNÁNÍ S ČSOP (NA MATERIÁLU Z EK PERIODIK)...70 3.1 Aktuální uzuální způsoby slovotvorby v současné ruštině a jejich zastoupení ve sledované funkční varietě jazyka... 70 3.1.1 Přejímky a cizí slova v ruském a českém EK periodickém tisku... 72 3.1.1.1 Teoretická východiska a příčiny přejímání slov... 72 3.1.1.2 Typologie a klasifikace přejímek a cizích slov v RSOP... 74 3.1.1.3 Grafická adaptace anglicizmů v obou jazycích... 88 3.1.1.4 Vztah dnešní ruské společnosti k anglicizmům... 89 3.1.1.5 Konvergentní a divergentní tendence při derivaci internacionálních pojmenování v nejaktuálnějších lexikálně-tématických skupinách v ruštině a češtině sféry obchodu a podnikání... 92 3.1.2 Univerbizace jako aktivní a produktivní slovotvorný způsob směřující k úspornému vyjadřování... 105 3.1.2.1 Pojetí a klasifikace univerbizace u ruských a českých lingvistů... 106 3.1.2.2 Produktivní kompresivní slovotvorné způsoby specifické pro současnou SOP jako výsledné produkty univerbizace... 125 3.1.2.2.1 Kompozita analyticko-adjektivního typu (kvazikompozita) jako první produktuniverbizace...125 3.1.2.2.2 Abreviatury jako druhý produkt univerbizace v RSOP...143 3.2. Aktuální neuzuální způsoby obohacování lexika ve vymezené badatelské sféře... 169 3.2.1 Zastoupení sémantických neologizmů (okazionalizmů, kalambúrů) v EK periodikách 169 3.2.2 Některé aktuální frazémy v EK periodikách hodnotící jevy nové tržní ekonomické skutečnosti... 172 ZÁVĚR...183 ЗАКЛЮЧЕНИЕ...188 SUMMARY...193 BIBLIOGRAFIE:...194 PŘÍLOHA I...203 PŘÍLOHA II...221 7

Úvod V práci jsme se zaměřili na zjištění, analýzu, charakteristiku a sumarizaci aktuálních jazykových prostředků a tendencí v lexikálně slovotvorné rovině nově se formující funkční variety současného ruského jazyka v ruštině sféry obchodu a podnikání (RSOP). Za základní předmětnou oblast svého výzkumu jsme si vymezili jen jednu realizační jednotku tohoto žánrově a typologicky pestrého funkčního jazykového útvaru, a to jazyk zcela nového druhu ruských ekonomických komerčně (EK) orientovaných oficiálních (nikoliv regionálních) periodik, neboť ta představují nejbohatší a nejvhodnější pramen pro realizaci našeho cíle. Vzhledem ke stěžejnímu významu substantiv ve sféře obchodu a podnikání jsme se rozhodli zaměřit své zkoumání výhradně na specifické procesy obohacování slovní zásoby RSOP, v nichž právě substantivum sehrává stěžejní úlohu. Významnými kritérii při jejich výběru, analýze a sumarizaci byla pro nás míra jejich frekvence, produktivita, původ a doba jejich existence v ruštině. Jako praktický jazykový materiál pro analýzu posloužil korpus, který vznikal v období 1997-2003. S ohledem na cíl zahrnuje asi 700 přejímek (internacionalizmů a anglicizmů), které jsme shledali aktuálními a frekventovanými v současných ruských EK periodikách, dále 1 500 univerbizovaných substantivních jednotek, a to přibližně 1 000 ruských kompozit analyticko-adjektivního typu a okolo 500 produktivních strukturálně rozmanitých abreviatur označujících současné ruské obchodní společnosti, instituce a firmy fungující v nových podmínkách tržní ekonomiky. V kapitole o neuzuálních způsobech obohacování slovní zásoby RSOP jsme pracovali zhruba se dvěma desítkami okazionalizmů a kalambúrů a 150 ustálenými slovními spojeními a frazeologizmy souvisejícími obsahově s naším tématem. Korpus tvoří excerpta ze čtyř základních zdrojů: 1. z některých nových ekonomicky orientovaných ruských a jim adekvátních českých periodik, 2. z nových oborových lexikografických prací, které vyšly v 90. letech 20. století v obou zemích, 3. z kartotéky a nové databáze Ústavu jazykového bádání při Ruské Akademii věd (Институт лингвистических исследований Российской Академии Наук) v Petrohradě a 4. z internetových textů. Práce je členěna do tří kapitol: první dvě s ohledem na celkový ráz a cíl práce mají teoretický, teoreticko-historický a historicko-lingvistický charakter, ve třetí stěžejní kapitole, jsme analyzovali a charakterizovali aktuální produktivní způsoby obohacování obchodně podnikatelského lexika, po té pak prezentovali výsledky vlastní analýzy a komparace. Práci uzavírá české, ruské a anglické resumé, seznam bibliografie, excerpovaného materiálu a dvě materiálové přílohy lexikografického charakteru. První kapitola má za cíl ozřejmit propojenost a sounáležitost našeho badatelského objektu jak s tradičními, tak s novými teoretickými sociolingvistickými poznatky a s problematikou funkčních jazyků, k nimž RSOP řadíme. Popis tohoto nového funkčního jazykového útvaru nepatří k příliš populárním objektům studia dnešní oficiální ruské lingvistiky. Nicméně velká poptávka po obchodní ruštině ze strany zahraničních podnikatelů hodlajících proniknout na ruský trh, která se začala projevovat na počátku 90. let 20. století, částečně ovlivnila orientaci některých disciplín dnešní ruské jazykovědy. RSOP se tak vlastně stala předmětem podnikání neboli byznysu. Existence a žádanost tohoto nového typu funkčního jazyka je tímto faktem potvrzena, avšak jeho reálná podoba a charakteristika zatím neexistuje, je dosud ve vývojovém stádiu. Domníváme se, že i přesto lze už nyní nalézt, zejména v rovině lexikálně slovotvorné, ale i dalších, jazykové prostředky pro něj specifické. 8

Druhá kapitola je věnována otázkám souvisejícím s lingvistickým statusem RSOP, tedy s jejím postavením v rámci odborných, funkčních, profesních či zvláštních jazyků. Dále do ní vkládáme historický přehled vývoje podnikatelské činnosti v Rusku, která, i když má téměř tisíciletou tradici, nebyla dosud dostatečně probádána a zpřístupněna veřejnosti. Jsme si vědomi, že tato část práce nepatří do kategorie čisté lingvistiky, nicméně se domníváme, že dané téma úzce koresponduje s obsahem a celkovým zaměřením naší práce, neboť podává důkaz, že tak silná sociální skupina, jakou byli v minulosti ruští obchodníci, kupci a podnikatelé vůbec, musela mít zákonitě svůj jazyk se speciálním lexikem, které se částečně odráží i v podobě dnešní formující se RSOP. Obsahová nevyhraněnost výchozích pojmových jednotek v RSOP (zejména slov коммерция а бизнес, jejich derivátů, příp. domácích synonym) se projevuje i v současných lingvistických pracích. Tento fakt nás vedl nejprve k prostudování, poté k prezentaci výkladů obou termínů uvedených v některých ruských a českých výkladových slovnících a encyklopediích 20. století, současných článků a studií a konečnému vymezení jejich obsahu. Ve třetí kapitole se zabýváme studiem konkrétních aktuálních jazykových tendencí, procesů a jevů v lexikálně slovotvorné a sémantické rovině formující se RSOP realizované v současném ruském EK tisku. Kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly. V první se zabýváme typologií aktuálních uzuálních způsobů obohacování lexika RSOP, v druhé se pak zmiňujeme o některých aktuálních neuzuálních slovotvorných způsobech (okazionalizmech a kalambúrech) a produktivních frazeologizmech, které reflektují negativní jevy ve společnosti. Při hledání a klasifikaci specifik v lexikálně slovotvorné rovině RSOP jsme vycházeli z faktu, že v současné ruštině, tedy i v RSOP, se projevují výrazně dvě protichůdné tendence: tendence k intelektualizaci a tendence k demokratizaci jazyka. Snažili jsme se zjistit, která z nalezených specifik jsou příznačná pro každou z nich. Náš záměr by se měl promítnout na celkové koncepci kapitoly. Součástí práce jsou dvě materiálové přílohy lexikografického charakteru: Příloha I (18 stran) obsahuje frekventované aktuální ekonomické substantivní přejímky, které tvoří jednu specifickou velmi významnou vrstvu slovní zásoby RSOP. Příloha II (27 stran) obsahuje seznam v EK tisku nejužívanějších ruských analytickoadjektivních kompozit (kvazikompozit), která považujeme za neméně významné specifikum jazyka sféry obchodu a podnikání. Z hlediska komparativního pak tato představují v ruštině a češtině nejvíce rozdílný nominální typ. Při zpracování našeho úkolu jsme se opírali o tyto skutečnosti: 1. analyzovaný materiál představuje korpus sestavený v převážné míře z excerpt nového a v současné době velmi populárního druhu periodik; 2. v jazyce užívaném v EK periodickém tisku se výrazně a autenticky odráží dynamika současného světa, která je primárním impulsem k inovačním slovotvorným a lexikálně sémantickým procesům v celém systému jazyka; 3. jde o nový typ periodik jak v Rusku, tak i u nás, a proto jejich obsah tvoří vhodný materiál pro komparativní lingvistickou analýzu. Tento druh nových periodik má několik charakteristických znaků: 1. obsahuje psanou formu publicistického stylu s tradičními i méně tradičními žánry a rubrikami; 2. je odborně zaměřen na podnikání v širokém slova smyslu tohoto pojmu; 9

3. je orientován na stejného recipienta zájemce o oblast podnikatelské činnosti, zvláště pak o domácí a zahraniční obchod. Za poslední dvě desetiletí prodělal publicistický styl jak v Rusku, tak i u nás výrazné proměny směrem k demokratizaci a liberalizaci jak v rovině obsahové, tak v rovině jazykové. Došlo k celkovému zvýšení obsahově komunikační hodnoty slova, k rozšíření věcného a jazykového rozsahu, k posílení analytičnosti, intelektuální složky a vlivu vědeckého stylu. V periodikách odborného ekonomického obsahu s komerčním charakterem probíhají velmi výrazné aktivní procesy obecně jazykové adaptace významné části kdysi úzce terminologického lexika a speciálních slovních spojení. Oblast podnikání je oborově polyspektrální, proto nelze hovořit o úzce specializované a vymezené oborové terminologii jazyka sféry obchodu a podnikání (JSOP). Základní složku terminologie JSOP tvoří termíny všeobecně ekonomického charakteru, tj. základních oborů ekonomiky, jako jsou makroekonomika, mikroekonomika, finance a bankovnictví; specifikující složku pak termíny užívané v dílčích oborech podnikání (obchod, služby apod.). Texty v EK periodikách jsou obsahově, strukturálně a žánrově rozmanité (čistě odborné - informativní, analyzující, polemické apod. nebo populárně odborné či komerční), což se také odráží v jazyce v nich užívaném. Vzhledem k evolučnímu, dynamickému charakteru a šíři sledované problematiky můžeme vymezit specifika jen na základě analýzy shromážděného konkrétního jazykového materiálu v časově omezeném období, a proto naše práce nemůže být v daném rámci ani vyčerpávající, ani definitivní, nýbrž představuje jen určitý individuální přístup a pojetí daného tématu. Použité metody zpracování Základní metodou je v naší práci synchronně konfrontační lexikálně sémantická a slovotvorná analýza převážně textů z nejnovějších (1997-2003) ruských EK periodik. V teoretických částech uplatňujeme hlediska sociolingvistická a lingvisticko-historická. V omezené míře jsou užívány metody etymologické a statistické. 1. Sociolingvistické aspekty formování ruštiny sféry obchodu a podnikání 1.1 Pojetí dynamiky a statiky v jazyce Jazyk je složitý dynamický systém, v němž probíhá v závislosti na vývoji společnosti permanentní pohyb přinášející změny a inovace v samotném jeho systému i struktuře. Tento dnes všeobecně akceptovaný fakt začala lingvistika uznávat postupně. Jeden z prvních lingvistů, který už v 18. století chápal jazyk jako dynamický jev byl německý jazykovědec W. von Humboldt (1767-1859). Humboldtova filozofická koncepce jazyka zdůrazňující studium živého současného jazyka a respektující svébytnost lidského myšlení začala výrazně ovlivňovat světovou jazykovědu na počátku 60. let 20. století. V knize Kurs obecné lingvistiky (1916,1996), která představuje soubor přednášek významného jazykovědce 19. století, zakladatele moderní lingvistiky, Ferdinanda de Saussurea (1857-1913), najdeme vedle pro jazykovědu zásadních teorií a poznatků také výklad jeho procesuální představy o jazyce. V Saussurově koncepci jsou změny v jazyce závislé na jeho vývoji. Dynamický aspekt jazyka, 10

stejně jako i protiklad statiky a dynamiky spojuje se synchronií jako protikladu diachronie. Synchronně-statický jazykový model F. de Saussura byl transformován v dalších koncepcích významých světových jazykovědců např. J. Baudouina de Courtenay, členů Pražského lingvistického kroužku, L.V. Ščerby, D. N. Šmeljova ad. Výrazně nová orientace při zkoumání jazyka je v lingvistice patrná od 60. let 20. století. Jazyk přestává být studován jednostranně v duchu sausurrovských idejí jako strukturovaný systém, stává se předmětem zájmu nových vědních (pomezních) disciplín sociolingvistiky, psycholingvistiky, pragmatické lingvistiky, etnolingvistiky, algebraické lingvistiky, strojové lingvistiky ad., které se zaměřují na studium dílčích otázek a jevů souvisejících s procesem mezilidské komunikace a jsou nezvratným důkazem tzv. pragmatického obratu v lingvistice. V ruské lingvistice se nový trend studia jazykového systému poprvé projevil v publikacích «Развитие современного русского язык» (1963); «Русский язык и советское общество. Лексика» (1968); «Русский язык и советское общество. Словообразование» (1968) ad. V následujících desetiletích 20. a 21. století se stále častěji ruští lingvisté vyjadřovali a vyjadřují k působení a projevům vztahu dynamiky a statiky v oblastech fonologie, slovotvorby, morfologie, syntaxe a textologie, např. J. S. Kubrjakovova, P. A. Sobolevova, L. V. Sacharnyj, L. N. Murzin, Je. A. Zemskaja, Ju. N. Karaulov ad. Je. A. Zemskaja studuje systém současné ruské slovotvorby. Právě slovotvorný mechanizmus zajišťuje jazyku nekonečnou pestrost slovní zásoby potřebnou pro komunikaci v různých sférách života každé společnosti (Zemskaja,1998). Významný současný ruský jazykovědec Ju. N. Karaulov (1995) chápe jazyk jako jednotu samotného systému jazyka a kompetence konkrétního mluvčího. Při studiu jazyka Karaulov bere v úvahu a podtrhuje především «человеческий аспект», který se projevuje také v oblasti slovotvorby. V české jazykovědě se dynamika jazyka začala studovat a akceptovat ve 30. letech 20. století členy PLK. V. Mathesius v publikaci Spisovná čeština a jazyková kultura (1932) jako jeden z prvních odmítl do té doby proklamovanou historickou (normativní) čistotu jazyka spojovanou s jeho stabilitou a vyslovil požadavek pružné stability jazyka. Jeho výklad je na svou dobu velmi pokrokový a je stále aktuální a aplikovatelný na stav a dynamické procesy probíhající v souvislosti s transformací společenských systémů v některých současných evropských jazycích, mezi jinými v Rusku a u nás. Vzájemný oboustranný vliv vývoje společnosti a dynamiky jazyka se v dosavadních dějinách lidstva projevil mnohokrát. Ve všech postsocialistických zemích jazyky v souvislosti s transformačními politicko-ekonomickými a společenskými procesy probíhajícími v nich od konce 80. let 20. století změnily významně svoji podobu. Jejich slovní zásoba se začala obohacovat především o nominace ve sféře nových ekonomicko-tržních reálií a vztahů - marketingu, managementu, financích a bankovnictví, ale také o pojmenování nových druhů zboží dováženého ze západu, stejně jako pro nové jevy v oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu. Nové byly pro společnost pojmy z do té doby málo zavedené oblasti počítačové techniky a informatiky, z formujícího se sektoru soukromého, středního a malého podnikání, nové komunikační sféry obchodní reklamy apod. Národní jazyky nestačily pojmenovávat rychlým tempem měnící se realitu vlastními slovotvornými jazykovými prostředky, a tak se vyrovnávaly s novou situací způsobem nejrychlejším a nejschůdnějším - cestou přejímání ze západních jazyků (především z angličtiny americké a britské), uplatňováním internacionalizmů, oživováním slov v 11

jazyce už kdysi fungujících. V oblasti vlastní slovotvorby došlo k intenzifikaci především různých typů kompresivní slovotvorby (kompozice, abreviace) jako prostředků k dosažení co největší ekonomie slova. Celkový charakter spisovných jazyků se vlivem těchto vnějších stimulů a skutečností změnil. Na jedné straně v nich začal a dosud probíhá proces demokratizace a liberalizace, nedodržování a uvolňování norem spisovného jazyka, často iniciovaný a ovlivňovaný jazykovou nečistotou a nízkou jazykovou kulturou projevů v masmediích, a pronikání lexikálních jednotek ze slovníku nespisovných jazykových variet. Na druhé straně vlivem bližších profesních kontaktů mezi lidmi v nich začal a pokračuje proces jazykové internacionalizace a intelektualizace, což vede k celkové systémové nevyváženosti jazyka, k dichotomii spisovnosti a hovorovosti. Náš výzkum sledoval odraz dynamiky společenských procesů v Rusku v synchronním plánu - v jedné časové etapě - v 90. letech 20. století na podobě jedné formující se funkční variety současné ruštiny (RSOP), a to v její lexikálně slovotvorné rovině. Dynamika změn v ruské společnosti na sklonku 20. století přispěla ke vzniku této variety a stala se základním faktorem formování jejího specifického slovníku. 1.2 Transformační procesy v ruské společnosti jako impuls ke změnám v jazyce Ruština reflektovala ve 20. století dva velké sociální otřesy. Na jeho počátku revoluční události kolem roku 1917, které otevřely éru socialistického společenského zřízení se všemi jeho dopady na různé sféry života společnosti, nevyjímaje jazyk. Příznačné pro ruštinu tohoto období je na jedné straně její stylová stratifikace, pronikání hovorového jazyka a dialektů do jazyka spisovného, na straně druhé politizace jazyka, vznik velkého počtu klišé a termínů souvisejících s novou politickou a ekonomickou orientací země a likvidací všeho starého, co připomínalo dřívější kapitalistické společenské zřízení. Jazyk období sovětské společnosti má pro své typické rysy, jako byla ideologizace jazyka, oficiálnost, propaganda stranickosti, přísné dodržování jazykových norem a jazykové stability řadu příznačných pojmenování, např. «деревянный язык» «дубовый язык» (langue de bois), «язык лжи» či «новояз» (G. Orwell, Rok1984 (1949). Podle polského lingvisty M. Glowinského, s nímž se ztotožňuje Je. A. Zemskaja, je «nowomowa» neboli «новояз» kvazijazykem, který má sice rysy funkčního jazyka, ale tím, že proniká i do dalších komunikačních situací, pretenduje na jakýsi univerzální komunikační jazykový plast. V současné době se některé z nominací jazyka totalitární doby objevují v souvislosti se stavem současné ruštiny a konstatuje se, že se 70 let ideologizace jazyka a omezování jeho přirozeného vývoje promítlo do dnešního jeho stavu, jakéhosi nového typu «новояза» (Ju. N. Karaulov, 1996). 1.3 Ruská lingvistická obec o stavu současné ruštiny Současný stav ruského jazyka - «упадок», «оскудение», «обеднение», «вырождение», jak je často nazýván, je předmětem velkého zájmu, analýzy a úvah řady ruských lingvistů. Na podnět Ju. N. Karaulova proběhla v roce 1991 otevřená písemná diskuse, v níž se 18 významných ruských lingvistů vyjádřilo k několika otázkám, jím samotným zformulovaných a zaměřených na chápání neutěšeného stavu současné ruštiny. Otázky zněly: Jak chápete obsah slovního spojení stav jazyka? Vyvolává ve vás toto slovní spojení negativní pocity? Pociťujete obavu o současný stav ruštiny? Je 12

nutné radikálně zasáhnout pro záchranu hodnot ruského jazyka? (srovnej «Русская речь», č. 2-5, 1992, s. 48). Početně menší skupina konzervativních lingvistů-ekologů, puristů (L. I. Skvorcov, A. S. Pětuchov, V. V. Kolesov, I. Volgin, E. M. Vereščagin, A. K. Graudina ad.) kritizovala současný stav ruštiny a vyslovila nesouhlas s otevřeností jazyka vůči silnému proudu přejímek, dialektizmů, hovorových a slangových tvarů. Výrazně početnější skupina, zastoupená Ju. N. Karaulovem, Ju. D. Apresjanem, Je. A. Zemskou, V. G. Gakem, L. P. Krysinem, G. N. Skljarevskou ad., vystoupila jako optimisté, kteří jsou si vědomi nízké úrovně kultury jazyka a komunikace. Považují však tento jev za přechodný a věří, že ruština je schopna samoregulace a časem se zbaví sémantických změn a porušování sociálních konotací. Obroda jazyka bude probíhat podle nich řadu let paralelně s duchovní obrodou celé společnosti. 1.4 Proměny ruské sociolingvistiky První uznávanou sovětskou učebnicí sociolingvistiky se stala kniha A. D. Švejcera a L. B. Nikolského: Úvod do sociolingvistiky (1978). Za velmi podnětné a přínosné považujeme nové sociolingvistické práce L. P. Krysina: «Социологические аспекты изучения современного русского языка» (1989); «О социальной дифференциациии современного русского языка» (1998) a D. N. Šmeljova: «Русский язык в его функционировании. Коммуникативно-прагматический аспект» (1993) a další. Své významné místo v současné ruské sociolingvistice má také saratovská sociolingvistická škola, orientovaná od svého vzniku (formovala se už v 60. let 20. století pod vedením O. B. Sirotininové) na studium hovorové podoby ruského jazyka. Výsledkem kolektivního bádání saratovských lingvistů v oblasti funkčních stylů a forem jazyka je monografie «Функциональные стили а формы речи» (1993). V 90. letech 20. století pod vlivem západní sociolingvistiky došlo k teoretickým a praktickým inovacím v rámci jejího obsahu a metodologie. Vedle studia proměn spisovného jazyka v obou jeho základních formách, tj. kodifikované a hovorové, je realizována všestranná empirická analýza systému rozmanitých funkčních a sociálních variet ruského jazyka konce 20. století. 1.5 Funkční jazyky jako předmět sociolingvistiky Pojem funkce a funkční typy jazykových útvarů chápeme v souladu s jejím vymezením Pražským lingvistickým kroužkem (PLK), tedy jako prostředky vzájemného sociálního působení. V Tezích Pražského lingvistického kroužku (1929, 1970) se mimo jiné uvádí: Každá funkční řeč má svůj systém konvencí - vlastní jazyk (langue). Je proto nesprávné ztotožňovati některou funkci s jazykem (langue) a jinou s aktuálním mluvením (parole), např. intelektuální funkci s jazykem (langue) a emocionální funkci s aktuálním mluvením (parole). B. Havránek ve studii Úkoly spisovného jazyka a jeho kultury (1932) rozlišuje dvě základní funkce jazyka: sdělovací (komunikativní, prakticky odbornou a teoreticky odbornou) a estetickou. Každé funkci v jazyce odpovídá zvláštní způsob vyjadřování, označený Havránkem za funkční jazyk. Vedle B. Havránka se zabývali problematikou funkčních jazyků V. Mathesius (1932,1940,1942) a J. V. Bečka (1948). V rámci praktického jazyka Bečka vyčlenil jazyk úřední, hospodářský (do něj zahrnul jazyk obchodní) a novinářský. Otázkami stylové diferenciace jazyka se 13

zabýval též F. Trávníček (1953), který hovoří o stylu teoretickém a praktickém (novinářský, řečnický, úřední, společenský a umělecký). Současná česká jazykověda uznává široké a variabilní rozpětí jazyka a tzv. styly primární a sekundární. (Čechová a kol. 1997) L. V. Kopeckij ve statích Základní rysy moderní lingvistiky a školní praxe a Funkční lingvistika a metodika uvádí: diferenciace jazykového systému je dána sociálním prostředím, ve kterém se mluví, a účelem, za kterým se mluví. Sociální variantnost jazyka má dva rozměry - stratifikační a situační, mezi nimi existuje těsné sepětí. Stratifikačně-situační proměnné se mění v souvislosti se sociální strukturou společnosti a zároveň vykazují rozdíly i v rámci každé skupiny podle toho, jak se střídá sociální situace. Se stratifikační variantností jazyka (příslušnost k něčemu) je spojen termín status, zatímco termín role souvisí se situační variantností. (Švejcer, 1983). Různé jazykové útvary se mohou odlišovat tím, že některé z nich se specializují jen na jednu komunikační sféru a jiné fungují v několika nebo dokonce ve všech komunikačních sférách v rámci jednoho státního celku. V současnosti je zjevná tendence užívat stejné lexikální a gramatické jazykové prostředky v různých podsystémech spisovného jazyka. Tento proces je ruskými lingvisty označován jako «размыв границ между различными подсистемами». (Krysin, 1998). Mezi funkčními styly a komunikačními sférami (KS) neexistují zcela jednoznačné vztahy, projevuje se tu přímá závislost funkčního jazykového typu a komunikační sféry. Základní dorozumívání v komunikační sféře zajišťuje většinou národní jazyk. Komunikační sféry se obvykle dále dělí podle typu užívaného jazykového útvaru na podsféry, v nichž se často střetávají a koexistují různé jazykové variety. Tématická specifičnost jednotlivých komunikačních sfér určuje repertoár a četnost jazykových prostředků. Klasifikace současné ruské lingvodidaktičky, která se zabývá problematikou výuky ruštiny ve sféře podnikání o komerce, I.V. Michalkinové obsahuje 4 sféry: 1. sféra běžného života, 2. sféra sociokulturní, 3. sféra politicko-ideologická, 4. sféra profesní komunikace. Každá z uvedených sfér se člení na další podsféry. Nejpodrobněji je v její klasifikaci rozpracována sféra profesní komunikace (сфера профессионального общения), velmi aktuální pro současnou společnost s tržní ekonomikou. Ačkoliv Michalkina nepracuje s aktuálním novým pojmem «бизнескоммуникация», nýbrž tradičním domácím «профессиональное (деловое) общение», odráží její klasifikaci nejvýstižněji novou realitu společenskoekonomických změn. 1. Сфера повседневного общения Подсферы: 1. обиходно-бытовая подсфера 2. обиходно-деловая подсфера 2. Социокультурная сфера Подсферы: 1. художественно-литературного творчества 2. театрального и кинематографического творчества 3. Политико-идеологическая сфера Подсферы: 1. общественно-политическая подсфера 2. подсфера религии 4. Сфера профессионального общения Подсферы первого уровня: 1. научно-профессиональная подсфера 2. учебно-профессиональная подсфера 3. подсфера производства подсфера 4. подсфера. государственно-правового регулирования и контроля 5. подсфера коммерции Подсферы второго уровня: 1. подсфера рекламы и паблик рилейшнз 14

2. подсфера торговли продуктами производства 3. подсфера услуг Подсфера третьего уровня: 1. подсфера финансовых услуг 2. подсфера юридических услуг 3. подсфера посреднических услуг 4. подсфера «сервисных» услуг 5. подсфера медицинских услуг 2. Lingvistický status současného obchodně podnikatelského jazyka 2.1 Novodobí ruští podnikatelé a jejich jazyk Novodobé podnikatelství v Rusku nemá dlouhé trvání, oficiálně se jeho historie datuje od roku 1990, kdy byla založena řídící instituce podnikatelů «Российский союз промышленников и предпринимателей». Sociální společenství dnešních ruských podnikatelů je teprve ve stádiu vývoje, přesto se pokusíme determinovat jejich sociální úlohu a sociální status v hierarchii současné ruské společnosti. Z hlediska sociologického se v současné oborové literatuře vyčleňují v ruské podnikatelské sféře 4 podnikatelské typy: tvůrce, výrobce, spotřebitel a likvidátor; z aspektu majetko-právního jsou v ní zastoupeny kategorie malého, středního a velkého podnikání. I když fungují legitimní řídící orgány podnikatelů, jejich podnikatelská strategie, která by je dovedla ke stabilizaci vlastního sociálního postavení a k získání společenského respektu, není zatím dostatečně efektivní. Dominantní, zcela netradiční a specifickou skupinu dnes tvoří ruská podnikatelská elita noví Rusové (průměrný věk 42 let), označovaní za novou ruskou buržoazii. Jejich podnikatelská činnost je úzce spjata s cizím kapitálem, podařilo se jim do značné míry zmonopolizovat sféru ruského obchodu, zprostředkovatelských služeb a finančního obratu, avšak jejich spojení s výrobní sférou je dosud velmi slabé. Tvoří heterogenní skupinu svou novou sociální funkcí, která se utváří v závislosti na předmětu jejich zájmu, tj. podnikání ve společnosti s nově fungující tržní ekonomikou s cílem maximálního zisku, materiálních a společenských výhod. Netvoří však sociálně-demografickou homogenní skupinu; jejich sociální styky i jazykové kontakty jsou volné, nejsou ohraničeny žádným znakem, jako je pohlaví, věk nebo vzdělání. V jejich podnikatelské činnosti převládá anarchie a spontaneita, je jim naprosto cizí povědomí všeobecného blaha společnosti, k níž patří, a povědomí patriotismu, typické pro jejich historické předchůdce, předrevoluční generaci ruských podnikatelů, tvořících po dlouhé historické období kompaktní uznávanou společenskou vrstvu. Pro jazykovou komunikaci dnešních ruských podnikatelů je na první pohled všeobecně typické užívání velkého množství internacionálních termínů, cizojazyčných přejímek v souvislosti s oborem podnikání (vliv internacionalizace činnosti v oblasti podnikání, zejména amerikanizace světové ekonomiky). Pro drobné podnikatele je příznačným prostředkem komunikace hovorový jazyk s výrazným zastoupením profesionalizmů a cizích přejímek; pro překupníky je pak zakladním dorozumívacím prostředkem obchodní argot (капуста - рубли, зеленые, баксы - доллары, лимон - миллион). 2.2 Problematika profesních jazyků 15

V souvislosti s rozšiřováním spektra sociálně-profesních skupin se od počátku 90. let 20. století pozornost ruských i cizích lingvoteoretiků a lingvodidaktiků znovu obrací k problematice profesní komunikace. Nejčastěji je pojem profesní komunikace/ «деловое общение» (v rovině lingvisticko-funkční pak profesní jazyk/«деловой язык») chápán široce, jako komplex jazykových prostředků užívaných v různých dílčích sférách pracovní činnosti. V lingvisticko-funkční rovině jsou někdy jednotlivé typy profesních jazyků označovány za oborové podjazyky národního jazyka se specifickými lexikálními systémy, částečně slovotvorbou (nikoliv fonetikou a gramatikou) a v rovině lingvisticko-stylistické za podstyly (viz průkopnické názory a studie členů PLK a pozdějších jejich názorových stoupenců o funkční stratifikaci spisovného jazyka). Teorie o funkční stratifikaci národních jazyků rozpracovaná členy Pražského lingvistického kroužku iniciovala v roce 1934 Z. Vančuru k napsání knihy Hospodářská linguistika, v níž pokusil vytvořit teorii hospodářského jazyka (HosJ). Historický vývoj hospodářského jazyka z aspektu formy a obsahu vidí Vančura takto: V minulosti s největší pravděpodobností měl obchodní jazyk podobu jen jednu, a to slangovou, jazyk pouličních kupců. Na jiném místě pak říká: Původně existují pouze jazyky skupinové, zvláštní výrazy kupců, vojáků, filozofů atd. Z uvedeného je patrné, že Vančura zcela oprávněně řadil prvotní ústní podobu profesních jazyků do kategorie hovorového (jazyka) stylu, teprve po procesu jejich teoretizace je včlenil do kategorie odborného jazyka (stylu). Pro hospodářský jazyk, který Vančura zařadil jednoznačně do kategorie odborných a speciálních jazyků, vymezil tři specifické jazykové prostředky: termíny, šablony, odchylky od norem. V diskusích o strukturálním rozvrstvení jazyka se vedou spory nejen o charakter, ale i klasifikaci profesních jazyků, o místě profesních jazyků v systému jazykových funkčních stylů, o jejich vztahu k vědeckému odbornému jazyku, o kongruenci a inkongurenci termínů tzv. profesních a zvláštních jazyků. Všeobecně platný a uznávaný je fakt, že profesní jazyk je fenomén spadající do kategorie funkčních jazyků a jsou pro něj příznačné rozmanité oborové modifikace a jevy, jakožto výraz jejich specifičnosti. Ruský vědecký jazyk jako zvláštní kategorie profesní komunikace se začal významně formovat v souvislosti s rozvojem ruské vědy v první polovině 18. století, tedy ve stejném období, v jakém se utvářel novodobý ruský spisovný jazyk. V současné době se v češtině i v ruštině užívá široká škála pojmů pro označení nového jazykového útvaru fungujícího při komunikaci v nové komunikační sféře obchodu a podnikání, jako je jazyk komerce, komerční jazyk, jazyk ve sféře obchodu a podnikání, jazyk byznysu apod., v ruštině «язык коммерции», «деловой язык», «язык в сфере бизнеса», «язык бизнеса», «бизнес-язык», «язык бизнескоммуникации», «язык бизнес-общения». Většinou se nebere na zřetel, že je třeba odlišovat širší označení jazyk sféry obchodu a podnikání (JSOP) a užší jazyk komerce (JK). JSOP považujeme za funkční, prakticky odborný, avšak nikoliv za profesní jazyk. Sféra podnikání představuje celý komplex podnikatelských oborů a činností, pro něž je v současné době příznačný jeden cíl: finanční zisk. Proto slovní zásobu JSOP tvoří podle našich poznatků tři vrstvy: 1. termíny z prioritních nadstavbových sektorů společných pro všechny podnikatelské obory, a to finance, bankovnictví a pojišťovnictví, 2. termíny ekonomické sféry, 3. termíny specifické pro dílčí podnikatelské obory. Pro zajímavost uvádíme rozmanitá spojení pro označení nového druhu slovní zásoby jazyka, např. «коммерческая лексика», терминология бизнес-коммуникации», «специальная лексика сферы рыночных 16

отношений», která opět potvrzují současnou sémantickou diverzifikaci pojmů «коммерция» а «бизнес». JK pak chápeme jako funkční varietu, spadající do kategorie prakticky odborných a zároveň profesních jazyků. J. Skácel (1993) včleňuje komerční ruštinu do širší sféry prakticky odborného, profesního jazyka a pokládá ji za zcela nový útvar ruštiny. Shodujeme se se Skácelovým funkčním vymezením útvaru, avšak nikoliv s jeho tvrzením o jeho novosti. Jazyk komerce neboli obchodu není v ruštině novou funkční varietou, jen její slovní zásoba se odlišuje od jejích historických podob, což potvrzuje dnes už obecně uznávaný fakt permanentního dynamického společenského vývoje promítajícího se do aktuální podoby jazyka. I.V.Michalkina pracuje s širším pojmem «деловое общение» označující profesní činnost komerčního i nekomerčního charakteru: «Деловое общение акт социальниго взаимодействия, итоговой целью которого является коммерческий и некоммерческий обмен продуктами материального, интелектуального и психофизиологического (имеется в виду труд) характера. В связи с этим трудно согласиться с учеными, выделяющими официально-деловую (или административно-правовую) сферу общения и соотносящими только с ней официально-деловой стиль общения» (1997). «Деловое общение» chápe Michalkina (shodně s ní i my) nikoliv jako úzce profesní (oborovou) komunikaci, ale jako podnikatelskou komunikaci, v níž nelze striktně uplatňovat v ruštině tradiční oficiálně-profesní styl (jazyk). Uvádíme naše vymezení statusu RSOP (JSOP) se zřetelem na uvedené skutečnosti a na rozdíly mezi ruskou a českou terminologií a klasifikací: RSOP (JSOP) je relativně nová funkční varieta současné ruštiny RSOP (JSOP) je populárně odborný jazyk RSOP (JSOP) se realizuje v obou formách jazyka: ústní i písemné RSOP (JSOP) se realizuje v rozmanitých textech, stylech a žánrech a v závislosti na nich se v nich uplatňují specifické jazykové prostředky V písemné formě RSOP (JSOP) tvoří základní vrstvu jazyk spisovný, specifickou pak všeobecné ekonomické termíny a termíny příznačné pro jednotlivé obory podnikání Русский язык сферы коммерции а бизнеса - это функциональная разновидность языков «ДЕЛОВОГО ОБЩЕНИЯ». устная форма: сфера делового общения официальная (переговоры) я.официально-деловой неофициальная (собеседования) я. разговорно-деловой (торговцы) жаргон письменная форма: я. деловых периодиков публицистический стиль я. д. документов административно-правовой стиль я. д. корреспонденции административный стиль Ruština sféry komerce a byznysu - funkční populárně odborný jazyk (polyoborový a polyžánrový) ústní forma: podnikatelská KS formální podnikatelská komunikace spisovný jazyk (obchodní jednání) neformální profesní komunikace hovorový jazyk (v rámci problematiky jednotlivých oborů) (v rámci komunikace překupníků, trhovců) slang písemná forma: 17

jazyk obchodně-podnikatelských periodik SJ styl publicistický, odborný jazyk obchodních smluv a dokumentů SJ styl administrativní (úřední) jazyk obchodní (úřední) korespondence SJ styl administrativní (úřední) V ústní formě v obou jazycích se klasifikace JSOP shoduje, pokud chápeme komunikační sféru «делового общения» za ekvivalentní podnikatelské KS. Spisovný jazyk spolu s ekonomickými a oborovými termíny je typický pro formální ústní komunikaci podnikatelů v obou zemích. V češtině jiný existující ekvivalent profesní jazyk (sféra profesní komunikace) spojujeme pouze s hovorovou podobou jazyka. Obchodnický slang, překupnický argot (жаргон торговцев) existuje v obou jazycích, ale podle našich zjištění je v češtině kvantitativně i kvalitativně chudší než v ruštině, což přičítáme faktu historické zakódovanosti obchodu v Rusku. (Kolesov, 1998) V rámci písemné formy JSOP existují větší rozdíly: v ruštině je běžná nominace «деловые периодики», v češtině termín «podnikatelská ani profesní periodika» neexistuje. Pro tento druh novin a časopisů se užívají dnes pojmy odborná (vědecko-populární), obchodní (podniková) periodika, kdysi (viz Kopeckij) obchodně-hospodářské noviny a časopisy. Pro označení ekonomickokomerční periodika jsme se rozhodli proto, že naznačuje paralelně základní sféru jejich odborného zaměření, tj. ekonomika a v současné době nejdůležitější obor podnikání, tj. komerci (obchod). Termínu «деловые документы» odpovídá v češtině nejvíce termín «obchodní dokumenty» (nikoliv podnikatelské či profesní, pracovní) a termínu «деловая корреспонденция» termín «obchodní korespondence» (nikoliv podnikatelská, ale možná pracovní korespondence). Naše pojetí RSOP (JSOP) nemůže být definitviní, je pouze hypotetické a vychází z praktických a teoretických poznatků, které jsme získávali při shromažďování a vlastní analýze materiálu a studiu literatury zaměřené na stejnou problematiku. 2.3 Historický exkurz do vývoje obchodu a podnikatelství v Rusku Zařazením této podkapitoly chceme ukázat, že podnikatelstvím, především jedním jeho významným oborem obchodem, se zabývala velká část ruské společnosti v různých historických obdobích. Jestliže existovala sociální vrstva a zároveň profese, musela existovat také profesní mluva (nejprve jen její hovorová podoba) se specifickou oborovou slovní zásobou. Vzhledem k velkému časovému rozpětí historického pohledu, téměř 1000 let existence ruského podnikatelství, a množství nových faktografických údajů jsme rozdělili náš exkurz podle historických mezníků do dvou etap: I. etapu formování středověkého obchodu (od poloviny 9. století do konce 17. století); II. etapu formování buržoazního a kapitalistického podnikání (od počátku 18. století do počátku 20. století). 2.4 Sémantika klíčových slov JSOP - коммерция, коммерсант, бизнес, бизнесмен a jejich derivátů ve 20. století Ve 20. století koexistovaly v ruštině i v češtině vedle domácích slov торговля, предпринимательсто, obchod, podnikání cizí termíny коммерция, бизнес, komerce, byznys/business. Proměny jejich interpretace v dobových 18

encyklopediích a lingvistických slovnících reflektovaly proměny politickospolečenského systému v obou zemích během tohoto století. V ruských encyklopedických a lexikografických pracích výklad slova бизнес, бизнесмен odpovídá častěji jeho reálnému významu, tj. domácím ekvivalentům предпринимательство, предприниматель, дело, делец nebo занятие, než v českých. Tam jsou u slova byznys/business uváděna ve většině případů nesprávné ekvivalenty obchod, оbchodní činnost, hospodářské podnikání apod. odlišné od skutečného sémantického jádra slova tj podnikání, podnik. Rozdíl mezi oběma jazyky je patrný v počtu derivátů utvořených od cizích tvarů, v ruštině je jich více (viz příklady v tabulce), zatímco čeština používá jen základní cizí jednoslovná substantiva, ojediněle kompozita (viz tamtéž). V obou jazycích je slovo бизнес/byznys za socialismu spojováno výhradně s podnikatelskou činností v kapitalistické společnosti, a mělo proto až do konce 80. let pejorativní podtext. Cizí termíny бизнес/byznys а коммерция /komerce nelze chápat jako synonyma, neboť rozdíl v jejich sémantice je zřejmý: oblast podnikání, dnes často v obou jazycích zvaná oblastí бизнеса/byznysu zahrnuje širokospektrou sféru podnikatelských aktivit, jejichž účastníci sledují primárně jeden cíl: finanční zisk (oblast obchodu, podnikání ve výrobní sféře, ve službách apod.). Nejde tedy jen o коммерцию/komerci, jejímž synonymem je domácí výraz торговля/obchod, ta tvoří jen jednu, avšak velmi významnou formu podnikání. Za nejvýstižnější považujeme současný výklad pojmů G. N. Skljarevské (1998, 2001). Následující tabulka obsahuje porovnání ruských a českých cizích a domácích ekvivalentů obou klíčových slov a jejich derivátů: коммерция komerce коммерсант komercialista (v souč. češtině se nepoužívá) коммерциализация komercialisace komercialismus kommercialisování торговля obchod торговец trhovec (v souč. češtině ojediněle) бизнес предпринимательство byznys, business бизнесмен byznysmen, businessman бизнесменка бизнесменша бизнесвумен бизнес-леди бизнесменство бизнес-класс бизнес-партнер бизнес-план byznysplán бизнес-программа бизнес-центр byznyscentrum podnikání предприниматель podnikatel Pozn. Počet sdružených pojmenování s komponentem бизнес /byznys neustále v obou jazycích roste, přičemž ruština má znatelný početní převahu. 3. Typologie slovotvorně lexikálních způsobů obohacování lexika RSOP ve srovnání s ČSOP (na materiálu z EK periodik) 19

Třetí kapitola, která voří základní a nejobsáhlejší část práce, je tvořena dvěma podkapitolami, z nichž každá je členěna na další dílčí podkapitoly. V první z uvedených dvou se zabýváme typologií a analýzou specifik aktuálních uzuálních způsobů obohacování lexika RSOP, v druhé se pak zmiňujeme o některých aktuálních neuzuálních slovotvorných způsobech (okazionalizmech a kalambúrech) a produktivních frazeologizmech. 3.1 Aktuální uzuální způsoby slovotvorby v současné ruštině a jejich zastoupení ve sledované funkční varietě jazyka Obohacování slovní zásoby současné ruštiny probíhá jak tradičními, tak i méně tradičními způsoby: 1. slovotvorbou (derivace, kompozice, abreviace); 2. přejímáním slov a slovních spojení z cizích jazyků; 3. vznikem sémantických neologizmů (rozvojem polysémie). Ruská lingvistika sleduje dlouhodobě procentuální zastoupení výše uvedených způsobů rozšiřování lexika (např. Институт лингвистических исследований Российской Академии Наук v Petrohradě). Statistické údaje ze 60. a 70. let 20. století ukazují, že 85% nových slov vzniklo v těchto desetiletích pro ruštinu tradičními způsoby slovotvorby (viz 1), 8% tvořily sémantické neologizmy a 7,5% přejímky z cizích jazyků (Kotělova, Sorokin 1973, 1984). Od konce 80. let se situace v oblasti způsobů obohacování ruského lexika v souvislosti se změnou společenského zřízení začíná měnit. Sílí proces internacionalizace slovní zásoby, v hojné míře je ruština obohacována přejímkami z angličtiny britské i americké, výrazně se aktivizují především procesy kompresivní slovotvorby, rozvíjí se polysémie a hovoří se též o terminologizaci, determinologizaci a žargonizaci jazyka. Zmíněné inovační procesy jsou analyzovány buď z aspektu sociolingvistického (trend převažující v současné v ruské lingvistice), anebo jako problém komparatistický sledující a porovnávající podobné vývojové procesy v jiných národních jazycích. Při excerpci ruských EK periodik jsme zjistili, že ke specifikům RSOP v nich realizované patří ve slovotvorně lexikální rovině: 1. výskyt velkého množství všeobecných ekonomických a specifických oborových podnikatelských termínů (internacionalizmů a anglicizmů), 2. výrazné uplatňování některých kompresivních slovotvorných způsobů obohacování lexika, 3. přítomnost nových frazémů, okazionalizmů a kalabúrů. Toto zjištění nás proto vedlo k rozhodnutí zaměřit svůj výzkum na analýzu: 1. přejímek a cizích slov a na jejich porovnání s výskytem v českých EK periodikách; 2. produktivních internacionálních substantivních sufixů uplatňujících se při nominacích některých populárních nových importních výrobků především v sektoru elektrotechniky a na jejich porovnání s českými ekvivalenty; 3. produktivních kompresivních způsobů slovotvorby, tj. kompozice a abreviace jako výsledků univerbizace; 4. charakteru okazionalizmů, kalambúrů a frazeologizmů jako neuzuálních, ale příznakových způsobů obohacování slovní zásoby v EK tisku. 20

3.1.1 Přejímky a cizí slova v ruském a českém EK periodickém tisku 3.1.1.1 Teoretická východiska a příčiny přejímání slov Terminologické vymezení pojmu cizojazyčná přejímka není v ruské lingvistice jednoznačné. Někteří lingvisté přijali Krysinovo (1968) rozlišení na «заимствованные слова» а «иноязычные слова». Za «заимствованные» v úzkém slova smyslu jsou jimi považována ta slova, která fungují v ruštině delší dobu a stala se už součástí ruské slovní zásoby (budeme užívat ekvivalent přejatá ), zatímco «иноязычные» jsou cizí neologizmy, které se v ruštině dosud plně neasimilovaly (foneticky nebo morfologicky). V. M. Aristova (1978) rozlišuje «вкрапления» (přejímky v originální podobě), «заимствования» (přejímky v transformované podobě), «кальки» (ruská vnější foma, ale cizí vnitřní) а «полукальки» (částečně ruská, částečně cizí). Wójtowicz (1984) rozlišuje tři typy přejímek: «собственно заимствованные» - траст/trust, «полукальки» - эскалация/escalation, «кальки»: a) slovotvorné - небоскреб/sky-scraper, b) sémantické гусеница/caterpillar. L.M. Bašova (1989) hovoří o dvou základních typech: «заимствованиях» а «квазизаимствованиях», které dále klasifikuje: první typ «заимствования» dělí do čtyř podskupin: na «варваризмы» (přejímky v originální podobě - small talk), «транслитерированные слова» (маффинсы), «собственно заимствованные слова» (аутсайдер) а «интернационализмы» (политика). Druhý typ «квазизаимствования» člení do tří podskupin: na «собственно переоформленные» слова (нотация), «словамиксты» (фритюрница) a «слова-гибриды» (маникюрша). G.I. Skljarevskaja (1994) navrhla pro slova odvozená od cizího základu ruskými afixy (v klasifikaci Bašové poslední dvě podskupiny) termín «обрусевшие слова» (инвестиция). M.L. Fermova (1994) dělí přejímky stejně jako L. P. Krysin na dva zakladní typy: «заимствованные» a «иностранные» а ty pak z aspektu sémanticko-strukturálního na další podskupiny: 1. aktualizované přejímky - např. аукцион, индексация, карт-бланш; 2. přeorientované přejímky (změna hodnoty) - např. бизнес, брокер, спонсор; 3. determinologizované přejímky - např. аутсайдер, прессинг, таймаут; 4. slova, která si zachovala strukturu slov-prototypů - např. бартер, дилер, ноут-бук; 5. slova utvořená od cizích základů, ale ruskými afixy (morfologické hybridy) - např. индексирование, спонсорство. Existují i jiné nové klasifikace výhradně anglických přejímek (např. Krysin, 2000): 1. přejímky označující nové reálie, tj. slova, která se používají jen pro označení cizích reálií (exotizmy) - např. сэконд-хенд, селинг, барби; 2. přejímky bez vztahu k novým reáliím, tj. slova, která se používají pro charakteristiku jak cizích, tak domácích reálií - např. пепси-кола, снэкбар, гамбургер. Velmi populární je dnes v ruské lingvistice pojem «варваризм». Označuje se jím v přítomnost cizích slov, slovních spojení či vět v ruském textu bez změny jejich originální grafiky. Kolesov (1998) jimi označuje přejímky, které ruština nepotřebuje, neboť má své domácí označení pro daný předmět či jev. Dříve tak byly označovány jen latinismy, dnes převážně anglicizmy, které se objevují zejména v reklamních 21

textech, ale i v jiných textech v EK tisku např. v názvech cizích firem, institucí, také značek aut, v pojmenováních užívaných v oblasti počítačové techniky ad. např. американская компания General Motors; Skoda в Чехии; режим on-line ad. Přikláníme se ke tradiční klasifikaci a v naší analýze budeme rozlišovat slova přejatá a cizí. Za přejatá slova («заимствованные») chápeme ta slova, která se už v ruštině užívají dlouhou dobu a která společnost už akceptovala. Jako cizí slova («иностранные») chápeme slova označující novou realitu, kterou přinesl přechod k tržní ekonomice (anglicizmy neologizmy, neosémantizmy, aktualizovaná slova) pronikající ve velké míře ze západních zemí (Anglie, USA). 3.1.1.2 Typologie a klasifikace přejímek v RSOP Stěžejním cílem této podkapitoly je prezentace výsledků analýzy nashromážděných přejatých a cizích substantiv (internacionalizmy, anglicizmy), které představují aktuální, produktivní a specifickou vrstvu slovní zásoby současné RSOP, a zároveň komparace jejich ekvivalentů v češtině. Shromážděné přejímky jsme analyzovali ze tří hledisek: lexikálně-tématického, chronologického a strukturálně-formálního hlediska Lexikálně-tématické hledisko: K nejaktuálnějším lexikálně-tématickým skupinám v RSOP, v nichž se přejímky objevují nejčastěji, patří: I. Ekonomická terminologie finanční, bankovní, burzovní, názvy rozmanitých ekonomických procesů: (1) internacionalizmy, (2) anglicizmy II. Názvy účastníků podnikatelských profesí a aktivit: (1) anglicizmy, (2) internacionalizmy III. Názvy výrobků z oblasti spotřební (elektrospotřebičů) a počítačové techniky: (1) anglicizmy, v menší míře internacionalizmy. IV. Názvy stravovacích a nákupních prostorů, druhů nových jídel, nápojů: (1) anglicizmy, v menší míře internacionalizmy. V. Pojmenování v rámci ostatních služeb: telekomunikace, sport, relaxace, odívání, kosmetika, kultura: (1) anglicizmy, v menší míře internacionalizmy Materiálový korpus, který se nám podařilo vytvořit, obsahuje souhrně 735 přejímek (internacionalizmů a anglicizmů), z tohoto počtu tvoří asi 400 přejímek I. lexikálně-tématické skupiny, a to: 208 ekonomické internacionalizmy, 184 ekonomické anglicizmy, asi 120 přejímek II. lexikálně-témetické skupiny, a to: 57 internacionalizmy názvy podnikatelských aktivit, 64 anglicizmy názvy podnikatelských aktivit. Zbývajících 222 jen anglicizmy v tématických skupinách III, IV, 5 (neologizmy, neosémantizmy, aktualizované anglicizmy). Poměr zastoupení internacionalizmů a anglicizmů v I. lexikálně-tématické skupině je v našem vzorku 208:184 ve prospěch internacionalizmů (některé však nejsou jen úzce oborově jednoznačné). Internacionalizmy převažují v delších výkladových a informačních textech zaměřených na otázky související s obory ekonomiky, nejvíce v textech s problematikou sféry financí a bankovnictví. Při srovnávání internacionalizmů v angličtině, němčině, ruštině a češtině jsme zjistili, že všechny jazyky upřednostňují internacionální před domácí podobou pojmenování. Výjimkou je němčina, která častěji upřednostňuje domácí ekvivalent (asignace 22