Výtvarně projevové typy žáků
Výtvarně projevový typ: = charakteristické odlišnosti ve způsobu pozorování a přepisu viděného do výtvarné podoby souvisí s psychologickým typem (vzájemná podmíněnost není popsána; můře docházet i k disproporcím) většina jedinců je směsí typů určitým typem je přirozeně i učitel (nutné si to uvědomovat a diferencovat zaměření)
Diachronní vymezení: V. Löwenfeld a, typ optický (vizuální) navazuje vizuální kontakt, prohlíží si ve vlastní tvorbě: spíše popisuje a zaznamenává u portrétu se zaměřuje na oči b, typ hmatový (haptický) reaguje na hmatové podněty prožívá tělové vjemy a pomocí vlastního těla si uvědomuje prostor
Diachronní vymezení: H. Read převzal čtyři základní kategorie od C.G. Junga: a, myšlení organický typ (pozorování a promýšlení vztahů) a enumerativní typ (pozorování a dokumentace četnosti prvků a jejich druhů); b, cítění dekorativní typ (vazba na formu, barvu, stylizaci a rytmus) a imaginativní typ (představy, cit, fantazie) ; c, smysly vciťovací typ (atmosféra, detail) a haptický typ d, intuice rytmickécelky a strukturální plochy
Typ vizuální, imaginativní a dekorativní 1, převážně vizuálně cítící a reagující žák zájem o objektivní a věcný záznam světa = zpodobnění v dětství bohatá kresba s řadou detailů brzy ztrácí spontaneitu prostor zprvu buduje od země, později v plánech nebo používá perspektivní zkratky grafika a modelování udržuje spontaneitu déle (ovládání nástrojů a nářadí)
Podtypy: a, intelektuální rád vysvětluje popisuje+ rentgenový pohled, popisky mapky, doplňující texty b, konstruktivní typ linie, barvy a tvary spojuje s cítěním plochy a prostoru pro vše si vytvářísystém c, prostorový typ člení plochu kompozice používá perspektivu, půdorysné nebo prostorové plány d, analytický přemýšlí, srovnává, řadí do souvislostí vyhovuje mu práce v cyklech
Obtíže: krize kresebného projevu nastupuje předčasně a trvá velmi dlouho malířský projev se váže na reálnou barevnost nedovoluje užití nadsázky postupně se mění na kresbu štětcem linie kresby působí toporně práce z představivosti ztrácí barevnost ustupuje spontaneita i jistota výtvarného podání zaměřuje se na přesnost a čistotu provedení mizí cit pro formát malé, drobné motivy
Řešení: citlivý přístup uvolňují se při výtvarné hře nebo kresbě, kde chybí možné srovnání s realitou zúžený výběr vyjadřovacích prostředků (x širší pole hledání výrazu) lepé se cítí mezi staršími žáky (krize není tolik patrná)
2, Převážně imaginativně cítící a reagující žák prožívá smyslové podněty, koncentruje se na vlastní tělesné a duševní reakce a hlubší úvahy o světě užívá nadsázku, asociaci a symboliku intenzivní vnitřní život stále porovnává práci s představou tvoříoriginálně (vlastní vztah k námětu) prostor vytváříjako snovou či scénografickou kulisu kresba je měkká, plynulá malba vytváříharmonickécelky
Podtypy: a, lyrický harmonický projev zaměřený na niterné pocity b, silný impulzivní velkorysý, sebejistý c, haptický fyzické nasazení zaujatý vášnivě tvoří; nezaujatý odmítá kompromis, nepracuje, nudí se d, oslabený haptický typ spontánní, soustředěný, neodmítá témata
Obtíže: krizi pociťují jen vzácně nebo velmi nevýrazně projev souvisí s emocionalitou, takže nenastává kontrast reality kresba není objektivní (užívá nadsázku) necítí potřebu perspektivně vyjadřovat prostor dekorativní úlohy ho nudí a nezajímají nezajímá ho celá šíře látky (vybírá si jen části) často trpí nezájmem
3, převážně dekorativně cítící a reagující žák za výtvarné hodnoty považuje linii, gesto, tvor, barvu, materiál (estetické potěšení) až do dospělosti užívá grafické znaky z dětství (boční nebo frontální pohled) chybí mu objektivní charakteristika viděného v malbě užívá harmonie i zářivé kontrasty barvami vyjadřuje spontánní kompoziční cítění (ne realitu, ani prožitky) prostor redukuje do pásů, nebo ho zcela potlačuje (užívá průsvitnost)
podtypy: a, dekorativně monumentální cit pro barevné vztahy, kontrasty, svítivé tóny, rytmus a plochu formátu vyjadřuje se plošně, stylizovanými tvary, které často lemuje konturami b, ornamentální zaměřen na zdobnost grafický dekor i uvnitř siluet, pozadí povyšuje nad námět pozadí často tvořeno zvlněnou čárou se zdobnými prvky
Obtíže: zažívá nezdary, ale krizi často nevnímá nedaříse mu věcné zobrazení skutečnosti brání se perspektivní redukci těžko se soustředí na vlastní niterné stavy těžko je motivován učitelem
4, Převážně syntetizující, smíšený typ spojuje předešlé je všestranný, sebejistý, pohotový, manuálně zručný krize má jednodušší průběh (žák ji umí kompenzovat) obtíže mají spíše psychologický ráz nechce zkoušet nové (má své fční postupy) je povrchní (snadnost výtvarného výjadření)
Vyjádření námětu a podoba a vývoj ikonografických schémat: Zpodobnění člověka vizuální typ hlava z profilu a poloprofilu; složitější postoj a oblečení; toporné vyjádření pohybu; končetiny v zákrytu; oslabený vztah mezi postavami a prostředím imaginativní typ pokouší se zachytit pohyb a mimiku; neodděluje končetiny; užívá profil a poloprofil, ale nadsazuje jejich charakteristické rysy
Vyjádření námětu a podoba a vývoj ikonografických schémat: dekorativní typ užívá schémat panáka; pohyb zdůrazňují všechny končetiny; postava v celém formátu smíšený typ skládá tělo z jednotlivých částí; schematicky naznačuje tvář; nehledá podobu; pohyb opakuje jen v několika variacích, detaily s věkem ubívají
Literatura: Roeslová,V. Didaktika výtvarné výchovy