Investiční oddělení Únor 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem března vzrostly spotřebitelské ceny během února o pouhých 0,1 procenta. V meziročním srovnání pak inflace zpomalila na 2,0 procenta po 2,2 procenta v lednu, což představuje nejnižší růst cen on března 2007. Inflace se nachází na spodní hranici cílového pásma centrální banky, nicméně zůstává zhruba 0,5 procenta nad prognózovanou hodnotou. Důvodem je nárůst cen pohonných hmot z důvodu oslabující koruny a menší než očekávaný pokles cen potravin. V nejbližší budoucnosti se očekává další pokles inflace, nicméně jeho tempo již nebude tak výrazné. V únoru došlo k dalšímu výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti v tomto měsíci vzrostla na úroveň 7,4 procenta po 6,8 procenta v lednu. Tento údaj je horší než očekávala většina analytiků. Dále navíc pokračoval pokles volných pracovních míst, což předpovídá další nárůst míry nezaměstnanosti v následujících měsících. Odhady analytiků hovoří o překročení osmiprocentní hranice do konce letošního roku. Obavy obyvatel z dopadů globální finanční krize a ztráty zaměstnání mají za následek výrazné omezování spotřeby. Maloobchodní tržby v prosinci spadly meziročně o 2,9 procenta po poklesu o 6,3 procenta v listopadu. Za celý rok 2008 vzrostly tržby o pouhých 0,5 procenta, což je výrazné zpomalení oproti 7,5 procentnímu růstu v roce 2007. Negativní vývoj pokračoval také v oblasti zahraničního obchodu. Obchodní bilance sice v lednu vykázala přebytek ve výši 3,5 miliardy korun, nicméně tohoto výsledku bylo dosaženo díky relativně většímu poklesu dovozů oproti vývozům. V meziročním srovnání se navíc jedná o zhoršení ve výši 8,3 miliardy korun a nejhorší výsledek za posledních pět let. Běžný účet platební bilance vykázal za rok 2008 deficit ve výši 113,9 miliardy korun, což je mírné zhoršení oproti roku 2007, kdy dosáhl deficit úrovně zhruba 111 miliard korun. V poměru k HDP dosahuje loňský deficit úrovně 3,1 procenta, což je relativně dobrý výsledek v porovnání se zeměmi jako je Polsko či Maďarsko. Vzhledem k postupující recesi se i tady čeká další zhoršení situace. Poslední údaje o vývoji průmyslové produkce potvrzují výrazné zpomalení domácí ekonomiky. Průmyslová výroba v prosinci klesla meziročně o 14,6 procenta po poklesu o 17,4 procenta v listopadu. Jedná se opět o větší propad než očekávala většina analytiků, kteří v průměru očekávali zhruba jedenáctiprocentní pokles. Průmyslová výroba klesá třetí měsíc v řadě a vzhledem k pokračující globální recesi se v blízké budoucnosti nedá očekávat výrazné zlepšení. Na únorovém měnově-politickém zasedání snížila ČNB klíčové úrokové sazby o 50 bazických bodů. Čtrnáctidenní REPO sazba tak nyní činí 1,75 procenta. Banka navíc prezentovala aktuální makroekonomickou zprávu, ve které revidovala své očekávání růstu ekonomiky i inflace směrem dolů. To dává prostor pro další snížení úrokových sazeb, nicméně ochota ČNB snižovat sazby bude velmi záviset na vývoji kurzu koruny vůči euru. Vzhledem k tomu, že se koruna nachází na výrazně slabších úrovních oproti odhadům ČNB, dá se v nejbližší budoucnosti očekávat spíše stabilita úrokových sazeb. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Finanční krize se stále více a více projevuje ve většině makroekonomických čísel a to nejen na Slovensku. Silné a rychlé zpomalení velkých ekonomik se začíná ukazovat na střídmé spotřebě jejich obyvatel. Po bankách, automobilkách přichází na řadu také zbytek ekonomik. Čísla v únoru potvrdila již nastoupený negativní trend bez sebemenšího náznaku zlepšení. V nejbližších měsících lze předpokládat výraznější výpadky výroby, propouštění a omezování investic v rámci takřka všech sektorů ekonomiky. Výsledkem je a bude růst nezaměstnanosti, umírněný růst mezd a prudký pokles inflace. Po relativně prudkém snižování sazeb v Eurozóně si Evropská centrální banka (ECB) v únoru vybrala pauzu. Avšak tato neflexibilita ji může stát draho. Stále relativně přísná měnová politika může padající ekonomiky uvrhnout do ještě větší recese než kam se aktuálně hroutí, proto se dá očekávat, že ECB velmi rychle v březnu sníží sazby směrem k 1,5 procent. Uvolnění měnové politiky je jistě žádoucí, ale je otázkou, jestli paralyzovaný finanční systém tyto úlevy dostatečně rychle poskytne chřadnoucím firmám a domácnostem a tím podpoří poptávku a nový rozběh ekonomik. Hlavní starostí centrálních bank (ve spolupráci s fiskální expanzí štědře nabízenou jednotlivými státy) již není budoucí inflace, ale zdraví a funkčnost bankovního sektoru a podpora růstu ekonomik takřka všemi dostupnými prostředky. Ruku v ruce s propadem průmyslu klesá i poptávka a ceny komodit - barel ropy (i přes prudké snižování těžby ze strany OPEC) již stojí kolem 40 USD, přičemž ještě v červnu se cena blížila hranici 150 USD/barel. V USA jsou sazby centrální banky již úplně na nule a do popředí se dostal další nástroj k uvolňování měnové politiky tzv. kvantitativní uvolňování. Co se týče ekonomiky Slovenska, je situace vážná, ale na druhou stranu mnohem lepší než bývalých středoevropských kolegů přistupujících do EU. Obrovskou výhodou je již přijaté euro, které chrání Slovensko před obrovským výprodejem aktiv v důsledku stahování investorů ze zemí, které mají svojí vlastní a tedy mnohem rizikovější měnu než je euro či dolar. Maďarsko muselo dokonce požádat o úvěr, aby mělo na splácení svých dluhů v euru. Následkem toho se zhroutily lokální dluhopisové trhy a jednotlivé měny silně oslabily. Nicméně, zpomalení a příchod krize je patrný i na Slovensku. Ministerstvo financí snížilo odhad růstu v roce 2009 z 4,6 na 2,4 procenta (před půl rokem byl odhad ještě na 6,5 procentech). Toto zpomalení bude také znamenat snížení daňových příjmů asi o 1 procento DPH, což zvýší plánovaný deficit rozpočtu. V únoru byla publikována čísla o růstu ekonomiky za 4. čtvrtletí. Růst HDP byl spočítán na úrovni 2,3 procenta (očekávány byly 3 procenta) oproti 7,0 procentům ve 3. čtvrtletí 2008. Inflace již klesla na 3,7 procenta a nadále lze očekávat její pokles. Nezaměstnanost dále povyskočila na 9,0 procent z 8,4 procent, kdy před půl rokem byla ještě 7,4 procent. Také čísla z průmyslové produkce (-16,8 procent meziročně!!!) a maloobchodních tržeb (3,2 procenta) ukazují na jasný trend zhoršování a tím pádem ochlazující se dynamiku růstu ekonomiky. Výše zmíněné důvody byly hlavním impulsem, který táhne dolů výnosy státních dluhopisů. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Delší splatnosti relativně ztrácejí na hodnotě s tím, jak roste jejich riziková přirážka, kde se projevuje strach ze schopnosti jednotlivých ekonomik profinancovat přicházející dluhy. Euro v průběhu února dále oslabovalo oproti dolaru. Důvodem může být úprk investorů zpět do bezpečného dolaru, další pokles sazeb v EMU a očekávání, že se US lépe popere s krizi než stará Evropa.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Koruna pokračovala v oslabování vůči klíčovým měnám zhruba do poloviny února, kdy vystoupili někteří členové bankovní rady s verbální intervencí ve prospěch domácí měny. Od té doby se trend otočil a koruna začala posilovat. Trhy však zůstávají nadále velmi nervózní, což se projevuje ve zvýšené volatilitě. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Euro pokračuje v mírném oslabovaní vůči dolaru, které zahájilo již v polovině prosince. Od své nejsilnější hodnoty oproti dolaru již euro oslabilo o 12%. Důvodem může být úprk investorů zpět do bezpečného dolaru a očekávání, že se US lépe popere s krizi než stará Evropa se svými neflexibilními a nesourodými strukturami. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Přes snížení úrokových sazeb ze strany ČNB jsme byli v únoru svědky postupného mírného růstu tržních úroků na peněžním trhu. Důvodem byly komentáře guvernéra Tůmy, který naznačil, že se zřejmě nacházíme blízko dna pokud jde o nastavení úrokových sazeb. Jiní členové bankovní rady navíc nevyloučili možnost zvýšení úrokových sazeb v případě pokračujícího oslabování koruny. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících:
Slovenská republika Na grafu je vidět, jak bojuje Evropská centrální banka s krizí, s poklesem inflace a s nedůvěrou ve finančním sektoru. Rychlý pokles sazeb z 4,25 procent na aktuálních 2,00 procenta je bezprecedentní, ale není nejspíše ještě u konce. S velkou pravděpodobností lze očekávat další pokles refi-rate již začátkem března. Sazby peněžního trhu na tuto situaci reagují pozitivně a klesají směrem dolů, čímž zlevňují krátké peníze bankám a následně by měly zlevnit také půjčky ostatním subjektům. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB a 1M resp. 12M Euriboru za posledních 12 měsíců: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika V únoru se výnosová křivka českých státních dluhopisů posunula o více než 50 bazických bodů výše, přičemž relativně nejvyšší nárůst výnosů zaznamenaly dluhopisy se splatností 4 až 6 let. K tomuto pohybu došlo v souvislosti s globálním zvyšováním rizikových prémií, kdy investoři přesouvají prostředky z rizikových aktiv do bezpečí amerických a německých státních dluhopisů. Likvidita na domácím trhu zůstává stále velmi nízká. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:
Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Rostoucí averze vůči riziku ze strany investorů se projevila dalším zvýšením rizikové prémie českých státních dluhopisů oproti německým. Výnosy českých dluhopisů se u některých splatností nachází o více než 200 bazických bodů nad německými.
Slovenská republika Zpomalující růst ekonomik, viditelný pokles inflace či dokonce její očekávaná neexistence a další snižování základních sazeb podpořily pozitivní náladu na dluhopisových trzích. Trochu stranou zůstaly tento měsíc slovenské státní dluhopisy. Jejich ceny nerostly tak výrazně jako u jiných státních dluhopisů. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Delší splatnosti relativně ztrácejí s tím, jak roste jejich riziková přirážka, kde se projevuje strach ze schopnosti jednotlivých ekonomik profinancovat přicházející dluhy (nižší výběr daní, podpora bank, podpora spotřeby). Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Následující graf znázorňuje relativní srovnání slovenské výnosové křivky oproti státním dluhopisům v Eurozóně (německé bundy ) a tzv. swapovým sazbám. Je vidět, že slovenské státní dluhopisy díky své větší rizikovosti nesou mnohem (cca o 1-2 procenta) větší výnos než německé.
D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy, bohužel, i v únoru navázaly na negativní výkonnost z předchozího měsíce a prodloužily periodu nejhorších výkonností na počátku roku vůbec. Akciové trhy měly opět optimistický začátek měsíce, kdy v prvních dvou týdnech zaznamenaly nárůst okolo 5% v porovnáním s koncem předchozího měsíce. Růst akciových trhů v první polovině měsíce byl způsoben pozitivní náladou a nadějí, že globální ekonomika dosáhla svého dna. Svědčily o tom pozitivní data z Číny a lepší než očekávaná data z amerického realitního trhu, kde vzrostly nad očekávaní prodeje domů. Dalším faktorem, který přispěl k růstu akciových trhů, bylo očekávání ohledně oznámení a schválení stimulačního balíčku americké vlády. Bohužel nedostatek detailních informací a narůstající skepse ohledně efektivnosti vládního úsilí nastartovat ekonomiku měl za následek pokles akciových trhů. Negativně také působily světová makroekonomická data, která signalizovala spíše zhoršení ekonomické situace napříč světovými regiony. Zejména zvyšující se nezaměstnanost a propad průmyslové výroby. Akciové trhy nadále vykazovaly velmi vysokou denní volatilitu, která se zejména projevuje v době zveřejňování důležitých ekonomických zpráv. V uplynulém měsíci musely znovu některé vlády vynaložit další úsilí na podporu bankovního sektoru, britská vláda zvýšila svůj podíl v bance RBS (Royal Bank OF Scotland) na 70%. Vládní intervence podpořily banky v Evropě (například BNP Pariba, KBC, Credit Agricol). Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -17,22% -15,40% -11,69% -9,58% -9,66% -9,08% Od 1.1.2009-25,32% -26,96% -22,72% -6,38% -10,07% -6,13%
VÝHLED Prohlubující se globální finanční krize a obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou i nadále hlavním tématem finančních trhů. Lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu. O propadu USA a ostatních rozvinutých ekonomik do recese již není pochyb. Otázkou zůstává její hloubka a délka trvání. Aktuální data navíc ukazují, že se nacházíme v nejhorší globální recesi od velké krize třicátých let minulého století. Takové prostředí logicky zůstává nepříznivé pro investice do rizikových druhů aktiv typu akcií či korporátních dluhopisů. Naopak relativně nejbezpečnější státní dluhopisy by mohly i nadále z této nervozity profitovat. Ekonomické zpomalení s sebou pravděpodobně přinese významné snížení inflace a centrální banky se budou i nadále snažit zmírnit dopady finanční krize na reálnou ekonomiku snižováním úrokových sazeb. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.