Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Program Iniciativy Společenství EQUAL Roční implementační zpráva za rok 2008 Schváleno MV CIP EQUAL procedurou per rollam dne 22. 9. 2010
Seznam zkratek Zkratka CIP EQUAL ČR DPA ECDB EK ES ESF ESZ EU IOP JPD 3 MMR MPSV MSSF MŠMT MV MŽP NKÚ NNO NPS NTS NUTS OP RLZ OP LZZ OP PA OP VK PD CIP EQUAL Phare PCO PS PwC RIFE RIZ RLZ RP RPS ŘO Význam zkratky Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) Česká republika Smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) Evropská Komise Evropská Společenství Evropský sociální fond Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Integrovaný operační program Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí Nejvyšší kontrolní úřad nevládní nezisková organizace Národní podpůrná struktura Národní tematická síť nomenklaturní statistická územní jednotka Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Praha adaptabilita Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost Programový dodatek CIP EQUAL forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) platební a certifikační orgán pracovní skupina PricewaterhouseCoopers informační systém: Remote Input for EQUAL roční implementační zpráva rozvoj lidských zdrojů rozvojové partnerství Rámec podpory Společenství řídící orgán
SF SR TA TCA ÚOHS ÚP strukturální fondy státní rozpočet technická asistence smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational co-operation agreement) Úřad na ochranu hospodářské soutěže úřad práce 3
Obsah: SEZNAM ZKRATEK... 2 OBSAH:... 4 ÚVOD... 6 1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ... 7 1.1 VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ... 8 1.2 NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ... 8 2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ... 9 2.1 CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK... 9 2.2 POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ... 9 2.2.1 Postup a výsledky Akce 3 prvního kola... 9 2.2.2 Postup a výsledky Akce 2 a 3 druhého kola... 9 2.3 MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU... 10 2.4 IMPLEMENTACE PRINCIPŮ CIP EQUAL... 18 2.5 PODMÍNKY IMPLEMENTACE A PŘÍPADNÉ PROBLEMATICKÉ OBLASTI... 18 2.6 DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B)... 19 3. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU... 20 3.1 FINANČNÍ DATA CIP EQUAL... 20 3.2 FINANČNÍ PREDIKCE... 22 3.3 PRAVIDLO N+2... 23 3.4 INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL... 24 4. ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ (ZAJIŠTĚNÍ KVALITY A EFEKTIVITY) PROGRAMU... 25 4.1 MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT... 25 4.1.1 Národní podpůrná struktura a technická asistence... 25 4.1.2 Řízení kvality... 28 4.1.3 Monitorovací výbor... 29 4.1.4 Evaluace... 30 4.1.5 Sdílení dat a výstupů na úrovni EU... 38 4.1.6 Finanční kontrola... 39 4.2 HLAVNÍ PROBLÉMY... 42 4.2.1 Shrnutí případných nedostatků a nápravných opatření... 42 4.2.2 Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy)... 42 4.2.3 Vliv případných nesrovnalostí na finanční stránku implementace... 42 4.3 PUBLICITA... 43 5. SOULAD S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ... 46 5.1 CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ... 46 5.2 SHODA S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ... 46 5.2.1 Evropská strategie zaměstnanosti a roční směrnice ESZ... 46 5.2.2 Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení... 46 5.2.3 Veřejná podpora... 47
5.2.4 Ochrana životního prostředí... 48 5.2.5 Prosazování rovnosti mezi ženami a muži... 48 5.2.6 Veřejné zakázky... 48 6. PŘÍLOHY... 49 6.1 PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED PROJEKTŮ CIP EQUAL... 49 6.2 PŘÍLOHA Č. 2: PŘEHLED PROVEDENÝCH KONTROL... 52 6.3 PŘÍLOHA Č. 3: INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL... 56 6.4 PŘÍLOHA Č. 4: MONITOROVACÍ INDIKÁTORY CIP EQUAL... 58 5
Úvod V souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech předkládá řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, čtvrtou roční implementační zprávu. Zpráva se vztahuje k programovému období 2000 2006 a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice za rok 2008. Implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL probíhala i v roce 2008 nadále úspěšně, a to po věcné i finanční stránce. V roce 2008 projekty i tématické sítě již postupně ukončovaly své aktivity, validovaly své inovativní produkty pro znevýhodněné skupiny na trhu práce a dále je šířili za účelem jejich co nejširší aplikace do politiky a praxe. Rok 2008 byl tedy pro CIP EQUAL v ČR především rokem dokončení přenosu vytvořených výstupů k jejich potenciálním uživatelům a rokem ukončování projektů. Nadále také probíhal přenos zkušeností s implementací principů EQUAL do programů ESF 2007-2013. Významným krokem směrem k maximalizaci možného dopadu výsledků bylo pro CIP EQUAL v druhé polovině roku 2008 zahájení prací na vytvoření on-line databáze produktů ESF. Ta by měla postupně zahrnout nejen produkty obou kol Iniciativy Společenství EQUAL v ČR, ale i inovativní výstupy dalších programů ESF v ČR, které již byly nebo teprve budou vytvořeny. Tato databáze, v níž si uživatelé budou moci zdarma stáhnout vytvořené produkty k vlastnímu využití, by měla usnadnit co nejefektivnější využití všeho, co bylo díky Iniciativě Společenství EQUAL v České republice vytvořeno. 6
1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ Specifický kontext CIP EQUAL Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 projekty CIP EQUAL postupně ukončovaly své aktivity a dokončovaly šíření a mainstreaming svých výstupů (který začal a průběžně probíhal již v předchozích obdobích), je možné konstatovat, že změny v socio-ekonomických podmínkách implementace, ke kterým došlo v roce 2008, již neměly zásadní vliv na realizaci CIP EQUAL na projektové úrovni. Hospodářský pokles se svými negativními dopady do společnosti (vyšší nezaměstnanost, obtížnější podmínky pro podnikání, vyšší riziko sociálního vyloučení ad.) však představovala impuls pro řídící orgán CIP EQUAL pro zintenzivnění svých aktivit v oblasti mainstreamingu (např. mediální kampaň, příprava databáze produktů) tak, aby se vytvořené inovativní nástroje a přístupy dostaly co nejdříve ke svým adresátům a pomohly řešit problémy znevýhodněných na trhu práce. V té souvislosti ŘO CIP EQUAL přivítal možnost prodloužení uznatelnosti výdajů CIP EQUAL do 30. 6. 2009, což umožnilo prostřednictvím využití prostředků technické asistence intenzivně pracovat na mainstreamingových aktivitách v delším období. Analýza socioekonomické situace v ČR Cílem analýzy socioekonomické situace je postihnout hlavní charakteristiky vývoje makroekonomických ukazatelů a socioekonomické situace v ČR v přelomovém období roku 2008, kdy na jedné straně dozníval ekonomický boom provázející zejména období 2005 2007/08, ale kdy se současně již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 začaly výrazně projevovat dopady světové finanční krize a počínající ekonomické recese v Evropě na českou ekonomiku. Níže je uvedeno shrnutím hlavních závěrů Analýzy socioekonomické situace v ČR v období 2008/2009. Celá tato analýza je k dispozici ke stažení na stránkách ESF Fóra na adrese https://forum.esfcr.cz/node/discussion.php?ident=72&1240490048. Rok 2008 byl přelomovým rokem, oddělujícím období hospodářského rozmachu nastartovaného vstupem ČR do EU (období 2005 až první polovina roku 2008) a počátek začínající ekonomické recese (4. čtvrtletí 2008). Makroekonomický rámec se tak ve druhé polovině roku 2008 výrazně zhoršil a tento trend pokračuje i na počátku roku 2009. Hloubku ekonomické recese potvrzuje i dramatický propad růstu HDP v roce 2008 a jeho další očekávaný pokles v roce 2009 (podle aktuálních prognóz až 3%). HDP tlačí dolů nejen vývoj zahraničního obchodu, ale i klesající domácí poptávka. Pokles průmyslových zakázek a zejména nepříznivá očekávání vývoje zejména eurozóny bude mít další negativní dopady na proexportně orientovaná průmyslová odvětví české ekonomiky. Vzhledem k provázanosti průmyslu s odvětvími výrobních služeb lze v roce 2009 očekávat zpomalení i v části terciéru české ekonomiky. Dosavadní pozitivní trend ve vývoji zaměstnanosti se v důsledku působení hospodářské recese v české ekonomice od počátku roku 2009 mění v trend negativní. Důsledky celosvětové hospodářské krize se na vývoj nezaměstnanosti v ČR projevily s několikaměsíčním zpožděním, avšak od 4. čtvrtletí 2008 (a zejména pak od ledna 2009) je tento dopad výrazný. 7
1.1 VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Ve sledovaném období již de facto docházelo k ukončování aktivit projektů CIP EQUAL (více viz předchozí kapitola), které koncepčně a strategicky vycházely spíše z politického kontextu předchozích období než z kontextu změn probíhajících v roce 2008. Proto platí, že i v roce 2008 byla implementace CIP EQUAL nadále formována a byla v souladu s původními kontextovými dokumenty, případně jejich pozdějšími aktualizovanými verzemi, které neměly negativní dopad na realizaci strategie a priorit CIP EQUAL. Podrobné informace o základních kontextových dokumentech a jejich vazbě na aktivity a cíle CIP EQUAL jsme uvedli již v předchozích ročních implementačních zprávách (viz oficiální stránky programu www.equalcr.cz), příp. je uvádíme také v kapitole 5 této zprávy. 1 Aktivity CIP EQUAL v ČR, postavené na principech inovativnosti a mezinárodní spolupráce i v roce 2008 nadále významně přispívaly k identifikaci a šíření moderních řešení aktuálních problémů v oblasti zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel (např. princip tzv. pozitivní pracovní rekomendace pro osoby se zdravotním postižením, využití moderních IT technologií při zaměstnávání sluchově a zrakově postižených, rozvoj a propagace tzv. klíčových kompetencí nebo tzv. tele-workingu apod.). Skrze princip mainstreamingu pak aktivity CIP EQUAL také dle potřeby přispívaly k aktualizaci relevantních zákonů, politik, koncepcí a strategií. V rámci jednotlivých národních tematických sítí, příp. v rámci individuálních projektů CIP EQUAL byla zpracována řada návrhů a doporučení, s nimiž byli seznámeni relevantní tvůrci politik. (Detailní informace o mainstreamingu výstupů CIP EQUAL do politiky a praxe jsou uvedeny v kapitole 2.3 nebo na jiných příslušných místech této zprávy.) 1.2 NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z rozpočtové kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO) 2. Systém národního spolufinancování byl detailně popsán v předchozích ročních implementačních zprávách (RIZ). 1 Detailní popis všech změn a aktualizací kontextových dokumentů provedených v roce 2008 je rovněž obsažen v Analýze socioekonomické situace v ČR v období 2008/2009 (viz předchozí kapitola této zprávy). Protože tyto změny z výše popsaných důvodů neměly zásadního vlivu na implementaci CIP EQUAL v roce 2008, není jejich detailní popis obsahem této zprávy. 2 V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července 2003. Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL. 8
2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ 2.1 CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK V prosinci 2008 se řídící orgán CIP EQUAL připojil k žádosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR o prodloužení uznatelnosti výdajů v programech pro období 2004-2006 do 30. 6. 2009 v souvislosti s finanční krizí, a to na základě doporučení Evropské komise. Tento návrh byl řádně odsouhlasen členy Monitorovacího výboru CIP EQUAL procedurou per rollam ke dni 19. 12. 2008. 2.2 POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ 2.2.1 POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 3 PRVNÍHO KOLA Postup a výsledky Akce 3 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL byly detailně popsány v předcházejících ročních implementačních zprávách, především RIZ 2007 obsahuje detailní přehled dosažených výsledků (viz www.equalcr.cz). V roce 2008 byly zahájeny práce na vytvoření on-line databáze produktů CIP EQUAL (ESF), která kromě produktů projektů druhého kola bude obsahovat i produkty kola prvního. Tato databáze tak bude sloužit k dlouhodobé diseminaci a mainstreamingu výstupů obou kol iniciativy (více o databázi viz. kapitola 2.3). 2.2.2 POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 2 A 3 DRUHÉHO KOLA Postup Akce 2 a 3 a ukončování projektů Počátkem roku 2008 realizovalo svou činnost v rámci programu CIP EQUAL celkem 68 projektů zařazených v 5 prioritách (1 projekt dokončil svou realizaci již k 31. 8. 2007), dále v průběhu 1. čtvrtletí byly v rámci 5. dodatečné výzvy přiděleny prostředky 4 novým projektům. Nejvyšší počet projektů, které byly v roce 2008 realizovány, dosáhl počtu 72. V průběhu roku 2008 RP vykonávala plánované aktivity, spadající ještě zčásti do Akce 2, převážně však již do Akce 3. Byly finalizovány a mainstreamovány vyvinuté produkty, pořádány závěrečné konference a RP se postupně připravovala na ukončení svých projektů. Důraz byl u většiny projektů kladen především na publicitu a prosazování svých výsledků. Ve druhé polovině roku 2008 pak došlo postupně k ukončení činnosti všech projektů. Většina realizovaných projektů využila možnost prodloužit realizaci svých aktivit a ukončila tak svou činnost až k 31. 8. 2008. Realizace posledních tří projektů byla ukončena k 31. 10. 2008. V tomto případě se jednalo až na jednu výjimku o projekty, které uspěly v dodatečné výzvě č. 5. V období po ukončení realizace projektů probíhal proces zpracování, kontroly a schvalování závěrečných monitorovacích zpráv a vyúčtování dotace, který pokračoval i v roce 2009. Věcný pokrok a jeho výsledky Velké většině projektů se podařilo úspěšně naplnit plánované cíle. Projekty vytvořily mnoho nových produktů pro zlepšení situace cílových skupin. Nejčastěji jde o metodiky, příručky, kurzy, internetové portály, databáze apod. Tyto produkty byly po pilotním ověření dále 9
šířeny, aby je mohly zcela bezplatně využívat i další organizace či tvůrci politik (což mj. garantuje uzavření podlicenčních smluv k vytvořeným produktům mezi řídícím orgánem CIP EQUAL a každým příjemcem dotace). Velká část produktů úspěšně prošla validacemi, které měly potvrdit vhodnost a využitelnost produktů pro běžnou praxi a zároveň podpořit jejich další šíření. Mnohé z vyvinutých kurzů byla také akreditovány. Za úspěch můžeme označit také získání certifikace ISO pro některé z vytvořených produktů. Mnohé produkty jsou považovány za první svého druhu v České republice. (Více informací k prosazování produktů do politiky a praxe uvádíme v kapitole 2.3 a dalších příslušných místech této zprávy.) Čerpání finančních prostředků Čerpání finančních prostředků z ESF v rámci CIP EQUAL lze nyní, v období, kdy jsou kontrolovány závěrečné finanční monitorovací zprávy jednotlivých projektů, hodnotit jako výrazně úspěšné. Podrobnější informace k čerpání finančních prostředků obsahuje kapitola 3.3. Monitoring a indikátory Průběh plnění plánované činnosti projektů byl i v roce 2008 sledován za pomoci dvou typů indikátorů (více o těchto indikátorech a způsobu jejich sledování viz RIZ 2007). Kvantitativní měření výsledků a dopadů CIP EQUAL je velice obtížné, neboť změny systémů a přístupů, jež jsou hlavním cílem tohoto programu, lze jen těžko sledovat pomocí číselných údajů. Během roku 2008 bylo možné u indikátorů na úrovni programu zaznamenat několik dílčích změn. Jednalo se především o úpravu definic některých indikátorů či o jejich upřesnění. Cílem všech úprav bylo zejména zvýšení srozumitelnosti indikátorů pro příjemce, které by vedlo k jejich přesnějšímu reportování. V dřívějších obdobích docházelo k odchylkám v chápání některých indikátorů různými příjemci, což zhoršovalo kvalitu sesbíraných dat a možnost jejich vzájemné komparace. Proto došlo k upřesnění některých definic a provázání některých navzájem souvisejících indikátorů. Zmíněné změny se projevují v závěrečných technických monitorovacích zprávách nižšími hodnotami plnění u některých indikátorů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že sjednocení výkladu indikátorů zlepšilo jejich agregaci a tedy i srovnatelnost na národní i mezinárodní úrovni. Na základě kontroly monitorovacích zpráv lze říci, že ve většině případů se RP podařilo stanovené cíle úspěšně naplnit. Četná RP dokonce předpokládané cíle vysoce překračují, neboť zaznamenala vyšší zájem o nabízené služby a produkty, než bylo původně očekáváno. Pokud bychom měli hodnotit specifika jednotlivých tématických oblastí, nelze říci, že bychom zaznamenali výraznější rozdíly v dosažených hodnotách monitorovacích indikátorů. Přehled naplňování indikátorů CIP EQUAL se nachází v příloze č. 4 této zprávy. 2.3 MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU Projektům CIP EQUAL se podařilo vytvořit kvalitní produkty, které díky diseminaci a mainstreamingu mohou přispívat ke zlepšení postavení znevýhodněných skupin na trhu práce. Přestože byla většina projektů v roce 2008 ukončena, jsou produkty a výstupy z úspěšných projektů i v současné době nadále šířeny a mainstreamovány. 10
Dodatečné výzvy na Akci 3 V roce 2008 bylo administrováno celkem 72 projektů CIP EQUAL, z nichž 19 působilo pouze v rámci Akce 3, přičemž 4 projekty Akce 3 byly schváleny počátkem roku 2008. Jednalo se o projekty, které byly podpořeny v rámci dvou dodatečných výzev pro Akci 3 vyhlášených již v roce 2007. Tyto projekty mohly mainstreamovat buď výstupy vytvořené v Akci 2 CIP EQUAL nebo také výstupy vytvořené mimo CIP EQUAL. Naprostá většina projektů však mainstreamovala právě produkty vytvořené v rámci Akce 2 CIP EQUAL a jednalo se o navazující či rozšiřující projekty stávajících příjemců CIP EQUAL. Národní mainstreamingová strategie Dne 20. června 2008 byla monitorovacím výborem CIP EQUAL schválena poslední aktualizace Národní mainstreamingové strategie pro ČR, verze 1.3. Do ní se promítly především změny učiněné na počátku roku 2008. Ty směřovaly k dalšímu podpoření a zkvalitnění finální fáze mainstreamingu: zapojení placených expertů na podporu finální fáze činnosti NTS; koordinace aktivit NTS v oblasti vertikálního mainstreamingu ze strany ŘO; promítnutí mainstreamingu produktů a procesů CIP EQUAL do nového období ESF 2007-2013. Realizace mainstreamingových aktivit v roce 2008 probíhala dle plánu a v souladu s NMS. Národní tematické sítě V roce 2008 nadále pokračovala činnost všech šesti ustanovených NTS. Každá NTS realizovala v roce 2008 několik setkání zejména v souvislosti s přípravou na Závěrečnou konferenci CIP EQUAL. 25. června 2008 se uskutečnilo závěrečné jednání NTS, které mělo za úkol shrnout jejich dosavadní činnost a zkušenosti s prosazováním výstupů projektů. Důležitou součástí závěrečného jednání NTS bylo i představení možností pokračování činnosti NTS v novém programovacím období 2007 2013 a následná diskuse na toto téma. Shrnutí výstupů ze závěrečného jednání NTS je k dispozici na www.equalcr.cz. V roce 2008 došlo k zapojení placených expertů do činnosti NTS (každá NTS měla svého experta). Cílem bylo poskytnout členům NTS odbornou podporu především při vertikálním mainstreamingu (viz dále) a zpracování závěrečných hodnotících zpráv o činnosti NTS. Níže uvádíme některé klíčové body z výsledků těchto hodnocení NTS, a to zvláště v oblasti naplňování mainstreamingových strategií NTS. Ty vytyčovaly společné cíle členů těchto NTS, resp. cíle, které přesahovaly rámec práce jednotlivých RP. V podstatě se tedy jedná o mainstreaming na úrovni celé NTS, např. snahy o ovlivnění rámcové politiky či medializaci celé tematické oblasti (v odlišnosti od mainstreamingu na úrovni jednotlivých RP, o kterém pojednáváme na jiných místech zprávy). 3 NTS A Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Dle hodnotitele se NTS A podařilo splnit hlavní cíle, které byly na úrovni celé NTS stanoveny (tj. ve smyslu úspěšné realizace plánovaných aktivit, nikoliv však nutně v dosavadní úspěšnosti dosažených výsledků těchto aktivit viz níže). Aktivity NTS se týkaly hlavně snah o změnu současné legislativy o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP): 3 Detailní popis výstupů jednotlivých RP a výstupů jejich mainstreamingu lze nalézt v jejich Závěrečných technických monitorovacích zprávách. Příslušné hodnocení těchto výstupů a jejich mainstreamingu jsou obsahem Závěrečných hodnotících zpráv o činnosti NTS. Ty je možné nalézt na www.equalcr.cz v sekci Tématické sítě u jednotlivých NTS. Přehled nejdůležitějších výsledků mainstreamingu na úrovni RP a na úrovni tematických oblastí je také obsahem příslušných částí Závěrečné implementační zprávy CIP EQUAL 11
Byla analyzována možnost založení rehabilitačního fondu za účelem shromažďování finančních prostředků pro podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitace OZP, která byla dále šířena směrem k MPSV, MF a oběma komorám parlamentu. Návrh jako takový byl však po konzultaci s členy Vlády ČR zamítnut. Bylo úspěšně lobováno za zachování opatření povinného podílu zaměstnávání OZP v rámci antidiskriminačního zákona. Mimo to byl ze strany vládních představitelů přislíben větší důraz na zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech tohoto kroku. Třetí aktivitou byl prozatím neúspěšný ale stále otevřený pokus o prosazení diverzifikace systému podpory v zaměstnávání osob obtížně integrovatelných dle míry znevýhodnění. Nepřijetí návrhu bylo zdůvodněno prozatímní neexistencí nástrojů, které by byly nastaveny na individuální potřeby jedinců, zato byl vyjádřen zájem tento směr dále sledovat a snažit se o jeho uplatnění v budoucnu. Z celkového hlediska byl základní záměr NTS A, tedy pomoci skupinám obtížně integrovatelným na trhu práce, splněn, neboť příslušné návrhy byly vypracovány a jsou zákonodárcům i relevantním stake-holderům k dispozici. Jejich možné budoucí využití je předmětem dalšího jednání. Z důvodu příliš širokého zaměření sítě (mezi tzv. obtížně integrovatelné spadaly OZP, Romové nebo propuštění z výkonu trestu atd.) bylo pro budoucí období shledáno, že RP by měly být zařazeny dle svých specifik do jiných úžeji zaměřených sítí nebo sama takové sítě dle potřeby vytvořit. NTS B Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání Vzhledem k charakteru NTS B byly využívanými nástroji většinou analýzy, metodiky, postupy a systémy využití zkušeností. K jejich šíření docházelo hlavně na osobních schůzkách s cílovými skupinami mainstreamingu, oslovováním regionálních a sektorových komor apod. Jako nejpřínosnější výstupy této sítě hodnotitel označil následující výstupy: Metodická příručka pro učitele pro realizaci výuky v oblasti výchovy k podnikání, vzdělávací modul Podnikání krok za krokem; Souhrnný manuál poradenských programů; Učebnice Podnikání bez překážek; Výukový software založení podnikání Od snu ke skutečnosti; Studijní texty Základy podnikání pro tříměsíční vzdělávací kurs; Vývoj nového přístupu k finančním prostředkům; Vypracování metodiky pro podnikatele v oblasti financování podnikatelských záměrů. NTS B v roce 2008 formulovala hlavní oblasti, na které se má na základě zkušeností jednotlivých projektů zaměřit podpora podnikání v ČR: vytvoření jednotné sítě poradenských míst helpdesk, zavedení výukového modulu podnikání do škol, úprava pravidel programu Start a přístup ke kapitálu. Výstupy NTS B jsou dle hodnotitele relevantní a vztahují se vesměs k důležitým oblastem podpory podnikání. Přes veškeré dosavadní úsilí o jejich mainstreaming (ne vždy plně úspěšné, zvláště na vrcholové úrovni vertikálního mainstreamingu), je doporučeno i nadále tyto výstupy šířit a medializovat. Celkově hodnoceno tato tématická síť ukázala svou užitečnost a je doporučeno využít možnosti pokračovat v takovéto činnosti i v dalších obdobích. 12
NTS C Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Sociální ekonomika je v České republice inovativním a perspektivním tématem a v NTS C došlo k soustředění většiny rozvojových aktivit týkajících se sociálního podnikání. Způsob, jakým pracovala NTS C, je hodnocen jako ukázkový příklad dobré praxe ve využití možností CIP EQUAL. Vznikla tu odborná platforma těch, kteří se sociální ekonomikou v České republice zabývají včetně zástupce odboru sociálních služeb MPSV, podařilo se toto téma začlenit do nových operačních programů (zejména OP LZZ, IOP a OP PA) a konsensuálním způsobem byl vytvořen základ českého pojetí sociální ekonomiky. Toto vše bude pokračovat i po ukončení CIP EQUAL. Hlavními nástroji projektů byly programy pro zahájení sociálního podnikání, komunitní plánování, pomoc lidem s handicapem ústavní péče při získávání práce a vzdělání a metodiky zaměstnání osob ohrožených sociálním vyloučením. Byly pilotně ověřeny dva druhy sociálních podniků sociální družstva a sociální firmy. Oba z nich již v jiných členských státech EU fungují. Prostřednictvím CIP EQUAL došlo k úspěšnému přenesení do podmínek ČR. Bylo doporučeno přistupovat k sociální ekonomice jako ke konceptu, nikoli k nástroji státní politiky, podpořit vznik mezirezortního orgánu zabývajícího se sociální ekonomikou a podpořit vznik sociálních podniků, ať už finančními prostředky, či školeními apod. NTS D - Podpora adaptability a celoživotního učení Činnost této největší tematické sítě byla přes různorodost jejích projektů a cílových skupin velice úspěšná a projekty v této síti vytvořily a společně propagovaly a šířily celou řadu kvalitních výstupů. Budoucí využití některých klíčových výstupů je projednáváno s MŠMT a dalšími potenciálními uživateli. Nejvíce produktů zařazených za ČR do databáze EK pro mainstreaming výstupů CIP EQUAL na úrovni EU pochází právě z této NTS: On-line linka Centra znakového překladu Tréninkové programy dramatické výchovy pro sluchově postižené Soubor programů k rozvoji 14-ti klíčových kompetencí pro trh práce a systém přípravy certifikovaných trenérů kompetencí Systém celoživotního vzdělávání ve venkovských oblastech Produkty pro zlepšení postavení Romů na trhu práce Tyto a další produkty NTS D (více o nich viz kapitola 5.2.2) patřily zároveň k nejprezentovanějším výstupům CIP EQUAL z ČR v zahraničí a nejoceňovanějším nástrojům na úrovni národní. Co se týče možnosti pokračování této tematicky velmi široké sítě, je pravděpodobnější, že zde naváží spíše tématicky úžeji zaměřená partnerství či sítě. NTS E Rovné příležitosti mužů a žen V NTS E probíhala spolupráce při vydávání společných tiskových zpráv, prohlášení a poskytování poradenství cílovým skupinám i zaměstnavatelům. Projekty podporovaly zvyšování informovanosti malých, středních a velkých podniků o výhodách podpory slaďování soukromého/rodinného života s profesním životem. V rámci NTS E byla např. připravena a realizována soutěž Podnik podporující rodinu nebo byla vytvořena Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů za rok 2006, která byla prezentována zástupcům jednotlivých ministerstev, kteří nyní mohou využívat její závěry při další práci s tímto tématem. 13
Byly zorganizovány oslavy Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů, čímž se podařilo medializovat a prosadit diskuzi o tomto tématu na všeobecné úrovni. Celkové výsledky práce NTS E byly hodnoceny pozitivně, ale bylo zdůrazňováno, že výsledky aktivit by mohly brzy zaniknout, pokud se organizace, které je vytvořily, nebudou nadále podílet na jejich testování, využívání a propagaci. Byla doporučena mezisektorová spolupráce a pokračování činnosti NTS E. NTS F integrace na trhu práce pro cizince Zlepšení podmínek pro cílové skupiny (cizinci, žadatelé o azyl a azylanti) bylo dosahováno zavedením speciálních databází volných pracovních míst, zavedením systémů terénního vzdělávání či zajištěním prioritní peče ze strany úřadů. Byly také vytvořeny analýzy a předložena doporučení k vytvoření nové koncepce systémové podpory pracovního uplatnění azylantů. Dále byly vytvořeny a diseminovány komplexní materiály pro výuku českého jazyka pro cizince. Probíhala jednání nejen na úrovni ČR, ale představitelé NTS F jednali o tématu také se zástupci EK. Aktivity NTS F byly hodnoceny jako úspěšné a je doporučeno navázat na ně i v dalších obdobích, ale dle expertního hodnocení by mělo být realizováno více konzultací s regionálními a lokálními úřady, které by potvrdily kompatibilitu navrhovaných řešení s již zavedenými politikami. Bylo také navrženo více využít modely použité v zahraničí, kde je zkušeností s prací s azylanty neporovnatelně více (Německo, Francie a další). Případný větší tlak na média by mohl dále zlepšit vnímání uprchlické komunity jako celku. Validace produktů Od září 2007, kdy validace začaly, proběhly úspěšné validace 86 produktů CIP EQUAL. Větší počet validačních jednání se uskutečnil během roku 2008. Na úrovni jednotlivých tematických sítí byl úspěšně validován následující počet produktů: NTS A 18 NTS B 14 NTS C 7 NTS D 25 NTS E 13 NTS F 9 Dosavadní zkušenosti z validací ukazují, že validační jednání mohou být účinným nástrojem pro další zlepšování kvality vyvíjených produktů a díky účasti nezávislých expertů, peers i potenciálních uživatelů i nástrojem podporujícím mainstreaming produktů CIP EQUAL. K výsledkům validací bylo ŘO přihlíženo při výběru produktů pro publicitu a mainstreaming na úrovni programu apod. Benchmarking, diseminace a transfer inovativních výsledků Činnost NTS i v roce 2008 nadále podporovala spolupráci RP, expertů a tvůrců politik. Docházelo k přenosu informací mezi RP a ostatními členy NTS, ke sdílení kontaktů a rovněž ke koordinaci výstupů a jejich vzájemnému připomínkování. Byly plánovány a realizovány společné aktivity ve vztahu k ovlivňování a informování veřejnosti, a to jak široké veřejnosti, tak expertů s vlivem na změny v legislativní oblasti. Výsledky aktivit, které směřovaly k legislativním doporučením, zůstaly z velké části pouze v podobě návrhů, se kterými byly tvůrci politik seznámeni a o kterých se bude ještě (potenciálně) dále jednat (více viz výše oddíl k NTS). Vybrané projekty z každé NTS 22.-23. dubna 2008 prezentovaly své výstupy v rámci závěrečné konference CIP EQUAL Veletrh inovací pro otevřený trh práce. Konference se zúčastnili zástupci EK, relevantních ministerstev, úřadů práce, vzdělávacích i neziskových 14
organizací atd. Cílem akce bylo podpořit a šířit sociální inovace, a to především formou workshopů s prezentací výsledků NTS, odbornou diskusí a výstavou vytvořených produktů CIP EQUAL, která celou konferenci provázela. Dále byl vytvořen a na www.equalcr.cz zveřejněn nebo jinak diseminován Sborník produktů CIP EQUAL v ČR, který obsahuje informace o všech vytvořených produktech.transfer inovativních výstupů či výsledků jejich mainstreamingu pokračoval také skrze internetovou diskusní platformu, tzv. ESF fórum, které umožňovala členům NTS a nejen jim moderní formu on-line komunikace a sdílení znalostí, zkušeností i dokumentů. V rámci této platformy nadále fungovala diskusní fóra pro jednotlivé NTS (http://forum.esfcr.cz). Vertikální mainstreaming Vertikální mainstreaming vytvořených produktů probíhal na úrovni programu formou spolupráce s řídícím organem, který nabídl RP účinnou podporu při šíření jejich produktů. ŘO předal oficiální cestou produkty odpovídajícím ministerstvům ČR, příslušným radám vlády ČR a orgánům samosprávy (především kraje), hospodářské komoře, sociálním partnerům a mnoha dalším cílovým skupinám. ŘO také oslovil všechny úřady práce v ČR s nabídkou produktů speciálně vytvořených pro využití na ÚP (rekvalifikace, poradenství atd.). Reakce adresátů na nabízené výstupy byly z velké části pozitivní a lišící se dle jednotlivých produktů. Většina adresátů považovala produkty za plně nebo částečně využitelné a financovatelné většinou z nových programů ESF, zejména OPLZZ, OPVK atd., nebo také menší měrou z vlastních rozpočtů. Níže uvádíme přehled několika nejčastějších typů reakcí na nabízené produkkty: Mnozí adresáti odpověděli, že předají výstupy k využití dalším subjektům, například regionálním NNO (kraje) nebo, že je zařadí do nabídky svých kurzů (úřady práce). Mnozí adresáti vyjádřili zájem o jednání s autory produktů nebo se vyjádřili v tom smyslu, že jsou nabídnuté produkty velmi užitečné, ale využitelné spíše do budoucna nebo za určitých podmínek daných aktuálním vývojem situace na trhu práce v daném regionu. Toto byla velmi častá reakce např. u úřadů práce, které se v době předávání produktů (jaro a léto 2008) potýkaly často s problémem nízké míry nezaměstnanosti. Často také ÚP konstatovaly, že v jejich regionu již využívají podobné nástroje. V zásadě ale o využití konkrétních produktů rozhoduje standardní proces výběrových řízení vypisovaných ÚP na příslušné rekvalifikace, poradenství apod. Pokud v nich nástroje vytvořené projekty EQUAL prokáží své kvality a inovační přínos ve srovnání se stávajícími využívanými nástroji, není důvodu proč by tyto produkty neměly být ze strany UP podpořeny. S ohledem na to, že mnoho ÚP bylo zapojeno přímo do vývoje a testování těchto produktů v rámci projektů CIP EQUAL, je možno konstatovat, že mnoho těchto produktů bude nebo již v současnosti je ze strany ÚP prakticky využíváno. Mnoho adresátů vertikálního mainstreamingu informovalo o tom, že jsou s autory produktů již v kontaktu, příp. s nimi jednají, buď dlouhodobě nebo také na základě samostatného mainstreamingu ze strany těchto projektů. Mnoho adresátů poskytlo cenné připomínky nebo doporučení k modifikacím produktů. Adresáti také poskytovali doporučení pro další šíření produktů a možné financování produktů z programů využívajících prostředky Strukturálních fondů EU v období 2007-2013. 15
ŘO také zprostředkoval důležité předání kontaktů mezi autory produktů a potenciálními uživateli a vyzval je k vzájemným jednáním (pokud již neprobíhala), příp. při nich dle potřeby poskytoval další organizační podporu. Další vývoj při aplikaci produktů do konkrétní praxe nyní závisí především na zájmu možných uživatelů, aktuálních potřebách trhu práce, příp. na dalším mainstreamingu ze strany realizátorů projektů (i po jejich ukončení) jako hlavních nositelů daného inovačního knowhow. Proces vertikálního mainstreamingu je dlouhodobá záležitost, která bude pokračovat i po ukončení projektů a programu EQUAL, zvláště v případě snah o prosazení systémových změn. Velmi pravděpodobně budou v programech ESF 2007-2013 realizovány nové projekty či tematické sítě, které budou navazovat na výstupy CIP EQUAL. Horizontální mainstreaming Často RP mainstreamovala výstupy na horizontální úrovni, která byla spíše v gesci samotných projektů (podpora ŘO zde nebyla tolik potřebná). Velmi často probíhal takovýto mainstreaming prostřednictvím seminářů, konferencí, kulatých stolů apod. zaměřených na nabídku vytvořených výstupů. Tyto akce probíhaly buď na úrovni jednotlivých projektů nebo je zastřešovaly příslušné NTS. Cílovými skupinami byly obce, města, úřady práce, neziskové organizace nebo unie a svazy, sdružující subjekty v dané oblasti. Velmi efektivní byl přenos vysoce specifických produktů v rámci sítí neziskových organizací (např. přenos produktů pro osoby se zrakovým postižením v rámci tzv. Tyflo-center v celé ČR apod.). Podpora dlouhodobého mainstreamingu ŘO dlouhodobý mainstreaming v roce 2008 nadále podporoval například těmito způsoby: mediální kampaní realizovanou na konci roku 2008 a zaměřenou především na horizontální mainstreaming produktů neziskovým či jiným organizacím, které by je mohly převzít a využít při přípravě nových projektů v rámci ESF 2007-2013 apod. (více viz záložka Kampaň na www.equalcr.cz); zřízením on-line databáze všech produktů EQUAL, která se začala připravovat v druhé polovině roku 2008 šířením informací o výstupech programu v rámci různých pracovních skupin (např. PS ROMA); již dlouhodobě probíhajícím přenosem zkušeností, principů a výstupů iniciativy EQUAL do programů nového období ESF. Mainstreamingové platformy a jiné aktivity na úrovni EU ŘO byl i nadále aktivně zapojen do několika platforem pro přenos principů či nástrojů vyvinutých a odzkoušených v rámci CIP EQUAL do nového období podpořených přímo EK platformy mezinárodní spolupráce, partnerství a quality managementu, kde je členem, a dále aktivně spolupracuje s platformou pro inovace a mainstreaming a platformou pro podnikání znevýhodněných skupin. ŘO se podílel na přípravě žádostí o grant EK u navazujících platforem v novém programovém období 200-2013, a to u Community of Practice on Inclusive Entrepreneurship a Social Economy Network. ŘO byl i aktivně zapojen do realizace mezinárodní platformy v oblasti evaluace - viz kapitola 4.1.4. V roce 2008 se zástupci NTS, RP, ŘO nebo experti a tvůrci politik mimo NTS účastnili také dalších významných událostí na úrovni EU, např.: Open days Regiony a města ve světě plném výzev, 7. až 9. října 2008 v Bruselu Zástupci řídícího orgánu CIP EQUAL zde prezentovali své zkušenosti s CIP EQUAL a jinými programy mj. právě v oblasti inovativnosti a mainstreamingu a mezinárodní spolupráce. 16
Workshop na téma Sociální inovace Carrying Innovation Forward, 27. října 2008 v Lisabonu Pracovní setkání Community of Practice on Innovation Mainstreaming. Konference Powering a New Future 10. 12. prosince 2008 v Lisabonu Na této konferenci se zúčastnili zástupci ŘO a vybraných projektů CIP EQUAL. Přenos výstupů a principů do ESF 2007-2013 Principy a výstupy CIP EQUAL jsou přenášeny do ESF programovacího období 2007 2013 zejména prostřednictvím tří operačních programů ESF v oblasti lidských zdrojů v ČR. Jedná se o: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Praha Adaptabilita Pro uplatnění výstupů i principů CIP EQUAL je nejvýznamnější OP LZZ, do jehož přípravy a přípravy prováděcího dokumentu byl ŘO nejvíce zapojen. Vzhledem k tomu, že objem poskytnutých prostředků na tyto programy je ve srovnání s programovacím období 2004 2006 obrovský a vzhledem k tomu, že dle dosavadních zkušeností bude náročným úkolem je všechny efektivně využít, ŘO vyvíjí maximální úsilí tak, aby se výstupy a principy CIP EQUAL uplatnily, což umožní překonat nedostatek kvalitních projektů a celkově zvýšit efektivitu a dopad pomoci z EU na trh práce. ŘO zajišťoval přenos výstupů CIP EQUAL prostřednictvím aktivit v rámci vertikálního mainstreamingu (zprostředkování kontaktů při prosazování produktů do národních, regionálních a místních politik, podpora činnosti národních tématických sítí z prostředků technické asistence, dodatečné výzvy na Akci 3). Dále ŘO podporoval validace dobré praxe projektů dle metodologie zavedené v roce 2007 a v neposlední řadě ŘO nabídl RP možnost prezentovat tvůrcům politik dosavadní nejlepší výstupy na závěrečné konferenci CIP EQUAL v dubnu 2007. V maximální míře byly zveřejňovány informace o projektech a jejich produktech na webových stránkách www.equalcr.cz, ve sborníku ze závěrečné konference a ve Sborníku produktů s přehledem a popisem vyvinutých výstupů tak, aby byly produkty co nejvíce zpřístupněny odborné veřejnosti. Dalším způsobem šíření a prosazování je provádění průběžné evaluace CIP EQUAL, která mimo jiné slouží k nezávislému vyhodnocení jednotlivých produktů a jejich potenciálních dopadů na politiky v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování, přičemž závěry a doporučení byly prezentovány v průběhu a po ukončení každého evaluačního projektu na diseminačních seminářích zejména směrem k subjektům zodpovědným za implementaci ESF v ČR. Co se týče uplatnění jednotlivých produktů a realizace navazujících projektu v novém programovacím období, v roce 2008 došlo zejména k přípravě projektových záměrů, či podání projektových žádostí v OP LZZ a OP VK, a to vzhledem k počínající fázi realizace těchto programů. Přenos principů CIP EQUAL do ESF 2007-2013 byl ze strany ŘO CIP EQUAL maximálně podporován. V průběhu programového období 2007 2013 budou vůbec poprvé v ČR v rámci programů ESF podporovány průřezově i vybrané principy Iniciativy Společenství EQUAL. Konkrétně se jedná vedle principu partnerství o principy inovativnost a mezinárodní spolupráce. Tyto principy je možné v rámci podporovaných projektů OP LZZ naplňovat ve všech oblastech podpory s výjimkou Prioritních os 6a a 6b Technická pomoc. Mezinárodní spolupráce je podporována navíc v samostatné prioritní ose, což znamená, že možnost podporovat mezinárodní spolupráce je daleko větší než v CIP EQUAL. V Prováděcím dokumentu OP LZZ je v rámci vymezení každé oblasti podpory specifikováno, jakým 17
způsobem bude možné principy uplatnit. Konkrétní podmínky realizace projektů v souladu s principy budou vymezeny ve znění daných výzev. Ohledně implementace principů do nového programového období byl ŘO CIP EQUAL významným způsobem zapojen zpracování a aktualizace metodických dokumentů pro příjemce podpory z OP LZZ. Byly přeneseny zkušenosti ŘO CIP EQUAL v oblasti metodické podpory a administrace v rámci přípravy zadávací dokumentace na administrátora globálních grantů OP LZZ přímo řízených ŘO. ŘO CIP EQUAL též úzce spolupracoval s ŘO OP LZZ při formulaci Výzvy na předkládání projektů v oblasti podpory 5.1. OP LZZ vyhlášené v květnu 2008 a při metodické podpoře žadatelů. ŘO také v této souvislosti v roce 2008 zajistil zpracování třech evaluačních studií zaměřených na hodnocení principů CIP EQUAL - 3. etapy průběžného hodnocení, hodnocení uplatňování principu mezinárodní spolupráce a hodnocení principu gender mainstreamingu (viz kap. 4.1.4.). Výsledky byly vždy prezentovány na tzv. diseminačních seminářích, kde byla zdůrazněna nezbytnost implementace principů EQUAL pro zajištění větší efektivity podpory z ESF. Stejným způsobem byly doporučení ohledně implementace principů prezentovány na jednáních MV CIP EQUAL, ve kterém jsou zastoupeni klíčoví aktéři pro implementaci pomoci z ESF. 2.4 IMPLEMENTACE PRINCIPŮ CIP EQUAL Naplňování principů Iniciativy Společenství EQUAL jedním ze základních požadavků EK na její realizaci a předpokladem pro dosažení jejího cíle. Proto je v České republice kladen velký důraz na monitorování i metodickou podporu příjemcům v této oblasti. Naplňování principů RP povinně dokládají v průběžných technických monitorovacích zprávách. Metodickou podporu příjemcům k naplňování principů poskytuje řídící orgán, resp. národní podpůrná struktura zejména pořádáním informačních seminářů, pomocí metodických příruček, telefonní a emailové help linky, webových stránek programu CIP EQUAL a elektronickým rozesíláním pokynů a informací (viz kap. 4.1.2.) Externí průběžné hodnocení CIP EQUAL se soustřeďuje na implementaci principů a je dle jednotlivých principů strukturováno. Pro zjištění kvality implementace principů byla klíčová závěrečná zpráva z 2. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL za rok 2006 (viz www.equalcr.cz). ŘO pokračoval v realizaci doporučení vzešlých z této evaluace dle plánu realizace doporučení přijatého v roce 2007. Významnými aktivitami ŘO v rámci metodické podpory RP v oblasti implementace principů EQUAL byly semináře k validaci dobré praxe, workshop k vertikálnímu mainstreamingu a také seminář k ukončení projektů (viz kap. 4.1.2.). 2.5 PODMÍNKY IMPLEMENTACE A PŘÍPADNÉ PROBLEMATICKÉ OBLASTI Implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL v podmínkách ČR nebyla v průběhu roku 2008 vystavena žádným zásadním změnám podmínek, resp. problematickým situacím, jenž by hladký průběh implementace ohrozily. V prosinci 2008 proběhla reorganizace odboru řízení pomoci z ESF MPSV, v rámci kterého existovalo oddělení vykonávající funkce řídícího orgánu, přičemž touto reorganizací toto oddělení zaniklo. Vzhledem k tomu, že tato změna byla provedena s ohledem na plné 18
zachování funkčnosti ŘO (jednotliví členové byli i nadále pověření úkoly v souvislosti řízením CIP EQUAL) a vzhledem k tomu, že reorganizace proběhla v závěru implementace CIP EQUAL, tato organizační změna neměla na implementaci CIP EQUAL prakticky žádný dopad. 2.6 DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B) Veškeré informace vztahující se k čl. 37 (2)(B), tj. stav provádění priorit a opatření, pokud jde o jejich zvláštní cíle s vyjádřením materiálních ukazatelů a ukazatelů výsledku a vlivu uvedených v čl. 36 uvádíme v kapitole 2.2.2. a v příloze Monitorovací indikátory CIP EQUAL. 19
3. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU 3.1 FINANČNÍ DATA CIP EQUAL Table 1: Expenditure in 2008 Priority/Measure Total public resources Total Actually Paid and Certified Eligible Expenditure Community Total expenditure 1 10 404 315 2 531 744 3 452 521 1.1 7 976 378 2 092 034 2 789 379 1.2 832 350 115 293 230 585 1.3 1 595 587 324 418 432 557 2 12 054 621 3 148 629 4 228 094 2.1 5 292 470 1 689 018 2 252 024 2.3 5 797 780 1 414 728 1 886 304 2.4 964 371 44 883 89 767 3 12 175 145 3 050 285 4 187 894 3.1 7 391 585 1 807 297 2 409 729 3.2 974 013 181 272 362 544 3.3 3 809 547 1 061 716 1 415 621 4 4 171 582 1 105 824 1 521 650 4.1 1 795 842 484 771 646 362 4.3 2 042 013 550 227 733 636 4.4 333 727 70 826 141 652 5 1 972 888 529 836 711 388 5.1 1 815 057 522 426 696 568 5.2 157 831 7 410 14 820 6 3 195 329 439 292 601 770 6.1 1 876 113 138 424 189 622 6.2 1 319 216 300 868 412 148 Total 43 973 880,00 10 805 611 14 703 318 20
Table 2: Cumulative Expenditure as at 31 December 2008 Priority/Measure Total public resources Total Actually Paid and Certified Eligible Expenditure Community Total expenditure 1 10 404 315 6 343 528 8 691 745 1.1 7 976 378 4 985 925 6 647 900 1.2 832 350 350 561 701 123 1.3 1 595 587 1 007 042 1 342 723 2 12 054 621 7 067 638 9 522 267 2.1 5 292 470 3 510 029 4 680 039 2.3 5 797 780 3 409 483 4 545 977 2.4 964 371 148 125 296 251 3 12 175 145 7 559 288 10 392 069 3.1 7 391 585 4 638 415 6 184 553 3.2 974 013 469 527 939 055 3.3 3 809 547 2 451 346 3 268 461 4 4 171 582 2 890 735 3 968 232 4.1 1 795 842 1 301 944 1 735 926 4.3 2 042 013 1 417 913 1 890 550 4.4 333 727 170 878 341 756 5 1 972 888 1 288 262 1 752 911 5.1 1 815 057 1 235 420 1 647 227 5.2 157 831 52 842 105 684 6 3 195 329 1 164 032 1 594 565 6.1 1 876 113 669 103 916 579 6.2 1 319 216 494 930 677 986 Total 43 973 880,00 26 313 484 35 921 790 21
Received from Commission in EUR Number of the PA request Date Amount Total allocation (ESF) 32 100 930,00 Total Requested 25 359 735,93 Received 30 495 883,34 1st advanced Requested payment Received 02.08.04 3 210 092,90 2nd advanced Requested payment Received 06.05.05 1 926 055,74 1st interim Requested 27.10.05 4 021,94 payment Received 28.11.05 4 021,94 2 nd interim Requested 21.6.06 52 865,11 payment Received 12.5.06 52 865,11 3 rd interim Requested 13.6.06 1 491 135,10 payment Received 27.7.06 1 491 135,05 4 rd interim Requested 27.10.06 2 896 541,64 payment Received 13.12.06 2 896 541,56 5th interim Requested 25.06.07 4 301 593,04 payment Received 17.08.07 4 301 592,95 6th interim Requested 29.10.07 5 740 666,60 payment Received 20.12.07 5 740 666,15 7 th interim Requested 21.12.07 992 790,26 payment Received 18.02.08 992 790,26 8 th interim Requested 14.04.08 2 336 758,50 payment Received 16.05.08 2 336 758,23 9 th interim Requested 10.09.08 5 163 440,03 payment Received 8.10.08 5 163 439,74 10 th interim Requested 31.10.08 2 379 923,71 payment Received 11.12.08 2 379 923,71 3.2 FINANČNÍ PREDIKCE Predikce čerpání alokovaných prostředků CIP EQUAL na rok 2008, které PCO zaslal v dubnu 2007 Evropské komisi, byly dodrženy (predikce na rok 2008 byla 9 000 000 EUR, certifikováno v roce 2008 celkem 10 805 611,01 EUR 3 certifikace). Na rok 2008 predikoval ŘO částku ve výši 270 mil. Kč jako výdaje Národního fondu na základě zohlednění čerpání finančních prostředků z minulého období. Skutečná částka zaslaná z Národního fondu na příjmový účet MPSV týkající se CIP EQUAL byla ve výši 306,4 mil. Kč. 22
3.3 PRAVIDLO N+2 Čerpání peněžních prostředků přidělených Evropským sociálním fondem programu CIP EQUAL pokračovalo v roce 2008 v kladném trendu nastoupeném v roce 2007, kdy ani po splnění pravidla n+2 v roce 2007 nepoklesla v roce následujícím rychlost čerpání. Plně se projevily výsledky opatření navržených a implementovaných v roce předcházejícím, která se týkala prodloužení doby trvání projektů, rozšíření jejich aktivit, úprava monitorovacích období zlepšující projektový peněžní tok a v neposlední řadě i činnost nových rozvojových partnerství, která vznikla v rámci dodatečných výzev č. 4 a 5. Tempo čerpání tedy odpovídalo vysokému tempu roku 2007 a bylo potvrzeno i certifikací v měsíci září 2008. K datu certifikace, tj. k 30. 9. 2008 dosáhla částka vyčerpaných prostředků celkové výše 965 575 679 Kč, tj. 35 921 790 EUR. K 31. 12. 2008 bylo v IS VIOLA zaúčtováno kumulativně od počátku programu 742,81 mil. Kč (ESF podíl). Implementace opatření ke zvýšení čerpání prostředků Všechny projekty se v první polovině roku připravovaly na svůj závěr, příjemci pořádali závěrečné schůzky, konference a workshopy, zaměřovali se na rozsáhlou diseminaci svých produktů, což s sebou přinášelo závěrečné prezentace, mediální propagaci ve formě novinových inzerátů, radiových a televizních spotů, a s tím spojené zvýšené výdaje. Na základě doporučení řídícího orgánu z roku 2007 požádalo celkem 15 projektů o snížení svého rozpočtu. Tyto projekty vykazovaly v průběhu své realizace nízkou míru čerpání a nevyužily možnosti rozšíření původně naplánovaných aktivit, popřípadě jen částečně. Snížení představovalo objem finančních prostředků ve výši cca 35 mil. Kč. Jako další způsob implementace opatření pro zvýšení míry čerpání některé z projektů zvolily rozšíření svých projektových aktivit. Projekty tak využily možnosti zvětšit dosah své diseminace a mainstreamingu, propagaci svých výstupů a nabídku svých služeb primárním i sekundárním cílovým skupinám, a tím ve svém důsledku i vyčerpání původně narozpočtovaných prostředků. V roce 2008 se také již plně projevila výhoda zkrácených monitorovacích období na 1 měsíc, za něž mohly projekty předkládat technické a finanční zprávy. Této možnosti využily především projekty s dostatečným administrativním zázemím. Díky rychlejší administraci těchto zpráv jak ze strany samotných příjemců, tak při kontrole zpráv na NPS a ŘO se financování projektu stalo plynulejším a tím i pro projekty z hlediska cash flow přijatelnějším. Nejenže tento krok přispěl ke zlepšení toku projektových peněz jako takových, ale vytvořil jednotlivým projektům přesnější představu o čerpání přidělených prostředků. V průběhu roku 2008 si celkem 54 projektů zažádalo o prodloužení doby své realizace. 51 projektům byla tato žádost o změnu schválena. Příjemci tak získali možnost dokončit i aktivity, které byly pro počáteční zpoždění ve financování projektů opožděny a jejich absence by znamenala nesplnění naplánovaných činností. Vedlejším kladným efektem této skutečnosti bylo i dočerpání prostředků na dokončované aktivity. Dodatečná výzva č. 5 Dne 27. září 2007 byla vyhlášena dodatečná výzva č. 5 pro předkládání žádostí o finanční podporu pro Akci 3 v rámci CIP EQUAL. Z předložených žádostí bylo 8 žádostí úspěšných. Ve čtyřech případech došlo k navýšení rozpočtu stávajících projektů o prostředky přidělené v rámci této výzvy. Zbývající čtyři projektové žádosti předložila nová rozvojová partnerství, konečný počet projektů CIP EQUAL je tedy 72. Finanční prostředky byly novým úspěšným žadatelům přiděleny v prvním čtvrtletí roku 2008. 23