Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine Registr smluv mýty a realita JUDr. Jan Chvojka Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Slovensko Vláda Ivety Radičové zavedla centrální registr smluv počátkem roku 2011 Již v roce 2011 byla přijata novela zákona - změkčení legislativních požadavků v reakci na praktické zkušenosti Na kvalitě prvotní právní úpravy registru se podepsal mimořádně krátký legislativní proces 2
Slovensko Původní návrh zákona zaváděl povinnost zveřejňovat smlouvy všem firmám v majoritním vlastnictví státu nebo samosprávných celků Novela zákona tuto podmínku výrazně změnila. Povinnou osobou je ta, ve které má stát nebo samosprávný celek výlučnou (100%) účast 3
Mýtus Přínos pro Slovensko Podle Radičové díky zveřejňování smluv došlo k úsporám ve veřejných rozpočtech v průměru o 30 % oproti období, kdy smlouvy zveřejňovány nebyly Realita Nic se neušetřilo Výdaje státního rozpočtu SR v roce 2010 byly 26,328 mld. EUR, ale v roce 2011 po zavedení registru 26,49 mld. EUR, což je nárůst o zhruba 160 mil. EUR. 4
Přínos pro Slovensko V roce 2010 bylo Slovensko podle indexu vnímání korupce CPI (Corruption Perceptions Index) zveřejňovaném TI na 59. místě. V roce 2011, tedy po spuštění registru se propadlo 66 místo. V roce 2012 a 2013 si Slovensko polepšilo a obsadilo 62., respektive 61. místo. Úroveň korupce Slováci vnímají obdobně jako před zavedením registru, tedy velmi špatně a registr smluv toto nijak nezlepšil. 5
Zájem o registr na Slovensku V prvním roce fungování nebyl zájem veřejnosti příliš velký. Denní počet návštěvníků byl jen 600 (obchodní rejstřík měl ve stejné době návštěvnost 115 X vyšší) Návštěvnost měla klesající tendenci TI v roce 2013 organizovala soutěž, která měla podpořit zájem veřejnosti 6
Rozdíly mezi slovenskou úpravou a návrhem zákona o Registru smluv Slovenská právní úprava obsahuje celkem 19 typů smluv, pro které platí výjimka z uveřejnění Komplexní pozměňovací návrh k návrhu zákona o Registru smluv obsahuje výjimku pro 2 typy smluv Podle slovenské úpravy se smlouva uveřejňuje po dobu existence závazku smlouvy, minimálně 5 let Český návrh zákona neomezuje dobu uveřejnění 7
Rozdíly mezi slovenskou úpravou a návrhem zákona o Registru smluv Podle slovenské úpravy se neuveřejňují smlouvy, které uzavřela právnická osoba v běžném obchodním styku, pokud se týkají předmětu podnikání této právnické osoby Návrh zákona o Registru smluv tuto výjimku neupravuje Podle slovenské úpravy je rozhodující vždy první zveřejněné znění smlouvy Český návrh tuto otázku vůbec neřeší 8
Registr, sankce neplatnosti a ZVZ Podle platného zákona o veřejných zakázkách mají zadavatelé již dnes povinnost uveřejňovat smlouvy nad 500 tisíc korun Zadavatelé smlouvy uveřejňují na svých webových profilech, a to bez sankce neplatnosti, ale pouze pod sankcí správního deliktu 9
Registr, sankce neplatnosti a ZVZ Ze statistik ÚOHS vyplývá, že doposud nebyla uvalena ani jedná sankce za neuveřejnění smlouvy Pokud by došlo k neuveřejnění smlouvy v registru, smlouva by byla od počátku neplatná - muselo by se zrušit celé výběrové řízení a vyhlásit nová soutěž 10
Současný stav MV připravilo dvě verze komplexního pozměňovacího návrhu k návrhu zákona o registru smluv Je obecná shoda uvnitř koalice na přijetí zákona o registru smluv Je shoda na zásadních kritériích zákona, jako je sankce neplatnosti neuveřejněných smluv Zbývá dořešit několik posledních sporných bodů 11
Nedořešené oblasti Jak ochránit právnické osoby vlastněné státem nebo samosprávnými celky působící v tržním prostředí? Jasně vymezit okruh smluv, které se nebudou zveřejňovat Uveřejňovat jen provozní smlouvy nikoliv obchodní Podle jakého kritéria mají mít uveřejňovací povinnost právnické osoby? Princip ovládání? Většinový princip? 100 % vlastnictví státu nebo samospráv? Kótované akcie na burze? 12
Nedořešené oblasti Jakým způsobem má docházet k uveřejňování Jaký má mít formát dokumentů Jak zajistit strojovou čitelnost smluv 13
Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine Děkuji za pozornost!