Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.14 Konstrukce stolového a lůžkového nábytku Kapitola 19 Historický vývoj lůžkového nábytku 30.3.2013 Ing. Jana Korousová
Obsah ÚVOD... 1 1 HISTORICKÝ VÝVOJ LŮŽKOVÉHO NÁBYTKU... 2 1.1 PRVNÍ LOŽNICE... 2 1.2 STAROVĚK... 2 1.3 STŘEDOVĚK... 2 1.4 19. STOLETÍ... 4 1.5 NOVOVĚK... 4 1.6 LEHACÍ PLOCHA... 5 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 7 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 8
Úvod Výukový materiál Konstrukce stolového a lůžkového nábytku se zabývá konstrukčními spoji a výtvarným a konstrukčním provedením stolového a lůžkového nábytku. Seznamuje nás s jeho historickým vývojem, názvoslovím a s jeho základními rozměry. Dozvíme se o základních typech konstrukcí stolů a lůžkového nábytku i o jeho jednotlivých prvcích. Nakonec se podíváme na zkoušení nábytku. Součástí daného materiálu jsou kontrolní testy a krátká prezentace na téma historický vývoj nábytku. Zpracovaný materiál je možné použít při vyučování truhlářů 33-56-H/01, a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01. U truhlářů je obsahem učiva 2 ročníku předmětu Odborné kreslení. Dotýká se několika tematických celků v předmětu odborné kreslení Obor nábytkář probírá daný celek v konstrukcích ve 3. ročníku, a čerpá z něj znalosti ve 4.ročníku a při tvorbě závěrečné ročníkové práce a u praktické maturitní zkoušky. 1
1 Historický vývoj lůžkového nábytku 1.1 První ložnice První ložnicí pravěkého člověka byla jistě jeskyně a první postelí kus skály, první matrací tráva, případně kožešina. I dnes se může každý přesvědčit, že např. ovčí kůže je jako podložka docela příjemná. V některých částech světa dodnes slouží kožešiny nebo také koberce ke změkčení lůžka. První písemná zmínka o lůžku je v Homérově eposu Odyssea. Homér postelpopisuje jako zdobený čtyřnohý rám, v němž jsou napjaty řemeny purpurové barvy z kůže býka pokryté kůží nebo kobercem. Jako přikrývka sloužil lněný nebo vlněný kabátec. 1.2 Starověk Ve starém Egyptě byly významným typem nábytku lůžka, která byla vzorem ostatním národům, které ještě uléhaly na zem. Lůžka měla rámovou konstrukci a byla vypletena nebo potažena kůží. V podélném směru nebyla rovná, ale mírně prohnutá, na druhé straně od ozdobného čela mírně vyvýšená snad první poznatky zdravého ležení. Hlava byla podkládána samostatnými polštáři. Řekové měli dřevěné postele na zdobených nohách s opěrkou na hlavu a matrací z vlny nebo přírodních trav. Postele Římanů byly konstruovány podobně, často byly velmi luxusně vybavené. Na popruzích byla matrace naplněná rákosem, senem, vlnou, peřím hus nebo labutí. V roce 79 n. l. prostý lid využíval matrace. Obrázek 1: římské lůžko 1.3 Středověk V době křižáckých výprav 12. a 13. století byly v arabském světě matrace běžné. Matrace v dnešním významu byly až do novověku čistě luxusem a jen nejvyšší vrstva vlastnila matrace typu polštářů. Prostý lid spával na trávou, rákosem, plevy nebo slámou naplněném pytli na tvrdém podkladu, většinou na zemi. Pytel naplněný slámou zde 20sloužil jako izolační vrstva proti vlhku a chladu. Slamník, jak se příznačně nazývala tato jednoduchá matrace, bylo na tehdejší dobu praktické, zdravé a hygienické zařízení. Slamník se nacpával každý rok čerstvou slámou a pod slamníkem byl první lůžkový rošt příčně uložená prkna, 2
mezi kterými proudil vzduch. Na slamník se někdy dávala ještě pro změkčení a zateplení tenká peřina spodnice. Slamník provázel středoevropany po staletí. Postel je snad nejstarším zařizovacím nábytkem, od dávných dob je součástí obytné místnosti. Miminko spalo v kolébce, větší děti pak na palandě u stropu nebo na zemi na slámě na noc rozprostřené, na víku truhly na houni nebo kožešině, na peci, v létě na hůře na seně. Obrázek 2: baroko přineslo módu bohatě a pompézně zdobených postelí Obrázek 3: postel Ludvíka XIV 3
1.4 19. století přineslo do oblasti řezbářství nový výdobytek. Bylo jím ohýbání dřeva, s nímž jako první přišel Michael Thonet. Postele tak získaly další tvary a ozdoby a jejich zpracování mohlo jít ruku v ruce se střídajícími se uměleckými slohy. Lůžka venkovského obyvatelstva 19. Století si dlouho uchovávala svůj jednoduchý tvar. I zde však byly nalezeny umně zpracované kusy. Takový nábytek se potom dědil z generace na generaci a nezřídka byl nejcennějším darem novomanželům. Lidé rovněž využívaly postele jako skladovacího prostoru. Konstrukce se začaly vyrábět duté s výsuvnou zásuvkou. Postel z 19.století se jen málo liší od našich dnešních lůžek. Patrný je rozdíl v jejich délce, která byla dána nižším vzrůstem obyvatelstva. Obrázek 4: ukázka řezbářského umění - postel z 19. století 1.5 Novověk Ve 20. století je lůžkový nábytek charakterizován snahou po dosažení optimální skladby lehací plochy, která by splňovala požadavky nových poznatků o fyziologii spánku. Pružná drátěná vložka počátku století kombinována žíněnými matracemi je nahrazována polštáři s ocelovými stáčenými pery a jejich vývoj pokračoval v kombinaci s pěnovými, nejčastěji polyuretanovými materiály. Přínosem k řešení lehací plochy lůžek byly lamelové pružící rošty se speciálně vrstvenými prodyšnými, častodvoustrannými matracemi s rozdílnou funkcí (letní zimní strana). Výroba lůžek pro zdravotně postižené osoby s možností optimalizace pružení podle tlaku lidského tělana čalouněnou plochu počítačem. Nové pěnové polyuretanové hmoty. Ve 21. Století se objevila různá designová lůžka. Postele ztratily veškerou zdobnost a lůžko se tak navrátilo ke své hlavní funkci ke spaní. 4
Obrázek 5: moderní postel 1.6 Lehací plocha Od středověku až do začátku 20. století, kdy byly vynalezeny drátěnky, tj. samostatné kovové rámy s pružnou kovovou nosnou sítí, nedoznala velkých změn. Původní lůžko bylo spojeno celé pevně, nebo demontovatelně, jen nosná součást lehací plochy, prkna pod slamníkem, bývala vždy volně položena. Lehací plocha měla shodné vlastnosti po celé ploše lůžka a sestávala z několika na sebe pokládaných částí. Na prkna se pokládaly jednodílné slamníky. Někdy se dávala rašelina do kolébky pro její tepelně izolační a dezinfekční vlastnosti. V pozdějších dobách se slamníky různě prošívaly, až vznikla první matrace. Matrace se plnily nejen žitnou slámou, ale i kadeřenými živočišnými a rostlinnými vlákny, např. koňské žíně, ovčí vlna, africká tráva, bavlna, aj. Postupně se čalouníci naučili vyrábět vícevrstevné matrace s hranou pro zpevnění okrajů a zamezení samovolného pádu z lůžka. Matrace se proti posouvání volně nakládaného vlákenného 21materiálu prošívaly, hranovaly, umně obšívaly. I dnes, v dobách novodobých materiálů, ať již měkkých pěn, tlačných pružin spojených do pružinových koster aj., mají žitná sláma, koňské žíně, vlna, kokosové vlákno, rašelina a další přírodní materiály své nezastupitelné místo. Po vynálezu tlačných pružin (začátek 19. století) se tyto pružiny staly součástí lehací plochy. Jednodílná lehací plocha byla používána až do vynálezu kovových samonosných rámů vyplněných kovovou sítí, což bylo na počátku 20. století ovšem u rámu s pružnou kovovou sítí již jednodílný slamník nebo matrace nevyhovoval. Nedokázaly se přizpůsobit místním pohybům, nebyly kompatibilní s pružnou sítí. Proto bylo nutno jednodílný slamník (matraci) rozdělit. Logicky to bylo na tři shodně velké části, které mohly být vzájemně zaměňovány. A tak vznikla 3 dílná matrace, ještě donedávna v našich krajích používána. Až po vynálezu nových čalounických materiálů a v druhé polovině 20. století nových roštů s dřevěnými lamelami z vrstveného dřeva mohly jednodílné matrace slavit návrat. V roce 2013 je to 55 let, kdy se začaly prodávat první sériově zhotovené vkládané lamelové rošty. 5
Opakování : Co bylo první postelí člověka Jak vypadala postel ve starém Egyptě? Proč ve středověku používaly baldachýn? Jaké materiály se v průběhu věků používaly na matrace? 6
2 Doporučená literatura 1. Elmar Josten, Thomas Reiche, Bernd Wittchen TRUHLÁŘSKÉ KONSTRUKCE, spoje, povrchové úpravy dřeva, konstrukce, edice stavitel, Grada Publisching, a.s.2011, U Průhonu 22, 170 00 Praha 7,překlad Ing. Martin Zach : Avid, ISBN 978-80-247-2960-2. 2. Wolfgang Nutsch,KONSTRUKCE NÁBYTKU Nábytek a zabudované skříně, vydala Grada Publisching, a. s. U Průhonu č.p. 466, 170 00 Praha 7, translation Radka Vaněčková 2003 ISBN 80-247-0220-7 7
3 Použitá literatura a zdroje 1. Elmar Josten, Thomas Reiche, Bernd Wittchen TRUHLÁŘSKÉ KONSTRUKCE, spoje, povrchové úpravy dřeva, konstrukce, edice stavitel, Grada Publisching, a.s.2011, U Průhonu 22, 170 00 Praha 7,překlad Ing. Martin Zach : Avid, ISBN 978-80-247-2960-2. 2. Wolfgang Nutsch,KONSTRUKCE NÁBYTKU Nábytek a zabudované skříně, vydala Grada Publisching, a. s. U Průhonu č.p. 466, 170 00 Praha 7, translation Radka Vaněčková 2003 ISBN 80-247-0220-7 8