5. NEZAMĚSTNANOST slide 1
Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2
Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou. Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou. slide 3
USA: Skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti, 1960 2014 12 Míra nezaměstnanosti Procento pracovní síly 10 8 6 4 2 Přirozená míra nezaměstnanosti 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 slide 4
5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti slide 5
Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti slide 6
Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 7
Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f U Zaměstnaní Nezaměstnaní s E slide 8
Podmínka stálého stavu Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní. Podmínka stálého stavu je: počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci s E = f U počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 9
Nalezení rovnovážné míry U f U = s E = s (L U ) = s L s U Vyřešíme pro U/L: (f + s) U = s L proto: U s = L s + f slide 10
Příklad: Každý měsíc, 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19) Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s 0. 01 = = = L s + f 0. 01+ 0. 19 0. 05, or 5% slide 11
Důsledky pro hospodářskou politiku Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f. slide 12
Proč existuje nezaměstnanost? Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule. Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 13
5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost slide 14
Hledání práce & frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 15
Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony. příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 16
Případová studie (USA): Změny odvětví v dlouhém období slide 17
ČR: Změny zaměstnanosti slide 18
Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb 1974-79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 19
Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce: Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích. slide 20
Pojištění pro případ nezaměstnanosti Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu. Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti. slide 21
Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám. slide 22
Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti: U s = L s + f Hotovo Dva důvody proč f < 1: Nyní 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 23
5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost slide 24
Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Strnulá reálná mzda Reálná mzda Najímaná práce Nabídk a Nezaměstnanost Poptávka Práce Pracovní síla ochotná pracovat slide 25
Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. slide 26
Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy slide 27
1. Minimální mzda Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých. Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3% Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 28
2. Odbory Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy. Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost. Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy. Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 30
Odbory a mzdy dle odvětví, USA (2011) Soukromý sektor (celk.) Vláda (celkem) Stavebnictví Strojírenství Maloobchod Doprava Vzdělání odvětví Těžební průmysl Finance, pojišťovnictví Svobodná povolání Zdravotnictví # zaměst. (1000s) 104,737 20,450 6,244 780 13,599 14,582 4,355 6,111 12,171 4,020 15,835 členství v odbor. % 6.9 37.0 14.0 7.2 10.5 4.9 20.4 1.1 2.1 13.0 7.5 Poměr mzed = 100 (mzda odborářů) / (mzda neodborářů) poměr mezd 122.6 121.1 151.7 96.4 107.2 102.4 123.5 90.2 99.1 112.6 114.9 slide 31
3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci flákání snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích) Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu. Důsledek: strukturální nezaměstnanost. slide 33
Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost. slide 34
Délka trvání nezaměstnanosti, průměry: 1/1990-6/2007 USA, # týdnů v nezaměstnanosti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Množství času, kdy tito pracovníci byli nezaměstnaní jako % celkového času všech nezaměstnaných 1-4 38% 6.1% 5-14 31% 18.8% 15 nebo více 31% 75.1% slide 35
Délka trvání nezaměstnanosti Data: Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným. Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech. Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 36
Délka trvání nezaměstnanosti (medián) 25 20 Délka trvání nezaměstnanosti typicky vzroste během recese růst během let 2008 2010 je neobvykle vysoký týdny 15 10 5 0 01.1969 01.1972 01.1975 01.1978 01.1981 01.1984 01.1987 01.1990 01.1993 01.1996 01.1999 01.2002 01.2005 01.2008 01.2011 01.2014 slide 37
5.4. Nezaměstnanost - USA slide 38
8 TREND (USA): Přirozená míra vzrostla mezi 1960 84, následně klesla mezi 1985 2005 Procento pracovní síly 7 6 5 4 22737 24381 26024 27668 29312 30956 32599 34243 35886 37530 39173 slide 40817 39 21916 23559 25204 26846 28491 30133 31778 33420 35065 36708 38353 39995
$ Dolary /hodina 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Minimální mzda Minimální mzda v cenách roku 2012 trend Minimální mzda v běžných cenách Trend v reálné minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 slide 40
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech rok Členství v odborech (vybrané roky) 1930 12% 1945 35% 1954 35% 1970 27% 1983 20.1% 2013 11.3% % pracovní síly Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo. slide 41
100 80 60 40 VYSVĚTLENÍ TRENDU: Odvětvové změny 140 1986 2005: 2006 2012: cena ropy méně 1970 1986: volatilní, cena méně volatilita ropy odvětvových ceny ropy změn vzrostla 120 způsobila velké odvětvové poroste změny přirozená míra U znovu? Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007 20 0 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 slide 42
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie 70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s). Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s). slide 43
5.5. Nezaměstnanost - EU slide 44
12 Nezaměstnanost v Evropě, 1960 2012 10 Procento pracovní síly 8 6 4 France Germany 2 Italy United Kingdom 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 slide 45
Proč nezaměstnanost vzrostla v Evropě a nikoliv v USA Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. Důsledek v USA: Zvýšení kvalifikační prémie mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 46
Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání USA 13% Velká Británie 35 Švýcarsko 48 Španělsko 80 Švédsko 92 Německo 63 Francie 95 Řecko 85 slide 47
Velké rozdíly v nezaměstnanosti mezi Evropskými zeměmi, 2008 Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 48
Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě Velká většina způsobena dlouhodobou nezaměstnaností (déle než 1 rok) Souvisí s politikou na trhu práce štědrý sociální systém (velikost dávek, délka vyplácení) aktivní politika zaměstnanosti vliv odborů slide 49
Dávky v nezaměstnanosti jako % posledního příjmu, 2002 slide 50
Délka vyplácení dávek v nezaměstnanosti, (2008) slide 51
Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 52
Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 53
Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě (závěr) Korelace není kauzalita ale něco na tom bude Existují vyjímky: Dánsko štědrý sociální systém vysoká ochrana nezaměstnaných efektivní systém při hledání pracovního místa Jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti slide 54
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? slide 55
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě Kratší pracovní týden, více státních svátků slide 56
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují slide 57
Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 1870 1913 1938 1973 1992 2000 Annual hours worked per person France 2,945 2,588 1,848 1,771 1,542 1,517 Germany 2,941 2,584 2,316 1,804 1,563 1,469 UK 2,984 2,624 2,267 1,688 1,491 1,491 USA 2,964 2,605 2,062 1,717 1,589 1,660 Sweden 2,945 2,588 2,204 1,571 1,515 1,588 Real wage (index: 1870 = 100) France 100 205 335 1,048 1,417 1,434 Germany 100 185 285 944 1,178 1,222 UK 100 157 256 439 640 733 USA 100 189 325 596 659 737 Sweden 100 270 521 1,228 1,493 1,727 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 58
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 Reálné mzdy Francie Německo USA 3500 0 1870 1913 1938 1973 1992 3000 2000 2500 2000 1500 1000 500 Odpracované hodiny Francie Německo USA 0 slide 59 1870 1913 1938 1973 1992 2000
6.6. Nezaměstnanost - ČR slide 60
Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR slide 61
Nezaměstnanost v ČR 1991-2010 12 10 8 6 4 2 Míra nezaměstnanosti (celkem) Muži Ženy 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 slide 62
ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV slide 63
ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 64
Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 65
Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 66
Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu slide 67
Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 68
Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti slide 69