POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ
Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se žije velmi obtížně a stojí mnoho psychických sil ji unést. Povědomí laické veřejnosti o PAS je obecně často zkreslené, redukující diagnózu na někdy pozoruhodné odbornosti. Chybí širší náhled na významné obtíže dětí, dospívajících i dospělých s touto diagnózou, které mají ve zvládání běžných nároků každodenního života někdy v rozporu s intelektovým potenciálem. Často chybí porozumění tomu, jaký má diagnóza limitující vliv na možnost zapojení do společnosti, pokud není poskytnuta potřebná sociální podpora v systému vzdělávání, zaměstnávání a podpora finanční ve formě příspěvku na péči pro rodiny dětí s PAS, případně invalidního důchodu po dosažení plnoletosti. Vnější zjev lidí s PAS zpravidla nedává tušit zdravotní handicap, proto někdy i ti, kteří jinak k lidem s viditelným zdravotním postižením přistupují tolerantně, mohou jejich chování považovat za záměrnou provokaci nebo projev nevychovanosti.
PAS je celoživotní neurovývojová porucha, která má vliv na sociální a komunikační schopnosti jedince. Ovlivňuje kompetence podstatné pro každodenní život, kterými jsou : Chování člověka k ostatním a komunikace s nimi Vyhodnocování informací, které k němu přicházejí / lidé s PAS nerozumí bezpečně tomu, co vidí, co slyší, co prožívají /. Dříve byly PAS zařazeny mezi psychotické poruchy. Od 90. let 20. století jsou v obou hlavních diagnostických systémech / MKN-10, DSM V. / zařazeny do samostatné diagnostické skupiny jako Pervazivní vývojové poruchy.
Diagnostika: Deficity v triádě problémových oblastí společné pro PAS: Sociální interakce a sociální chování Komunikace Představivost, zájmy, hra Konečná diagnóza je výsledkem spolupráce rodičů, dětských lékařů, psychologů, speciálních pedagogů a psychiatrů. Určujeme ji na základě osobní historie, cílené explorace pomocí diagnostických rozhovorů, pozorování chování v různých prostředích a vyšetření pomocí speciálních psychologických testů.
Diferenciální diagnostika: Začínal jsem ve škole jako mentálně postižený, později jsem se stal dítětem schizofrenním a když jsem dokončil vysokou školu, stal se ze mne vysoce funkční autista. (Dee Landry in Trehin, 1994) U dospívajících a dospělých se musíme zabývat zejména: schizofrenií schizoidní poruchou osobnosti obsedantně kompulzivní poruchou Jen správně stanovená diagnóza umožňuje následné poskytnutí účinných podpůrných a terapeutických opatření.
Typizace PAS dle sociálního chování - důležitá také pro porozumění chování osob s PAS v situacích, které se pro ně stanou nesrozumitelnými a vedou k přetížení. L. Wingová Osamělý nezájem o sociální kontakt a komunikaci, samotář Pasivní pasivně sociální kontakt přijímá, nízká spontaneita v sociálním chování Aktivní zvláštní živá komunikace, fixace na druhé, sociální desinhibice Formální vysoké IQ, dobrá komunikace, konzervativnost, zachovávání odstupu vůči druhým
Průběh PAS v závislosti na věku: 3. 5. rok věku maximum manifestace typických příznaků Školní věk částečné zlepšení / v závislosti na podpoře ze strany školy, rodiny, terapeutů a dalších pomocných organizací / Adolescence zvýraznění problémového chování / afektivní poruchy, agresivita / Dospělost zmírňování základních příznaků, TRVALE DEFICIT V SOCIÁLNÍCH INTERAKCÍCH Prognóza závisí na kognitivních schopnostech, míře symptomů, eventuálních komorbidních psychiatrických onemocněních a STUPNI PODPORY, která je zajišťována TERAPEUTY, RODINOU, SOCIÁLNÍMI ZAŘÍZENÍMI, ŠKOLAMI A ZAMĚSTNAVATELI.
Terapeutická péče u dospívajících a dospělých Trápení duše bývá často daleko obtížněji sdělitelné než trápení těla i pro ty, kteří mají jinak bohatě rozvinuté komunikační schopnosti. Je tedy velmi obtížné být druhým pochopen v případě, že je člověk limitován významným deficitem právě v oblasti komunikace lidé s autismem zažívají v hledání terapeutické péče mnohá zklamání. Základem terapeutického procesu je snažit se s velkou dávkou citlivosti pokusit individuální potřeby toho, kdo k terapii přichází. nalézt Využívá se psychoterapie kognitivně behaviorální, psychodynamická a suportivní, v případě potřeby také v kombinaci s psychofarmakoterapií.
Nejčastější témata v terapii dospívajících a dospělých s PAS vztahy s vrstevníky trávení volného času sexualita bydlení vzdělání možnost zaměstnání Obecně usilujeme o to, aby byl klient schopen přijmout sebe samého takového, jaký je a pomáháme mu najít místo ve společnosti. Otázkou je: Co potřebují klienti s PAS a jejich rodiny ze strany společnosti, aby mohl být terapeutický proces úspěšný?
Osobní přání na závěr:...aby byl svět okolo nás místem plným tolerance k jinakosti, zdvořilosti, respektu člověka vůči člověku a ochoty pomáhat v rámci svých možností a kompetencí co nejvíce tam, kde je pomoci potřeba Aby nemusela být používána slova vybojovali jsme školku, školu, zařízení zaměstnávající osoby s handicapem, důchod, finanční příspěvek tam, kde by toto vše mělo být spíše samozřejmostí
Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne