Dal í v voj liberalizace na plynárenském trhu V pátek 9. prosince se v praïském hotelu Corinthia Towers se li na pracovní snídani pfiední plynáren tí odborníci se zástupci v znamn ch partnerû a odborné vefiejnosti. Snídani uspofiádal ekonomick t deník EURO pod patronátem âeské plynárenské unie. Pfiedmûtem setkání bylo podání informací o zmûnách, které pfiinesla nová legislativa ãeskému plynárenství a odbûratelûm plynu v uplynulém roce. Byly presentovány i zámûry státu pfii dal í vlnû liberalizace, právní aspekty otevfieného trhu a vnímání souãasné situace na trhu s plynem jednotliv mi aktéry odvûtví. Pfiedná ející: Ulrich Jobs, pfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas, a.s. Jifií Bis, námûstek ministra, Ministerstvo prûmyslu a obchodu âr Radek Luck, ãlen pfiedstavenstva, Jihoãeská plynárenská, a.s. Blahoslav Nûmeãek, místopfiedseda, Energetick regulaãní úfiad Dan Ëok, prezident, âeská plynárenská unie Jan Zaplatílek, fieditel, Odbor plynárenství a kapaln ch paliv, Ministerstvo prûmyslu a obchodu âr Michal Mejstfiík, fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva EEIP, a.s., a Institutu ekonomick ch studií, FSV UK Aktuální situace v ãeském plynárenství a na trhu se zemním plynem Pfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas Ulrich Jobs ve svém pfiíspûvku nejdfiíve shrnul aspekty privatizace ãeského plynárenství a poté se zamûfiil na globální trh se zemním plynem. Situaci pfied privatizací podle nûj nejlépe charakterizovaly v razné státní zásahy do plynárenství. V roce 1998 stát strategicky rozhodl, Ïe je tfieba zdroje zemního plynu diverzifikovat. Z toho vyplynulo, Ïe kromû tradiãních rusk ch dodavatelû Gazpromu a Gazexportu podepsala âeská republika i dlouhodobé kontrakty s norsk mi v robci a dodavateli plynu. Norské zdroje jsou sice draï í neï ruské, ale strategick v znam diverzifikace rizik tuto nev hodu vyvaïuje. Podle Jobse správnost tohoto postupu ilustruje i skuteãnost, Ïe stejnou politiku pouïilo také Polsko. Co se t ká privatizace, shrnul Ulrich Jobs v úvodu pro v echny je tû jednou její podmínky. Vstup RWE na ãesk plynárensk trh, kter byl dokonãen v kvûtnu 2002, pfiinesl âeské republice 125 miliard Kã, a stal se tak nejvût í privatizací. Pro privatizaci argumentovala i EU, která prosazovala názor, Ïe soukromé podniky jsou obecnû lep ími managery neï stát a nesou lépe rizika spojená s podnikáním. V ichni zodpovûdní ãinitelé oznaãili tuto privatizaci za nejúspû nûj í v âechách, a moïná dokonce ve stfiední a v chodní Evropû, pochválil rozhodnutí státu Ulrich Jobs.
Mirek Topolánek (pfiedseda ODS) Aktuální téma dne ního plynárenství je ov em jiï nûkde zcela jinde. Jde o zv ení konkurence na vnitfiním trhu, kterou o etfiuje rozdûlení na obchod s plynem (ten zaji Èuje RWE Transgas, a. s.) a provoz pfiepravní soustavy (pod hlaviãkou RWE Transgas Net, s. r. o.). Toto rozdûlení vypl vá z Energetického zákona od 1. ledna 2006. Aby byla poïadovaná konkurence moïná, bylo nutné pfiirozen trh distribuce oddûlit od doposud integrovan ch plynárensk ch spoleãností. Koncové ceny pfiitom zûstávají trvale regulované, a je tak zaji tûn nediskriminaãní pfiístup, konstatuje souãasn stav Ulrich Jobs. RWE samozfiejmû splní ve keré zákonné pfiedpisy a od 1. ledna bude doposud integrovaná RWE Transgas, a. s., transformovaná a rozdûlená na obchodní a pfiepravní spoleãnost. Podle Jobse je pro kvalitu dodávek i do budoucnosti zásadní, aby byla ãástka, kterou odbûratelé platí za distribuci, adekvátní. Jedinû pak budou moci distribuãní spoleãnosti patfiiãnû investovat. Pfiíli nízké koncové ceny totiï vedou dlouhodobû ke kapacitním omezením a nakonec k znehodnocení v hod plynu. Pfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas Ulrich Jobs ve svém pfiíspûvku samozfiejmû zmínil i odbûratelské smlouvy RWE Transgas s v robci. Ve keré smlouvy mezi RWE Transgas a v robci mají v Evropû bûïné cenové vyjádfiení vãetnû indexace. Podle nich se vypoãítává aktuální cena plynu na základû mezinárodních cen ropy a ãerného uhlí. Podle Jobse proto cena zemního plynu zohledàuje pro oprávnûné zákazníky aktuální mûsíãní v voj na svûtov ch trzích. Od poãátku loàského roku se ceny za ropu a ãerné uhlí dramaticky zv ily a vzaly, ba dokonce strhly s sebou do rekordních v in i ceny zemního plynu. Já osobnû jsem pfiesvûdãen, Ïe ná postup pfii nastavování cen zemního plynu v prvním roce po liberalizace byl nastaven správnû, zdûraznil Ulrich Jobs. Zapomínat bychom nemûli ani na skuteãnost, Ïe zemní plyn je k Ïivotnímu prostfiedí nej etrnûj í fosilní energetick zdroj. Jeho ekologická hodnota by mûla b t pro nás morálním imperativem. Cíle ãeské energetické politiky Námûstek ministra prûmyslu a obchodu âr Jifií Bis hovofiil o v znamu zemního plynu ve státní energetické koncepci a otevírání trhu s plynem v âeské republice. Hlavními prioritami státní energetické koncepce, která byla schválena usnesením vlády âr v bfieznu 2004, jsou nezávislost, bezpeãnost a udrïiteln rozvoj spojen s ochranou Ïivotního prostfiedí, shrnul politiku státu ve svém úvodu Jifií Bis. Martin Herrmann (místopfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas, a.s.), Martin Chalupsk (tiskov mluvãí RWE Transgas, a.s.), Mirek Topolánek (pfiedseda ODS)
Mezi strategické cíle energetické koncepce státu patfií podle Bise mimo jiné i minimalizace emisí a minimalizace emisí skleníkov ch plynû. Aby byly tyto cíle naplnûny, je tfieba zajistit nejen podporu obnoviteln ch zdrojû, ale také zv ení podílu zemního plynu, jako paliva s nejniï ími emisemi skleníkov ch plynû, na primárních energetick ch zdrojích. Jifií Bis (námûstek ministra MPO), Dan Ëok (prezident âpu), Ulrich Jobs (RWE Transgas, a.s.) Jifií Bis zdûraznil, Ïe od roku 2000 klesá podíl fosilních paliv (pfiedev ím uhlí) v energetickém mixu paliv, jejichï emise zneãisèují Ïivotní prostfiedí, ve prospûch ãist ch zdrojû energie, jako jsou zemní plyn, jaderné palivo a obnovitelné zdroje. Jejich podíl by mûl v roce 2030 dosáhnout 57,2 % primárních energetick ch zdrojû. U plynn ch paliv, pfiedev ím zemního plynu, dochází k urãité stabilizaci kolem 20-21 %. Souãasn zhruba dvacetiprocentní podíl zemního plynu na primárních energetick ch zdrojích by mûl b t zachován i v roce 2030. Blahoslav Nûmeãek, místopfiedseda a fieditel sekce regulace, ERÚ Ani Jifií Bis se ve svém pfiíspûvku nemohl vyhnout tématu otevírání trhu s plynem. âeská republika zaãala s otevíráním trhu se zemním plynem 1. ledna 2005, a to v první etapû pro v echny zákazníky s odbûrem nad 15 milionû kubick ch metrû za rok. Ve druhé etapû probíhající od 1. ledna 2006 se stávají oprávnûn mi v ichni zákazníci kromû domácností, coï pfiedstavuje zhruba 187 tisíc zákazníkû, vût inou stfiedních a mal ch odbûratelû. Ve tfietí etapû, pfiedpokládané od 1. ledna 2007, se stanou oprávnûn mi v ichni zákazníci vãetnû domácností, coï bude 3,7 milionû zákazníkû, shrnul situaci v nûkolika vûtách. Otevírání trhu s plynem v âr samozfiejmû úzce souvisí i s otevfiením trhu v Evropské unii. Jifií Bis pfiipomnûl, Ïe z pûvodní patnáctky zemí EU mûlo koncem roku 2004 zcela liberalizovan trh pouze sedm zemí. Z nov ch ãlensk ch zemí bylo nejdále s otevíráním trhu Slovinsko. âeská republika zaãala s otevíráním trhu se zemním plynem na základû v jimky vyjednané v pfiístupové smlouvû aï 1. 1. 2005 a podle paragrafu 55 Energetického zákona. V roce 2007 v ak âr splní s pfiedstihem poïadavek smûrnice rady Evropského parlamentu ãíslo 2003/55 ES, podle které má b t trh zcela otevfien k 1. 7. 2007, neboè v âeské republice bude otevfien jiï 1. ledna 2007.
Michal Mejstfiík, pfiedseda dozorãí rady, EEIP, a.s. a Institut ekonomick ch studií, FSV UK Podle Luckého jsou dûvody pfiechodnû sníïené popularity plynu hned dva - nízká cena substitutu, a odtrïení v voje cen tûïk ch topn ch olejû na ãeském trhu od v voje jejich cen na svûtov ch trzích. K tomu do lo aï v prûbûhu roku 2005. Druh m okruhem jsou problémy evropského plynárenství, které jsou velmi podobné tûm na im. Za prvé je tu problém dosaïení optimální diverzifikace dovozu zemního plynu do EU. Za druhé zaji tûní atraktivity evropského trhu. Tfietím problémem je pfiístup do pfiepravní soustavy a ãtvrt m nezbytnost tvorby nov ch infrastruktur a dialogu s producentsk mi zemûmi v rámci stabilního regulaãního prostfiedí. Dal í postup otevírání trhu se zemním plynem S dal ím pfiíspûvkem vystoupil Radek Luck, ãlen pfiedstavenstva Jihoãeské plynárenské. I on se dotkl evergreenu dne ního setkání - liberalizace trhu s plynem v âr a jeho dûsledkû. Situaci bychom si mohli ilustrovat na malém diagramu sestávajícím ze tfií soustfiedn ch kruhû. První, nejmen í kruh, je âeská republika - ãeské plynárenství. K vût ímu kruhu mûïeme pfiirovnat evropské plynárenství a nejvût í kruh vyjadfiuje svûtov energetick trh, pfiedstavil svou teorii Radek Luck. O ãeském trhu hovofiil preciznû pan Jobs. Já bych zdûraznil jednu vûc, která mi pfiipadá dûleïitá. Stfiednûdobû a dlouhodobû zûstane plyn tam, kde ho v tuto chvíli pouïíváte, konkurenceschopn. Pokud teì zaãnete investovat do substituce zemního plynu, v urãité chvíli se stanete zajatcem svého investiãního rozhodnutí. ProtoÏe investiãní Ïivotnost zmûny substitutu oproti tomu, kdy plyn se stane znovu konkurenceschopn m, je v raznû krat í. Tfietím okruhem je svûtov energetick trh. Ten je samozfiejmû komplexní a dot ká se i nás. Radek Luck nabídl i konkrétní pfiíklad: KdyÏ v roce 1998 uzavíral Transgas dlouhodob kontrakt s Gazexportem, fiekl tehdej í éf Gazpromu, Ïe âr má velké tûstí, protoïe nasedla do posledního vagonu posledního plynárenského vlaku, kter odjíïdí na západ, protoïe v echny ostatní pojedou na jih. V té dobû si málokdo dokázal pfiedstavit, co za tím pfiesnû je, nicménû dnes to víme. První zku enosti s liberalizací a zámûry pro dal í vlnu Pohled regulátora pfiedstavil na Gas Business Breakfast místopfiedseda Energetického regulaãního úfiadu Blahoslav Nûmeãek. Jak uï je zvykem pana místopfiedsedy, jeho pfiíspûvek byl v mnohém kontroverzní: V ichni víme, Ïe liberalizací si k niï ím cenám urãitû nepomûïeme, a já se sám sebe mnohdy ptám, k ãemu si chceme pomoci. Blahoslav Nûmeãek ve svém pfiíspûvku také pfiedstavil mnohé zajímavé zku enosti z ciziny. Napfiíklad v Anglii jsou velmi hrdí na to, jak transparentní je jejich trh s plynem a jak dokonale liberalizovanû funguje. A ani jim nevadí, Ïe platí dvakrát takové ceny neï kontinentální Evropa. To je pfiístup, kter u nás mûïeme od kohokoliv stûïí ãekat. Pohledy na regulaci jsou rûzné a oscilují od nulové regulace aï po regulaci silnou. Blahoslav Nûmeãek k tomu poznamenává, Ïe vytváfiet neustále mûkãí a mûkãí podmínky je sice moïné, ale znamená to riziko. Peníze, které nízkou úrovní regulace ztratíme, budeme stejnû muset zaplatit nûkde jinde. S tím souvisí i diverzifikace nákupu plynu. Konkurenceschopn plyn k nám asi poteãe povût inou z té v chodní strany. Tím, kdo tam rozhoduje o tom,
kdo bude ten plyn rozdávat, je subjekt, kter ovládá vstupní bod ve Velk ch Kapu anech. Tento subjekt definuje konkurenãní podmínky na stfiedov chodním trhu. Nedûlejme si tedy iluze, Ïe by se situace v dohledné dobû zmûnila. V souãasnosti je âr závislá na ruském dovozu a je lep í snaïit se spí e tyto snahy brzdit, stavût spí e na bezpeãnosti dodávek, neï se zam let nad tím, jaké jsou ty praktické dopady toho, kdyï budeme neustále vytváfiet lep í a lep í podmínky. KdyÏ jsem zkou el vymyslet nûjaké rozumné fie ení, tak mi z toho Ïádné rozumné fie ení, které bychom byli schopni zákazníkûm nabídnout, nevy lo. JestliÏe se hloubûji zamyslím nad tím, ãí je tento zájem nebo v ãem spoãívají tyto cíle, tak dojdu k závûru, Ïe pokud se v ichni budou chovat reálnû, nemûïe velkoobchodní trh s plynem v Evropû dopadnout jinak, neï Ïe ho ovládnou producentské spoleãnosti nebo spoleãnosti, ve kter ch mají producenti dominantní podíl, aby si stáhli marïe nejen z produkce, ale i z velkoobchodu. Milan Kajtman (obchodní fieditel a ãlen pfiedstavenstva RWE Transgas, a.s.) Alexej Nováãek (generální fieditel a místopfiedseda pfiedstavenstva Teplárny Brno, a.s.), Josef Kastl (generální sekretáfi âpu) Co se t ká cen, neexistuje ani podle Nûmeãka Ïádné jednoduché fie ení: Je hodnû populistické fiíkat, Ïe aï budeme mít evropské platy, tak mûïeme platit evropské ceny ãehokoliv. Ten rozpor v poïadavcích na konkurenceschopnost plynu na ãeském trhu a zároveà regulovanou cenu je celkem zfiejm. Otevírání trhu s plynem bude 1. ledna 2006 o poznání masivnûj í neï zaãátkem leto ího roku. V roce 2005 bylo pouze 35 oprávnûn ch zákazníkû a vût ina z nich se na ERÚ obracela se sv mi v hradami. Pokud by se stejné procento zákazníkû, ktefií získají právo na v bûr dodavatele zemního plynu nyní, na ERÚ obracelo i po 1. lednu 2006, práce regulátora by se mohla pod tím náporem dokonale zhroutit. Blahoslav Nûmeãek dále fiekl: Na í snahou bylo otevfiít vût í portfolio moïn ch fie ení pro zavedení regulace v roce 2006. Nakonec jsme se uch lili k nejjednodu ímu fie ení a v podstatû jsme se vrátili jakoby o rok nazpátek. PouÏili jsme mechanismus, kter byl dfiíve uplatàován u tûch nejvût ích zákazníkû, tj. ãtvrtletní zmûny cen s uplatnûním korekcí z pfiedchozích období Pracujeme se tfiemi cenami komodity. Zapoãítáváme plyn, kter je uskladnûn v jiném ãasovém období v zásobnících a oceàujeme ho prûmûrnou cenou zásob i u ceny zákazníkû, ktefií jsou sice oprávnûni, ale budou nakupovat za regulovanou cenu. Pokud by nastaly podmínky k tomu, aby úfiad mohl svûj zásah ukonãit dfiíve, urãitû tak uãiní. V tuto chvíli ov em regulaci skuteãnû vidíme bûhem tûch pûti ãtvrtletí, která bezprostfiednû následují. V jejich rámci by mûla regulace probíhat. Jsem si jist, Ïe pfiedev ím v prvním kvartále 2006 budou probíhat intenzivní diskuse o tom, jak by se mûla narovnat právû nastalá situace tak, aby regulátor napfií tû podobn m zpûsobem nezasahoval.
Nová role âeské plynárenské unie Jan Zaplatílek (fieditel, Odbor plynárenství a kapaln ch paliv, MPO âr), Oldfiich PetrÏilka (Senior Manager, âpu) Podle Blahoslava Nûmeãka se objevují zprávy, Ïe od 1. ledna 2006 první oprávnûní zákazníci skuteãnû zmûní svého dodavatele. (Na ãeském trhu se prosadila od 1. 1. 2006 jako první nov dodavatel zemního plynu firma Wingas. Tento spoleãn podnik nûmecké spoleãnosti Wintershall a ruského Gazpromu zaãal dodávat plyn jihomoravskému v robci lahví Vetropak Moravian Glass, a to prostfiednictvím distribuãní sítû RWE.) Ve stejném t dnu, kdy se konal Gas Business Breakfast 2005, se místopfiedseda Nûmeãek zúãastnil jednání regulátorû v ech evropsk ch zemí. Na snídani k tomu poznamenal: Na pûdû Evropského parlamentu se jednoznaãnû li í pohledy i státû, jako je âeská republika, Slovensko, Polsko a Maìarsko. O tom, jak se âeská plynárenská unie vyrovnává se zmûnami a liberalizací plynárenského trhu, krátce pohovofiil její prezident Dan Ëok. âpu jako organizace, která sdruïuje nejvût í hráãe na trhu s plynem, se vzhledem k mûnícímu se prostfiedí musí také mûnit. Musíme dát prostor nov m subjektûm, které na tento trh pfiijdou, coï budou urãitû noví obchodníci, popfiípadû producenti plynu, zahájil své vystoupení Dan Ëok. Podle nûj je tfieba reflektovat fakt, Ïe nové prostfiedí vyïaduje nediskriminaãní pfiístup ke v em sítím a souãasnû také i dokonãování unbundlingu. âeská plynárenská unie má ve sv ch fiadách v robce plynu ãili drïitele licence na v robu plynu, pfiepravce, distributory, obchodníky i provozovatele zásobníkû. Dan Ëok upozornil, Ïe v roce 2005 byly upraveny stanovy âpu tak, aby byly v souladu s Energetick m zákonem. Vstupní poplatek nového ãlena zûstává 500 000 Kã. To je podíl na základním majetku âeské plynárenské unie. Pouze subjekty, které vzniknou unbundlingem stávajících ãlenû âpu, tedy rozdûlením spoleãnosti, tento vstupní poplatek platit nemusí. Pravideln pfiíspûvek ãlenû bude vztaïen na objem v roby, pfiepravy, distribuce a prodeje plynu v uplynulém uzavfieném hospodáfiském roce. Váha hlasovacího práva je závislá na v i pfiíspûvkû. Právní aspekty otevfieného trhu se zemním plynem, otevírání a realita Problematikou právních aspektû otevfieného trhu se zemním plynem se zab val ve svém pfiíspûvku Jan Zaplatílek, fieditel Odboru plynárenství a kapaln ch paliv Ministerstva prûmyslu âr. Plynárenství podle Jana Zaplatílka ovlivàují jednak evropské smûrnice, které je nutné v urãit ch termínech implementovat do národní legislativy, a jednak rozhodnutí a nafiízení, která jsou souãástí národních právních fiádû. Pokud jde o tuzemskou legislativu, tak jsou to samozfiejmû zákony, vyhlá ky, respektive nafiízení vlády, a rovnûï to jsou cenová rozhodnutí a fiády provozovatelû zásobníkû a soustav. V technické oblasti to jsou normy a technická pravidla. Pokud se podíváme blíïe na legislativu Evropské unie, pak jsou zde dvû základní regulace - pravidla vnitfiního trhu se zemním plynem a opatfiení
na zabezpeãení zásobování zemním plynem. Ostatní dokumenty se nedot kají pouze plynárenství, ale ovlivàují je. Jsou to zejména smûrnice, jeï pojednávají o zdanûní energetick ch produktû a elektfiiny. O tvorbû souãasné legislativy t kající se trhu s plynem Jan Zaplatílek fiíká: V roce 2004 jsme se nad tvorbou legislativy se li s urãit mi pfiedstavami. Nûkteré z nich se odrazily v realitû, jiné zûstaly pouze na imi vizemi. Velcí zákazníci mûli moïná ideu, Ïe si budou moci vybírat z nûkolika konkurenãních nabídek dodavatelû plynu, Ïe statut oprávnûn ch zákazníkû se projeví v cenû za jimi odebíran plyn. Realita byla tro ku jiná, pfiipou tí Zaplatílek. Otevírání trhu s plynem se trefilo právû do období, kdy cena plynu ve svûtû stoupala. A to se muselo odrazit i u nás. Polovina z velk ch zákazníkû vypsala v bûrové fiízení a hledala nového dodavatele, ale nikoho nového samozfiejmû nenalezla. Îe u v ech zákazníkû do lo v prûbûhu roku 2005 k navy ování cen, je dûsledkem svûtového rûstu cen. Plyn tím pádem bohuïel ztratil konkurenceschopnost. A to jak u tûch nejmen ích zákazníkû v nízkopfiíjmov ch oblastech státu, kde se dnes znovu topí tuh mi palivy, tak i u nûkter ch velk ch zákazníkû, tfieba i typu rafinerií, ktefií uvaïovali o tom, Ïe by pfie li na jiné druhy energie. Michal Mejstfiík, fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva EEIP a Institutu ekonomick ch studií FSV UK, ve své pfiíspûvku upozornil na skuteãnost, Ïe hráãi, ktefií se chtûjí na tomto trhu prosadit, musí volit mnohem sofistikovanûj í strategie neï se orientovat pouze na úzk ãesk segment. Evropské regulátory ãeká podle Mejstfiíka velká diskuse o regulaãních nástrojích. Ukazuje se totiï, Ïe regulaãní nástroje zdaleka nejsou tam, kam teoretikové i pracovníci Evropské komise mífiili. Cenu plynu je tfieba regulovat s ohledem na dlouhodobé zájmy. Pokud pfiijmeme tento pfiístup, musíme b t také pfiipraveni na fakt, Ïe spoleãnosti na trhu budou vystaveny úplnû nov m tlakûm, a na druhé stranû i spotfiebitelé budou mít jiné nabídky. Na závûr setkání probûhla krátká diskuse, ve které napfi. Martin Hermann, místopfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas, odpovídal na dotaz t kající se ceny plynu s ohledem na variabilní kurzy mûn. Otázkou zûstává, co zpûsobí zmûna kurzu. UÏ pan doktor Jobs fiíkal, Ïe vliv kurzu je klíãov. V roce 2002, 2003, 2004 posílila ãeská koruna vûãi dolaru, coï bylo pro odbûratele plynu pfiíjemné. Zamezilo se tedy nárûstu ceny. Tím jsme drobnû kompenzovali zmûny zpûsobené rûstem ceny ropy, k nûmuï do lo uï v roce 2004. V roce 2005 to byla situace odli ná - dolar posílil a ceny ropy ly také nahoru. Zaznûlo tu, Ïe si tím RWE Transgas vylep il hospodáfiské v sledky. To ov em není pravda. I my pfiece nakupujeme v dolarech a v rámci regulovaného systému. Pan Nûmeãek, jehoï úfiad reguluje ceny, mûïe potvrdit, Ïe zmínûné náklady opravdu máme. Z nich, spolu s marïí, vycházejí prodejní ceny. RWE Transgas z toho neprofituje. Jednoznaãnû ne. Petr Ale (ãlen prezídia âpu a Sales Manager SPP Bohemia a.s.), Miloslav Zaur (ãlen prezídia âpu a místopfiedseda pfiedstavenstva Severoãeská plynárenská a.s., Stfiedoãeská plynárenská a.s., Západoãeská plynárenská a.s.)
Michal Mejstfiík, pfiedseda dozorãí rady, EEIP, a.s. a Institut ekonomick ch studií, FSV UK Kvalita sluïby vïdy pfiiná í urãit rozdíl v cenû. Z v zkumu vyplynulo, Ïe 28 % vût ích zpracovatelsk ch firem s více neï 50ti zamûstnanci (11 % rozhodnû ano a 17 % spí e ano) by bylo ochotno akceptovat vy í cenu plynu v závislosti na vy í kvalitû dodávek ãi vût í etrnosti k Ïivotnímu prostfiedí. Z fosilních paliv je zemní plyn ekologicky nej etrnûj í, stále dostupn a jeho prokázané zásoby jsou mnohonásobnû vût í neï zásoby jin ch paliv. Pfiidáme-li k tûmto argumentûm i spolehlivost dodávek a komfortní pouïití, zemní plyn je jednoznaãnû nejlep ím fie ením jak pro domácnosti, tak pro celá prûmyslová odvûtví, fiekl Josef Kastl, generální sekretáfi âeské plynárenské unie (âpu). V dobû kdy probíhala Gas Business Breakfast realizovala spoleãnost Factum Invenio, která se dlouhodobû zab vá v zkumy trhu a vefiejného mínûní, telefonick v zkum trhu na téma plynárenství. Factum Invenio se dotazovalo, zda jsou odbûratelé ochotni platit vy í cenu za kvalitnûj í sluïby plynárenství. Shodou okolností tento t den snûïení na severu Moravy vyfiadilo z provozu tisíc trafostanic a elektrick proud nefungoval asi na ãtyfiiceti místech v âr. Meteorologická situace ov em neovlivnila dodávky zemního plynu, které jsou bez ohledu na poãasí stabilní 24 hodin 365 dní v t dnu. Zemní plyn zároveà patfií mezi nejekologiãtûj í zdroje energie souãasnosti a pfii spalování neprodukuje témûfi Ïádné oxidy síry a jen minimum oxidû dusíku. Prach a oxid sifiiãit jsou ve spalinách zemního plynu obsaïeny v naprosto zanedbateln ch mnoïstvích a také emise oxidu uhelnatého a uhlovodíkû jsou v raznû niï í neï u spalin jin ch zdrojû energie. Celkem bylo dotázáno 250 energetikû a osob zodpovûdn ch za dodávky plynu ve firmách zpracovatelského prûmyslu s více jak 50 zamûstnanci. Dobrou zprávou pro Ïivotní prostfiedí je, Ïe osoby odpovûdné za dodávky plynu si uvûdomují rostoucí poïadavky na kvalitu dodávek, komfort i etrnost k Ïivotnímu prostfiedí. Nejménû pfiijímají vy í cenu plynu zástupci firem nad 200 zamûstnancû. Z dal ích informací z prûzkumu vyplynulo, Ïe pouze 18 % energetikû se domnívá, Ïe klesající cena ropy povede v blízké budoucnosti ke sníïení ceny plynu. Více neï jedna tfietina firem (36 %) uvedla, Ïe cena ropy nemá na cenu plynu Ïádn vliv. Naopak renomované analytické spoleãnosti (Patria Finance, Colosseum, Euroanalysis a dal í) predikují zcela opaãn v voj tedy, Ïe sníïení ceny ropy bude následovat i pokles cen plynu. Témûfi polovina firem v âr zastává názor, Ïe cena plynu poroste i v pfiípadû klesající ceny ropy. Tuto skuteãnost je moïné vysvûtlit jednak tím, Ïe si firmy uvûdomují ãasovou prodlevu mezi reakcí ERÚ a aktuálním v vojem cen ropy na mezinárodním trhu a jednak pfietrvávajícím názorem, Ïe cena plynu obecnû poroste, uvedla SoÀa Machová, projektová manaïerka spoleãnosti Factum Invenio.