26. Konstrukce robotů

Podobné dokumenty
26. Konstrukce robotů

26. Konstrukce robotů Schéma konstrukce robotu

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Robotika

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY

INOVACE A DOKONALOST CNC PORTÁLOVÁ OBRÁBĚCÍ CENTRA FV FV5.

11. Hydraulické pohony

MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM

Pohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém

Odměřovací systémy. Odměřování přímé a nepřímé, přírůstkové a absolutní.

JEŘÁBY. Dílenský mobilní hydraulický jeřábek. Sloupový otočný jeřáb. Konzolové jeřáby otočné a pojízdné

Pohony šicích strojů

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Regulační pohony. Radomír MENDŘICKÝ. Regulační pohony

Klíčová slova: zvedák, kladkostroj, visutá kočka, naviják

18.4. Kulisový mechanismus

OKRUHY K MATURITNÍ ZKOUŠCE - STROJNICTVÍ

23. Kladkostroje Použití přenosná zdvihadla pro zvedání zavěšených břemen jednoduchý stroj = kolo s (pro lano) Kladka kladka - F=G, #2 #3

VERTIKÁLNÍ OBRÁBECÍ CENTRA

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně

HCW 1000 NOVÝ TYP LEHKÉ HORIZONTKY ŠKODA

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

MCU 450V[T]-5X. Multifunkční pětiosé obráběcí centrum.

Hydrodynamické mechanismy

1

CNC VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRA. Řada FB

5. Pneumatické pohony

Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

INOVACE A DOKONALOST CNC HORIZONTÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRA FMH EH FBM.

CNC soustruhy SF... STANDARDNÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ STROJE VOLITELNÉ PŘÍSLUŠENSTVÍ STROJE SF 43 CNC

VC-608/ VC-610/711 CNC vertikální obráběcí centrum

Mechanika. Použité pojmy a zákony mohou být použity na jakékoliv mechanické stroje.

(lze je rozpojit i za běhu) přenáší pohyb prostřednictvím kapaliny. rozpojovat hřídele za běhu

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Stavba a provoz strojů

INOVACE A DOKONALOST CNC VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRA FVP VMP QMP HV U.

Genius 4x Čtyřosý pozicionér pro frézovací, vrtací a vyvrtávací stroje

Schéma stroje (automobilu) M #1

VY_32_INOVACE_C hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem.

Přehledový katalog stroje. PRAECISA série PSC GREEN DRIVE Elektrohydraulické ohraňovací lisy G.A.D.E.

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

-V- novinka. Jednotky motoru MTR-DCI 2.2. motor s integrovaným ovladačem, převodovkou a řízením. kompaktní konstrukce

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:

ASM 5osé univerzální centrum

14. JEŘÁBY 14. CRANES

Učební texty Diagnostika snímače 4.

COMBI U7 CNC frézovací centrum

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE ZE STROJNICTVÍ

(elektrickým nebo spalovacím) nebo lidskou #9. pro velké tlaky a menší průtoky

CNC vertikální obráběcí centra VFP FVP FV VMP HV U

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ 2. VŠEOBECNÝ PŘEHLED, ROZDĚLENÍ. 3. Právní předpisy

ROVINNÉ BRUSKY. Řada AHR

NOVINKA. Aktuátory. Zdvižné mini převodovky. Aktuátory. Motory s převodovkou

Univerzální CNC soustruhy řady SU

Rotační pohyb kinematika a dynamika

rám klece lanového výtahu dno šachty

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

K obrábění součástí malých a středních rozměrů.

Technická specifikace. PRAECISA série PS Elektrohydraulické ohraňovací lisy G.A.D.E.

HLC série. horizontální soustruhy

Ing. Oldřich Šámal. Technická mechanika. kinematika

Spojujeme komponenty v ucelená řešení

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem

STOLNÍ ZNAČICÍ SYSTÉM

MECHANICKÉ PŘEVODY STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR

Zemědělské stroje. 1. Význam mechanizace a automatizace v zemědělství

5. Pneumatické pohony

CNC SOUSTRUŽNICKÁ CENTRA FTC

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

VERTIKÁLNÍ SOUSTRUHY SÉRIE VLC

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny

TMV 510 AII / TMV 510 CII CNC vertikální obráběcí centrum

E[M]CONOMy. znamená: Nejenom výcvik, skutečná akce! CONCEPT MILL 250. CNC výcvik s průmyslovým výkonem

TMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

DUGARD. VMCs DUGARD. Modelová řada E a XP Vertikální obráběcí centra DUGARD. Dodavatel obráběcích strojů již od roku 1939

ZÁKLADNÍ INFORMACE. NC nebo konvenční horizontální soustruh série HL s délkou až mm, točným průměrem nad ložem až 3500 mm.

JAINNHER. Profil společnosti. Založení: 1982 Počet zaměstnanců: 120 Základní kapitál: 4 mil USD. Rozloha závodu: 17.

TMV 850 / TMV 1050 CNC vertikální obráběcí centrum

Obsah DÍL 1. Předmluva 11

Podtlakové úchopné hlavice

FRÉZOVÁNÍ VI. Frézování šikmých ploch Frézování tvarových ploch

průmyslové komponenty přehled sortimentu

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Hydraulika ve strojírenství

Lineární jednotky MTJZ s pohonem ozubeným řemenem

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE

TOS Hostivař s.r.o. UBB 50

FCW LEHKÁ VODOROVNÁ VYVRTÁVAÈKA ŠKODA

Momentové motory. (vestavné provedení) TGQ Momentové (přímé) motory

Organizace a osnova konzultace III-IV

Pohony. Petr Žabka Šimon Kovář

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Odměřovací zařízení

Elettrica série PE. Servoelektrický ohraňovací lis 40-75T

Lineární snímač polohy Temposonics GB

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ C N C P R O G R A M O V Á N Í _ P W P

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY KUŽELOVÝMI A ŠROUBOVÝMI PLANETOVÝ PŘEVOD

PRŮMYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY

To je ] Trénink při skutečné práci. Concept MILL 450. CNC výcvik s průmyslovým výkonem

Nejenom výcvik, skutečná akce! Reálný výcvik s průmyslovým výkonemt

Transkript:

oboty 15 1 z 7 26. Konstrukce robotů Schéma konstrukce robotu Řídící část (mozek a smysly) uživatelské rozhraní + řízení robotu podle programu = řídící systém zpracovává informace od snímačů a vydává příkazy ovládacím prvkům Výkonná část (svaly) akční prvky (pohony) a mechanismy robotu, které přímo vykonávají činnost (působí na okolí) Nosná část (kostra) základní konstrukce, spoje 26.1. Pohony Zajišťují hlavně: přesné polohování najetí do polohy v jednotlivých osách dynamiku pohybu zabrždění zajištění stabilní klidové polohy plynulý rozjezd a dojezd (zrychlení na rychloposuv mezi polohami a brzdění do koncové polohy) Schéma motorové jednotky Dynamika pohybu motoru Regulační smyčka pohonu a) Elektromotory nejrozšířenější pohony, mají velké úhlové zrychlení a zpomalení (vysokou dynamiku, malou setrvačnost), velký rozsah otáček 1. servomotory řízené elektromotory s plynulým pohybem - stejnosměrné (DC) pro menší výkony nebo střídavé (AC) pro větší výkony používají se v rámci motorové jednotky: SP SR B M P snímač polohy rotoru - zajišťuje zpětnou vazbu - např. inkrementální nebo absolutní optický snímač (odměřování), magnetická Hallova sonda snímač rychlosti - otáček - tachogenerátor - vytváří napětí úměrné otáčkám motoru (jako dynamo u jízdního kola) elektromagnetická brzda (zabrzdění v poloze + zajištění klidové polohy) vlastní elektromotor převodovka pro snížení otáček a zvýšení momentu dále potřebují: řídící elektroniku (zesilovače, měniče) - pro nastavení proudu, napětí

řídící jednotku pro regulaci = vyhodnocení zpětné vazby polohy a otáček (většinou modul PA) 2. krokové motory otáčí se po krocích (převádí impulsy na úhly pootočení - nepotřebují snímač polohy - poloha je dána počtem impulsů) rychlost otáčení je dána frekvencí impulsů 3. lineární elektromotory b) Hydraulické pohony jednoduché řízení, malé kroutící momenty (pro menší roboty) pro přímočarý pohyb (stator rozvinutý do roviny) - podobně jako jádro v cívce využívají tlaku kapaliny (získaného čerpadlem) - umožňují dlouhý přímočarý (válce) i otáčivý pohyb (motory pístové axiální nebo radiální) velké síly při malých rozměrech (díky velkým tlakům) - pro roboty s velkou únosností menší rychlost, bezpečnost proti přetížení, bezpečné ve výbušném prostředí nevýhody ztráty oleje netěsnostmi, náročné rozvody kapaliny přes pohyblivé klouby c) Pneumatické pohony využívají stlačeného vzduchu (vyrobeného kompresorem) - umožňují také přímočarý (válce) i otáčivý pohyb menší síly (menší tlaky vzduchu), velká rychlost (dynamika) čisté prostředí, jednoduchá údržba, bezpečné ve výbušném prostředí nevýhody hlučnost, ztráty netěsnostmi, vyšší spotřeba energie, stlačitelnost vzduchu pro menší a jednodušší zařízení, obtížně řiditelná poloha Hybridní pohony (kombinované) např. elektropneumatický, elektrohydraulický 26.2. Polohovací mechanismus 26.2.1. Posuvné jednotky slouží k realizaci posuvného přímočarého pohybu u pohyblivých dvojic typu T - suport, smykadlo posuvný prvek musí mít kluzné nebo valivé vedení pro zajištění přesného pohybu s malým třením a zároveň s malými vůlemi Ruka manipulátoru se šroubovým mechanismem Hřebenové ozubení 1 - motor, 2 - spojka, 3 - převodovka, 4 - šroub, 5 - matice, 6 - koncové spínače, 7 - rameno s chapadlem, 8 - ložiska, 9 - vedení Realizace: 1 - pastorek poháněný motorem, 2 - rameno s hřebenem, 3 - vedení a) pneumatickým nebo hydraulickým válcem, lineárním elektromotorem (přímá realizace) b) otáčivým motorem + mechanismem na přeměnu otáčivého pohybu na přímočarý (kuličkovým šroubem - pro střední zdvihy, hřebenovým ozubením - pro velké zdvihy, vačkami, ozubeným řemenem - jako např. u stolního scanneru) 26.2.2. Otáčivé jednotky slouží k realizaci rotačního pohybu (typ R) u zkrutných nebo kývavých pohybových dvojic oboty 15 2 z 7

oboty 15 3 z 7 jednotky mívají převod dopomala = snížení otáček = zvětšení momentu (max. otáčky ramen jsou asi 0,5 ot./sek. = např. při otáčkách motoru 50 ot./sek.tzn. převodový poměr 100) jednotky musí mít co nejmenší vůle (kvůli mrtvému chodu při změně směru pohybu) Čelní soukolí Kuželové soukolí Harmonický převod Planetový převod Šnekový převod Řemen Prvky otáčivých jednotek: a) čelní ozubená kola b) kuželová ozubená kola c) ozubené řemeny s vnějším/vnitřním ozubením používají se ve formě převodovek s velkým převodovým poměrem - převodovky harmonické, planetové (další typy - šneková, cykloidní převodovka) pro změnu osy otáčení (většinou jsou osy kolmé) pro přenos otáčivého pohybu na větší vzdálenost, např. mezi klouby (uvnitř ruky) - kombinují výhody řetězů a řemenů (neprokluzují a zároveň tlumí rázy) 26.3. Uchopovací mechanismus (efektor) Koncový prvek robotu - měl by být co nejlehčí jeho hmotnost snižuje max. zatížení ramen Části koncového prvku (prvky být nemusí být obsaženy všechny) 1 standardní rozhraní (interface) ISO příruba nebo upínač + napojení kabelů + kapalina nebo stlačený vzduch 2 pohon např. pro pohyb chapadel 3 kompenzátor 26.3.1. Chapadla (úchopy, úchopné hlavice) slouží k bezpečnému uchopení a uvolnění předmětů vyrovnává nepřesnosti při kontaktu s předmětem (nepoužívá se často) 4 koncový prvek chapadlo nebo pracovní nástroj musí zaručit dodržení požadované polohy a orientace uchopeného předmětu (natočení) bývají vybaveny snímači - např. optickými, ultrazvukovými pro detekci přítomnosti a tvaru předmětu (hmat), příp. jeho vzdálenosti Tvary chapadel Mechanismy chapadel s lineárním pohonem S rotačním pohonem Druhy úchopů: a) mechanické A - pákový, B - hřebenový, C - s klínem E - hřebenový, F - šnekový vzájemný pohyb čelistí bývá - paralelní (upínací síla se nemění s délkou ramen) nebo kyvný (s délkou čelistí se mění upínací síla - čím jsou ramena čelistí kratší, tím je upínací síla větší)

oboty 15 4 z 7 b) pneumatické přísavky Pohon bývá rotační - elektromotorem nebo lineární - elektromagneticky, válcem - pneumatickým nebo hydraulickým využití podtlaku (vyráběného v ejektoru profukováním stlačeného vzduchu) c) magnetické přenos lehčích předmětů s rovinným nepórovitým povrchem (plechy, desky, tabule i sklo, plasty, papír) přísavky jsou z pružného elastomeru, který se přizpůsobí povrchu 26.3.2. Pracovní (technologické) hlavice pro menší předměty z feromagnetického materiálu, používají se elektromagnety nebo permanentní magnety Slouží k uchycení nástrojů a vykonání operace např. montáže šroubu, svařování (také mohou nést snímače) Jsou uchyceny ke konci robotu přírubou nebo rychloupínacím systémem Do upnutého nářadí musí být umožněn přívod elektrické energie nebo média (vzduchu, kapaliny) Pro složitější operace můžou být vícenásobné (se všemi nástroji upnutými v otočné hlavici) nebo výměnné (s automatickou výměnou ze zásobníku nástrojů podle programu) 26.4. Pojezd Používá se pokud se má robot pohybovat po delší dráze - např. pro obsluhu více pracovišť nebo pro opracování dlouhých obrobků Varianty pojezdů A horizontální posuvný B vertikální posuvný Realizuje se: a) po vedení C rotační např. koly po pozemní kolejové dráze, kolečky po závěsné dráze (ála kočka portálového jeřábu), ve vedení na stěně (ála konzolový jeřáb) b) volně po povrchu kola, pásy, kráčecí ústrojí (nohy) 26.5. Snímací systém a) Vnitřní snímací systém zajišťuje zpětnou vazbu pro regulační smyčku (řízení polohy a rychlosti prvků robotu) - skládá se z odměřování polohy a snímání rychlosti pohybu Odměřování polohy - slouží k zjištění skutečné polohy řízeného prvku (např. konce ramena), která se porovnává s požadovanou hodnotou - rozděluje se na: přírůstkové (inkrementální - princip přičítání a odečítání jednotek) nebo absolutní (každá poloha má na pravítku svůj kód) z jiného pohledu na přímé (přesnější - měří se přímo poloha koncového prvku) nebo nepřímé odměřování (poloha se měří u pohonu - ne na koncovém prvku - méně přesné díky vůlím v mechanismech) b) Vnější snímací systém Slouží k snímání okolí - určování tvaru, rozměrů a aktuální polohy objektů - např. při uchopování

oboty 15 5 z 7 výrobků z dopravního pásu a jejich uložení do přepravky, také ke snímání fyzikálních veličin - např. teploty Zahrnuje veškeré typy snímačů podle funkce robotu - např. Dotykové snímače (hmatové, kontaktní, taktilní) - tenzometry, piezoelektrické snímače, mohou být uspořádány do skupin (matic) Bezdotykové snímače - optické včetně kamer - schopnost rozpoznávání tvaru, ultrazvukové - vzdálenost, indukčnostní (detekce kovových předmětů), kapacitní (pro nekovové předměty) 27. Řízení robotu Zahrnuje: řízení pohybu komunikaci s okolím Řízení provádí řídící systém: Hardware Software současné řízení jednotlivých os po zadané dráze (poloha + rychlost) = pohyb ramen a chapadel, příp. pojezd s obsluhou i s okolními zařízeními (nadřízenými/podřízenými - obsluhovaným strojem, dopravníky) řídící jednotka - přizpůsobený PA nebo průmyslové PC s příslušnými vstupy a výstupy - komunikující s robotem drátově/bezdrátově (rádiově, opticky laserem) uživatelské rozhraní - vestavěné nebo mobilní operátorské panely systémový - firmware/operační systém - daný výrobcem uživatelský - prováděný program, připravený v programovacím prostředí na PC (s možností grafické simulace činnosti), další podpůrné funkce - např. vzdálená správa přes Internet 27.1. Řízení pohybu robotu Načtení souřadnic Interpolace Transformace Realizace pohybu Fáze: 1 Načtení souřadnic koncového bodu 2 Interpolace 3 Transformace (přepočet) 4+5 Realizace pohybu 3 x souřadnice polohy XYZ + 3 x úhly natočení ABC - souřadnice jsou načteny z programu průběžné počítání souřadnic mezilehlých bodů (v intervalu v řádu milisekund) průběžné souřadnice jsou přepočítávány na souřadnice jednotlivých pohonů u robotů s otočnými rameny ŘS přepočítává pravoúhlé souřadnice na úhly natočení problém nejednoznačnosti - stejnou polohu koncového prvku lze dosáhnout více způsoby natočení ramen způsoby Nahoře/Dole - ŘS systém se musí rozhodnout pro jednu variantu Řízení jednotlivých os řídícím systémem (4) na základě porovnávání požadované polohy a aktuální polohy (získané odměřováním - 5)

Roboty 15 6 z 7 27.1.1. Interpolace a) Lineární b) Kruhová c) Křivková d) Neřízená a) Lineární interpolace požadovaná dráha mezi zadanými body je přímka skutečná dráha se od přímky mírně odchyluje vlivem rušivých vlivů (třením, setrvačností) ŘS průběžně řídí všechny osy tak, aby odchylka od ideální dráhy byla co nejmenší Průjezd míst s ostrou změnou směru pohybu může být a1) a2) přesný pro montáže, svařování, nutná menší rychlost, při větší rychlosti dochází ve zlomu ke chvění a trhavému pohybu (hrozí ztráta uchopené součásti) korigovaný průjezd řídící systém zaoblí přechod zlomu po oblouku průjezd je plynulý, může být rychlejší, ale uzlový bod se neprojede přesně b) Kruhová interpolace dráha mezi mezi zadanými body je kružnice musí být zadán třetí průchozí bod nebo střed kružnice nebo poloměr c) Křivková interpolace dráha mezi mezi zadanými body je křivka (spline) s požadovaným průběhem používá se u specializovaných robotů pro složitější pohyby nástroje - např. kmitání při svařování d) Pohyb z bodu do bodu (PTP = point to point) dráha mezi mezi zadanými body není řízená - je těžko předvídatelná - většinou křivka řízení je nejjednodušší, používá se pro rychlé přípravné pohyby ve volném prostoru, kde nehrozí kolize příklad dráhy koncového prvku při otáčení v jedné ose a zároveň výsuvu ruky 27.2. Metody programování robotu Programuje se koncový prvek robotu - časový průběh polohy a natočení, rychlost pohybu, svírání chapadel, spouštění operací, prodlevy apod. Metody se mohou kombinovat i v rámci jednoho programu Play-back Teach-in Off-line A) Metoda play-back (opakované přehrávání) Obsluha ručně vede koncový prvek robotu a řídící systém v daném intervalu (např. 20 ms) zaznamenává průběh dráhy včetně rychlosti pohybu Robot podle zaznamenaného programu je schopen pohyby znovu přehrát = play-back

Roboty 15 7 z 7 Vlastnosti: rychlé vytvoření programu, použití při menších nárocích na přesnost - u stříkání barev opakování pohybu není zcela přesné rameno je jinak zatíženo, části programu se mění obtížně (jednodušší je program znovu nahrát), obsluha se na nepřístupná místa nemusí dostat (ale sám robot by se tam dostal)) Moderní systémy umožňují tento způsob programování i na PC ve virtuálním grafickém prostředí s možností následné simulace pohybu robotu B) Metoda teach-in (postupné učení) Robot je postupně naváděn obsluhou prostřednictvím obslužného panelu nebo joysticku do požadovaných pozic souřadnice přesně vyladěných poloh a orientace úchopu jsou ukládány do paměti Vlastnosti: vyšší přesnost, nižší rychlost programování při programování se programátor pohybuje v pracovním prostoru robotu je nutno dodržovat bezpečnostní předpisy a stavět se tak, aby se dalo před ramenem uhnout; obslužný panel musí umožňovat rychlé nouzové zastavení robotu C) Off-line programování Program je zapsán pomocí příkazů programovacího jazyka ve vývojovém softwaru - většinou na PC s možností grafické simulace pohybu - a pak přenesen do ŘS robotu Příkazy svými názvy vyjadřují požadované činnosti (např. MOVE) každý výrobce používá svůj jazyk Pomocí off-line programování lze s výhodou upravit i programy vytvořené metodami Play-back a Teach-in Opakování - Roboty