ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND spol. s r.o.

ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND spol. s r.o. Vyhodnocení realizace podnikatelského plánu na rok 2010 Rok 2010 byl velmi silně poznamenán pokračující hospodářskou recesí. K této skutečnosti bylo přihlédnuto již při koncipování investičního plánu, kdy snahou vedení firmy bylo omezit investiční výdaje, a tak přispět ke stabilizaci finanční situace společnosti. Tento krok se ukázal jako správný, a to jednak z důvodů celkové zhoršené ekonomické situace, a jednak proto, že plánovaný prodej souboru nemovitostí v areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské se podařilo uskutečnit až v samém závěru roku, což samozřejmě výrazně ovlivnilo finanční situaci společnosti v průběhu roku a vedlo nutně k odložení některých plánovaných investičních akcí do roku 2011. Vedle stabilizace finanční situace firmy, patřily mezi hlavní priority podnikatelského plánu kvalitní příprava a realizace z EU dotovaných projektů ( Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov, Databanka společné historie Šumavy a Bavorského lesa a Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru Egona Schieleho v Českém Krumlově ), dále finální příprava projektu Revitalizace klášterů realizované společné s městem. Úspěšně se podařilo zrealizovat, vč. vyúčtování, prvně jmenovaný projekt v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu. Náklady projektu dosáhly celkové výše 4,5mil.Kč, na jeho financování byla použita dotace z EU-ROP (2,5mil.Kč) a dotace městského rozpočtu (2mil.Kč). Pokračovaly práce i na projektu Databanka, bohužel práce na revitalizaci synagogy a Schieleho ateliéru musely být pozastaveny vzhledem k přehodnocení z ROP dotovaných projektů (dotační smlouva podepsána až na začátku roku 2011). Přípravy IOP projektu revitalizace klášterů vyvrcholily v závěru roku schválením projektu zastupitelstvem města a převodem komplexu kláštera klarisek na město příjemce 320-ti milionové dotace na revitalizace klášterů. Mezi další priority plánu patřily zefektivnění hospodaření Muzea Fotoateliér Seidel a zkvalitnění a zefektivnění služeb poskytovaným infocentrem. Lze konstatovat, že oba tyto úkoly se podařilo částečně naplnit. V muzeu došlo meziročně k podstatnému snížení ztráty (z -3,2 na -2,1mil.Kč), ovšem jen díky úsporným opatřením na straně nákladů. Tržby muzea zůstaly i přes řadu kroků na podporu prodeje na úrovni minulého roku. V infocentru se zase podařilo udržet tržby z prodeje služeb na úrovni roku 2009 i při poklesu návštěvníků města, meziročně ovšem došlo ke zhoršení hospodářského výsledku o 216tis.Kč V následující části je provedeno stručné zhodnocení splnění úkolů věcného a finančního plánu formou komentáře k tabulkové části. 1. PLNĚNÍ VĚCNÉHO PLÁNU v oblasti investic a oprav nemovitého majetku dává přehled o plnění věcného plánu Příloha 1. Z tohoto přehledu je patrné, že bylo v hodnoceném roce vloženo do majetku společnosti 4,3mil.Kč, z toho většinu činily výdaje na opravy (3,3mil.Kč). Oproti plánu byly výdaje do zhodnocení majetku o 7mil.Kč nižší. Hlavním důvodem výrazně nižších investičních" výdajů byla skutečnost, že se nepodařilo včas naplnit plánované příjmy z prodeje nemovitého majetku (prodej areálu lokalitě bývalého grafitového dolu na Chvalšinské uskutečněn až v posledním měsíci roku /výnos 5,3mil.Kč/), což si vynutilo odložit realizaci některých plánovaných akcí do dalšího roku. Naopak některé menší stavební akce charakteru oprav bylo nutné uskutečnit nad rámec plánu z důvodu velmi špatného, resp. havarijního technického stavu částí objektů. v kapitole pořízení dlouhodobého hmotného majetku byla největší plánovaná investice pořízení audioprůvodců do Muzea FA Seidel přesunuta z výše uvedených důvodů do roku 2011. V souladu s plánem pořízeno nové firemní vozidlo jakožto 1

náhrada za havarovanou Octavii Combi (575tis.Kč), na obměnu a modernizaci počítačové technologie a kancelářské techniky bylo vynaloženo celkem 215tis.Kč. v kapitole rekonstrukce a opravy pokračovala postupná obnova komplexu budov bývalého kláštera klarisek (Latrán 67) zaměřená na opravy krovů a střech a spolufinancovaná z programu záchrany architektonického dědictví (celkem práce za 1mil.Kč, dotace z MK ČR 500tis.Kč). Za pomoci dalšího programu ministerstva kultury, Programu regenerace MPR, byla opravena fasáda a obnoven nátěr šindelové střechy na domě Latrán čp. 20 za 477tis.Kč (dotace MK s 10%ním spolupodílem města 244tis.Kč), a dále obnoveny nátěry šindelových střech na objektech Latrán 37 za 55tis.Kč (dotace 42tis.Kč) a Kostelní 161 za 38tis.Kč (dotace 28tis.Kč). Na obdobné práce na domech Latrán 16 a Kostelní 162 dotace přiznány nebyly, z tohoto důvodu byly opravy odloženy. Plánované zahajovací práce na rekonstrukci Schieleho ateliéru v rámci projektu dotovaného z EU (ROP) za 3,2mil.Kč nebyly realizovány vzhledem k téměř ročnímu pozastavení podpisů dotačních smluv ze strany poskytovatele dotace (smlouva podepsána v lednu 2011). Z důvodu chybějících zdrojů ( prodej Chvalšinská ) byla odložena i I. etapa rekonstrukce objektu Latrán 20. Provedení částečné rekonstrukce parkoviště v režii nájemce bylo v průběhu roku přehodnoceno (komplexní rek. 2011 proběhne v režii města v r.2011). Nad rámec plánu bylo nutné provést některé nezbytné opravy v objektech. Jednalo se o opravu komínového tělesa v domě Latrán 7, výměna zcela netěsnících oken na jižní straně domu Horní 158 a oprava bytu v objektu Latrán 16 (P.Braunová) v kapitole projektové práce byly v důsledku časového skluzu prodeje (příjmů) areálu býv.grafitového dolu odloženy obě hlavní projektové práce (Latrán 20 a objekt býv.čistírny v Hradební), v souladu s plánem byly pouze doprojektovány zahradnické úpravy kolem synagogy a Schieleho ateliér (60tis.Kč) a nad plán byl zpracován projekt pro stavební povolení na celkovou rekonstrukci parkoviště P3-Městský park (141tis.Kč) v oblasti prodeje investičního majetku se podařilo uskutečnit prodej souboru nemovitostí areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské za 5,1mil.Kč, tvořil hlavní příjmovou položku plánu. Kromě toho byl v souladu s plánem prodán jeden nepotřebný byt 1+1 v panelovém domě Urbinská 151 za 670tis.Kč a polovina dvojgaráže na Plešivci za 150tis.Kč. v oblasti cestovního ruchu byla v uplynulém roce uskutečněna celá řada aktivit, z nichž je možné vyjmenoval tyto nejdůležitější: dokončení realizace projekte Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov podpořený ze strukturálních fondů EU (ROP NUTS II Jihozápad) o zpracování koncepce nových propagačních a prezentačních materiálů destinace o zdokonalení objednávkových systémů OIS, vytvoření elektronických fotogalerií, tvorba katalogu turistických tras, rozšíření o základní stránky v nových jazykových mutacích (RU, FR, ESP, IT, HU) o pořízení informačního kiosku a nových webových kamer, integrace mapových systému o uskutečnění celorepublikové reklamní a mediální kampaně Celkové náklady tohoto po dva roky realizovaného projektu činily 4,4 miliony korun, získaná dotace z Evropské unie 2,5 milionu korun. 2

realizace grantového projektu Jihočeského kraje Produkty a služby v CR o celkových výdajích 141 tis.kč z poloviny financovaných z dotace kraje uskutečnění 11ti famtripů zahraničních touroperátorů a 16ti presstripů zahraničních novinářů prezentace Českého Krumlova v rámci celosvětové internetové aplikace Google Street View a propojení s mapovým systémem a katalogy OIS (v r. 2011 byl pak mapový portál OIS www.mapy.ckrumlov.cz oceněn jako jeden ze tří nejlepších mapových systémů v ČR) rozšíření webového portálu www.ckrumlov.cz o nové aplikace a lepší uživatelské prostředí zlepšení zákaznického komfortu klientů Infocentra díky zavedením nového způsobu prezentace služeb formou velkoplošných obrazovek a aktivní dotekové obrazovky napojené na katalogy OIS (spolupráce Mezinárodního hudebního festivalu a sponzora Samsung) akvizice a podpora konání několika MICE akcí (např. Workshop on Molecular Evolution) Pozn.: V uplynulém roce město Český Krumlov získalo jedno významné ocenění. Webové stránky města www.ckrumlov.cz, které naše společnost spravuje, získaly v roce 2010 významné ocenění Ministerstva pro místní rozvoj ČR v podobě Zlatého erbu za nejlepší turistickou prezentaci města prostřednictvím webových stránek. Web města byl do této soutěže nominován jak nejlepší internetová prezentace města v rámci Jihočeského kraje. v oblasti přípravy rozvojových projektů byla v souladu s plánem hlavní pozornost věnována projektu Revitalizace klášterů (IOP), kromě toho pokračovaly v součinnosti s městem práce na projektech Revitalizace území tzv.3.meandru (vč. parkoviště Městský park) a Revitalizace autobusového nádraží. Oproti plánu nebyly zahájeny práce na projektu Kasárna Vyšný a Cyklotrasa Krumlov-Kájov (nebylo městem zadáno). 2. PLNĚNÍ FINANČNÍHO PLÁNU vytvořený hospodářský výsledek (HV) za rok 2010 ztráta ve výši -11.035tis.Kč byl ovlivněn mimořádnou a neplánovanou majetkovou transakcí bezúplatným převodem (darem) komplexu nemovitostí bývalého kláštera klarisek na město. Tímto darem byla vytvořena účetní ztráta ve výši 13.076tis.Kč (=zůstatková účetní cena nemovitostí). Pokud by nedošlo k této transakci, skončilo by hospodaření společnosti se ziskem 2.041tis.Kč, což by byl výsledek zhruba na úrovni plánu (1.980tis.Kč) blíže viz Příloha 2, navrhovaný způsob vypořádání účetní ztráty za rok 2010 ve výši -11.035 tis.kč: ze zůstatku nerozděleného zisku minulých let (6.576tis.Kč) a zbývající část (4.459 tis. Kč) z rezervního fondu (aktuální výše 25mil.Kč) v detailním pohledu došlo ve výsledku hospodaření k následujícím významnějším odchylkám proti plánu: a) provozní hospodářský výsledek (-10.556tis.Kč, oproti plánu -12.982tis.Kč): hlavním důvodem vysoké provozní ztráty bylo, jak je uvedeno výše, darování komplexu kláštera městu (dopad do HV -13.076tis.Kč). Při odpočtu tohoto vlivu byl provozní HV činil +2.520tis.Kč (plán +2.426tis.Kč). 3

plán výkonů nenaplněn o 468tis.Kč (tj. o 1,2%), na čemž se podílelo nejvýrazněji podstatně nižší plnění tržeb z parkovacích služeb, které byly o 1.365tis.Kč pod úrovní plánu, tj. -10,7% (méně návštěvníků, méně zaparkovaných osobních vozidel i autobusů proti r.2009) - obecným důvodem propadu parkovacích tržeb byla probíhající celosvětová ekonomická recese, která postihla i oblast cestovního ruchu, a to výrazněji než v roce 2009. Obdobně jako v roce 2009 se nepodařilo naplnit plán tržeb v Muzeu FA Seidel, a to o 272tis.Kč. Na druhé straně poměrně příznivé bylo plnění plánu tržeb z nájemného z bytů (+237tis.Kč, tj.+6,2%) a z nebytových prostor (209tis.Kč, +1,3%) a i z prodeje služeb cestovního ruchu (17%, +813tis.Kč) zde je nutné ovšem poznamenat, že cca 50%ní vliv na tento výsledek měl fakt jiného způsobu financování zajišťovaných služeb CR pro město, než bylo plánováno (místo z dotace od města nákupem těchto služeb městem celkem 431tis.Kč). I tak je ovšem výsledek v oblasti služeb cestovního ruchu hodnotit velmi pozitivně zvláště pak s ohledem na nižší návštěvnost města. hlavní nákladová skupina, výkonová spotřeba, vykázala (při 2,1%ní nenaplnění výkonů) celkově 13%ní úsporu oproti plánu (-3,35mil.Kč). Stalo se tak zejména vlivem časového posunu realizace EU dotovaného projektu Databanka, kdy plánovaný nákup služeb (digitalizace díla) za 4,4mil.Kč bude uskutečněn až v roce 2011. Ze stejného důvodu byly nižší i náklady na kancelářský a propagační materiál (- 386tis.Kč výroba propagačních publikací). Kromě toho nebyly čerpány ani plánované náklady na zahájení prací na projektu databanka z důvodů pozastavení podpisu dotační smlouvy (nakoupené poradenské služby: -235tis.Kč). Tyto propady proti plánu byly na druhé straně kompenzovány nadplánovaným čerpáním nákladů na jiný EU dotovaný projekt (Projekt rozvoje cestovního ruchu destinace Č. Krumlov) a to 2,2mil.Kč (přesun plnění z konce r. 2009). Pokud jde o plnění ostatních nákladových položek výkonové spotřeby, lze konstatovat, že tyto skončily vesměs pod úrovní ročního plánu (nakoupený DHM -223tis.Kč, spotřeby el.energie 93tis.Kč, vody -98tis.Kč, náklady na telefony -121tis.Kč, ostatní nakupované služby -197tis.Kč, atp.) osobní náklady proti plánu vyšší o 1,8% (+273tis.Kč, z toho mzdové +194tis.Kč). Hlavním důvodem překročení plánu byla výměna zaměstnanců, zvláště na úseku cestovního ruchu, a s ní související vícenáklady (zaškolení cca 1 měsíc=2 placené pozice) výrazně nižší tvorba odpisů proti plánu (-661tis.Kč) jde vrub nadhodnoceného plánu (v plánu nepromítnuto ukončení odepisování kamerového a naváděcího systému ve středisku parking) plán tržeb z prodeje majetku překročen o 50% (+2mil.Kč), a to v důsledku rozhodnutí o odprodeji celého areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské (původně počítáno s ponecháním si jeho části na projekt muzea hornictví ). Celkem 6,2mil.Kč z prodeje nemovitého majetku tvořily tyto hlavní prodeje: areál Chvalšinská 5,1mil.Kč, byt Urbinská 151 (1+1) 670tis.Kč, garáž na Plešivci 150tis.Kč. ostatní provozní výnosy výrazně pod úrovní plánu (-2.563tis.Kč). Tento propad souvisí s výše popsaným časovým posunem realizace projektu Databanka do roku 2011 a sním souvisejícím nečerpáním dotace EU (-4,5mil.Kč), rovněž s pozastavením realizace projektu synagoga (odložení podpisu dotační smlouvy: -214tis.Kč). Na druhé straně dočerpány dotace na projekt podpora cestovního ruchu přesun z roku 2009 (+2mil.Kč). Nečerpání dotace města na cestovní ruch (-518tis.Kč) komentováno výše (jiný způsob financování z rozpočtu města). Nadplánované plnění v poslední řádce uvedených ostatních provozních výnosů (+608tis.Kč) souvisí s inkasem smluvní pokuty za nedodržení podmínek kupní smlouvy ze strany kupujícího (500tis.Kč) 4

ostatní provozní náklady ovlivněny zásadním způsobem zaúčtováním bezúplatného převodu kláštera klarisek na město v položce dary (13.076tis.Kč). b) finanční hospodářský výsledek (-169tis.Kč, tj. proti plánu +277tis.Kč): - vykázaný výsledek výrazně lepší proti plánu z důvodu vyššího kladného salda kurzových zisků a ztrát (+361tis.Kč), které se neplánují c) daň z příjmů za běžnou činnost odložená (310 tis.kč, neplánována): - na doporučení auditora promítnuta poprvé v historii firmy do účetních výkazů tzv. odložená daň z příjmů, jejíž základem je rozdíl mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou investičního majetku d) mimořádný hospodářský výsledek (0 tis.kč, neplánován): ÚSEK CESTOVNÍHO RUCHU tvořený třemi středisky - INFOCENTRUM, DESTINAČNÍ MANAGEMENT /DM/ a OIS - skončil se ztrátou -3.072tis., což je výsledek o 385tis.Kč horší v porovnání s plánem. K vytvoření vyšší ztráty, než bylo plánováno, došlo zejména ve středisku DM (-456tis.Kč), které vykázalo celkovou ztrátu - 1.474tis.Kč. Rovněž středisko OIS hospodařilo se ztrátou o 174tis.Kč vyšší ve srovnání s plánem (-356tis.Kč). Nadplánovaná ztráta střediska DM byla způsobena vyššími výdaji na nákup služeb pro město, dále v plánu nadhodnoceným objemem prostředků z rozpočtu města na nákup služeb CR a konečně nadplánovanými osobními náklady (výměna vedoucí úseku CR - dvouměsíční souběh úvazků). Vyšší ztráta pracoviště OIS byla ovlivněna nižší participací města na krytí nákladů OIS, než počítal plán. Hospodaření střediska INFOCENTRUM skončilo se ztrátou -1.242tis.Kč, což je HV o 247 tis.kč lepší proti plánu. Pozitivním na tomto výsledku je zejména skutečnost dosažení vyšších tržeb z prodeje služeb CR, než počítal plán (+203tis.Kč), a to v době pokračující hospodářské recese a s tím související nižší návštěvnosti města a koupěschopnosti návštěvníků. V uplynulém roce se podařilo úspěšně dokončit dvouletou realizaci EU projektu Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov včetně zdárného vyúčtování dotace ze strukturálních fondů EU (ROP) v celkové výši 2,5mil.Kč. - blíže viz přehled o hospodaření úseku: Příloha 3, STŘEDISKO PARKING vykázalo kladný HV ve výši +3,1mil.Kč, což je výsledek o 1,3mil.Kč horší v porovnání s plánem. Nenaplnění ročního úkolu zisku střediska o 13% jde plně na vrub propadu tržeb z parkovacích služeb, které byly o 1,1mil.Kč (tj.10%) nižší oproti plánu. Hlavním důvodem tohoto propadu bylo snížení počtu zaparkovaných osobních vozidel i zájezdových autobusů v porovnání s rokem 2009 (meziroční propad v tržbách činil 1.056tis.Kč). Pokles tržeb se podařilo částečně eliminovat nižšími výdaji na výkonovou spotřebu (-248tis.Kč) a dále nižší tvorbou odpisů (-523tis.Kč), která byla ovšem důsledkem nadhodnoceného plánu (nepromítnuto ukončení odepisování kamerového a naváděcího systému). Pokles v parkovacích tržbách byl také kompenzován nadplánovanými tržbami z nájemného z nebytových prostor (+130tis.Kč) - blíže viz přehled hospodaření střediska: Příloha 4 5

STŘEDISKO MUSEUM FOTOATELIÉR SEIDEL (MFAS) je z hlediska hodnocení rozdělené na dvě pracoviště či podstřediska vlastní MUZEUM FAS a DATABANKU (odděleně sledovaný projekt digitalizace díla financovaný z dotace z EU) MUZEUM vykázalo ztrátu -2,1mil.Kč, což je o 84tis.Kč lepší výsledek hospodaření, než bylo plánováno a o 1,1mil.Kč oproti roku předchozímu. Zlepšený HV je ovšem důsledkem přijatých opatření v nákladové oblasti hospodaření muzea, v oblasti výkonů se bohužel ani v roce 2010 nepodařilo naplnit roční úkol tržeb (-205tis.Kč, tj.-27,3%), a to i přes řadu marketingových akcí na podporu prodeje. Meziročně tržby zůstaly na úrovni roku 2009. Při pohledu na vykázaný objem ztráty je nutné poznamenat, že i v roce 2010 byl HV poznamenán rozpuštěním nákladů příštích období souvisejících s vybavením muzea před jeho otevřením v polovině roku 2008 do provozních nákladů ve výši 740tis.Kč. V oblasti nákladů došlo v muzeu v porovnání s plánem k úspoře nákladů výkonové spotřeby o 213tis.Kč a osobních nákladů o 117tis.Kč pracoviště (projekt) DATABANKA vykázal ztrátu -32tis.Kč, zde je ovšem nutné podotknout, že hlavní výdaje dvacetimilionového projektu (digitalizace díla, výroba publikací) z 90% dotované v rámci EUprogramu Cíl 3 budou realizovány až v roce 2011. - blíže viz přehled hospodaření střediska: Příloha 5 finanční situace společnosti byla v průběhu uplynulého roku mírně nevyrovnaná, po realizaci prodeje areálu na Chvalšinské v závěru roku finanční situace zcela stabilizovaná. Objem čerpaných bankovních úvěrů meziročně poklesl o 7,6mil.Kč, z 10,7 na 3,1mil.Kč (jen nesplacené investiční úvěry. Kontokorentní úvěr k 31.12.2010 nečerpán, zůstatek volných finančních prostředků k tomuto datu činil celkem 8,2mil.Kč (z toho na bankovních účtech 6,0mil.Kč), tj meziročně o 4,7mil.Kč více. Zpracoval: Josef Hermann, ved.ekonomického úseku Přílohy č. 1-5 6