ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÝ PROVOZ ÚADU



Podobné dokumenty
VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Technická zpráva požární ochrany

Jiné podmínky stanovené v povolení (viz dotaz 7.3.2) Kategorie dle Pílohy. 1. Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromáždny?

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

Msto Jirkov. ást první Obecná ustanovení

Protokol k prkazu energetické náronosti budovy

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

266,7 69,1. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prost edí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Prostorové teplotní idlo

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

Dimenzování komín ABSOLUT Výchozí hodnoty

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP

2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Vtrání plynových kotelen. ovody. Komíny a kouovody. 8. pednáška

Píprava teplé vody. Zabezpeovací zaízení tepelných (otopných) soustav

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Tepeln technické posouzení tubusových svtlovod LIGHTWAY

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu.


Prkaz energetické náronosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Pokud se pak procházíte ve ve erních hodinách v obci, asto poznáte, kde a kdo taková paliva spaluje.

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

QAW910. Prostorová jednotka. Building Technologies HVAC Products

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. 2/2012 OBCE BESTEK

Roní poteba tepla a paliva

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

E. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

Montážní systém illbruck i3

2000 (v tší zm na dokon ené budovy)

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

TECHNICKÁ ZPRÁVA 01/11-F ZTI-ZDRAVOTN TECHNICKÉ INSTALACE

Školící stedisko Sonneborn

MŠ MAŠINKA V LYSÉ NAD LABEM ZATEPLENÍ FASÁDY- SEVEROZÁPADNÍ STNA

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Návod k montáži. tubusového světlovodu ALLUX 250 STANDARD...strana 2. tubusového světlovodu ALLUX 350 STANDARD...strana 6

13,0 15,3. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostedí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN

Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník

Obecn závazná vyhláška. 1 / 2004

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

délky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, a

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta

Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Standardy bankovních aktivit

Pr kaz energetické náro nosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Naízení msta Brandýs nad Labem Stará Boleslav. 1 / 2004 TRŽNÍ ÁD. msta Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

QAC910. Meteorologické idlo. Building Technologies HVAC Products

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

ENVIRONMENTÁLNĚ PŘÍZNIVÝ PROVOZ ÚŘADU

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Pedmt úpravy. Vymezení pojm

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ STEDOESKÉHO KRAJE ZA ROK 2009

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

4 Užívání elektrického ru ního ná adí a souvisejících elektrických p edm... 4

Následující úkony jsou vyhrazeny pouze autorizovanému servisu kotl FERROLI. Firma V.I.Trade s.r.o. neruí za poškození majetku nebo zdraví osob vzniklé

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY BYŠKOVICKÁ 688/3, PRAHA 8 ĎÁBLICE

Zdroje tepla. Kotelny

#$%&' +$ ! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. / " 14. # "

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ.

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD. Ing. Jan Kvasnika. zamstnanci msta zaazení do mstského úadu

Hospodaření s energiemi. Domácnost, výrobní a nevýrobní sektor

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Vtrání a režim používání oken

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

Chcete vdt víc ke zkouškám z profesních kvalifikací dle 10d zákona.406/2000 Sb.?

Technické pokyny pro manipulaci a provádní instalace tepelné a akustické izolace. metodou nástik CLIMATIZER PLUS. Verze /5

Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/2001

Dotazník pro testovací zaízení

Obecn závazná vyhláška Msta Vimperk. 3/2006

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY MIMOŇSKÁ , PRAHA 9 PROSEK

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ,

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

Transkript:

ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÝ PROVOZ ÚADU MANUÁL Projekt Rozvoj environmentálního poradenství EPIC v Moravskoslezském kraji LISTOPAD 2010 Tento manuál vznikl za finanní podpory SFŽP a MŽP

OBSAH I. ÚVOD... 3 II. ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÉ NAKUPOVÁNÍ... 4 III. OBLASTI PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÉHO PROVOZU ÚADU... 8 1. Úspory energie, ochrana ovzduší... 8 2. Ochrana vod... 15 3. Nakládání s odpady... 17 4. Chemické látky a pípravky... 19 IV. SYSTÉMY PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÉHO PROVOZU ÚADU... 20 Listopad 2010 2

I. ÚVOD V souasné dob stále více jednotlivc, prmyslových podnik, ale i veejných institucí projevuje rostoucí zájem o otázky vlivu svých inností, služeb a výrobk na životní prostedí. Tento posun je znatelný jak v oblasti prmyslové výroby, kde podniky kladou stále vtší draz na dobrý environmentální profil, tak v oblasti chování jednotlivc. Zde se projevuje napíklad preferencí nákupu environmentáln píznivých výrobk nebo rostoucím zájmem o to jak snižovat zátž životního prostedí pi provozu domácností. Významnou roli v tomto procesu hrají veejné instituce, zejména pak obecní, mstské a krajské úady, které jako orgány státní správy a samosprávy zodpovídají za kvalitní životní prostedí ve své územní psobnosti a dohlížejí na dodržování a naplování zákon v oblasti ochrany životního prostedí. Úady by proto mly jít píkladem všem obanm a podnikatelským subjektm v oblasti environmentáln píznivého provozu a ízením svých aktivit ukázat jak snižovat vlivy na životní prostedí a prokázat svj dobrý environmentální profil. Píchod na úad by ml být pro obany, reprezentanty rzných sdružení ale i pedstavitele podnikatelských subjekt inspirací v otázce environmentáln píznivého chování. Úady by mly jednoznan ukázat jak vypadá environmentáln píznivý provoz a jít tak píkladem celé spolenosti v oblasti ochrany životního prostedí. Environmentáln píznivý provoz úadu není pitom njaký daný stav, nýbrž je ho nutno chápat jako proces, který se neustále vyvíjí a reaguje na nové poznatky v jednotlivých oblastech ochrany životního prostedí. Tento proces vede k neustálému postupnému omezování vliv provozu úadu na životní prostedí a dosažení dobrého environmentálního profilu. Zavádní environmentáln píznivého provozu úadu by nemlo být odtrženo od spoleenské a ekonomické reality. Ekonomické hledisko naopak musí být bráno jako souást úvah o plánovaných opateních, aby došlo k úelnému vynaložení zdroj. Zavedení environmentáln píznivého provozu na úadech mže ve svém dsledku znamenat rovnž úsporu provozních náklad. Jedná se napíklad o úspory ve spoteb energie, chemických látek používaných jako istících pípravk nebo o úspory v množství spotebovaného kanceláského papíru. Výbrem vhodných výrobk je navíc možno ovlivnit trh smrem k environmentáln píznivým výrobkm. Veejné instituce patí obecn k nejvtším spotebitelm v Evrop a tím, že využijí svoji kupní sílu ve prospch environmentáln šetrného zboží a služeb, mohou trh ovlivnit v jejich prospch a pispt tak významn k udržitelnému rozvoji. Píkladem mže být zkušenost z rakouské Vídn, kde se nemocnice a mateské školy zekly používání istících prostedk obsahujících látky zatžující životní prostedí. Místo 120 rzných typ istících prostedk používají v souasnosti 40 pípravk mén zatžujících životní prostedí. Tato aktivita byla doplnna školením zamstnanc. Výsledkem je úspora 10% náklad a 23% objemu istících prostedk. Listopad 2010 3

II. ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÉ NAKUPOVÁNÍ Významným procesem ovlivujícím prakticky veškeré oblasti environmentáln píznivého provozu úadu je Environmentáln píznivé nakupování (nkdy též zelené nakupování). Jedná se o zpsob nákupu zboží a služeb, pi kterém je brán ohled na dopad nakupovaného zboží a služeb na životní prostedí. Pi environmentáln píznivém nákupu jsou upednostovány výrobky a služby, jejichž dopad na životní prostedí je minimální. Nákup veejných institucí by se více než u jakéhokoliv jiného subjektu ml ídit preferencí environmentáln šetrných výrobk a služeb. Výsledkem používání environmentáln šetrných výrobk u veejných institucí je nejen nižší zátž životního prostedí, ale zárove i usmrnní trhu ve prospch tchto výrobk v dsledku zvýšené poptávky. Pravidla uplatování environmentálních požadavk pi zadávání veejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy upravuje usnesení vlády eské republiky. 465/2010 ze 14.ervna 2010. Vláda tímto usnesením: schvaluje Pravidla uplatování environmentálních požadavk pi zadávání veejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy a metodiku pro nákup jednotlivých produktových skupin (metodika pro nákup nábytku, metodika pro nákup kanceláské výpoetní techniky) ukládá lenm vlády a vedoucím ostatních ústedních orgán státní správy, aby od 1. listopadu 2010 v jimi ízených organizacích pi zadávání veejných zakázek podle zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis, nebo pímých nákupech, jejichž pedmtem mže být dodávka, instalace a použití výrobku a služeb ve vybraných oblastech definovaných v Pravidlech postupovali podle metodik. doporuuje hejtmanm, primátorovi hlavního msta Prahy, primátorm statutárních mst a starostm obcí, aby v jimi ízených organizacích postupovali podle metodik. doporuuje lenm vlády, vedoucím ostatních ústedních orgán státní správy, hejtmanm, primátorovi hlavního msta Prahy, primátorm statutárních mst a starostm obcí, aby v jimi ízených organizacích upednostovali pi zadávání veejných zakázek podle zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis, nebo pímých nákupech výrobk a služeb, jež nepokrývají metodiky, výrobky a služby oznaené ekoznakou (nap. Ekologicky šetrný výrobek, The Flower (Kvtina), Der Blaue Engel (Modrý andl), Nordic Swan (Severská labu ) apod.). Pravidla uplatování environmentálních požadavk pi zadávání veejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy schválené výše uvedeným Usnesením vlády stanovují, že Centrální orgány státní správy budou pi nákupech vybraných typ výrobk a služeb dsledn uplatovat environmentální požadavky, a to podle metodik k jednotlivým produktovým skupinám. Akoliv pravidla nejsou závazná pro ostatní instituce, je pro oblast environmentáln šetrného nakupování vhodné využít tchto podrobn zpracovaných metodik i tmito institucemi. V souasné dob jsou zpracovány metodiky pro oblasti: nákup kanceláského nábytku nákup kanceláské výpoetní techniky Listopad 2010 4

Do 31.12.2010 by mly být vytvoeny a pedloženy vlád R ke schválení metodiky pro produktové skupiny: potraviny a cateringové služby, doprava a dopravní služby, odvy, uniformy a jiný textil, papír a tiskaské služby, istící výrobky a služby V návaznosti na vývoj na mezinárodní úrovni by mly být v další fázi do Pravidel pejaty metodiky pro oblasti: energeticky úsporných a environmentáln šetrných budov, stavby silnic, veejného osvtlení, stnových panel, mobilních telefon, kombinované výroby tepla a elektiny, kotl, klimatizací a teplených erpadel, tvrdých podlahových krytin, tepelné izolace, vybavení pro zdravotnický sektor, oken Metodiky jsou krom stanovení standard a požadavk na výrobky a služby také praktickým návodem, jak zadávat a vyhodnocovat zelené veejné zakázky. Souástí Pravidel jsou také vzorové zadávací dokumentace pro výbrová ízení. Metodiky lze nalézt na internetu na www.ekoznacka.cz. U nakupovaných výrobk a služeb, jež nejsou pokryty metodikami, by mly být institucemi upednostovány produkty oznaené ekoznakou. Ekoznaka slouží u nakupovaného zboží nebo služby jako významný aspekt pro odstranní subjektivního pohledu na to, co je ekologicky šetrný výrobek nebo služba. V R se používá znaka Ekologicky šetrný výrobek. Výrobky oznaené touto znakou jsou v prbhu celého životního cyklu šetrnjší nejen k životnímu prostedí, ale i ke zdraví spotebitele. Jejich kvalita pitom zstává na velmi vysoké úrovni. Podobné znaky existují i v ostatních státech. Jako píklad lze uvést ekoznaku Nmecka Der Blaue Engel (Modrý andl), ekoznaku Slovenska Environmentálne vhodný výrobok nebo ekoznaku EU The Flower (kvtina). Výrobky (a služby) splující kritéria ekologicky šetrného výrobku jsou oznaeny logem, které spotebiteli slouží jako jasná a srozumitelná informace, že u oznaeného výrobku nebo služby bylo provedeno hodnocení nezávislou tetí stranou, která se tak za výrobek zaruila. Spektrum certifikovaných ekologicky šetrných výrobk je velmi široké od toaletního papíru i nátrové hmoty pes teplovodní kotle a istící prostedky až po ekologicky šetrné služby. Odpovdným výkonným orgánem Národního programu oznaování ekologicky šetrných výrobk je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, jenž je souástí CENIA (eská informaní agentura životního prostedí). Listopad 2010 5

Obrázek.1: Logo ekoznaení ekologicky šetrného výrobku eské republiky Obrázek.2: Logo ekoznaení ekologicky šetrného výrobku Evropské unie Pehled všech výrobk a služeb, které nesou eskou znaku Ekologicky šetrný výrobek, lze nalézt na internetu na www.ekoznacka.cz vetn pehledu všech kategorií výrobk, jejich výrobc a kontakt. 01 Tepeln izolaní materiály ze sbrového papíru 02 Oleje pro mazání ezných ástí motorových pil 03 Prací prostedky pro textilie 04 Nátrové hmoty editelné vodou 05 Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené atmosférickým hoákem 06 Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené hoákem s nuceným pívodem 07 Tekuté isticí pípravky 08 Lepidla a tmely editelné vodou 09 Hygienický tissue papír ze sbrového papíru 10 Grafický papír ze sbrového papíru 11 Teplovodní kotle prtoné na plynná paliva do výkonu 50 kw 12 Aglomerované materiály na bázi deva a výrobky z nich 13 Teplovodní kotle pro ústední vytápní na spalování biomasy 14 Brikety z devního odpadu 15 Hydraulické kapaliny 16 Svtlé a tmavé infrazáice na plynná paliva 17 Tenzidové mycí kosmetické prostedky 18 Textilní výrobky 20 Automatické praky pro domácnost 21 Mazací, teplonosné a elektroizolaní kapaliny pro obhové systémy 22 Papírové odnosné tašky a nákupní pytle 23 Výrobky nasávané z papíroviny 24 Prostedky doasné protikorozní ochrany k pímému nanášení 25 Zrcadla pro interiéry 26 Elektrické svtelné zdroje 27 Hoáky na kapalná paliva do výkonu 120 kw 28 Teplovodní kotle na kapalná paliva do výkonu 70 kw 29 Trubky, tvarovky a potrubní systémy z polyolefinu 30 Lepenka a karton ze sbrového papíru a výrobky z nich 31 Zdrsující posypové materiály z lehkého kameniva 32 Adsorbenty 33 Vysavae pro domácnost 34 Myky nádobí pro domácnost 35 Chladniky, mrazniky a jejich kombinace 36 Osobní poítae 37 Penosné poítae 38 Tiskárny 39 Kopírky 40 Multifunkní kanceláské pístroje 41 Kovový nábytek 42 Služby v kempech 43 Turistické ubytovací služby 44 Obuv 45 Ložní matrace 46 Tvrdé krytiny podlah, stn a pracovních ploch 47 Televizní pijímae 48 Devné hraky 49 Psací a kreslicí poteby 50 Školy a vzdlávací zaízení 51 Pstební substráty 52 Pomocné pdní látky 53 Mýdla, šampony a vlasové kondicionéry 54 Tepelná erpadly 55 Topné pelety z bylinné fytomasy 56 Mulovací materiály ze zbrového papíru 57 Výrobky z recyklovaného plastu 58 Výrobky z recyklované pryže 59 Obchod 60 Kanceláské a administrativní služby 61 Tiskoviny 62 Interiérová topidla na spalování biomasy Tabulka.1: Kategorie výrobk a služeb pro které mže být udlena znaka Ekologicky šetrný výrobek eské republiky. V pípad, že pro danou kategorii nakupovaných výrobk neexistují žádné výrobky splující kritéria ekologicky šetrného výrobku, lze u energetických spotebi využít znaky potvrzující jejich energetickou úspornost. Toto kritérium by však mlo být druhotné, jelikož zatímco ekologicky šetrný výrobek je posuzován z hlediska celého životního cyklu, výrobky oznaené Listopad 2010 6

napíklad ekoznakou Energy Star (ekoznaka pro energeticky úspornou výpoetní techniku) potvrzující pouze energetickou úspornost. V pípad energetických spotebi je vodítkem pro nákup energeticky šetrných spotebi jejich energetický štítek. Štítkem musí být v souladu se zákonem opatena každá praka, chladnika, mraznika, elektrická trouba, myka na nádobí, elektrický ohíva vody nebo lampa. Energetický štítek obsahuje údaje o mrné spoteb elektrické energie i zaazení spotebie do jedné z nkolika kategorií podle energetické náronosti. Kategorie jsou oznaeny písmeny A až G a jsou od sebe zárove barevn odlišeny. Energeticky nejúspornjší spotebie jsou oznaeny písmenem A. Databázi energeticky nejúinnjších spotebi mžete nalézt nainternetu na adrese www.uspornespotebie.cz. Obrázek.3: Energetický štítek elektrických spotebi Upednostnní nákupu environmentáln šetrného zboží a výrobk v rámci veejných institucí by mlo být v dané organizaci jasn zakotveno ve smrnici pro nákup zboží. Environmentální šetrnost výrobku dokladovaná ekoznakou musí být jedním z kritérií hodnocení výhodnosti nakupovaného výrobku nebo služby, vetn stanovení váhy takovéhoto kritéria. Listopad 2010 7

III. OBLASTI PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÉHO PROVOZU ÚADU 1. Úspory energie, ochrana ovzduší 1.1. Úspory energie Jednou z dležitých oblastí environmentáln píznivého provozu úadu mající rovnž dobrou finanní návratnost je oblast energetických úspor. Hlavní ást spoteby energie pedstavuje v kanceláích stejn jako v domácnostech vytápní místností. Nejdležitjšími faktory majícími vliv na spotebu tepla jsou okna, izolace, pizpsobení vytápní prostor jejich využití (nap. vytápní v noci a o víkendech) a teplota na kterou jsou místnosti vytápny. Úspory energie jsou rovnž spjaty s ochranou ovzduší, jelikož snížení spoteby energie znamená úspory ve spoteb paliva. Zvlášt v ad starších budov znaná ást tepla uniká zejména patn izolovanými zdmi a okny. Významným nástrojem pro vyhodnocení možností úspor a jejich návratností je energetický audit. Energetický audit má za cíl zmapovat souasný stav energetického hospodaení daného objektu, identifikovat potenciál energetických úspor, navrhnout možná opatení k jejich dosažení a zhodnotit ekonomickou návratnost tchto opatení. Energetický audit, je-li kvalitn zpracován, posoudí stávající situaci, odhalí slabá místa a navrhne, kudy by se energetické úspory mly ubírat. Energetický audit by ml pedcházet veškerým plánovaným investiním akcím, aby bylo možno na základ jeho výsledk stanovit prioritní opatení s nejlepší návratností vložených finanních prostedk. Vhodným doplkovým nástrojem energetického auditu je snímkování budov termovizní kamerou, které je vhodné provést ped pípadnými investiními opateními ke snížení únik tepla a rovnž po realizaci tchto opatení. Termovizní kamera odhalí i úniky tepla, které mohou být jinak skryty pod fasádou objektu i pípadnou nekvalitní práci stavební firmy pi zateplování objektu. Zdroj: www.mereni-termovizi.cz Obrázek.4: Snímek objektu poízený termovizní kamerou Listopad 2010 8

Z hlediska jednotlivých opatení k úsporám energie v rámci úad je možno potenciál energetických úspor rozdlit do nkolika oblastí z pohledu investiní náronosti. Organizaní opatení bez nutnosti investic: - Zahrnutí energetických úspor do pravidel nákupu Zahrnutím povinnosti nákupu pouze energeticky šetrných spotebi do pravidel nákupu organizace, mže organizace zajistit úsporu energie již v poizovací fázi spotebi. Organizace mže v pravidlech nákupu nap. stanovit, že bude nakupovat pouze výrobky s nejnižší energetickou nároností (nap. oznaené kategorií A na energetickém štítku výrobku). - Provoz elektrických spotebi Ke snížení vlivu na životní prostedí a úspoe náklad bez jakýchkoliv investic mže v rámci instituce pispt pouhé stanovení a dodržování pravidel úsporného chování u provozovaných elektrických spotebi. Píkladem mže být provoz chladniek v rámci úad. U chladniky je ideální teplota k uchování potravin +5 C, u mrazniky 18 C, nižší teplota znamená vyšší spotebu. Chladnika patí na chladnjší místo, s každým stupnm navíc nad 20 C vzroste její spoteba o cca 6%. Chladnika by proto mla být v místnosti umístna co nejdále od zdroj tepla. Není vhodné ani píliš vlhké místo, vysokou vlhkostí vzroste spoteba energií až o 4%. Také pílišná námraza na výparníku tepeln izoluje a tím snižuje chladící výkon. Námraza vtší než 3mm zvyšuje spotebu energie až o 75%. - Vypínání spotebi V rámci pravidel pro zamstnance úadu by zamstnavatelem mlo být stanoveno a kontrolováno dsledné vypínání veškerých elektrických spotebi, které nejsou v provozu. Pozornost je poteba vnovat i spotebim uvedeným do klidového režimu (tzv. stand-by mode). V rámci úad se z tohoto hlediska jedná zejména o poítae, monitory, tiskárny apod., které jsou asto do klidového režimu uvádny zamstnanci po ukonení pracovní doby. Spotebie spotebovávají v tomto klidovém stavu energii bez užitku, proto je vhodnjší je úpln vypínat. - Vytápní Každý stupe teploty v místnosti smrem dol mže znamenat úsporu až 6% energie. Organizace by mla stanovit optimální teplotu každé místnosti z hlediska tepelné pohody a teplotu v místnostech regulovat pomocí nastavení termostatických ventil nebo termostat s asovým spínaem. Jako optimální teplota pro administrativní práci se sice stanovuje teplota vzduchu 21 o C (pi relativní vlhkosti 40-60%), ale hodn záleží rovnž na teplot stn, na intenzit vtrání, i na pípadné fyzické námaze pracovník. V topné sezón je z hlediska úspor energie nejvhodnjší krátké a intenzivní vtrání (3 až 4 x denn na 10 až 15 min.). Tímto zpsobem se ochladí pouze vzduch, zatímco stny zstanou teplé. Úspora energie pedstavuje pibližn 10%. Úsporu tepla znamená rovnž zatahování žaluzií nebo závs (závsy nesmí pesahovat pes topná tlesa!), ímž lze omezit únik tepla oknem. Významnou úsporu tepla pedstavuje snižování teploty v úadech na noní dobu, kdy je možno teplotu v místnostech snížit až na 17 C a uspoit tak významné množství energie. Listopad 2010 9

Snadná a levná investiní opatení: - Utsnní dveí a oken. V pípad starých oken a dveí u starších budov úad existují vtšinou znané rezervy v omezení prostupu tepla zabudovaným oknem (prosklenou náplní, rámem, osazením) a v provzdušnosti zabudovaného okna. Nejjednodušším, nejmén nákladným opatením je utsnní netsností pomocí izolaních pásk. U starších devných zdvojených oken tak lze snížit únik tepla okny až na polovinu. - Odstranní pekážek v cirkulaci tepla Odstranní pekážek v cirkulaci tepla ve vnitním prostoru (nap. kryty topných tles, nábytek nebo dekorace) je dležitým faktorem pro rovnomrné rozprostení tepla po místnosti. Pekážky v cirkulaci tepla zpsobují, že se teplo nedostává do vzdálenjších míst od topných tles. V dsledku tohoto efektu pro zvýšení teploty v místnosti zamstnanci zbyten zvyšují teplotu u topných tles, piemž toto teplo pak ve zvýšené míe uniká zdmi a okny mimo budovu. - Instalace reflexních fólií za radiátory. Únik tepla zdmi budovy je nejintenzivnjší zejména v míst umístní topných tles. Únik tepla lze významn omezit instalací reflexní fólie za radiátory. Reflexní fólie odráží teplo zpt do místnosti a teplo tak neuniká zdí. - Regulace vlhkosti vzduchu V topné sezón bývá znaným problémem souvisejícím s vytápním budov nízká vlhkost vzduchu v místnosti. Pro úpravu vlhkosti vzduchu na tepelnou pohodu je vhodné použít odpaova vody nebo pokojové rostliny. Takto provedená úprava vlhkosti se projeví u zamstnanc ve faktoru pohody, což znamená subjektivn píjemnjší mikroklima již pi nižší teplot v místnosti. V místnosti s velmi nízkou vlhkostí je totiž pro dosažení stejného pocitu tepla poteba zvýšit teplotu o 2-3 C. - Montáž termoventil na topení. Jedním z jednoduchých, relativn levných a dležitých opatení je regulace vytápcího systému prostednictvím termostatických ventil. Termostatické ventily umožují nastavit teplotu v místnosti na požadovanou hodnotu a nestává se tak, že je v místnosti zima nebo petopeno. Termostatické ventily se montují na topné systémy a pi regulaci teploty se otevírají a uzavírají automaticky. Montáž termostatických ventil mže znamenat úsporu až 15% energie. Výrazn ušetit lze rovnž instalací pokojového termostatu s asovým spínaem. - Osvtlení místností Pi svícení by mly být voleny vhodné energeticky úsporné záivky a žárovky. Spoivé žárovky totiž nejenže spotebovávají mén energie, ale rovnž mají výrazn delší životnost. Kompaktní záivka ušetí v porovnání s obyejnou žárovkou až 80% elektiny. Úsporné záivky se vyplatí instalovat všude tam, kde se svítí v prmru aspo hodinu denn. S instalací fluorescentních žárovek souvisí velmi úzce rovnž problematika odpad. Úsporné žárovky jsou nesporn úspornjší než bžné žárovky, ale obsahují rtu. Podle typu a doby výroby žárovky jí CFL úsporné žárovky obsahují od 1,5 miligram až po 15 miligram. Moderní úsporné žárovky pro bžné použití jí prmrn obsahují asi 2,5 miligram. Z uvedeného dvodu je nezbytné zajistit na úadu rovnž systém nakládání s upotebenými šetrnými Listopad 2010 10

žárovkami jako nebezpeným odpadem, aby se nedostávaly do bžného komunálního odpadu a nemohlo tak docházet ke kontaminaci rtutí. - Energeticky efektivní spotebie Dležitým opatením v organizacích je používání pouze energeticky šetrných spotebi. Orientaci pi volb takovýchto spotebi umožuje jejich energetický štítek. Starší spotebie by mly být postupn nahrazeny novými oznaenými písmenem A na energetickém štítku, což jsou energeticky nejúspornjší spotebie. Výmna starých spotebi za nové, úsporné pináší až o 50 procent menší spotebu elektiny. Výhodnost výmny starých spotebi za nové dokládá také statistikami nap. energetická spolenost E.ON. Za pt let starou ledniku zaplatí spotebitel podle výpotu spolenosti pi desetiletém provozu 25 tisíc korun. Úsporná lednika stojí pi desetiletém provozu pouze 8,5 tisíce korun. Náronjší a dražší investiní opatení - Náhrada starých oken novými s izolaním sklem Starými okny, která ješt dnes nacházíme u nkterých starších budov, vždy uniká prakticky nejvtší množství tepla. Nová moderní okna izolují více než dvakrát lépe než ta, na která jsme u starších budov zvyklí. Souasná moderní okna jsou dnes nabízena s rznými typy izolaních dvojskel, ale i trojskel. Rozdíl mezi nejlevnjším a nejdražším typem oken bývá pibližn 20% ceny okna, naproti tomu však rozdíl v izolaní schopnosti je až dvojnásobný. Mli bychom tedy vždy dát pednost kvalitnímu izolanímu sklu s mezerou mezi skly plnnou argonem nebo jiným inertním plynem. Dležité je, aby vnitní sklo okna bylo opateno pokovením (selektivní vrstvou), které dokáže odrážet teplo zpt do místnosti. - Zateplení zdiva Prniku tepla obvodovým pláštm budovy nelze nikdy zcela zabránit, ale lze ho znan snížit. Toho lze docílit efektivní izolací. Pro vtšinu budov je nejvhodnjší použít venkovní zateplení. Zejména u panelových budov je to i úinná cesta k prodloužení životnosti domu. Zateplení chrání budovu v zim ped mrazem a v lét ped slunením žárem, takže klesne namáhání plášt budovy tepelnou roztažností. Zateplením se potlaí i tepelné mosty ve spárách a pi správném návrhu i u okenních otvor. Nejastji používaná technologie, je vnjší kontaktní zateplení. Spoívá v nalepení desek z polystyrenu nebo minerální vaty na stnu. Na izolant se nanáší strková omítka, která je na výbr v mnoha barvách i strukturách povrchu. Venkovní zateplení lze použít i pro domy se lenitjší fasádou. Pokud není možné zateplit dm zvenku (teba kvli historicky cenné fasád), lze uvažovat o vnitním zateplení. Vnitní zateplení mže spoívat v pizdní stávající zdi tepeln-izolaním materiálem nebo i ve vybudování nové vnitní stny s izolací v meziprostoru. Jelikož vnitní zateplení ubere prostor v dsledku tlouš ky izolace (15 až 20 cm), je vždy kompromisem mezi požadavkem na úsporu tepla a velikostí vnitního prostoru. - Zateplení stechy Zateplení stechy je z hlediska energetických úspor stejn významné jako zateplení zdiva. Týká se zejména starších šikmých i plochých stech. Jako tepelná izolace se v šikmých stechách nejastji používají materiály na bázi minerální vlny. Druhou skupinou materiál jsou izolace na bázi plast (polystyrén nebo desky z polyuretanové pny). Nejastji realizovanou konstrukní Listopad 2010 11

variantou zateplení šikmé stechy je stecha dvoupláš ová nebo trojpláš ová s tepelnou izolací mezi krokvemi a s pidanou tepelnou izolací pod krokvemi. U starších plochých stech je mezi stropní konstrukcí a vnjší spádovou vrstvou stávající tepelná izolace provedena vtšinou z lehených stavebních materiál (nap. škvárobeton). Dodatená tepelná izolace je proto aplikována na horní povrch. Z dvodu snížení rizika poškození této izolace se používá systém tzv. obrácené stechy. Na pvodní krytinu je kladena tepelná izolace, která se pekryje vrstvou kamínk, dlažbou kladenou nasucho nebo jiným zpsobem, kterým voda mže pronikat. Pokud stecha snese vtší pitížení, lze uvažovat i o "zelené steše", tj. pekrytím vrstvou zeminy a osázením vhodnými (suchomilnými) rostlinami. Výhodou je, že hydroizolace není namáhána teplotními výkyvy, povtrností ani UV záením, což zvyšuje její životnost. Jinou možností je opatit stechu nástikem polyuretanové pny, která funguje jako izolace proti vod i proti chladu. Nástikem se vytvoí souvislá vrstva, která vyeší i problematická místa, jako napojení komínk, atik, výtahových nástaveb atd. - Instalace solárních kolektor V našich podmínkách je možné solární energii využívat zejména k výrob tepla a to k ohevu teplé užitkové vody a k dotápní objekt. K tomuto úelu se používají solární kolektory instalované nap. na stechách budov. Základní ástí každého kolektoru je absorbér, což je plochá deska s neodrazivým povrchem a trubicemi pro odvod teplonosného média. Solární kolektor je v podstat zdokonalený absorbér, umožující celoroní provoz. Na vrchní stran je transparentní kryt (sklo, polykarbonát), který propouští krátkovlnné slunení záení a zabrauje zptnému vyzaování dlouhovlnného záení (skleníkový efekt). Na spodní stran a bocích je absorbér izolován klasickými izolaními materiály (nap. minerální vlákna, pnový polyuretan apod.). Celý systém je zapouzden v tuhém rámu nebo van chránícím absorbér proti mechanickým a vlhkostním úinkm. Teplo je odvádno z kolektoru prostednictvím teplonosného média (voda, nemrznoucí sms na bázi propylenglykolu, vzduch atd.) izolovaným potrubím do místa spoteby, nap. do solárního zásobníku. - Instalace fotovoltaických lánk Fotovoltaická zaízení pedstavují jednoduchý a elegantní zpsob, jak slunení paprsky pemnit na elektinu. Pracují na principu fotoelektrického jevu: ástice svtla - fotony - dopadají na lánek a svou energií z nho "vyráží" elektrony. Polovodiová struktura lánku pak uspoádává pohyb elektron na využitelný stejnosmrný elektrický proud. Se stejnými základními stavebními prvky - solárními lánky - je možné realizovat aplikace s nepatrným výkonem (napájení kalkulaky) až po elektrárny s výkony v MW. Fotovoltaický zdroj elektiny lze použít pro dodávku do distribuní sít. astji se toto zapojení využívá v budovách, kdy fotovoltaika napájí pednostn spotebie v dom. U pipojených spotebi se pak klade draz na nízkou spotebu energie - ím menší spoteba, tím menší a levnjší pak je i fotovoltaický systém. Trh nabízí nejrznjší spotebie konstruované na stejnosmrný proud, od záivek po chladniky. Více lze o možnostech úspor energie zjistit nap. na www.setrimeenergii.cz nebo www.svn.cz. Listopad 2010 12

1.2. Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší v pravém slova smyslu se týká pedevším úad, ve kterých jsou instalovány zdroje zneiš ování ovzduší. Jedná se zejména o kotelny pro vytápní budovy a pípravu teplé vody. Tyto úady mohou ovlivnit množství produkovaných emisí a zárove tak ovlivnit imisní situaci v daném míst. Množství emisí uvolovaných do ovzduší ovlivuje nejen volba paliva, ale i stáí a kvalita kotle nebo pée o spalovací zaízení a spalinové cesty. K environmentálním aspektm úadu souvisejících s ochranou ovzduší patí i vstícnost k environmentáln píznivým zpsobm dopravy zamstnanc a návštvník jako nap. vybudování místnosti nebo pístešku pro odkládání jízdních kol. Organizaní opatení: - Provoz kotle v souladu s pravidly K zajištní minimalizace tvorby emisí u stávajících kotl je poteba dodržovat organizaní opatení jako spalování pouze pedepsaného paliva a provozování kotle na projektovaný výkon. Dležitým opatením je rovnž pravidelné seízení spalovacího zaízení a ištní a kontrola spalinových cest. U malých zdroj zneiš ování ovzduší, jakými jsou vtšinou kotelny u jednotlivých dom, požaduje zákon pro zajištní minimalizace tvorby emisí nejmén jedenkrát za dva roky zjiš ovat prostednictvím oprávnné osoby mení úinnosti spalování, mení množství vypouštných látek a kontrolu spalinových cest. - Nákup zelené energie Nkteré distribuní spolenosti nabízejí svým zákazníkm možnost nákupu tzv. zelené energie. Jedná se o elektinu vyrobenou z obnovitelných zdroj energie jako je voda, vítr, slunce nebo biomasa. Úad tak nákupem zelené energie mže podpoit dále rozvoj oblasti alternativních zdroj. Investiní opatení: - Volba vhodného paliva Základním opatením z hlediska minimalizace tvorby emisí je volba vhodného paliva. Palivem, které produkuje na jednotku vyrobeného tepla daleko nejmén emisí je zemní plyn. Zemní plyn v porovnání s ostatními palivy produkuje minimum oxidu siiitého, tuhých látek, oxid dusíku i uhlovodík. Jeho jedinou nevýhodou, jako fosilního paliva, je produkce nového CO 2 jako významného skleníkového plynu pispívajícímu ke skleníkovému efektu. Alternativou k plynu proto mže být kotel na biomasu, který nevnáší do prostedí žádné další pidané emise CO 2 (jedná se o CO 2, který rostliny bhem vegetaního cyklu odebraly z ovzduší), oproti plynu však produkuje více ostatních druh emisí. Listopad 2010 13

Emise v kg na 80 GJ 800 700 600 500 400 300 200 100 0 CxHy CO NOx SO2 TZL erné uhlí Hndé uhlí Koks Lehký topný olej Palivové devo Zemní plyn Obrázek.5: Tvorba emisí v kg za rok pro jednotlivé druhy paliv - Instalace moderního kotle s vysokou úinností Moderní kotle na jakékoliv druhy paliva mají podstatn vyšší úinnost než kotle staré. To znamená, že ze stejného množství paliva dokáží vyrobit více tepla. V pípad, že úad je vytápn starším kotlem, je vhodné provést kalkulaci, zda se nevyplatí výmna za nový kotel s vyšší úinností. Novým nízkoteplotním nebo kondenzaním kotlem mžete dosáhnout až tvrtinové úspory náklad na vytápní. V pípad rekonstrukce celého topného systému je vhodné zvážit instalaci tzv. ekvitermní regulace, která ídí topení efektivnji podle venkovní teploty. Listopad 2010 14

2. Ochrana vod 2.1. Úspory vody V rámci provozu úad je voda spotebovávána zejména v rámci sociálního zázemí na toaletách a pi mytí rukou. ást vody je používána rovnž jako voda pitná, voda na mytí nádobí a voda na úklidové práce. Environmentáln píznivý provoz úadu v oblasti nakládání s vodami by ml být zamen pevážn na úspory vody a rovnž na minimalizaci jejího zneištní s ohledem na následný istící proces na komunálních istírnách odpadních vod. Úspor vody lze dosáhnout zejména organizaními a technickými opateními, významnou roli však hraje rovnž výchova zamstnanc úadu k šetrnému nakládání. Organizaní opatení: - Pravidelné kontroly zaízení Významným organizaním opatením z hlediska úspor vody je pravidelná kontrola stavu zaízení. Jedná se zejména o pravidelné kontroly stavu umyvadel a toalet z hlediska možných úkap nebo jejich protékání. V pípad zjištných závad je poteba zajistit rychlou opravu. Velké ztráty vody pedstavuje vadné tsnní nádrže na splachování. Na základ zkušeností lze íci, že až 25% všech záchod protéká, piemž je toto v nkterých pípadech nepostehnutelné. Pro kontrolu staí nakapat nkolik kapek potravináského barviva do nádrže a pak pokat, jestli se barva objeví dole v toalet. Nehospodárné z hlediska spoteby vody na toaletách je rovnž splachování kapesník, nedopalk a ostatních nepotebných vcí, které navíc mohou ucpávat potrubí. V rámci umyvadel pedstavují ztráty vody zejména kapající nebo protékající kohoutky. Kapajícím kohoutkem mže utéct bez užitku až 20 m 3 vody za rok. Investiní opatení: - Splachování toalet Výrazné úspory vody a rovnž finanních prostedk lze na toalet dosáhnout pomocí kombinovaného klozetu s duálním splachováním. Zatímco staré toalety mají obvykle nádrž na 9 litr vody, novjší toalety mají vtšinou dvojí splachování na 3 a 6 litr. - Mytí rukou Základní opatení pro hospodárné nakládání s vodou i energií pi mytí rukou pedstavuje instalace jednopákových nebo termostatických vodovodních baterií s omezovai prtoku vody. Tyto umožují jednoduché a rychlé nastavení potebného prtoku vody o požadované teplot. Doporuit lze zejména termostatické baterie, které umožují pro vytékající vodu pedem nastavit teplotu. Tím je možno ušetit až tetinu vody a energie. Snížit spotebu vody pomohou dále tzv. perlátory, které vodu promíchávají se vzduchem. - Umývání nádobí Minimalizaci spoteby vody pi mytí nádobí lze dosáhnout poízením myky na nádobí s nízkou spotebou vody. Úsporná myka nádobí ušetí v porovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou Listopad 2010 15

až 60 % vody a pibližn stejn tolik energie. Hospodárné nakládání s vodou a energií však spoívá rovnž ve využívání plné kapacity myky. 2.2. Odpadní vody Krom úspor vody je z hlediska ochrany vod dležité rovnž zneištní odpadních vod pocházejících z úad. Odpadní vody z úad vznikají zejména v sociálním zázemí a v dsledku úklidových prací. Obsahují proto zejména organické zneištní, ale rovnž chemické látky z používaných istících pípravk. Práv používané chemické látky a pípravky hrají zásadní roli z hlediska možnosti kvalitního vyištní tchto vod. Organizaní opatení: - Hledisko biologické rozložitelnosti pípravk v pravidlech nákupu Z hlediska možnosti ištní odpadních vod vznikajících v rámci provozu úad je dležité upednostnní biologicky snadno rozložitelných mýdel, saponát a istících prostedk. Toho lze dosáhnout stanovením pravidel nákupu, kdy organizace mže stanovit, že bude nakupovat pouze výrobky oznaené známkou Ministerstva životního prostedí R "Ekologicky šetrný výrobek" nebo bude nakupovat úklidové služby používající pouze takovéto pípravky. Listopad 2010 16

3. Nakládání s odpady Základním opatením v oblasti nakládání s odpady je pedcházení vzniku odpad. Pedcházet vzniku odpad lze na úadech napíklad preferencí elektronické dokumentace nebo toner s možností opakovaného plnní. Úpln pedejít vzniku odpad však nelze. Na úadech, stejn jako ve všech dalších veejných institucích, vzniká denn znané množství odpadu charakteristických pro kanceláskou innost. Dominantním odpadem je zejména kanceláský papír. Ne vždy je však v rámci úad odpad náležit tídn na jednotlivé složky, které je možno dále využít. Mnohdy koní veškerý odpad smíchán jako smsný komunální odpad na skládkách odpadu. Proces tídní odpadu na úadech a preference výrobk z recyklovaného odpadu pitom pispívají nejen k rozvoji prmyslu recyklace odpad, ale psobí rovnž osvtov na veejnost. Organizaní opatení: - Preference elektronické verze dokument V rámci dokumentace úadu a pedávání zpráv a uchovávání dat by mla být v maximální možné míe preferována elektronická verze a využíván intranet. Tisk a kopírování dokument by mlo být provádno oboustrann, na což je teba brát ohled už pi poizování tiskáren a kopírek. Tato opatení znamenají znanou úsporu papíru a rovnž snížení množství vznikajícího odpadu. - Preference opakovan použitelných výrobk Typickým pípadem pedcházení vznik odpad je preference dodavatel zajiš ujících zptný odbr a plnní toner do kopírek a tiskáren. Pi výbru dodavatele tiskárny a kopírky je poteba dbát rovnž na problematiku výmny toner. V souasné dob je trhu ada firem, které nabízejí bezplatný zptný odbr toner a cartridgí. Problematiku toner a catridgí je rovnž možno ešit pronájmem kopírovacích zaízení, kdy veškerou péi o zaízení pebírá pronajímatel zaízení. Dalším píkladem mže být preference pístroj, které jsou napájeny ze sít. Tím lze pedejít vzniku odpad jako jsou galvanické lánky, baterie a akumulátory. - Používání výrobk z recyklovaného odpadu Výrobk z recyklovaného odpadu je celá ada. Na úadech se nabízí zejména používání výrobk z recyklovaného papíru pro kanceláskou innost (papíry do kopírek, papíry obyejné, sešity, obálky, tiskopisy, šanony, poadae), rovnž pak využití výrobk z recyklovaného papíru v hygienickém zázemí (hygienické papíry, ubrousky, runíky, WC papír), ale i výrobk z recyklovaných plast (židliky, laviky, drobné plastové pedmty). V pípad recyklovaného papíru je trendem posledních let dávat pednost použití kanceláského papíru, který nebyl blený chlorem. Takový papír bývá. oznaen jako "tcf" (total chlorfrei). - Používání recyklovaného papíru na výrobu propaganích materiál Recyklovaný papír je možno využít pro výrobu zpravodaj, publikací, informaních leták i vizitek. Tiskárny nabízejí tisk na recyklovaném papíe naprosto standardn, piemž jsou k dispozici rzné gramáže i barvy tohoto papíru. Na materiál je vhodno uvést informaci: tištno na recyklovaném papíe. Listopad 2010 17

- Tídní odpad v kanceláích Tídní odpad vznikajících na úad by mlo být minimáln v souladu se systémem tídní odpadu v dané obci. Dominantním druhem odpad v kanceláích je papír, proto by zde ml být jeden odpadkový koš na papír k jednomu koši na smsný komunální odpad. V pípad tídní plast, skla, nápojových karton, penosných baterií popípad bioodpadu je dle možností možno ešit systém centrálními koši pro kancelá i nkolik kanceláí umístním nap. na chodbách. Pro správné nakládání je rovnž nezbytný systém úklidu odpadu uklizekami nebo úklidovou firmou, jelikož uklízeky neinformované nebo nedbající pravidel mohou celé tídní smícháním odpadu pivést v nive. Obrázek.6: Píklad nádob na separovaný sbr v kanceláích - Tídní nebezpených odpad Zvláštní oblast v problematice tídní odpad a nakládání s nimi pedstavují nebezpené odpady. V rámci úad se jedná zejména o nkteré baterie, záivky, tonery a podobn. Nebezpené odpady vyžadují zvláštní postupy pro bezpené odstranní, protože jinak poškozují zdraví lidí a zneiš ují životní prostedí. V rámci úadu by mla být stanovena místnost urená ke skladování nebezpených složek odpad vznikající pi innosti úadu, stejn jako stanoven postup nakládání s tímto odpadem. Vhodné je vylenní osoby zodpovdné za pebírání odpadu a provoz skladu nebezpených odpad a jejich pedání oprávnné osob ve smyslu zákona o odpadech. Investiní opatení: - Odpadové nádoby Zajištní kvalitního tídní odpadu musí být podpoeno dostateným potem odpadových nádob v dostupné vzdálenosti. Nádoby je vhodné odlišit barevn dle standardn užívaných barev (papír modrý, plast žlutý, sklo zelené atd.) a oznait popisky. Jestliže je v rámci innosti úad dominantním druhem odpadu kanceláský papír, je vhodné zvážit poízení koše na papír pro každé pracovní místo ve stejném potu jako jsou odpadní nádoby na smsný komunální odpad. Podle druh tídných odpad v daném míst by v objektu mly být rovnž rozmístny nádoby na ostatní druhy tídných odpad, odpovídající odpadové nádoby by mly být dostupné rovnž pro návštvníky úadu na chodbách. Listopad 2010 18

4. Chemické látky a pípravky V rámci innosti úad se zamstnanci denn setkávají s chemickými látkami a pípravky zejména jako souástí pracovních pomcek. Jedná se zejména o zvýrazovae, lepidla, istící pípravky na monitory, chemické látky a pípravky jako souást zaízení nap. tonery tiskáren. Výše uvedené výrobky mohou být vyrobeny na rzné bázi, piemž chemické látky a pípravky mohou mít rzný stupe nebezpenosti. Legislativa rozlišuje následující nebezpené chemické látky a chemické pípravky: výbušné, oxidující, extrémn holavé, vysoce holavé, holavé, vysoce toxické; toxické; zdraví škodlivé; žíravé; senzibilizující; karcinogenní; mutagenní; toxické pro reprodukci; nebezpené pro životní prostedí. Cílem environmentáln šetrného provozu úadu by mlo být v maximální možné míe preferovat výrobky, které nejsou nebo neobsahují nebezpené chemické látky a pípravky. V pípadech, kdy toto není možné, preferovat mén problematické chemikálie. Veškeré informace o nebezpenostech jsou uvedeny na obalech nebezpených látek a pípravk nebo jsou souástí bezpenostního listu, který je dostupný u prodejce. Organizaní opatení: - Nákup a používání výrobk bez nebezpených chemických látek a pípravk Pi výbru výrobk by všude tam, kde je to možné mly být preferovány výrobky, které neobsahují nebezpené chemické látky a pípravky. Pi samotné kanceláské innosti se jedná se napíklad o využití zvýrazova na vodní bázi, lepidel na vodní bázi apod. Pi úklidových pracích je to používání istících prostedk na podlahové krytiny, prostedk na nábytek, okna nebo sanitární keramiku se znakou ekologicky šetrný výrobek. V rámci údržby objekt se nabízí napíklad použití vodou editelných akrylátových barev místo barev syntetických na bázi edidel. - Bezpené uskladnní nebezpených chemických látek a pípravk Veškeré výrobky oznaené jako nebezpené chemické látky nebo pípravky používané a skladované v rámci úadu by mly být bezpen uloženy v zabezpeeném skladu. Dvee skladu by mly být oznaeny symboly nebezpených vlastností skladovaných nebezpených chemických látek a pípravk, uvnit by ml být umístn soupis skladovaných nebezpených chemických látek a pípravk s údaji o maximálním skladovaném množství a mly by zde být dostupné jejich bezpenostní listy. Chemické látky a pípravky by ve skladu mly být skladovány umístné tak, aby nehrozil jejich únik. Skladovány by mly být pokud možno na záchytných vanách dimenzovaných vždy nejmén na objem nejvtší skladované nádoby. V pípad skladování vtšího množství nebezpených chemických látek a pípravk by mla být v rámci skladu dostupná havarijní souprava. Listopad 2010 19

IV. JAK ZAVÉST ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÝ PROVOZ ÚADU Samotná volba konkrétních opatení k environmentáln píznivému provozu úadu závisí na daných podmínkách a situaci. Pi výbru a realizaci cíl by úady mly mít na pamti zejména následující obecné principy: - Prevence zneiš ování - Šetení zdroj - Pedcházení vzniku odpad a environmentáln šetrné nakládání s nimi - Omezení používání nebezpených chemických látek a pípravk Zavádní environmentáln píznivého provozu úadu by mlo zahrnovat jednotlivé po sob logicky následující fáze, aby došlo k úelnému vynaložení zdroj. Ekonomické hledisko by mlo být rovnž souástí úvah o plánovaných opateních. Jednotlivé fáze zavádní environmentáln píznivého provozu úady by mly být minimáln následující: - analýza souasného stavu - soupis cíl a akcí pro zavedení environmentáln píznivého provozu úadu - vypracování studií pro posouzení priorit a návratnosti jednotlivých krok - stanovení projekt vetn zdroj a jejich asového rámce - provedení plánovaných opatení - ustanovení procedur vetn vymezení odpovdností a pravomocí pro zajištní bžného provozu a udržení provedených opatení - seznámení zamstnanc úadu s environmentáln píznivým provozem úadu. Pi provádní naplánovaných opatení je nezbytné, aby odpovdnost za vedení projekt a provádní opatení mly vždy konkrétní osoby. Provádná opatení by mla mít podporu vedení úadu a mly by být s nimi seznámeni všichni zamstnanci, kterých se opatení týká. Zamstnanci by opatením mli dobe porozumt a ztotožnit se s nimi. Z provádných zmn je poteba mít dobrý pocit, jedin tak bude zavedení environmentáln píznivého provozu úadu úspšné. Environmentáln píznivý provoz úadu nelze chápat jako njaký daný stav, nýbrž je ho nutno vidt jako uritý proces, který se neustále vyvíjí a reaguje na nové poznatky v klíových oblastech ochrany životního prostedí. Tento proces vede k neustálému postupnému omezování vliv provozu úadu na životní prostedí a dosažení dobrého environmentálního profilu. Nkterá opatení lze zavést prakticky ihned, jiná (zejména investin nároné akce) naopak v dlouhodobjším horizontu. Z výše uvedených dvod je vhodné pro environmentáln píznivý provoz úadu ustanovit odpovídající strukturalizovaný systém environmentálního ízení integrovaný v rámci organizace. Systém zavedení a udržování environmentáln píznivého provozu je možno zajistit prostednictvím organizaních smrnic úadu, ale také prostednictvím propracovanjších systém environmentálního managementu. Vhodný je napíklad systém environmentálního managementu dle EMAS (Eco Management and Audit Scheme). EMAS je jedním z dobrovolných nástroj ochrany životního prostedí, tzn. že pozitivn motivuje organizace k odpovdnému pístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavk. Byl zízen Evropskou unií, za úelem zjiš ování a sledování vlivu Listopad 2010 20

inností organizací na životní prostedí a zveejování informací formou jednotlivých environmentálních prohlášení (prohlášení k životnímu prostedí). Systém EMAS je vedle systému dle ISO 14001 nejrozšíenjším systémem environmentálního managementu (EMS). Více o EMAS je možno se dozvdt na http://www.mzp.cz/cz/emas nebo pímo na stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm, kde je možno si stáhnout i eskou verzi pedpisu, kterým se EMAS zizuje (Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné úasti organizací v systému Spoleenství pro environmentální ízení podnik a audit (EMAS). EMAS pedstavuje systémový pístup k ízení otázek souvisejících s životním prostedím v organizaci s drazem na integraci environmentálního hlediska jak do celkové strategie organizace, tak do jejích každodenních inností. Požaduje po organizaci definovat si své významné environmentální aspekty (a dopady) a dále konkrétní cíle a opatení, pomocí kterých bude naplovat požadavek tzv. neustálého zlepšování. Zavedení systému se dotýká organizaní struktury, zpsob rozdlení odpovdnosti, technologických postup, proces, zdroj pro stanovení a zavedení politiky životního prostedí apod. Úspch zavedení systému environmentáln píznivého provozu úadu na základ EMAS závisí na závazku a zapojení všech úrovní a funkcí v organizaci, zejména vrcholového vedení. Takový systém umožuje organizaci pipravit environmentální politiku, navrhnout cíle a procesy pro dosažení závazk obsažených v politice, pijmout opatení nezbytná pro zlepšení svého environmentálního profilu. Systém EMAS je založen na metod známé jako PDCA (plánuj-dlej-kontroluj-jednej). Tuto metodu lze ve strunosti popsat následovn: - Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledk v souladu environmentální politikou organizace - Dlej: uplatuj procesy - Kontroluj: monitoruj a m procesy ve vztahu k environmentální politice, cílm, cílovým hodnotám, požadavkm právních pedpis a dalším požadavkm a podávej zprávy o výsledcích. - Jednej: provádj opatení pro neustálé zlepšování výkonnosti systému environmentálního managementu. Pokud chce organizace dosáhnout registrace v Programu EMAS, musí uskutenit následující kroky: 1. Provedení environmentálního pezkoumání (analýza souasného stavu) 2. Definování environmentální politiky (hlavní zásady a cíle organizace ve vztahu k ŽP) 3. Vytvoení registru environmentálních aspekt 4. Vytvoení registru právních a jiných požadavk (požadavky právních pedpis vztahujících se na organizaci) 5. Stanovení cíl, kterých chce organizace v oblasti ochrany ŽP dosáhnout. a definování program a opatení k jejich splnní 6. Stanovení struktury systému (definice pravomocí a odpovdností zamstnanc) 7. Vytvoení programu školení, vzdlávání a výcviku pro všechny zamstnance 8. Komunikace (interní, externí vetn veejnosti) 9. Tvorba a prbžná aktualizace odpovídající dokumentace (ízení dokumentace) Listopad 2010 21

10. ízení provozu (konkrétní postupy k ochran životního prostedí) 11. Pipravenost na mimoádné stavy a situace, tj. zabezpeení havarijní pipravenosti 12. Provádní mení a monitoringu (pro zabezpeení správného fungování systému a kontrolu dosahování stanovených cíl) 13. Hodnocení dodržování požadavk (dodržování právních pedpis a ostatních požadavk k nimž se organizace zavázala) 14. Definice neshod, stanovení a realizace nápravných a preventivních opatení 15. ízení záznam 16. Provádní interních audit 17. Pezkoumání vedením 18. Publikace environmentálního prohlášení, tj. zprávy poskytující informace o vlivu innosti organizace na životní prostedí a prbžném snižování tohoto vlivu 19. Ovení všech prvk systému nezávislým akreditovaným ovovatelem 20. Registrace u odpovdného orgánu (Agentura EMAS pi CENIA) Akreditovaný environmentální ovovatel schvaluje aktualizované údaje v environmentálním prohlášení jednou ron. V intervalu 3 let ovuje znovu všechny prvky systému environmentálního ízení, které jsou požadovány pro registraci do programu EMAS. Výše nastínný proces je rovnž asové a personáln nároný. Implementace trvá cca 18-24 msíc a je poteba na ní vylenit cca 0,3-0,5 úvazku jednoho pracovníka. K udržení registrace v Programu EMAS musí organizace každoron zpracovat tzv. aktualizované prohlášení obsahující zmny, ke kterým došlo od posledního ovování. Platnost uvedených informací musí být potvrzena ovovatelem a prohlášení dorueno Agentue EMAS. Listopad 2010 22

Píloha.1 Návrh vnitního pedpisu - Pravidla environmentáln píznivého provozu úadu Obsah: l. 1 Úvodní ustanovení l. 2 Nakládání s odpady l. 3 Úspory energie l. 4 Pracovní pomcky a kanceláské poteby l. 5 Nákupy materiál a služeb formou zadávání veejných zakázek l. 6 Úklidové služby a istící prostedky l. 7 Stravování a oberstvení l. 8 Komunikace s veejností l. 9 Závrená ustanovení Listopad 2010 23

l. 1 Úvodní ustanovení Pro vnitní poteby úadu se zavádí tento systém chování a povinností zamstnanc v rámci environmentáln píznivého provozu úadu l. 2 Nakládání s odpady (1) Každý zamstnanec je povinen tídit odpad v prostorách úadu do sbrných nádob. (2) Sbrné nádoby pro jednotlivé druhy odpadu jsou umístny takto: a) sbrná nádoba na papír je umístna. a je oznaena.,, b) sbrná nádoba na plast je umístna a je oznaena,, c) sbrná nádoba na smsný odpad je umístna... a je oznaena,, d) sbrná nádoba na kov je umístna..a je oznaena,, e) sbrná nádoba na biodpad je umístna.. a je oznaena,, f) sbrná nádoba na baterie, akumulátory a vysloužilá elektrozaízení je umístna.. a je oznaena,, l. 3 Úspory energie (1) Každý zamstnanec je povinen: a) v prostorách úadu udržovat dostatené, nikoli však nadbytené osvtlení, b) vypínat osvtlení pi odchodu z místnosti na delší dobu, c) vypínat poítae po skonení pracovní doby a v prbhu pracovní doby využívat nastavení úsporného režimu, d) odstranit pedmty zamezující proudní teplého vzduchu z topných tles, e) v zim vtrat jen nárazov, krátce a intenzivn. (2) Zamstnanci povení nákupem nové techniky a zaízení, jako jsou napíklad poítae, mikrovlnné trouby, kopírovací stroje, tiskárny, myky nádobí, chladniky, varné konvice, zdroje svtla apod., jsou povinni dbát na jejich energetickou úspornost a ídit se energetickým štítkem tchto pístroj, tedy nakupovat pednostn výrobky tídy A a energeticky úspornjší. Listopad 2010 24