AKUTNÍ RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ (ARO) MUDr. František BEŇA

Podobné dokumenty
Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Spalničky v Moravskoslezském kraji MUDr. Irena Martinková, MUDr.Šárka Matlerová, MMO,

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

Respirační viry. MUDr. Jana Bednářová, Ph.D. OKM FN Brno

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Nemoci z nachlazení (The common cold)

Neprůchodnost nosních dutin U DĚTÍ. Péče o zdraví bez kompromisů

Infekce dýchacích cest V DĚTSTVÍ. Péče o zdraví bez kompromisů

Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí aneb měly by být zdravé děti očkovány proti chřipce?

Viry jako původci NN. z pohledu epidemiologa. Hradecké virologické dny MUDr. Lenka Hobzová Nemocniční hygienik a epidemiolog

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

Nemoci dýchací soustavy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA

FN Hradec Králové JIP GMK. Vypracovala: Monika Uhlířová Dis.

Klinické formy sezónn. M.Havlíčková, H.Jiřincová, J.Kynčl

MUDr. Eva Míčková, ONH, Hradec Králové MUDr. Vlasta Štěpánová Ph.D., ÚKM FN a LF UK Hradec Králové. RNDr. Jana Schramlová CSc., CLČ/OML, SZÚ, Praha

R. Šošovičková, J. Smetana, R. Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO, Hradec Králové

Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.

EPIDEMIOLOGIE VIROVÝCH HEPATITID

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

CZ.1.07/1.5.00/

Co nového přinesl chřipkový kongres Toronto VI.2007

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Infekce dýchacích cest. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

PERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

Problematika dialyzovaných pacientů s MRSA

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Očkování proti sezónní chřipce - Otázky a odpovědi

Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR

Chřipka - neviditelný nepřítel: zvýšíme proočkovanost u indikovaných pacientů na 75%? Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Praha

Legionelóza, Legionářská nemoc (Leccos)

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

specifickou léčbu, 8. záškrt, 9. spalničky, 10. zarděnky.

Význam očkování proti chřipce a invazivním pneumokokovým onemocněním v ústavech sociální péče

Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Atypické pneumonie - moderní diagnostika. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Akutní záněty horních a dolních cest dýchacích. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D.

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

Zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky v Karlovarském kraji v sezóně 2015/2016

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Světový týden očkování

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Otázky. Pravidelné očkování se provádí : Mezi pravidelné očkování patří: Mezi zvláštní očkování patří: Při úrazech se vždy očkuje proti :

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Jan Máca ARK FN Ostrava. Chřipka-up to date 2013

Epidemie "KLASTER" v KVK - počet případů VHA v období 35KT KT 2015 dle data onemocnění. kalendářní týden data onemocnění

Bariérová ošetřovatelská péče.

Eva Poláčková. Epidemiologie akutních respiračních infekcí v ČR. Epidemiology of acute respiratory infections in the Czech Republic

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

Klíšťová encefalitida

DĚTSKÁ INFEKČNÍ EXANTEMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Bezpečnost zdravotnického personálu

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

CZ.1.07/1.5.00/

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

Epidemie enterovirových meningitid na Náchodsku (září až říjen 2016)

Diagnostika chlamydiových infekcí. MUDr. Hana Zákoucká Odd. STI, SZÚ Dynex, Brno

Akutní a chronické hepatitidy

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Význam ovzduší v přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

K R A J S K Á H Y G I E N I C K Á S T A N I C E KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Výskyt rotavirových onemocnění v České republice v letech , EpiDat Michaela Špačková, Martin Gašpárek

Epidemiologie akutních respiračních infekcí

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78

EPIDEMIOLOGIE SPALNIČEK

Onemocnění dýchacích cest I.

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Chlíbek Roman. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov. lové

Noroviry na horách II

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

Epidemiologie akutních virových

59/1997 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví

Transkript:

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ (ARO) virové etiologie MUDr. František BEŇA

Charakteristika: nejčastější lidské onemocnění vůbec. 50-70 % všech onemocnění. Dospělí onemocní v průměru 2x do roka, děti onemocní asi 6x do roka, batole v kolektivním. zařízení asi 10x. jedna z šesti hlavních příčin úmrtí podíl na pracovní neschopnosti asi 25 %, v průběhu epidemie až 75 % etiologie ARO není určena u víc než poloviny onemocnění, ATB terapie je často zahajována empiricky

Charakteristika: Definice ARI: Akutní postižení respiračního traktu (horní i dolní cesty dýchací) způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, viry) s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Důležité je sledování ILI: Horečka vyšší než 38 o C + kašel, bolesti svalů a/nebo bolest hlavy.

Klinický obraz: Většinou banální infekty s enormní společenskoekonomickou zátěží Závisí na postižené části dýchacího ústrojí (rýma, faryngitis, laryngitis, tracheitis, bronchitis, bronchiolitis a pneumonie). Dominuje pocit ucpaného nosu s výtokem nosního sekretu, kýchání, škrábání v krku a kašel. Epiglotitida a pneumonie zaujímají zvláštní postavení - i v době antibiotik mohou být onemocněním ohrožujícím život pacienta.

Klinický obraz: Záněty spojivky, středního ucha a vedlejších nosních dutinčasto s respiračními onemocněními spojeny - vzhledem k jejich propojení s respiračním traktem a pokrytí podobným epitelem. Rhinoviry nejčastější původce ve všech věkových skupinách (celoročně 30-50% všech případů, na podzim až 80%)

Etiologie: 80-85 % respiračních onemocnění je virové etiologie (přibližně 150 původců) Ortomyxoviry (virus influenzae A, B a C) Paramyxoviry (virus parainfluenzae, RSV) Adenoviry Picornaviry (rhinoviry) Reoviry Coronaviry Enteroviry Metapneumoviry

Přenos inf. agens: Kapénkami aerosolových částic. Kapénky infekčního aerosolu 5 10 µm rychle vysychají a sedimentují. Kapénky velikosti 10 100 µm sedimentují v dutině nosní a na zadní stěně nasofaryngu. Částice velikosti 0,5 3 µm pronikají do DCD, sedimentují na povrchu sliznice a část z nich je expirována. V dýchacích cestách se deponuje 20 55% vdechnutých částic. K zachycení infekčních částic aerosolů přispívá defekt řasinkového epitelu, akutní a chronické onemocnění, alergie apod.

Přenos inf. agens: Kontaminovanými prachovými částicemi Vydechované částice infekčního aerosolu sedimentují v okolí na různé předměty. Kapalná fáze se odpaří a kontaminované prachové částice různě dlouho přežívají. Rozvířením se dostanou do dýchací zóny, tvoří sekundární pevný infekční aerosol - možnost další kontaminace (diftérie, TBC)

Přenos inf. agens: Infekce jádry kapének Po odpaření částic o velikosti kolem 10 µm dochází k zmenšení jejich objemu a pak se chovají jako pevný aerosol. Na takto změněných částicích mohou mikrobiální agens nadále přežívat a neztrácejí schopnost infekciosity.

Epidemiologická charakteristika Vysoká incidence Nahromadění vnímavých osob ve společných prostorech, nedostatečná výměna vzduchu, různý stupeň odolnosti, prochlazení, snížena hladina vitaminů = lehká realizovatelnost procesu Sezónnost výskytu Zvýšený výskyt v dětském věku Hromadný způsob života, nevyzrálost imunol. aparátu Vliv mateřských protilátek časově omezený

Epidemiologická charakteristika Periodický výskyt Závislost na vnímavé populaci. Změna kolektivní imunity vytvoření kohorty vnímavých. Změna antigenní struktury původce - drift a shift u viru chřipky, význam zkřížené imunity u původce s mnoha serotypy sporný (rhinoviry, adenoviry)

Zásady prevence Rozhodující vliv kolektivního stavu imunity Zvyšování nespecifické imunity organizmu Vysoký standart hygieny prostředí Epidemiologická surveillance chřipky a ARO Izolace zdrojů, omezení expozice Chemoprofylaxe rizikových skupin osob Specifická profylaxe očkování

Rhinoviry Původce poznán teprve od roku 1956 V r.1995 známo 101 antigenně odlišných typů. Rozmanitost sérotypů = opakované infekce. Sezónnost výskytu hlavně na jaře a podzim. Teplota 33 35 0 C ideální pro přežití a množení. Vysoká incidence u dětí (v 6.měsících 20%, ve 2 letech 79% prožilo onemocnění a 91% má prokazatelné protilátky)

Rhinoviry V mechanismu přenosu dominuje přenos rukama potřísněnými sekretem s obsahem virových partikulí. (na prstech přežívají několik hodin, inokulace do očí nebo intranazálně). Rychlá replikace viru za 8-10 hod. Infekciosita vysoká = malá infekční dávka(95%) Vylučování viru vrcholí ve 2.dnu, pak rychle klesá. Klinicky škrábání v krku, ucpané nosní průduchy, rýma zpočátku vodnatá, kýchaní a kašel. U 20% komplikace za 3-4 dny.

Rhinoviry Komplikace: U dětí zánět středouší a obličejových dutin, exacerbace astmatu a jiných chronických nemocí dýchacích cest. U kojenců mohou způsobit závažná onemocnění DCD. Klinická diagnosa obtížná pro řadu společných symptomů s ostatními původci ARO Terapie - symptomatická

Viry parainfluenzy Charakteristika: paramyxovirus, známo 5 imunotypů (1-5) U dětí v nejmladších věkových skupinách vyvolává široké spektrum příznaků (od inaparentních infekcí, onemocnění HCD až po těžká, životu nebezpečná onemocnění dolních dýchacích cest). U starších dětí a dospělých zpravidla onemocnění HCD.

Viry parainfluenzy Inkubační doba: 2-6 dní, infekciosita trvá asi 10 dní. Zdroj: Nemocný člověk. Typy 1, 2, 3 možno prokázat i u zvířat, jejich epidemiologický význam zatím sporný Imunita: Po první infekci netrvá déle než několik měsíců, odolnost vzniká až po opak. infekcích

Klinický obraz: Viry parainfluenzy typ 1 hlavní původce tracheobronchitídy u dětí typ 2 podobné onemocnění (krup), v menším % případů typ 3 po RS viru druhý nejčastější původce pneumonie a bronchiolitídy u dětí do 1 roku života typ 4 oj. výskyt, lehké infekce HCD

Viry parainfluenzy Přenos nákazy: kapénkový, infekciosita zvl. u typu 3 vysoká. do 2 let života má protilátky většina dětí. Výskyt: celosvětově. V populaci se izolují hlavně na podzim a v zimě.

RS (respiračně syncyciální virus). Charakteristika: Významný patogen dětského věku U nejmladších dětí po narození vyvolává bronchitidu, bronchiolitídy a pneumonii nejednou s letálním koncem U starších dětí průběh mírnější, často pod obrazem infekce HCD Časté reinfekce, přidružuje se otitis media. Virus se množí v epitelu buněk dýchacích cest, tvorba syncycií a deskvamace epitelu, zužuje průsvit bronchiolů až jejich obstrukci

RS (respiračně syncyciální virus). Inkubační doba: 3-7 dní Zdroj: Nemocný člověk. Vnímavost k infekci všeobecná, nízký stupeň imunity. Přenos nákazy: přímý aerogenně velkými kapénkami na malou vzdálenost vstupní branou je spojivka, sliznice dýchacích cest. dlouho přežívá, proto možný i nepřímý přenos

RS (respiračně syncyciální virus). Výskyt: celosvětový, nejrozšířenější respirační infekce dětí (30-40 % všech hospitalizací pro ARO) roste jejich význam jako NN více jak 75 % dětí do 3 let má protilátky Prevence: všeobecná protiepidemická opatření ARO. Pokus o aktivní imunizaci zatím bez úspěchu

Adenovirové infekce. Charakteristika: adenoviry (DNK viry střední velikosti), virion bez obalu, neobsahuje lipidy. Replikace v jádru buněk. afinita k lymfatické tkání, dlouhodobá perzistence v organizmu. asi 90 sérotypů, z nich 41 je humánních příčina epidemií (konec zimy) v kolektivech, 7% respiračních infekcí u dětí

Adenovirové infekce. ONEMOCNĚNÍ NEJČAST. TYPY Ak.horečnatá faryngitis 1,2,3,5,6,7 Farygokonjukt. horečka 3,7,14 ARO 3,4,7,14,21 Ep.kerato - konjuktivitis 8,11,19 Syndrom dáv.kašle 5

Adenovirové infekce. Inkubační doba: 5-10 dní, onemocnění trvá obvykle 4-8 dní. imunita po proběhlé infekci typově specifická Zdroj: nemocný člověk i zdraví nosiči

Adenovirové infekce. Přenos nákazy: hlavně přímý, aerogenně možný fekálně - orální přenos hlavně u dětí a v rodinném prostředí kontaminovanou vodou v bazénech - epidemický výskyt keratokonjuktivitidy nepřímý přenos kontaminovanými předměty (oční masti, přístroje - aktuální možnost NN)

Adenovirové infekce. Prevence: pouze nespecifická, může být ovšem účinná, pokud zaměřená na mechanizmus přenosu. (přenos vzduchem těžko ovlivnitelný, nepřímý přenos kontamin. předměty ovlivnit lze - čistota prostředí, větrání, osobní hygiena) pravidelná a účinná dezinfekce vody v bazénech prevence NN a dodržování zásad desinfekce a asepse ve zdrav. zařízeních

Metapneumovirus Nový původce ARO objevený v roce 2001 Označený hmpv, dosud byl znám pouze pneumovirus u ptáků. Distribuce celosvětová, hlavně v mírném klimatickém pásmu v zimních měsících Klinicky obraz podobný onemocnění RSV (kašel, škrábání v krku, rýma, vysoká teplota, chrapot, zvýšená dušnost. Těžké infekce u malých dětí, starých a imunokompromitovaných osob Asymptomatické či subklinické infekce vzácné

Podíl infekčních agens ARO v sezóně 2003-2004 Chřipka A RSV Adeno Parainfl Herpes M.pneum.