Účetní a daňové problémy vybrané cestovní kanceláře

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Účetní a daňové problémy vybrané cestovní kanceláře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Patrik Svoboda, Ph.D. Zuzana Kubičíková

Ráda bych poděkovala Ing. Patriku Svobodovi, Ph.D. za pomoc a odborné rady při vedení této práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala sama za pouţití uvedené literatury. V Brně dne 25. května 2011

Abstract Kubičíková Z., The accounting and tax issues of the selected travel agency. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2011. This work deals with the preparation of a foreign tour for a travel agency and its calculation, presentation of the accounting and tax issues, including issue of special arrangement of travel services. Includes a suggestion of internal directions that capture the area of account relations, including the sale of other travel agencies and capture of rate differences. Keywords Calculation of a tour, Special arrangement for travel services, internal directions of travel agency Abstrakt Kubičíková Z., Účetní a daňové problémy vybrané cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Práce se zabývá přípravou zahraničního zájezdu pro cestovní kancelář a jeho kalkulací, zachycení účetních a daňových souvislostí včetně problematiky zvláštního reţimu u sluţeb cestovního ruchu. Součástí je návrh vnitropodnikových směrnic, které zachycují oblast zúčtovacích vztahů včetně prodeje zájezdu jiných cestovních kanceláří a zachycování kurzových rozdílů. Klíčová slova Kalkulace zájezdu, zvláštní reţim u sluţeb cestovního ruchu, vnitropodnikové směrnice cestovní kanceláře

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 15 1.1 Úvod... 15 1.2 Cíl práce... 15 1.3 Metodika... 15 2 Literární rešerše 17 2.1 Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu... 17 2.1.1 Cestovní ruch... 17 2.1.2 Účastník cestovního ruchu... 17 2.1.3 Destinace cestovního ruchu... 17 2.1.4 Cestovní kanceláře a cestovní agentury... 18 2.1.5 Zájezd... 19 2.1.6 Právní úprava vztahů v cestovním ruchu... 19 2.2 Zájezdová činnost a kalkulace zájezdu... 20 2.2.1 Rozdělení zájezdů... 20 2.2.2 Stanovení trasy a programu zájezdu... 20 2.2.3 Zajištění sluţeb u dodavatelů... 21 2.2.4 Zálohování a placení sluţeb... 21 2.2.5 Kalkulace zájezdů... 21 2.2.6 Cenová politika...25 2.3 Zachycení účetních a daňových souvislostí v rámci kalkulace ceny zájezdu... 26 2.3.1 Daň z přidané hodnoty u sluţeb cestovního ruchu... 26 2.3.2 Zúčtování se zaměstnanci... 30 2.3.3 Zálohy... 32 2.3.4 Účetní operace v cizích měnách... 34 2.3.5 Prodej zájezdů jiných cestovních kanceláří provizní prodej...35 3 Vlastní práce 40

10 Obsah 3.1 Cestovní kancelář... 40 3.1.1 Historie... 40 3.2 Výběr destinace... 41 3.3 Popis destinace... 41 3.4 Popis nového zájezdu... 42 3.5 Program zájezdu... 42 3.6 Termíny a objem sluţeb poskytovaných dodavateli... 42 3.7 Dodavatelé sluţeb, dohodnuté platební podmínky... 42 3.7.1 Doprava... 42 3.7.2 Ubytování... 43 3.7.3 Stravování... 43 3.7.4 Technický průvodce při přepravě... 43 3.7.5 Delegát... 44 3.7.6 Fakultativní výlety... 44 3.7.7 Pojištění... 44 3.8 Kalkulace ceny zájezdu... 45 3.8.1 Kurz pro přepočet cen z Eur na Kč... 45 3.8.2 Přímé náklady... 45 3.8.3 Nepřímé náklady... 45 3.8.4 Marţe CK... 46 3.8.5 Zákonné pojištění CK... 46 3.8.6 Stanovení základních cen pro varianty zájezdů... 46 3.8.7 Stanovení cen v závislosti na sezóně... 47 3.8.8 Last minute, first minute... 48 3.8.9 Fakultativní sluţby... 48 3.9 Vyúčtování zájezdu, účetní a daňové souvislosti, DPH... 49 3.9.1 Celkový počet zúčastněných osob... 49 3.9.2 Trţby... 49 3.9.3 Zálohy... 50 3.9.4 Skutečné náklady a jejich účetní zachycení... 51 3.9.5 Přiráţka, daň z přidané hodnoty... 56 3.9.6 Osvobození přiráţky... 56

Obsah 11 3.9.7 Vyúčtování cestovního pojištění... 60 3.10 Návrh vnitropodnikových směrnic... 60 3.10.1 Vnitropodniková směrnice... 61 4 Závěr 66 5 Literatura 67 5.1 Internetové zdroje... 67

12 Obsah

Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Výpočet mzdy zaměstnance 31 Tab. 2 Účtování v souvislosti se zaměstnanci 31 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období 32 Přijatá záloha a následné vyfakturování v dalším zdaňovacím období 33 Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli (stejné zdaňovací období) 34 Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli (fakturace v dalším zdaňovacím období) 34 Tab. 7 Zprostředkování se současným zohledněním provize 36 Tab. 8 Zprostředkování a následná faktura za provizi 37 Tab. 9 Zprostředkování na přelomu roku přes účet 388 37 Tab. 10 Zprostředkování na přelomu roku přes účet 121 38 Tab. 11 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů 39 Tab. 12 Přímé náklady 45 Tab. 13 Nepřímé náklady 46 Tab. 14 Kalkulační vzorec 46 Tab. 15 Kalkulace cen pro varianty zájezdů 47 Tab. 16 Kalkulace ceny pro dítě do 2 let 47 Tab. 17 Kalkulace cen v závislosti na sezóně 48 Tab. 18 Počet zúčastněných osob 49 Tab. 19 Tržby celkem v Kč 50

14 Seznam tabulek Tab. 20 Zákazník platící zálohu 51 Tab. 21 Zákazník platící celý zájezd 51 Tab. 22 Náklady za ubytování 52 Tab. 23 Zaúčtování zálohové faktury 52 Tab. 24 Zaúčtování faktur za ubytování 52 Tab. 25 Celkové náklady za stravu 53 Tab. 26 Zaúčtování faktur za stravování 53 Tab. 27 Záloha na dopravu 53 Tab. 28 Náklady na dopravu 54 Tab. 29 Zaúčtování parkovného 54 Tab. 30 Tab. 31 Mzda pro technického průvodce při nepodepsání Prohlášení poplatníka k dani 55 Mzda pro technického průvodce při podepsání Prohlášení poplatníka k dani 55 Tab. 32 Náklady na delegáta 55 Tab. 33 Přímé náklady za první turnus: 57 Tab. 34 Nepřímé náklady za první turnus: 57 Tab. 35 Procento osvobození 58 Tab. 36 DPH za 2. čtvrtletí 58 Tab. 37 Náklady za 3. čtvrtletí 59 Tab. 38 Procento osvobození přirážky: 59 Tab. 39 DPH za 3. čtvrtletí 60 Tab. 40 Sjednaná cestovní pojištění, tržby z pojištění 60 Tab. 41 Zaúčtování cestovního pojištění 60

Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Účetnictví cestovních kanceláří je velmi specifické, zahrnuje mnoho odlišností a specifických oblastí, se kterými cestovní kanceláře přicházejí do styku a musí si s nimi poradit, přestoţe mnoho účetních a daňových poradců se v této oblasti neorientuje. Proto se ve své bakalářské práci na tuto problematiku zaměřuji a za pomoci spolupráce s konkrétní cestovní kanceláří se pokusím základy této specifické oblasti nastínit ve své práci. Cestovní kancelář, se kterou budu v rámci své bakalářské práce spolupracovat, patří mezi malé cestovní kanceláře s počtem zaměstnanců do 5, proto má na starosti vedení účetnictví osoba, která zároveň zodpovídá za chod a provoz cestovní kanceláře. Aby mohla vést účetnictví v cestovní kanceláři, musela se jiţ zúčastnit mnoha odborných seminářů a školení s různými specifickými tématy, především se zaměřením na daň z přidané hodnoty u cestovních kanceláří. Také absolvovala mnohé konzultace s daňovými poradci a dalšími odborníky, aby si s tím dovedla poradit a udělat vše správně. Nejproblémovější oblastí je daň z přidané hodnoty, kde cestovní kanceláře musí při prodeji cestovních sluţeb uplatňovat zvláštní reţim a u zájezdu odvádět daň z přiráţky, nikoliv uplatňovat odpočet daně na vstupu a odvádět daň na výstupu, jak je běţné. Dále cestovní kanceláře přicházejí do styku s cizími měnami, musí tedy v účetnictví správně zachycovat kurzové rozdíly. V neposlední řadě cestovní kanceláře prodávají zájezdy jiných cestovních kanceláří, za coţ jim náleţí provize a musí správně zaúčtovat postup při zprostředkování zájezdu. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zachytit problematiku specifických účetních a daňových souvislostí cestovních kanceláří prostřednictvím přípravy a kalkulace nového zahraničního zájezdu pro malou úzce specializovanou cestovní kancelář. Jedná se o kompletní zachycení účetních a daňových souvislostí a prostřednictvím tvorby vnitropodnikových směrnic, které budou komplexně pokrývat zúčtovací vztahy, přinášet zjednodušení v oblasti účetnictví cestovní kanceláře. Budou v nich obsaţené specifické oblasti a to účtování v cizích měnách, účtování o kurzových rozdílech a účtování v souvislosti s prodejem zájezdů jiných cestovních kanceláří. 1.3 Metodika V teoretické části jsem čerpala z dostupných zdrojů, především z odborné literatury a legislativy, zaměřující se na tuto problematiku, kterých jsem potom vyuţila při zpracování vlastní práce. Nejdříve jsem uvedla základní pojmy, které sou-

16 Úvod a cíl práce visí s tématem, poté jsem po teoretické stránce nastudovala problematiku tvorby a kalkulace zájezdu, jak bylo uvedeno v dostupné literatuře. Také jsem prostudovala legislativu, která upravuje oblast zdanění cestovních kanceláří a literaturu, na základě které jsem získala znalosti pro zachycení účetních a daňových souvislostí, specifických pro činnost cestovní kanceláře a abych mohla vytvořit směrnice, jimiţ se cestovní kancelář bude moct řídit a abych mohla provést kompletní vyúčtování zájezdu. Prvním krokem vlastní práce je seznámení se s vybranou cestovní kanceláří, její historií a vývojem. Na základě analýzy stávající nabídky cestovní kanceláře a získaných informací, jakým způsobem je v této cestovní kanceláři prováděna tvorba nových zájezdů, kalkulace ceny a následné vyúčtování, jsem se dále zabývala výběrem vhodné destinace a samotným návrhem nového zájezdu do Chorvatska. Pak následoval výběr a zajištění dodavatelů sluţeb, programu zájezdu a kalkulací jeho ceny. Provedla jsem kalkulaci ceny v závislosti na sezóně, rozlišení ceny pro dospělou osobu a děti a navrhla prodej zájezdu se slevou last minute a first minute. Následně jsem udělala fiktivní vyúčtování zájezdu vzhledem k tomu, ţe zájezd ve skutečnosti nebyl realizován. Nastínila jsem zúčtovací vztahy s jednotlivými dodavateli sluţeb i se zákazníky, zjistila celkové trţby a náklady, a následně zjistila daňovou povinnost z přiráţky. Také jsem provedla samostatné vyúčtování cestovního pojištění. V další části práce jsem na základě porovnání moţností účtování a analýzy provedla návrh vnitropodnikových směrnic, kde jsem se zaměřila na zjednodušení a objasnění problematiky účtování v cizích měnách a kurzových rozdílů, vyúčtování při realizaci zahraniční pracovní cesty zaměstnance, při prodeji zájezdů jiných cestovních kanceláří a zúčtovací vztahy se zákazníky a dodavateli.

Literární rešerše 17 2 Literární rešerše 2.1 Základní pojmy z oblasti cestovního ruchu 2.1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, neţ je stanoveno, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Cestovní ruch je také moţné definovat jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. Měl by být vţdy chápán jako vzájemný vztah mezi nabídkou a poptávkou: tvorba produktů by měla uspokojit potřeby turistů. (Petrů, 2007) 2.1.2 Účastník cestovního ruchu Účastník cestovního ruchu je osoba, která cestuje na dobu delší neţ 24 hodin do jiné země neţ je země jeho trvalého pobytu pro zábavu, za účelem vyřízení rodinných záleţitostí a pro zlepšení zdravotního stavu; aby se zúčastnila různých akcí, které mají vědecký, administrativní, náboţenský, sportovní charakter apod.; za vyřizováním určitých záleţitostí (i obchodních). Účastníkem cestovního ruchu můţe být: Návštěvník cestuje mimo místo bydliště za jiným účelem neţ vykonávání výdělečné činnosti. Turista je návštěvník cestující na delší dobu neţ 24h s minimálně jedním přenocováním. Důvody jeho cesty jsou vyuţití volného času nebo vyřizování různých záleţitostí. Výletník jednodenní návštěvník, bez noclehu. (Petrů, 2007) 2.1.3 Destinace cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu je základním elementem systému cestovního ruchu. Je vymezena geograficky a hraje významnou roli v systému cestovního ruchu, protoţe vyvolává vznik cestovního ruchu a motivuje návštěvnost v rámci cestovního ruchu. Destinace jsou obvykle charakterizovány na základě: atraktivit (přírodních i kulturních), vybavenosti materiálně-technickými zařízeními (ubytovacími, stravovacími, zábavními podniky, obchodem a ostatními sluţbami), dostupnosti (dopravní dostupnost, místní doprava apod.),

18 Literární rešerše dodatečných sluţeb, které slouţí návštěvníkům a místním podnikatelům v cestovním ruchu. (Petrů, 2007) 2.1.4 Cestovní kanceláře a cestovní agentury Cestovní kanceláře jsou provozovány jako ţivnosti koncesované a předmětem jejich činnosti je: oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu, zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Cestovní kanceláře pro provozování své ţivnosti musí mít uzavřené povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Toto pojištění, podle zákona č. 159/1999 Sb., slouţí k ochraně spotřebitele a v případě úpadku cestovní kanceláře se vztahuje na: repatriaci zákazníka do České republiky, je-li doprava součástí zájezdu, vrácení zálohy nebo ceny zájezdu, pokud se zájezd neuskutečnil, náhradu rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a částečně poskytnutého zájezdu, pokud se zájezd uskutečnil jen z části. Cestovní agentury jsou provozovány jako ţivnosti ohlašovací vázané a předmětem jejich činnosti je: nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu, zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Cestovní agentury a cestovní kanceláře se tedy od sebe liší pouze oprávněním organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, na které se vztahuje povinné pojištění záruky. Stále více se u cestovních kanceláří projevuje diferenciace (specializace), pokud jde o náplň činnosti, tj. okruh poskytovaných sluţeb. Rozsah a charakter

Literární rešerše 19 sluţeb, které cestovní kanceláře, příp. cestovní agentury poskytují nebo zprostředkovávají, závisí na druhu a formě cestovního ruchu. (Petrů, 2007) Z hlediska velikosti podle obratu a počtu klientů se cestovní kanceláře dělí na malé, velké a střední. Do malých cestovních kanceláří spadají specializované cestovní kanceláře s počtem zaměstnanců do 5, střední mají do 50 zaměstnanců, velké nad 50 zaměstnanců. Malé cestovní kanceláře mohou v konkurenci velkých obstát specializací, individuálním přístupem k zákazníkovi, podrobným seznámením s místem pobytu, s ubytováním, poskytnutím podrobných informačních materiálů. To pro ně můţe být konkurenční výhodou oproti velkým cestovním kancelářím. (Ryglová, 2009) 2.1.5 Zájezd Zájezdem je předem sestavená kombinace nejméně dvou sluţeb cestovního ruchu trvající nejméně 24 hodin (doprava, ubytování, jiné sluţby) nebo ubytování přes noc a další sluţba cestovního ruchu. Stejným způsobem je definován zájezd ve směrnici Evropské unie č. 314/1990 a také evropské a české normě ČSN EN 13809:2003 Sluţby cestovního ruchu cestovní agentury a cestovní kanceláře (touroperátoři) Terminologie. (Petrů, 2007) 2.1.6 Právní úprava vztahů v cestovním ruchu Právní úprava vztahů v cestovním ruchu upravuje podmínky účasti na zahraničním cestovním ruchu, vztahy mezi účastníky domácího cestovního ruchu a cestovními kancelářemi, vztahy mezi cestovními kancelářemi a dodavateli sluţeb atd. Z českých právních norem v rámci cestovního ruchu jsou nejdůleţitější následující zákony, které jsou doplňovány dalšími předpisy (vyhláškami a nařízeními): zákon o cestovních dokladech, občanský zákoník, obchodní zákoník, devizový zákon, celní zákon, ţivnostenský zákon, zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a další. Vztahy vyplývající ze zahraničního cestovního ruchu jsou upraveny především smluvně. Pro rozvoj zahraničního cestovního ruchu mají rozhodující význam mezinárodní smlouvy. Rozvoj zahraničního cestovního ruchu je zabezpečován mezivládními dohodami o zrušení vzájemné vízové povinnosti, mezivládními

20 Literární rešerše dohodami o spolupráci v cestovním ruchu, resortními smlouvami a protokoly a v podnikové sféře hospodářskými smlouvami (kontrakty) cestovních kanceláří. (Petrů, 2007) 2.2 Zájezdová činnost a kalkulace zájezdu Zájezd je organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu, podle předem vypracovaného programu s určitým cílem (rekreačním, poznávacím, sportovněturistickým nebo jiným). Pobytový zájezd je specifický tím, ţe jsou účastníci ubytováni převáţně na jednom místě, do kterého se dopravili hromadně, nebo individuálně. Cestovní kanceláře zajišťují účastníkům zájezdu kombinaci sluţeb (alespoň dvou), a to dopravu, ubytování, stravování, sluţby průvodce, pojištění, případně další sluţby. Kombinace sluţeb je prodávána za souhrnnou cenu a poskytována po dobu delší neţ 24 hodin nebo musí zahrnovat ubytování přes noc. (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.1 Rozdělení zájezdů Zájezdy dělíme podle: geografického hlediska na domácí (incoming) a zahraniční (outgoing), doby trvání na dlouhodobé (delší neţ 3 dny) a krátkodobé (do 3 dnů), tematické náplně rekreační, kulturně-poznávací, sportovní a turistické, zájezdy na výstavy a veletrhy, zvláštní tematické zájezdy, incentivní a kongresová turistika, lázeňské a jiné, způsobu dopravy autokarové, vlakové, letecké, lodní, kombinovaná přeprava aj., ročních období letní, zimní a mimosezónní, způsobu přípravy standardní (vypsané předem připravené a uveřejněné) a forfaitové (na objednání na individuální přání zákazníka), sociologického hlediska zájezdy pro rodiny s dětmi, důchodce, mládeţ (zaměřené na určitý segment, vymezené zájmy klientů a povahou sluţeb, které klienti poţadují). (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.2 Stanovení trasy a programu zájezdu Trasa zájezdu je určena cílem zájezdu, nabízenými sluţbami a zvoleným dopravním prostředkem. Při zpracování cesty autokarového zájezdu se vychází z automapy, která obsahuje vyznačení všech druhů silnic a cest a vzdálenosti v kilometrech. Na základě vzdáleností a plánovaných objektů a zařízení, které budou během zájezdu navštíveny, se vytvoří denní harmonogram zájezdu. Na trasu navazuje zpracování programu zájezdu a časového harmonogramu. Program zájezdu je tvořen podle moţnosti zajištění jednotlivých sluţeb a na

Literární rešerše 21 základě průzkumu poptávky účastníků cestovního ruchu. Program musí být takový, aby se zájemci o cestovní ruch rozhodli zájezd zakoupit. Pobytové zájezdy by měly obsahovat nabídku fakultativních výletů, měla by během pobytu být připravená animace klientů. Sluţební program je přehled o struktuře sluţeb zabezpečených u jednotlivých dodavatelů. Zahrnuje kategorii a třídu ubytovacího a stravovacího zařízení, adresy dodavatelů sluţeb, případně adresu obchodního partnera nebo zahraniční cestovní kanceláře, se kterou jsou dohodnuty vzájemné kontrakty, organizační pokyny, pasové, vízové a celní formality a další potřebné informace podle konkrétního zájezdu. Je podkladem pro sestavení kalkulace zájezdu a musí s ní být v souladu. (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.3 Zajištění služeb u dodavatelů Aby cestovní kancelář mohla stanovit cíl zájezdu a zvolit vhodný dopravní prostředek, musí se zabývat volbou dodavatelů sluţeb. Při volbě optimálních dodavatelů vychází z průzkumu nabídky. Musí zohlednit cenovou nabídku, nabídku poskytovaných sluţeb, cíle zájezdu a očekávané sloţení účastníků. Cílem je získat optimální cenu za sluţby dodavatelů tak, aby zajistila co největší objem trţeb a zisk. Cena za sluţby by měla odpovídat kvalitě a měla by být srovnána s ostatními dodavateli sluţeb. Při volbě dodavatele se vychází z jejich solidnosti, stability a pravděpodobnosti, ţe splní smluvní závazky. Dodavatele volí na základě zkušeností nebo získaných informací, včetně osobní kontroly nabídky sluţeb. (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.4 Zálohování a placení služeb Placení sluţeb zkoumáme z hlediska placení dodavatelům sluţeb a placení zákazníků cestovní kanceláři. Při placení dodavatelům vycházejí cestovní kanceláře z předem uzavřených smluv. Obvykle je sjednána záloha v době uzavření smlouvy a doplatek před čerpáním sluţeb. Úhrady zákazníků cestovním kancelářím jsou také obvykle rozloţeny na zálohu a doplatek. Záloha je uhrazena v době uzavření cestovní smlouvy na zájezd. Musí být tak velká, aby cestovní kanceláře mohly pokrýt své náklady a uhradit potřebné částky dodavatelům sluţeb. Doplatek poţadují cestovní kanceláře zpravidla 30 dní před uskutečněním zájezdu. (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.5 Kalkulace zájezdů Prodejní cena zájezdu je tvořena minimální nákladovou cenou a přiráţkou. Přiráţka zahrnuje reţijní náklady na provoz cestovní kanceláře, zisk a obchodní riziko. Předběžná kalkulace ceny se stanovuje před realizací zájezdu. Za tuto cenu se zájezd prodává zákazníkovi.

22 Literární rešerše Výsledná kalkulace ceny zachycuje vyúčtování skutečných nákladů po realizaci zájezdu. Slouţí pro účetnictví. Od předběţné kalkulace se liší obsazeností zájezdu, nepředvídatelnými náklady a výší kurzových rozdílů. (Ryglová, 2009) Kalkulace zájezdu vychází z časového harmonogramu, dopravy a dalších smluvených sluţeb. Kalkulace znamená stanovení vlastních nákladů a ceny na kalkulační jednici, tedy na jednoho účastníka zájezdu. Nepřímé náklady jsou náklady, které jsou vynaloţeny na zájezd bez ohledu na skutečný počet účastníků. Na jednoho účastníka se zjistí rozdělením mezi předpokládaný počet účastníků. Jedná se o náklady na dopravu, průvodce, na akce za pevné ceny aj. Musí být uhrazeny i v případě, ţe se někteří účastníci zájezdu nezúčastní. Přímé náklady se dají stanovit na jednotlivé účastníky, a v případě, ţe se zájezdu nezúčastní, je moţné je reklamovat nebo neuhrazovat. Jedná se o náklady na ubytování, stravování, vstupné do objektů, cestovní pojištění apod. (Kunešová, Farková, 2004) Nepřímé náklady na celou skupinu 1. Kalkulace ceny dopravy Kalkulace ceny dopravy se vypracovává podle typu dopravního prostředku, který bude u zájezdu pouţíván. U předem vypsaných zájezdů je třeba počítat s rizikem neobsazení, které je obvykle stanoveno do výše max. 20% objednané kapacity. Při kalkulaci se berou v úvahu všechny dopravní prostředky, které budou vyuţity, včetně transferů, lanovek, lodí apod. U letecké dopravy se započítává také letištní taxa, u lodní dopravy poplatky za vjezd do přístavu, při sportovních zájezdech poplatky za přepravu jízdních kol, lodí apod. Při kalkulaci autokarové dopravy se vychází z počtu ujetých kilometrů, zvýšených o najeté km z garáţe a zpět. 5 % km se obvykle kalkuluje na nutné objíţďky. Sazbu na 1 km a čekací dobu je nutno smluvně dohodnout s dopravcem. Je třeba započítat náklady na parkovné, silniční poplatky, poplatky na nákup pohonných hmot v zahraničí, náklady na čekací dobu, na ubytování a stravu pro řidiče a mzdu pro řidiče. Při delších cestách se počítá i s druhým, případně i s třetím řidičem. (Kunešová, Farková, 2004) 2. Kalkulace nákladů na průvodce Vychází ze smluvené odměny, kterou má průvodce za danou akci obdrţet. Započítává se do ní i čas na přípravu a vyúčtování akce. Při vícedenních zájezdech je obvykle odměna stanovena denním paušálem, u jednodenních zájezdů zpravidla vychází z hodinové sazby. Pokud mají účastníci zájezdu plnou penzi, má ji průvodce také, a to ve stejném rozsahu. Pokud však není zájezd kalkulován se stravou pro účastníky, má průvodce nárok na stravné podle zákoníku práce. (Kunešová, Farková, 2004)

Literární rešerše 23 Při zahraničních pracovních cestách náleţí zaměstnancům cestovní náhrady. Zaměstnanci, který koná práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přísluší podle 155 odst. 1 Zákoníku práce cestovní náhrada, pokud to bylo sjednáno a bylo sjednáno i místo pravidelného pracoviště. Zaměstnanec na dohodu o provedení práce, podle 155 odst. 2 Zákoníku práce, má právo na cestovní náhrady, pokud bylo poskytnutí sjednáno i kdyţ není sjednáno místo pravidelného pracoviště. (Zákoník práce, 2011) Při zahraničních pracovních cestách se výše stravného vypočítá podle základní sazby, a to stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. (Kunešová, Farková, 2004) Za dobu strávenou mimo území České republiky se poskytuje zahraniční stravné: o ve výši základní sazby, jestliţe cesta trvá déle neţ 12 hodin, o v poloviční výši, jestliţe pracovní cesta trvá déle neţ 6 hodin, nejvýše 12 hodin, o ve čtvrtinové výši, jestliţe pracovní cesta trvá 6 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. Pokud bylo průvodci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za kaţdé uvedené jídlo stravné krátit o hodnotu o 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 aţ 12 hodin, o 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle neţ 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, o 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle neţ 18 hodin (Zákoník práce, 2011) Ubytování průvodce je kalkulováno, jestliţe dodavatel sluţeb smluvně nezajistí ubytování pro průvodce zdarma. Dodavatelé ubytování obvykle poskytují při ubytování 20 osob jednu osobu zdarma, při ubytování 40 osob 2 osoby zdarma. Vstupné do objektů je obvykle pro průvodce skupin zdarma, akce za pevné ceny (divadlo, koncert apod.) je nutno vţdy kalkulovat i pro průvodce. Naši průvodci nemají obvykle licenci pro provádění průvodcovské činnosti v objektech cestovního ruchu v zahraničí, v Praze, nebo v určitých významných objektech cestovního ruchu v České republice. Do kalkulace je tedy nutné zahrnout i odměnu pro smluveného specializovaného či zahraničního průvodce. (Kunešová, Farková, 2004)

24 Literární rešerše 3. Akce za pevné ceny Akce na koncert, do divadla i na sportovní akce je třeba nakoupit předem pro celý plánovaný počet účastníků zájezdu. Kalkulují se proto jako nepřímý náklad bez ohledu na skutečný počet zúčastněných. (Kunešová, Farková, 2004) U nepřímých nákladů je třeba počítat s rizikem neobsazení zájezdu. Toto riziko je obvykle ve výši 20 % z celkového počtu míst pro účastníky zájezdu. Počítá se z nákladů, které musí cestovní kancelář uhradit bez ohledu na počet zúčastněných osob. (Nemčanský, 2001) Přímé náklady na jednoho účastníka Přímé náklady jsou náklady, které se kalkulují bez rizika neobsazení, protoţe se platí buď přímo při čerpání sluţby, nebo je moţné je na základě smlouvy stornovat při menším počtu účastníků. Patří sem především náklady na ubytování, stravování a vstupné do objektů. Jejich výše je obvykle závislá na konkrétních poţadavcích účastníků (např. ubytování v jednolůţkovém pokoji, plná penze, fakultativní výlet atd.). 1. Ubytování a stravování Ubytování a stravování je kalkulováno podle vypsaných podmínek zájezdu. Musí se respektovat objednávka jednotlivých účastníků (např. polopenze, plná penze, výhled na moře či jednolůţkový pokoj). 2. Pojištění účastníků Cestovní kanceláře musí být pojištěny podle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu; toto pojištění se týká náhrad škod při úpadku cestovní kanceláře. Většina cestovních kanceláří zajišťuje pojištění všech účastníků zájezdu při škodách na ţivotě, na zdraví, majetku a z odpovědnosti za škody způsobené třetí osobě. V rámci cest do zemí EU platí pro české občany běţné zdravotní pojištění, které má náš občan uzavřeno. Toto pojištění se však nevztahuje na země mimo EU a v rámci EU jsou náklady na léčení v zahraničí hrazeny našim občanům podle podmínek, které platí v kaţdé zemi pro její občany. Ve většině států se počítá s finanční spoluúčastí pacienta na léčení, navíc se pojištění netýká zpětného převozu nemocného nebo zemřelého do vlasti ani asistenčních sluţeb v zahraničí. Proto je nutné vyuţít připojištění. 3. Kurzové riziko Při kalkulaci zahraničních zájezdů počítají cestovní kanceláře také s kurzovým rizikem, které jim má umoţnit poskytnout předem objednané sluţby za kalkulovanou cenu i při změnách devizového kurzu o 10 % oproti stavu při vypsání ceny zájezdu. Kurzové riziko se kalkuluje v přímých i nepřímých nákladech, podle jednotlivých sluţeb.

Literární rešerše 25 4. Realizace cestovní kanceláře V závěru kalkulace se počítá s realizací cestovní kanceláře, tedy přiráţkou ve výši 15-30 %, která má pokrýt reţijní náklady cestovní kanceláře a kalkulovaný zisk. Přiráţka zahrnuje i daň z přidané hodnoty a náklady na povinné pojištění, pokud nejsou tyto poloţky kalkulovány zvlášť. (Kunešová, Farková, 2004) 2.2.6 Cenová politika Tvorba cen je velmi důleţitá, ceny musí být vyváţené, aby cestovní kancelář dosahovala zisku a zákazníci byli ochotni si její sluţby koupit. K tomu musí přihlíţet ve fázi přípravy zájezdu, kdy musí zohlednit výběr dodavatelů sluţeb a stanovit marţi tak, aby dosáhla cílů, kterých chce dosáhnout (objem trţeb, podíl na trhu, návratnost investice apod.) a přijatelných cen tak, aby byly přímo úměrné kvalitě sluţeb. Dále by měla cestovní kancelář zvolit cenovou strategii tak, aby obstála v konkurenci. Můţe zvolit metodu cenové konkurence, kdy se snaţí nabízet své sluţby levněji neţ konkurence, nebo metodu necenové konkurence, při které nesniţuje ceny, ale přesvědčuje zákazníky, ţe její nabídka je lepší a výhodnější, neţ nabídka konkurence. Organizace cestovního ruchu pouţívají různé přístupy k tvorbě cen. Hlavními skupinami jsou: tvorba cen podle nákladů, tvorba cen podle poptávky, tvorba cen podle konkurence. Při tvorbě cen podle nákladů vychází cena sluţby z nákladové ceny, ke které se připočítá marţe. Je nejpouţívanější metodou, ale nebere v úvahu ekonomické aspekty nabídky a poptávky a obvykle nemá vztah k cílům tvorby cen. V našich podmínkách je tato metoda velmi rozšířená. Metodou tvorby cen podle poptávky se ceny zvyšují v případě zvyšování poptávky a sniţují v případě jejího poklesu bez ohledu na cenu nákladovou. Tato metoda umoţňuje účtovat vyšší ceny, ne nákladové v době, kdy jsou zákazníci ochotni tyto ceny akceptovat. Při tvorbě cen podle konkurence jsou stanoveny ceny podle cen konkurence, coţ přináší cestovní kanceláři moţnost zvýšit trţby i podíl na trhu. V praxi se obvykle aplikují všechny tři metody současně. Aby měly cestovní kanceláře zisk, musí být ceny vyšší neţ pokrytí nákladů. Mohou při tom jít tak daleko, co jim trh a konkurence dovolí (musí tedy vyhovět poptávce a ceny by měly odpovídat cenám konkurence). Dalšími pouţívanými metodami jsou strategie sbírání smetany, kdy cestovní kancelář nasadí počáteční vysokou cenu s úmyslem maximálního zisku v prvních fázích ţivotního cyklu produktu, strategie pronikání, kdy cestovní

26 Literární rešerše kancelář nasadí v počáteční fázi nízké ceny, aby dosáhla vysokého podílu na trhu a vysokého odbytu. Také můţe být pouţita metoda diskriminační cenové politiky, při které je produkt prodáván za dvě i více cen, přestoţe je nákladová cena stále stejná. Příkladem můţe být zvýhodnění seniorů nebo dětí, nebo různé ceny v závislosti na ročních obdobích. Dalším přístupem je strategická a taktická tvorby cen. Strategická tvorba cen proto, ţe musí být stanoveny ceny s výrazným předstihem, aby bylo moţné včas vydat průvodce a katalogy. Navíc musí být ceny v souladu s dlouhodobou strategií firmy. Taktická cenová strategie bude pouţita v případě, kdy plánovaná nabídka převyšuje poptávku, aby se prodaly nadbytečné kapacity. V tomto případě cestovní kanceláře obvykle poskytují slevy last minute. (Horner, Swarbrooke, 2003) 2.3 Zachycení účetních a daňových souvislostí v rámci kalkulace ceny zájezdu 2.3.1 Daň z přidané hodnoty u služeb cestovního ruchu Zvláštní režim pro cestovní službu Podle 89 Zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je poskytovatel cestovní sluţby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní sluţby povinen pouţít zvláštní reţim. Zvláštním reţimem byly vyřešeny problémy s kalkulací daňové povinnosti a odpočtem daně u přijatých zdanitelných plnění, ke kterým dochází v tuzemsku, v jiných členských státech i ve třetích zemích. (Ledvinková, 2010) Cestovní služba Cestovní sluţbou se rozumí poskytnutí sluţby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace sluţeb cestovního ruchu a případně zboţí, pokud jsou jednotlivé sluţby cestovního ruchu a zboţí nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní sluţby se povaţuje za poskytnutí jedné sluţby, přestoţe zahrnuje více sluţeb cestovního ruchu a případně zboţí nakoupené od jiných osob povinných k dani. Cestovní sluţbou je i poskytnutí jedné sluţby cestovního ruchu, pokud jde o ubytování nebo dopravu osob. (Zákon o DPH, 2011) Limit obratu pro povinnou registraci Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která vykonává ekonomickou činnost, podle 5 odst. 2 ZDPH. Pokud však její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 předcházejících kalendářních měsíců a má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně (podle 6 ZDPH) a nemusí se tedy k dani registrovat. Při poskytnutí cestovní sluţby se do obratu započítává celá částka, kterou má poskytovatel cestovní sluţby za svou

Literární rešerše 27 sluţbu obdrţet, včetně úplaty za cestovní sluţbu, která je osvobozena od daně. V případě provizního prodeje se do obratu započítává pouze provize. Do obratu se však nezahrnují přijaté zálohy na cestovní sluţbu ani storno poplatky. Místo zdanitelného plnění Určit správné místo zdanitelného plnění (stát, ve kterém se nachází místo zdanitelného plnění) je klíčové pro správné zdanění. 1. Místo zdanitelného plnění u organizátorů zájezdu Místo zdanitelného plnění u zájezdu je místo, kde má cestovní kancelář sídlo nebo místo podnikání ( 89 odst. 4 ZDPH). Pokud však poskytuje sluţby prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde se provozovna nachází. Místo, kde se zájezd uskutečňuje, nemá tedy na stanovení místa zdanitelného plnění vliv. (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011) Místem plnění pro subjekty se sídlem v České republice poskytující cestovní sluţbu, je tedy vţdy Česká republika. (Galočík, Paikert, 2011) Výjimka však nastává podle 89 odst. 7 ZDPH. Pokud jsou sluţby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty ve třetích zemích, cestovní sluţba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud jsou však tyto sluţby poskytnuty v území i mimo území Evropského společenství, je cestovní sluţba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým sluţbám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Pokud bude cestovní kancelář poskytovat ubytovací sluţby ve vlastním penzionu nebo v pronajaté budově s vlastními zaměstnanci, je místem plnění místo, kde se nemovitost nachází. 2. Místo zdanitelného plnění u provizních prodejců Místo plnění při prodeji zájezdu jiné cestovní kanceláře, tedy jménem a na účet jiné osoby, se obvykle stanoví podle 9, případně dle 10 e) ZDPH. Místem plnění při poskytnutí osobě povinné k dani je místo, kde má sídlo nebo místo podnikání tato osoba Při zprostředkování sluţby jménem a na účet osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo zajišťovaného plnění. Bude-li provizní prodejce prodávat zájezd jménem a na účet české cestovní kanceláře, bude místem plnění Česká republika, protoţe cestovní kancelář, pro kterou provizní prodejce sluţby zajišťuje, zde má sídlo. Musí zde tedy přiznat a zaplatit daň ze své provize. Bude-li prodávat zájezd jménem a na účet německé cestovní kanceláře, místo plnění je v Německu. 3. Místo zdanitelného plnění u přepravy Místem plnění u přepravy je místo, kde se přeprava uskutečňuje. (Rambousek, 2005; aktualizováno podle Zákona o DPH, 2011)

28 Literární rešerše Základ daně Při poskytnutí cestovní sluţby je základem daně přiráţka poskytovatele cestovní sluţby sníţená o daň z přiráţky. Ta se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněţní částkou, kterou jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce od zákazníka za poskytnutou cestovní sluţbu a součtem částek, za jednotlivé sluţby cestovního ruchu a zboţí, které jsou přímo zahrnuté do cestovní sluţby. Přiráţku je moţné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou za poskytnuté cestovní sluţby uskutečněné za zdaňovací období a celkovou částkou za nakoupené sluţby cestovního ruchu, případně zboţí od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních sluţeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. (Zákon o DPH, 2011) To znamená, ţe v případech, kdy je daňová povinnost stanovena podle přiráţky konkrétní cestovní sluţby a je záporná, je daňová povinnost nulová. Pokud je však stanovena podle přiráţky za zdaňovací období a např. jedna konkrétní sluţba bude mít zápornou přiráţku, sníţí toto mínus saldo přiráţek za zdaňovací období a bude tedy sníţena daňová povinnost plátce. (Galočík, Paikert, 2011) Vzhledem k tomu, ţe můţeme brát v úvahu pouze sluţby nakoupené od osob povinných k dani, nesmíme tedy počítat do základu daně vlastní sluţby (například vlastní doprava, průvodce, ubytovací kapacity) či sluţby nakoupené od osob, které nejsou povinny k dani (například pokud osoba výjimečně pronajme chatu cestovní kanceláři). (Rambousek, 2005) Podle 89 odst. 9 ZDPH plátce při pouţití zvláštního reţimu nesmí na daňovém dokladu samostatně uvést výši daně z přiráţky. Musí podle 28 odst. 10 ZDPH uvést sdělení, ţe byl pouţit zvláštní reţim. Sazba daně a termín přiznání daně U cestovní sluţby se podle 89 ZDPH uplatňuje základní sazba daně, tedy 20 % daň. Daň se přiznává podle 89 odst. 5 ZDPH ke dni, kdy je poskytnuta poslední sluţba cestovního ruchu, která je součástí cestovní sluţby. (Zákon o DPH, 2011) Není tedy povinnost přiznat daň k datu přijetí úplaty, např. zálohy na zájezd. Pokud se přiráţka stanoví za celé období, je plátce povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní sluţby uskutečněny. (Galočík, Paikert, 2011) Poskytnutí vlastní služby cestovního ruchu Na sluţby, vytvořené vlastní činností, se pouţívá běţný reţim - daň se přiznává podle 21 ZDPH a zdanění přijaté zálohy na sluţbu cestovního ruchu je zachováno. Sazba daně je určena podle jednotlivých zdanitelných plnění. Příkladem vlastní sluţby jsou vlastní ubytovací kapacity nebo poskytování dopravy vlastním autobusem.

Literární rešerše 29 Osvobození od daně Podle 89 odst. 7 ZDPH, pokud jsou sluţby nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty v zemích ve třetí zemi, cestovní sluţba je od daně osvobozena s nárokem na odpočet daně. Pokud jsou však tyto sluţby poskytnuty v území i mimo území Evropského společenství, je cestovní sluţba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v poměru, který odpovídá poskytnutým sluţbám mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Letecká přeprava do zemí mimo Evropské společenství je od daně osvobozena také. Bude-li cestovní kancelář pořádat zájezd například do Chorvatska, jehoţ součástí je autobusová doprava, ubytování a stravování, je potřeba určit poměr poskytnutí sluţeb v rámci Evropského společenství a v zemích mimo něj. Stravování a ubytování, které bude poskytnuto v Chorvatsku, tedy země mimo Evropskou unii, bude od daně osvobozeno. U dopravy cestovní kancelář spočítá počet najetých kilometrů v rámci Evropské unie a mimo ni. Bude-li celková trasa 720 km, z níţ 280 km se ujede mimo Evropskou unii, bude doprava osvobozena v poměru 280/720. Použití běžného režimu Běţný reţim se při prodeji cestovní sluţby pouţije podle 89 odst. 14 ZDPH v případě, kdy cestovní kancelář bude prodávat cestovní sluţby osobě povinné k dani, která je pouţije k uskutečňování ekonomických činností, ale nebude je prodávat dále a za předpokladu, ţe jsou všechny cestovní sluţby poskytnuty v tuzemsku (například zajištění pracovní cesty pro zaměstnance firmy přes cestovní kancelář). Zprostředkovatelská činnost Pokud cestovní kancelář (cestovní agentura) poskytuje sluţbu spočívající v zajištění cestovní sluţby jménem a na účet jiné osoby, nesmí podle 89 odst. 15 ZD- PH pouţít zvláštní reţim, ale pouţije běţný reţim. Daň se vypočítá z provize, která jiţ zahrnuje daň. Osvobození od daně je v případě, kdyţ jednotlivé sluţby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní sluţbě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou sluţby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní sluţbě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je osvobození v poměru odpovídajícímu poskytnutým sluţbám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství. Dnem uskutečnění je den, kdy provizní prodejce na základě smlouvy zařídil tento zájezd. Protoţe se na něj nevztahuje zvláštní reţim, musí přiznat daň z přijaté platby za provizi. (Zákon o DPH, 2011) Kurz pro výpočet základu daně Na základě 4 odstavce 4 ZDPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu pouţije kurz České národní banky, který je platný ke dni povinnosti přiznat daň, tedy ke dni uskutečnění poslední sluţby. Pokud je plátce účetní jednotkou, je

30 Literární rešerše pro něj platným kurzem ke dni povinnosti přiznat daň kromě denního kurzu ČNB i pevný kurz, který si účetní jednotka stanovila podle zákona o účetnictví. Pokud je plátce povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní sluţby podle 89 odst. 13 ZDPH, protoţe došlo ke změně ceny nakoupené sluţby nebo zboţí nebo celkové částky za poskytnutou cestovní sluţbu, případně jiné změny, pouţije plátce kurz ke dni uskutečnění původního plnění ( 42 odstavec 5 ZDPH). Nárok na odpočet U zboţí a sluţeb, které plátce nezahrne do cestovní sluţby, můţe podle 72 a 73 ZDPH uplatnit nárok odpočet daně. Odpočet zboţí a sluţeb, které zahrne do cestovní sluţby je dle 89 odstavce 8 ZDPH zakázán. (Rambousek, 2005) 2.3.2 Zúčtování se zaměstnanci Pro výkon průvodcovských činností si malé cestovní kanceláře při sezónní potřebě zaměstnanců obvykle sjednávají brigádně zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce. Dohoda o provedení práce Rozsah práce zaměstnance na Dohodu o provedení práce smí činit maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Pokud s jedním zaměstnancem uzavře zaměstnavatel více dohod o provedení práce, do rozsahu práce se započítává doba práce na základě jiných dohod o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti Na základě dohody o pracovní činnosti je moţné zaměstnávat zaměstnance na práci maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby v průměru. (Zákoník práce, 2011) Sociální a zdravotní pojištění Z odměny při Dohodě o provedení práce neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění. Při dohodě o pracovní činnosti zaměstnanec i zaměstnavatel platí zdravotní i sociální pojištění pokud je příjem vyšší neţ 1 999 Kč za měsíc, a to podle Zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a podle Zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zdanění mzdy zaměstnanců V případě, ţe zaměstnanec u zaměstnavatele na konkrétní měsíc nepodepíše Prohlášení poplatníka k dani, zaměstnavatel srazí a odvede daň ve výši 15 % podle 6 odst. 4 Zákona o daních z příjmů. Pokud jej však podepíše, musí zaměstnavatel odvést zálohu na daň z příjmu sníţenou o slevy na dani. Výsledná daň je často nulová a zálohu tedy neodvádí.

Literární rešerše 31 Pokud je odměna nad 5 000 Kč za měsíc, odvede zaměstnavatel zálohu na daň z příjmu. Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele podepíše Prohlášení poplatníka k dani, zaměstnavatel sníţí zálohu daně o slevy na dani. (Zaměstnání malého rozsahu a daně, 2010) Základem daně je podle 6 odstavce 13 Zákona o daních z příjmů mzda navýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle Zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů povinen platit zaměstnavatel. Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. (Marková, 2011) Tab. 1 Výpočet mzdy zaměstnance Hrubá mzda - Pojistné na sociální zabezpečení (6,5 %) - Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (4,5 %) Základ daně = Superhrubá mzda* (HM*1,34) Zaokrouhlený Základ daně (měsíčně na sta nahoru, při ročním zúčtování na sta dolů) Daň 15 % - Slevy na dani = Daň po slevách Čistá mzda Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Tab. 2 Účtování v souvislosti se zaměstnanci Operace MD D Nárok zaměstnanců na mzdu dle zúčtovací a výplatní listiny 521 331 Záloha na daň z příjmů 331 342 Odvod sociálního zabezpečení hrazeného zaměstnancem 331 336 Odvod zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem 331 336 Úhrada mzdy zaměstnanci 331 211/221 Odvod sociálního zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem 524 336 Odvod zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 524 336 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011

32 Literární rešerše 2.3.3 Zálohy V činnosti cestovních kanceláří je velmi významná tematika záloh, jak přijatých tak poskytnutých, a to při zajištění sluţeb u dodavatelů například ubytování, stravování či doprava, musí cestovní kancelář obvykle předem zaplatit zálohu, a přijaté zálohy od zákazníků, z důvodu případné kompenzace ztráty při zrušení rezervace. Zálohové platby jsou zdanitelným plněním, musí se tedy z přijatých záloh odvádět daň. Pokud cestovní kancelář pouţije pro zdanění svých sluţeb zvláštní reţim, z přijatých záloh daň z přidané hodnoty neodvádí ( 89 ZDPH). Zálohy přijaté bude cestovní kancelář účtovat na účet skupiny 32 Přijaté zálohy (324) v případě krátkodobého charakteru nebo na účet skupiny 47 Dlouhodobé přijaté zálohy (475). Pokud cestovní kancelář přijme zálohu ve stejném zdaňovacím období DPH, jako nastane vyúčtování, nemusí danit zálohu a zdaní aţ celkovou částku po vystavení faktury. Pokud bude záloha přijatá v jiném zdaňovacím období, neţ vyúčtování, musí cestovní kancelář odvést daň ze zálohy. V případě, ţe cestovní kancelář poskytuje sluţby v celkové ceně 20 000 Kč, záloha 5 000 Kč má být uhrazena do 14. 3. 2011 a vyfakturování proběhne 31. 3. 2011, bude cestovní kancelář účtovat následujícím způsobem: (Účetnictví podnikatelů 2011) Tab. 3 Přijatá záloha a následné vyfakturování ve stejném zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Přijetí zálohy 5000 221 324 (475) 2. Faktura vydaná 20000 311 Základ daně 16666 602 DPH 3334 343 3. Vyúčtování zálohy 5000 324 (475) 311 4. Přijatý doplatek 15000 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 V případě, ţe vyfakturování se uskuteční k 30. 4. 2011, bude cestovní kancelář postupovat tímto způsobem:

Literární rešerše 33 Tab. 4 Přijatá záloha a následné vyfakturování v dalším zdaňovacím období Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Přijetí zálohy 5000 221 324 (475) 2. Daň ze zálohy - daňový doklad Základ daně 5000 DPH 833,5 324 (475) 343 3. Faktura vydaná 20000 311 Základ daně 16666 602 DPH 3334 343 4. Vyúčtování zálohy Základ daně 5000 324 (475) 311 DPH 833,5 343 311 5. Přijatý doplatek 15000 221 311 Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011

34 Literární rešerše Poskytnuté zálohy dodavatelům jsou účtovány tímto způsobem: Tab. 5 Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli (stejné zdaňovací období) Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Úhrada zálohy 30000 314 221 2. Faktura přijatá dodání zboţí nebo sluţby 50000 321 Základ daně 41665 132(518) DPH 8335 343 3. Vyúčtování zálohy 30000 321 314 4. Úhrada faktury 20000 321 221 Zdroj: Rubáková, 2011 Tab. 6 Účtování o zálohách poskytnutých dodavateli (fakturace v dalším zdaňovacím období) Zaúčtování u cestovní kanceláře Částka MD D 1. Úhrada zálohy 30000 314 221 2. Daň ze zálohy - daňový doklad Základ daně 24999 DPH 5001 343 314 3. Faktura přijatá za zboţí nebo sluţby 50000 321 Základ daně 41665 132 (518) DPH 8335 343 4. Vyúčtování zálohy Základ daně 24999 321 314 DPH 5001 321 343 5. Úhrada faktury 20000 321 221 Zdroj: Rubáková, 2011 2.3.4 Účetní operace v cizích měnách Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v české měně. Zákon o účetnictví stanovuje některé druhy majetku a závazků, které musí být vedeny v české i cizí měně. Jde zejména o pohledávky a závazky vyjádřené v cizí měně, devizové hodnoty a rezervy či opravné poloţky vytvářené k tomuto majetku. Při převodu cizí měny na českou můţe být pouţit denní kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uskutečnění daného případu nebo pevný kurz, pokud je pouţívání stanoveno ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Tento vnitřní předpis musí obsahovat ustanovení o způsobu stanovení pevného

Literární rešerše 35 kurzu na základě kurzu devizového trhu, o datu vstoupení pevného kurzu v platnost a o době platnosti kurzu. Doba platnosti můţe být stanovena maximálně na jedno účetní období. Změna pevného kurzu v průběhu doby platnosti můţe být, kdyţ se tak účetní jednotka rozhodne ve svém vnitřním předpisu, a musí být, pokud dojde k vyhlášení revalvace či devalvace české koruny. (Účetnictví podnikatelů, 2011) V případě nákupu nebo prodeje české měny za cizí lze pouţít skutečný kurz, tedy kurz, za který byly tyto měny nakoupeny nebo prodány. Pokud jde o cizí měnu, u níţ se nevyhlašuje devizový kurz denně, se pouţije poslední známý vyhlášený kurz České národní banky nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. V rámci jedné účetní jednotky lze kurzy kombinovat na základě pravidel stanovených ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Musí zde být uveden výčet účetních operací a druhy kurzů, které budou pouţity pro přepočet. Zpravidla se pro účtování devizových účtů a valutových pokladen pouţívá pevného kurzu a v ostatních případech aktuálního kurzu České národní banky. Kurzové rozdíly Vznikají v důsledku změn kurzů cizích měn. Zjišťují se k okamţiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k okamţiku, ke kterému účetní jednotka sestavuje účetní závěrku. Okamţikem uskutečnění účetního případu můţe být například okamţik úhrady závazku, okamţik inkasa pohledávky, okamţik převzetí závazku nebo okamţik převodu záloh na úhradu pohledávky nebo závazku. Jsou tedy důsledkem přepočtu majetku a závazků na cizí měny a to průběţné, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem ke dni vzniku účetního případu a k datu dalšího nakládání s majetkem nebo závazky (např. v den vzniku pohledávky je jiný kurz neţ v den inkasa pohledávky) a k rozvahovému dni, které vznikají jako rozdíl mezi kurzem zachycení účetního případu a aktuálním kurzem České národní banky k rozvahovému dni. Pro přepočet majetku a závazků k rozvahovému dni nesmí být pouţit pevný kurz. Ke konci rozvahového dne či k okamţiku sestavení účetní závěrky se kurzové rozdíly zaúčtují na účet 563 v případě kurzové ztráty a na účet 663 v případě kurzového zisku. Kurzové rozdíly se zaúčtují ke všem účtům, které vykazují zůstatky v cizích měnách, jako účet valutových pokladen, devizové účty i účty pohledávek a závazků. (Skalická, 2010) 2.3.5 Prodej zájezdů jiných cestovních kanceláří provizní prodej Mezi hlavní činnosti cestovní kanceláře patří i nabídka a prodej zájezdů jiných cestovních kanceláří. Za zprostředkování zájezdu náleţí cestovní kanceláři (nebo cestovní agentuře) provize, která je sjednána ve smlouvě o zprostředkování mezi oběma subjekty. Zprostředkování můţe být uskutečněno jedním z následujících způsobů, na základě smlouvy mezi cestovní kanceláří a provizním prodejcem (cestovní kancelář nebo cestovní agentura) s ohledem na způsob zaúčtování. Cestovní kance-