1 TEMATICKÝ BLOK 5 Jak na to? Techniky sběru dat I. Důležitá poznámka Ve výčtu technik záměrně opomíjíme experimentální šetření. Někteří z autorů, ze kterých při přípravě této DSO čerpáme, experiment mezi sociologické metody ani nezahrnují (Disman 2002, Jeřábek 1992). Ačkoliv je experiment využíván v příbuzných oborech, jako je sociální psychologie, psychologie, jeho využití v sociologických výzkumech je poměrně marginální. Důvody, proč tomu tak je již částečně tušíte (souvisí to s otevřeností a komplexností sociálního světa). Pokud chcete o komplikacích spojených s realizací experimentu pro sociologické účely vědět více, přečtěte si tuto pasáž z knihy M. Dismana: Odkazy Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Str. 32 50. Důležitá poznámka Naopak, pokud toužíte vědět alespoň něco málo o využití vědeckého experimentu v sociologii, nalistujte v uvedených knihách tyto stránky: Odkazy Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Str. 131-134. Úvod Nahlédnete-li do prvního tematického bloku (či se pouze zamyslíte), dojde vám, že etapa sběru dat zaujímá v procesu sociologického výzkumu místo mezi fází teoretické přípravy (přípravná etapa výzkumu) a fází analýzy a interpretace dat (etapa vyhodnocení výzkumu). Předem je nutné upozornit, že fáze terénního sběru dat neobsahuje pouze práci tazatelů na ulici, ale také přípravu a doladění zvolených výzkumných nástrojů, jejich zpřesňování, úpravu zvolených ukazatelů a znaků a někdy též zásahy do zvoleného výběrového postupu. Až samotný kontakt s terénem vám napoví, nakolik naivně (či sofistikovaně) jste si v přípravné etapě výzkumu vedli. Většinu ze zmíněných ohrožení řeší pilotní sonda (předvýzkum), jehož pomocí dokážeme drobné nedokonalosti z našeho projektu odstínit. Pokud by se dal pocit napětí vyjádřit velikostí šance na neúspěch, patří terénní sběr dat k nejdobrodružnějším okamžikům celého výzkumu. Všem, kteří se někdy ocitnou ve skutečném terénu, před respondenty z masa a kostí, přejeme proto mnoho zdaru. Je dobré si uvědomit, že volba konkrétního výzkumného nástroje je ovlivněna celou řadou okolností. Téma a cíle výzkumu, základní soubor, o kterém získáváme informace, způsob zpracování získaných dat. Svou roli hrají také zkušenosti výzkumného týmu nebo časové a finanční možnosti šetření. Okolností je mnoho a je nutné je předem zvážit. Více se dozvíte v doporučených textech.
2 Jelikož jsou všechny vybrané techniky sběru dat detailně popsány v povinné literatuře tohoto kurzu, bude se následující text soustředit na vyzvednutí hlavních charakteristik, výhod a možných úskalí každé z nich. Výkladová část I. Dotazovací metody Nejčastěji využívanými metodami při sběru dat jsou ty, které získávají údaje z odpovědí dotázaného. Nazýváme je překvapivě dotazovací metody a spadají do nich nejrůznější typy výzkumných rozhovorů a dotazníkové šetření. Obě skupiny metod mají mnoho společných rysů (týká se to jejich přípravy, použití i vyhodnocení). Společným jmenovatelem rozhovoru a dotazníkového šetření je také skutečnost, že zásadní roli při jejich využití hraje naše jazyková inteligence a schopnost správně formulovat otázky. V literatuře k prostudování narazíte na hlavní zásady pro tvorbu otázek do rozhovorů a dotazníků. Ještě před tím, než se v tomto ohledu stanete vzdělanějšími (přečtete si texty), vyzkoušejte si své schopnosti v následujícím cvičení. Všechny uvedené příklady jsou záměrně formulovány tak, aby porušovaly některou ze zásad tvorby otázek. Své případné výhrady si zaznamenejte a zkuste se k uvedeným příkladům vrátit po prostudování textů. Kontrolní otázky a úkoly Odhalte šotky ukryté v každé z následujících otázek. Proč není vhodné je v takovém znění pokládat respondentům? 1. Jste šťasten ve svém manželství a v práci? 2. Chodíte často tančit? 3. Co si myslíte o Středním Východě? 4. Zdá se vám, že Váš manžel má sebe-aktualizovanou osobnost? 5. Jaký druh vzdělání byste chtěla, aby mělo Vaše dítě? 6. Proč jste šťastný jako muž na mateřské dovolené? 7. Myslíte si, že Vaše rodiče potěšila výstavba nového supermarketu? 8. Jak často bijete své děti? 9. Líbí se Vám účes Heleny Vondráčkové? 10. Vyjmenujte prosím všechna místa, kde jste v posledních pěti letech pracoval, zastávané profese a funkce v nich, Váš plat a proč jste odešel. Studijní literatura Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Str. 139-164 Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Str. 99-124 Zich, F. Úvod do sociologického výzkumu. Str. 38-50. Pozn.: Pokud byste čemukoliv z uvedených textů neporozuměli, pokuste se přesně vyjádřit problém či otázku, která se Vám zdá nejasná, a neváhejte kontaktovat tutora kurzu. 2
3 Shrnutí Z textů, které jste právě dočetli, máte téměř dokonalý přehled o dotazovacích metodách. Dovolte ještě malé shrnutí: Rozhovor je metoda založená na osobním kontaktu tazatele a respondenta. Informace jsou získávány bezprostředně, v jejich přímé interakci. V literatuře lze najít mnohé typologie rozhovorů. To nejzákladnější dělí rozhovory na standardizované, polostandardizované a nestandardizované. Rozhovory lze realizovat individuálně i skupinově. Mezi hlavní výhody této techniky patří: Vysoká návratnost - vysoké procento dokončených rozhovorů Jednoznačná identifikace respondenta (nehrozí nabourání struktury vzorku "nepravými" respondenty) Menší nároky na iniciativu respondenta S technikou rozhovoru souvisí také mnohé slabiny: Jde o pracnou a poměrně (k dotazníku) nákladnou techniku Jde o časově náročnou techniku Jeho realizace vyžaduje zapojení profesionálních (proškolených) tazatelů Anonymita výzkumu není přesvědčivá Rozdíly mezi tazateli a respondenty (věkové, sociální) mohou ovlivnit výpovědi Dotazníkové šetření je technika založená na zprostředkovaném sběru informací. Tazatele oslovujeme zprostředkovaně, pomocí archu dotazníku. Dotazník má, už ze své podstaty, blízko ke standardizovanému rozhovoru. Jde o nejpoužívanější techniku sběru dat. Nejdůležitější přednosti dotazníkového šetření jsou: Jde o efektivní techniku, jež může postihnout velký počet jedinců při relativně malých nákladech Je to časově nenáročná technika - informace od mnoha jedinců lze pomocí dotazníku získat velmi rychle Často se obejdeme bez terénních spolupracovníků (distribuce poštou, e-mailem). Pokud jsou zapotřebí, nemusí být vysoce odborně proškoleni Anonymita dotazníkového šetření je poměrně přesvědčivá Ovlivnění odpovědí vztahem tazatel-respondent je vyloučeno Ale také dotazník má svá slabá místa: Nízká návratnost může narušit strukturu vzorku a šetření tak ztratí reprezentativní charakter Je možné, že dotazník zodpoví "falešní" respondenti - osoby, které neměli být součástí vzorku 3
4 Klade vysoké nároky na ochotu respondenta spolupracovat - časté jsou případy přeskočení otázek či nedokončení dotazníku (viz Disman, 2002:141, upraveno) Odkazy Výkladová část Techniku rozhovoru dokonale pro své účely využil americký psycholog Kinsey. Od 40. let 20. století podnikl se svým týmem několik rozsáhlých šetření (rozsah jeho vzorků čítal tisíce respondentů) zaměřených na sexuální zvyklosti tehdejších Američanů. Mimo zajímavých výstupů, které otřásly prudérní americkou společností, dokázal jeho výzkum skutečnost, že pokud vhodně a citlivě aplikujeme techniku rozhovoru, lze se respondentů ptát opravdu na cokoliv! II. Pozorování Při pozorování jsou sledovány jevy, které jsou přímo dostupné smyslovému vnímání. V rámci vědeckého pozorování (nejde-li o experiment) jsou sledovány jevy, které nebyly vyvolány zásahem výzkumníka přímo v průběhu pozorování. Hlavní typologie spojená se sociologickým pozorováním dělí tuto techniku na: zúčastněné x nezúčastněné pozorování standardizované x nestandardizované pozorování skryté x zjevné pozorování Klasická definice vědeckého pozorování vypadá takto: Pozorování je metodický, záměrný, cílevědomý a plánovitý, se soustředěnou pozorností probíhající specifický proces poznávání předmětu pozorování smyslovým vnímáním." (Sociologický slovník, s. 294) Pozorování je vhodné v případech, kdy se snažíme postihnout dynamiku nějakého rychle se měnícího jevu v její kontinuitě. Často je využíváno při sledování struktury vztahů ve skupinách. Není lepší techniky v případech, kdy se snažíme porozumět chování nějaké sociální skupiny. Obecně je pozorování vhodnější při šetřeních s menším počtem respondentů (sledovaných osob). O typologii, charakteru a nutných krocích při realizaci vědeckého pozorování se dočtete v těchto textech: Studijní literatura Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Str. 164-166. Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Str. 94-99 Zich, F. Úvod do sociologického výzkumu. Str. 36-38. Pozn.: Pokud byste čemukoliv z uvedených textů neporozuměli, pokuste se přesně vyjádřit problém či otázku, která se Vám zdá nejasná, a neváhejte kontaktovat tutora kurzu. 4
5 Shrnutí Odkazy Citovaná literatura Opět si dovolíme krátkou rekapitulaci. Rozdíl mezi pozorováním laickým (naivním), které provádíme ve svém každodenním životě a pozorováním vědeckým spočívá v systematičnosti, zaměřenosti a organizovanosti toho druhého způsobu. Navíc, vědecké pozorování je vždy součástí nějakého výzkumného záměru, projektu - neodehrává se jen tak ledabyle. Mezi přednosti pozorování (zvláště pak zúčastněného) patří: Pozorování se koná v přirozených podmínkách respondentů Lze sledovat emocionální reakce sledovaných subjektů Pozorujeme-li vybrané objekty v dlouhém časovém období, lze získat velké množství informací Sledované chování lze zaznamenat v jeho kontextu, který dává význam vyjádřeným hodnotám a názorům respondenta Pozorovatel může navázat užší vztah s objekty zkoumání a má tak možnost klást důvěrnější otázky Odvrácená strana pozorování spočívá v: Pozorovatel může ovlivnit sledovaný subjekt svou přítomností - dochází ke změně chování a tím i ke snížení validity zjištěných údajů Pozorovatel může svým začleněním do skupiny ztratit svou objektivitu Pozorovatel je často nucen pasivně čekat, až nastane událost, kterou má v plánu pozorovat (ta ani nastat nemusí) (viz Jeřábek 1992:70-71, upraveno) Podobně jako v případě rozhovoru, také o pozorování se lze něco bližšího dozvědět z filmové produkce. Pro milovníky stříbrného plátna, kteří zároveň touží po informacích ze sociologického výzkumu, zde mám tuto nabídku. Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha: 2002. Geist, B. Sociologický slovník. Victoria Publishing, Praha:1992. Jeřábek, H. Úvod d sociologického výzkumu. Karolinum, Praha: 1992. Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Grada, Praha:2009. Zich, F. Úvod do sociologického výzkumu.eupress, Praha:2008 5