7.26 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla k odkrývání metodami v deckého výzkumu zákonitosti, jimž se ídí environmentální procesy. Sou asn, je žákovi p edána orientace p i hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty biotických i biotických objekt i proces, aby podnítil touhu po hlubším poznávání ádu okolního makro i mikrosv ta a poskytuje možnost intenzivního prožitku z vlastních schopností tento ád hledat a poznávat. Struktura p edm tu umož uje také student m, aby si postupn d lali p edstavu o základních environmentálních pojm a vztazích, a aby poznali sou asnou situaci a základní zp soby ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je p edevším nau it žáky využívat p írodov dných poznatk v profesním i ob anském život, klást si otázky o okolním sv t a vyhledávat k nim relevantní, na d kazech založené odpov di. Nemén d ležité je také napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct ke všemu živému, k odpov dnosti za stav našeho životního prost edí, k odpov dnosti za vlastní zdraví i zdraví lidí v okolí. Jedná se o to, aby žáci získávali nejen znalosti, ale i ur ité dovednosti a správné etické postoje ve vztahu lov ka v i životnímu prost edí. Charakteristika u iva P edm t Ekologie a životní prost edí pat í pod Vzd lávacím oborem Biologie RVP EL, která navazuje na p írodov dné p edm ty ŠVP ZV: biologie, chemie, áste n fyzika. Vede k hlubšímu pochopení zákonitostí vztah mezi lov kem a p írodou v abiotickém i biotickém prost edí. Integruje pr ezová témata Ob an v demokratické spole nosti a lov k a životní prost edí. P edm t Ekologie a životní prost edí souvisí s p edm ty chemie, geologie, fyzika, matematika, zem pis. Obsah a metodologie studia environmentalistiky velmi jasn podává systémový charakter p írody a víceúrov ovost její organizace. P i jejímu zkoumání vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární p ístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých p írodov dných obor a odstra ování jakýchkoli zbyte ných bariér mezi nimi. P edm t také umožní žák m poznávat spojitosti a návaznosti mezi jednotlivými úrovn mi organizace na nižším i vyšším stupni životního prost edí, a závislosti t chto vazeb na život na zemi. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má p edm t vytvá et prost edí k ú asti v koordinované spolupráci všech gymnaziálních p írodov dných vzd lávacích obor. P írodov dné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prost edcích, které uplat ují ve své výzkumné innosti. Používají totiž vždy soub žn empirické prost edky (tj. soustavné a objektivní pozorování, m ení a experimenty) a prost edky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z t chto složek je p itom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemn se ovliv ují a podporují. Žáci mají mít proto velkou p íležitost postupn si osvojovat empirické i teoretické metody environmentálního výzkumu, aktivn je spolu s p írodov dnými poznatky ve výuce využívat, uv domovat si d ležitost pro p írodov dné poznání, p edn pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro ešení problém, se kterými se lov k p i zkoumání systém p írody setkává. Environmentální výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v n m považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prost edí svobodné komunikace mezi lidmi a ve ejné a nezávislé kontroly zp sobu získávání dat i ov ování hypotéz. 257
K základním morálním normám environmentálního poznávání pat í p edevším požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytvá ení technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví lov ka i nevratn narušit p írodní a sociální prost edí. Žák m je tak zapot ebí na konkrétních p ípadech ukazovat negativní d sledky zkreslování výzkumných dat i využívání výsledk environmentálního výzkumu pro ú ely potenciáln ohrožující lov ka a další složky p írody. Vzd lávací oblast lov k a p íroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatk a metod p írodních v d pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, po ínaje nejr zn jšími technologiemi a kon e filozofií, p edstavuje mu sou asn v du životního prost edí též jako neodd litelnou a nezastupitelnou sou ást lidské kultury a zvyšuje tak zájem žák o n. Tento zájem je možno podporovat i prost ednictvím exkurzí v r zných v deckých, technologických i kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivn jším využíváním moderních technologií v procesu žákova environmentálního vzd lávání. K zvýšení zájmu žák o ekologické vzd lání mohou p ispívat také objektivní hodnocení r zných informací z oblasti pseudov dy a antiv dy, nebo ta ve zna né mí e asto využívá práv poznatk a metod p írodních v d. Sm ování výuky v oblasti znalosti, dovednosti i u en Vzd lávání v environmentalistice sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: využívání p írodov dných poznatk a dovedností v praktickém život ve všech situacích, které souvisejí s p írodov dnou oblastí logicky uvažování, analyzování a ešení jednoduchých environmentálních problém pozorování a zkoumání p írodu, provád ní experiment a m ení, zpracování a vyhodnocování získaných údaj komunikaci, vyhledávání a interpretování environmentálních informací a zaujímání k nim stanovisko, využívání získaných informací v diskusi k environmentální a odborné tematice porozum ní základním ekologickým souvislostem a postavení lov ka v p írod a zd vodn ní nezbytnosti udržitelného rozvoje posouzení chemických látek z hlediska nebezpe nosti a vlivu na živé organismy a životní prost edí Sm ování výuky v oblasti cit, postoj, hodnot a preferencí Vzd lávání v environmentalistice sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: motivaci p isp t k dodržování zásad udržitelného rozvoje v ob anském život i odborné pracovní innosti pozitivnímu postoji k p írod motivaci k celoživotnímu vzd lávání v p írodov dné oblasti. Strategie výuky Metody a formy výuky odpovídají cíl m daného celku. Poskytují žák m prostor pro vlastní práci. Ve výuce se uplat ují klasické metody vyu ování: frontální, individuální, skupinové, ale také aktivní metody jako je diskuze, tvorba projekt, hry nebo dramatické prvky. Využívány jsou u ební pom cky a didaktická technika (mapy, nást nné obrazy, po íta e, slovníky, asopisy, noviny, literatura, CD a DVD p ehráva ). Prioritou je nácvik analýzou obecných a odborných text. 258
Hlavní metody vyu ování: slovní dialogické slovní práce s odborným textem didaktické hry prezentace a obhajoba vybraných témat problémové analytické metody situa ní a inscena ní metody terénní cvi ení Hlavní formy vyu ování: frontální výuka individuální výuka skupinová a kooperativní výuka Hodnocení výsledk práce: Žáci jsou hodnoceni v souladu s klasifika ním ádem školy, který je sou ástí školního ádu. V rámci hodnocení je kladen d raz na : prokázání znalostí o receptivní dovednosti o produktivní dovednosti o interaktivní dovednosti aktivní p ístup k u ivu tvo ivý p ístup k úkol m schopnost práce v týmu Formy hodnocení: individuální ústní zkoušení písemné zkoušení písemná práce prezentace projektu (diskuse, rozhovory) pozorování žáka (hodnocení chování, postoj, zodpov dnosti, ) Zp soby hodnocení spo ívají v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového a procentového hodnocení. Sou ástí hodnocení je rozvíjení sebehodnocení a vzájemného hodnocení žák. asové vymezení p edm tu: Týdenní asová dotace: t etí ro ník: 2 hod. tvrtý ro ník: 2 hod. Organiza ní vymezení p edm tu: ekologie se vyu uje ve skupinách 1115 žák, výuka probíhá ve t íd ur ené pro výuku p írodov dy, p ípadn t íd kmenové, v p ípad zájmu ze strany žák mohou být zorganizovány r zné dopl ující mimoškolní aktivity o návšt va ekologických aktivit v tuzemsku i v zahrani í (výstavy, prezentace ekologických projekt, ekologické akce, atd.) o poznávací technologické zájezdy do jiných oblastí k v deckým ú el m. 259
P ínos p edm tu k rozvoji klí ových kompetencí a pr ezových témat. P i výuce ekologie není kladen d raz jen na osvojení si poznatk, ale i na rozvíjení obecn jších dovedností žák. Kompetence k u ení Základem je výklad, pokud možno interaktivní, s pomocí písemných materiál vytvo ených u itelem, dopln ných obrázky a grafy z literatury, p ípadn s pomocí u ebnic. Kompetence k ešení problém Žáci prezentují své znalosti nejen p i ústním a písemném (testovém) zkoušení, ale také nap. napsáním krátké eseje o vlastním pozorování environmentální situace. Kompetence komunikativní Žáci shromáždí vlastní poznatky o environmentálních systémech, fotografie z internetu, z odborných knih nebo kresbou podle mikroskopu a doprovodí je získanými poznatky o uvedených znalostí. Hodnocen je písemný a obrazový protokol (laboratorní práce). Kompetence ob anské Žáci jsou vedeni na exkurze do výzkumných ústav, laborato e, podnik, které pracují s využitím p írodních proces (nap. biologická istírna odpadních vod, kvasný pr mysl, bioplynová stanice, bioelektrárna, biorafinerie). Je zd razn na složitá, ale zajímavá cesta v dy k objev m a také významný podíl badatel pracujících na našem území na rozvoji environmentalistiky. Kompetence sociální a personální T ída rozd lená do menších skupin je vedena k lepšímu pochopení n kterých environmentálních proces tím, že vytvá í grafické pom cky, nebo sout ží v ešení zadaných otázek. P ínos p edm tu k realizaci pr ezových témat. Do výuky Environmentalistiky zasahují v r zné mí e všechna pr ezová témata z RVP (Ob an v demokratické spole nosti, lov k a životní prost edí). Vyu ovací p edm t: Ekologie a životní prost edí T etí ro ník 260
Školní Výsledek žák U ivo Témata RVP a ŠVP Seznámit žáka s environmentalistikou jako v dním oborem. Žák pochopí, že mezi abiotickým prost edím, živými organismy i lov kem jsou velmi úzké vazby a determinovaný rozvoj. Pochopí, že tyto vazby je t eba chránit, respektovat a udržovat. Definice environmentalistiky od molekuly až po ekosystém, základní environmentální pojmy, prost edí planety Zem ve srovnání s ostatními planetami. Organismus a prost edí : Abiotické faktory prost edí: slune ní zá ení výlu ný zdroj energie teplota skleníkový efekt, globální oteplování tlak chemismus kolob h látek v ekosystému voda struktura, hustotní anomálie, základní životní prost edí, kolob h v p írod p da Biotické faktory prost edí: Ekologické kategorie: jedinec populace biocenóza biotop ekosystém Populace vzájemné vztahy, dynamika, stratifikace Vegeta ní pásma, stupn, biomy lov k a prost edí: Historický vývoj Pr b h vztahu lov ka a prost edí v d jinách lov k versus životní prost edí Globální problémy, ekologické katastrofy Problémy životního prost edí Ovzduší, voda, p da a jejich zne išt ní 261 Ob an v demokratické spole nosti 1morálka, svoboda, zodpov dnost, tolerance, solidarita lov k a životní prost edí 2biosféra v ekosystémovém pojetí 3možnost a zp soby ešení environmentálních problém a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzd lání a v ob anském život Nám ty: situa ní scénky diskuze skupinová práce domácí úkoly projekt Mezip edm tové vztahy chemie anorganické polutanty v p írod geografie Zem jako vesmírné t leso fyzika termodynamika biologie evoluce živé p írody Vyu ovací p edm t: Ekologie a životní tvrtý ro ník prost edí Školní Výsledek žák U ivo Témata RVP a ŠVP Seznámit žáka s environmentalistikou nejen jako ideologii nýbrž jako p ístupem k životu. Získá základní p ehled po možnostech ochrany p írody a krajiny a po technologických postupech uchování a obnovení biosféry. Definice ochrany p írody, základní technologické možnosti uchování životního prost edí a zp sob ochrany p írody. Ochrana p írody: Pohled na sv t Instituce, programy, úmluvy Situace v R Charakteristiky ochrany, instituce Ekologie krajiny Typy a stabilita Sou asnost a budoucnost: Environmentální principy Ekonomika a technika Politika Globální a lokální pohledy Filozofie Etika Ob an v demokratické spole nosti 1morálka, svoboda, zodpov dnost, tolerance, solidarita lov k a životní prost edí 2možnost a zp soby ešení environmentálních problém a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzd lání a v ob anském život Nám ty: situa ní scénky diskuze skupinová práce domácí úkoly projekt Mezip edm tové vztahy chemie anorganické polutanty v p írod geografie Zem jako vesmírné t leso fyzika termodynamika biologie
262 evoluce živé p írody
ACADEMIA MERCURII soukromá st ední škola, s.r.o. ŠVP Ekonomické lyceum U ební osnovy: Ekologie a životní prost edí Ro ník Mezip edm tové vztahy, Téma Výsledky U ivo pr ezová témata, poznámky 3. ÚVOD ORGANISMUS A PROST EDÍ LOV K A PROST EDÍ Žák je schopen definovat a popisovat: Vztah: lov k prost edí Pojem: ekologie a environmentalistika (1) Mezip edm tové vztahy Klasifikaci ekologických obor. Slune ní zá ení výlu ný zdroj energie Teplotu skleníkový efekt, globální oteplování Tlak Chemismus kolob h látek v ekosystému Vodní zdroje struktura, hustotní anomálie, základní životní prost edí, kolob h v p írod P dní substrát Ekologické kategorie: jedinec populace biocenóza biotop ekosystém Populaci vzájemné vztahy, dynamika, stratifikace Vegeta ní pásma, stupn, biomy. Pr b h vztahu lov ka a prost edí v d jinách (prav k, starov k, st edov k a novov k) Globální problémy lidstva a vznik ekologických katastrof (3) Zne išt ní biosféry (zdroje ovzduší, vody i p dy) (3) Možnosti ešení environmentálních problém (technologie a metody). Úvodní pojmy. lov k Prost edí Obory a jejich návaznost Organismus a prost edí (2): Abiotické faktory prost edí Biotické faktory prost edí lov k a prost edí: Historický vývoj lov k versus životní prost edí Problémy životního prost edí (3) Ob an v demokratické spole nosti 1morálka, svoboda, zodpov dnost, tolerance, solidarita lov k a životní prost edí 2biosféra v ekosystémovém pojetí 3možnost a zp soby ešení environmentálních problém a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzd lání a v ob anském život Nám ty: situa ní scénky diskuze skupinová práce domácí úkoly projekt Mezip edm tové vztahy chemie anorganické polutanty v p írod geografie Zem jako vesmírné t leso fyzika termodynamika biologie evoluce živé p írody TERÉNNÍ CVI ENÍ Ekosystém v oblasti CHKO, popis p ítomných rostlinných i živo išných druhy v zón, ízení a zp sob ochrany Ekologický výzkum, znát úkoly a záv ry výzkumné práce, výhledy a p ínos pro spole nost 263 Praxe v oblasti environmentalistiky: Návšt va CHKO nebo NP Návšt va VÚRV, Divize agroekologie, odd lení ekotoxikologie 4. Žák je schopen definovat a popisovat: Ob an v demokratické spole nosti 1morálka, svoboda, zodpov dnost, tolerance, solidarita
ACADEMIA MERCURII soukromá st ední škola, s.r.o. ŠVP Ekonomické lyceum U ební osnovy: Ekologie a životní prost edí OCHRANA P ÍRODY Mezinárodní instituce, programy a úmluvy k ochran p írody Charakteristické rysy ochrany životního prost edí v R, vládní i nevládní instituce (1) Nástroje k ochran p írody (NP, CHKO, atd.) Typy krajiny a možnosti jejich stabilizace (udržování území a jeho obnova). SOU ASNOST A BUDOUCNOST OCHRANY P ÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ Ekologické zásady rozvoje (hospoda ení, ekonomika a technika) (1) Globální konflikty, politiku i strategii životního prost edí, státní rámcovou podporu, ob anské iniciativy a média (2) Ideologický p ístup k environmentalistice (1) Etický environmentální p ístup. TERÉNNÍ CVI ENÍ Bezodpadové technologie,znát problematiku, typy dle ú el Nakládání s organickou i anorganickou ást odpad, recyklace a následné využití. 264 Ochrana p írody: Pohled na sv t Situace v R Ekologie krajiny Sou asnost a budoucnost: Environmentální principy (1) Politika Filozofie Etika Praxe v oblasti environmentalistiky: Návšt va podniku s bezodpadovou technologie Návšt va skládky odpad a kompostárny lov k a životní prost edí 2možnost a zp soby ešení environmentálních problém a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzd lání a v ob anském život Nám ty: situa ní scénky diskuze skupinová práce domácí úkoly projekt Mezip edm tové vztahy chemie anorganické polutanty v p írod geografie Zem jako vesmírné t leso fyzika termodynamika biologie evoluce živé p írody