GEOLOGIE Málo zpevnûn a zvlá tû za vlhka mechanicky málo odoln pískovec s pfieváïnû kaolinick m tmelem. Píseãné svahy jsou málo odolné proti erozi. Jeskyni Sklepy tvofií puklinovû rozsedlinov systém s puklinou zhruba v ose Trosek asrozsedlinami rovnobûïn mi shranou svahu. PÛdní pokryv tvofií pfiedev ím arenosoly kyselá kambizem arenická s podzolem arenick m, mûlké v chozy pískovcû pak litozem typická. V mírnûj ích sklonech zasahuje do území i luvizem pseudoglejová. KVùTENA Kvûtena pfiírodní památky je extrémnû chudá. Pfiíãinou je neúïivn geologick podklad, slab v voj pûd a nepfiízniv vodní a teplotní reïim. K ochuzení vegetace pfiispûlo také nevhodné zalesnûní svahû pod skalními stûnami, pfiedev ím monokulturními smrãinami. Z pfiirozen ch lesních spoleãenstev zde zûstaly zachovalé zbytky reliktních borû, borov ch doubrav a kysel ch buãin. V podrostu dominují charakteristické acidofilní kefiíãky, jako borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) avfies obecn (Calluna vulgaris). Na skalních fiímsách je hojn osladiã obecn (Polypodium vulgare). Brzy zjara rozkvétá na vrcholcích drobn a kfiehk kolenec MorisonÛv (Spergularia morisonii). ZVÍ ENA Îije zde 37 druhû ptákû a druhû savcû. Charakteristick mi ptaãími druhy jsou po tolka obecná (Falco tinnunculus), v r velk (Bubo bubo), králíãek obecn (Regulus regulus), kavka obecná (Corvus monedula). Zje- denácti zdej ích druhû netop rû uveìme netop ra ãerného (Barbastella barbastellus), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop ra vodního (Myotis daubentoni) an. severního (Eptesicus nilssoni). V jeskyni Sklepy b vá pravidelnû pozorována i sklepnice obecná (Scolioptery libatrix). Mûkké pískovce v PP snadno podléhají zvûtrávání. CHKO âr 6 LESNICTVÍ Na skalních útvarech lze nalézt borové porosty pfiirozeného charakteru typické pro CHKO âesk ráj. Rostou zde i nepûvodní dfieviny, které byly do âeského ráje zavedeny umûle dub ãerven, modfiín. VYUÎITÍ PfieváÏná ãást lesû je zafiazena do kategorie lesû ochrann ch a kategorie lesû zvlá tního urãení. Apolena leïí v blízkosti jednoho z nejnav tûvovanûj ích míst CHKO Trosek. Vût ina náv tûvníkû pfiichází z pfiilehlého tábofii tû Svitaãka vtroskovicích. Jsou zde také horolezecké terény, ale vzhledem k malé odolnosti pískovce je zde náv tûvnost lezcû minimální. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 4 památka Apolena Lokalita se nachází 0,5 km v chodnû od obce Troskovice. Katastrální území: Troskovice (okres Semily) 340 390 m V mûra: 8,30 ha Vyhlá eno: 998 Hlavním pfiedmûtem ochrany je nevelké skalní mûsto s okrajov mi masivy a samostatn mi skalními vûïemi. Jeho souãástí je nejrozsáhlej í puklinová jeskynû v âeském ráji Sklepy, tradiãní zimovi tû netop rû. V znam památky je pfiedev ím krajináfisk. Nabízí klasick pohled na v chodní ãást CHKO s Troskami.
CHKO âesk ráj rezervace BaÏantník rezervace JJZ od rybníku BaÏantník mezi autokempem v Sedmihorkách a spojovací silnicí z lázní Sedmihorek na silnici I. tfiídy Turnov Jiãín. Katastrální území: Karlovice (okres Semily) 60 m V mûra: 4,00 ha Vyhlá eno: 998 Hlavním pfiedmûtem ochrany je fragment lipové doubravy a na nûj navazující ol iny a mokfiad na bfiehu rybníka BaÏantník. V doubravû rostou nejmohutnûj í a nejstar í exempláfie dubu letního v CHKO. Jde o ojedinûl biotop cenn ch spoleãenstev rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Území vzniklo hlavnû svahov mi pohyby a je pfievlhãované v rony vody z báze kvádrov ch pískovcû. Základ tvofií slabû propustné svrchnoturonské slínovce. Vzniklo zde iroké spektrum hydromorfních pûd typu glejû (pseudoglejov a typick var. zbahnûl a organozemní), pseudoglejû (stagnoglejov a glejov ), v nelesní ãásti MZCHÚ i pararendzina pseudoglejová. V okolí se vyskytují silnû kyselé, lehké pûdy kambizem arenická s podzolem arenick m a litozemí. KVùTENA Pomûrnû zachovalá a na území CHKO ojedinûlá ukázka dubohabrov ch hájû s v razn m jarním aspektem. Jednu z mála lokalit zde má vemenník dvoulist (Platanthera bifolia). Od roku 990 je zde znám v skyt populace z okruhu ladoàky dvoulisté (Scilla bifolia). Souãástí území je i litorál rybníka s rákosinami pfiecházející v mokfiadní ol inu a porosty vysok ch ostfiic. Mezi zvlá tû chránûné druhy patfií také nedávno potvrzen zevar nejmen í (Sparganium minimum). je pravdûpodobné. K nejcennûj- ím druhûm ÏivoãichÛ patfií nosoroïík kapucínek (Oryctes nasicornis), skokan tíhl (Rana dalmatina), pu tík obecn (Strix aluco), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), lejsek ed (Muscicapa striata), pfiíleïitostnû tu hnízdí lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), jinak v CHKO vzácn. Podrobné entomologické zhodnocení dosud neprobûhlo. Z 6 druhû obratlovcû (5 ptákû) jich sedm patfií do kategorie zvlá tû chránûn ch druhû. LESNICTVÍ Porost více neï dvousetlet ch dubû tvofií základ hodnoty luïního lesa. Zdej í potoãní luh je v âeském ráji ojedinûl m fenoménem. Staré duby jsou mj. souãástí biotopû hmyzu. Jejich porosty jsou v ak postiïeny tracheomykózou a choro ovit mi houbami. VYUÎITÍ Území je lesnicky obhospodafiováno. Louky pfiilehlé k lesním porostûm nejsou zemûdûlsky vyuïívány. V tûsném sousedství rezervace leïí nejvût í autokemp v CHKO. Vzhledem k zamokfiení pûdy v ak lokalita není pfiíli nav tûvována. BIBILOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 8 3 ZVÍ ENA Zoologicky je tato rezervace jedním z nejcennûj- ích území v âeském ráji díky témûfi pfiirozenému charakteru listnatého lesa a návaznosti na louky a rybník s mokfiadními porosty. Pfiíznivou roli hrají také pfiechodové zóny sousedících biotopû. U 40 druhû ptákû zde bylo prokázáno hnízdûní nebo Doubrava s rybníkem Ba- Ïantníkem je biologicky jednou z nejcennûj ích lokalit CHKO. Nedávno byly v CHKO objeveny rostliny z okruhu ladoàky dvoulisté (Scilla bifolia). 3 Lipová doubrava v PR Ba- Ïantník. CHKO âr 7 3
3 rezervace Hruboskalsko Skalní mûsto se zbytky reliktních borû leïí mezi hradem Vald tejn, láznûmi Sedmihorky a obcí Hrubá skála. Je nejrozsáhlej í v CHKO âesk ráj. Pro bohatství mal ch a stfiednû velk ch skalních útvarû je fiazeno k nejcennûj- ím v âeské republice. Katastrální území: Karlovice, Hrubá Skála, Kacanovy, Ma ov (okres Semily) 65 40 m V mûra: 9,0 ha Vyhlá eno: 998 Hruboskalsko centrální ãást rezervace. Kutilka píseãná (Ammophila sabulosa). 3 Îebrovice rûznolistá (Blechnum spicant) tento horsk druh nachází díky ãlenitosti reliéfu dobré podmínky pro rûst i v âeském ráji. 4 CHKO âr 8 GEOLOGIE Hruboskalská vrchovina je souãástí Vyskefiské vrchoviny a je tektonickou krou, ohraniãenou hlavnû libuàsk m zlomem a zlomem v údolí Jordánky a Îehrovky. Kvádrové pískovce jsou svrchnû turonského aï spodnû coniackého stáfií. V ãele tektonické kry stojí skalní vûïe relikty pûvodnû kompaktního skalního masivu. Skalní mûsto vzniklo v mlad ím pleistocénu, bûhem holocénu se zde vyvinuly mikroformy vo - tin, skalních fiíms, dutin, oken a dal í tvary. Nalezneme zde fiadu jeskyní, skalních tunelû i bran. Nejv znamnûj ím v klenkem je Amfiteátr na âertovû ruce, dlouh 7 m a hlubok 4 5 m. Vût inu území pokr vá kyselá kambizem arenická s litozemí typickou, v men í mífie i podzol arenick. Okolo malé- ho rybníãku se vyvinula zbahnûlá varieta gleje modálního, stfiídavû s pseudoglejem glejov m (stagnoglejov m). KVùTENA Typické pro Hruboskalské skalní mûsto jsou fragmenty reliktních borû na vrcholech skalních vûïí a na okrajích skalních masivû. Typick mi lesními spoleãenstvy, které se zachovaly také pouze roztrou enû, jsou borové doubravy a kyselé buãiny. Charakteristické druhy podrostu jsou opût borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), vfies obecn (Calluna vulgaris), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a hasivka orliãí (Aquilegia vulgaris). V buãinách k nim pfiistupují kapradû zejména kapraì rakouská a k. pravá (Dryopteris carthusiana a D. dilatata), bika chlupatá a b. hajní (Luzola pilosa a L. luzuloides). Kolem pramenn ch v vûrû na dnû údolí jsou bûïné lesní prameni tû pfiípadnû ol iny s hojnou pfiesliãkou nejvût í (Equisetum telmateia). Tento druh má v ãeském ráji nejbohat- í lokality v rámci cel ch âech. ZVÍ ENA Dosud zde bylo nalezeno celkem 9 druhû obratlovcû. Ze 73 zdej ích druhû
ptákû se tu 6 druhû rozmno- Ïuje, napfi. v r velk (Bubo bubo) a od 90. let 0. století krkavec velk (Corvus corax). Umûlá hnízdi tû na stavbách vyuïívají kromû pfiirozeného prostfiedí napfi. po tolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kavka obecná (Corvus monedula), ror s obecn (Apus apus), pu tík obecn (Strix aluco). Netop fii ob vají i umûlé podzemní prostory; nejpoãetnûj í kolonie vytváfií vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Dosud stále poãetn je kfiiïák temnostní (Meta menardi). Hmyzí faunu reprezentují napfi. sviïník polní (Cicindela campestris), kutilka píseãná (Ammophila sabulosa), mravkolev bûïn (Myrmeleon formicarius), tesafiík borov (Spondylis buprestoides) a kozlíãek dazule (Acanthocinus aedilis). V inverzních polohách se mûïeme setkat s mot lem pfiástevníkem hluchavkov m (Callimorpha dominula). LESNICTVÍ PfievaÏují porosty z kategorie lesû ochrann ch a kategorie zvlá tního urãení. Hodnotné jsou reliktní bory. Znaãná ãást ostatních porostû je tvofiena jehliãnat mi dfievinami (zejména borovicí lesní). Mezi listnáãi pfievaïuje buk lesní. PÛvodní charakter porostû je mûnûn nástupem nepûvodních dfievin, které byly do âeského ráje zavedeny umûle jako hospodáfiské zejména borovice vejmutovka a dub ãerven. Sice se jiï nevysazují, ale pfietrvává jejich schopnost zmlazování. V nûkter ch porostech na borov ch ãi bukov ch stanovi tích dominuje nepûvodní smrk. Na území PR leïí arboretum Bukovina o v mûfie,73 ha. Arboretum bylo zaloïeno v r. 860 aehrentalsk m lesním Leopoldem Angrem (na panství Hrubá Skála). V roce 000 probûhla celková rekonstrukce abyly provedeny nové v sadby zajímav ch druhû dfievin. VYUÎITÍ Hruboskalsko je hlavním turistick m centrem âeského ráje a prochází jím Zlatá stezka spojující zámek Hrubá skála a hrad Vald tejn. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 8 památka LibuÀka Hlavním pfiedmûtem ochrany je pfiirozenû meandrující tok LibuÀky v délce,6 km mezi obcemi Ktová a Borek pod Troskami, vãetnû Jankovy tûnû u Ktové a bfiehov ch porostû. Katastrální území: Hrubá Skála, Hnanice, Ktová (okres Semily) GEOLOGIE LibuÀka meandruje v údolní nivû, tvofiené kvartérními sedimenty. Teãe LibuÀskou brázdou, která oddûluje Turnovskou a Vyskefiskou vrchovinu. V paleolitu tekla opaãn m smûrem. Tok LibuÀky lemuje fluvizem typická, na níï ve svazích navazuje luvizem pseudoglejová. 64 76 m V mûra: 3,80 ha Vyhlá eno: 998 Cílem ochrany je zachování cenného a v CHKO dnes jiï ojedinûlého geomorfologického útvaru. KVùTENA Souãasná vegetace je tvofiena polopfiirozen mi stromov mi bfiehov mi porosty. Podrost údolních ol in je silnû ochuzen a obsahuje polní plevele. Zbytky nivních luk mají vût inou kulturní charakter. Celkem zde roste 3 druhû vy ích rostlin, bez zvlá tû chránûn ch druhû. Zajímavostí je CHKO âesk ráj v skyt tfií druhû jilmû j. horsk (Ulmus glabra), j. vaz (U. laevis), a j. habrolist (U. minor). ZVÍ ENA Vúzemí bylo doposud nalezeno 49 druhû obratlovcû, ãtyfii z nich zvlá tû chránûné. Ze 46 druhû ptákû zde 7 hnízdí a dal ích 9 druhû nav tûvuje území pfiíleïitostnû. Charakteristick mi druhy jsou napfiíklad ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), konipas horsk (Motacilla cinerea). LESNICTVÍ Místní maloplo né porosty nemají z lesnického hlediska velk v znam. VYUÎITÍ K pfiírodní památce pfiiléhají z obou stran zemûdûlské pozemky. PÛvodní louky inundaãní zóny byly v 50. letech 0. století meliorovány avût inou pfiemûnûny na pole. Invazi net kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) omezuje péãe Správy CHKO. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 4 LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) má v âeském ráji dobré podmínky. Pfiirozen tok LibuÀky. CHKO âr 9 5
památka MeziluÏí Území leïí asi km SZ od obce MeziluÏí. Katastrální území: Dob ice (okres Jiãín) GEOLOGIE Lokalita se nachází ve stfiední ãásti svahu mladopleistocénního irokého údolí. Na svahovinách kvádrov ch pískovcû ze svrchního turonu aï coniaku leïí chudé, málo mocné illimerizované hnûdé pûdy. Vyvinula se tu kambizem luvická v asociaci se silnû kyselou kambizemí arenickou aspodzolem arenick m. KVùTENA Druhovû bohatá pastvina a star jabloàov sad je jednou ze dvou znám ch lokalit s v skytem vstavaãe obecného (Orchis morio) na území CHKO. Na lokalitû byl zahájen v roce 996 program jeho repatriace, jehoï cílem je posílení stávající populace. S tímto zámûrem jsou provádûny i managementová opatfiení. Z dal- ích chránûn ch druhû zde roste vemeník dvoulist (Platanthea bifolia). ZVÍ ENA Území je zajímavé pfiedev ím faunou bezobratl ch. V 90. letech zde byl 30 m V mûra:,47 ha Vyhlá eno: 997 Hlavním pfiedmûtem ochrany je biotop silnû ohroïeného vstavaãe obecného (Orchis morio) v sadu a pastvinû na pfiíkré stráni. Vstavaã obecn (Orchis morio) na jedné ze tfií znám ch lokalit vâeském ráji. Ovsíková louka pohled na PP MeziluÏí od jihozápadu. potvrzen kfiiïák pruhovan (Argiope bruennichi) jako na jednom ze dvou prvních míst v CHKO. Dále lze spatfiit okáãe bojínkového (Melanargia galathea) a vfietenu ku obecnou (Zygaena filipendulae). Îije tu 4 pfieváïnû bûïn ch druhû obratlovcû. LESNICTVÍ Území neobsahuje lesní pozemky. VYUÎITÍ Star ovocn sad byl vyuïíván jako pastvina pro ovce do roku 994. V roce 00 byla pastva opût obnovena. MAPA ÚZEMÍ strana 4, 9 rezervace Podtrosecká údolí Vidlicovitû se sbíhající údolí Jordánky a stfiedního toku Îehrovky, vãetnû boãních údolí v úseku od Rokytnice u Borku pod Troskami a Dolního ml na (jiïnû od osady Kfienovy) k ml nu Vysoké kolo. Katastrální území: Vyskefi, Troskovice, Hrubá Skála (okres Semily) a Dob ice, Rytífiova Lhota, Malechovice, RoveÀ (okres Jiãín) V mûra: 43,04 ha 50 30 m Vyhlá eno: 999 Hlavním pfiedmûtem ochrany je nejrozsáhlej í souvisl komplex mokfiadních biotopû v CHKO âesk ráj, vãetnû rybníkû a vodních tokû v kaàonovit ch údolích v kvádrov ch pískovcích, s charakteristick mi spoleãenstvy rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Mladopleistocénní údolí s tektonicky pfiedurãen m tektonick m prûbûhem vzniklo zpûtnou erozí. Vzhled krajiny vytvofiilo hlavnû holocénní zvûtrávání se znaãn mi svahov mi pohyby, které dokládají krátkou historii údolí. V dolní ãásti jsou kvádrové pískovce obnaïené vodním tokem aï na podloïní prachovce (slínovce), coï silnû ovlivàuje odvodàování. Dokazují to ãetné v vûry. Ra elinná louka Vidlák je od okolních luk oddûlena strukturní terasou. PÛsobením podzemních vod se zde vytvofiilo pfiechodové ra elini tû s ãásteãnû slatinn m charakterem. PfievaÏují tu hydromorfní pûdy, pfiedev ím glej typick (místy zbahnûl ), organozemní a organozem glejová. Ve svazích se vyvinula kyselá kambizem arenická s litozemí typickou (ménû podzol arenick ), místy i luvizem pseudoglejová. KVùTENA Dobré Ïivotní podmínky zde mají ol iny, spoleãenstva vodních makrofyt v rybnících, litorální vegetace kolem nich, porosty vysok ch ostfiic a louky. PÛvodní louky byly v 70. letech 0. století zmeliorovány a následnû pfiestaly b t postupnû obhospodafiovány, coï vedlo k jejich zarûstání expanzivními druhy. Patfií k nim napfi. tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a rákos obecn (Phragmites australis). Roste zde 46 druhû vy ích rostlin. Z 8 zvlá tû chránûn ch jsou to pfiedev ím suchop r tíhl (Eriophorum gracile), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a teprve v 90. letech nalezen hlízovec LoeselÛv (Liparis loeselii). Roste tady také kru tík bahenní (Epipactis palustris), pryskyfiník velk (Ranunculus lingua), v ivec bahenní (Pedicularis palustris). Bohaté porosty tvofií ìáblík bahenní (Calla palustris), bledule jarní (Leucojum vernum) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Na jediném místû v CHKO tu nalezneme prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), vzácnû lze spatfiit také toliji bahenní (Parnassia palustris) ãi ostfiici Davallovu (Carex davalliana). âípek objímav (Streptopus amplexifolius) má nejlep í podmínky v boãních záfiezech hlavních údolí. Nejvíce cenn ch druhû hostí ra elini tû Vidlák. V roce 983 byla právû zde, jako na první lokalitû v CHKO, zahájena aktivní péãe o mokfiadní biotopy (likvidace náletu, kosení), která byla postupnû roz ífiena na louky uîehrovky a dal í cenná území. ZVÍ ENA V pestrém spektru ÏivoãichÛ pfievládají druhy svazbou na vodu. Celkem bylo 6 CHKO âr 0
CHKO âesk ráj registrováno 6 druhû obratlovcû 9 obojïivelníkû, plazû a savcû a 97 ptákû (45 hnízdících). Îijí zde ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea), rak fiíãní (Astacus astacus), keble rybniãná (Anodonta cygnea) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), nalezneme také rosniãku zelenou (Hyla arborea), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus) a ãolka horského (Triturus alpestris). K vzácnûj ím druhûm hmyzu patfií pestrokroveãník vãelov (Trichodes apiarius), kutilka píseãná (Ammophila sabulosa) a sviïníci rodu Cicindela. V severov chodní ãásti území Ïije poãetná populace kfiiïáka pruhovaného (Argiope bruennichi). LESNICTVÍ Lesy zaujímají nepatrnou ãást rezervace. AÏ na malé v jimky jsou v soukromém vlastnictví. Nejcennûj í je cca 85 let stará ol ina mezi rybníkem VûÏák a rozcestím UPfiibyla. Je to baïina porostlá ol í lepkavou, která je jiï ãásteãnû ve stadiu rozpadu. Pfiímûs na okrajích baïiny tvofií smrk. Dal í lesní enkláva je na lokalitû pod Îelejovem. Severní ãást tvofií cca 50 let star porost smûs borovice, bfiízy, ol e a smrku. Ve stfiední ãásti je mlazina smûs borovice, smrku a buku. Na ni navazuje cca 0 let star smí en porost se smrkem, borovicí, bfiízou a jedlí. Dal í lesní porosty, pfieváïnû borovice s pfiímûsí dubu, bfiízy a smrku, jsou na ostrohu nad rybníkem Krãákem. 3 VYUÎITÍ Na rozdíl od skalních mûst jsou Podtrosecká údolí pfiíkladem území uïívaného od pradávna k zemûdûlské v robû, k provozu ml nû akchovu ryb. Bûhem historie do lo k fiadû zmûn v hospodáfiském vyuïívání, hlavnû na dnech údolí. Jedním z mezníkû byla 50. léta 0. století. Prudce se zmûnily vlastnické pomûry, skonãil provoz ml nû, následovaly meliorace nûkter ch luk a dal í zmûny. V razn útlum hospodafiení na loukách nastal na pfielomu 80. a 90. let. Pfietrvává rybniãní hospodafiení. Území je vyuïíváno k rûzn m formám rekreace. POZNÁMKA Za technicky i historicky nejcennûj í objekty jsou povaïovány vodní ml ny. Poãátky historie nejstar ího z nich (Nebákov) sahají do poloviny 5. století. BIBILOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 9 Vidlák patfií k biologicky nejcennûj ím rybníkûm CHKO. Tesafiík Rutpela maculata. 3 KaÀonovité údolí u rybníka Krãák. CHKO âr 7
rezervace 8 CHKO âr Pfiíhrazské skály Rezervace leïí mezi obcemi Dneboh, Ol ina, MuÏsk, Pfiíhrazy, Zakopaná a Srbsko. V chodní hranici tvofií plot Îehrovské obory. Katastrální území: Îehrov, Srbsko, BranÏeÏ, Îìár, Bfiezina, Dneboh, MuÏsk (okres Mladá Boleslav) 39 463 m V mûra: 59,3 ha Vyhlá eno: 999 Hlavním pfiedmûtem ochrany je komplex skalních mûst s tfietihorními neovulkanick mi tûlesy a s pfiirozen mi a polopfiirozen mi lesními komplexy. Spolu s Hruboskalskem toto území plní rozhodující roli v ochranû reprezentativních biotopû CHKO. GEOLOGIE Pfiíhrazská vrchovina je souãástí Vyskefiské vrchoviny. Jejím nejvy ím bodem je obnaïen vrchol Ïíly olivínického nefelenitu MuÏského (463,4 m n. m). Jde o tektonickou kru, která je mírnû uklonûná k JV o asi pûl stupnû, coï vypl vá z porovnání v ek povrchu kvádrov ch pískovcû a úrovní v vûrû vody z jejich báze. Nejstar ími tvary Pfiíhrazské vrchoviny jsou strukturní elevace relikty strukturní plo iny. Skalní mûsto Pfiíhrazské skály zahrnuje 78 vûïí, stojících pfieváïnû v okrajích kaàonovit ch údolí v ãele tektonické kry. âelo je lemováno pruhem sesuvû podle rotaãních smykov ch ploch. Nejvût í recentní sesuv probûhl v ãervnu 96. Byla jím zniãena vût í ãást obce Dneboh a po- kozena okresní silnice do Ol iny. DÛsledkem sesuvû kerného typu je rozevírání puklin
CHKO âesk ráj 4 5 3 v rozsedliny, které umoïàují tvorbu pseudozávrtû. Tûch je zde asi edesát, mezi nimi i propast s rozsedlinou sahající do hloubky 6 m pode dno pseudozávrtu. V kaàonovit ch údolích Vlãí dûl a Krtola se setkáváme se skalními branami, skalními oblouky a jeskynûmi. Hojné jsou Ïlábkové krapy a Ïelezité inkrustace, najdeme i skalní hfiiby. Vznikly zde jednak nasycené hnûdé pûdy (kambizem eutrofní) s rankery (typick m a litick m), na pískovcích pak kyselé arenosoly (kambizem arenická s podzolem arenick m). Zamokfiené polohy zaujímají pseudogleje (typick a glejov ) s gleji (typick m a organozemním), ãást chránûného území i organozem glejová. KVùTENA Na území pfievaïují lesní porosty s vysok m podílem pfiirozen ch lesních spoleãenstev. K nejcennûj ím patfií reliktní bory na vrcholech skal, zakrslá xerotermní doubrava na spra i ve Star ch Hradech a suèov les s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) pod vrcholem MuÏského. Pozoruhodnou lokalitou je ostrûvek stepní vegetace s kavylem Ivanov m (Stipa joannis) na skalní plo inû Hrada. Pfiedstavuje poslední vyznívající lokalitu termofytika v této ãásti âeského ráje. Z dal ích pozoruhodn ch teplomiln ch druhû zde roste na Drábsk ch svûtniãkách skalník celokrajn (Cotoneaster inte- gerrimus). V inverzních roklích botanicky je nejznámûj í Krtola se setkáváme s buãinami s pfiirozenou pfiímûsí smrku a na skalních stûnách s porosty vrance jedlového (Huperzia selago) a plavunû puãivé (Lycopodium annotinum). ZVÍ ENA Îije zde 87 druhû obratlovcû (4 z nich je zvlá tû chránûn ch). Nûkolik tradiãních hnízdi È tu mají v r velk (Bubo bubo) a po tolka obecná (Falco tinnunculus), Drábské svûtniãky ob vá kavka obecná (Corvus monedula). Do poloviny 0. stol. tu hnízdil sokol stûhovav (Falco peregrinus). Od roku 985 tady hnízdí krkavec velk (Corvus corax). Nepravidelnû tudy protahuje lejsek mal (Ficedula parva). Velmi dobré podmínky zde nalézá vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). V jeskyních dále mûïeme spatfiit sklepnici obecnou (Scoliopteryx libatrix) a kfiiïáka temnostního (Meta menardi). Vroce 999 zde bylo arachnologick m prûzkumem vybran ch lokalit potvrzeno 97 druhû pavoukû. Nejvíce druhû bylo nalezeno na skalních temenech a v jejich okolí. Nejcennûj- ím je Frontinellina frutetorum. Jedná se o druh doklad v skytu tohoto druhu v âechách. LESNICTVÍ Lesy zabírají podstatnou ãást území a jsou vedle pískovcov ch skalních masivû charakteristick m znakem této oblasti. Zajímavé jsou fragmenty pfiirozen ch borov ch doubrav a také reliktní bory, které spolu s doubravami tvofií kostru pûvodní druhové skladby. Znaãná ãást porostû je slo- Ïena z jehliãnanû (zejména borovice lesní), popfiípadû jde o smí ené porosty. Mezi listnáãi pfievaïují buk, bfiíza a dub. PÛvodní charakter porostû byl promûàován zavádûním nepûvodních hospodáfisk ch dfievin borovice vejmutovky dubem ãerven m a akátem. Smrkové porosty jsou tvofieny dvojím typem smrkû s hnûdo- edou a s hnûdoãervenou borkou. První typ prosperuje na pfieváïné vût inû stanovi È lépe neï druh. VYUÎITÍ PfievaÏují lesy ochranné a lesy zvlá tního urãení. Zemûdûlské pozemky na náhorní plo inû Hrada byly druïstevnû obhospodafiovány do konce 80. let 0. století. Po privatizaci zaãaly zarûstat náletem, zlikvidovan m v letech 997 8. âást velkoplo n ch sadû kolem MuÏského je v ochranném pásmu rezervace. Voda odvádûná z jabloàov ch sadû pûsobí erozi v navazujících lesních roklích. Rezervace je cílem turistû, horolezcû, v men í mífie cykloturistû, coï pfiiná í vy í náklady na údrïbu cestní sítû a místy zesílení pûdní eroze. V tûsné blízkosti rezervace jsou v obofie (85 ha) chováni mufloni. POZNÁMKA Vrezervaci le- Ïí fiada archeologick ch nalezi È: Drábské svûtniãky, Klamorna, Hyn ta, Staré Hrady, Krtola, Hrada aj. BIBLOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Ukázka vzniku skalního mûsta u Drábsk ch svûtniãek. Skalní útvar Sokolka v pohledu pfies Komárovsk rybník. 3 Mocn blok okrajov ch skal Drábsk ch svûtniãek. 4 Kavyl IvanÛv (Stipa joannis) roste na such ch srázech Pfiíhrazsk ch skal. 5 SviÏník polní (Cicindela campestris) je drav m druhem mj. i písãin. 6 Vfietenu ka obecná (Zygaena filipendulae) zastupuje mot ly such ch a tepl ch stanovi È. 6 CHKO âr 3 9
památka Trosky Trosky leïí km od obce Troskovice. Katastrální území: Troskovice (okres Semily) 430 488 m V mûra: 3,46 ha Vyhlá eno: 998 Hlavním pfiedmûtem ochrany je geomorfologick unikát dva denudací obnaïené suky olivinického nefelinitu, v plnû sopeãn ch komínû (sopouchû), jimiï láva pronikla skrze kfiídové usazeniny aï na paleopovrch. Obû skály s budovami stfiedovûkého hradu na vrcholcích jsou symbolem âeského ráje. Trosky jsou svûtov m unikátem. Sleziník severní (Asplenium septentrionale) patfií v CHKO ke vzácn m druhûm. 0 CHKO âr 4 GEOLOGIE Zvûtrávání a odnos kfiídov ch usazenin a také sesuvy po jílovcích a slínovcích vytvofiily dne ní podobu vypreparovan ch sopouchû. PÛdy tvofií kambizem eutrofní i kyselá kambizem arenická s litozemí typickou (men í ãást pokr vá podzol arenick ). V niï- ích polohách na nû navazuje luvizem pseudoglejová. KVùTENA Trosky jsou vrámci fytogeografické oblasti âesk ráj botanicky cenné v skytem teplomiln ch druhû na bazickém, minerálnû bohatém a v hfievném podkladu. Z vy - ích rostlin zde nalezneme skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) jedna ze dvou lokalit âeského ráje, tr zel kardolist (Erysium crepidifolium) jediná lokalita v âeském ráji, a strdivku sedmihrad- skou (Melica transsilvanica). Z mechorostû jsou nejcennûj ími druhy Grimmia montana, Platygyrium repens a Grimmia laevigata. âást lesních porostû na svazích má zachovan pfiirozen charakter dubohabrov ch hájû s odpovídajícím podrostem. ZVÍ ENA Je tû v 50. letech 0. století zde hnízdil sokol stûhovav (Falco peregrinus). Dnes tu Ïije po tolka obecná (Falco tinnunculus). Ze 46 druhû zdej ích obratlovcû je 36 druhû ptákû pfieváïnû vázan ch na les. Zji tûni tu byli netop r velk (Myotis myotis) a n. fiasnat (M. nattereri). Dafií se tu otakárkovi fenyklovému (Papilio machaon). LESNICTVÍ Lesy obklopují hrad, ale podle historick ch pramenû byly Trosky od 4. století odlesnûny ze strategick ch dûvodû. Zalesnûní je tedy druhotné, kromû javoru babyky v podrostu. Lesy mají krajinotvorn a estetick v znam a jsou zafiazeny do kategorie lesû ochrann ch. Porosty nepûvodního trnovníku akátu byly v rámci managementov ch opatfiení vykáceny. VYUÎITÍ Trosky patfií k nejatraktivnûj ím kulturním památkám âeského ráje. Roãnû je nav tíví asi 00 000 lidí. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 4, 9
CHKO âesk ráj rezervace Údolí Plakánek Vlastní údolí je na severu ohraniãeno hradem Kost a na jihu osadou Ra ovec. Z fiady boãních údolí je nejvût í tzv. Mal Plakánek, kter zaãíná u osady Vesec u Sobotky. Katastrální území: Vesec u Sobotky, Podkost (okres Jiãín) a Dob ín, Horní Bousov (okres Mladá Boleslav) 65 36 m V mûra: 90,8 ha Vyhlá eno: 999 Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou kaàonovitá údolí fiíãky Klenice a jejího boãního pfiítoku s typick mi spoleãenstvy skalních masivû, lesû a mokfiadû. GEOLOGIE KaÀonovité údolí je dominantním mladopleistocénním tvarem Kostecké pahorkatiny. Vytvofiilo se vkvádrov ch pískovcích. Nalezneme tu i skalní vûïe a jeskynû. Orná pûda na plo inách nepfiíznivû ovlivàuje vodní reïim náhlé pfiívaly vody v roklích mohou naru ovat stabilitu skal. V údolí se nacházejí propustné pískovce, které jsou podloïeny málo propustn mi slínovci a jílovci. Mezi pûdami dominují silnû kyselá kambizem arenická a podzol arenick, v zamokfien ch místech se vytvofiily i gleje (arenick a organozemní). Men í plochou sem od v chodu zasahuje hnûdozem luvická. KVùTENA Kromû lesních spoleãenstev typick ch pro kaàonovité údolí âeského ráje, jako jsou acidofilní a borové doubravy, acidofilní buãiny, reliktní bory a údolní ol iny, zde nacházíme také suèové lesy s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) afragmenty dubohabrov ch hájû. V mokfiadních loukách na dnû údolí se zachovaly úpolín nejvy í (Trollius altissimus) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Údolí je botanicky známé v skytem lysé variety druhu silenka dvoudomá (Silene dioica), kterou zde v roce 853 popsal lékárník z Mnichova Hradi tû W. J. Sekera jako Lychnis preslii. K pozoruhodn m jevûm patfií také lesní pûnovcové prameni tû v ãásti zvané Mal plakánek. ZVÍ ENA Z 86 zdej ích druhû obratlovcû patfií devatenáct mezi zvlá tû chránûné. Îijí zde mj. ãolek horsk (Triturus alpestris) a skokan tíhl (Rana dalmatina). Na hradu Kost tradiãnû zimuje vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) a dal í druhy netop rû, hnízdí po tolka obecná (Falco tinnunculus), konipas horsk (Motacilla cinerea) a krkavec velk (Corvus corax). Pfii prûzkumu v letech 990 99 zde bylo nalezeno 3 druhû mûkk Û. LESNICTVÍ Prudké svahy, lemující údolní nivu potoka Klenice, jsou porostlé lesy. Kolem Veseckého potoka tvofií lesy jen úzk pruh. adí se do kategorie lesû ochrann ch. PÛvodní porosty se zachovaly pouze na tûïko dostupn ch místech (na skalních útvarech, v roklích nebo v baïinách dna údolí). Vzácnû zde zmlazuje jedle bûlokorá. Stávající porosty jsou pomûrnû vysoce ekologicky stabilní. VYUÎITÍ Louky byly v minulosti sekány pravidelnû a celoplo nû. Od 80. let 0. století jsou koseny pouze ãásteãnû. Území je tradiãnû vyuïíváno turisty, hlavnû náv tûvníky hradu Kost. Provozuje se tu pfiedev ím pû í turistika a cykloturistika, horolezectví pouze okrajovû. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Oborsk rybník v Plakánku. âolek horsk (Triturus alpestris). CHKO âr 5
GEOLOGIE Lokalitu modelovaly pfiedev ím svahové pohyby. Je pfievlhãovaná v rony vody z báze kvádrov ch pískovcû. Na slabû propustn ch svrchnoturonsk ch slínovcích a jílovcích se zde vyvinuly pseudoglej stagnoglejov a glejov, na trvale podmáãen ch lokalitách glej pseudoglejov zbahnûl, glej organozemní a organozem glejová. Svahoviny pískovcû pokr vá silnû kyselá kambizem arenická s podzolem arenick m. KVùTENA Botanicky nejhodnotnûj í ãástí je svahové prameni tû se spoleãenstvem nízkoostfiicov ch slatinn ch luk skru tíkem bahenním (Epipactis palustris), ostfiicí Davallovou (Carex davalliana), ostfiicí ble ní (C. pulicaris) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Smûrem k malému rybníãku pfiechází v bezkolencovou louku s hojnou hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum) avporosty vysok ch ostfiic. V silnû podmáãené baïinné ol inû se vyskytuje velmi bohatá populace Ïebratky bahenní (Hottonia palustris). Ojedinûl na území CHKO je v skyt kosatce sibifiského (Iris sibirica). ZVÍ ENA Vroce 999 zde byl proveden základní entomologick prûzkum se zamûfiením na brouky a váïky. Bylo nalezeno druhû váïek, napfi. idlatka brvnatá (Lestes barbatus) mediteránní druh, idélko malé (Ischnura pumilio) jiïní teplomilnûj í druh, lesklice skvrnitá (Somatochlora BaÏinná ol ina, nejhodnotnûj- í ãást PP. Martináãek habrov (Saturnia pavonia) patfií k nejkrásnûj ím mot lûm CHKO i celé republiky. CHKO âr 6 flavomaculata) vzácn teplomiln druh. Mezi 47 druhy broukû jsou nejvzácnûj í fiídce se vyskytující (v âr) nosatec Limnobaris t-album atriplicis a vzácn nosatec Rhynchaenus signifer. Îije zde mot l martináãek habrov (Saturnia pavonia). Na jediném místû v âr lze nalézt mûkk e Vertigo geyeri pleistocénní relikt. LESNICTVÍ Souãástí PP je men í skupina asi 50 let star ch dubû, bez zmlazení v podrostu. Zdravotní stav nûkter ch stromû je patn. Celkovû v ak skupina osobitû ovlivàuje ráz území. Mimofiádn m dojmem pûsobí solitérní jedinec dubu letního (Quercus robur) sob- vodem kmene 53 cm ve v ce 30 cm, s pomûrnû pravidelnou korunou. VYUÎITÍ Území je souãástí Îehrovské obory a pro vefiejnost je nepfiístupné. Nejvût ím nebezpeãím je pfiirozená sukcese smûfiující k zarûstání louky náletov mi dfievinami a zániku populací vzácn ch druhû i cel ch spoleãenstev. Tomu brání pastva oborové zvûfie a relativnû vysoká stabilita spoleãenstev bezkolencov ch luk. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 6 památka V dubech Území leïí v Îehrovské obofie západnû od obce Îehrov. Katastrální území: Îehrov (okres Mladá Boleslav) 50 m V mûra: 4,74 ha Vyhlá eno: 998 Hlavními pfiedmûty ochrany jsou mokfiadní slatinná louka, svahové prameni tû a baïinná ol ina se zvlá tû chránûn mi druhy rostlin. Bezlesé území leïí na sesuvném svahu pfii úpatí skalních masivû Pfiíhrazsk ch skal.
CHKO âesk ráj památka Vústra Území leïí v lesní kotlinû,5 km V od obce V eà. Katastrální území: Ole nice (okres Semily) 96 30 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 995 Hlavním pfiedmûtem ochrany je slatinná louka u lesního rybníka s cenn mi spoleãenstvy mokfiadních organismû, s nûkter mi zvlá tû chránûn mi druhy. GEOLOGIE Mladopleistocénní údolí lemují sesuvy podle rotaãních smykov ch ploch. Pedogeneticky je území tvofieno hydromorfními gleji (se subtypy modálním, pseudoglejov m a organozemním), na men í ãásti MZCHÚ i organozemí glejovou. SvaÏitûj í polohy pokr vá kyselá kambizem arenická s iniciální litozemí, místy také podzol arenick. KVùTENA Slatinná louka známá dfiíve v skytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a tolije bahenní (Parnassia palustris) je dnes z vût í ãásti porostlá spoleãenstvem pcháãov ch luk s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus) a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). Pouze pod jiïním okrajem lesa lze nalézt zbytky nízkoostfiicové slatinné louky se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris) a ostfiicí Davallovou (Carex davalliana). ZVÍ ENA Na území PP Ïije 3 druhû obratlovcû. Na louku a k rybníku zaletují za potravou bûïné druhy ptákû. Ze vzácnûj ích druhû se tu objevují volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). V rybníku se rozmno- Ïují obojïivelníci. KaÏdoroãnû se zde shromaïìují ropuchy obecné (Bufo bufo), skokani hnûdí (Rana temporaria), Ïije tu ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. horsk (T. alpestris) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). V blízkosti pfiírodní památky pod skalní kulisou pravidelnû zimuje kalous u at (Asio otus). LESNICTVÍ V bezprostfiedním okolí PP rostou smrãiny a bory s pfiímûsí dubu. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k chovu ryb. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 7 Celkov pohled na pfiírodní památku Vústra. Suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). CHKO âr 7 3
rezervace 4 CHKO âr 30 Îabakor Îabakor leïí jiïnû od obce Doubrava a v chodnû od obce Bfiezina. Rybník Obû enec se nachází jiïnû od rybníka Îabakor. Katastrální území: Bfiezina, Îìár u Mnichova 33 40 m Hradi tû (okres Mladá Boleslav) V mûra: 80,5 ha Vyhlá eno: 998 Hlavními pfiedmûty ochrany jsou rybníky Îabakor a Obû enec s pfiilehl mi mokfiady, kde Ïijí chránûné druhy rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Rybníky byly zaloïeny v pfiízniv ch hydrogeologick ch podmínkách na velmi slabû propustném podloïí zvápnit ch jílovcû a slínovcû svrchnû turonského stáfií. Na pfiilehl ch zamokfien ch pozemcích vznikly rûzné subtypy glejû (pseudoglejov, modální a organozemní), v men ím rozsahu organozem glejová. V okolí rezervace navazují kambizem pseudoglejová a hnûdozem luvická. Okolo rybníku Obû enec se vyvinul pseudoglej typick. KVùTENA Na obou rybnících lze zaznamenat typickou pfiechodovou kálu rostlinn ch spoleãenstev stojat ch eutrofních vod od spoleãenstev volné hladiny pfies litorální zónu aï po mokfiadní louky a kfioviny. Ze zvlá tû chránûn ch druhû zde byl potvrzen v skyt zevaru nejmen ího (Sparganium minimum), Ïebratky bahenní (Hottonia palustris), ostfiice Davallovy (Carex davalliana), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), hojnû i v ivce baheního (Pedicularis palustris). Za stabilní lze oznaãit také populaci kru tíku polabského (Epipactis albensis) u starého koryta Îehrovky. ZVÍ ENA Dosud zde bylo prokázáno druhû obratlovcû, z nich 95 druhû ptákû. Îabakor je jednou z nejlépe a nejdéle sledovanou ornitologickou
CHKO âesk ráj 3 lokalitou (od konce 9. století). Hnízdí tu moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), nejvût í hnízdi tû zde má moták pochop (Circus aeruginosus). Do konce 80. let zde prosperovala pûvodnû velká kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus). Hnízdí zde také vzácn chfiástal kropenat (Porzana porzana). Z protahujících druhû se tu zastavují napfiíklad potáplice severní (Gavia arctica), hohol severní (Bucephala clangula), kormorán velk (Phalacrocorax carbo), orel mofisk (Haliaeetus albicilla), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), h l rud (Carpodacus erythrinus), husice li ãí (Tadorna tadorna) a rybák ãern (Chlidonias niger). V blízkosti rezervace vznikla na poãátku 90. let 0. století hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea) jediné její hnízdi tû vâeském ráji. LESNICTVÍ Lesy PR Îabakor zabírají plochu 5,94 ha. Ve vût inû pfiípadû jsou to porosty umûle zaloïené a znaãnû ovlivnûné vysokou hladinou spodní vody. VYUÎITÍ Rybníky jsou vyuïívány k chovu ryb v reïimu úãelového hospodafiení. BIBLIOGRAFIE 43 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Celkov pohled na PR. V ivec bahenní (Pedicularis palustris). 3 Moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) staví nejsloïitûj í hnízdo mezi na imi ptáky. 4 Moták pochop (Circus aeruginosus) hnízdí vût inou v rákosinách. 4 CHKO âr 9 5
APOLENA () STR. 4, TROSKY () STR. 8 06 07 989 LIBU KA STR. 3 06 07 989 MEZILUÎÍ STR. 4 06 07 989 6 CHKO âr 30
CHKO âesk ráj ÚDOLÍ PLAKÁNEK STR. 9 06 07 989 CHKO âr 3 7
P ÍHRAZSKÉ SKÁLY () STR. 6, V DUBECH () STR. 0, ÎABAKOR (3 âást VIZ NÍÎE) STR. ÎABAKOR STR. 06 07 989 8 CHKO âr 3
CHKO âesk ráj 06 07 989 VÚSTRA STR. 06 07 989 CHKO âr 33 9
HRUBOSKALSKO () STR. BAÎANTNÍK () STR. 06 07 989 0 CHKO âr 34
CHKO âesk ráj PODTROSECKÁ ÚDOLÍ () STR. 4, MEZILUÎÍ ( VIZ MAPA NA STR. 4) STR. 4, TROSKY (3 VIZ MAPA NA STR. 4) STR. 8 06 07 989 CHKO âr 35
3 3 Skupina stromû, pfiedev ím lip malolist ch na návsi ve Vesci. Skupina 4 lip a jednoho jasanu u hfibitova na Vyskfii. Lípa malolistá U dvora Semtiny v k. ú. Podkost, pfied rozlomením. Památné stromy. Lípa malolistá zv. Lípa v Bosni, k. ú. BoseÀ, p. ã. 46/, okres Mladá Boleslav, v Bosni za kravínem. O: 800 cm, Vs: 8 m, S: 300 let.. Dub letní zv. Dub v kempu, k. ú. Karlovice, p. ã. 489, okres Semily, u ohni tû v autokempu Sedmihorky. O: 485 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 3. Alej Sedmihorky, 8 stromû 65 lip malolist ch, 5 jírovcû maìalû, jasan ztepil, k. ú. Karlovice, p. ã. 597, okres Semily, oboustranná alej podél silnice k lázním Sedmihorky. O: 90 390 cm, Vs: 9 7 m, S: 0 00 let. 4. Alej Turnov Sedmihorky, 88 lip malolist ch, k. ú. Ma ov, p. ã. 336/ a 4, k. ú. Karlovice, p. ã. 095 a 83, okres Semily. Lipová alej podél silnice z Turnova do Sedmihorek. O: 0 430 cm, Vs: 0 8 m, S: 5 00 let. 5. Jasan ztepil zv. Jasan u matiãky, k. ú. Ktová, p. ã. 347, okres Semily, u kravína ve Ktové. O: 45 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 6. Skupina 34 stromû 3 jírovcû maìalû, 3 lípy malolisté zv. Stromy na MuÏském, k. ú. MuÏsk, p. ã. 8/, okres Mladá Boleslav, na MuÏském na návsi. O: 85 305 cm, Vs: 7 0 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá zv. Semtinská lípa, k. ú. Podkost, p. ã. 00, okres Jiãín, U dvora Semtiny. O: 800 cm, Vs: 35 m, S: 70 let. Strom se rozlomil po vichfiici 7. 5. 000. 8. Lípa malolistá, stromy, zv. Lípy na Malé Lhotû, k. ú. Rytífiova Lhota, p. ã. 485, okres Jiãín, na návsi v Malé Lhotû. O: 305, 360 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 9. Skupina stromû zv. Stromy ve Vesci, 8 ks, lip malolist ch, 3 lípy velkolisté, topoly bílé, jírovec maìal, jerlín japonsk, k. ú. Vesec, p. ã. 757/, 553, 89, 59, 5/, okres Jiãín, ve Vesci na návsi. O: 70 330 cm, Vs: 3 0 m, S: 5 0 let. 0. Skupina stromû 5 ks, zv. Stromy na Vyskfii, 4 lípy malolisté, jasan ztepil, k. ú. Vyskefi, p. ã. 9, 895/6, 956/, 956/4, okres Semily, u hfibitova na Vyskfii. O: 0 450 cm, Vs: 5 9 m, S: 00 50 let.. Dub letní, 5 ks, zv. Duby v obofie k. ú. Îehrov, p. ã. 403/, okres Mladá Boleslav, v Îehrovské obofie u rybníka Soufark. O: 50 300 cm, Vs: 8 30 m, S: 00 let. CHKO âr 36