Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor Ošetřovatelství Ošetřovatelský proces jako metoda ošetřovatelské péče Diagnostický proces v ošetřovatelské péči Mgr. Lenka Mazalová, Ph.D. Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole Diagnostika stavu potřeb pacienta navazuje na jejich kvalitní posouzení. Vytváří diagnostický závěr, který je vstupem pro efektivní plánování kvalitní ošetřovatelské péče. Všeobecná sestra využívá při diagnostikování myšlenkové procesy kritického myšlení pro vytvoření klinického závěru, který by měl odpovídat stavu pacienta. Za tento proces nese sestra plnou odpovědnost, a je jediným ošetřovatelským profesionálem, který tuto kompetenci má vymezenou zákonem. 2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly definovat termín ošetřovatelská diagnóza porovnat lékařskou a ošetřovatelskou diagnózu určit základní kroky diagnostického procesu charakterizovat ošetřovatelskou diagnózu seznámit s výhodami terminologie ošetřovatelských diagnóz 3. Vlastní text DIAGNOSTICKÝ PROCES Definice ošetřovatelské diagnózy Ošetřovatelská diagnóza je klinický závěr o odpovědích jednotlivce, rodiny nebo komunity na skutečné nebo potencionální zdravotní problémy nebo životní proces. Ošetřovatelské diagnózy poskytují základ pro výběr ošetřovatelských zásahů k dosáhnutí výsledků, za které je sestra zodpovědná.
(IX. Národní konference o klasifikaci sesterských dg., 1990, Orlando, Florida) Charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 1. za vypracování ošetřovatelské diagnózy jsou zodpovědné všeobecné sestry 2. zdravotní problém = jakýkoliv stav nebo situace, ve které pacient vyžaduje pomoc při upevňování, udržování nebo znovuzískávání zdraví nebo při zabezpečení klidné smrti 3. ošetřovatelské diagnózy udávají: a) skutečné zdravotní problémy-odklon od zdraví b) potenciální zdravotní problémy - rizikové faktory, které predisponují osoby nebo rodiny ke zdravotním problémům c) oblasti obohacení osobního růstu 4. oblast ošetřovatelské diagnózy zahrnuje jen takové stavy, které jsou sestry schopné a oprávněné zvládnout Př. DM-sestry nejsou školené pro diagnostiku a léčbu onemocnění, ale mohou diagnostikovat nedostatek vědomostí, poruchy výživy, riziko poranění a mohou je také léčit 5. ošetřovatelská diagnóza je závěr, který je možné utvořit jen po pečlivém a systematickém sběru dat Porovnání ošetřovatelské a lékařské dg. - ošetřovatelské diagnózy vyplývají z nezávislých úkolů setry, odlišných od lékařské péče, i když je sestra povinná vykonávat lékařské příkazy (ordinace) závislé úkoly, stejně tak je povinná diagnostikovat a předepisovat praktické výkony v mezích praxe sestry Výhody ošetřovatelské diagnózy usnadňují komunikaci mezi sestrami a ostatními členy zdravotnického týmu
posilují ošetřovatelský proces a ukazují směr plánování nezávislých sesterských zásahů pomáhají v posuzování a kontrole kvality (= vyhodnocení služeb poskytovaných sestrou a dosažených výsledků porovnáním s přijatými normami) zajišťují kontinuitu ošetřovatelských aktivit, pokud je pacient přeložen na jinou ošetřovatelskou jednotku, oddělení nebo do jiného zdravotnického zařízení, umožňují návaznost i na péči po propuštění pomáhají vykonávat komplexní péči zjištěním, potvrzením a reakcemi na specifické zdravotní problémy příjemců ošetřovatelské péče Diagnostický proces je to proces analýzy a syntézy získaných poznatků, při tom se uplatňuje řada myšlenkových procesů - objektivita, kritické myšlení, rozhodování, induktivní a deduktivní usuzování. Zkušené setry jsou schopné tyto procesy vykonávat automaticky, začátečník ale potřebuje vedení, aby pochopil a zformuloval diagnózy. Dg. proces má tři fáze: 1. Zpracování údajů - interpretování získaných dat (interpretace-výklad, objasnění) 2. Zjištění pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitivních stránek 3. Formulování /potvrzování ošetřovatelských diagnóz ad 1. Zpracování údajů - interpretování získaných dat má tyto fáze a) utřídění údajů-podle rámců, které jsou použitelné i pro ostatní sestry a členy zdravotnického týmu (mohou to být koncepční modely, Gordonové FHP viz NANDA taxonomie II-domény) b) porovnání údajů se standardními normami - modely zdraví, normy pro FF, laboratorní hodnoty, normy pro růst a vývoj, ale i klientovy specifické normy, které jsou závislé na jeho představách, kultuře, duchovních hodnotách, vědomostech atd. Vždy je důležité shromáždit a zaznamenat potřebné a specifické informace (např. pacient sdělí: Jím normálně, sestra pak musí
dále objektivizovat význam tohoto sdělení). Sestra porovnává pacientovy údaje s normami a zjišťuje významné náznaky. Náznak je část informace nebo údaje, která ovlivňuje rozhodnutí. Náznaky můžeme získat pomocí pěti smyslů. Gordonová uvádí tyto pokyny jako pomoc při určování významných náznaků: I. náznaky, které ukazují na změnu pacientova stavu, mohou být pozitivní i negativní, např. zhubnul jsem za poslední dva měsíce o 20 kg, začala jsem pravidelně cvičit II. náznaky, které se liší od norem pacientovy populace III. náznaky vývojového zaostávání - retardace c) seskupení údajů (vytvoření pracovních hypotéz) = syntéza (sloučení) údajů je proces, který určuje vzájemné souvislosti mezi fakty a jejich zařazení do určitých kategorií (např. domén), proces seskupování údajů je ovlivněn odbornými vědomostmi sestry, jejím sociálním pozadím, jejími zkušenostmi a ošetřovatelskou koncepcí toto vše tvoří mentální a etickou kartotéku sestry, podle které pak sestra testuje významnost údajů. Sestra může seskupovat údaje - induktivně: kombinováním údajů z různých posuzovaných oblastí tak, aby vytvářely model - deduktivně: využije od začátku určitý rámec např. NANDA domény, Gordonová FHP Sestra musí při seskupování dat respektovat oblasti svých pravomocí! V tomto procesu si sestra vysvětluje pravděpodobný význam náznaků, třídí je a označuje pracovními diagnostickými hypotézami. d) zjištění mezer a rozporů = mezery jsou chybějící informace, potřebné pro určení modelu dat, např. by sestra měla vědět, jak pacient vnímá obecně zdraví, aby byla schopna porozumět tomu, že pacient uvádí Cítím se velmi špatně = rozpory jsou protikladné údaje (protiřečí si) a je třeba je objasnit
ad 2. Zjištění pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitivních stránek sestra a pacient společně zhodnotí silné a slabé stránky, zdravotní pozitiva a negativa. Zdravotní problémy a rizika - nezbytnou podmínkou toho, aby se zdravotní problémy mohly začít řešit, je přijetí jejich existence pacientem. Teprve poté mohou sestra i pacient dospět k následujícím závěrům: žádný problém neexistuje a pacientův zdravotní stav se potvrdí (pacient prožívá stav pohody a ani do budoucna se vzhledem k jeho stavu výskyt problémů nepředpokládá) nyní žádný problém není, ale může nastat v budoucnosti problém existuje, ale pacient se s ním účinně vyrovnává problém existuje a pacient potřebuje k jeho vyřešení pomoc problém existuje a pacient si s ním neumí aktuálně poradit problém vyžaduje další zkoumání a diagnostikování problém nyní nezpůsobuje pacientovu neschopnost, ale později bude problém klade velké nároky na schopnost pacienta vyrovnat se s ním problém je pro pacienta kritický problém je dlouhodobý a stálý Pozitivní stránky - v této fázi je důležité vyhodnotit silné stránky pacienta, jeho prostředky a schopnosti vyrovnat se se situací. Obecně mají lidé přesnější představu o svých nedostatcích než o svých pozitivech. Při této rekapitulaci se může podpořit sebekoncepce, sebepoznání i sebehodnocení pacienta a tím posílit síly pro upevnění zdraví. Pacientovým zdrojem síly může být i rodina, pokud ho podporuje. Vždy je nezbytně nutné zaznamenávat pacientovy silné, pozitivní stránky do ošetřovatelské dokumentace, mohou jimi být např. zdraví, rodinný život, vzdělání, zájmy, cvičení, práce, přátelé, náboženství, smysl pro humor atd. ad. 3. Vlastní diagnostický proces - formulování diagnostického závěru - v tomto stadiu sestra formuluje příčinné vztahy mezi zdravotními problémy a faktory, které je ovlivňují (faktory prostředí, sociologické, psychologické, fyziologické, duchovní). - s jedním problémem může souviset více faktorů
- je důležité určit, zda může být problém vyřešen samostatnými ošetřovatelskými intervencemi (pokud ne, je sestra povinna předat pacienta do péče patřičnému odborníkovi) Definování ošetřovatelské diagnózy oš.dg. je jasným vyjádřením pacientova existujícího nebo hrozícího zdravotního problému, který je v pravomoci sestry i v její pracovní náplni. Typy ošetřovatelské diagnózy: a) aktuální b) potencionální = používají se tehdy, kdy můžeme předvídat/předpovídat pacientovy odpovědi c) diagnózy pro podporu zdraví Charakteristiky ošetřovatelské diagnózy: musí být jasná a stručná je specifická a zaměřená na pacienta je přesná vztahuje se jen k jednomu problému pacienta vychází ze spolehlivých a podstatných údajů 4. Shrnutí kapitoly Ošetřovatelská diagnóza je klinický závěr o odpovědích pacienta na jeho zdravotní stav, je výsledkem diagnostického procesu realizovaného všeobecnou sestrou za aktivní účasti pacienta. Tento proces zahrnuje zpracování údajů, zjištění pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitivních stránek a konečně formulování /potvrzování ošetřovatelských diagnóz. Každá diagnóza musí splňovat charakteristické znaky a lze ji kategorizovat jako aktuální, potenciální nebo na podporu zdraví. 5. Úkol: 1. Zjistěte a prostudujte, co znamená výraz diagnostický algoritmus.
2. Které typy ošetřovatelských diagnóz jsou nejčastěji dokumentovány v ošetřovatelské praxi? 3. Jakých oblastí se nejčastěji týkají ošetřovatelské diagnózy, které jsou dokumentovány v ošetřovatelské praxi? 4. Z jakých složek se skládají jednotlivé typy ošetřovatelských diagnóz v terminologii NANDA International. 6. Pojmy k zapamatování Ošetřovatelská diagnóza, aktuální, potenciální diagnóza, diagnóza pro podporu zdraví, náznak, zdravotní problém, riziko. 7. Literatura ACKLEY, Betty J. - LADWIG, Gail B. Nursing diagnosis handbook : an evidence-based guide to planning care. 9th ed. St. Louis, Mo. : Mosby-Elsevier, c2011. xx, 931 s. ISBN 978-0-323-07150-5. BERMAN, A., SNYDER, S., KOZIER, B., ERB, G. Fundamentals of Nursing. Concepts, Process, and Practice.8th ed. Upper Saddle River, N. J. :Pearson Prentice Hall, 2008, 1631 pg. ISBN 978-0-13-206674-7. CARPENITO-MOYET, Lynda Juall. Handbook of nursing diagnosis. 13th ed. Philadelphia, Pa. : Wolters Kluwer ; Lippincott Williams & Wilkins, c2010. xxii, 786 s. ISBN 9780781777933. ELKIN, M., PERRY, A., POTTER, P. Nursing Interventions and Clinical Skills. 3rd ed. St. Louis: Mosby, Inc. 2004, 1021 p. ISBN 0-323-02201-4. GURKOVÁ, E., ŽIAKOVÁ, K., ČÁP, J. Vybrané ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi. Martin: Vydavateĺstvo Osveta 2009. ISBN 978-80-8063-308-0. JOHNSON, M., MOORHEAD, S., BULECHEK, G., BUTCHER, H., MAAS, M., SWANSON, E. NOC and NIC Linkageas to NANDA-I and Clinical Conditions: Supporting Critical Reasoning and Quality Care. Third edition. St. Louis: Mosby, 2012. ISBN 978-0- 323-07703-3. NANDA International. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2012-14. Praha: Grada, 2013. 584 s. ISBN 978-80-247-4328-8.
NANDA I. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2012 2014. Oxford: Wiley- Blackwell, 2012. 533 p. ISBN 978-0-4706-5482-8. TOMAGOVÁ, M. BÓRIKOVÁ, I. Potreby v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2008. 196 s. ISBN 80-8063-270-0. VÖRÖSOVÁ, G. et al. Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2007, s. 112. ISBN978-80-8063-242-7 Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. české vyd. Praha: Grada, 2007. 568 s. Sestra. ISBN 978-80-247-2240-5.