DIMENSE v.o.s., Hrnčířská 15, 602 00 Brno, Česká republika, Tel: 543 217 360, Fax: 543 217 361, E-mail: info@dimense.cz PROJEKT REGENERACE SÍDLIŠTĚ DLOUHÁ NOVÝ JIČÍN KONCEPT PROJEKTU Zadavatel: Město Nový Jičín, Masarykovo náměstí 1, 741 01 Nový Jičín Datum: listopad 2008
OBSAH 1. ÚVODNÍ ČÁST 1.1. Zadavatel projektu 1.2. Zpracovatelé projektu 1.3. Důvody pro zpracování projektu regenerace 1.4. Vymezení řešeného území 1.5. Výchozí podklady 1.6. Zapojení veřejnosti do řešení projektu regenerace 5.4. Návrh zeleň fotodokumentace 5.5. Návrh dopravní infrastruktura situace 5.6. Návrh dopravní infrastruktura fotodokumentace 5.7. Návrh volnočasové aktivity situace 5.8. Návrh volnočasové aktivity - fotodokumentace 5.9. Návrh technická a veřejná infrastruktura fotodokumentace 5.10. Návrh regenerace bytových domů situace 5.11. Návrh regenerace bytových domů fotodokumentace 5.12. Situace komplexní návrh regenerace sídliště 5.13. Situace návrh etapizace 2. ANALYTICKÁ ČÁST - TEXTOVÁ 2.1. Posouzení stavu sídliště z hledisek stavebně technického, funkčně provozního a prostorového 2.1.1 Základní charakteristika řešeného území 2.1.2. Specifické charakteristiky řešeného území 2.1.3 Členění řešeného území 2.1.4 Limity využití území 2.1.5 Problémová analýza panelového sídliště 3. ANALYTICKÁ ČÁST - VÝKRESOVÁ 3.1. Situace širších vztahů 3.2. Situace panelového sídliště stávající stav funkční analýza 3.3. Analýza - bytové a domovní objekty, občanská a technická vybavenost situace 3.4. Analýza - bytové a domovní objekty, občanská a technická vybavenost - fotodokumentace 3.5. Analýza - zeleň situace 3.6. Analýza - zeleň fotodokumentace 3.7. Analýza - doprava situace 3.8. Analýza doprava fotodokumentace 3.9. Analýza aktivity volného času situace 3.10. Analýza aktivity volného času - fotodokumentace 4. NÁVRHOVÁ ČÁST TEXTOVÁ 4.1. Charakteristika úprav základní problémové oblasti 4.2. Etapizace 5. NÁVRHOVÁ ČÁST VÝKRESOVÁ 5.1. Návrh veřejné uliční prostory situace 5.2. Návrh veřejné uliční prostory - fotodokumentace 5.3. Návrh zeleň situace
1/ ÚVODNÍ ČÁST
1.1. ZADAVATEL PROJEKTU Město Nový Jičín Masarykovo náměstí 1 741 01 Nový Jičín zastoupené Mgr. Ivanem Týlem, starostou města Vzhledem k množství nahromaděných problémů a ekonomické náročnosti jejich řešení je regenerace panelového sídliště dlouhodobým procesem. 1.4. STRUKTURA PROJEKTU REGENERACE Obsahová stránka projektu zahrnuje: 1.2. ZPRACOVATELÉ PROJEKTU Dimense v.o.s. Hrnčířská 15 602 00 Brno Tel. 543 217 360 http: www.dimense.cz E-mail: info@dimense.cz Architekti: Ing. arch. Aleš Putna Spolupráce: Ing. arch. Martina Horáčková Bc. Michal Souček Bc. Libor Procházka Katarína Hudáková Ing. Radek Otevřel Ing. Jiří Mikulášek Petr Pokorný Analytickou část: Návrhovou část: Vyhodnocení podkladů, včetně vlastního průzkumu zpracovatele Majetkoprávní identifikaci pozemků a objektů Zásady a regulativy, převzaté z ÚPD, pokud byla pořízena, návaznost na program rozvoje Posouzení možností začlenění některých záměrů z dříve zpracovaných projektů do návrhu Posouzení stavu sídliště z hledisek stavebně technického, funkčně provozního a objemově prostorového Údaje o věkové a sociální skladbě obyvatel, o zaměstnanosti a o potřebě pracovních míst Stávající ekonomické podmínky pro regeneraci Vymezení problémů k řešení, které jsou zčásti získány z názoru obyvatel, což je zapotřebí prověřit kvalifikovaným sociologickým průzkumem Charakteristika a popis navržených úprav Seznam navrhovaných úprav, konkrétní cíle projektu regenerace Odhad nákladů, časový postup úprav - etapizace, návrh způsobu financování, zdroje financování Číselné údaje doplňující navržené řešení 1.3. DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU REGENERACE Projekt regenerace sídliště Dlouhá navazuje na obsahově a tématicky širší dokumentaci Integrovaný plán rozvoje města Nový Jičín (IPRM), který je zpracován v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). Projekt regenerace řeší aktivity spojené se spolufinancováním z IOP oblast intervence 5.2: revitalizace veřejných prostranství, regenerace bytových domů Projekt chápe regeneraci sídliště jako prostředek pro analýzu a definování problémů v řešeném území, které cíleně povedou k formulaci dílčích opatření a postupů, jenž povedou k postupné revitalizaci sídlištního prostředí a k regeneraci bytových domů. Regenerace sídliště by měla vést ke zhodnocení sídliště po stránce urbanistické, architektonické, ekonomické, sociální a technické. Výsledkem regenerace by mělo být zkvalitnění bydlení na sídlišti tak, aby bylo srovnatelné s bydlením v klasické městské zástavbě. Cílem projektu regenerace je komplexní vyhodnocení nedostatků a deformací sídliště a návrhy řešení vedoucí ke zlepšení problémových oblastí, zejména architektonicko - estetické, dopravní, sociální, funkčně prostorové a oblasti životního prostředí. Komplexní přístup globální přístup zajistí řešení problémů v navazujícím časovém sledu a zabezpečí efektivní vynakládání finančních prostředků. 1.5. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Projekt regenerace řeší část území města Nový Jičín. Řešené území se nachází v jihozápadní části města. Polohopisně je řešené území přibližně vymezeno na jižní straně ulicí Palackého - Jičínská, na severozápadní straně pak ulicí Anenská a volnou zemědělsky využívanou krajinou, která navazuje bezprostředně na této straně města na zastavěné území. Na severovýchodní straně tvoří hranici ulice Dolní brána, na jihozápadní pak panelové sídliště Loučka. Projekt regenerace nepředpokládá rozšíření tohoto území o další plochy, vzhledem ke geomorfologickému uspořádání, současnému způsobu okolní zástavby a majetkoprávním vztahům. 1.6. VÝCHOZÍ PODKLADY Jako hlavní výchozí podklady byly použity: Územní plán města Nový Jičín a jeho pozdější změny a aktualizace Katastrální mapa
Digitální technické mapy ( polohopis, výškopis, inženýrské sítě) IPRM Nový Jičín sídliště Dlouhá popis zóny IPRM Nový Jičín analýza současné ekonomické a sociální situace města V průběhu zpracování projektu regenerace byly zpracovatelem pořízeny účelové podklady: Fotodokumentace stávajícího stavu sídliště Prostorová a funkční analýza řešeného území 1.7. ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO ŘEŠENÍ PROJEKTU REGENERACE Zapojení fyzických, právnických subjektů a obyvatel sídliště do řešení jejich nejbližšího okolí je nezbytným předpokladem pro komplexní postihnutí všech problémů, se kterými se dennodenně obyvatelé setkávají, a které nelze postihnout běžným průzkumem. Oslovení a zapojení obyvatel panelového sídliště bylo realizováno v těchto postupných krocích: Ve první fázi proběhla mezi obyvateli sídliště anketa, s cílem aktivně zmapovat jejich názory na bydlení a život na sídlišti. Z provedené ankety pak vyplynuly připomínky a náměty občanů. Ve další fázi, po vytvoření konceptu projektu regenerace, byl tento koncept veřejně prezentován na setkání s občany a obyvateli sídliště. Koncepční, konstruktivní a oprávněné připomínky a náměty občanů k regeneraci panelového sídliště pak byly do projektu regenerace zapracovány. Bez zapojení obyvatel do procesu regenerace a jejich seznámení s výhodami a problémy regenerace nelze očekávat kladný přístup obyvatel sídliště k navrhovaným úpravám.
2/ ANALYTICKÁ ČÁST - TEXTOVÁ
2.1 POSOUZENÍ STAVU SÍDLIŠTĚ Z HLEDISEK STAVEBNĚ TECHNICKÉHO, FUNKČNĚ PROVOZNÍHO A PROSTOROVÉHO 2.1.1 Základní charakteristika řešeného území Řešené území panelového sídliště Dlouhá je situováno v Novém Jičíně, v k.ú. Nový Jičín Dolní Předměstí a Loučka u Nového Jičína. Město Nový Jičín se nachází ve stejnoměrném okrese, na jihozápadním okraji Moravskoslezského kraje a je správním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Sídlí zde okresní soud, pracoviště finančního, katastrálního, pozemkového a celního úřadu. Zóna sídliště Dlouhá, se nachází v severozápadní části města. V blízkosti sídliště vede důležitý dopravní tah, mezinárodní silnice E 462 (I/48) Starý Jičín Příbor Frýdek-Místek Polsko. Sídliště tvoří územně poměrně výrazně definovaný urbanistický obytný soubor v blízkosti historického městského centra. Realizace obytného souboru probíhala v několika časových vrstvách přibližně od předválečného období do 80. let minulého století. Stav sídliště odpovídá svou koncepcí, dopravním řešením, stupněm vybavenosti a technologií výstavby standardům, které byly v období výstavby jeho jednotlivých částí obvyklé. Nepříznivě působí vysoká hustota zástavby a monofunkčnost prostředí některých částí sídliště a nízká schopnost celého urbanistického souboru reagovat na vzrůstající stupeň motorizace obyvatel apod. Architektonické prvky a detaily, které jsou součástí stavebních objektů, stavěných zejména panelovou technologií mají nízký standard z hlediska estetického i užitného a často úplně chybí. Vnější hranice zóny je tvořena: na jihu částí ulice Jičínská, na západě hranicí zelených ploch přilehlých k budovám základních škol na ulici Dlouhá. Severozápadní hranici zóny tvoří domy a severněji garáže na ulici Dlouhá. Ulice Anenská tvoří severní hranici zóny. Dále je hranice zóny tvořena ulicí Dolní Brána na severovýchodě, na jihovýchodě přecházející v ulici Palackého. Sídliště je tvořeno poměrně souvislou zástavbou, tvořenou bytovými a rodinnými domy, objekty občanské vybavenosti (školská zařízení - MŠ, ZŠ, gymnázium, SOŠ, zařízení sociální péče a zdravotnická zařízení, ubytovací, stravovací a obchodní objekty), výrobními objekty a technickými objekty. Zástavba je doplněna komunikační sítí (silniční komunikace a chodníky), parkovacími plochami a obklopena rozsáhlými plochami zeleně, které chybí koncepční řešení. Mezi jednotlivými bytovými domy se pak objevují drobná dětská hřiště a sportoviště, vyžadující z hlediska vybavenosti a vlastního pojetí prostoru většinou zásadnější rekonstrukci. 2.1.2 Specifické charakteristiky řešeného území Řešené sídliště se nachází několik set metrů severozápadně od historického centra města. Celková rozloha řešeného území je cca 55,4 ha. Řešené území je přirozeně vymezeno hranicemi zejména obytné zástavby a okolní uliční sítí. Území sídliště má protáhlý nepravidelný tvar ve směru severovýchod jihozápad. Severozápadní strana sídliště tvoří hranici zastavěného území města, zbytek řešeného území navazuje na okolní městskou zástavbu různého typu a hustoty zastavění. ul. Vančurova ul. Sportovní 2.1.3 Členění řešeného území Z hlediska ÚPD a funkčních zón se řešená lokalita panelového sídliště nachází ve těchto funkčních plochách: Zóna bydlení typ plochy - bytové domy do 8.NP typ plochy - bytové domy do 9.NP a více typ plochy rodinné domy typ plochy - technická vybavenost typ plochy - drobná a ochranná zeleň typ plochy rekreační zařízení ul. Dlouhá ul. Karla Čapka Do vymezeného území jsou zahrnuty tyto ulice: Palackého, Dlouhá, Sportovní, Budovatelů, Jubilejní, Mendelova, K. Čapka, Gregorova, Wolkerova, Kollárova, Vančurova, Josefa Hory, Protifašistických bojovníků, Anenská, Dolní Brána a část ulice Jičínská. Zóna občanské vybavenosti typ plochy - občanská vybavenost typ plochy - sport Zóna výrobní, technických zařízení typ plochy zařízení dopravy, hromadné garáže
typ plochy průmysl výrobní sklady, služby typ plochy technická vybavenost Zóna ostatních ploch typ plochy nízká zeleň, sady zahrady 2.1.4 Limity využití území Rozvoj řešeného území je limitován: Stávajícím prostorovým uspořádáním výstavby Současnými prostorovými nároky dopravy v klidu Okolní komunikační sítí Geomorfologickými podmínkami areál výrobního objektu ul. Dolní Brána panelová část sídliště 2.1.5 Problémová analýza panelového sídliště Urbanisticko architektonické řešení sídliště Sídliště Dlouhá je převážně stabilizovaným územím s převažujícími plochami bydlení. Urbanistický koncept sídliště není jednotný a odpovídá jednotlivým časovým obdobím vzniku sídliště. Můžeme zde najít urbanistickou strukturu klasické uliční městské zástavby, poválečné cihlové bytové domy i známé formy panelového sídliště z přelomu 70. 80. let minulého století, odpovídající tehdejším představám o komplexní bytové výstavbě panelového typu. Stavební vývoj sídliště postupoval v souvislosti s expanzí města z jeho historického jádra směrem k jeho okrajovým nezastavěným částem. Ulice Dolní Brána na severovýchodní straně sídliště je středověkou historickou ulicí přístupovou cestou k tzv. Dolní bráně, která uzavírala městské hradby severním směrem a pokračovala jako druhá nejdůležitější silnice směrem na Šenov u Nového Jičína, Kunín a dále na Opavu. Na ni navazuje ulice Anenská, která byla vybudována v meziválečném období. Ulice Wolkerova, Kolárova, Vančurova a Gregorova vznikly při budování budovy Gymnázia a navazujících staveb v období 1. republiky. Na ně pak navázaly v poválečném období ulice Mendlova, Karla Čapka, Protifašistických bojovníků a Jubilejní. S odstupem 20 let tedy na konci 70. let byl dobudován okrsek ulic Dlouhá, Budovatelů a Sportovní. Na konci let 80. pak byla dokončena ulice Jičínská. Ulice Palackého byla silnicí 1. třídy I/48 až do vybudování obchvatu města v roce 1985 a je jednou z nejstarších ulic města. Historický vývoj řešené zóny koresponduje s urbanistickým řešením a typem zástavby jednotlivých částí sídliště. Na severovýchodní straně sídliště kolem ulice Dolní Brána se jedná o původní historickou zástavbu narušenou pozdějšími zásahy zejména ve formě nevhodného umístění výrobních areálů, na jihovýchodní straně pak na ni navazuje poměrně urbanisticky kvalitní zástavba z období 1.republiky s klasickou uliční formou a objekty zejména pro individuální bydlení. Střední část sídliště je tvořena poválečnými bytovými cihelnými objekty z období 50. 60. let, tvořící předobraz dalšího vývoje ve formě panelového sídliště dokončeného v 80. letech, s jeho veškerými známými negativními atributy, které zabírá celou západní polovinu řešeného území. Objekty občanské vybavenosti, umístěné v sídlišti, vznikly převážně v jeho pozdější fázi v souvislosti s panelovou výstavbou a nevybočují svými architektonickými kvalitami z obecného průměru řešení občanské vybavenosti v době vzniku panelového sídliště. zástavba z období 1. republiky poválečná bytová výstavba Realizovaná zástavba v řešeném území, především v jeho panelové zástavbě je poměrně monotónní, bez potřebné hierarchie v pojetí veřejných prostor. Architektonické prvky a detaily, které jsou součástí stavebních objektů (zábradlí, oplocení, prvky vybavení dětských hřišť, domovní vybavení, lavičky a odpadkové koše) mají zřetelně nízký standard z hlediska estetického i užitného a často chybí úplně. Jejich volba byla často motivována nejnižší cenou a výrobní a materiálovou dostupností v době realizace výstavby sídliště. Bydlení Převažující funkce bydlení vytváří ze sídliště z obecně urbanistického hlediska monofunkční celek s nedostatkem pracovních příležitostí a služeb. Sídliště tak má především funkci noclehárny, s rytmem života určovaným pracovní směnou obyvatel. Bydlení na sídlišti Dlouhá je realizováno jak v individuální bytové zástavbě (rodinné domy), tak v bytových domech (4 a více bytových jednotek) a to jak cihlových, tak panelových. Na sídlišti se nachází přibližně 249 domů a celkem asi 2 162 bytových jednotek. 55 % domů je cihlových (nejvýše čtyřpodlažní domy), necelých 40 % bytových domů je panelových (nejčastěji čtyřpodlažní, dále 6-8 podlažní, 9-12 podlažní a jeden 13 a více podlažní dům). U zbývajících domů není údaj z jakého materiálu byly domy postaveny k dispozici. Kromě obecního jsou objekty a stavby v lokalitě v soukromém, družstevním či společném vlastnictví fyzických či právnických osob. Správa domů v dané lokalitě je vykonávána Bytovým Podnikem města
Nový Jičín, příspěvkové organizace, realitní kanceláří Rekaz, Bytovým družstvem Máj, Bytovým družstvem Venkov a dalšími. 1 obchodní prostory panelový bytový dům cihlové bytové domy Technický stav bytových domů je díky době jejich výstavby ve většině případů poměrně problematický, objekty vykazují obecně známé stavebně - technické problémy, vyplývající jak z stavební technologie v době svého vzniku, tak ze svého stáří. Nejčastější závady na panelových bytových domech jsou přesnost a těsnost vodorovných a především svislých spár, nízký tepelný odpor obvodových stěnových panelů, nevhodná skladba střešního pláště. Většina bytových domů panelových i cihlových, které nebyly rekonstruovány vykazují nízké tepelně technické parametry obvodového a střešního pláště i výplní otvorů, problémy s původním obložením obvodových plášťů, s balkony, lodžiemi apod. Vnitřní bytový standard pak vykazuje obecně známé nedostatky v kvalitě bytových jader, společných bytových prostorů apod. Stavebně - technické problémy jednotlivých panelových domů je možné řešit postupnou regenerací objektů. Při takto komplexní rekonstrukci je třeba důsledně dbát na dodržení architektonického výrazu a respektovat původní charakter objektů. Při eventuálním řešení nástaveb stávajících bytových domů je třeba postupovat individuálně místo od místa a je třeba dodržovat kriteria technických a konstrukčních možností objektů, dostatečné kapacity inženýrských sítí, estetické vhodnosti, dopadu na dopravu v klidu apod. Občanská vybavenost V řešeném území se nachází zejména občanská vybavenost školského charakteru pro předškolní děti jsou v zóně k dispozici celkem 3 mateřské školy, z nichž jsou MŠ Vančurova a MŠ Jubilejní odloučeným pracovištěm MŠ Máj na ulici K. Čapka. Ke všem mateřským školám náleží rozlehlé zahrady. Dále se zde nachází celkem 3 základní školy, z toho je jedna z nich speciální. ZŠ Nový Jičín, Jubilejní 3 je zaměřena na rozšířenou výuku tělesné výchovy, konkrétně basketbalu a hokeje a u dívek atletiky. Základní škola Nový Jičín, Dlouhá 56 zahájila provoz 1. 9. 1987, od 1. 9. 2005 je součástí ZŠ Nový Jičín, Jubilejní 3 jako odloučené pracoviště, které je zaměřeno na rozšířenou výuku informatiky a výpočetní techniky a výuku jazyků. V bezprostřední blízkosti školy se nachází dopravní hřiště. Na ulici Palackého 50/52 se nachází Gymnázium a Střední odborná škola Nový Jičín, příspěvková organizace. 2 Zdravotní služby v sídlišti jsou zajištěny dvěma pracovišti praktického lékaře pro dospělé, dvěma pracovišti praktického lékaře pro děti, dvěma pracovišti oftalmologie. Po 1 zastoupení v má neurologické, gynekologické a ortopedické pracoviště. V zóně mají sídlo 2 lékárny. 3 zdravotnické objekty školské objekty V řešeném území jsou k dispozici relativně dobré sociální služby. V ulici Dolní Brána 57 se nachází 1. komunitní romské centrum regionální zastoupení Společenství Romů na Moravě, o.p.s. Toto nízkoprahové zařízení zabezpečuje přípravu romských dětí předškolního věku na vstup do základní školy, přípravu školních dětí na výuku a organizování volnočasových aktivit se zaměřením a specifika romského etnika. V ulici Dolní Brána má sídlo Azylový dům pro muže a dům pro matky s dětmi a rodiny v tísni, občanského sdružení ADRA. 4 Kategorie ubytovacích kapacit je zastoupena Penzionem Seba (součástí je i bar) na ulici Gregorova 13 s jedním dvoulůžkovým a dvěma jednolůžkovými pokoji Stravování je možné v Restauraci Máj (součástí je kulečníková herna) na ulici Vančurova 40, bowling bar Atlantida Club s.r.o. taktéž na ulici Vančurova, v Restauraci u Pepy na Mendelově ulici č. 15. Na ulici Dlouhá 455 najdeme restauraci Domeček. 5 Nabídka obchodů a služeb je v sídlišti zastoupena nedostatečně, část provozů se nachází na ulici Vančurova v objektu budovaném jako občanská vybavenost v době vzniku panelového sídliště, jejích úroveň i kapacita je z dnešního pohledu nedostatečná. S výstavbou nových objektů pro obchod a služby se z důvodu nedostatku vhodných volných ploch v sídlišti neuvažuje. V sídlišti chybí zařízení kulturního a společenského charakteru. 1 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Bydlení 2 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Vzdělávací zařízení 3 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Zdravotnická zařízení 4 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Zařízení sociální péče 5 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Ubytovací a stravovací kapacity
Kvalita životního prostředí V řešeném území sídliště se nachází plošně rozsáhlý systém vegetace, pocházející převážnou mírou z výsadeb po realizaci bytových domů, kterou je možné kvalifikovat jako zeleň veřejnou, dále se zde nachází soukromá zeleň na pozemcích rodinných domů. Kromě cíleně zakládané vegetace jsou dalším druhotným zdrojem zeleně v sídlišti dosadby majitelů a uživatelů bytů. Tato vegetace se vyskytuje v bezprostředním okolí bytových domů a je různé kvality a stáří. Vegetaci zde tvoří zejména stromové patro, méně pak keřové, které je u staršího typu bytové zástavby zastoupeno tvarovanými živými ploty, jinak se spíše objevuje ve formě soliterních keřů. Stromové patro je ve starších částech zástavby poměrně dobře vyvinuté a druhová skladba odpovídá stanovištním podmínkám. Výsadba je tedy kompletní a poměrně kvalitní. V částech mladších typů bytových domů je vegetace méně kompletní, druhová skladba však poměrně dobrá. Vegetace je zastoupena převážně těmito druhy: bříza (Betula pendula), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan (Fraxinus excelsior), vrba (Salix alba Tristis ), smrk (Picea sp.), borovice černá (Pinus nigra), douglaska (Pseudotsuga menziesii), jeřáby (Sorbus aucuparia, S. aria) koncentrace oxidů dusíku v Novém Jičíně postupně snižovala, přičemž nejnižších hodnot dosáhla v roce 2004. Od roku 2004 se koncentrace NOx v ovzduší města opět zvyšuje Dalším problémem ve městě je znečištění částicemi frakce PM 10. Hlukem jsou zatíženy především části sídliště, které kopírují tvar silnice, nejvíce tedy severní část vymezené zóny. Ta je zatížena hodnotami hluku převážně do 65 db. 6 Sídliště je dobře vybaveno infrastrukturou pro odpadové hospodářství. V zóně jsou k dispozici nádoby na tříděný odpad (10 na papír, 9 na sklo barevné, 8 na sklo bílé a 1 nádob na plast,), 2 stanoviště kontejnerů na biologicky rozložitelný odpad, na ulici Palackého je provozován separační dvůr. 6 Doprava Problematika dopravy se především z důvodů několikanásobného nárůstu motorizace po roce 1990 stává značným problémem sídliště, a to jak z důvodů kapacitních, tak i se zatížením sídliště negativními vlivy jako jsou exhalace, hluk apod. Dopravní dostupnost sídliště v rámci města i regionu je dobrá. Hlavní dopravní komunikace jsou ulice Palackého, část ulice Jičínská a Dlouhá. Autobusové nádraží a sousedící vlakové nádraží vlaková stanice Nový Jičín město se nacházejí přibližně 300 m od hranic zóny. Zóna je dostatečně obsluhována dvěma linkami autobusové dopravy. Akutním problémem panelového sídliště je nedostatek parkovacích míst v blízkosti obytných objektů. veřejná zeleň Celkově se dá říci, že vegetace v řešeném území je v poměrně dobré kvalitě. Objevují se zde místa, o kterých lze říci, že zde chybí některé vegetační prvky (stromy, případně keře), nebo jsou ve špatném pěstebním stavu. Na těchto lokalitách je potřebný odborný zásah, ať už kompoziční nebo pěstební. Zeleň v sídlišti území plní funkci optického předělu zejména od dopravy a komunikací, zvyšuje estetickou hodnotu okolí obytných domů, má stabilizační a protierozní účinky a v neposlední řadě tvoří optický a hygienický doprovod pěších tras, parkovacích ploch a provozních linií. Velkým nedostatek zeleně na veřejných plochách je absence prostorové a druhové koncepce při jejím zakládání, která se v současnosti projevuje na kvalitě jejího rekreačního potenciálu i náročnosti údržby. Trávníkové plochy jsou často poznamenané nedostatečnou péčí o terén při zakládání. Vyšlapané pěší trasy přes trávníky jsou známkou nevhodného vedení pěších chodníků, které buďto nebyly trasovány vhodně a dostatečně v počátku, nebo byly následnými dodatečnými aktivitami zcela změněny cíle a potřeby pohybu pěších. Dalším negativem kvality travnatých ploch je poměrně častý výskyt psích exkrementů. Vzhledem k charakteru řešeného území (bydlení doplněné službami) se v sídlišti projevuje zatížení hlukem především ze silniční dopravy. Stav životního prostředí v zóně sídliště je ovlivněn blízkou mezinárodní silnicí E 462 (I/48). Obě městské imisní měřící stanice se nacházejí přibližně 500 m od hranic zóny. Z měřených hodnot oxidů dusíku vyplývají závěry: od roku 2001 se průměrná roční Ul. Dlouhá pěší komunikace Tento nedostatek je dán jednak dramatickým nárůstem motorizace, tak i nevhodným situováním části parkovacích ploch v sídlišti. Důsledkem jsou disproporce v nabídce parkovacích míst. V současné době je pro parkování v zóně dostupných celkem 497 parkovacích míst. Nejvíce, tj. 134 parkovacích míst se nachází v ulici Dlouhá. Nedostatek parkovacích míst se bude prohlubovat s dalším očekávaným nárůstem motorizace, limit v budování nových parkovacích ploch představuje nedostatek vhodných volných ploch v zastavěných částech sídliště. Částí řešeného území (ulicí Dlouhá) je vedena značená cyklostezka č. 6175. Komunikacím pro pěší h ploch dominují předimenzované asfaltové plochy v odpovídajícím technickém stavu, široké chodníky z betonových dlaždic 30x30 a asfaltové chodníky, vše v horším stavu. Ortogonální systém komunikací pro pěší, výrazný zejména v panelové části řešeného území často neodpovídá skutečným potřebám pěších tras a skutečným směrům a cílům v řešeném území. 6 IPRM - sídliště Dlouhá popis zóny Životní prostředí
Rekreace a volný čas Podmínky pro rekreaci a sport se v řešeném území, vzhledem k chybějící občanské vybavenosti tohoto směru, omezují na dětská hřiště a zpevněné plochy sportovních hřišť, které jsou v různém technickém stavu, s různou úrovní herního a sportovního vybavení. Sportovně založení obyvatelé zóny mohou využít celkem 9 volně přístupných sportovišť, z nichž šest je asfaltových (ulice: Budovatelů, Jubilejní, Karla Čapka, Dlouhá, Dlouhá 56, Jubilejní 3), jedno škvárové hřiště na ulici Dlouhá 56, a dvě travnaté hřiště (ulice: Dlouhá 56, Jubilejní 3) Špatná dostupnost dětských hřišť, časté nedostatečné napojení na okolní chodníky a zpevněné plochy Nízká atraktivnost, chybějící nabídka dětských hřišť pro různé věkové skupiny dětí (původní hřiště byla často koncipována jen pro nejnižší věkovou skupinu dětí cca do 6 let) Dětské sportovní hřiště bez odpovídajícího vybavení (koše, branky apod.), s neodpovídající kvalitou herní plochy, bez oplocení a mobiliáře Zároveň však v sídlišti existují i pozitivní příklady nově rekonstruované hřiště při ul. Budovatelů. Na rodiče a nejmladší děti zaměřuje svoji činnost společnost Baby club Kenny s.r.o. se sídlem v ulici Jubilejní, která pro ně organizuje různé aktivity. Řešením se jeví postupná rekonstrukce ploch hřišť a sportovišť, jejich doplnění mobiliářem a vytvoření herních a sportovních příležitostí pro různé věkové skupiny dětí a mládeže. Z charakteru řešeného území a jeho pozice v sídelní struktuře města lze předpokládat, že obyvatelé sídliště využívají ke svým sportovním a rekreačním aktivitám zařízení na úrovni města a okolí. dětská hřiště a sportoviště Stávající dětská hřiště v různých částech sídliště vykazují shodné nedostatky: Zanedbané, vesměs poničené původní herní prvky, neodpovídající dnešním normovým požadavkům Špatný stav dětských pískovišť neohrazené plochy volně přístupné venčícím se psům, s často znečištěným pískem Původní mobiliář zejména lavičky jsou často poškozené, v neodpovídajícím množství, chybějící odpadkové koše Nevhodné zpevněné plochy v prostorách dětských hřišť, především v bezprostředním okolí herních prvků, nevyhovující stav těchto ploch (asfaltové plochy často popraskané, nerovné, mlatové plochy zarostlé a neudržované)