Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky Zpracovatelé: Ing. Lenka Janáková Mgr. Lucie Plachá 27. října 2011
OBSAH 1. DEFINICE A PODSTATA PŮSOBENÍ, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CSR 3 2. OBLAST POUŽITÍ CSR 5 3. _ STRUČNÝ POPIS POSTUPŮ PŘI POUŽITÍ CSR + SOUVISLOSTI CSR (EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ/ETICKÁ A EKOLOGICKÁ HLEDISKA) 6 4. NÁVAZNOST NA JINÉ DOBROVOLNÉ AKTIVITY 8 5. APLIKACE CSR A MOŽNÉ FORMY PŘÍSTUPŮ ORGANIZACÍ PŘI JEJICH VYUŽÍVÁNÍ _ 9 6. VÝHODY A NEVÝHODY KONCEPTU CSR 11 7. HODNOCENÍ A POSUZOVÁNÍ APLIKACE CSR 13 8. SOUHRNNÁ DOPORUČENÍ PRO UPLATNĚNÍ CSR V OBLASTI STAVEBNICTVÍ 14 8.1 ZLEPŠENÍ SEBEHODNOCENÍ SAMA SEBE 15 8.2 NELEGÁLNÍ PRÁCE 17 8.3 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 19 8.4 PARITNÍ FONDY 21 8.5 BOZP 22 8.6 BANKOVNÍ ZÁRUKY A PRODUKTY PRO OSVČ A MSP 24 8.7 ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ A NEDOSTATEK ŘEMESLNÍKŮ 25 8.8 KLAMAVÁ PRAKTIKA 27 8.9 NÍZKÁ MEDIALIZACE CSR A ANGAŽOVANOST VLÁDY 28 9. ZÁVĚR 30 9.1 SWOT ANALÝZA ZAVÁDĚNÍ CSR VE STAVEBNICTVÍ: 31 9.2 SOUHRNNÉ DOPORUČUJÍCÍ ZÁVĚRY Z KAPITOLY 8. 32 2
1. DEFINICE A PODSTATA PŮSOBENÍ, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CSR Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility dále jen CSR) je koncept, kterým organizace nebo firma přijímá svůj vliv a odpovědnost za stav společnosti a prostředí. Je založena na filosofii, že žádná organizace nepůsobí izolovaně. Její fungování ovlivňuje a je ovlivňováno úzkým i širším okolím. Znamená dobrovolné přijetí závazků firmy i nad rámec zákonných norem. CSR organizaci přináší konkurenční výhodu, rozvoj a zlepšení vztahů s okolím, rozvoj vnitřní kultury, zvýšení motivace pracovníků. CSR lze vyhodnotit jako komplexní přístup organizací, zahrnující celou řadu nástrojů, jejichž vzájemné působení vede k udržitelnému rozvoji. Uplatnění přístupu CSR vychází z rostoucího uvědomění, že odpovědné firemní chování vede mimo jiné k úspěchu v podnikání. Z řady definic CSR zde uvádíme alespoň ty nejznámější: CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders (Evropská unie, Zelená kniha 2001 Propagovat evropský ráme pro společenskou odpovědnost podniků. Tato Zelená kniha přinesla první rozšířenější a veřejnou debatu k tomuto konceptu.) CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání. (Nevládní organizace Business for Social Responsibility) Uvedené definice jsou záměrně málo konkrétní tak, aby dávaly prostor k co nejširšímu uplatnění. To můžeme vnímat jako jeden z hlavních cílů organizací, jež definice vytvářeli. Definice též jasné říkají, že společnost, která chce být společensky odpovědná, musí dodržovat něco navíc než jen právní předpisy. CSR zahrnuje principy chování, které je založeno na standardech, směrnicích nebo pravidlech chování, které jsou považované za morální a správné v kontextu určité konkrétní situace. Toto chování by mělo zapadat do rámce cíle přispívat k udržitelnému rozvoji a blahu společnosti. Přestože neexistuje žádný vyčerpávající seznam principů společenské odpovědnosti, existuje široká shoda na tom, že by měly být aplikováno alespoň sedm principů, které 3
jsou stanoveny níže. Organizace by navíc měla zvážit specifické principy pro každý klíčový subjekt. Odpovědnost - organizace by měla být odpovědná za své dopady do společnosti a životního prostředí. Odpovědnost znamená, že se organizace zodpovídá těm, kteří jsou ovlivněni jejími rozhodnutími a aktivitami, stejně jako se obecně zodpovídá společnosti za celkový dopad svých rozhodnutí a aktivit. Úroveň odpovědnosti by měla vždy korespondovat s velikostí nebo rozsahem pravomocí. Transparentnost - organizace by měla být transparentní v rozhodnutích a aktivitách, které mají dopad na ostatní. Organizace by měla jasným, vyváženým, pravdivým, rozumným a dostatečným způsobem zveřejnit politiky, rozhodnutí a aktivity, za které má odpovědnost a to včetně existujících a potenciálních dopadů na společnost a životní prostředí. Etické chování - chování organizace by mělo být založeno na principech nebo pravidlech ohledně integrity, čestnosti, spravedlivosti a dozoru. Organizace by měla přijmout a aplikovat standardy etického chování, které jsou vhodné vzhledem k jejímu účelu a aktivitám. Zainteresovaná strana - organizace by měla respektovat a brát v úvahu zájmy zainteresovaných stran. Organizace by si měla být vědoma jednotlivců nebo skupin, které mají zájem na jejích aktivitách nebo rozhodnutích. Pravidlo zákonnosti - organizace by měla respektovat pravidla legislativy. Mezinárodní standardy - organizace by měla respektovat relevantní mezinárodní standardy tam, kde jsou tyto standardy příznivější z hlediska udržitelného rozvoje a blaha společnosti. Lidská práva - organizace měla uznávat důležitost i univerzálnost lidských práv. 4
2. OBLAST POUŽITÍ CSR Uplatnění přístupu CSR může v důsledku vést ke zvýšení konkurenceschopnosti drobných, malých a středních firem v odvětví stavebnictví nejen v období dopadů hospodářské krize prostřednictvím CSR. Dlouhodobé účinné partnerství podnikatelské sféry s orgány veřejné správy a relevantními zájmovými skupinami znamená, že budou uplatňovány principy, které zahrnují aspekty, jako jsou v prvé řadě: vytváření vhodných podmínek pro efektivní řízení a kontrolu firmy při respektování stávajícího právního rámce a pravidel fair-trade; efektivní uspokojování potřeb a požadavků spotřebitelů; identifikace a integrace sociálních a environmentálních aspektů do každodenního rozhodování; investice do profesionálního růstu zaměstnanců; vytváření vhodných pracovních podmínek z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Společensky odpovědné firmy se chovají tak, aby zohlednily potřeby svého vnitřního i vnějšího prostředí, aby přispívaly k trvale udržitelnému rozvoji, byly transparentní a obecně napomáhaly celkovému zlepšování stavu společnosti v rámci i nad rámec svého komerčního působení. Konkrétně se CSR projevuje integrací pozitivních postojů, praktik či programů do podnikatelské strategie firmy na úrovni jejího nejvyššího vedení. Vyžaduje posun pohledu na vlastní společenskou roli z úrovně "profit only" (pouze zisk) k širšímu pohledu v kontextu dnes často zmiňovaných tří P - "people, planet, profit" (lidé, planeta, profit). Znamená fungování s ohledem na tzv. triplebottom-line, kdy se firma soustřeďuje nejen na ekonomický růst, ale i na etické, environmentální a sociální aspekty své činnosti. Neboť firma nefunguje izolovaně od okolního světa, ale je jeho přímou součástí. Navíc, hodnocení činnosti firmy jejím okolím a stav tohoto prostředí přímo ovlivňuje komerční úspěšnost firmy. 5