NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA

Podobné dokumenty
NRTM Nová rakouská tunelovací metoda

PROVÁDĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB - II. část

Metody ražby v tvrdé hornině

14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY

Sada 3 Inženýrské stavby

TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU

Obr. 26 Schematické znázornění přípravy stříkaného betonu a) suchý SB; b) mokrý SB

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

Výsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A

Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu

Tunel Poľana. Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún

Prvky vystrojování. Ocelová výstroj Svorníková výstroj Stříkaný beton

Geotechnický průzkum

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

PROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST. Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o.

Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ

Výstavba metra v Helsinkách ve Finsku. Ing. Václav Pavlovský, Ing. Aleš Gothard Metrostav a.s., divize 5

Obecný průjezdný profil

Tunelový komplex Blanka aktuální stav

MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNÉ CHOVÁNÍ TUNELŮ REALIZOVANÝCH PODLE PROJEKTŮ IKP Consulting Engineers, s.r.o.

2 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ A STANOVENÍ VELIKOSTÍ VNI- TŘNÍCH SIL OD TEPLOTNÍHO ZATÍŽENÍ

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. 6 dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ )

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

POUŽITÍ STŘÍKANÉHO BETONU PRO DEFINITIVNÍ OSTĚNÍ TUNELŮ

Primární a sekundární napjatost

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera

Definitivníkonstrukce ražených úsekůna stavbětunelového komplexu Blanka

Průzkum rizika havárií podzemních staveb

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNOST. Alexandr Butovič Tomáš Louženský SATRA, spol. s r. o.

Královopolské tunely Brno

TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA

POUŽITÍ SMĚSNÝCH CEMENTŮ DO STŘÍKANÝCH BETONŮ UŽ I V ČR

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu

Numerické modelování tunelu metodou NRTM

VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU

VÝSTAVBA METRA IV.C1 (HOLEŠOVICE - LÁDVÍ), TRAŤOVÝ ÚSEK TROJA - KOBYLISY

Realizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín

Rekonstrukce tunelu Alter Kaiser-Wilhelm. Ing. Jiří Tesař, obchodní ředitel,

OCHRANA POVRCHOVÉ ZÁSTAVBY PŘED VLIVY TUNELOVÁNÍ Tunelářské odpoledne č.1/2010

RAŽBA DVOUKOLEJNÉHO TUNELU METRA POD ZÁSTAVBOU V ULICI STOUPAJÍCÍ NA TRASE IV.C2 V PRAZE

Zatížení ostění podzemních staveb

Dílce ostění se ukládají erektorem, prostor mezi dílcem a horninou se vyplňuje injektáží, případně se dělá zakládka

Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta

Jiří Krajíček Subterra a.s. specialista podzemních staveb Divize1

HISTORIE A SOUČASNOST ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Libor Mařík IKP Consulting Engineers, s. r. o.

MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ TUNELŮ DOBROVSKÉHO V BRNĚ

Rozdělení podzemních staveb

Havárie tunelu Jablunkov z pohledu vlivu změn vlastností horninového prostředí

Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka

DEFINITIVNÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB Z HLEDISKA BETONÁŘE

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRAŽSKÉHO PORTÁLU TUNELU PRACKOVICE NA DÁLNICI D8 PŘES ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

GT DOZOR A MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR PRAHA ČESKÉ BUDĚJOVICE - LINZ

Zkušenosti s aplikací stříkané hydroizolace ve stanici Veleslavín

Stříkané betony maxit

Obsah přednášky :00 1

GEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

PODZEMNÍ STAVBY BF06. Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka

ZAJIŠTĚNÍ PILÍŘŮ A RAŽBA ROZPLETŮ NA TUNELECH MRÁZOVKA

HAVÁRIE PŘI RAŽBĚ KOLEKTORU VODIČKOVA V PRAZE

Ing. Martin Čermák, INSET s.r.o. Tunelářské odpoledne 3/2012 Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka

Mechanika hornin. Přednáška 4. Geotechnický průzkum

Ing. Jan Panuška, Subterra a.s.

PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

SOD 05 Stanice Veleslavín

Přehled klasických metod výstavby tunelů

Průzkumné štoly. a Havárie tunelů

SOKP stavby 513 a 514. Průběh přípravy a provádění

Matematické modelování v geotechnice - Plaxis 2D (ražený silniční/železniční tunel)

Protlačování. Hydraulické protlačování

Prodloužení trasy metra Helsinky Espoo část LU24 Espoonlahti, Finsko. Aleš Gothard, MTS D5

Královopolský tunel II Silnice I/42 Brno, Velký městský okruh. Ing. Václav Dohnálek, Ing. Stanislav Kotouček

Zatížení obezdívek podzemních staveb. Vysoké nadloží * Protodjakonov * Terzaghi * Kommerel Nízké nadloží * Suquet * Bierbaumer

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

3 Základní požadavky na konstrukci objektů a zdůvodnění

Uplatnění prostého betonu

Sekundární ostění tunelu Slivenec, stavba 514

Výpočet prefabrikované zdi Vstupní data

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

Obr. 42 Výstavba linie 4 metra v Budapešti a) sklad tubingů u stavební jámy; b) ostění traťového tunelu

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Stavební část

Tunelový řetězec Granitztal

HISTORICKÝ VÝVOJ. J. Pruška MH 4. přednáška 2

ELSA Consulting STATIKA A DYNAMIKA. Nová éra inženýringu.

Stavební technologie

Namáhání ostění kolektoru

Prostý beton Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra geotechniky TUNEL PRACKOVICE

Transkript:

NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA Observační metoda s cyklickým ražením Umožňuje řešení složitých profilů a geologických podmínek ve formě Design as yougo

Novější definice NRTM NRTM je založená na tom, že výrub sa stabilizuje hospodárnym a bezpečným spůsobem, a to hlavněvelkýmvyužitím nosných schopností horninového masívu a pomocí stříkaného betonu a dalších prvků vystrojení za současnéhozavedení geotechnickéhomonitoringu. Ten má rozhodujícíúlohu prooptimalizacijednotlivých vystrojovacích prvků.

Cíl NRTM Při ražbě podzemních děl se mění primární napjatost (rovnovážný stav) v horninovém masivu přes několik mezistavů, ve kterých dochází k přeskupování napjatosti na sekundární napjatost (nový rovnovážný stav) Cílem NRTM je řídit postup přerozdělování napětí a zabezpečit jeho technicky bezpečný průběh a hospodárnost. Hlavním nástrojem pro dosažení tohto cíle je správná volba maximálních přípustných deformací podzemního díla.

Cíl NRTM Deformace je na jedné straně potřebné udržovat na co nejmenší, aby nedošlo k nadměrnému rozvolnění masivu v okolí podzemního díla Na straně druhé musí být deformace tak velké, aby se využila nosnost horninového masivu a došlo k vytvoření nosného prstence (horninové klenby) a možnosti optimalizovat složení primární obezdívky.

Fenner- Pacherovakřivka Cíl NRTM Průběh radiálního napětí na lící výrubu se nazývá charakteristická křivka horniny a průběh nárůstu pevnosti výstroje křivkou odporu výztuže. Metod výpočtu charakteristické křivky horniny a křivky odporu výztuže existuje poměrně mnoho. Liší se hlavně vstupními předpoklady, jež mají hlavní vliv na přesnost vystižení chování skutečné horniny a výstroje.

Pro Novou rakouskou metodu typické a nezbytné měření deformací líce pomocné výstroje se skládá z řady speciálních měření (měření kotev, konvergenční měření, extenzometry, tlakové buňky). Měření deformací, yhodnocené v závislosti na čase,umožňuje sledovat vliv stavebního postupu na velikost a charakter deformací.

Nová rakouská metoda je velmi adaptabilní. To znamená, že podle potřeby se čelba různě člení, volí se různé kombinace svorníkové a obloukové ocelové výstroje se stříkaným betonem apod. tak, aby se metoda nechala upravovat pro různé podmínky, které se v předpokládané trase tunelu vyskytnou.

Základní principy NRTM Základným nosným prvkem podzemního díla je okolní horninový masív. Dočasné a definitívní ostění mají pouze omezenou funkci apomáhajú vzniku nosného prstence (horninové klenby) v horninovém masivu.

Základní principy NRTM základní zajištění výrubu je primární výstrojí měřením deformací ověřujeme při další ražbě únosnost primárního ostění nepříznivý vývoj deformací signalizuje nutnost zesílení výstroje, např. ocelovou výstrojí, kotvami, další vrstvou stříkaného betonu apod. dvojvrstvé ostění zůstává základním znakem (primární a sekundární)

Základní principy NRTM Stálé sledování navrženého konstrukčního řešení Při nežádoucích projevech chování konstrukce (nutnost kriterií) se využije předem připravené doplňující řešení Doplňující řešení jsou připraven na předem vytypované možné nedostatky původního návrhu

Historický vývoj NRTM Ritter Franz von Rziha (1878) Zatížení ostění je tvořeno tíhou horniny uvolněné nad stropem v průběhu času prof. L. von Rabcewitz (1948) Patent způsob vystrojování výrubu vyznačující se tím, že se stěny podepřou nejprve slabým poddajným vystrojením proti horninovému tlaku. Po doznění horninového tlaku se osadí definitivní výstroj nanesením pevného ostění na vnitřní plochu předtím osazené výstroje

Ing. A Brunner (1953) Patent..postup ražení a zabezpečení tunelů, štol apod., při němž se na stěny výrubu hned po vylomení nastříká pomocná klenba z rychle tvrdnoucího stříkaného betonu.. prof. L. Muller (1957) 22 zásad NRTM Ing. H. Laufer (1960) Klasifikace hornin podle doby stability nevystrojeného výrubu, která vychází z měření na řadě alpských tunelů prof. L. von Rabcewicz (1962) definoval NRTM na XII Geomechanickém kolokviu v Salzburku

Umístění průzkumné štoly

Členění čelby Různé varianty členění čelby souvisí jednak se stabilitou horniny ve stropě a v čelbě výrubu, jednak se způsobem ražení, protože preferovaný způsob ražby pomocí výložníkové frézy vyžaduje splnění určitých prostorových parametrů. Základní dělení členění čelby: horizontální vertikální

Členění čelby

Členění čelby -příklady

Členění čelby -příklady

Členění čelby -příklady

Členění čelby -příklady

Horizontální

Vertikální

Vertikální

Kotveníčelby

Technologické třídy NRTM -horniny 1 velmi dobré podmínky ražení stabilita > 2 týdny 2 dobré podmínky ražení stabilita 2 dny až 2 týdny 3 Zhoršené podmínky ražení stabilita 2 hod až 2 dny 4 nepříznivé podmínky ražení stabilita < 2 hod 5a, 5b velmi nepříznivé nestabilní hornina 25

Technologické třídy NRTM -zeminy 5 Nevhodné zeminy F kašovitá konzistence S a G pod HPV 5b zeminy s konzistencí měkkou 5a zeminy s konzistencí tuhou 4 zeminy s konzistencí pevnou, pevnost ve smyku vyčerpána 3 zeminy konsistence tvrdé 26

VýhodyNRTM nižší pořizovací náklady na strojní vybavení libovolný tvar výrubu(ražba stanic, velkých profilů) možnostpružněreagovatnaměnícíse geologické podmínky během výstavby

NevýhodyNRTM v konstantních geologických podmínkách mnohem pomalejší než tunelovací stroje větší deformace na povrchu(problém především v městském prostředí), snižování deformací je velice nákladné menší bezpečnost a horší hygienické podmínky pro zaměstnance

Pisárecký tunelv Brně 1997 Nová Rakouská tun. metoda délka 513 m

Tunel Mrázovka Městský okruh Praha Zprovozněn 2004 Nová rakouská tun. metoda Délka 390 m

Tunel Valík Dálnice D5 zprovozněn v roce 2006 Nová rakouská tun. metoda Délka 390 m

Dálniční tunel Libouchec Jižní portál Severní portál D8 (Krušné Hory) NRTM, délka 520 m otevřen v r. 2006

Dálniční tunel Panenská D8 Krušné Hory - NRTM, dl. 2168 m Nejdelší tunel v ČR otevřen v r. 2006

Tunel Vepřek 2002 NRTM (poprvé v síti ČD) dl. 390 m

Tunely na I. koridoru z r. 2004 Tatenický -143 m Krasíkovský -1101 m Nová rakouská tunelovací metoda

Krasíkovský tunel Terciér: Pískovce, prachovce, Slínovce, vápence

Jednolodní stanice metra v Praze Nová stanice: Kobylisy na trase metra IV.C1 (2004) Postavena Novou rakouskou tunelovací metodou A = 228 m 2 Stará stanice : Někdejší prominentní kryt; postavena jádrovou soustavou v letech 1953 až 1956 A ~ 250 m 2

Dálniční tunel Klimkovice D47 Ostrava délka 1088 m

Pražské metro -úsekiv.c2 Prodloužení linie C - část raženého úseku Prosek Letňany, průchod ražby pod zástavbou s nízkým nadložím