Sociální učení, kooperace a konflikty ve škole
Sociální učení sociální posilování/zpevňování nápodoba - fáze: 1) zaměření pozornosti na model chování 2) uložení pozorovaných vzorců do paměti 3) jejich vyzkoušení v praxi identifikace
Skupinové vlivy očekávání umožňuje přizpůsobení se sociálního prostředí sebenaplňující se proroctví sociální facilitace a inhibice sociální zahálka konformita podrobení se normám chování
Kooperace společná a plánovitá účast několika jedinců v jedné společné činnosti (ve spolu souvisejících činnostech) společný cíl kooperativní jedinec: aktivně angažovaný, otevřený k druhým, má k nim důvěru, ochoten poskytnout podporu a pomoc, citlivý, tolerantní, kladné emoc. reakce, optimista
Kooperace ve škole Pozitivní vzájemná závislost účastníků úkolové situace Staví na různosti a využívání různorodosti žákovských charakteristik ke zvýšení účinnosti vyučování funkce učitele vedoucí skupiny, zprostředkovatel nových poznatků, vedení a kontrola (společně se žáky?)
Základní principy kooperativního vyučování 1.Pozitivní vzájemná závislost 2.Interakce tváří v tvář 3.Individuální odpovědnost, individuální skládání účtů 4.Interpersonální dovednosti a dovednosti pro práci v malé skupině 5.Reflexe skupinové činnosti
Jak pozitivní vzájemnou závislost žáků v úkolových situacích nastolit? Prostřednictvím cíle odměny zdroje pracovních rolí sekvencí simulace alterace (rozdělení rolí) prostoru identity
Prostřednictvím cíle Abyste uspěli v tomto úkolu, každý ve skupině musí přispět nejméně pěti nápady, jak Vaším týmovým cílem je, aby každý ve skupině rozuměl učivu o Každá skupina vytvoří jediný diagram s tím, že všichni se na něm budou nějakým způsobem podílet.
Prostřednictvím odměny Pokud všichni členové skupiny dokončí úkol, budete mít volný čas. Každý ze skupiny získá v testu body navíc, pokud všichni ve skupině budou umět vysvětlit minimálně devět pojmů z deseti zadaných v testu. Jestliže všichni členové skupiny pochopili, jak řešit tento typ rovnic, budou schopni řešení vysvětlit, potom každý ze skupiny může v domácím úkolu vynechat pět libovolných příkladů.
Prostřednictvím pracovních rolí Jeden z vaší skupiny má na starosti číst text, druhý je moderátorem skupiny, třetí kontroluje správnost odpovědí. Budeš pracovat ve skupině s dalšími dětmi. Nejprve rychle projděte typy prací, které jsou nutné k dokončení úkolu. Ujisti se, že každý ze skupiny má přidělen nějaký typ práce. Rozhodněte se, kdo z vás bude vystřihovat a kdo lepit.
Prostřednictvím identity
Jak velké skupiny a jaké zvolit jejich složení? Doporučovány čtyřčlenné, jinak dle cíle a podstaty úkolu a podmínek. Skupiny heterogenní spolu děti rychleji i pomaleji se učící, s různým učebním stylem, motivovanější i méně motivovaní, chlapci a dívky,
Jakými způsoby může žák skládat účet ze společného učení? Učitel monitoruje učení ve skupinách a dotazuje se jich na zdůvodnění toho, co tvrdí Jak jsi došel k tomuto názoru? Vysvětli mi, jak tato rostlina přijímá živiny. Každý se jednotlivě podepisuje na potvrzení toho, že s daným výsledkem souhlasí a může přidat vlastní poznámky.
Po skončení skupinové práce vyvolá učitel náhodně ze skupiny jednotlivce, aby prokázal, co se naučil nebo píší test (prověrku) nebo odevzdávají jiný produkt své práce. Skupina sama hodnotí práci svých členů. Zvládli všichni stanovený úkol? Pracovali podle zadaných kritérií včetně chování ve skupině?
Jak to udělat, aby všichni žáci ve skupině pracovali? Menší skupinky Pečlivé zvážení složení skupin Zdůraznění cíle Cílem je, abyste pracovali všichni. Pokud se někdo bude vyhýbat spolupráci, vyzvěte jej k tomu, aby se zapojil
Role učitele Skupinová reflexe Hodnotí sám míru angažovanosti žáků Sám intervenuje Přidělení specifické role V případě potřeby samostatná práce ve skupině
Kooperativní vyučování Podporuje vyšší výkon a větší produktivitu (paměť, myšlenkové a metakognitivní strategie, kreativita, učební transfer) vnitřní motivaci, vyšší očekávání úspěchu a větší snaha uspět (výraznější pobídky k výkonu, zvídavost, stálejší zájem o výkon, vyšší angažovanost a vytrvalost) kvalitní interpersonální vztahy (častější, přesnější a otevřenější komunikace, jasnější porozumění perspektivy druhého, vyšší sebedůvěra)
Brzdy v zavádění KV Zkušenost učitele s tradičními formami vyučování Důraz na interakci učitel žák, nedůvěra k využití způsobů založených na interakci žák žák Formální teoretická příprava Management školy a kolegové nejsou podporou
IASCE www.iasce.net
Konflikt přirozený fenomén, důsledek odlišné významové interpretace situace sch. zvládat konflikty pozitivně ovlivňuje skupinové vztahy, osobnostní růst Ž i profesní růst U interpersonální, intrapersonální
Konflikt a já 1) Co pro vás znamená, s čím si spojujete slovo konflikt? 2) Co prožíváte v konfliktu, v situaci nedorozumění? 3) Jaké informace o konfliktu jste získali od rodičů, učitelů, kultury, náboženství? 4) Jak se řešily konflikty ve vaší rodině? 5) Co děláte, jak se obvykle chováte v konfliktní situaci?
Znaky konfliktní situace prvky obsahové a emocionální existence protichůdných cílů čím těsnější a dlouhodobější vztahy, tím intenzivnější konflikt vyskytují se (i) v dobrých skupinách má tendenci udržovat směr konflikt řešený represí vyústí do změněných forem konfliktu nebo se obnoví, když síla přestává působit
Efektivní zvládání konfliktů soc. percepce, sebereflexe, komunikace, dobré řešení: - zisky všem účastníkům - realistické, uskutečnitelné - přijatelné pro obě strany (ačkoli není ideální) - předchází opakovanému objevení se konfliktu!!!nevyjednává z pozic moci?? zdvořilost
postupné řešení konfliktů: - oddělit osoby od problémů - zaměřit se na zájmy a ne na pozice - vytvořit alternativy postupu a řešení - zásady dobrého řešení
Použité a doporučené zdroje Vališová A. a kol. (2004). Historie a perspektivy didaktického myšlení. Praha: Karolinum. Kasíková, H. (ed.)(2007). Učíme (se) kooperaci kooperací. Náměty výukové materiály. Kladno: AISIS,o.s. Kasíková, H. (1997). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál. Gillernová, I.,Krejčová, L. (2012). Sociální dovednosti ve škole. Praha: Grada. Komárková, R., Výrost, J., Slaměník, I. (2005) Aplikovana sociální psychologie III. Praha: Grada http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/17893/efekt- PRIHLIZEJICIHO.html/