Chov ovcí v ekologickém zemědělství Lukáš Gazárek, Agropodnikání
Ekologický chov zvířat Zemědělsky méně intenzivně využívané oblasti Jeden z cílů EU Zvýšený zájem o ekologické produkty Ekologické potraviny = trend
Přínosy ekologických produktů Je li konečný spotřebitel ochoten zaplatit vyšší cenu za ekologický produkt, napomáhá tím vytvořit: 1) Lepší životní podmínky pro HZ 2) Lepší zdravotní stav 3) Produkci kvalitnějších potravin 4) Snížit zátěž na životní prostředí 5) Více pracovních míst na venkově
Původ ovce 1) Muflon evropský (jižní Evropa) 2) Muflon asijský (západní Asie) 3) Ovce kruhorohá (horské oblasti Íránu Alborz) 4) Ovce stepní (stepi východně od Kaspického moře) 5) Argali (středoasijská ovce) pohoří Pamír, Altaj
Domestikace ovce Na počátku domestikace ovcí stál zřejmě odchyt divokých ovcí do ohrad nebo zahrazených údolí. Zde byla zvířata lovci držena jako živá zásoba masa. Bylo výhodnější z uvězněného stáda postupně odebírat jednotlivá zvířata, než je všechna pobít najednou. Tato informace pochází asi z 13. tis. př. n. l.. Nejstarší nálezy domácích ovcí pochází z období mezolitu v 9. tis. př. n. l., z dnešní Sýrie a Íránu. Ovce chované v tomto období ještě neměly vlnu a kamerunskou ovci Ve 3. tis. př. n. l. již chovali staří Sumerové i Egypťané ovce, připomínající dnešní plemena. V Mezopotámii, Persii a Palestině byla ovce oblíbeným obětním zvířetem. V českých zemích byl chov ovcí rozšířen už v době bronzové, později jej rozšířili Keltové a Slované. Ve středověku byly ovce pokládány za nejužitečnější domácí zvířata. Chov ovcí se zvlášť rozšířil v 16. stol., kdy jej podporovala šlechta. Koncem 16. stol. napsal Aleš Knobloch z Pirnsdorfu první českou příručku chovu ovcí. Od konce 15. stol. se na Moravě rozšířil salašnický chov ovcí v souvislosti s valašskou kolonizací Beskyd.
Chov ovcí se v Českých zemích nejvíce rozvíjel v 16.-18. století, kdy bylo ovčáctví uznávaným řemeslem a počet ovcích, chovaných v Čechám a na Moravě dosahoval do 6-8 milionů kusů. V 19. a 20. století došlo k úpadku chovu ovcí, protože evropské chovy nedokázaly obstát před konkurencí levnější vlny, dovážené z Austrálie. Po vzniku samostatného Československa se chov ovcí soustředil hlavně na Slovensku, což platilo i po roce 1945, kdy byl chov ovcí, zvláště merinových, zaváděn na státních statcích i v Česku. Od 90. let u nás chovají ovce většinou jen drobní chovatelé, především pro maso a mléko, jako zájmovou činnost nebo i z důvodů údržby krajiny vypásáním. Chov pro vlnu má vzhledem k nepatrným výkupním cenám jen okrajový význam.
Vlastnosti ovcí Ovce je pravděpodobně jedním z nejstarších domácích zvířat. Obdobně jako u divokých předků jsou i u volně žijících skupin ovcí životní projevy podmíněny vnitřními a vnějšími stimuly, souvisejícími s životním prostorem. Ovce přizpůsobují své životní projevy způsobu chovu a zacházení ze strany chovatelů. Stádově chované ovce vyjadřují své životní projevy především v souladu s celkovými životními projevy stáda. Mnohdy zapomínají na vlastní individuální projevy, nebezpečí a obranu.
Sociální chování V menších chovech s nízkou koncentrací ovcí je vysoká celková individuální péče, včetně sledování etologických vlastností. Ovce jsou typickým stádovým zvířetem. Za normálních okolností tvoří stádo všechny kategorie ovcí, tzn. bahnice, berani a jehňata. Když se ovce izoluje od skupiny, snižuje příjem krmiv, má horší parametry růstu a užitkovosti. Pokud mají možnost, tvoří deseti až třicetičlenné skupiny. Na pastvě nevzniká vůdcovství některé ovce jako záměrná snaha vést ostatní zvířata, ale jako následek nezávislosti některých jedinců. Tito tzv. nezávislí jedinci odcházejí při pastvě od stáda a ostatní je automaticky následují.
Význam chovu ovcí 1) Maso 2) Mléko 3) Vlna 4) Hnůj 5) Ostatní produkty střeva
Nepřímý význam chovu ovcí Údržba krajiny Zachování kulturního rázu krajiny Agroturistika
Chov ovcí v ČR v číslech V ČR je momentálně chováno 232 tis. Ovcí. Struktura plemen: 1) Kombinovaná: 50 % 2) Masná: 40 % - spotřeba 0,4 kg / osobu / rok 3) Mléčná: 10 %
Chov ovcí v EU Chováno okolo 2 mil. kusů ovcí. 35 % Velká Británie 21 % Itálie 11 % Německo Ekologický chov v EU největší podíl: 1) Dánsko 14 % 2) Německo 11 % 3) Švédsko 10 %
Ustájení ovcí Dobrá snášenlivost k nízkým teplotám. Náchylnost k průvanu a vlhkosti. Ochrana před negativními klimatickými jevy, prostor zajišťující možnost odpočinku a bahnění. Minimální plocha: Vnitřní: 1,5 m 2 /ks (platí pro EZ) Vnější: 2, 5 m 2 /ks (EZ)
Ustájení ovcí V úvahu přichází pouze volné stlané ustájení, které odpovídá přirozeným potřebám zvířat a zásadám welfare. Volné, stlané ustájení v kotcích, ze kterých je přístup do výběhů a na pastviny. Vhodné je mít rozebíratelné kotce, které se velikostně připraví dle kategorie a počtu zvířat. Volné skupinové ustájení v kotcích vyhovuje všem kategoriím ovcí. Velikost skupin se řídí fází produkčního cyklu (zapouštění, bahnění, laktace), použitými technologiemi dojení a prostorovými požadavky jednotlivých kategorií zvířat
Krmení ovcí Požadavky na pastvu Náročná plemena ovcí: charollais, texel, hampshire, leicester Nenáročná plemena ovcí: vřesová ovce, šumavská ovce, valašská ovce, bergschaf Bezpečnost elektrických ohradníků nesmí docházet ke zraňování zvířat. Oplocení bez ostnatého drátu. Zajištění kvalitní vody ad libidum. Přísun ML a aditiv na doplnění KD. Max. 3 4 dny na 1 místě zoohygiena, prevence chorob Vybavení pastvin: přístřešky, krmiště, manipulační chodba
Krmení zvířat má být přizpůsobeno fyziologickým potřebám zvířat v jejich aktuálním vývojovém a produkčním stadiu. Výživa se orientuje spíše na dosažení vysoké kvality produkce, než na maximalizaci produkční schopnosti zvířat. Zvířata se musí krmit výhradně ekologickými krmivy anebo krmivy z přechodného období. Objemná statková píce by měla v největší možné míře pocházet z vlastního podniku. Nejméně 60 % (viz nařízení 889/2008, čl. 19) všech krmiv pro býložravce by mělo pocházet z vlastního ekologického podniku. Pokud to není v možnostech podniku zajistit, doporučuje se vyprodukovat krmiva ve spolupráci s jinými ekologickými zemědělci z téhož regionu. Kromě statkových krmiv z ekologické produkce nebo přechodného období k ekologickému zemědělství, není povoleno zkrmovat býložravcům konvenční krmiva zemědělského původu. Zvířatům by měl být, co nejčastěji umožněn pobyt na pastvě. Objemná píce (čerstvá, sušená nebo silážovaná) musí u těchto zvířecích druhů tvořit minimálně 60% denní krmné dávky (přepočteno na hmotnost sušiny). V případě zvířat chovaných k produkci mléka, ve fázi začátku laktace, může tento podíl nanejvýš na tři měsíce klesnout na 50 %.
Jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného a živočišného původu, minerálního původu, produkty a vedlejší produkty rybolovu se mohou ve výživě zvířat používat jen za předpokladu, že jsou uvedeny v příloze č. 5 NK (ES) č. 889/2008 a jsou splněna omezení uvedená v této příloze. Ve výživě zvířat se také mohou používat doplňkové látky a činidla, které jsou uvedeny v příloze č. 6 NK (ES) č. 889/2008 a při splnění omezení uvedených v této příloze. Antibiotika, kokcidiostatika a jiná léčiva, látky pro podporu růstu a jiné látky k zvyšování užitkovosti, se ve výživě zvířat nesmí používat.
Pastva 1) Karpatský možné v Beskydech, popř. na Slovensku (pastevec) 2) Oplůtkový 3) Kontinuální (jedna pastva na celý rok) 4) Kombinovaná (oplůtky + jiné plochy např. údržba sadů) 5) Pásová (náročně, příprava pásu pastvy ke spasení) Během pastevního období, jehož délka je závislá na klimatických podmínkách se dostává ovcím dobré kondici i přísunu kvalitního krmiva. Na začátku pastvy je důležitý vyšší obsah Mg, při dojení také Ca. Ovce vyhledávají spíše nižší porost. Ovce velmi dobře přijímají v píci kostřavu červenou (Festuca rubra L.), která vytváří menší objem píce horší kvality. Vliv pastvy ovcí na složení TP závisí na způsobu pastvy, je li použit volný, nebo oplůtkový systém. Nepravidelná pastva ovcí vyústí do velmi intenzivního selektivního vlivu. Doba pastvy činí 6 9 hodin / den.
Zubní vzorec ovcí Mléčný chrup Trvalý chrup Řezáky Špičáky Třeňáky Řezáky Špičáky Třeňáky Stoličky 0 0 3 0 0 3 3 3 1 3 3 1 3 3
Krmení ovcí v zimním období Trvá 200 215 dní v roce. Přes zimní období je nutné zajistit, aby byla chovaná zvířata v dobré kondici a v dobrém zdravotním stavu a poskytovala odpovídající užitkovost. Hlavní složku krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva. Základní složkou krmiva by tedy mělo být kvalitní seno, jež by mohlo být doplněno například kvalitními krmnými okopaninami, a ad libidním přísunem krmné slámy. Samozřejmostí je trvalý přístup ke kvalitní vodě a minerálnímu lizu. Produkce vlny vyžaduje zvýšený příjem ML, zejména síry.
Reprodukce ovcí Příprava bahnic na zapouštění: a) selekce základního stáda bahnic b) posouzení bahnic výživný stav, mléčná žlázu, zuby c) vyřazení ovcí se 3 negativními záznamy (nezabřeznutí) d) přirozená synchronizace říje Před připouštěním beranů: a) úprava paznehtů a odčervení b) zkrmování kvalitní pastvy c) dodání preparátů s vitaminem E a Se
Typy plemenitby 1) Volné 2) Skupinové 3) Individuální zapouštění 4) Inseminace V ekologickém chovu zvířat se doporučuje při rozmnožování zvířat používat přednostně přirozenou plemenitbu. Umělá inseminace je však přípustná. Jiné způsoby umělé reprodukce (např. přenos embryí, klonování) jsou zakázány. Pro navození říje plemenic je zakázáno používat hormony nebo podobné látky.
Odstav jehňat Velmi časný odstav - odstav mláďat ve věku 2-5 dnů, mláďata si navykají na mléčnou krmnou směs. (zákaz v EZ) Časný odstav - uskutečňujeme ho ve věku 30-40 dnů. Jehně by mělo vážit v průměru 10 kg u jedináčka, 8 kg u dvojčat při odstavu ve 30 dnech. Při odstavu ve 40 dnech by jedináčci měli vážit 16 kg a dvojčata 14 kg. (zákaz v EZ) Zkrácený odstav - je uskutečňován u dojných stád ve věku 50-80 dnů. Průměrný přírůstek je dosahován na úrovni 300 g/den. Jedináček by měl vážit 18 kg a dvojčata 16 kg. Tradiční odstav - je uskutečňován ve šlechtitelských chovech a při oplůtkovém systému chovu s jarním bahněním. Beránci se musí chovat odděleně. Odstavujeme ve 100-120 dnech. Jehňata váží 22-28 kg.
Užitkové typy ovcí masná plemena 1) Texel: Hodí se do oblastí s vyšší kvalitou porostů. Na lepší podmínky reaguje vyšší užitkovostí. Znaky: ranost, velmi dobrá schopnost spásat porosty postupně Vhodnost k oplůtkovému systému, vhodný na kombinovanou pastvu s masným skotem 2) Suffolk: Vyžaduje kvalitní porost, plemeno většího tělesného rámce, je celkem pozdní. Dokáže snášet drsnější klimatické podmínky. 3) Charollais: Větší tělesný rámec, temperamentní. Pro nedostatečný obrůst břicha vyžaduje zimní ustájení.
Texel
Suffolk
Charolais
Kombinovaná plemena ovcí a) Romney marsh Hodí se pro oplůtkovou pastvu. Jedná se o plemeno, které je určeno pro celosezónní venkovní chov. Špatně snáší dlouhodobé ustájení. Dlouhovlnné plemeno s jemnou vlnou. Velkou výhodou je výborná odolnost vůči nákazám paznehtů. Minimální potřeba úpravy. b) Šumavská ovce, zušlechtěná valaška a cigája Vhodné pro karpatský způsob chovu do horských a podhorských oblastí. c) Merinolandschaf Velký tělesný rámec, vhodné pro putovní způsob pastvy, ovce mají stálou potřebu chodit a ukusovat porost. Za deště je nutný přístřešek.
Romney marsh
Cigája
merinolandschaf romney march (kent) zušlechtěná valaška šumavská ovci zwartbles suffolk charollais oxford down východofrískou ovci Plemena vhodná pro EZ
Šumavská ovce Původní české plemeno ovce domácí. Oblastí chovu je především Šumava, v malém počtu se objevuje i v Bavorsku. Je to české národní plemeno, je zařazená do programu uchování genetických zdrojů a součást genové rezervy. Zahrnuta do světového genofondu ohrožených plemen hospodářských zvířat. Plemeno vychází z původních selských ovcí. Šumavské selské ovce byly regenerovány s plemeny cheviot a texel, východofrískou ovcí a sovětskou cigájou. Je to ovce středního tělesného rámce, s harmonickou stavbou těla a mírným klabonosem. Berani jsou obvykle rohatí, bahnice jsou většinou bezrohé. Kůže je bílá, rouno je bílé, polouzavřené, vlna je smíšená, bílé barvy, polojemná až polohrubá, sortimentu C/D. Trojstrannou užitkovostí: vlna dorůstá délky 15-20 cm, roční produkce vlny činí u bahnic 3,0-3,5 kg, u beranů 4,0-5,5 kg průměrná mléčná užitkovost je 100-120 kg mléka za rok plodnost je 140-150 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku je 25-30 kg, denní přírůstek činí průměrně 220-250 g
Zušlechtěná valaška Plemeno československého původu, které bylo vyšlechtěno ve 2. polovině 20. století křížením původních místních hrubovlných ovcí s berany texel, chewiot, leicester, lincoln a posléze v menším rozsahu i romney marsh. Jedná se převážně o polohrubovlnné plemeno s kombinovanou užitkovostí: maso, mléko, vlna. Je středního tělesného rámce, chodivé a dobře přizpůsobené salašnickému způsobu chovu v podhorských a horských oblastech. Hlava kratší, výskyt rohů možný, zejména u beranů. Plodnost na obahněnou ovci 140-150 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 25-30 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 220-250 g, produkce mléka za laktaci 120-140 l, roční stříž potní vlny bahnic 3,0-3,5 kg, beranů 4,5-5,5 kg, roční délka vlny 15-20 cm, výtěžnost vlny 60-65 %.
Plodná a dojná plemena ovcí Romanovská ovce Kožichové plemeno, vysoká plodnost. Menší tělesný rámec a jemná kostra. Hodí se do oplůtkových systémů s kvalitními pastvinami. Východofríská ovce Velký tělesný rámec a malá kostra. Volný i oplůtkový systém pastvy.
Romanovská ovce
Východofríská ovce
Manipulace se zvířaty Manipulace musí být prováděna šetrně. Úkony musí být dobře naplánovány, aby při jejich realizaci bylo vycházeno z přirozeného chování zvířat. Nutné se vyvarovat se činností, jež vyvolávají strach, zranění nebo zneklidnění zvířat. Musí být zacházeno klidně, při hnaní ovcí je třeba využít tendence udržovat se ve stádě. Fixace posazením na pánevní končetiny nebo položením na bok. Používá li se nějakých pomocných nástrojů, musí být užity s citem tak, aby nedocházelo k nadměrné bolesti nebo utrpení. Zvířata nesmí být trvale omezována v pohybu. Nesmí docházet k uvazování zvířat.
Zdravotní program stáda a) přiměřená produkce a volba plemen dle podmínek b) pohoda zvířat a prevence stresu c) kvalitní krmivo a jeho dostatek i s rezervou d) pastevní management lze jím značně ovlivnit složení pastvy
Pastevní management Nejlepší pastevní porosty bývají na půdách hlinitých, jílovitohlinitých až jílovitých, protože lépe drží půdní vláhu a více vydrží sešlapávání. Pýr plazivý se vyskytuje tam, kde sice v půdě zbylo více živin po předchozím způsobu využívání, ale půda byla dost udusaná. Výskyt mechu signalizuje kyselou půdu chudou na živiny a minerálie. Na půdách s vyšším podílem dusíkatých látek rostou srha, šťovík, kopřivy, svlačec, lopuchy, bolševník a jiné nekulturní rostliny. Téměř v každém pastevním porostu se vyskytuje jetel plazivý. Ovcím chutná, má i vysokou koncentraci energie, ale také obsahuje kyanogenní glykosidy. S ohledem na účinky různých nebezpečných chemických látek obsažených v některých rostlinách je třeba pečlivě sledovat složení pastevního porostu. Jsou-li v něm obsaženy ještě pýr plazivý, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, ocún jesenní, bolehlav plamatý, je nutné obnovit pastvinu.
Ekonomika procento oplodnění - minimálně na úrovni 90 %, průměrná plodnost - minimálně 150 %, mortalita jehňat by neměla přesahovat hranici 10 %, denní přírůstky jehňat při aplikaci pastevního výkrmu by neměly být nižší jak 230 g, jehňata by měla být tržně realizována v optimální jatečné hmotnosti, cena jehňat při prodeji by měla činit minimálně 50 Kč/kg v živém, respektive minimálně 110 Kč/kg JUT.
Kontrola a certifikace EZ Kontroluje se nejen provoz farmy, jednotlivá hospodářská zvířata a plodiny, ale také účetnictví a veškerá dokumentaci. Inspektor prověřuje, zda všechny využívané objekty (stáje, skladové prostory atd.) splňují zákonem stanovené podmínky. Jednoduše řečeno, kontroluje, jak a kde žijí hospodářská zvířata, v čem jsou skladovány suroviny nebo v jakém stavu se nacházejí jednotlivé objekty. Důležitou součástí certifikace, je prohlídka HZ. Kontroluje se, zda nejsou krmena nepovolenými krmnými směsmi, zda nejsou zanedbávána, jestli mají dostatečný prostor k životu s kvalitním výběhem nebo zda nejsou zbytečně stresována. V případě, že kontrolor z jakéhokoliv důvodu pojme podezření, že se na farmě nedodržují zásady ekologického zemědělství, odebere řadu vzorků, které zašle na odbornou analýzu. Ta buď podezření potvrdí, anebo vyvrátí. Pokud se podezření potvrdí, kontrolor informuje příslušné orgány, úřady a ministerstvo zemědělství ČR, které může zemědělci udělit pokutu za porušení zákona až do výše jednoho milionu korun. V opačném případě, když je vše v pořádku, kontrolní organizace udělí zemědělci certifikát o původu produktu v ekologickém zemědělství. Farmář tím získá právo své produkty prodávat pod označením BIO.
Použitá literatura www.chovzvirat.cz ČAPOUNOVÁ K., DYTRTOVÁ K. (2007): Ekologické zemědělství, Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny ČERMÁK B.,ŠOCH M.(1997): Ekologické zásady chovu hospodářských zvířat, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice MOUDRÝ J. (2007): Chov zvířat v ekologickém zemědělství, odborná monografie, Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta ŠARAPATKA B.,URBAN J. et al. (2006): Ekologické zemědělství v praxi
Děkuji za pozornost