VÝŽIVOVÁ SPECIFIKA U DOSPÍVAJÍCÍCH A JEJICH

Podobné dokumenty
PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Mgr. Martina Voznicová, KHS Jihomoravský kraj (LF MU)

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Návrhy témat diplomových a bakalářských prací pro akademický rok 2014/2015

Jaké potraviny děti preferují?

Příloha č. 1 Dotazník

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

STRAVOVACÍ NÁVYKY, DŮLEŽITÁ SOUČÁST ŽIVOTNÍHO STYLU

Moderní přístupy k výživě dětí

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Monitoring nabídky potravin ve školách

Časná identifikace a intervence v oblasti rizikového chování u dětí a mládeže v primární péči

PITNÝ REŽIM V ADOLESCENCI THE FLUID INTAKE IN ADOLENCENCE

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

MOTIVY STRAVOVACÍCH ZVYKLOSTÍ A OBEZITA V RODINĚ

Projekt Zdravá školní jídelna v praxi Zlínského kraje

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

Přehled výzkumných metod

Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší

KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?

STOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Katedra chemie FP TUL

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

Zásady výživy ve stáří

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

AKTIVITY SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU A NADACE VÝŽIVA PRO ZDRAVÍ P. TLÁSKAL, J.PIVOŇKA

Člověk zdravá výživa. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.


VYUŽITÍ PROGRAMU DATA MINING V ANALÝZE NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Klára Šeďová, Jiří Zounek. Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka Brno

SESTAVOVÁNÍ JÍDELNÍČKU

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám

VÝŽIVOVÝ STAV A STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI STUDENTŮ STŘEDNÍCH A VYSOKÝCH ŠKOL

Návrhy možných témat závěrečných prací

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

Digitální učební materiál

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Budu hovořit o JUNIOR mléce a o výživě pro malé děti. Představím vám belgický konsenzus pro JUNIOR mléka, který byl publikován v roce 2014 v European

AKTIVITY SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Podklady pro pedagogickou radu 3. dubna 2017 PROJEKT ZLEPŠENÍ STRAVOVÁNÍ ZŠ VRATISLAVOVA

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor

Kritéria kvality doprovodných opatření školních projektů Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Stav a vývoj prodeje potravin ve vybrané oblasti v závislosti na rozvoji sítě supermarketů

Koncepce školního stravování

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek

Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR

MONITORING NABÍDKY STRAVOVÁNÍ VE VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH A ZAŘÍZENÍCH ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ V ROCE 2011

TERMINOLOGIE NUTRIČNÍ INTERVENCE

- Dobrou náladu, chuť se učit a dozvídat se nové a ověřené informace o výživě. Těšíme se na Vás! Za Institut dietologie a výživy,

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚNU STATISTIKA

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

Psychologie výživy a energie wellness jídla

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016

Soutěž Sapere zkušenosti z prvního ročníku

PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, Brno

Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi

INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

ODHAD PŘÍVODU MAKRONUTRIENTŮ U DOSPĚLÉ POPULACE V ČR (SISP)

Zavádění dietního stravování do brněnských školních jídelen. Mgr. Vendula Slámová Nutriční terapeut FN Brno

Obsah. Předmluva I. PODMÍNKY KURIKULUM 13

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava

Učitelé matematiky a CLIL

Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů

Nabídka programů pro střední školy

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

Transkript:

VÝŽIVOVÁ SPECIFIKA U DOSPÍVAJÍCÍCH A JEJICH OVLIVŇOVÁNÍ V PEDAGOGICKÉM PROCESU Martina Pokorná Anotace: Výzkumný projekt je zaměřen na zmapování stravovacích návyků u studentů základních a středních škol (průměrný denní energetický příjem s přihlédnutím ke glykemickému indexu potravin, denní rozvržení stravy, pitný režim) a na vybrané faktory (pohlaví, věk, pohybová aktivita, místo konzumace stravy, počet přítomných osob, bezprostřední pocity před příjmem stravy, pocity sytosti po konzumaci stravy atd.), které mohou mít na stravovací návyky vliv. Konečným cílem výzkumu je navrhnout, na základě zjištěných dat, didaktické materiály a postupy práce zaměřené na osvojování vhodných stravovacích návyků žáky II. stupně ZŠ a studenty středních škol v rámci výuky. Summary: The research project deals with mapping of nourishing habits of primary and high school students (average energy intake with respect to foodstuffs glycemic index, daily distribution of food, fluid intake) and selected factors (sex, age, motion activity, place of food eating, number of present persons, immediate impressions before food eating, immediate impressions of satiety after food eating etc.), which could be influenced on nourishing habits. The final objective of the research is to propose the didactics materials and working procedures concentrated on convenient nourishing habits for primary and high school students, based on established data. 1. Teoretická východiska V posledních letech je zaznamenán velký nárůst civilizačních chorob, nadváhy, obezity a také různých poruch výživy ve všech věkových kategoriích, včetně dětí a dospívajících. Spousta odborníků (Pánek 2002, Hnátek 1992, Müllerová 2003, Fořt 2001 aj.) na tuto skutečnost již řadu let upozorňuje a apeluje na změnu špatného životního stylu, který mj. souvisí i s nevhodnými stravovacími návyky. Změna stravovacích návyků u starší generace je však velmi obtížná vezme-li se v úvahu, že vývoj potravního chování se ukončuje v době dospívání a vytváření nových vzorců chování v této oblasti je velice složité a hlavně pomalé (Fraňková 1996). Proto se pozornost začíná obracet převážně na mladší generaci tj. děti a dospívající, u kterých jsou předpoklady na změnu reálnější. Významným výchovným činitelem je kromě rodiny škola a právě na školách se v současné době realizují projekty zaměřené na zdraví, osvětu a výchovu ke zdraví (Komárek 2002). Výchova ke zdraví v sobě zahrnuje i problematiku výživy. V rámci výživy se však setkáváme s rozporem, kdy dospívající

disponují základními informacemi o správné výživě, které však nedostatečně a nevhodně aplikují v běžném životě (Hnátek 1992). Proto je třeba najít spojovací článek mezi teorií a praxí tj. vytvořit takové didaktické metody, prostřednictvím nichž by si děti a dospívající trvale osvojovali vhodné stravovací návyky a uměli je aplikovat a využívat v každodenním životě. Došlo by tak k získání a rozvoji kompetencí vztahujících se k péči o zdraví, které jsou jedním z výchozích bodů Rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání. Nejprve je však nutné zjistit, čím jsou stravovací zvyklosti dětí a dospívajících specifické a odlišné od stravovacích zvyklostí jiných věkových skupin. Např. výživa dospívajících (oproti ostatním věkovým kategoriím) zůstává v pozadí i přesto, že adolescence je z hlediska výživy dobou experimentování s alternativními formami stravování, redukčními dietami, ale i rizikovým obdobím pro rozvoj poruch příjmu potravy. Výzkum se proto zaměřuje na zmapování stravovacích návyků u studentů základních a středních škol (průměrný denní energetický příjem s přihlédnutím ke glykemickému indexu potravin, denní rozvržení stravy, pitný režim) a na vybrané faktory (pohlaví, věk, pohybová aktivita, místo konzumace stravy, počet přítomných osob, bezprostřední pocity před příjmem stravy, pocity sytosti po konzumaci stravy atd.), které mohou mít na stravovací návyky určitý vliv. 2. Cíle výzkumu Jedním z hlavních cílů výzkumu je zjistit aktuální výživové zvyklosti a stravovací návyky z energetického a nutričního hlediska i z pohledu denního stravovacího režimu u žáků 2. stupně ZŠ a studentů vybraných středních škol. Cílem výzkumu je také zjistit, které vybrané faktory (pohlaví, věk, pohybová aktivita, místo konzumace stravy, počet přítomných osob, bezprostřední pocity před příjmem stravy, pocity sytosti po konzumaci stravy aj.) mají na výživové zvyklosti a stravovací návyky vliv. Konečným cílem výzkumu je navrhnout na základě zjištěných dat didaktické materiály a inovační postupy práce zaměřené na osvojování vhodných stravovacích návyků žáky 2. stupně ZŠ a studenty středních škol v rámci výuky. Následně pak (v horizontu překračujícím tento výzkum) ověřit efektivnost použitých didaktických materiálů a postupů formou experimentu.

Hypotézy Základní hypotéza Hz: Trvalé osvojení a uplatňování vhodných stravovacích návyků u žáků II. stupně ZŠ a studentů středních škol je především závislé na užitých didaktických metodách v hodinách výuky zaměřených na výživu. Hypotézy o používání didaktických metod v hodinách zaměřených na osvojování vhodných stravovacích návyků: H1: V hodinách zaměřených na osvojování vhodných stravovacích návyků se převážně využívají metody, které dosahují jen kognitivních cílů. H2: Didaktické metody rozvíjející kognitivní složku osobnosti žáka a studenta převažují v hodinách zaměřených na osvojování vhodných stravovacích návyků nad metodami směřujícími k rozvoji afektivní a psychomotorické složky. H3: Dosavadní didaktické metody využívané v hodinách zaměřených na osvojování vhodných stravovacích návyků nevykazují takovou efektivitu, jako specifické inovativní metody vyplývající z potřeb dané problematiky. H4: Nízká hodinová dotace má negativní vliv na osvojování vhodných stravovacích návyků. Hypotézy o faktorech ovlivňujících stravovací návyky: H5: Žáci II. stupně ZŠ a studenti středních škol konzumují většinu stravy v odpoledních a večerních hodinách než v ranních a dopoledních hodinách. H6: Studenti na středních školách mají větší zkušenost s dietováním než žáci 2. stupně na ZŠ. H7: Negativní psychické naladění před jídlem způsobuje vyšší energetický příjem a většina konzumovaných potravin má také vyšší glykemický index. H8: Studenti středních škol častěji konzumují potraviny s vysokým glykemickým indexem a vysokým energetickým příjmem v přítomnosti jiných osob než o samotě. Metodologický postup Výzkumnému projektu bude předcházet příprava dotazníku a záznamového listu, ověřování a úprava dotazníku a záznamového listu a výběr výzkumného vzorku. Poté bude provedena pilotní studie. Po zpracování a vyhodnocení pilotní studie bude vytvořena konečná verze dotazníku a záznamového archu a bude zahájen vlastní výzkumný projekt.

Jak již bylo uvedeno, ve výzkumu bude použita metoda dotazníku a záznamového archu. Dotazník bude sestaven z otázek uzavřených (dichotomických i polynomických) a otevřených. První část dotazníku se bude týkat faktorů majících možný vliv na stravovací návyky žáků 2. stupně ZŠ a studentů vybraných středních škol. Druhá část bude zjišťovat data související s výukou výživy na základních a středních školách. Metoda záznamového listu bude ve své první části analyzovat výživové zvyklosti a stravovací návyky z energetického a nutričního hlediska a ve druhé část zaměřena na psychologické a sociální faktory, které mohou mít vliv na výše zmíněné stravovací návyky. Před vlastním vyplněním dotazníku a záznamového listu bude respondentům poskytnuta instruktáž. Shromážděná data ze záznamového listu budou zpracována a upravena programem NutriDAN. Nakonec budou data ze záznamového listu, upravená programem NutriDan, i data z dotazníku zpracována v programu Statistica. Výsledky výzkumu Výzkumný projekt bude navazovat na výzkum prováděný v rámci mé diplomové práce. U tohoto výzkumu bylo zjištěno, že denní energetický příjem byl sice v normě, ale nebyl rozložen rovnoměrně během dne, tzn. že byl soustředěn převážně do druhé poloviny dne. Z výzkumu dále vyplynulo, že nejčastěji byly konzumovány potraviny se středním a vysokým glykemickým indexem (GI), i když dle teorie GI by ve stravě měly převažovat potraviny s nízkým a středním glykemickým indexem. Podle výzkumů zaměřených na GI potravin bylo zjištěno, že konzumace potravin s vysokým GI se podílí na nedostatku zinku, železa, vápníku a kyseliny listové a právě nedostatek těchto látek je u dospívajících častý. Výzkum též potvrdil vzájemný vztah mezi vysokým energetickým příjem během dne a vyšším GI konzumovaných potravin. Pitný režim nevyhovuje výživovým doporučením, protože jeho průměrná hodnota činila 1,34 l na osobu (norma činní 1,5 2 l na osobu). I když respondenti uváděli preferenci čaje, minerálních vod, džusů a sirupů, vyskytla se i nemalá konzumace kávy a alkoholu. Další část výzkumu byla zaměřena na psychickou a sociální stránku stravování. Před jídlem u respondentů převládali neutrální emoce, poté pozitivní a nakonec negativní. Vyšší energetický příjem byl zaznamenán v přítomnosti jiných osob. Poslední část výzkumu byla zaměřena na informovanost v oblasti výživy. Nejvíce informací respondenti získávají z časopisů a populárně naučných knih, dále pak v rodině a až na třetím místě ve škole. Tato zjištění jsou znepokojivá,

protože ukazují na nedostatečnou informovanost v oblasti výživy na školách a kompenzaci v získávání informací z časopisů, ve kterých jsou často zkreslené, neúplné a mnohdy i nepravdivé údaje. V rámci výživy by se respondenti nejčastěji chtěli dozvědět více o energetickém příjmu, o kvantitativním příjmu tuků a sacharidů a o rozložení stravy během dne. Dále mají zájem o alternativní výživové směry, chemické složení potravin a o diety. U diet často respondenti uváděli, že by je zajímalo, jak snížit hmotnost, aniž by to mělo negativní dopad na jejich zdraví. Závěry a diskuse Tento příspěvek shrnuje základní předpoklady pro plánovaný výzkumný projekt. Ukazuje se, že respondenti nejsou ve škole dostatečně informováni v oblasti výživy. Současné didaktické metody, které se aplikují v hodinách zaměřených na osvojování vhodných stravovacích návyků jsou nedostačující a nevhodně používané, neboť respondenti disponují pouze základními informacemi z oblasti správné výživy a nedostatečně a nevhodně je aplikují v běžném životě. Jedním ze způsobů jak zlepšit tento stav je analýza současných stravovacích návyků u žáků II. stupně ZŠ a studentů středních škol a následné navržení vhodných didaktických materiálů a inovačních postupů práce v této oblasti. Proto je výzkumný projekt rozdělen do dvou fází. V první fázi se předpokládá sběr dat pomocí dotazníku a záznamového archu, jejich ověřování a vyhodnocování. Druhá fáze bude zaměřena na následné využití výsledků z výzkumu, které budou sloužit jako východisko pro tvorbu již zmiňovaných didaktických materiálů a inovačních postupů práce. Literatura: FOŘT, P. Moderní výživa pro děti. Praha : Metramedia, 2000. FOREJT, M.; HRSTKOVÁ, H. Konzumace a preference nápojů u dětí, adolescentů a studentů vysokých škol. In Výživa, 2005, roč. 60, č. 3, s. 53-54. FRAŇKOVÁ, S. et al. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha : HZ Editio, 2000. FRAŇKOVÁ, S.; DVOŘÁKOVÁ, V. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha : Karolinum, 2003. HNÁTEK, J. Výživa a stravování žáků základních a středních škol. Praha : SPN, 1992. KOMÁREK, L. Národní program zdraví. Praha : Státní zdravotní ústav, 2002. NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. Jinočany : H & H, 2003. PÁNEK, J. et al. Základy výživy a výživová politika. Praha : Vysoká škola chemicko- technologická, 2002.

FIALA, J. et al. Nová metoda hodnocení výživových zvyklostí. Praha : Hygiena, 1999. SCHNEIDROVÁ, D. et al. Výživa v jednotlivých věkových obdobích. In Manuál prevence v lékařské praxi VI. Prevence poruch zdraví dětí a mládeže. Národní program zdraví. SZÚ, 1999. WORLD HEALTH ASSEMBLY RESOLUTION. Infant and young child nutrition. WHA, 54.2, 18 May 2001.