Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27
Hlavní témata Spotřeba domácností: makroekonomický pohled Zadluženost domácností: nedávný vývoj a mezinárodní srovnání Zadluženost domácností: rizika M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 2
1 Spotřeba domácnost cností 8 8,4 v % 6 4 2 2,2 2,8 1,3 2,3 2,2 6 2,5 2,8 4,8 5,6 4,1-2 -,8 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 Spotřeba domácností roste sice pomaleji než v roce 1996 nebo 23, ale jde o normální období (tj. bez šoků) M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 3
HDP a spotřeba domácnost cností 7 6 HDP Spotřeba domácností Spotřeba vlády 6,1 6,1 v % a p.b. 5 4 3 2 1 2,5 HTFK Změna zásob Čistý export 1,9 3,6 3, 1,2 1,1 1,3 1,4 1,4 4,2 4, 2,2,5-1 -,6-2 -3-1,4-2, 21 22 23 24 25 26 V roce 26 se spotřeba domácností stala tahounem růstu (podobně jako v roce 23) M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 4
Spotřeba domácnost cností je: nejstabilnější a nejlépe predikovatelnou složkou poptávky těsně zkorelovaná s vývojem reálných mezd výrazem očekávání domácností (viz např. nedávná negativní očekávání domácností v Německu) odrazem měnícího se životního stylu směrem k: vyšší kvalitě vyšší poptávce po službách a bydlení vyšší poptávce po zbytné spotřebě Tempo růstu spotřeby domácností je v současnosti sice vysoké ale není nadměrné nepředstavuje žádné větší makroekonomické riziko M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 5
4 Úvěry celkem 3 2 mzr změny v % 1-1 -2-3 -4 Úvěry podnikům a domácnostem celkem Úvěry podnikům Úvěry domácnostem 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 Úvěry domácnostem rostou v posledních letech vysokým a stabilním tempem M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 6
Odchylka od dlouhodobé rovnovážné úrovně poměru úvěrů k HDP (panelový odhad) 15% 5% Česká republika Slovensko Maďarsko Polsko Slovinsko -5% -15% -25% -35% -45% 199:4 1991:3 1992:2 1993:1 Pramen: Backé, Égert, Zumer, Credit Growth in Central and Eastern Europe, 26 1993:4 1994:3 1995:2 1996:1 1996:4 1997:3 1998:2 Pozn.: Hodnoty za rok 26 jsou odvozeny od předpokladu stabilních fundamentálních veličin vzhledem k roku 25 Poměr úvěrů k HDP v ČR je téměř o 4% pod svojí dlouhodobou rovnovážnou hodnotou 1999:1 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 7 1999:4 2:3 21:2 22:1 22:4 23:3 24:2 25:1 25:4 26:3
Úvěry domácnostem 5 meziroční změny v % 4 3 2 1 Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 Úvěry domácnostem jsou taženy úvěry na bydlení M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 8
45 4 35 Dluh domácnost cností: poměrov rové ukazatele Dluh/hrubý disponibilní důchod Dluh/finanční aktiva 3 v % 25 2 15 1 5 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 Spotřeba domácností je částečně financována jejich rostoucím zadlužením počínaje rokem 21 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 9
Úvěry domácnostem/hdp (v %) 6 5 ČR 45,9 Eurozóna 47,2 49,2 52,4 54,1 Úvěry domácnostem/hdp v % 4 3 2 1 7,4 9,2 11,3 14,1 16,9 22 23 24 25 26 Přestože tempo zadlužení českých domácností poměrně rychle roste, úroveň zadlužení je ve srovnání v eurozónou výrazně nižší M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 1
Podíl l půjček p domácnostem na celkových domácích ch půjčkáchp 5 1999 25 45 4 35 úroveň eurozóny 25 3 v % 25 2 15 1 5 ČR Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko Estonsko Litva Lotyšsko Bulharsko Rumunsko Chorvatsko Pramen: Backé, Égert, Zumer (27), Fast Credit Expansion in Central and Eastern Europe: Catching-up, Sustainable Financial Deepening or Bubble? Ve všech zemích vzrostl mezi roky 1999 a 25 podíl půjček domácnostem na celkových domácích půjčkách s výjimkou Slovinska (podíl ČR patří k nejnižším a je výrazně pod úrovní eurozóny) M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 11
v % Poměr r přijatých p a zaplacených úroků na disponibilním m důchodu d domácnost cností 3 2,5 2 1,5 1,5 III.3 V.3 VII.3 Přijaté/hrubý disponibilní důchod Zaplacené/hrubý disponibilní důchod Čísté přijaté/hrubý disponibilní důchod IX.3 XI.3 I.4 III.4 V.4 VII.4 IX.4 XI.4 I.5 III.5 V.5 VII.5 IX.5 XI.5 I.6 III.6 V.6 VII.6 IX.6 XI.6 Domácnosti jsou hlavním zdrojem úspor podnikům a zároveň druhým největším dlužníkem finančního sektoru M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 12
Struktura finančních aktiv domácnost cností v roce 26 (v %) 23,9% 3,1% 5,3% 9,1% 7,2%,3% 6,2% Vklady v bankách (bez stavebního spoření) Stavební spoření Životní a důchodové pojištění Penzijní připojištění (prostředky účastníků) Domácí podílové listy Zahraniční podílové listy Hypotéční zástavní listy, dluhopisy a akcie Vklady v bankách a stavební spoření byly nejdůležitějšími finančními aktivy domácností v roce 26 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 13
Nově přijaté vklady a půjčky p podle příjmových kategorií (z rodinných (z rodinných účtů) (podíl l k hrubým peněž ěžním m příjmp jmům m v % za rok 25) 1 8 6 4 2-2 -4 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Vklady Půjčky Splátky půjček 1. Pramen: ČSÚ, výpočty ČNB Pokračuje trend zadlužování zejména vysokopříjmových kategorií domácností (1. má mimořádně nízké vklady) M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 14
Nově přijaté půjčky domácnost cností podle příjmových p kategorií (poměr r k hrubým peněž ěžním m příjmp jmům m v %) 6 4 2 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 1. Přijaté půjčky 24 Přijaté půjčky 25 Pramen: ČSÚ, výpočty Č Zároveň roste i zadlužování nízkopříjmových kategorií (1. a 2. ); 3. až 5. stagnoval nebo klesal mezi 24 a 25 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 15
Zatížen ení domácnost cností spotřebitelskými úvěry v roce 25 25 2 15 1 5 nejnižších 2 % druhých 2 % třetích 2 % čtvrtých 2 % nejvyšších 2 % Pramen: ČSÚ velká zátěž určitá zátěž není zátěž Pozn.: Osa x zachycuje skupiny domácností podle velikosti čistého peněžního příjmu. Domácnosti celkem zahrnují všechny dotázané domácnosti, tj. i ty, které úvěry nečerpaly. Splátky spotřebitelských úvěrů byly velkou zátěží pro nízkopříjmové domácnosti Pozn. Údaje jsou založeny na výběrovém šetření, které vychází ze subjektivního vnímání situace domácností M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 16
1 Problémy s úhradou splátek spotřebitelských úvěrů (podíly na celku v %) 8 6 4 2 nejnižších 2 % druhých 2 % třetích 2 % čtvrtých 2 % nejvyšších 2 % Pozn. Údaje jsou založeny na výběrovém šetření, které vychází ze subjektivního vnímání situace domácností Pramen: ČSÚ Nízkopříjmové domácnosti jsou mnohem citlivější na výdajové šoky s následným dopadem do spotřeby M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 17
Jak domácnosti vycházely s čistými peněž ěžními příjmy p v roce 25? (podíly domácnost cností na celku v %) 1 8 6 4 2 nejnižších 2 % Pramen: ČSÚ druhých 2 % s obtížemi třetích 2 % snadno čtvrtých 2 % nejvyšších 2 % Pozn. Údaje jsou založeny na výběrovém šetření, které vychází ze subjektivního vnímání situace domácností Nejchudší domácnosti vycházejí s příjmy velmi obtížně M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 18
Lorenzova křivkak procentní kumulace příjmů a spotřeby 1 8 6 přímka absolutní rovnosti 4 2 Spotřební výdaje Čisté peněžní příjmy 2 4 6 8 1 procentní kumulace domácností Pramen: ČSÚ Nerovnost příjmových skupin ve spotřebě odpovídá nerovnosti v čistých peněžních příjmech M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 19
35 3 25 2 15 1 5 Exekuční řízení (v tis.) 21 22 23 24 25 26 Počet nařízených exekucí (levá osa) Počet skončených exekucí (levá osa) Počet odvolání (pravá osa) Exekuce na nepeněžitá plnění (pravá osa) Pramen: Exekutorská komora ČR V roce 26 došlo k určité stabilizaci resp. zpomalení prudkého nárůstu exekucí z roku 25 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 2 12 1 8 6 4 2
Osobní bankrot Upravuje Zákon č. 182/26Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení Platnost: od 1. ledna 28 Umožní domácnostem zbavit se dluhů, pokud své závazky nejsou schopny nadále splácet 2 základní mechanismy: Jednorázové zpeněžení majetkové podstaty Pětiletý splátkový kalendář Společnou podmínkou je splacení alespoň 3% dlužné částky Návrh na oddlužení může podat pouze dlužník Osobní bankrot je standardním nástrojem v EU a USA Osobní bankrot umožňuje začít znovu ; současně se snaží o maximální výtěžnost pro věřitele M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 21
Shrnutí Spotřeba domácností se stala motorem růstu HDP Pokračuje zvyšování zadlužování domácností, i když s klesající dynamikou Úroveň zadlužení (v poměru k HDP) ve srovnání s vyspělými ekonomikami je zhruba třetinová Určitým rizikem je zadlužování nízkopříjmových domácností a domácností s jedním živitelem (řada z nich by v případě ztráty zaměstnání či nemoci hlavního živitele nebyla schopna dostát svým závazkům) ČNB nehodnotí sektor domácností jako možný zdroj makroekonomických nebo finančních rizik M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 22
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 3 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 2 2441 28 M. Singer: Zadluženost domácností v ČR 23