LITERATURA: Hamill, J., Knutzen, K., M. Biomechanical Basis of Human Movement. Lippincott Williams and Wilkins, 2003, 2. vyd. ISBN Janu

Podobné dokumenty
ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE BIOMECHANIKA

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20

BIOMECHANIKA. 1, Základy biomechaniky (historie a definice oboru)

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

VY_32_INOVACE_G 19 01

Biomechanika kosterní soustavy člověka

NÁVRH A REALIZACE ÚLOH DO FYZIKÁLNÍHO PRAKTIKA Z

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Seznam akreditovaných oborů pro habilitační a jmenovací řízení

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

NEJLEP Í NÁPADY PRO DÌTI

JAK SE ASERTIVNÌ PROSADIT

ISBN (elektronická verze ve formátu PDF)


NEJLEP Í NÁPADY PRO DÌTI


JAK SE DOMLUVIT S TCHYNÍ

KAPITOLY Z O ETØOVATELSKÉ PÉÈE I

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Modelování a aproximace v biomechanice

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Uspělo u přijímací zkoušky bakalářské magisterské magisterské navazující doktorské Celkem

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

BIOMECHANIKA. 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon)

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika. Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Projekty a kurzy

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

Pohyby HB v některých význačných silových polích

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VII) Kybernetika. Ak. rok 2011/2012 vbp 1

Výpočtové modelování deformačně-napěťových stavů ve zdravých a patologických kyčelních kloubech

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA

analýzy dat v oboru Matematická biologie

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Gymnázium, Český Krumlov

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

MATEMATICKÁ BIOLOGIE

BIOMECHANIKA. 2, Síly a statická rovnováha Vektory a skaláry. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu

Uspělo u přijímací zkoušky bakalářské magisterské magisterské navazující doktorské Celkem

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PROJEKTŮ ZAŘAZENÝCH V ZÁSOBNÍKU PROJEKTŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

03 - síla. Síla. Jak se budou chovat vozíky? Na obrázku jsou síly znázorněny tak, že 10 mm odpovídá 100 N. Určete velikosti těchto sil.

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

Předmět: FYZIKA Ročník: 6.

ZÁKLADY BIOMECHANIKY SVALOVĚ KOSTERNÍHO SYSTÉMU

Mechanika úvodní přednáška

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

Struktura a vlastnosti kovů I.

O nakladatelství. Nakladatelství SOKRATES se specializuje také na odbornou právnickou a ekonomickou literaturu.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Klasické a moderní ontologie při popisu lékařských algoritmů. Lesný P., Vejvalka J.

Téma: Měření Youngova modulu pružnosti. Křivka deformace.

Výroční zpráva České společnosti pro mechaniku za rok 2003

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Dějepis pro ročník

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.

Popis tíhové síly a gravitace. Očekávaný výstup. Řešení základních příkladů. Datum vytvoření Druh učebního materiálu.

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Seznam šablon Přírodovědný seminář

tuhost, elasticita, tvrdost, relaxace a creep, únava materiálu, reologické modely, zátěž a namáhání

Vzdělávací obor fyzika

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Pohyb. Klid a pohyb tělesa vzhledem ke vztažné soustavě. Druhy pohybu - posuvný a otáčivý - přímočarý a křivočarý - rovnoměrný a nerovnoměrný

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

1. ÚVODNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Digitální učební materiál

Vzdělávací obor fyzika

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Ročník VII. Fyzika. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. vztahy.

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

SZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_B

Transkript:

APLIKOVANÁ BIOMECHANIKA

LITERATURA: Hamill, J., Knutzen, K., M. Biomechanical Basis of Human Movement. Lippincott Williams and Wilkins, 2003, 2. vyd. ISBN 0-7817-3405-3. Janura, M. Úvod do biomechaniky pohybového systému člověka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 1. vyd. 84 s. ISBN 80-244-0644-6. Janura, M., Janurová, E. 700 + 1 otázka z biomechaniky. Olomouc: FTK UP Olomouc, 2002. 101 s. Kapandji, I.A. The physiology of the joints. Volume three. Paris, Elsevier, 2005. 2. vyd. 251 s. ISBN 0 443 01209 1. Kazemi, A. Modificación de la Biomecánica a través de los Vendajes Funcionales. Guadalajara, 1997, 1. vyd. ISBN 84-6056037-6. Křen, J., Rosenberg, J., Janíček, P. Biomechanika. Plzeň: Západočeská Univerzita, 2001. 2. vyd. 380 s. ISBN 80-7082-792-0. Koniar, M., Leško, M. Biomechanika. Bratislava, SPN, 1990. 1. vyd. 310 s. ISBN 80-08-00331-6 Kovařík, V., Langer, F. Biomechanika tělesných cvičení I. Brno, PdF MU, 1994. 2. vyd. 79 s. ISBN 80-210-0838-5 Kučera, M., Dylevský, D. (eds.) Pohybový systém a zátěž. Praha: Grada Publishing, 1997. 252 s. ISBN 80-7169-258-1. Nordin, M., Frankel, V, H. Basic Biomechanics of Musculoskeletal System. 3. vyd. Oatis, K. Kinesiology. Lippincott Williams and Wilkins, 2004, 1. vyd. ISBN 0-7817-1982-8. 8. Valenta, J. Biomechanika člověka: svalově kosterní systém. Díl 1, (2). Praha: ČVUT, 1996 (1997). 1. vyd. 177 (175) s. ISBN 80-01-01452-5 (80-01-01565-3). Valenta, J., Konvičková, S. Biomechanika srdečně cévního systému člověka. Praha: ČVUT, 1997. 1. vyd. 275 s. ISBN 80-01-01601-3 Whittle, M., W. Gait analysis. Elsevier, 2007, 4. vyd. 232 s. ISBN 0-7506-88836-1.

Použité zdroje Použité zdroje http://asb http://asb-biomech.org/historybiomech/ biomech.org/historybiomech/ http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika http://biomechyp.bizland.com http://biomechyp.bizland.com http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=10 http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=10 http://www.lib.uiowa.edu/hardin/md/ortho.html http://www.lib.uiowa.edu/hardin/md/ortho.html http://www.salford.ac.uk/prosthetic/biomech/book.html http://www.salford.ac.uk/prosthetic/biomech/book.html http://www.lib.uiowa.edu/hardin/md/ortho.html http://www.lib.uiowa.edu/hardin/md/ortho.html http://www.arielweb.com/ http://www.arielweb.com/ http://www.blacksci.co.uk/ http://www.blacksci.co.uk/ http://isbweb.org/ http://isbweb.org/ http://biomech.ftvs.cuni.cz/csb/ http://biomech.ftvs.cuni.cz/csb/ http://www.isbweb.org/~byp/ http://www.isbweb.org/~byp/ http://www.isbweb.org/standards http://www.isbweb.org/standards http://guardian.curtin.edu.au/cga/teach http://guardian.curtin.edu.au/cga/teach-in/inverse in/inverse-dynamics.html dynamics.html http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=11 http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=11 http://www.schulphysik.de/java/physlet/applets/ball1.html http://www.schulphysik.de/java/physlet/applets/ball1.html http://www.peakperform.com/biomech.htm http://www.peakperform.com/biomech.htm http://www.motionanalysis.com/index.html http://www.motionanalysis.com/index.html http://www.arielnet.com/ http://www.arielnet.com/ http://www.c3d.org http://www.c3d.org http://www.emgsrus.com/links.htm http://www.emgsrus.com/links.htm http://www.kwon3d.com/theories.html http://www.kwon3d.com/theories.html http://muscle.ucsd.edu/index.shtml http://muscle.ucsd.edu/index.shtml http://www.utc.fr/esb/ http://www.utc.fr/esb/ http://www.csuchico.edu/isbs/ http://www.csuchico.edu/isbs/ https://www.isek https://www.isek-online.org/default.asp online.org/default.asp

ZÁKLADY BIOMECHANIKY HISTORIE DEFINICE OBORU

GENEALOGIE BIOMECHANIKY

SOCRATES (470-399 př.n.l.) starověké Řecko první záznam o zájmu lidí o podstatu světa ve vztahu k možnostem lidského vnímání (nemůžeme porozumět světu okolo nás aniž bychom porozuměli naší vlastní podstatě) exekuován pro bezbožnost a korupci mladých Athéňanů

PLATON (428-347 př.n.l.) Pod vlivem exekuce Sokrata začíná filozofické bádání, které stanovuje většinu problémů a konceptů západní filozofie, psychologie, logiky a politiky. Ačkoli pozorování a experiment považuje za bezcenné, považuje matematiku za životní sílu vědy a dává tak základ zrodu a rozvoji mechaniky

ARISTOTELES (384-322322 př.n.l.) od 17 let studoval na Platónově akademii talent pro pozorování a fascinace anatomií a strukturou živých objektů považován za 1. biomechanika De Motu Animalium živočichové jako mechanické soustavy v.s. fyziologie dedukční metodika moderní vědy (matematika, logika)

GALEN (2. stol. n. l.) lékař římského císaře Marcuse Aurelia anatom (On the Function of the Parts) biomechanika

LEONARDO DA VINCI (1452-1519) z chudé rodiny, převážně samovzdělávaný získal slávu jako umělec, ale živil se jako inženýr podstatně přispěl mechanice rozvojem militantních a civilních projektů (vodní lyže, rogalo) vektor síly, součinitel tření, gravitační zrychlení, Newtonův 3. zákon studium anatomie v kontextu mechaniky analýza svalové síly, studium funkce kloubů minimální vědecký dopad jeho objevů

ANDREAS VESALIUS vlámský lékař (1514-1564) 1564) ukončuje Galenovu hegemonii On the Structure of the Human Body (1543) ilustrovaný text opravuje Galénovy omyly

koncepce (1514) MIKOLÁŠ KOPERNÍK (1473-1543) 1543) heliocentrické soustavy On the Revolutions of the Heavenly Spheres návrat k matematickému zdůvodnění (antiteze k selskému rozumu Aristotelovu) přímý dopad na biomechaniku snaha o matematické vysvětlení

GALILEO GALILEI (1564-1642) 1642) otec biomechaniky byl vyloučen ze studia medicíny pro svou argumentativnost, dále se věnoval matematice mechanické aspekty struktury kosti a základní principy alometrie: tělesná hmota živočichů roste disproporcionálně ke své velikosti a jejich kosti musí růst v obvodu rovněž disproporcionálně, aby se adaptovaly spíše na zátěž než na pouhou velikost pevnost vůči ohybu u tubulární struktury jako je kost je zvýšená v závislosti na své hmotnosti tím, že je dutá a že zvyšuje svůj průměr mořští živočichové mohou být větší než suchozemští, protože hydrostatický vztlak vody snižuje tíhu jejich tkání základy vědeckých metod: potřeba kriticky ověřit fakta a reprodukovat známé fenomény experimentálně. Determinovat příčinu a výsledek. Formulovat fyzikální zákony matematicky. Osvobození vědeckých závěrů od smyslových klamů.

GIOVANNI ALFONSO BORELLI (1608-1679) 1679) nejdůležitější předek biomechaniky úzký vztah s Galileo Galilei

úzká spolupráce s Marcello Malpighim (teoretická medicína mikroskopie, zakladatel embryologie) a Descartesem mechanický přístup k porozumění funkcím lidského těla (dedukce vs. intuice). De Motu Animalium, jako první pochopil, že páky muskuloskeletálního systému zvětšují rozsah pohybu spíše než velikost síly. Svaly tedy produkují sílu mnohem větší, než je velikost překonaného odporu. Mechanistická filozofie. Korpuskulární podstata hmoty. rozbor sil udržujících statickou rovnováhu u různých kloubů lidského těla (ještě před publikací Newtonových pohybových zákonů) determinace těžiště lidského těla měření inspiračního a expiračního objemu objev pasivity výdechu a nezbytnosti svalové aktivity při nádechu pohyb planet okolo slunce jako výsledek působení centrifugálních a centripetálních sil výzkum Jupiterových měsíců Theoricae Mediceorum Planetarum ex causis physicis deductae (Florencie, 1666)

ROBERT HOOK (1635-1703) 1703) relativní deformace těles je úměrná působícímu napětí (Hookův zákon) Mikroskopie - objev buňky v kůře korkovníku (dává jim název cell) r. 1672 se pokusil dokázat, že dráha Země kolem Slunce je elipsa r. 1678 objevil, že gravitační síla ubývá s kvadrátem vzdálenosti a zaslal Newtonovi dopis seznamující jej s touto myšlenkou

HOOKŮV ZÁKON: Když na těleso začneme působit silou, prodlouží se z původní délky l o délku l na délku l 1 l 1 = l + l l prodloužení závisí na počáteční délce tělesa. relativní prodloužení (tj. prodloužení tělesa o původní délce 1 m) l l1 Normálové napětí je přímo úměrné relativnímu prodloužení. n E E je modul pružnosti je to normálové napětí, které by v předmětu bylo, když by se prodloužilo o svoji délku.

KARL CULMANN (železniční inženýr) + HERMANN VON MEYER (anatom)

ETIENE JULES MAREY (1830-1904) 1904) kinematická analýza pohybu

BENNO NIGG (1938) moderní analýzy pohybu

EADWEARD J. MUYBRIDGE (1830-1904) 1904)

ARCHIBALD VIVIAN HILL (1886-1977) 1977) formulace empirického vztahu kontrakční síly a rychlosti kontrakce kosterního svalu

N. A. BERNSTEIN (*1896 1966) ergonomické a sportovní aplikace

BIOMECHANIKA Transdisciplinární obor zabývající se mechanickou strukturou, mechanickým chováním a mechanickými vlastnostmi živých organismů a jejich částí, a mechanickými interakcemi mezi nimi a vnějším okolím Transdisciplinárnost spočívá v integraci metodických a poznatkových prostředků z klasických oborů (morfologie, fyziologie, matematika, fyzika, a biofyzika, kybernetika, technická mechanika, nauka o materiálech atd.) a v šíři aplikačních směrů (klinické lékařské obory, technické obory, společenské obory, přírodní vědy, zemědělské obory, ekologie atd.)

BIOMECHANIKA ČLOVĚKA studuje strukturu, vlastnosti chování člověka a jeho biomechanické interakce na různé rozlišovací úrovni

MIKROBIOMECHANIKA obor biomechaniky, pro který je charakteristický mikroskopický ( celulární a subcelulární ) přístup ke struktuře a chování sledovaného objektu, kdy rozlišovací úroveň rozeznává jednotlivé buňky, buněčné komplexy, mezibuněčné komponenty a jejich vzájemnou komunikaci (např. mechanická interakce mezi aktinem a myosinem v průběhu svalové kontrakce).

MAKROBIOMECHANIKA obor biomechaniky, pro který je charakteristický makroskopický ( agregátový ) přístup ke struktuře a chování organismu, kdy rozlišovací úroveň rozeznává orgány, orgánové struktury a anatomicky ohraničené tkáňové komponenty a jejich vzájemnou mechanickou interakci (např. pohyb v loketním kloubu a jeho zajištění kooperující svalovou skupinou).

APLIKOVANÁ BIOMECHANIKA zaměření na určitou lidské činnosti: biomechanika práce biomechanika lékařská aplikační biomechanika ortopedická biomechanika sportovní atd. sféru

ODBORNÉ SPOLEČNOSTI ISB International Society of Biomechanics ESB European Society of Biomechanics ISBS International Society of Biomechanics of Sport ISEK International Society of Electromyographical Kinesiology ČSB Česká Společnost pro Biomechaniku