Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR



Podobné dokumenty
Výsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A

Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ

SOD 05 Stanice Veleslavín

EXTENSION OF METRO LINE "A" IN PRAGUE - SECTION V.A DEJVICKÁ (EXCLUDING) MOTOL. EIA Non Technical Summary

TECHNOLOGIE TBM zkušenosti z výstavby metra V.A. Ing. David Cyroň, Metrostav a.s.

Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu

TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA

VÝSTAVBA METRA IV.C1 (HOLEŠOVICE - LÁDVÍ), TRAŤOVÝ ÚSEK TROJA - KOBYLISY

Staveniště na Vypichu

Jiří Krajíček Subterra a.s. specialista podzemních staveb Divize1

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

Geologická mapa 1:50 000

TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU

TUNELY V TURECKÉM ISTANBULU

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA

PROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST. Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o.

GEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN

Sada 3 Inženýrské stavby

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Zkušenosti s aplikací stříkané hydroizolace ve stanici Veleslavín

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNOST. Alexandr Butovič Tomáš Louženský SATRA, spol. s r. o.

RAŽBA DVOUKOLEJNÉHO TUNELU METRA POD ZÁSTAVBOU V ULICI STOUPAJÍCÍ NA TRASE IV.C2 V PRAZE

VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU

NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA

1. Úvod. 2. Archivní podklady

Tunelový komplex Blanka aktuální stav

Ohlédnutí za výstavbou prodlouženého áčka

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

NUMERICKÝ MODEL PRŮZKUMNÉ ŠTOLY A TUNELŮ LAHOVSKÁ

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

Ing. Josef Dvořák, Ing. Alexandr Butovič, Jakub Karlíček SATRA spol. s r.o. PŘIPRAVOVANÉ PODZEMNÍ STAVBY KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

TUNEL PRAHA - BEROUN

HORNINOVÉ INJEKTÁŽE PŘI RAŽBĚ PRŮZKUMNÉ ŠTOLY BLANKA V PRAZE

NRTM Nová rakouská tunelovací metoda

Průzkum rizika havárií podzemních staveb

Posouzení vlivu výstavby a provozu podzemního raženého technologického kanálu ÚČOV Drasty na životní prostředí STAVBA : ETAPA 0006 štola Drasty

Rekonstrukce tunelu Alter Kaiser-Wilhelm. Ing. Jiří Tesař, obchodní ředitel,

HISTORIE A SOUČASNOST ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Libor Mařík IKP Consulting Engineers, s. r. o.

3 Základní požadavky na konstrukci objektů a zdůvodnění

Ing. Martin Čermák, INSET s.r.o. Tunelářské odpoledne 3/2012 Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

PODZEMNÍ STAVBY BF06. Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka

MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ TRATĚ PRAHA - BEROUN

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

AUTORSKÝ DOZOR PROJEKTANTA PD a P

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , fax OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI

G-Consult, spol. s r.o.

Zařízení staveniště E2

PLÁNOVANÁ STUDNA NA POZEMKU PARCELNÍ ČÍSLO 1929, K. Ú. DUBEČ, HLAVNÍ MĚSTO PRAHA HYDROGEOLOGICKÝ POSUDEK

Realizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín

PRŮZKUMNÉ VRTY, ŘEŽ, ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU BUDOVA Č. 294

Trasa D: čtvrtá linka pražského metra 3. díl hloubené stanice 1. etapy trasy I.D

Výstavba metra v Helsinkách ve Finsku. Ing. Václav Pavlovský, Ing. Aleš Gothard Metrostav a.s., divize 5

HISTORIE PŘÍPRAVY NOVÉ TRASY D PRAŽSKÉHO METRA. Ing. David Krása METROPROJEKT Praha a.s.

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , , ZŠ JIZERSKÁ

Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES. Martina Urbánková

Geotechnický monitoring při stavbě tunelu Vestec Lahovice na silničním okruhu kolem Prahy, stavba 513

Tunelové stavby na dálnici D3 ve Středočeském kraji

vár Dopravní podnik METROPROJEKT Bezbariérové zpřístupněni stanice metra Karlovo náměstí dokumentace pro územní rozhodnutí S51

Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni

ského metra

Hloubená část stanice Nádraží Veleslavín s ulicí Evropská

Změna Z 1344/00 ÚPn SÚ hl. m. Prahy

Geotechnický průzkum

Příprava a realizace tunelu Ejpovice z pohledu investora Ing. Milan Majer, SŽDC, Stavební správa západ

Definitivníkonstrukce ražených úsekůna stavbětunelového komplexu Blanka

HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD

Přednáška č. 6 TRATĚ A STANICE METRA

IDENTIFIKAČNÍ LIST. Mgr. Štěpán Horký, odpovědný řešitel úkolu dle zák. č. 62/1988 Sb. Jana Erdeová, p.g., zpracování dat na PC, grafické výstupy

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera

ského metra 03 / 2012

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 8

NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO

SPIS. ZN.: P4/113771/12/OST/FATU V Praze dne ROZHODNUTÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení

Změna Z 1344/00 ÚPn SÚ hl. m. Prahy Prodloužení trasy metra A ze stanice Dejvická na Vítězném náměstí v Praze 6 na letiště Ruzyně

TUNEL KLIMKOVICE, dálnice D47

Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa

TRASA D PRAŽSKÉHO METRA POHLEDEM PROJEKTANTA 09 / 2018

RAŽENÉ ÚSEKY TUNELU POVÁŽSKÝ CHLMEC PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ TUNELU BRUSNICE

tunel Ejpovice? Tunelářské odpoledne 3/2015 Tunel Ejpovice

Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta

Trasa D: čtvrtá linka pražského metra, 4. díl stanice Náměstí Bratří Synků

Modernizace železnice

Tunel Poľana. Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún

Metro I.D v Praze. Dopravní podnik hl.m Prahy Ing. Jiří Hrnčíř

Havárie tunelu Jablunkov z pohledu vlivu změn vlastností horninového prostředí

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

Mechanika hornin. Přednáška 4. Geotechnický průzkum

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

ÚSEK V.A METRA PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN

Geomorfologické poměry sídla

Obr. 1 Přehledná mapa umístění studovaných území povodí Veličky, horních povodí Kyjovky a Svratky

Mnichovo Hradiště Sychrov vrtaná studna

Transkript:

Ing.Miroslav Kochánek Dokumentace pro územní rozhodnutí prodloužení trasy 12,7 km 8 nových stanic zlepšení kvality dopravní obsluhy S-Z sektoru města (redukce autobusových linek) posun stávajícího koncového bodu trasy metra A ze stanice Dejvická do méně exponované lokality směrem k okraji města (posun terminálu příměstské dopravy) vysokokapacitní spojení Letiště Ruzyně s centrem Prahy snadná přístupnost areálu nemocnice Motol trasa umožňuje větvení základní trasy v oblasti Bílé Hory do prostoru sídlištěřepy a terminálu Zličín

Rozdělení výstavby na etapy nový úsek 12,7 km 8 nových stanic Začátek výstavby úseku V A1 se předpokládá v roce 2009 úsek V A1 Dejvická Červený Vrch Veleslavín - Petřiny (4,54 km, 3 stanice) - 2013 úsek V A2 Petřiny Motol (1,56 km, 1 stanice) - 2014 úsek VI A Motol Bílá Hora Dědina Dlouhá Míle (4,08 km, 3 stanice) - 2017 úsek VII A Dlouhá Míle Letiště Ruzyně (2,47 km, 1 stanice) - 2018

Technologie výstavby Převážná část mezistaničních úseků je ražná, hloubené jsou pouze stavební jámy pro zahájení a obsluhu ražeb, následně využité pro výstavbu hloubených technologických objektů spojených s konstrukcí hloubených tunelů. Z 8 navrhovaných stanic jsou hloubené pouze stanice Motol a Dědina

Geologické a hydrogeologické podmínky Svrchní proterozoikum (droby, prachovce, břidlice) Paleozoikum Ordovik souvrství Šárecké, Dobrotivské, Libeňské, Letenské, Vinické, Zahořanské, Bohdalecké, Králodvorské a Kosovské (převážně jílovité břidlice; křemence, pískovce, prachovce,písčité a prachovité břidlice, droby) Paleozoikum Silur souvrství Liteňské (jílovité a vápnité břidlice) Omezená puklinová místy průlinová propustnost s velmi nízkou vydatností podzemních vod Svrchní křída souvrství Perucké, Korycanské a Bělohorské (pískovce, prachovce, slínovce, jílovce a slepence) Oddělené zvodně jednotlivých souvrství, puklinová až průlino-puklinová propustnost Kvartérní sedimenty (eolické, eolicko-deluviální, deluviální, fluviální, deluviofluviální a antropogenní) Zvodnění vázáno hlavně na údolní fluviální sedimenty (HPV komunikuje s okolními vodotečemi)

Technologie ražby traťových tunelů Převážná část traťových tunelů je ražena pomocí moderních tunelovacích strojů TBM jako dvojice jednokolejných tunelů s propojkami relativně velká celková délka nového úseku (12,7 km) snaha o minimalizaci poklesů terénu nad raženými tunely (hustá zástavba,komunikace,sítě) vysoká rychlost výstavby, která úzce souvisí s konečnou cenou stavby Ražba pomocí NRTM je navržena pouze v úsecích kolem stanice Motol, která má boční nástupiště a traťové tunely zde budou realizovány jako dvoukolejné.

Návrh typu tunelovacího stroje TBM Pro ražbu dvojice jednokolejných traťových tunelů byly navrženy 2 zeminové štíty EPB (Earth Pressure Balance), každý pro jeden tunel. jsou schopny razit i ve zcela porušených horninách a zeminách pod povrchovou zástavbou s minimálními deformacemi na terénu umožňují rychlé přestrojení štítu na režim s otevřeným čelem, který je vhodnější pro pevné skalní horniny a umožňuje rychlejší postup ražby a menší opotřebení stroje Průměr obou TBM bude 6,0 m Vybavení řeznými nástroji pro zeminy i horniny

Ražený jednokolejný traťový tunel (TBM) Teoretický výrub 28,3 m 2 Jednoplášťové ostění - prefabrikované ŽB segmenty - vnitřní průměr ostění 5,3 m - tloušťka ostění 250 mm

Ražený dvoukolejný traťový tunel (NRTM) Teoretický výrub 62,7m 2 - šířka 10,3 m, výška 7,6 m - dvouplášťové ostění - primární ostění SB - uzavřená mezilehlá foliová hydroizolace - sekundární ostění ŽB

Technické řešení stanic Jednolodní ražené stanice Trojlodní ražené stanice Hloubené stanice Červený Vrch Petřiny Bílá Hora Dlouhá Míle Veleslavín Letiště Ruzyně Motol Dědina

Jednolodní ražená stanice ražba NRTM s pomocí trhacích prací horizontální i vertikální členění výrubu Iab, IIab boční výruby (horizontální členění) III, IV, V střední výrub (horizontální členění) Teoretický výrub 249,3m 2 - šířka 21,7 m, výška 14,7 m - dvouplášťové ostění - primární ostění SB - uzavřená mezilehlá foliová hydroizolace - sekundární ostění ŽB

Trojlodní ražená stanice ražba NRTM s pomocí trhacích prací horizontální (vertikální) členění výrubu I boční výruby zajištění primárním ostěním SB, provedení foliové hydroizolace, vybudování definitivního ŽB ostění včetně podélných řad sloupů (nosných zdí) II střední výrub zajištění primárním ostěním SB, provedení foliové hydroizolace, vybudování definitivního ŽB ostění - šířka 22 m, výška 9,8 m - dvouplášťové ostění Teoretický výrub 169,8 m 2

Postup výstavby V.A1, V.A2

Postup výstavby VI.A, VII.A

Stanice Červený Vrch Jednolodní ražená stanice Hloubka nástupiště 27,1 m

Stanice Veleslavín Trojlodní ražená stanice Hloubka nástupiště 19,4 m

Stanice Petřiny Jednolodní ražená stanice Hloubka nástupiště 35 m

Stanice Motol Hloubená stanice Hloubka nástupiště 5,6 m Prosklená střešní konstrukce Bezbariérový přístup do areálu nemocnice Motol v úrovni vestibulu

Stanice Bílá Hora Jednolodní ražená stanice Hloubka nástupiště 43,3 m

Stanice Dědina Hloubená stanice Hloubka nástupiště 11 m Prosklená střešní konstrukce

Stanice Dlouhá Míle Jednolodní ražená stanice Hloubka nástupiště 22,3 m

Stanice Letiště Ruzyně Trojlodní ražená stanice Hloubka nástupiště 19,9 m