15.1 Zkratky analyzovaných památek ArtČes CranVýb CranEin BeckPos BiblSvat Artikule sněmu Království českého: Tito Artykulové na Sněmu Obecném, kterýž držán byl na Hradě Pražském. 1650. Praha. Tito Artykulové na Sněmu Obecném, kterýž držán byl na Hradě Pražském. 1663 1664. Praha. Tito Artykulové na Sněmu Obecným, který držán byl na Hradě Pražském. Praha. 1683 1684. Artykulové všeobecného Sněmu. Praha. 1732. Artykulové všeobecného Sněmovního Snešení. Praha. 1747 1748. Články všeobecného Zemského Sněmovního Snešení. Praha. 1771 1772. Články všeobecného Zemského Sněmovního Snešení. Praha. 1772 1773. von CRANTZ, Jindřich Jan Nepomuk. 1756. Výborné naučení pro báby. (Přeložil F. H. Kirchner). Praha. von CRANTZ, Heinrich Johann Nepomuk. 1770. Einleitung in eine wahre und gegründete Hebammenkunst. Brno. BECKOVSKÝ, Jan František. 1700. Poselkyně starých příběhův. Praha. Biblí Česká, to jest Svaté Písmo. 1677 1715. Praha. BilCan BILOVSKÝ, Bohumír Josef Hynek. 1720. Cantator cygnus [ ] To jest Hlas duchovní labutě Olomouc. BilPas BilPia FišKnih FišOper FrozObr GumpAtl BILOVSKÝ, Bohumír Josef Hynek. 1721. Passio D[omini] N[ostri] I[esu] [ ] Druhé rozvažování postní (místo neuvedeno). BILOVSKÝ, Bohumír Josef Hynek. 1721. Pia quadragessima aeterna veneratione [ ] Ježíš Nazaretský Král židovský Opava. FIŠER, Kryštof. 1706. Knihy hospodářské. (Přeložil J. Barner) Praha. FIŠER, Kryštof. 1679. Operis Oeconomici. Praha. GUMPPENBERG, Wihelm. 1704. Obroviště Mariánského Atlanta. (Přeložil A. Frozín) Praha. GUMPPENBERG, Wihelm. 1657. Atlas Marianus. München. Jenov Velmi pěkná, pohnutedlná a čtení hodná Hystorye, o [ ] Jenovefě. 1772. Brno. KořPam JestřVid LašČtvrt LibEd KOŘÍNEK, Jan. 1675. Staré paměti kutnohorské. Praha. JESTŘÁBSKÝ, Valentin Bernard. 1719. Vidění rozličné sedláčka sprostného 1719. STANYHURST, Guillaume. 1748. Čtvrtý článek víry katolické. (Přeložil T. X. Laštovka) Trnava. LIBERTIN, Jan Ignác. 1715. De Educatione Iuventutis. Praha. 324
MartLeb MarTroj MartHist MartŽiv PošNov TanTroph TanMuž TanVir MARTIN, von Cochem. 1677. Das grosse Leben Christi. München. MAREK, Damascén. 1728. Trojí chléb nebeský, pro lačný lid český. Praha. MARTIN, von Cochem. 1692. Das Alleerste Zum Andern Mahl auffgelegte [ ] Historiebuch. Dillingen. MARTIN, von Cochem. 1717. Život Pána našeho Krista Ježíše. (Přeložil E. Nymburský Rodič) Praha. Český postilion. 1719. Praha; Outerní Pražské poštovské noviny/ Sobotní Pražské poštovské noviny. 1720, 1724, 1725, 1726, 1727. Praha. (25. leden 1719, 3. únor 1720, 6. únor 1720, 11. květen 1720, 15. červen 1720, 14. září 1720, 5. květen 1722, 2. červen 1722, 12. červen 1723, 3. červenec 1723, 8. únor 1724, 12. únor 1724, 15. únor 1724, 2. květen 1724, 6. červen 1724, 2. leden 1725, 6. únor 1725, 3. březen 1725, 1. květen 1725, 2. červen 1725, 1. leden 1726, 12. březen 1726, 30. duben 1726, 4. květen 1726, 1. červen 1726, 4. leden 1727, 15. únor 1727, 13. květen 1727, 3. červen 1727). TANNER, Jan. 1661. Trophaea sancti Wenceslai. Praha. TANNER, Jan. 1680. Muž Apoštolský. (Přeložil J. Tanner) Praha. TANNER, Jan. 1660. Vir Apostolicus. Praha. TanŽiv TANNER, Jan. 1669. Život a sláva svatého Václava. (Přeložil F. Kadlinský) Praha. TanMHor VierChrist Země TANNER, Matěj. 1704. Hora Olivetská. Nisa. VIERIUS, Matěj. 1725. Christoslaus aneb Život Krystoslava Knížete. Praha. Země dobrá, to jest: Země česká. 1754. Hradec Králové. 15.2 Zkratky starých slovníků a gramatik BenGram KOUPIL, Ondřej (ed.) 2003. Matouš Benešovský zvaný Philonomus. Grammatica Bohemica. Knížka slov českých vyložených. Praha: Koniasch Latin Press. BlahGram ČEJKA, Mirek ŠLOSAR, Dušan NECHUTOVÁ, Jana (eds.). 1991. Grammatica česká J. Blahoslava. Brno: Masarykova univerzita. DolGram DrachGram JandGram DOLEŽAL, Pavel. 1746. Grammatica Slavico-bohemica. Bratislava. DRACHOVSKÝ, Jan. 1660. Grammatica Boëmica in V. libros divisa. Olomouc. JANDIT, Václav. 1704. Grammatica linguae Boëmicae, methodo facili. Praha. 325
KonstLim NudGram PohlGram KONSTANC, Jiří. 1667. Lima linguae Bohemicae. To jest: Brus jazyka českého. Praha. BENEDIKT Z NUDOŽER, Vavřinec. 1603. Grammaticae Bohemicae,[ ] libri duo. Praha. POHL, Jan Václav. 1764. Grammatica linguae Bohemicae, oder die böhmische Sprachkunst. Wien. ŠtejŽáč ŠTEJER, Matěj Václav. 1730. Žáček, aneb, Výborně dobrý způsob. 2. vyd., Praha. RosaČech RosaThes (erosathesn) ROSA, Václav Jan. 1672. Čechořečnost seu Grammatica linguae Bohemicae. Praha. ROSA, Jan Václav. Thesaurus linguae Boëmicae, Tzv. Neuberkův opis (rkp.). dostupné na http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx VelNomQ VelSil VusDict ADAM z Veleslavína, Daniel.1598. Nomenclator quadrilinguis. Praha. ADAM z Veleslavína, Daniel. 1598. Silva quadrilinguis. Praha. VUSÍN, Kašpar. 1722. Dictionarium von dreyen Sprachen, Teutsch, Lateinisch, und Böhmisch. Praha. 15.3 Literatura 15.3.1 Zkratky BČJ1 BČJ2 BČJ3 ČEPB ČJA4 ČJA5 ELL Brus jazyka českého. 1877. 1. vyd., Praha: nákladem Theodora Mourka. Brus jazyka českého. 1881. 2. vyd., Praha: J. Otto. Brus jazyka českého. 1894. 3. vyd., Praha: J. Otto. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. 1995. 4. vydání. Praha: Česká biblická společnost. BALHAR, Jan et al. 2002. Český jazykový atlas 4. Praha: Academia. BALHAR, Jan et al. 2006. Český jazykový atlas 5. Praha: Academia. BROWN, Keith R. et al. (eds.). 2006. Encyclopedia of Language and Linguistics. Amsterdam: Elsevier. ESČ KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (eds.). 2002. Encyklopedický slovník češtiny, Praha: Nakladatelství LN. ESJS ESSČ ESSJ1 Etymologický slovník jazyka staroslověnského 1 15. 1989 2010. Praha: Academia (1 14); Tribun (15). Elektronický slovník staré češtiny, dostupné na http://vokabular.ujc.cas.cz/informace.aspx?t=essc&o=slovniky KOPEČNÝ, František. 1973. Etymologický slovník slovanských jazyků Slova gramatická a zájmena 1. Předložky, partikule. Praha: Academia. ESSJ2 KOPEČNÝ, František ŠAUR, Vladimír POLÁK, Václav. 1980. 326
GbSlov MLW MČ1 MČ2 MČ3 MSČ1 Etymologický slovník slovanských jazyků Slova gramatická a zájmena 2. Spojky, částice, zájmena a zájmenná adverbia. Praha: Academia. GEBAUER, Jan. 1970. Slovník staročeský. 1. díl (A J). 2. díl (K N). 2. vyd., Praha: Academia. PRINZ, Otto (ed.). 1967. Mittellateinisches Wörterbuch bis zum ausgehenden 13. Jahrhundert. A B. München: C. H. Beck. Mluvnice češtiny 3. 1986. Praha: Academia. Mluvnice češtiny 2. 1987. Praha: Academia. Mluvnice češtiny 3. 1987. Praha: Academia. CVRČEK, Václav et al. 2010. Mluvnice současné češtiny 1. Jak se píše a jak se mluví. Praha: Karolinum PMČ KARLÍK, Petr NEKULA, Marek RUSÍNOVÁ, Zdena (eds.). 1995. Příruční mluvnice češtiny. Brno: Nakladatelství LN. PSJČ SSČ SSJČ StčS Příruční slovník jazyka českého. 1937 1957. Praha: Česká akademie věd a umění. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. Praha: Academia. Slovník spisovného jazyka českého. 1989. Praha: Academia. Staročeský slovník. Na při. 1968 2008. Sešity 1 26. Praha: Academia. SJS Slovník jazyka staroslověnského Lexicon linguae palaeoslovenicae II. 1973. Praha: Academia. 15.3.2 Sekundární literatura AITZETMÜLLER, Rudolf SADNIK, Linda. 1955. Handwörterbuch zu den altkirchenslavischen Texten. Heidelberg: Winter. AITZETMÜLLER, Rudolf SADNIK, Linda WEIHER, Eckhard. 1978. Altbulgarische Grammatik als Einführung in die slavische Sprachwissenschaft. Freiburg i. Br.: Weiher. ANDERSON, Stephen R. 1993. Wackernagel's revenge: Clitics, morphology, and the syntax of second position. Language, 69, s. 68 98. ALEXOVÁ, Jarmila. 2009. Vývoj českého barokního souvětí souřadného. Praha: ARSCI. ALEXOVÁ, Jarmila 2006. Realizace syntaktického vztahu odporovacího v raně barokním českém textu. Listy filologické, 129, s. 333 356. AVGUSTINOVA, Tania OLIVA, Karel. 1997. On the nature of the Wackernagel position in Czech. In JUNGHANNS, U. ZYBATOW, G. (eds.) Formale Slavistik, Frankfurt am Main: Vervuert Verlag, s. 25 47. AVGUSTINOVA, Tania OLIVA, Karel. 1995. Wackernagel position and related phenomena in Czech. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 41. s. 21 42. BARTOŠ, František. 1893. Rukověť správné češtiny. Telč: E. Šolc. BARTOŠ, František. 1882. Mluvnice jazyka českého pro školy střední a ústavy učitelské II. Skladba. 3., přepracované vyd., Brno: Karel Winiker. BAUER, Jaroslav. 1972. Syntactica slavica. Brno: UJEP. 327
BAUER, Jaroslav. 1960. Vývoj českého souvětí. Praha: ČSAV. BAUER, Jaroslav GREPL, Miroslav. 1975. Skladba spisovné češtiny. 2. vyd., Praha: SPN. BAUEROVÁ, Marta. 1957. Existovala ve staroslověnštině spojka nebo částice ali? Slavia, 26, s. 572 575. BEČKA, Josef Václav. 1946. Barokní čeština. Časopis pro moderní filologii, 29, s. 82 84. BĚLIČ, Jaromír. 1972. Nástin české dialektologie. Praha: SPN. BĚLIČ, Jaromír. 1955. Sedm kapitol o češtině. Praha: SPN. BĚLIČOVÁ, Helena SEDLÁČEK, Jan. 1990. Slovanské souvětí. Praha: Academia. BĚLIČOVÁ, Helena UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 1996. Slovanská věta. Praha: Euroslavica. BEHAGHEL, Otto. 1928. 1932. Deutsche Syntax. Eine geschichtliche Darstellung. 1928. 3. díl, 4. díl, Heidelberg: Carl Winter s Universitätsbuchhandlung. BERGER, Tilman. 2008. Studien zur historischen Grammatik des Tschechischen: bohemistische Beiträge zur Kontaktlinguistik. München: Lincom Europa. BERGER, Tilman. 1999. Užívání češtiny jako úředního jazyka v 2. polovině 18. století na příkladě města Chrudimě. In PETRBOK, V. LUNGA, R. (eds.) Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Boskovice: Albert, s. 43 74. BERNEKER, Erich. 1924. Slavisches etymologisches Wörterbuch. 2., přepracované vyd., Heidelberg: Carl Winter's Universitätsbuchhandlung. BERNEKER, Erich. 1900. Die Wortfolge in den slavischen Sprachen. Berlin: B. Behr s Verlag. BETTS, Gavin MARVAN, Jiří. 1991. Wenceslaus Johannes Rosa: Czech grammar (Čechořečnost). (Předmluva Josef Vintr). Prague: Porta. BHATT, Rajesh PANCHEVA, Roumyana 2006. Conditionals. In EVERAERT, M. VAN RIEMSDIJK, H. GOEDEMANS, R. HOLLEBRANDSE, B. (eds.) The Blackwell Companion to Syntax, 2. díl. Austin: University of Texas Press, s. 638 687. BONET, Eulàlia. 1994. The person-case constraint: A morphological approach. In MIT Working Papers in Linguistics, 22, s. 33 52. BRUGMANN, Karl. 1904. Kurze vergleichende Grammatik der indogermanischen Sprachen. Strassburg: Karl J. Trübner. CRYSTAL, David. 2008. A dictionary of linguistics and phonetics. 6. vyd., Oxford: Blackwell. CUŘÍN, František. 1985. Vývoj spisovné češtiny. Praha: SPN. ČECHOVÁ, Marie et al. 1996. Čeština řeč a jazyk. 1. vyd., Praha: ISV. ČEJKA, Mirek BOČKOVÁ, Hana (eds.). 2013. Čtyři drobné spisy J. Blahoslava. Praha Brno: Česká knižnice Host, v tisku. Dostupné na http://mirekcejkaa.wordpress.com/about/. ČERNÝ, Václav. 1996. Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Praha: Mladá fronta. ČMEJRKOVÁ, Světla. 2005. Bychom, nebo bysme? Naše řeč, 88, s. 18 36. DANEŠ, František. 2009. Kultura a struktura českého jazyka. Praha: Karolinum. DANEŠ, František. 1986. The "question test" re-examined. In MEY, J. L. (ed.) Language and discourse: Test and protest. A Festschrift for Petr Sgall. Benjamins: Amsterdam, s. 261 286. DANEŠ, František. 1985. Věta a text. Praha: Academia. 328
DANEŠ, František. 1957. Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha: Nakladatelství ČSAV. DAVID, Milan (eds). K jazyku a stylu českých barokních textů I. 1998. České Budějovice: PdF JU. DAVID, Milan (eds). K jazyku a stylu českých barokních textů II. 2000. České Budějovice: PdF JU. DELBRÜCK, Berthold. 1871. Syntaktische Forschungen 3. Die altindische Wortfolge aus dem Çatapathabrähmapa. Halle: Buchhandlung des Waisenhauses. DOBROVSKÝ, Josef. 1940. Podrobná mluvnice jazyka českého v redakcích z roku 1809 a 1819. Praha: Komise pro vydávání spisů J. Dobrovského při Královské české společnosti nauk. DOKULIL, Miloš. 1956. Opravovat se, si po čárce? Český jazyk, 6, 108 113. DOKULIL, Miloš DANEŠ, František. 1958. K tzv. významové a mluvnické stavbě věty. In O vědeckém poznání soudobých jazyků. Praha: Nakladatelství ČSAV, s. 231 246. DOSTÁL, Antonín. 1967. Historická mluvnice česká II. Tvarosloví 2. Časování. Praha: SPN. DVOŘÁK, Emil. 1970. Vývoj přechodníkových konstrukcí ve starší češtině. Praha: Academia. ERTL, Václav. 1926. Gebauerova mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské II. Skladba. 9. opravené vyd., Praha: Unie. ERTL, Václav. 1924. Příspěvek k pravidlu o postavení příklonek. Naše řeč, 8, s. 257 268, 293 309. ESVAN, Francois. 2000. Česká klitika z hlediska typologického. In HLADKÁ, Z. KARLÍK, P. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 2. Brno: MU, s. 141 147. ESVAN, Francois. 1997. Několik poznámek o tzv. rytmickém činiteli. SPFFBU, A 45, 1997, s. 85 93. FIDLEROVÁ, Alena. 2012. Lexikální germanismy v životopisech českých exulantů usazených v Berlíně ve 2. polovině 18. století. In NEJEDLÝ, P. VAJDLOVÁ, M. (eds.) Cesty slov. Praha: Ústav pro jazyk český, 2012, s. 54 62. FIDLEROVÁ, Alena Martina BEKEŠOVÁ et al. 2007. Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách II/1, K L, II/2 M O. Praha: Karolinum. FIRBAS, Jan. 2010. Collected works of Jan Firbas. Volume 1 (1951 1967). (eds. Svoboda, A. Chamonikolasová, J. Urbanová, L.) Brno: Masaryk University Press. FIRBAS, Jan. 1992. Functional sentence perspective in written and spoken communication. Cambridge: Cambridge University Press. FIRBAS, Jan. 1982. Aktuální členění větné (,) či funkční perspektiva větná? Slovo a slovesnost, 43, s. 282 293. FIRBAS, Jan. 1971. On the concept of communicative dynamism in the theory of functional sentence perspective. SPFFBU, A 19, s. 135 144. FLAJŠHANS, Václav. 1924. Náš jazyk mateřský. Dějiny jazyka českého a vývoj spisovné slovenštiny. Praha: Česká grafická Unie. FLAJŠHANS, Václav. 1923. K výkladům o postavení slov příklonných. Naše řeč, 7, s. 297 298. FRANKS, Steven. 2009. Clitics in Slavic. In KEMPGEN, S. KOSTA, P. BERGER, T. GUTSCHMIDT, K. (eds.) Die slavischen Sprachen. The slavic languages. Walter de Gruyter: Berlin New York, s. 725 738. 329
FRANKS, Steven KING, Tracy Holloway. 2000. A handbook of slavic clitics. Oxford: Oxford University Press. FRANTA ŠUMAVSKÝ, Josef 1844 1846. Deutsch-Böhmisches Wörterbuch. Praha: J. Spurný. FRIED, Mirjam. 1994. Second-position clitics in Czech: syntactic or phonological? Lingua, 94, s. 155 175. GEBAUER, Jan. 1963. Historická mluvnice jazyka českého I. Hláskosloví. 2. vyd., Praha: ČSAV. GEBAUER, Jan. 1960. Historická mluvnice jazyka českého III/1. Tvarosloví skloňování. 2. vyd., Praha: ČSAV. GEBAUER, Jan. 1958. Historická mluvnice jazyka českého III/1. Tvarosloví časování. 2. vyd., Praha: ČSAV. GEBAUER, Jan. 1929. Historická mluvnice jazyka českého IV. Skladba. (ed. Trávníček, F.). Praha: ČAVU. GEBAUER, Jan. 1890. Mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské II. Skladba. Praha: F. Tempský. GIGER, Markus. 2006. Typ šel jest, šli sú v slovenčine a češtine 16. 18. stor. In NÁBĚLKOVÁ, M. (ed.) Česko-slovenská súčasnosť a česká slovakistika, 7. 2006, s. 189 201. GREPL, Miroslav. 2011. Jak dál v syntaxi. (eds. P. Malčík J. Dvořák) Brno: Host. GREPL, Miroslav. 1984. K obsahovým větám oznamovacím s kondicionálem. SPFFBU, A 12, s. 141 145. GREPL, Miroslav. 1978. Souvětí v sémanticky orientovaném popisu syntaxe. SPFFBU, A 25/26, s. 7 29. GREPL, Miroslav. 1973. Deagentnost a pasívum v slovanských jazycích. In Československé. přednášky k VII. mezinárodnímu kongresu slavistů ve Varšavě. Praha: Academia, s. 141 149. GREPL, Miroslav. 1968. Vliv slovanských jazyků na ustalování syntaktické struktury novodobé češtiny. In Československé přednášky pro VI. mezinárodní sjezd slavistů. Praha: Academia, s. 129 133. GREPL, Miroslav. 1959a. Vývoj slovosledu v Tylově próze. Slovo a slovesnost, 20, s. 247 260. GREPL, Miroslav. 1958a. K podmínkám diferenciace spojovacích prostředků v obrozenském spisovném jazyce. In Studie ze slovanské jazykovědy. Praha: SPN, s. 109 118. GREPL, Miroslav. 1958b. Spojovací však ale v obrozenecké češtině. In FUKAL, R. KOPECKÝ, M. (eds.) Rodné zemi. Brno: Musejní spolek v Brně, s. 246 248. GREPL, Miroslav. 1958c. Vývoj spisovné češtiny za obrození a jazyková theorie. SPFFBU, A 6, Brno, s. 74 87. GREPL, Miroslav KARLÍK, Petr. 1998. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia. GREPL, Miroslav KARLÍK, Petr. 1986. Skladba spisovné češtiny. Praha: SPN. GREENBERG, Joseph H. 1963. Some universals of grammar with particular reference to the order of meaningful elements. In GREENBERG, J. H. (ed.) Universals of Language. Cambridge: MIT Press, s. 58 90. GRIMM, Wilhelm GRIMM, Jacob. 1999. Deutsches Wörterbuch 1 33. Dotisk. München: Deutscher Taschenbuch Verlag. 330
HAJIČOVÁ, Eva. 1993. Issues of sentence structure and discourse patterns. Praha: UK. HAJIČOVÁ, Eva HAVELKA, Jiří SGALL, Petr VESELÁ, Kateřina ZEMAN Daniel. 2004. Issues of Projectivity in the Prague Dependency Treebank. Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, vol. 81, s. 5 22. HÁLA, Bohuslav. Uvedení do fonetiky češtiny. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. HALPERN, Aaron. 1998. Clitics. In SPENCER, A. ZWICKY, A. M. (eds.) The handbook of morphology. Oxford: Blackwell Publishers Ltd. HALPERN, Aaron. 1995. On the placement and morphology of clitics. Stanford CA: CSLI Publications. HAUSENBLAS, Karel. 1977. O různých přístupech k výkladu věty a jevů styčných (k čl. K. Horálka Věta a výpověď). Slovo a slovesnost, 38, s. 43 50. HAUSENBLAS, Karel. 1958. Vývoj předmětového genitivu v češtině. Praha: Academia. HATTALA, Martin. 1855. Skladba jazyka českého. Praha: nákladem J. B. Calvova knihkupectví. HAVRÁNEK, Bohuslav. 1980. Vývoj českého spisovného jazyka. 2., přepracované vyd., (ed. Porák, J.), Praha: Univerzita Karlova. HAVRÁNEK, Bohuslav. 1958. Metodická problematika historickosrovnávacího studia syntaxe slovanských jazyků. In K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků. Praha: SPN. HAVRÁNEK, Bohuslav. 1936. Vývoj spisovného jazyka českého. In Československá vlastivěda, řada II, Spisovný jazyk český a slovenský. Praha: Sfinx. HAVRÁNEK, Bohuslav. 1937. Genera verbi v slovanských jazycích 2. Praha: Královská česká společnost nauk. HAVRÁNEK, Bohuslav. 1928. Genera verbi v slovanských jazycích 1. Praha: Královská česká společnost nauk. HAVRÁNEK, Bohuslav Jedlička, Alois. 1986. Česká mluvnice. 5. vyd., Praha: SPN. HOLUB, Josef. KOPEČNÝ, František. 1952. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic. HORÁLEK, Karel. 1977. Odpověď autorova. Slovo a slovesnost, 38, s. 81 85. HORÁLEK, Karel. 1976. Věta a výpověď. Slovo a slovesnost, 37, s. 81 85. HRBÁČEK, Josef. 1996 1997. Klasifikace vedlejších vět. Český jazyk a literatura, 47, s. 59 68. HUČÍNOVÁ, Lucie SLÁDEK, Miloš. 2007. Předmluva. In MARTIN von Cochem. Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny. Přeložil Edelbert Nymburský. (ed. Sládek, M. Peisertová, L. Breň, T.) Praha: Argo. CHERUBIM, Dieter (ed.). 1975. Sprachwandel. Berlin: de Gruyter. JAKOBSON. Roman. 1971. Les enclitiques slaves. Selected Writings, II. díl: Word and Language, 16 22. The Hague: Mouton &. Co. JANEČKOVÁ, Marie. 2009. K jazyku českého baroka: hláskosloví, pravopis a tisk, označování kvantity. Praha: ARSCI. JANEČKOVÁ, Marie ALEXOVÁ, Jarmila POSPÍŠILOVÁ, Věra (eds.). 2010. Slovesné baroko ve středoevropském prostoru. Praha: ARSCI. JANDOVÁ, Eva et al. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: OU. 331
JUNGHANNS, Uwe. 2002. Klitische Elemente im Tschechischen: eine kritische Bestandaunahme. In DAIBER, Th. (ed.) Linguistische Beiträge zur Slavistik IX. München, s. 117 150. JUNGHANNS, Uwe FRANKS, Steve LAW, Paul. 2004. Pronominal clitics in Slavic. Journal of Slavic Linguistics, 12, s. 2 36. JUNGHANNS, Uwe ZYBATOW, Gerhild. 2009. Grammatik und Informationsstruktur / Grammar and Information Structure. In KEMPGEN, S. KOSTA, P. BERGER, T. GUTSCHMIDT, K. (eds.) Die slavischen Sprachen. The Slavic Languages. Berlin New York: Walter de Gruyter, s. 684 706. JUNGMANN, Josef. 1834 1839. Slovník česko-německý. Praha: Matice. KAMIŠ, Adolf. 1974. Slovní zásoba české publicistiky 18. století. Praha: UK. KARLÍK, Petr. 2009. Sloveso být v češtině a jinde. In RUSINOVÁ E. (ed.) Přednášky a besedy z XLII. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, s. 83 92. KARLÍK, Petr. 2000. Hypotéza modifikované valenční teorie. Slovo a slovesnost, 61, s. 170 189. KARLÍK, Petr. 1999. Reflexiva v češtině. In RUSINOVÁ, E. (ed.) Přednášky a besedy z XXXII. běhu LŠSS, Brno: MU, s. 44 52. KARLÍK, Petr. 1995. Studie o českém souvětí. Brno: MU. KARLÍK, Petr. 1982. Má čeština konjunktiv? SPFFBU, A 31, s. 123 130. KARLÍK, Petr KRÁLÍKOVÁ, Michala ŠTĚTKA, Jan ZIKOVÁ, Markéta. Osobní zájmena: ověřování hypotéz daty (intuice > KORPUS > dotazník). Hand-out příspěvku předneseného na konferenci Gramatika a korpus, 4. mezinárodní konference, Praha 28. 30. 11. 2012. KEIPERT. Helmut. 2012. Temno und Obrození als Bezeichnungen von Epochen. In WOLDT, C. (ed.) Tschechisch bis 1775 historische Kontinuität oder Geschichte mit Sollbruchstellen? München Berlin: Otto Sagner, s. 13 25. KLAVANS, L. Judith. 1985. The independence of syntax and phonology in cliticization. Language, 61, s. 95 120. KLUGE, Friedrich SEEBOLD, Elmar. 2002. Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. 24., přepracované vyd., Berlin et al.: Walter de Gruyter. KOKTOVÁ, Eva. 1997. Ke klasifikaci českého souvětí. Slovo a slovesnost, 58, s. 8 14. KOLÁR, Jaroslav. 1960. Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení. Praha: ČSAV. KOMÁREK, Karel. 1995. František Martin Pelcl jako kodifikátor mluvnické normy spisovné češtiny a lingvista. Slovo a slovesnost 56, s. 34 38. KOMÁREK, Miroslav. 2006. Příspěvky k české morfologii. Olomouc: Periplum. KOMÁREK, Miroslav. 1981. Nástin morfologického vývoje českého jazyka. Praha: SPN. KOPECKÝ, Milan. 1997. Slovesnost českého baroka. Brno: MU. KOPECKÝ, Milan. (ed.) 1968. O barokní kultuře. Brno: UJEP. KOPEČNÝ, František. 1962. Základy české skladby. 2., přepracované vyd., Praha: SPN. KOPEČNÝ, František. 1958. Trávníčkova staročeská skladba. Slovo a slovesnost, 19, s. 200 211. KOPEČNÝ, František. 1954. Passivum, reflexivní forma slovesná a reflexivní sloveso. In Studie a práce lingvistické I. Praha: Nakladatelství ČSAV, s. 224 247. 332
KOPEČNÝ, František. 1950. Povaha českého praeterita. Naše řeč, 34, s. 85 89. KOPEČNÝ, František. 1949. Spisovný jazyk a jeho forma hovorová. Naše řeč, 33, Praha, s. 14 28. KOSEK, Pavel. 2012a. Ke slovosledným vlastnostem ale ve starších vývojových fázích češtiny. In NEJEDLÝ, P. VAJDLOVÁ, M. (eds.) Cesty slov. Praha: Ústav pro jazyk český, s. 115 133. KOSEK, Pavel. 2012b. Word order of conditional auxiliary clitics in the Czech language of the Baroque period. In ZIKOVÁ, M. DOČEKAL, M. (eds.) Slavic Languages in Formal Grammar. Proceedings of FDSL 8.5, Brno 2010. Frankfurt am Main et al.: Peter Lang, s. 100 118. KOSEK, Pavel. 2010. Slovosled kondicionálového auxiliáru v Bibli svatováclavské. In BIČAN, A. KLAŠKA, J. MACUROVÁ, P. ZMRZLÍKOVÁ, J. (eds.). Karlík a továrna na lingvistiku. Prof. Petru Karlíkovi k šedesátým narozeninám. Brno: Host MU, s. 205 229. KOSEK, Pavel. 2009a. Wortstellung der pronominalen Klitika in der tschechischen Sprache der Barock-Periode. In LOUDOVÁ, K. ŽÁKOVÁ, M. (eds.) Early European Languages in the Eyes of Modern Linguistics. Brno: MU, s. 169 188. KOSEK, Pavel. 2009b. Word order of the pronominal clitics in non-finite phrases in the Czech Baroque Language. In ZIKOVÁ, M. DOČEKAL, M. (eds.). Czech in Formal Grammar. München: Lincom, s. 115 130. KOSEK, Pavel. 2008. K jazykové stránce hallských českých tisků 18. století. In Macek, O. (ed.) Po vzoru Berojských. Praha: Kalich, s. 520 541. KOSEK, Pavel. 2006a. Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině. In JANEČKOVÁ, M. ALEXOVÁ, J. (eds.) Komunikace styl text. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 149 155. KOSEK, Pavel. 2006b. Příčinné věty v barokní češtině. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 52, s. 43 62. KOSEK, Pavel. 2005. Přípustkové věty v barokní češtině. In NOVÁK, R. (ed.) Čeština jazyk slovanský 2, Ostrava, s. 30 40. KOSEK, Pavel. 2003. Spojovací prostředky v češtině období baroka. Ostrava: OU. KOSEK, Pavel. 2002. Interpunkce Hory Olivetské Matěje Tannera. Listy filologické, 125, 2002, s. 120 138. KOSEK, Pavel. 1999. Interpunkce písní kancionálu Slaviček rájský J. J. Božana. In PETRBOK, V. TYDLITÁT, J. LUNGA, R. (eds.) Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Rychnov nad Kněžnou Boskovice, s. 9 22. KOSTA, Petr SCHÜRCKS, Lilia. 2009. Word order in Slavic. In KEMPGEN, S. KOSTA, P. BERGER, T. GUTSCHMIDT, K. (eds.) Die slavischen Sprachen. The Slavic Languages. Walter de Gruyter: Berlin New York, s. 654 683. KOUPIL, Ondřej. 2007a. Grammatykáři: gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533 1672. Praha: Karolinum. KOUPIL, Ondřej. 2007b. Cesty k dějinám češtiny. Listy filologické, 130, s. 144 147. KRÁLÍK, Stanislav. (ed.) 1981. Otázky současné komeniologie. Praha: Academia. KRÁLÍK, Stanislav. 1970. Větná interpunkce v českých spisech J. A. Komenského. Slavia, 39, s. 531 538. 333
KÜHNER, Raphael STEGMANN, Carl. 1976. Ausführliche Grammatik der Lateinischen Sprache. Satzlehre. 2. díl. Darmstadt: WB. LINDA, Jaromír et al. 2003. Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách, I/1 A F, I/2 H J. Praha: Karolinum, 2003. KVÍTKOVÁ, Naděžda. 1991. K užívání préterit ve staré češtině. Listy filologické, 114, s. 237 242. LAMPRECHT, Arnošt ŠLOSAR, Dušan BAUER, Jaroslav. 1986. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN. LENERTOVÁ, Denisa. 2004. Czech pronominal clitics. 2004. Journal of Slavic Linguistics, 12, s. 135 171. LENERTOVÁ, Denisa. 2001. On clitic placement, topicalization, and CP-Structure in Czech. In ZYBATOW, G. JUNGHANNS, U. MEHLHORN, G. SZUCSICH, L. (eds.) Current Issues in Slavic Linguistics. Berlin: Peter Lang, s. 294 305. LENMANN, Manu HOFFMANN, Johann Baptist SZANTYR, Anton. 1965. Lateinische Grammatik. Lateinische Syntax und Stilistik. 2. díl. München: Beck. LEŠNEROVÁ, Šárka. 2002. Postavení příklonky se v textu Kryštofa Haranta Cesta z Království českého... do Země svaté.... In HLADKÁ, Z. KARLÍK, P. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 4. Brno: Nakladatelství LN, s. 325 327. MACHEK. Václav. 1971. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd., Praha: Academia. MALICKI, Jarosław. 2008. Periodizační body dějin jazyků ve Slezsku (středověk a raný novověk). In GAWRECKI, D. (ed.): K periodizaci dějin Slezska. Opava: SU, s. 123 137. MARVAN, Jiří. 2006. Cesty ke spisovné češtině prvních tisíc let (800 1800): malý průvodce dějinami české lingvoekologie. Ústí nad Labem: UJEP. MATHESIUS, Vilém. Spisovná čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich 1947. MIGDALSKI, Krzysztof. 2010. On the relation between V2 and the second position cliticization. Lingua, 120, s. 329 353. MIGDALSKI, Krzysztof. 2009. On two types of Wackernagel cliticization in Slavic. In REICH, J. BABYONYSHEV, M. KAVITSKAYA, D. (eds.) Formal Approaches to Slavic Linguistics: The Yale Meeting. Ann Arbor: Michigan Slavic Publications, s. 147 162. MIKLOSICH, Franz. 1886. Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Wien: W. Braumüller. MIKLOSICH, Franz. 1883. Vergleichende Grammatik der slavischen Sprachen 4. Syntax. Wien: Wilhelm Braumüller. MIKULOVÁ, Marie et al. 2005. Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Referenční příručka. Praha: UFAL MFF UK v Praze (dostupné na http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0update/doc/tr-ref-cz-cz.pdf). MISTRÍK, Jozef. 1966. Slovosled a vetosled v slovenčine. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied. NEBESKÝ, Ladislav. 1988. Kombinatorické vlastnosti větných struktur. Praha: UK. NEBESKÝ, Ladislav. 1981. On projektive trees. Prague Studies in Mathematical Linguistics, 7, s. 209 201 NEBESKÝ, Ladislav. 1969. Algebraic Properties of Trees (Postscript P. Novák). Praha: UK. 334
NEKULA, Marek. 2010. Grammatikalisierung und Marginalisierung enklitischer Partikeln im Tschechischen. Linguistik online, 44 (dostupné na http://www.linguistikonline.de/44_10/index.html). NEKULA, Marek. 1999. Über ten und on bei W. J. Rosa. Ein Beitrag zur Referenz und Koreferenz. In ZAND, G. HOLÝ, J. (eds.) Tschechisches Barock. Sprache, Literatur, Kultur. Frankfurt am Main et al.: Peter Lang, s. 43 48. NEKULA, Marek. 1996. System der Partikeln im Deutschen und Tschechischen unter besonderer Berücksichtigung der Abtönung. Tübingen: Niemeyer. NĚMEC, Igor. 1960. Ze staročeského slovníku K původu adverzativního však. Listy filologické, 83, s. 95 97. NEWERKLA, Stefan Michael. 2011. Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch: Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen. 2., přepracované vyd., Frankfurt am Main: Peter Lang. NOVÁK, Pavel. 2010. Lingvistika a jazyková realita: výbor z díla. (eds. Křivan, J. Januška, J. Chromý, J.) Praha: Akropolis. NOVOTNÝ, František et al. 1992. Základní latinská mluvnice. 2. vyd., Praha: H & H. ONDRÁČKOVÁ, Jana. 1960. Poznámka k přízvučnosti stálých příklonek se a si v rytmickém plánu výpovědi. Slovo a slovesnost, 21, s. 192 198. OLIVA, Karel. 2001. Reflexe reflexivity reflexiv. Slovo a slovesnost, 62, s. 200 207. OLIVA, Karel. 2000. Hovory k sobě/si/sebe/se. In KARLÍK, P. HLADKÁ, Z. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 2. Brno: MU, s. 167 171. PALKOVÁ, Zdena. 1994. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. PANEVOVÁ, Jarmila. 1999. Česká reciproční zájmena a slovesná valence. Slovo a slovesnost, 60, 1999, s. 269 275. PANEVOVÁ, Jarmila. 1980. Formy a funkce ve stavbě české věty. Praha: Academia. PANCHEVA, Roumyana. 2007. Head-Directionality of TP in Old Church Slavonic. In ANTONENKO, A. BAILYN, J. BETHIN, C. (eds.) Formal Approaches to Slavic Linguistics, 16. Ann Arbor: Michigan Slavic Publications, s. 313 332. PANCHEVA, Roumyana. 2005. The rise and fall of second-position clitics. Natural Language and Linguistic Theory, 23, s. 103 167 PAUL, Hermann. 1954. Deutsche Grammatik 4. Syntax. Halle: Niemeyer. PAULINY, Eugen. 1983. Dejiny spisovnej slovenčiny od začiatkov po súčasnosť. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. PERISSUTTI, Anna Maria. 2003. Determinátory neurčitosti v češtině. Napoli: Università degli Studi di Napoli L'Orientale Brown University Masarykova univerzita. PASCH, Renate BRAUßE, Ursula BREINDL, Eva WAßNER, Ulrich Hermann. 2003. Handbuch der deutschen Konnektoren. Berlin: W. de Gruyter. PLESKALOVÁ, Jana et al. 2007. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia. PORÁK, Jaroslav. 1983. Humanistická čeština. Hláskosloví a pravopis. Praha: UK. PRAŽÁK, Josef M. NOVOTNÝ, František SEDLÁČEK, Josef. 1938. Latinsko-český slovník k potřebě gymnasií a reálných gymnasií. Praha: Československá grafická unie. 335
RÖSEL, Hubert. 1983. Wörterbuch zu den tschechischen Schriften des J. A. Comenius. Münster: Aschendorff. RÖSEL, Hubert. 1961. Die tschechischen Drucke der Hallenser Pietisten. Würzburg: Holzner-Verlag. RÖSEL, Hubert. 1958. Die tschechische und slowakische Sprache des 18. Jahrhunderts in Hallensern Drucken. Zeitschrift für Slawistik, 30, s. 186 196 RUSÍNOVÁ, Zdenka. 1984. Tvoření staročeských adverbií. Brno: UJEP. SCHUSTER-ŠEWC, Heinz. 1978. Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache. Bautzen: Domowina-Verlag. SEDLÁČEK, Miloslav. 1994. Ty jsi se (učil), ty jsi si (pamatoval)? Naše řeč, 77, s. 27 43. SGALL, Petr. 2002. Moravská a pražská (malostranská) koncepce AČ. In HLADKÁ, Z. KARLÍK, P. (ed.), Čeština univerzália a specifika, 4. Praha: Nakladatelství LN, s. 51 58. SGALL, Petr. 1961. K tvarům mně mě, mi mne. Naše řeč, 44, S. 163 168. SGALL, Petr HAJIČOVÁ, Eva BURÁŇOVÁ, Eva. 1980. Aktuální členění věty v češtině. Praha: Academia. SGALL, Petr PANEVOVÁ, Jarmila HAJIČOVÁ, Eva. 1986. The meaning of the sentence in its semantic and pragmatic aspects. Prague: Academia. SŁAWSKI, Franciszek. 1952. Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków: Nakł. Towarzystwa miłośników języka polskogo. STARÝ, Zdeněk. 1995. Ve jménu funkce a intervence. Praha: Karolinum. STICH, Alexandr. 1996. O české literatuře starší, zvláště barokní. Česká literatura, 44, s. 443 458. STICH, Alexandr. 1993. Česká spisovnost a nespisovnost kořeny a přítomnost (Naše postoje k češtině 17. a 18. století). In Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha: FF UK, s. 49 56. STICH, Alexandr. 1991. O počátcích moderní spisovné češtiny. Naše řeč, 74, s. 57 62. STLUKA, Martin. 2007. Příklonné částice v textech počátků české prózy. In ČERMÁK, F. BLATNÁ, R. (eds.) Korpusová lingvistika: Stav a modelové přístupy. Praha: Nakladatelství LN, s. 314 330. SVĚRÁK, František. 1973. K vyjadřování modality tázacích vět v češtině z hlediska historického. In Otázky slovanské syntaxe III. Brno: UJEP, s. 325 328. SVOBODA, Aleš. 2001. Klitika z hlediska funkční větné perspektivy (II). In KARLÍK, P. HLADKÁ, Z. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 3. Brno: MU, s. 149 159. SVOBODA, Aleš. 2000. Klitika z hlediska funkční větné perspektivy (I). In KARLÍK, P. HLADKÁ, Z. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 2. Brno: MU, s. 149 159. SVOBODA, Aleš. 1984. České slovosledné pozice z pohledu aktuálního členění. Slovo a slovesnost, 45, s. 22 34, s. 88 103. SVOBODA, Karel. 1988. Kapitoly z vývoje české syntaxe hlavně souvětné. Praha: UK. SVOBODA, Karel. 1972. Souvětí spisovné češtiny. Praha: UK. ŠEMBERA, Alois Vojtěch. 1878. V. Dějiny řeči a literatury české. 4. vyd., Vídeň: A.V. Šembera. ŠLOSAR, Dušan. 1999. Středník. In HOLÝ, J. ZAND, G. (eds.) Tschechisches Barock. Sprache, Literatur, Kultur. Frankfurt am Main et al.: Peter Lang, s. 33 43. 336
ŠLOSAR, Dušan. 1977. Poznámky ke dvěma edičním otázkám. In Studia Comeniana et historica, 7, s. 65 69. ŠLOSAR, Dušan. 1967. Poloha enklitik jako kritérion k hodnocení staročeské interpunkce. Listy filologické, 91, s. 251 258. ŠLOSAR, Dušan. 1966. Průřez vývojem staročeské interpunkce. Listy filologické, 89, s. 164 169. ŠLOSAR, Dušan. 1964. Poznámky k vývoji české interpunkce v 16. století. Listy filologické, 87, s. 126 135. ŠMILAUER, Vladimír. 1969. Novočeská skladba. 2., přepracované vyd., Praha: SPN. ŠMILAUER, Vladimír. 1930. Poloha přívlastku v Kronice pražské Bartoše Písaře. Praha: FF UK. ŠTÍCHA, František. 1996. Křížení vět v češtině. Naše řeč, 79, s. 26 31. TESNIÈRE, Lucien. 1980. Grundzüge der strukturalen Syntax. Stuttgart: Klett-Cotta. TOMAN, Jindřich. 2010. On -t, of all things. In BIČAN, A. KLAŠKA, J. MACUROVÁ, P. ZMRZLÍKOVÁ, J. (eds.) Karlík a továrna na lingvistiku, Brno: Host, s. 428 435. TOMAN, Jindřich. 2004. Ertlova diskuse českých klitik. In HLADKÁ, Z. KARLÍK, P. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 5. Brno: Nakladatelství LN, s. 73 79. TOMAN, Jindřich. 2000. Prosodické spekulace o klitikách v nekanonických pozicích. In HLADKÁ, Z. KARLÍK, P. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 2. Brno: MU, s. 161 166. TOMAN, Jindřich. 1999. On Clitic Displacement. In DIMITROVA-VULCHANOVA, M. HELLAN, L. (eds.) Topics in South Slavic Syntax and Semantics. Amsterdam Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, s. 203 228. TOMSA, Antonín. 1911 1913. O slovosledu u Dalimila. In Zpráva c. k. realného a vyššího gymnasia v Kolíně za rok, 1. 1911 1912, 2. 1912 1913. Kolín: Reálné a vyšší gymnázium obecní, s. 3 42, 3 40. TOMSA, František Jan. 1782. Böhmische Sprachlehre. Praha (nakladatel neuveden). TRÁVNÍČEK, František. 1959. K postavení stálých příklonek po přestávce uvnitř věty. Naše řeč, 42, s. 65 76. TRÁVNÍČEK, František. 1956. Historická mluvnice česká 3. Skladba. Praha: SPN. TRÁVNÍČEK, František. 1951. Mluvnice spisovné češtiny. I. Hláskosloví Tvoření slov Tvarosloví. II. Skladba. 3., opravené a doplněné vyd., Praha: Slovanské nakladatelství. TRÁVNÍČEK, František. 1943. Věty se spojkou aniž. Slovo a slovesnost, 9, s. 13 19. TRÁVNÍČEK, František. 1935. Historická mluvnice československá. Praha: Melantrich. TRÁVNÍČEK, František. 1931. Neslovesné věty v češtině II. Věty nominální. Brno: MU. TRÁVNÍČEK, František. 1930. Neslovesné věty v češtině I. Věty citoslovečné. Brno: MU. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 2011 2012. Obštnost i mnogoobrazie na slovoreda na klitikite (săpostavitelno izsledvane na bălgarskija i češkija ezik). Săpostavitelno ezikoznanie, 36, Čast I., 2011, s. 5 17; Čast II., s. 20 31; Čast III, s. 5 16; 37, 2012, Čast IV, s. 5 11. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 2001. Klitika jako kategorie diskusní. In KARLÍK, P. HLADKÁ, Z. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 3. Brno: MU, s. 29 36. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 1987. Knížka o slovosledu. Praha: Academia. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 1984. Cestující jsou povinni se za jízdy držet. Naše řeč, 67, s. 262 264. 337
UHLÍŘOVÁ, Ludmila. 1972. On the non-projective constructions in Czech. In Prague Studies in Mathematical Linguistics, 3. Praha: Academia, s. 171 181. VASMER, Max. 1953 1958. Russischess etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Winter. VÁŠA, Pavel. 1951. O barokní češtině. Věstník české akademie věd a umění, 60, s. 14 28. VÁŠA, Pavel TRÁVNÍČEK, František. 1952. Slovník jazyka českého. 4., přepracované vyd., Praha: Slovanské nakladatelství. VAŠICA, Josef. 1938. České literární baroko. Praha: Vyšehrad. VÁŽNÝ, Václav. 1964. Historická mluvnice česká II. Tvarosloví 1. Skloňování. Praha: SPN. VEČERKA, Radoslav. 2006. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc Praha: Euroslavica. VEČERKA, Radoslav. 2002. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax IV, Die Satztypen: Der Zusammengesetze Satz. Freiburg i. Br.: Weiher. VEČERKA, Radoslav. 1999. Poznámky k metodologii historického zkoumání slovanské syntaxe. In KARLÍK, P. HLADKÁ, Z. (eds.) Čeština univerzália a specifika, 1. Brno: MU, s. 55 63. VEČERKA, Radoslav. 1996. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax III, Die Satztypen: der einfache Satz. Freiburg i. Br: Weiher. VEČERKA, Radoslav. 1989. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax I, Die lineare Satzorganisation. Freiburg i. Br: Weiher. VEČERKA, Radoslav ŠLOSAR, Dušan. 1979. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. 1. vyd., Praha: SPN. VEČERKA, Radoslav ŠLOSAR, Dušan MALČÍK, Petr DVOŘÁK, Jan. 2009. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. 2., přepracované vyd., Brno: Host. VELČOVSKÝ. Václav. 2012. Dopady obnoveného zřízení zemského na českou jazykovou situaci. In WOLDT, C. (ed.) Tschechisch bis 1775 historische Kontinuität oder Geschichte mit Sollbruchstellen? München Berlin: Otto Sagner, s. 43 50. VESELÁ, Kateřina HAVELKA, Jiří HAJIČOVÁ, Eva. 2004. Condition of Projectivity in the Underlying Dependency Structures. In Proceedings of the 20 th International Conference on Computational Linguistics (COLING 2004). Genève: Université de Genève. VINTR, Josef. 2001. Das Tschechische: Hauptzüge seiner Sprachstruktur in Gegenwart und Geschichte. München: Otto Sagner. VINTR, Josef. 1998. Zásady transkripce českých textů z barokní doby. Listy filologické, 121, s. 341 346. VINTR, Josef. 1997. České gramatické myšlení v XVII. století. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 43, s. 219 231. VINTR, Josef. 1992a. Jazyk české barokní Bible svatováclavské. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 38, s. 198 212. VINTR, Josef. 1992b. Kompozice Bridelovy básně Co Bůh? Člověk? SPFFBU, D 39, 1992, s. 49 52. VINTR, Josef. 1992c. Lima linguae Bohemicae To jest Brus jazyka českého Jiřího Konstance z roku 1667. Listy filologické (Suplementum II: Palaeobohemica E. Michálek oblata), 115, s. 159 170. VINTR, Josef. 1991. Václav Jan Rosa und die ältere tschechische Grammatographie. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 37, s. 93 101. 338
VINTR, Josef. 1988. Geneze textu české barokní bible Svatováclavské. Listy filologické, 111. s. 13 21. VONDRÁK, Václav. 1928. Vergleichende Slavische Grammatik. Band II. Formenlehre und Syntax. (ed. O. Grünenthal) 2., přepracované vyd., Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht. VONDRÁK, Václav. 1926. Vývoj současného spisovného českého jazyka. Brno: MU. VYCPÁLEK, Josef. 1917. O chybném slovosledu neboli pořádku slov II. Naše řeč, 1, s. 199 200. VYKYPĚLOVÁ, Taťána. 2012. Kontinuität und Diskontinuität der Entwicklung des Standardtschechischen im Lichte der Periodisierung der tschechischen Sprachgeschichte. In WOLDT, C. (ed.) Tschechisch bis 1775 historische Kontinuität oder Geschichte mit Sollbruchstellen? München Berlin: Otto Sagner, s. 27 41. VYKYPĚLOVÁ, Taťána. 2009. Konfesijní alternativy vývoje spisovné češtiny v 16. století. In RUSINOVÁ, Eva (ed.): Přednášky a besedy z XLII. běhu Letní školy slovanských studií. Brno: MU, s. 221 228. WALDE, Alois HOFMANN, Johann Baptist. 1938 1954. Lateinisch etymologisches Wörterbuch. 3., přepracované vyd., Heidelberg: Carl Winter. WACKERNAGEL, Jacob. 1892. Über ein Gesetz der indogermanischen Wortstellung. Indogermanische Forschungen, 1, s. 393 436. WEINGART, Miloš. 1918. Vývoj českého jazyka. Praha: J. R. Vilímek. WILLIS, David. 2000. Verb movement in Slavonic conditionals. In PINTZUK, S. TSOULAS, G. WARNER, A. (eds.) Diachronic syntax: Models and mechanisms. Oxford: Oxford University Press, s. 322 348. ZALIZNJAK, Andrej. 2008. Drevněrusskije enklitiki. Moskva: Jazyki slavjanskich kutur. ZAND, Gertraude HOLÝ, Jiří. (eds.) 1999. Tschechisches Barock. Sprache, Literatur, Kultur. Frankfurt am Main et al.: Peter Lang. ZEMAN, Daniel. 2004. Neprojektivity v Pražském závislostním korpusu (PDT). Dostupné na http://ufal.mff.cuni.cz/~zeman/publikace/2004-02/techzpr_neproj.htm. ZIKMUND, Václav. 1863. Skladba jazyka českého. Litomyšl Praha: Antonín Augusta. ZIKÁNOVÁ, Šárka. 2009. Postavení slovesného přísudku ve starší češtině (1500 1620). Praha: Karolinum. ZIKÁNOVÁ, Šárka. 2005. Latinské vlivy v humanistické češtině. In POŘÍZKA, P. POLÁCH, V. P. (eds.) Jazyky v kontaktu / jazyky v konfliktu a evropský jazykový prostor. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 179 191. ZIKÁNOVÁ, Šárka. 2005. Příspěvek k aktuálnímu členění věty v humanistické češtině. In NEJEDLÝ, P. VAJDLOVÁ, M. (eds.) Verba et historia. Praha: Albis international, s. 391 399. ZIKÁNOVÁ, Šárka. 2004. Slovosled a porozumění textu: predikát v humanistické češtině. In POŘÍZKA, P. POLÁCH, V. P. (eds.) In Vztah langue a parole v perspektivě interaktivního obratu v lingvistickém zkoumání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 106 111. ZIKMUND, Václav. 1863. Skladba jazyka českého. Litomyšl Praha: A. Augusta. ZUBATÝ, Josef. 1980. České sloveso. Praha: Academia. ZUBATÝ, Josef. 1954. Studie a články II Výklady tvaroslovné, syntaktické a jiné. Praha: ČSAV. 339
ZUBATÝ, Josef. 1945. Studie a články I Výklady etymologické a lexikální. Praha: Česká akademie věd a umění. Zájmeno se a Komenský. 1924. Naše řeč, 8, s. 229 232. Z našich časopisů. 1923. Naše řeč, 7, s. 246 253. ZWICKY. Arnold. 1994. What is a clitic. In NEVIS, J. A. JOSEPH, B. D. WANNER, D. ZWICKY, A. M. (eds.) Clitics. A comprehensive bibliography 1892 1991. Amsterdam: John Benjamins Publishing, s. 12 20. ZWICKY. Arnold. 1977. On Clitics. Bloomington: Indiana University Linguistics Club. ZWICKY, M. Arnold PULLUM, K. Geoffrey. 1983. Cliticization vs. inflection: the case of English n't. Language, 59, s. 502 513. 15.3.3 Nepublikované absolventské (bakalářské, diplomové, kandidátské a disertační) práce BLAHOVÁ, Anna. (rok neuveden) Slovosled u Chelčického. (Domácí práce) Brno: FF MU. GREPL, Miroslav. 1959b. Vývoj mluvnické stavby v jazyce Tylovy prózy. (Kandidátská práce) Brno: FF MU. HANA, Jirka. 2007. Czech Clitics in Higher Order Grammar. (Ph.D. dissertation) Ohio: Graduate School of The Ohio State University. Dostupné na http://ufal.mff.cuni.cz/~hana/bib.html. HRUBÁ, Jaroslava. 1932. Slovosled u Štítného. (Státní práce) Brno: FF MU. JELÍNEK, Milan. 1957. Výběr syntaktických prostředků v obrozenské odborné literatuře. (Kandidátská práce) Brno: FF MU. KOMÁRKOVÁ, Jana. 2005. Jazyk a styl Knih hospodářských o hospodářství polním Kryštofa Fischera. (Diplomová práce) Brno: FF MU. KOSEK, Pavel. 1995. Stylový a jazykový rozbor kázání Marka Damascéna. (Diplomová práce) Brno: FF MU. LABLER, Walter. 1934. Slovosled u Petra Chelčického. (Státní práce) Brno: FF MU. NÍZKÁ, Otilie. 1933. Slovosled v staročeských Životech svatých Otcův a Štítného Řečech nedělních a svátečních. (Domácí práce) Brno: FF MU. NAVRÁTILOVÁ, Olga. 2010. Slovosled nominální skupiny v Bibli drážďanské a olomoucké. (Diplomová práce) Brno: FF MU. PREJZOVÁ, Lucie. 2011. Slovosled pronominálních klitik ve staročeské památce Tkadleček. (Bakalářská práce) Brno: FF MU. PULCOVÁ, Zuzana. 2010. Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí. (Diplomová práce) Brno: FF MU. RADANOVIĆ KOCIĆ, Vesna. 1988. The grammar of Serbo-Croatian clitics: A synchronic and diachronic perspective. (Ph.D. dissertation) University of Illinois: Urbana. VALÁŠEK, Martin. 1997. Tři kapitoly z dějin recepce české barokní slovesnosti. (Diplomová práce) Praha: FF UK. VESELÁ, Barbora. 2005. Interpunkce Svatováclavské bible. (Diplomová práce) Ostrava: FF OU. VESELOVSKÁ, Lída. 1995. Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections. (Disertační práce) Olomouc: UP. Dostupné na http://www.oldanglistika.upol.cz/lvdis.htm. 340
VINIÉGROVÁ-ŠTOLOVÁ, Marie. 1972. Vliv latinského slovosledu na slovosled obrozenské češtiny (Diplomová práce) Brno: FF MU. ZEDKOVÁ, Hermína. 1932. Slovosled u Komenského. (Státní práce) Brno: FF MU. 15.3.4 Internetové zdroje DIAKORP = Diachronní složka Českého národního korpusu, dostupný na http://ucnk.ff.cuni.cz/diakorp.php. ČSPB = Český studijní překlad bible, dostupný na http://www.obohu.cz/bible/. ČNK = Český národní korpus, dostupný na http://ucnk.ff.cuni.cz/syn2005.php. ESSČ = Elektronický slovník staré češtiny, dostupný na http://vokabular.ujc.cas.cz/. VW = Vokabulář webový. Webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny, dostupný na http://vokabular.ujc.cas.cz/. VWSTB = Staročeská textová banka, dostupná na http://vokabular.ujc.cas.cz/. Bibliografie české lingvistiky, dostupná na http://bibliografie.ujc.cas.cz/klicslov/kl/k004020.htm. Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny https://madla.ujc.cas.cz/. 341