PRACOVNÍ SEŠIT. Didaktická struktura hodiny s využitím mobilních technologií, testování. Autorka: PhDr. Lucie ROHLÍKOVÁ, Ph.D.

PRACOVNÍ SEŠIT Didaktická struktura hodiny s využitím mobilních technologií, testování Autorka: PhDr. Lucie ROHLÍKOVÁ, Ph.D. Tento projekt je spolufi nancován Evropským sociálním fondem

Didaktická struktura hodiny s využitím mobilních technologií, testování PhDr. Lucie ROHLÍKOVÁ, Ph.D. Strana 1

Vážení kolegové, v tomto kurzu se budeme zabývat p edevším tím, jaké jsou sou asné trendy využití informa ních a komunika ních technologií ve vzd lávání. Jak rozvíjet s pomocí e-learningu individualizovaný p ístup k žák m a student m? Jak p ipravovat vhodné materiály pro on-line vzd lávání? Jak žáky s pomocí technologií správn testovat? Na tyto a mnohé další otázky budeme spole n hledat odpov. Lucie Rohlíková, autorka kurzu Strana 2

Úvod Po íta je zesilova. Umoc uje ty nejlepší výukové metody i ty nejhorší. Je zde reálné nebezpe í, že ty horší mohou p evážit a omezit tak schopnosti budoucích dosp lých. Alan Lesgold V úvodní kapitole si p edstavíme zp sob naší budoucí spolupráce. Prost ednictvím úvodní ankety a diskuse m žete sd lit, jaké jsou Vaše úvodní pocity, p edchozí zkušenosti s on-line vzd láváním i Vaše o ekávání od tohoto kurzu. Základní charakteristika kurzu aneb studijní návod Tento kurz obsahuje úvodní a záv re nou kapitolu a další t i kapitoly týkající se problematiky e-learningu se zam ením na základní školu. Vedle studijních lánk naleznete v kurzu r zné další aktivity (interaktivní slovník, úkoly, ankety, diskusní fóra). Aktivity jsou ve studijním plánu azeny za sebou tak, jak z autorského pohledu vnímáme optimální cestu kurzem, ale m žete volit i jiný zp sob práce v kurzu. Pokud ješt nemáte upravený sv j osobní profil v LMS Moodle, prosím, vložte tam svou fotografii a pár informací, které máte chu sd lit ostatním ú astník m kurzu. Podmínky úsp šného absolvování kurzu - vypracovat a odevzdat alespo jeden ze zadaných úkol Po celou dobu kurzu je Vám k dispozici autorka a tutorka kurzu Lucie Rohlíková, která zodpoví všechny Vaše dotazy, okomentuje a vyhodnotí všechny odevzdané úkoly. Využijte tedy v maximální možné mí e její asistence. Neostýchejte se prosím klást individuální dotazy zam ené do Vaší vlastní praxe. Úkoly nejsou hodnoceny body, je t eba je pouze vypracovat tak, aby byly p ijaty. Hodn úsp ch p i studiu! Strana 3

Co je e-learning? V kontextu základních a st edních škol se setkáváme s r znými podobami e-learningu. Pokud chceme o e-learningu mluvit, hodnotit jeho p ínosy nebo se dotazovat žák, student nebo ú astník kurz dalšího vzd lávání, jaký je jejich postoj k e-learningu, vždy je t eba nejd íve pe liv vydefinovat, k jaké konkrétní podob e-learningu se mají vyjad ovat. 1.1 Formy e-learningu Do které formy e-learningu spadá kurz, který práv studujete? Strana 4

Kterou z výše uvedených forem je práce s aplikací na tabletu? 1.2 Základní pojmy Dokážete tyto pojmy vysv tlit? 2 E-learning z pohledu pedagogických teorií Poj me se nyní zamyslet nad tím, jak e-learning ovliv ují pedagogické teorie. P e t te si následující popisy ty r zných typ e-learningu a pokuste se ur it, jestli se jedná o e-learning na bázi kognitivismu, behaviorismu, konstruktivismu nebo konektivismu. P ed kliknutím na ešení si poznamenejte svou odpov. P ÍKLAD 1 Student prochází texty a multimediální zdroje. Po každém krátkém úseku studia následuje kontrolní otázka nebo kontrolní test. Podle toho, jak úsp šný je student v testu, systém automaticky zvolí další cestu studijními materiály. V p ípad neúsp šn zodpov zených otázek v testu nabídne dovysv tlení problematiky, další procvi ování nebo opakování. P ÍKLAD 2 Student je veden k objevování. Studentovi není nejd íve p edložen studijní Strana 5

text nebo výkladový multimediální materiál, ale problém, zadání úkolu, otázka k zamyšlení. V kurzu jsou podporovány diskuse a aktivity pro týmovou spolupráci, kdyz se studenti u í navzájem. P ÍKLAD 3 Studenti jsou sou ástí sít, u ící se komunity. Mají odkazy na r znorodé zdroje, se kterými pracují, které navzájem sdílí a komentují. Každý student je zárove sám zdrojem znalostí, informací i zkušeností.obvykle studenti prost ednictvím sít eší n jaký problém. Nepracují s p ipravenou sadou studijních materiál, ale se vším, co sí nabízí. Každý student si buduje personalizované prost edí pro u ení. P ÍKLAD 4 Studentovi jsou pokládány otázky a za správné odpov di je odm ován, za špatné penalizován. U ení je ízeno po íta ovým programem - program volí postup otázek. Student v u ení postupuje vlastním tempem a v malých krocích. D raz je kladen na zpevn ní znalostí (procvi ování, drilování). 2.1 Specifika jednotlivých p ístup V sou asném e-learningu se v r zných typech výukových program, aplikací a kurz setkáváme v podstat se všemi ty mi p ístupy, které jsme zmínili v p edchozí kapitole. Je velmi zajímavé, že dril, který byl v posledních letech ve ejností i pedagogickými kruhy odmítán, se dnes díky technologiím dostává více do pop edí. Technologie mají totiž tu vzácnou vlastnost, že díky jejich atraktivit žáci mnohonásobné procvi ování tolik nevnímají, nevadí jim. U menších d tí bychom dokonce mohli íci, že dril milují - nap. pokud jim necháme volný prostor k opakovaným innostem s tabletem, všimneme si, že se s nadšením vrací ke stále stejným aplikacím, znovu a znovu absolvují stejná cvi ení a ta je napl ují radostí, protože jsou v nich úsp šné. Na druhou stranu se ukazuje, že neustálé procvi ování s automatickým vyhodnocením vede pouze k povrchní znalosti a tipování. Pro hloubkový p ístup k u ení proto využíváme konstruktivistických a konektivistických p ístup, které kladou d raz na aktivitu student, ešení problém a rozvoj tvo ivosti, komunikace a spolupráce. Zdroje: BRDI KA, Bo ivoj. Konektivismus - teorie vzd lávání v prost edí sociálních sítí. Metodický portál: lánky [online]. 02. 09. 2008, [cit. 2014-02-21]. Dostupný z WWW: Strana 6

<http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/konektivismus---teorie- VZDELAVANI-V-PROSTREDI-SOCIALNICH-SITI.html>. ISSN 1802-4785. BRDI KA, Bo ivoj. T i generace online pedagogiky. Metodický portál: lánky [online]. 19. 08. 2013, [cit. 2014-02-21]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17737/tri-generace-online- PEDAGOGIKY.html>. ISSN 1802-4785. 2.2 T i generace on-line pedagogiky Bo ivoj Brdi ka na ve svém lánku na metodickém portále rvp.cz p edstavil t i generace on-line pedagogiky podle p ísp vku Terryho Andersona a Jona Drona Three Generations of Distance Education Pedagogy v asopise International Review of Research in Open and Distance Learning z b ezna 2011. Behaviorismus a kognitivismus jsou zde spojené pod spole ný název kognitivní behaviorismus, protože behaviorismus v izolované podob lze dnes již považovat za p ekonaný. Zdroj: Brdi ka, 2011 Strana 7

3 P íklady dobré praxe v e-learningu S e-learningem se to nesmí p ehán t. V tšina dnešních d tí tráví s po íta em, tabletem, televizí nebo mobilním telefonem mnohem více asu, než je žádoucí. Proto ani škola by to nem la s využitím r zných typ e- learningu p ehán t, ale m la by jej využívat jen tam, kde je zcela nenahraditelným pomocníkem. vyhledání nejaktuáln jších informací (nap. Jaké je po así práv te v r zných zemích sv ta? Jaká je aktuální politická situace v zemi, o které se práv u íme? Kolik jedinc tohoto chrán ného živo išného druhu aktuáln žije a ve kterých zemích?) vyhledání jinak nezjistitelných informací (údaje z elektronických databází, knihoven a dalších ist elektronických zdroj ) využití vizualiza ních a simula ních aplikací - nap. Google Earth, virtuální prohlídky kulturních památek, digitální knihovny starých tisk apod. využití komunika ních technologií (denní e-mail pro dlouhodob nemocného spolužáka, p ípadn i p enos webkamerou, rychlá a levná komunikace s partnerskou t ídou z jiné školy apod.) využití textových a grafických editor (zpracování výstup u ebních aktivit - kreativita, profesionalita zpracování, rozvoj ICT dovedností) zpracování multimédií (dokumentace projektové výuky, zpracování autentického materiálu, který studenti shromáždili atd.) Poj me se v dalším textu inspirovat nám ty zdroj a inností, kde jsou technologie nezbytným pomocníkem. Strana 8

3.1 Kreativní zpracování reálného materiálu Prvním p íkladem aktivit s využitím technologií, které kladou d raz na propojení technologie a reality je projekt využití po íta v hodinách matematiky a biologie na jednom z brn nských gymnázií. Skv lý p íklad rozvoje mezip edm tových vztah a vzd lávacích strategií, které podporují tvo ivost a motivaci d tí. Houby se dají sbírat nejen doopravdy, ale také ve fotopodob. P íkladem m že být na webu krásn zpracovaná mykologická expedice. V rámci projektu dob íšského gymnázia Biologie v praxi byl shromážd n materiál, který m že u itel skv le využít v dalších letech p i výuce ve t íd i t eba pro samostatnou domácí p ípravu student s využitím e-learningu. 3.2 Dotek reality Chvíle, kdy nemusíme váhat s využití technologií nastává v moment, kdy mohou zprost edkovat pohledy, které není jednoduché žák m b žn zajistit. Níže si prohlédn te n kolik p íklad. PROZKOUMEJTE 1) Vyprávíte žák m o Louvru a jeho nádherných sbírkách um leckých p edm t? Není nic snazšího, než se vydat na virtuální prohlídku. Virtuální prohlídky Musée du Louvre Rozcestník virtuálních prohlídek (zahrani ní) Virtuální prohlídky R Strana 9

2) Nestihli jste zorganizovat školní výlet na unikátní výstavu starých tisk? Díky projektu Národní knihovny možná nená problém žák m zprost edkovat dotek digitalizované verze vzácných d l. Server manuscriptorium.com Národní digitální knihovna Další digitální knihovny 3) A co t eba poznávání taj lidského t la a zkoumání rozli ných 3D objekt? Vyzkoušejte server Zygote Body (pro prohlížení je doporu ený Google Chrome). Zajímavých p íklad bychom mohli uvád t nepo ítan. Tak alespo ješt prozkoumejte knihovnu 3D objekt. 3.3 Vzdálené laborato e Dalším zajímavým fenoménem, kdy se v rámci školních vzd lávacích inností propojují aktivity reálné s virtuálními jsou tzv. vzdálené laborato e. N které univerzity poskytují za ízení pro reálné pokusy, které je možné ovládat na dálku prost ednictvím webového rozhraní. P es webovou kameru student vidí, jak pokus probíhá a jak se m ní, pokud na webovém rozhraní student nastaví jiné parametry. V tšinou se setkáme se vzdálenými laborato emi fyzikálními - v eské republice nap. na MFF UK v Praze. Existují také vzdálené meteorologické stanice - nap. ZŠ v Šumperku. 3.4 Využití webových služeb Za velice inspirativní považuji pracovní list zpracovaný formou powerpointové prezentace pro výuku o zem t esení. Autor pracuje s hypertextovými odkazy na stránky vizualizací aktuáln probíhajících zem t esení apod. Celý materiál je perfektn zpracován po stránce technické i metodické. Pracovní list nep edpokládá automatické vyhodnocení odpov dí student, ale jejich uložení a odevzdání u iteli v elektronické podob. Strana 10

3.5 E-learning na webových stránkách ada škol, vzd lávacích institucí, u itel, student u itelství, ale i všelijakých dalších nadšenc publikuje na internetu vzd lávací materiály, cvi ení a testy. V r zných grafických podobách, s r znými technickými možnosti, s r znou kvalitou obsahu i zpracování, s r znou využitelností ve výuce nebo pro samostudium. Výborné je, když je u itel ochoten vytvá en webové stránky pro t ídu, kterou u í a tam pak sdílet materiály odpovídající aktuáln probíraným témat m. Je velice náro né se tétoi innosti v novat kontinuáln t eba celý školní rok nebo n kolik let. Je však možné naplánovat také jen využití t ídních webových stránek pro podporu konkrétního projektu realizovaného v ur itém období. Strana 11

Trendy v e-learningu 1 E-learning dnes Nové technologie bou liv m ní tradi ní vzd lávací prost edky, metody i strategie. Kdo se pohybuje v oblasti e-learningu delší dobu a sleduje pr b žn aktuální trendy, uv domí si, že n kdy se jedná jednoduše o módu a v ur itém období oblíbený zp sob argumentace. Ob as je velmi t žké rozpoznat, zda se vyplatí investice do nákladné technologie - zda ji za chvíli "nep eválcuje n jaká jiná". V této kapitole se dotkneme p ehledu aktuálních trend ve využití technologií ve vzd lávání a seznámíme se s dnes nej ast ji sklo ovanými pojmy v e-learningu. V oblasti technologií je celkem t žké být stále "in", protože každou chvíli se objeví novinky u nás i v zahrani í. Abyste udrželi krok, je vhodné sledovat webové stránky, které o neustálých novinkách nebo být lenem pedagogických komunit, které diskutují a sdílí zkušenosti s novými technologiemi. Odkazy na n které z nich si p edstavíme. Praktickou vsuvkou v této kapitole jsou informace o LMS Moodle pro pokro ilejší uživatele, kde si ukážeme n kolik typ pro využití HTML p i tvorb studijních materiál. 1.1 Trendy v e-learningu Doc. Eger, který se na Západo eské univerzit v Plzni v nuje e-learningu už od devadesátých let, provádí každoro ní pr zkum trend v e-learningu tak, že se dotazuje expert a student, jaké trendy v sou asné dob vnímají jako zásadní. Zkuste si na úvod vyplnit dotazník doc. Egera pro rok 2013 a pak se m žete podívat i na vyhodnocení. Situace v e-learningu ve firmách je jiná než ve školách. Firmy v tšinou volí n jaké profesionální ešení. Kurzy jim zpracuje specializovaná firma. Nej ast ji se jedná o e-learning v podob p ijemn graficky zpracovaných text a na n navazujích test. Stále více jsou pro firemní školení využívané také webiná e. Strana 12

Nyní se m žete podívat na zajímavou prezentaci trend v e-learningu od firmy Rentel, která se e-learningem dlouhodob zabývá. 1.2 Webiná e Webiná je takové sou asné zaklínadlo. Pojem, o kterém jsem si p ed pár lety ani v nejmenším nemyslela, že by se mohl prosadit, se etablovat díky propaga ním aktivitám serveru webinare.cz. Webiná je zp sob synchronního e-learningu, kdy u itel a studenti se setkají v ur eném ase na síti, lektor vede výuku, p i které je snímán kamerou a pracuje s p ipravenou prezentací. Studenti mohou klást otázky prost ednictvím chatu. V závislosti na tom, jak pokro ilé rozhraní pro webiná je využíván, jsou na obou stranách k dispozici r zné pokro ilé technologie. U n kterého typu webiná e je možné navázat i se studenty vizuální kontakt - i studenti jsou snímáni webovou kamerou, u itel m že využívat r zných nástroj pro on-line hlasování a jeho vyhodnocování apod. Podívejte se na videoprezentaci, jak takový webiná m že probíhat. Pokud n kdy budete prost ednictvím webiná e u it, vzpome te si na následující zásady: - nep ipravujte webiná p íliš dlouhý (pozornost on-line student výrazn klesá už po cca deseti minutách) - dop edu si p ipravte otázky pro studenty, hlasování apod., které webiná oživí a pomohou student m udržet pozornost - poskytn te studujícím prezentaci, a si mohou v pr b hu webiná e p ímo k jednotlivým snímk m d lat poznámky (pokud prezentaci neposkytnete, n kte í studenti se nebudou soust edit, ale budou si v pr b hu vašeho výkladu archivovat PrintScreen obrazovek) - pokud vedete webiná ve dvojici skolegou, dejte pozor, aby jeden z vás nevykládal a druhý ve stejné chvíli ne ešil se studenty jiné otázky na chatu (je to velmi astá chyba) - po ítejte s tím, že mohou nastat technické problémy, proto m jte na ú astníky webiná e vždy alternativní kontakty (telefonní íslo, e-mail apod.) Strana 13

1.3 MOOC Tato zkratka je v R takovou novinkou, že v tšina odborník ješt neví, jak název správn vyslovit. Nej ast ji te slýchám z angli tiny p ejatou výslovnost [muk]. Jednoduše e eno jedná se o on-line kurzy poskytované renomovanými institucemi, které jsou otev ené najednou pro stovky a tisíce zájemc z celého sv ta. Kurz obvykle p ipraví erudovaný autor nebo tým. Zpracuje studijní texty, videotutoriály, animace a veškeré další zdroje. V pr b hu kurzu jsou vedeny diskuse ú astník mnoha r znými zp soby s využitím sociálních sítí. Ú astníci eší zadané úkoly a pokouší se o zvládnutí test. Kurz obvykle vede celý tým lektor, aby bylo možné zvládnout masivní nápor velkého po tu studujících. P íprava a realizace MOOC je prestižní záležitostí. eská republika zatím k dnešnímu dni (5.3.2014) žádný zpracovaný MOOC nemá. 1.4 Gamifikace Slovo gamifikace pochází z anglického slova "game" - hra. Pro nás všechny odchované Komenským není hra ve výuce nic moc objevného, i když gamifikace nevnímá využití hry v obecném slova smyslu, ale spíše jako aplikaci konkrétních herních prvk a princip ve výuce. Cílem je motivovat žáky alternativním zp sobem a p iblížit se tomu, co nejvíce milují - po íta ovým hrám. Místo známek využíváme skóre a žeb í ky úsp šnosti. Strana 14

1.5 Digitální odznaky Princip gamifikace je východiskem pro fenomén digitálních odznak. Ten je založen na odm ování lidí za díl í aktivity, innosti, prokázané znalosti a kompetence a po ítá s p irozenou sb ratelskou vášní v každém z nás. Ukázka digitální odznak vyhledáva e Mozilla Digitální odznaky v eské republice popularizovat p edevším Jakub Štogr. Ve spolupráci s dalšími partnery provozuje portál http://veriod.cz/, na kterém se m žete dozvíte, jak odznaky získávat, jak je ud lovat a ov ovat jejich pravost. Digitální odznaky jsou také tématem vizioná ské p ednášky Dalibora Naara: 1.6 Pedagogické weby a komunity U itelé jsou specifickou skupinou uživatel technologií a obecn internetu. Mají výhodu, že skoro všichni mají p ístup k technologiím, které jsou ve školách v relativním po ádku - funk ní a aktualizované. Celá ada u itel si v posledních letech zvykla využívat p i své p íprav i svém dalším vzd lávání internetové zdroje, prezentovat své názory v internetových diskusích a také sdílet vlastními silami vytvo ené materiály. N kte í u itelé se rovn ž sdružují v internetových komunitách dle svého zájmu. PROZKOUMEJTE Metodický portál: http://rvp.cz/ Spomocník pro využití moderních technologií ve výuce: http://spomocnik.rvp.cz/ Pepouš v nápadník: http://inapadnik.blogspot.cz/ Strana 15

GEG U te se s námi: https://plus.google.com/u/0/communities/106325365711671700842 ipad ve škole: http://ipadveskole.cz/ isen: http://www.i-sen.cz/ Android ve výuce: http://www.androidvevyuce.blogspot.cz/ Pomoc u itel m: http://www.pomocucitelum.cz/ SMARTboard ve výuce: http://www.veskole.cz/ Kreativní inspirace: http://kreativni-inspirace.skola-loucany.cz/ 2 LMS Moodle LMS Moodle je v eské republice nejpoužívan jším on-line systémem pro podporu výuky jak ve školách, tak i ve firmách. Jeho výhodou je snadná a všeobecná dostupnost díky tomu, že se jedná o open source. Systém si m žete zdarma stáhnout a nainstalovat a pokud máte šikovné programátory, m žete jej také upravovat, doplnit, zdokonalit. Kolem LMS Moodle je velká komunita uživatel u nás i ve sv t, což zjednodušuje ešení problém. Na diskusních fórech moodle.org v tšinou snadno najdete odpov di na otázky, které vás v souvislosti v LMS Moodle trápí. LMS Moodle se objevuje vždy každých p l roku v nové verzi - je dobré na stále nové a nové verze postupovat, abyste neztratili kompatibilitu s r znými dalšími systémy. V každé nové verzi jsou navíc zajímavé novinky, které stojí za to vyzkoušet. Lokalizaci LMS Moodle do eského jazyka zajiš uje firma PragoData Consulting. P i p echodu Moodle na verzi 2 vydali zajímavý p ehled základních v cí, které Moodle umí. Doporu uji k nahlédnutí. Strana 16

2.1 Moodle pro za áte níky Pokud s Moodle nemáte ješt prakticky žádné zkušenosti, možná oceníte odkaz na materiál Mgr. Bohumila Havla, který se už adu let snaží o osv tu pro uživatele Moodle a na slideshare poskytuje desítky prezentací. Jedna z t ch úvodních ur ená u itel m ze základních škol: A kdo má chu chvíli si osv žit angli tinu, m že se podívat na oficiální prezentaci LMS Moodle: 2.2 Moodle pro pokro ilé aneb užite né HTML P i pokro ilejší autorské práci v LMS Moodle m zeme využít p epnutí editoru do HTML rozhraní a doplnit tak do textu n které zvláštní objekty a funkce. Pokud jste dosud s HTML nepracovali, nemusíte mít obavu, úpln sta í ta nejzákladn jší znalost. Každý p íkaz v HTML píšeme mezi šipky a ukon ujeme s dopln ným obráceným lomítkem. Pokud chceme takový p íkaz vložit do HTML rozhraní, klikneme na tla ítko HTML na t etím ádku editoru. Vložíme p íkaz, klikneme na Aktualizovat, pak ješt potvrdíme kliknutím na Uložit zm ny. 2.3 Vložení prostoru pro poznámky Pokud chceme na v pr b hu textového výkladu vést studující k zamyšlení, m že se vložit tzv. textarea, do které je možné vpisovat. Vepsaný text se nikam neukládá, slouží jen k rychlým momentálním poznámkám - níže vidíte p íklad použití. Strana 17

Pro textareu využíváme tento kód: <p style="text-align:"><textarea class="post" style="width:500px;" tabindex="10" name="odpovedviceradkova1" rows="2" wrap="virtual" cols="40"></textarea></p> Zm nou ísel m žeme m nit ší ku, po et ádek apod. Níže zobrazenou textareu dostaneme, když zmenšíme ší ku style="width: 300px;" a zv tšíme po et ádek rows="4". 2.4 Vložení skrytého textu Pro skrytý text používáme následující kód: <script type="text/javascript"> function toggle(obj) { var obj=document.getelementbyid(obj); if (obj.style.display == "block") obj.style.display = "none"; else obj.style.display = "block"; } </script> <a href="javascript: void(0);" onclick="toggle('q1')">slovo, NA KTERÉ SE BUDE KLIKAT</a> <div id="q1" style="display:none;">skrytý TEXT</div> 2.5 Vložení podbarvení textu Podbarvení textu, které je p ipravenou všude u pokyn pro autora, bylo vytvo eno p vodn jako tabulka s jedním ádkem a jedním sloupcem. Z HTML editoru jsme si vzali kód této tabulky, abychom p i vytvá ení podbarvení p íšt ušet ili as a nemuseli znovu tvo it tabulku. Kód žlutého podbarvení vypadá takto: <table style="border-color: #ffffcc; border-width: 0px; background-color: #ffffcc; width: 100%; border-style: solid;" border="0"> <tbody> <tr> <td>zde VLOŽIT TEXT</td> </tr> </tbody> </table> Pokud p esn tento text nahrajeme do HTML rozhraní, zobrazí se nám: Strana 18

2.6 Vložení videa z youtube.com VKLÁDÁNÍ VIDEA POMOCÍ EMBED KÓDU: 1. Vyhledejte video na youtube. 2. Pod videem klikn te na Sdílet. 3. Pak na Vložit. 4. Zvolte velikost zobrazovaného okna. 5. Zobrazený kód si uložte pomocí Ctrl+C. 6. Editor webové stránky v Moodle p epn te na html zdroj. 7. Vložte kód pomocí Ctrl+V. 8. Pokud chcete video vyst edit, vložte ješt p ed kód zna ku <center> a na konec </center>. Náhled videa je v podstat jen jiným typem odkazu na video. Když na n j dvakrát kliknete, otev e se Vám stránka na youtube. Pokud vlastník videa na youtube.com video smaže nebo znep ístupní, video p estane fungovat a budete muset hledat náhradní odkaz. Strana 19

3 Tipy pro úsp šné on-line vzd lávání 1) Internet je jiný než ostatní média. Nem žete vzít knížku nebo nafilmovanou p ednášku, dát ji na internet a o ekávat, že se studenti podle ní budou u it. Nemají dost trpelivosti otá et stránky, poslouchat nebo sledovat dlouhé video. Cht jí velmi asto vid t, slyšet a sami zasáhnout do d je. A to vše najednou a kdekoliv najdou p ipojení k internetu. Necht jí na nic ekat. 2) Chci se u it to, co chci, kdy chci a kde chci. Možnost volby a dostupnost materiál kdykoliv a kdekoliv, to je pro úsp ch e-learningu zcela zásadní požadavek. M jte na pam ti, že n kte í studenti udrží pozornost jen krátkou dobu nebo se u í na poslední chvili. Nem žeme o ekávat, že se budou u it celé dlouhé téma lekce najednou. On-line studenti o ekávají, že se budou u it po kouskách, které budou mít 5-15 minut. 3) Jak mi to jde? Obsah je d ležitý, ale stejn tak je d ležitá zp tná vazba. Nejde jen o zve ejn ní informací. Studenti pot ebují ihned p esn v d t, jak si v u ení vedou. A nesta í pouhá informace, zda dob e i ne. Cht jí také v d t, jak se v u ení zlepšovat. 4) Nau ím se to svým vlastním zp sobem. N kterým student m sta í krátká rada, n kte í pot ebují obsáhlejší vysv tlení. N kdo chce vid t p íklady a pot ebuje si u ivo procvi it. Volba zp sobu u ení musí být na studentech. Pokud systém umož uje jen jeden zp sob u ení, a to ten, který konkrétnímu studentovi nevyhovuje, nastanou problémy. 5) Pokyny v tšinou ne tu. P esto, že k u ebním materiál m vypracujeme p esné pokyny, nem žeme si být jisti, že je studenti budou respektovat. Možná je pouze p elétnou o ima a v u ení budou postupovat podle svého. N kdo dává p ednost seznam m a rejst ík m, n kdo rád vyhledává. N kdo sleduje více odkaz najednou, jiný je prochází postupn. D ležité je pamatovat p i tvorb systému i studijních materiál na možnost r znorodých zp sob ešení. 6) Vytvo jednou, použij opakovan. Znovupoužitelnost materiál umož uje udržení nízkých náklad. Snažte se Strana 20

o dodržování standard, které zajiš ují p enositelnost výukových objekt (texty, obrázky, schémata, audio a video materiály, animace, celé výukové lekce a výukové programy apod.) mezi r znými systémy. 7) Krása je v jednoduchosti. Sledujte, jak studenti používají váš systém a kde d lají chyby. Pak vytvo te jednodušší zp sob pro interakci a poskytn te snadno dostupnou nápov du. A je u ení intuitivní. 8) V ci se m ní. Postupy stárnou, nové úkoly vyžadují nové dovednosti, chyby musí být opraveny. Pot ebujete jednoduchý zp sob, jak opravovat, upravovat, m nit a aktualizovat vše, co jste vytvo ili. 9) Sledujte a pomáhejte. Pouhé sledování a m ení pokroku v u ení není tak d ležité, jako jeho využití k nalad ní systému pro daného studenta. Poskytujte osobní zp tnou vazbu šitou na míru, dávejte rady a doporu ujte aktivity na základ pot eb, cíl a dovedností konkrétního studenta. 10) Bu te ve spojení. Komunikujte a snažte se vzbudit ve studentech pocit náležitosti ke studijní skupin (k u ící se komunit ). Informujte studenty, jak se jim ve studiu da í a poskytn te jim užite né informace k práv ešeným úkol m. Strana 21

Didaktická struktura hodiny s využitím mobilních technologií 1 Mobilní technologie ve výuce Sou asným hitem v oblasti vzd lávání jsou mobilní technologie - p edevším tablety. N které školy volí tablety ipad, n které dávají p ednost opra nímu systému Androir nebo Windows, ale to jist není to nejpodstatn jší. Tablety masivn pronikají do výuky p edevším díky následujícím výhodám: bezdrátovost (možnost využití nejen v po íta ové u ebn, ale kdekoliv v areálu školy i mimo n j) výdrž baterie (sta í na celý den výuky - nabíjení m že prob hnout p es noc) rychlé zapnutí (rychlý p ístup k informacím na internetu) intuitivní ovládání (odpadá složité vysv tlování práce s technologií) p itažlivost (d ti jsou tabletem fascinovány, na práci s tabletem se soust edí i problémoví žáci) Projekt Metodik v jehož rámci absolvujete tento kurz je jedním z mnoha iniciativ po celé eské republice, které uplatn ní mobolních za ízení ve výuce eší. PROZKOUMEJTE Pro pokro ilejší uživatele: Záznam webiná e Tablet v rukou u itele 1.1 T-N-T Pod tajemnou zkratkou T-N-T se skrývá úplná "bomba", a sice kompletní systém TABLET-NOTEBOOK-TABULE. Využití t chto t í technologií p edstavuje ideální prost edí pri uplatn ní ICT ve výuce na základní a st ední škole. Strana 22

TABLET = žákovské za ízení s p ipojením na internet umož uje, aby žáci s technologií pracovali samostatn nebo ve skupinách NOTEBOOK = umožnuje, aby u itel snadno vytvá el vlastní studijní texty a materiály a žák m je zp ístup oval nap. p es LMS Moodle, umož uje snadné vytvá ení zadání ukol, test i jejich pln ní a odevzdávání, umož uje archivaci pr b hu studia a studijních výsledk, poskytuje r zné typy sdíleného prostoru p i práci s technologíí (wiki, interaktivní slovník apod.) TABULE = umož uje prezentaci obsahu p ipraveného u itelem v etn interaktivní práce s ním, umož uje prezentaci práce jednotlivých žák nebo skupin žák 1.2 T-N-T v praxi T-N-T odstra uje nevýhody v použití interaktivní tabule, kdy na tabuli pracoval jeden nebo dva žáci a ostatní p ihlíželi. P i použití LMS Moodle bez tabletu zase bylo možné materiály využívat jen v po íta ové u ebn. T-N-T má ve všech t chto ohledech bonus navíc. Žáci si každé cvi ení, které u itel p ipravil na notebooku a nasdílel v LMS Moodle, mohou nejprve sami vypracovat jednotliv prost ednictvím tabletu a p es interaktivní tabuli je provedena kontrola. K materiál m, v LMS Moodle je možné p istupovat všude, kde je mobilní sí - t.j. po celé škole, p ípadn i mimo školu. Úkoly mohou zpracovávat žáci i z domova - op t p es tablet nebo i p es po íta. S prezentacemi, které máte p ipravené pro vaši výuku, mohou žáci s úsp chem pracovat p es tablet. Sta í jen do tabletu nainstalovat Strana 23

SMARTnotebook. Na tabletu sice nefunguji flashové toolkity, ale prezentace ud laná b žným zp sobem bez toolkit je funk ní. Žáci mohou p etahovat objekty, klikat na n, dopisovat texty, používat tužku a gumu apod. 2 Mobilní technologie a vyu ovací hodina U itelé používají technologie pro motivaci žák, procvi ování u iva a testování znalostí žák. Významným nástrojem u itele jsou technologie rozhodn také p i osvojování nového u iva p edevším pak p i problémových strategiích a innostním pojetí výuky. Technologie je možné využívat v jakékoli fázi vyu ovací hodiny. Je možné s nimi pracovat celou hodinu, ale také jen v rámci krátkého bloku. Mobilní za ízení jsou skv lá v tom, že je také možné je využít z celé hodiny t eba jen dv minuty. P ÍKLADY VYUŽITÍ MOBILNÍCH TECHNOLOGIÍ KRÁTKÁ VSUVKA 1-5 minut Bez složitého zapojování a rozbíhání po íta e m že u itel nechat žáky na mobilním za ízení rychle vyhledat krátkou informaci pro dopln ní nebo ov ení vykládané látky, krátkou aktualitu apod. Pro tento typ úkolu žáci s nadšením využijí i své vlastní chytré telefony (krátké omezení b žného zákazu používání telefon b hem vyu ování je rozhodn pot ší). Ov te správnost tohoto pojmu v aplikaci slovník. Zjist te, jaký je dnešní kurz koruny v i dolaru. Hlasujte pro téma slohové práce. ÁST VYU OVACÍ HODINY 10-20 min Delší ást výuky s technologiemi m že probíhat s oporou o konkrétní výukovou aplikaci nebo n kolik aplikací. Je možné také využít materiál, který u itel vytvo il a žák m nasdílel nap. v LMS Moodle. Delší blok výuky s aplikací m že mít charakter poznávací, procvi ovací, ale také nap. kreativní. Vhodným dopln ním práce s tabletem je pracovní list, který m že být p ipraven v elektronické podob, ale klidn m že být i tišt ný (žáci s pomocí tabletu vyhledávají odpov di na otázky z tišt ného pracovního listu a odpov di zapisují). Strana 24

V hodin zem pisu: Ve dvojicích zjist te na internetu, jak se jmenuje hlavní m sto vylosovaného státu. Najd te n kolik fotografií z tohoto m sta a n jakou zajímavost. Z fotografií ud lejte koláž, kterou pak krátce p edstavíte ostatním. V hodin angli tiny: Vytvo te komiks, ve kterém prob hne rozhovor o tom, kam se chystáte na prázdniny. CELÁ VYU OVACÍ HODINA - 45 min Pracovat celou vyu ovací hodinu s tabletem má smysl pouze pokud žáci mají za úkol vytvo it n jaký kompexní materiál - nap. prezentaci, e-book, krátký film apod. Ur it není vhodné nap. celou vyu ovací hodinu procvi ovat sloví ka v jedné aplikaci. Ve dvojicích zjist te na internetu, jak se jmenuje hlavní m sto vylosovaného státu a vytvo te prezentaci, která toto m sto krátce p edstaví. Lokalizujte toto m sto na map. Zkuste najít popis cestovatelských zážitky ech, kte í v tomto m st byli, najd te znak m sta, fotografie a zajímavosti. Zajímavá výuka m že probíhat také tak, že se žáci v pr b hu hodiny st ídají na n kolika stanovištích, z nichž jedno je stanovišt s tablety. Tento styl výuky využijeme p edevším, pokud nemáme tablety pro všechny žáky a chceme, aby žáci s tabletem nepracovali ve skupinách nebo dvojicích, ale každý sám. DLOUHODOBÝ PROJEKT - dny, týdny... Tablet m žeme využívat také jako technickou podporu delších projekt. Žáci mohou prost ednictvím technologií projekt plánovat, vést agendu projektových aktivit, vyhledávat informace, zapisovat poznámky, provád t m ení, v terénu využívat mapy a záznamy cest, fotografovat, filmovat, zpracovávat, vyhodnocovat a publikovat výsledky projektu. Projekt Naše obec V pr b hu jednoho m síce se pokusíme shromáždit co nejvíce zajímavého materiálu z historie a sou asnosti našeho m sta. Budeme pracovat v n kolika týmech, které si rozd lí úkoly a oblast, která bude v centru jejich zájmu: historie obce významné stavby p íroda pr mysl a zem d lství kultura Strana 25