Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace



Podobné dokumenty
MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

Metody testování humorální imunity

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika)

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Vyšetření imunoglobulinů

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Onemocnění krve. Krvetvorba, základní charakteristiky krve

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae

IMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU

Metody testování humorální imunity

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

LÉKAŘSKÁ VYŠETŘENÍ A LABORATORNÍ TESTY

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKCE HELICOBACTER PYLORI

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Titrace autoprotilátek detekovaných metodami nepřímé imunofluorescence. Jan Martinek Ivo Lochman

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Imunopatologie. Luděk Bláha

Sérologie Sérologie pertusse. Sérologie tularémie. Sérologie brucelózy. Sérologie listeriózy. Sérologie yersiniózy. Sérologie H.

Precipitační a aglutinační reakce

Zkušební testy z patologické fyziologie. Pavel Maruna a kolektiv. Recenzovali: prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. prof. MUDr. Jaroslav Veselý, CSc.

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Antinukleární protilátky (ANA) Protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA)

ProGastrin-Releasing Peptide (ProGRP) u nemocných s malobuněčným karcinomem plic

Diferenciální diagnostika malabsorpčního syndromu v dětském věku ( tab.1 ).

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Komplementový systém

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Interpretace výsledků měření základních lymfocytárních subpopulací očima (průtokového J ) cytometristy a klinického imunologa

Klinická biochemie anemických stavů, metabolismu Fe; metody stanovení. Miroslava Beňovská

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Protilátky proti Helicobacter pylori (IgG) Návod na použití ELISA testu

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Vliv různých léčivých přípravků u pacientů s mnohočetným myelomem na laboratorní vyšetření

DEN LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

MUDr. Miroslav Toms Dětské odd. Jindřichův Hradec

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Limbická encefalitida

Zkušenosti s laboratorní diagnostikou infekcí virem Zika. Hana Zelená NRL pro arboviry Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Imunitní systém.

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

Nesekreční mnohočetný myelom

Parvovirus B 19. Renata Procházková

Laboratorní diagnostika příušnic v Nemocnici České Budějovice a.s.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

OBMI OKBHI Laboratorní příručka OKBHI Příloha č. 3 Podrobný seznam vyšetření - IMUNOLOGIE

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

Helicobacter pylori. Imunoenzymatické soupravy k diagnostice infekce Helicobacter pylori

Definice. celiakální sprue, Herterova choroba, netropická sprue. primární komplexní malabsorpční syndrom

Nativní a rekombinantní Ag

Stanovení autoprotilátek Seminář 7: diagnostika

Protilátky proti jádru buňky (ANA)

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Funkce imunitního systému

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

Jak analyzovat monoklonální gamapatie

Karlova Univerzita v Praze 2.lékařská fakulta. Seminární práce z imunologie. Celiakie

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii


Screening kolorektálního karcinomu proč ANO

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB

ČASOMIL Kontrolní cyklus SEKK- revmatoidní artritidy. Revmatologický ústav, Praha

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Vyšetření hevylite přispělo k odhalení nemoci z těžkých řetězců

Játra a imunitní systém

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

RNDr K.Roubalová CSc.

Transkript:

Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace Ivana Stiborová a kol. ZU UL OLI CIM XVII. ČASOMIL Český A Slovenský Odborný Meeting Imunologických Laboratoří 12. 14. 6. 2013 v Kutné Hoře

Protilátky proti parietálním buňkám žaludku Autoprotilátky související s malabsorpcí vb12 - APCA (AGPC) Protilátky proti gastrickým parietálním buňkám (protilátky proti protonové pumpě, anti-h + K + ATP) - IFA, ELISA - AIFA Protilátky proti vnitřnímu faktoru - ELISA Primární test pro diagnostiku perniciózní anémie

Perniciózní anémie (PA) Addisonova-Biermerova anémie Pomalý progresivní proces vedoucí k megaloblastické anémii Často bez klinických symptomů, hematologem odhalen náhodou Deficience vb12 (kobalamin) Důsledkem až neurologické postižení (myelopatie) neurologický syndrom související s deficiencí kobalaminu subakutní kombinovaná degenerace míchy (Symetrické parestézie v prstech a chodidlech, později v celých končetinách. Nejdříve postihuje ruce, následně i nohy. Někdy i postižení očního nervu. Pokročilé stádium megaloblastické šílenství nyní velmi vzácně) Běžné potíže jako ztráty paměti, slabost, únava nebo změny nálady mohou souviset s deficiencí kobalaminu dokonce i při normálních hladinách vb12.

Megaloblastická anémie Megaloblasty v krvi i kostní dřeni Abnormality způsobeny poruchami v syntéze DNA (syntéza metioninu závislá na metylkobalaminu). Fyziologickým důsledkem defektů DNA morfologické změny v krevních buňkách a buňkách kostní dřeně hypersegmenatce neutrofilů (není ale specifický znak)

Autoimunitní původ PA Rodinný výskyt Asociace s jinými autoimunitními chorobami (IDDM, Gravesova choroba, vzácně SLE, Sjsy) APCA, AIFA v séru vznikají v důsledku rozpadu gastrických parietálních buněk, díky kterému je jejich obsah uvolněn do oběhu.

APCA vážou se na povrch parietálních buněk a inhibují jejich funkci jejich původ je dosud obtížné určit při pokročilé PA vznikají gastrické léze, dochází k atrofii sliznice se ztrátou parietálních buněk, sliznice infiltrovaná lymfocyty a plazmatickými buňkami (hypotéza, že poškození sliznic je způsobeno zejména cytotoxickými protilátkami)

2 typy APCA reagující s mikrozomy parietálních buněk (klasické APCA) - namířené proti a a b podjednotce gastrické protonové pumpy. Zablokují-li tyto protilátky protonovu pumpu, indukují achlorhydrii reagující s povrchem parietálních buněk heterofilní protilátky APCA rozpoznávají proteiny o MW 60-90, 92 a 100-120 120 kda

Protonová pumpa Vodíkové kationty (protony) jsou proti koncentračnímu gradientu v ohromném množství přečerpávány H+/K+-ATPázou apikální membrány. Tento enzym je pro svou velkou účinnost nazýván protonovou pumpou.

AIFA protilátky proti vnitřímu faktoru - Schwartz 1958 neúčinnost per os substituce prasečího IF AIFA - Roitt et al. 1964 různá účinnost při substituci IF, vysvětlením možná přítomnost dvou typů protilátek Vnitřní faktor glykoprotein produkovaný parietálními buňkami, nezbytný pro vstřebávání vitaminu B12 (kobalaminu) v kyselém prostředí žaludku má k němu velice nízkou afinitu v zásaditém prostředí duodena se kobalamin ochotně váže na vnitřní faktor Celý komplex (vitamin B12 a vnitřní faktor) je vysoce odolný k enzymatické degradaci Vstřebává se hlavně v ileu - nejprve se naváže na specifické receptory enterocytů a poté je celý komplex resorbován do buňky. Samotný vitamin B12 se na receptor navázat nemůže. Ileální receptor IF vb12

typ I blokující AIFA - blokuje vazebné místo pro kobalamin na molekule IF, váže primárně IF z žaludeční šťávy, někdy je možnost uvolnění vb12 z komplexu IF-vB12 - rozhodující je ph žaludeční šťávy - při nízkém ph nejsou tyto Ab schopny blokovat IF, který normálně tvoří komplexy s vb12. Při zvýšení ph (achlorhydrie) jsou tyto Ab již funkční IF AIFA Typ I

typ II vázající se nebo precipitující AIFA - blokují vazebné místo, kterým kopmlex IF-vB12 reaguje s receptorem ve střevní stěně; mohou vázat volný IF i jeho komplexy s vb12 AIFA Typ II IF vb12

AIFA - Oba typy mají stejný patologický efekt (zabraňují resorpci kobalaminu ileálními receptory). - Rozlišování obou typů nemá žádný praktický význam, je třeba používat soupravy detekující oba typy. - AIFA mohou být produkovány salivárním systémem, do žaludku se dostanou se spolknutými slinami tvoří je sekreční IgA. - Hlavním zdrojem AIFA je sliznice žaludku zejména IgG, ale i IgA - Cirkulující AIFA typu I jsou převážně IgG - Cirkulující AIFA typu II tvoří izotypy IgG a IgM - Nejvhodnějším materiálem pro stanovení je sérum - AIFA lze detekovat i v moči nedoporučeno pro rutinu

AIFA x APCA senzitivita specificita APCA Vysoká Nízká AIFA Nízká Vysoká APCA často asociovány s atrofickou gastritidou u pacientů, kteří nemají PA

Doporučené komentáře ascia Australian Society of Clinical Immunology and Allergy Inc. APCA+, AIFA+ prosinec, 2004 - Imunologický průkaz perniciózní anémie (PA) APCA-, AIFA- - PA neprokázána APCA+, AIFA- - Autoimunitní gastritida (>90% pacientů), která může vyústit v perniciózní anémii - Příbuzní osob s PA - Pacienti s autoimunitní thyroitidou - Zdraví jedinci Negativita AIFA nevylučuje diagnózu perniciózní anémie (pouze 60% pacientů s PA má pozitivní AIFA)

Doporučené komentáře ascia Australian Society of Clinical Immunology and Allergy Inc. prosinec, 2004 APCA-, AIFA+ - Imunologický průkaz PA (současně průkaz makrocytózy a nízkých hladin vb12) - Nebo klinický význam nejasný (neprokázána anémie nebo makrocytóza) opakovat test po cca 6 měsících současně se stanovením sérového gastrinu, KO a hladin vb12 APCA-, AIFA+, věk > 50 let - Imunologický průkaz PA APCA-, AIFA+, věk < 50 let - Pro průkaz PA doporučena biopsie žaludku

Testovaný soubor sér Testováno 21 pacientských sér s odečtenou pozitivitou APCA IF APCA AIFA Negativní 4 17 Slabě pozitivní 2 0 Pozitivní 15 4 21 20 21 19 20 18 19 17 18 16 17 15 16 14 15 13 14 12 13 11 12 10 11 sérum 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 23,9 87,1 176,6 <2 29,9 74,4 <2 <2 >200 >200 >200 >200 >200 <2 83,6 100,3 83,5 33,3 >200 >200 >200 APCA [RU/ml] 4,8 5,1 <2 4,5 6,6 99,3 1,6 1,9 2,7 <2 <2 1,2 <2 7,5 79,6 129,8 2,4 3,6 2,6 >200 13,7 AIFA [RU/ml] Negativní <20 RU/ml

2012 Stanovení APCA - ZU UL OLI CIM ZU UL 270 vzorků pro stanovení APCA APCA IFA 252 Anti-H+K+ATPáza 157 AIFA 169 Anti-H+K+ATP + AIFA 7 Pouze anti-h+k+atp 7 Pouze AIFA 4

APCA IFA negativní APCA IFA pozitivní APCA IFA nelze hodnotit * APCA IFA nespecifické Počet Průměr Min Max Celkem 155 Anti-H+K+ATPáza 72 14,3 0 224,8 AIFA 60 13,7 0 > 250,0 Celkem 75 Anti-H+K+ATPáza 75 39,4 0 > 250,0 AIFA 75 165,4 23,2 > 250,0 Celkem 6 Anti-H+K+ATPáza 6 74,8 2,6 231,7 AIFA 6 37,9 0 225,8 Celkem 16 Anti-H+K+ATPáza 16 2,2 0 9,3 AIFA 16 0,7 0 6,9 * (+ANA, +AMA, heterofilní Ab)

Pacienti APCA IFA neg., anti-h+k+atpáza poz. nebo AIFA poz. ID Dg. Odběr APCA IFA Anti- H+K+ATPáza AIFA JŘ *1941 DL *1960 ŠR *1969 K30 dyspepsie K120 recidivující afty J451 nealergické astma 6.2.2012 Negativní 1,7 > 200,0 31.5.2012 Negativní 3,3 272,2 22.11.2012 Negativní 2,1 252,1 10.2.2012 Negativní 184,9 10,6 18.5.2012 Negativní 224,8 14,8 8.3.2012 Negativní 68,9 0 19.11.2012 17.12.2012 Heterofilní Ab 57,4 0 Slabě pozitivní 75,6 0

Děkuji za pozornost