Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči



Podobné dokumenty
Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Na co Češi nejčastěji umírají

Problematika dlouhodobé péče

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele

součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v r. 2016

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Vývoj pracovní neschopnosti

Státní zdravotní ústav Praha

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Pramen: European health for all databáze, WHO

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Analýzy zdravotního stavu

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

Zdravotnictvíu "kulatého stolu"

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Zhoubné novotvary v ČR. ková

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Zdravotní stav seniorů

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Úmrtnost v České a Slovenské republice a jejich krajích v letech

Mikroregion České Velenice tržní potenciál (zdravotnictví) Mgr. P. Zimmelová, Ph. D., Mgr.I.Šímová

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Portál zdravotnických ukazatelů

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

Připravovaný zákon o změně důchodového věku a jeho důsledky

11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha,

5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

3. Zemřelí podle příčin smrti

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

Projekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Mortalita onemocnění ledvin (N00 N29) kraj Vysočina

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru oftalmologie za období NZIS REPORT č. K/11 (09/2016)

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

Transkript:

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal

Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání v dospělém věku méně strmé více horizontální C umírání v pozdním dospělém věku více strmé více vertikální D umírání v seniorském věku více vertikální pravděpodobně vymizí

V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Vymírání kohorty ČR 1994 a 28 - intervalové úmrtnostní tabulky 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 dx 1994 dx 28 lx 1994 lx 28 Lx počet přežívajících ze 1 narozených k danému věku pravá osa Dx počet zemřelých v daném roce života levá osa

V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Struktura úmrtí dle dg - 1994 18 dx 1994 16 14 12 1 8 6 4 1 Zhoubné novotvary 2 Akutní infarkt myokardu 3 Cévní onemocnění mozku 4 Ostatní kardiovaskulární 5 Pohybová onemocnění 6 Fraktury a externí příčiny 7 Demence a retardace 9 ostatní onemocnění a stavy 2

V V5 V1 V15 V2 V25 V3 V35 V4 V45 V5 V55 V6 V65 V7 V75 V8 V85 V9 V95 V1 V15 Struktura úmrtí dle dg - 28 2 dx 28 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1 Zhoubné novotvary 2 Akutní infarkt myokardu 3 Cévní onemocnění mozku 4 Ostatní kardiovaskulární 5 Pohybová onemocnění 6 Fraktury a externí příčiny 7 Demence a retardace 9 ostatní onemocnění a stavy

V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - ZN 12 Zhoubné novotvary 1 8 6 4 2 1994 28 Rok 1994 26 425úmrtí, rok 28 23 38. Pokles na 88%.

V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - AMI 3 Akutní infarkt myokardu 25 2 15 1 5 1994 28 Rok 1994 6 444 úmrtí, rok 28 6 385. Beze změny 99%.

V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - CVO 7 Cévní onemocnění mozku 6 5 4 3 2 1 1994 28 Rok 1994 1 988, rok 28 12 414. Nárůst na 113%.

V V3 V6 V9 V12 V15 V18 V21 V24 V27 V3 V33 V36 V39 V42 V45 V48 V51 V54 V57 V6 V63 V66 V69 V72 V75 V78 V81 V84 V87 V9 V93 V96 V99 V12 V15 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 ostatní KVO 2 Ostatní kardiovaskulární 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1994 28 Rok 1994 31 825 úmrtí, 28 35 454. Nárůst na 111%.

Dopad chorob na úmrtí a na závislost na cizí pomoci Rozložení chorob zdravotních problémů (Dg) je výrazně odlišné u příčin úmrtí a u příčin postižení, které vede k závislosti na cizí pomoci. Přibližně polovina zdravotních problémů, která vedou k závislosti na cizí pomoci se neuplatňuje významně v příčinách úmrtí demence, mentální retardace, smyslová postižení, většina neurologických onemocnění a pohybová postižení. Oddálení úmrtí do vyššího věku proto u osob se závislostí na cizí pomoci vede k prodloužení této závislosti. Většina úmrtí, která vedou k vymírání kohorty patří do skupiny kardiovaskulárních onemocnění, která jsou čím dále tím lépe řešena úmrtí se přesouvá do vyšších věkových kategorií a jejich podíl narůstá. POZOR nezaměňovat s počtem úmrtí v populaci nebo se standardizovanou úmrtností. podíl na úmrtích *podíl na závislosti 1 Zhoubné novotvary 26,27 2,69 2 Akutní infarkt myokardu 6,47,2 3 Cévní onemocnění mozku 11,13 13,3 4 Ostatní kardiovaskulární 32,21 17,2 5 Pohybová onemocnění,8 2,6 6 Fraktury a externí příčiny 5,8 2,81 7 Demence a retardace,54 16,34 9 ostatní onemocnění a stavy 17,49 27,22

Závislost na cizí pomoci V ČR je poskytován příspěvek na péči osobám, které jsou závislé na cizí pomoci. Rozlišují se 4 stupně. I lehká závislost II - středně těžká závislost III těžká závislost IV úplná závislost V rámci posuzování je lékařskou posudkovou službou určena i příčinná diagnóza. V současné době dokončován proces zpracování, který umožní epidemiologické sledování Dg příčin pro jednotlivé stupně. Epidemiologie vlastního stupně závislosti je už zpracovávána standardním způsobem. Věkové poměry závislosti mohou být mechanicky aplikovány na demografické projekce a tak získat představu o vlivu stárnutí populace.

29 211 213 215 217 219 221 223 225 227 229 231 233 235 237 239 241 243 245 247 249 251 253 255 257 259 261 263 265 29 211 213 215 217 219 221 223 225 227 229 231 233 235 237 239 241 243 245 247 249 251 253 255 257 259 261 263 265 Projekce obyvatel ve struktuře stupňů závislosti Struktura obyvatel - všechny věkové kategorie 1 8 6 4 2 St4 St3 St2 St1 St 4 Struktura obyvatel 65+ 3 2 1 St4 St3 St2 St1 St

29 212 215 218 221 224 227 23 233 236 239 242 245 248 251 254 257 26 263 266 Projekce obyvatel dle věkových kategorií 12 Projekce obyvatel dle věku 1 8 6 4 2 85_pl 65_84 45_64 2_44 _19 29 celkem 1 2 3 4 _19 7,38 5,84 4,7 9,56 15,13 2_44 8,97 5,43 9,52 12,22 13,29 45_64 13,24 12,74 15,23 13,13 1,15 65_84 42,45 48,42 43,13 36,81 31,49 85_pl 27,95 27,56 27,42 28,28 29,93 266 celkem 1 2 3 4 _19 1,9 1,59 1,24 2,39 3,41 2_44 1,75 1,11 1,88 2,32 2,34 45_64 3,18 3,18 3,71 3,7 2,22 65_84 24,94 29,95 25,4 2,85 16,76 85_pl 68,22 64,16 67,77 71,37 75,28

29 211 213 215 217 219 221 223 225 227 229 231 233 235 237 239 241 243 245 247 249 251 253 255 257 259 261 263 265 1, Projekce indexy Indexy závislosti,9,8,7,6,5,4,3,2,1, A B C D počet osob 65+ na počet osob 2 až 64 bez ohledu na stupeň závislosti A počet osob se závislostí všech věkových kategorií na počet osob bez závislosti ve věku 2 a více let B počet osob se závislostí všech věkových kategorií na počet osob bez závislosti ve věku 65 a více let C počet osob se závislostí 65+ na počet osob bez závislosti ve věku 65 a více let D počet osob se závislostí 65+ na počet osob bez závislosti ve věku 65 až 74 let

Problém stárnutí Problém stárnutí je z pohledu závislosti a potřeby dlouhodobé péče spíše artefakt plynoucí ze zaměňování kalendářního věku s biologickým věkem. Při použití míry počtu osob se závislostí na cizí pomoci vůči osobám bez závislosti se poměry v hodnocení budoucího vývoje výrazně mění. Největší problém je v tom, že neumíme zužitkovat nově vytvářená potenciál zdraví ve vyšších věkových kategoriích tedy jejich biologického omlazování. Dalším problémem je to, že dlouhodobá péče je každodenní a vyžaduje každodenní výdaje. Ty se skládají nejenom ze zdravotnických, ale hlavně z personálních nákladů na poskytování péče, která kompenzuje ztrátu soběstačnosti. Řešení příspěvků k úhradě každodenních nákladů je zásadně odlišné od úhrady nákladů spojených s epizodou péče (náhodnou událostí akutní onemocnění) a od nákladů spojených s plánovaným řešením postižení (operace katarakty, ortopedické operace, neurochirurgické )

Implikace demografických změn

Životní podmínky 21 EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí zařadil ČSÚ v letošním roce do šetření také otázky týkající se domácí péče poskytované osobám, které se bez ní v běžném životě neobejdou, tj. starým, nemocným, zdravotně handicapovaným. Cílem je získat rámcový přehled o počtu osob a objemu práce, který je v domácnostech vázán na zdravotní a zdravotně sociální oblast.

Provázanost s důchodovou reformou V seniorském věku dosahují příspěvky a zdravotní pojištění 1/3 až ½ výše důchodů Jedná se o přerozdělení z veřejných prostředků Je lépe je dávat na zdravotní pojištění nebo na důchody (spoluúčast z důchodů)??? 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Muži 2 18 3z Zdr pojištění péče 16 ostatní 14 3b Zdr pojištění Léky a 12 PZT 1 3a Zdr pojištění 8 LTC, RHB, domácí 6 2 Příspěvky 4 2 1 Důchody Ženy

V V5 V1 V15 V2 V25 V3 V35 V4 V45 V5 V55 V6 V65 V7 V75 V8 V85 V9 V95 V1 V15 V V6 V12 V18 V24 V3 V36 V42 V48 V54 V6 V66 V72 V78 V84 V9 V96 V12 V18 1 8 6 4 2 1994 Odchod do důchodu odchod %dožití doba pobírání 1994 6 roků 84,57 18,21 28 6 roků 89,4 2,94 rozdíl 4,47 2,73 1994 65 roků 77,33 14,66 28 65 roků 83,35 17,19 rozdíl 6,1 2,53 1 8 6 4 2 %dožití 28 doba pobírání 1994 7 roků 67,33 11,45 28 7 roků 75,83 13,64 rozdíl 8,5 2,19 Bilance veřejných rozpočtů závisí i na tvaru křivky vymírání kohorty. Její ovlivnění je v rukou domácností, zdravotníků a poskytovatelů sociálních služeb. Ale dokud se nenaučíme využít nově vytvářeného potenciálu zdraví, tak to bude protichůdné se zájmy správců veřejných rozpočtů.

Odkazy ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29), http://www.czso.cz/csu/29edicniplan.nsf/p/42-9 ČSÚ: Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech v letech 1994 až 28. http://www.czso.cz/csu/29edicniplan.nsf/kapitola/417-9-v_letech_1994_az_28-1 Human Mortality Database. University of California, Berkeley (USA), and Max Planck Institute for Demographic Research (Germany). Available at www.mortality.org or www.humanmortality.de (data downloaded on 7.4.21) Projekt Kulatý stůl zpracování dat z agendy Příspěvků na péči, MPSV, ÚZIS Praha