Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Veronika Vránová, DiS.
Poděkování: Děkuji všem, kteří se jakkoli podíleli na vzniku této práce, zejména pak Mgr. Lence Nádvorníkové za velkou ochotu, důležité připomínky a cenné rady během času stráveného při konzultacích. Dále pak Ing. Antónii Dechťarové ředitelce organizace Rytmus Liberec, o. p. s. agentury pro podporované zaměstnávání a celému týmu za spolupráci, zajímavé podněty a motivaci.
Název bakalářské práce: Podporované zaměstnávání Název bakalářské práce: The Supported Employment Jméno a příjmení autora: Veronika Vránová, DiS. Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2011/2012 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lenka Nádvorníková Anotace: Bakalářská práce se zabývala problematikou podporovaného zaměstnávání a vycházela z obtížného přístupu osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce, přičemž je za klíčový subjekt považován samotný zaměstnavatel. Jejím cílem bylo poukázat na výhody této služby i pro samotné zaměstnavatele, motivovat je ke spolupráci a nabídnout realizaci auditu pracovních příležitostí. Kdy realizace auditu by se mohla stát předmětem získání nových pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisovala a objasňovala základní pojmosloví z oblasti podporovaného zaměstnávání a poukazovala na výhody pro zaměstnavatele při zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Praktická část zjišťuje pomocí dotazníku distribuovaného mezi 100 zaměstnavatelů v Libereckém kraji, postoje a přístupy k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a využití služeb podporovaného zaměstnávání. Výsledky ukázaly, že zaměstnavatelé upřednostňují přímou podporu při zaměstnávání osob se zdravotním postižením před odvody do státního rozpočtu. Služby podporovaného zaměstnávání však téměř nevyužívají. Výsledky též poukázaly na to, že nejztíženější přístup na otevřený trh práce je především pro osoby s mentálním a zrakovým postižením. Zjištění vyústila v konkrétní navrhovaná opatření v oblasti předávání informací o službě pro skupinu zaměstnavatelů. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat zjištění, že ve většině dotazovaných firem se nacházejí vhodné pracovní pozice pro osoby se zdravotním postižením. Následně na základě dotazníkového šetření bude realizován audit pracovních příležitostí minimálně v jedné firmě, která projevila zájem o jeho provedení. Což může otevřít další možnosti práce pro osoby se zdravotním postižením v dané lokalitě.
Klíčová slova: podporované zaměstnávání, osoba se zdravotním postižením, zaměstnavatel, otevřený trh práce Title of Bachelor Thesis: The Supported employment Summary: The Bachelor thesis dealt with the supported employment and proceed from difficult access by persons with disabilities in the open labour market where is considered as a key subject the employer. Its aim was pointed to the benefits of this service for employers themselves, motivate them to cooperate and provide audit for job opportunities. When the realization of audit could by subject obtain new job opportunities for people with disabilities. The work consists of two main parts. It was the theoretical part which uses processing and presentation expert sources described and explained the basic terminology in supported employment and pointed to benefits for employer when the employ people with disabilities. Practical part determine by questionnaire distributed among 100 employers in the Liberec region, which attitude and approaches they have to employ people with disabilities and services of supported employment. The results showed that employer prefer directly support employment of people with disabilities before payments to the state budget. However they not to use services of supported employment mostly. Result also pointed to that the people with mentally and visual disabilities have the heaviest access to open labour market. The information obtained in bachelor thesis resulted in concrete suggesting measures in the sphere transmission information about service for group of employers. The greatest benefit of work was findings that most of respondents has a suitable job for people with disability. Subsequently, on the base of results of the questionnaire will by implement audit for job opportunities in the one company minimally, which was interested in it. This can open up new job opportunities for people with disabilities in this region. Keywords: supported employment, person with disability, employer, open labour market
Obsah Úvod... 11 I. Teoretické zpracování problému... 13 1 Význam práce pro člověka a základní pojmosloví... 13 2 Podporované zaměstnávání... 16 2.1 Cíle a principy podporovaného zaměstnávání... 17 2.2 Legislativní zakotvení podporovaného zaměstnávání v ČR... 18 2.3 Cílové skupiny služeb podporovaného zaměstnávání... 20 2.4 Fáze podporovaného zaměstnávání... 22 2. 4. 1 Dojednávání zakázky... 22 2. 4. 2 Fáze před nalezením vhodného zaměstnání... 23 2. 4. 3 Fáze po získání vhodného zaměstnání... 24 3 Zaměstnavatel a jeho role při zaměstnávání osob se zdravotním postižením... 27 3. 1 Podpora zaměstnavatele ze strany podporovaného zaměstnávání... 28 3. 2 Poradenství zaměstnavateli v oblasti zaměstnávání OZP... 30 3. 2. 1 Plnění povinného podílu... 30 3. 2. 2 Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců... 31 3. 2. 3 Zaměstnanec se zdravotním postižením... 31 3. 2. 4 Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením... 32 3. 2. 5 Příspěvky Úřadu práce ČR... 33 3. 2. 6 Úlevy na daních... 36 3. 2. 7 Další nástroje, které lze užít pro zaměstnávání OZP... 37 4 Další příležitosti spolupráce zaměstnavatelů a podporovaného zaměstnávání... 41 4.1 Společenská odpovědnost firem... 41 4. 1. 1 Společensky odpovědné chování firem v oblasti lidských zdrojů... 42 4. 1. 2 Soutěž Stejná šance zaměstnavatel roku... 42 4. 2 Business for Breakfast jako příležitost pro spolupráci... 43 4. 2. 1 Průběh setkání klubu... 44 4. 2. 2 Business for Breakfast a podporované zaměstnávání... 45 4. 3 Sociální podnik aneb další příležitost pro zaměstnávání OZP... 46 4. 4 Audity pracovních příležitostí... 48 4.4.1 Průběh auditu pracovních příležitostí... 48 4.4.2 Výhody auditu pracovních příležitostí... 49 4. 4. 3 Realizace auditu pracovních příležitostí v Libereckém kraji... 50 II. Praktická část... 52 5 Cíle praktické části... 52 6 Výzkumné předpoklady... 53 7 Použité metody... 54 8 Popis zkoumaného vzorku... 55 9 Výsledky dotazníkové šetření... 57 10 Ověření výzkumných předpokladů... 76 11 Shrnutí výsledků praktické části a diskuse... 79 Závěr... 82 Navrhovaná opatření... 84 Seznam použitých zdrojů... 88 Seznam tabulek... 90 Seznam grafů... 91 Seznam příloh... 92
Seznam použitých zkratek ČUPZ Česká unie pro podporované zaměstnávání MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí OZP Osoba se zdravotním postižením PM Průměrná mzda PR Pracovní rehabilitace PZ podporované zaměstnávání ÚP ČR Úřad práce ČR
Úvod Stejně tak jako lidé zdraví i lidé se zdravotním postižením potřebují cítit, že jsou užiteční, potřební a uznávaní. Chtějí si najít přátele, chodit se bavit do společnosti, nakupovat apod. Jedním ze zásadních faktorů pro uspokojení těchto potřeb je právě zaměstnání. Jedná se o místo, které nám umožňuje kontakt s ostatními lidmi, poskytuje nám pocit potřebnosti a užitečnosti, ale je to též prostředek pro získávání financí, které nám umožňují cestovat za kulturou, nakoupit si něco hezkého, ale též zajistit si nezbytné prostředky pro živobytí, jako je jídlo, pití, domov apod. U lidí se zdravotním postižením však může být cesta k zaměstnání důsledkem jejich handicapu mnohem náročnější. Příležitostí pak může být využití služeb podporovaného zaměstnávání. Výhodou této služby je to, že není cílena pouze na samotného klienta, ale i na zaměstnavatele, kdy se snaží propojit jejich potřeby. Pro úspěšný výsledek však nestačí pouze zájem člověka se zdravotním postižením pracovat, ale i zájem a motivace zaměstnavatele, dát těmto lidem stejnou šanci na zaměstnání, jako mají ostatní. Tato bakalářská práce se tedy zabývá službou podporovaného zaměstnávání, kdy se zaměřuje především na zaměstnavatele, jako významný subjekt v práci osob se zdravotním postižením. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část seznamuje se základním pojmoslovím, představuje cíle a principy služby podporovaného zaměstnávání. Přestože se bakalářská práce zabývá primárně skupinou osob se zdravotním postižením, je zde poukázáno i na to, že tato služba či metoda může být dobře využita i v práci s jinými cílovými skupinami. Dále se teoretická část zaměřuje na motivaci zaměstnavatelů zaměstnat osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru. Zde pak může najít své významné uplatnění i audit pracovních příležitostí, který se cíleně zaměřuje na odhalení vhodných pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením přímo v prostorách zaměstnavatele. Praktická část stanovuje výzkumné předpoklady, které již dostaly svůj základ v teoretické části. Výzkumné předpoklady poté ověřuje pomocí dotazníkového šetření. V návaznosti na toto šetření doporučuje některá opatření. 11
Cílem bakalářské práce je představit službu podporovaného zaměstnávání, která v České republice zatím nepatří mezi příliš známé. Poukázat na její výhody nejen pro samotné klienty, ale i pro zaměstnavatele. Smyslem je i motivovat zaměstnavatele pro další spolupráci v zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce. Kdy základním kamenem spolupráce může být právě realizace auditu pracovních příležitostí. 12
I. Teoretické zpracování problému 1 Význam práce pro člověka a základní pojmosloví Zaměstnání je jednou z aktivit, která naplňuje podstatnou část života člověka. Nepřináší nám pouze nutné finanční prostředky pro naši obživu, ale umožňuje nám setkávat se s kolegy a přáteli, seberealizaci, pocit potřebnosti apod. Práce však nemá důležitý význam pouze pro jedince, ale je třeba na ní nahlížet také komplexněji. Práce je určující pro ekonomický i sociální status jedinců, rodin a v podstatě také pro stabilitu a prosperitu celé společnosti (Krebs 2007, s. 287). Aby tohoto bylo skutečně dosaženo, setkáváme se ve většině vyspělých zemí s určitými aktivitami státu na trhu práce, které bývají označovány jako aktivní politika zaměstnanosti. Jejím posláním je přispívat k podpoře dynamické rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, k níž fungování trhu práce ze své logiky inklinuje. Politika zaměstnanosti je těsně propojena s celkovou hospodářskou a regionální politikou a prakticky i se všemi obory sociální politiky. Nezaměstnanost jako důsledek fungování trhu práce je nesporně jedním z nejdůležitějších problémů současného světa (Krebs 2007, s. 287). Nezaměstnanost je pojem, který v současné době slyšíme ze všech médií. A samotná myšlenka ztráty zaměstnání sebou přináší především obavu ze ztráty finančních příjmů. Slovník sociální práce nabízí tuto definici nezaměstnanosti: Stav, ve kterém člověk schopný práce a ochotný pracovat nemá placené zaměstnání. Obvykle používaným kritériem ochoty pracovat jsou kontakty s úřadem práce, resp. s potencionálním zaměstnavatelem (Matoušek 2003, s. 125). Krebs (2007, s. 290) zdůrazňuje, že k fenoménu nezaměstnanosti je možné přistoupit z různých hledisek. Lze ji považovat za výraz toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v zemi, lze ji považovat za odraz nepersonálních tržních sil, kterými je ovládán lidský faktor, lze ji ale také považovat za důsledek určitých schopností, dispozic a postojů jedinců. Nic z toho samo o sobě neumožňuje pochopit problém nezaměstnanosti a najít jeho přijatelné řešení, neboť nezaměstnanost je zřejmě důsledkem toho všeho. Případná nezaměstnanost sebou pak přináší celou řadu nepříznivých situací, jako jsou problémy finanční (ztráta příjmů), sociální (spory v rodině, ztráta kontaktu s okolím), psychické (pocit méněcennosti, nepotřebnosti, neschopnosti) nebo zdravotní (bolesti 13
hlavy, břicha, nevolnost jako následek stresu). Není tedy pochyb, že práce a samotné zaměstnání patří mezi základní lidské potřeby, jak již poukazoval Abraham Maslow ve své pyramidě (Nakonečný 1998, s. 469). Je známo, že nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny pracovníků stejně. K rizikovým skupinám patří zejména ženy, mladiství a absolventi škol, handicapované skupiny a pracovníci předdůchodového věku. Nezaměstnanost mnohem častěji postihuje pracovníky s nižším vzděláním a kvalifikací a je také diferencována např. podle profesí i z hlediska teritoria. Důležitá je také doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Čím je delší, tím jsou zpravidla horší její dopady a obtížnější (i nákladnější) její řešení opatřeními politiky zaměstnanosti (Krebs 2007, s. 291). Podobně vysoká míra nezaměstnanosti může mít svůj kritický dopad i na tržní ekonomiku jako takovou. Stát tedy proto disponuje zejména těmito aktivitami: zprostředkováním zaměstnání, rekvalifikačními programy, hmotným zajištěním uchazečů o zaměstnání, podporou zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a kontrolou dodržování pracovněprávních předpisů (Matoušek 2003, s. 226 227). V České republice za tuto kontrolu odpovídá Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a Úřad práce ČR (ÚP ČR). Bezpochyby je pro státní politiku zaměstnanosti důležitý i legislativní rámec, který stanovuje podmínky přístupu k práci. Mezi nejzákladnější lidská práva řadí právo na práci i Listina základních práv a svobod v článku 26: Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občané, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje, podmínky stanoví zákon (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., hl. IV., čl. 26, odst. 3). Podobně i Všeobecná deklarace lidských práv hovoří o svobodné volbě zaměstnání a právu na práci. Každý člověk má tedy právo na práci, stejně tak i osoba se zdravotním postižením (OZP), pro kterou je přístup na trh práce bezpochyby mnohem ztíženější, již v důsledku jeho zdravotního handicapu. Noviny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) s názvem Práce a sociální politika uvádějí statistiky, kromě jiného týkající se i zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. K 31.12.2011 bylo v evidenci Úřadu práce ČR 63 092 osob se zdravotním postižením, což představovalo 12,4 % z celkového počtu nezaměstnaných. 14
Pokud se hovoří o práci člověka se zdravotním postižením, většině lidí se vybaví práce v chráněných dílnách. Ale i člověk bez zdravotního postižení během svého života vystřídá několik zaměstnání a potřebuje mít jistotu nějaké dalšího pracovního rozvoje. Stejně tak i lidé s těžkým zdravotním postižením nemusí celý život pracovat v jedné chráněné dílně. Pro jejich další rozvoj a postup v pracovním životě může být zařazení na otevřený trh práce velmi přínosné. Rozdíl mezi otevřeným a chráněným trhem práce spočívá především v tom, že otevřený trh přináší více možností, především i ve změně zaměstnání nebo kariérním růstu i finančním ohodnocení. Chráněný trh práce vytváří pracovní podmínky pro lidi se zdravotním postižením, ale často jsou velmi omezené. Pod pojmem chráněný trh práce si můžeme představit především chráněné dílny či zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením. Dále je možné sem řadit i chráněná pracovní místa, jejichž pojmosloví od roku 2012 přebírají i chráněné dílny. Zaměstnanec se zdravotním postižením je zde v kontaktu především se skupinou osob, kteří také disponují nějakým zdravotním postižením a v mnoha případech ztrácí kontakt s běžným prostředím a dochází tak k sociální izolaci. Proto je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižení na otevřeném trhu práce zajisté namístě. Existují lidé se zdravotním postižením, kteří se dokážou na otevřeném trhu práce uplatnit sami, jiní potřebují při hledání zaměstnání a osamostatnění se v něm intenzivní individuální podporu. Právě těmto lidem může pomoci podporované zaměstnávání (PZ). 15
2 Podporované zaměstnávání PZ je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm (Vitáková 2006, s. 16) Podporované zaměstnávání vzniklo v 70. letech v USA, především pro lidi s mentálním postižením. Dále se rozvíjelo do dalších zemí jako je např. Norsko, Nový Zéland, Kanada, Austrálie, Německo, ale i Peru. Česká republika byla v důsledku politické situace do roku 1989, v oblasti péči o osoby se zdravotním postižením oproti jiným státům omezena. Uvolnění poměrů po roce 1989 znamenalo v oblasti sociálních služeb rovněž vznik a v krátkém období dramatický nárůst počtu nestátních neziskových organizací, které začaly tyto služby poskytovat. Pro nedostatek jiné právní úpravy byla většina těchto organizací založena jako občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů (Matoušek 2007, s. 31). V roce 1995 vznikla v Praze první agentura pro podporované zaměstnávání o. s. Rytmus. V návaznosti na podporu rozvoje podporovaného zaměstnávání vznikla později Česká unie pro podporované zaměstnávání (ČUPZ), která se v roce 2001 stala členem Evropské unie pro podporované zaměstnávání (European Union of Supported Employment EUSE). ČUPZ připravila základní dokumenty pro podporované zaměstnávání jako jsou např. standardy a etický kodex podporovaného zaměstnávání, sdružuje organizace pro podporované zaměstnávání a šíří informace o této činnosti. V současné době v ČR existuje téměř 50 organizací, které při zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce využívají metody podporovaného zaměstnávání. 1 1 Viz. příloha č. 2 Seznam poskytovatelů služeb podporovaného zaměstnání v ČR 16
2.1 Cíle a principy podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnání má dva cíle. Jeden z cílů je získání a udržení si pracovního místa na otevřeném trhu práce, které odpovídá schopnostem a možnostem daného člověka a zvýšení míry samostatnosti uživatele služby. Druhý cíl je rozvíjet dovednosti uživatele potřebné pro nalezení a udržení práce. Důležité je tedy upozornit, že podporované zaměstnání pracuje s integrací do běžných pracovních podmínek u běžného zaměstnavatele. Ne do chráněného prostředí, jako jsou chráněné dílny, terapeutické dílny, chráněná pracovní místa, práce u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením. Tato pracoviště však mohou osobu se zdravotním postižením dobře připravit pro práci na otevřeném trhu. Otevřený trh práce by měl být otevřený všem bez rozdílu diskriminace. Člověk se zdravotním postižením má možnost setkávat se s kolegy, kteří nejsou zdravotně postižení. Může se snadněji integrovat do běžné společnosti a žít podobně plnohodnotným životem jako ostatní lidé. Častým rozdílem mezi prací na chráněném a otevřeném trhu práce, bývá i finanční ohodnocení. Např. v chráněných dílnách jsou výdělky osob se zdravotním postižením často mnohem nižší. Je nutné však i na otevřeném trhu práce dbát na to, aby nedošlo k diskriminaci, aby člověk se zdravotním postižením byl za stejně odvedenou práci hodnocen stejně, jako člověk zdraví. Mezi principy podporovaného zaměstnávání 2 patří právě nalezení práce na otevřeném trhu a její odměna spravedlivou mzdou. Dále je pro podporované zaměstnávání specifické individuální přizpůsobení podpory a aktivní zapojení samotného uživatele do celého procesu hledání a udržení si zaměstnání. Svoji podstatnou roli v podporovaném zaměstnávání hraje také využití formálních i neformálních zdrojů, zejména přirozené podpory na pracovišti (jedná se o podporu zaměstnavatele, kolegů, rodiny, pracovníků podporovaného zaměstnávání, opatrovníka, případně osobního asistenta, ale i úřadu práce apod.). Jedním z principů je i osamostatnění uživatele služby, proto je také poskytování služby časově omezené. Ke stanovení časového omezení vedla snaha o to, aby služba byla poskytována i využívána efektivně. Časové omezení vede uživatele i pracovníky agentury podporovaného zaměstnávání k soustředění na dosahování cíle. Období 24 měsíců odpovídá době trvání tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V odůvodněných případech, 2 Viz. příloha č. 3: Leták organizace Rytmus Liberec, o. p. s. o službě 17
tedy tam, kde to vyžaduje charakter nebo míra znevýhodnění uživatele či situace na pracovišti, může být služba poskytována i déle. Lze ji také využít opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového. Na službu podporovaného zaměstnávání může navázat jiný typ služby (osobní asistence, poradenství apod.) (Vitáková 2006, s.17). Nelze však podporované zaměstnávání zaměňovat s jinými službami, které se zaměřují pouze na aktivaci osob se zdravotním postižením, na vyplnění jejich volného času či terapii, za služby zajišťující primárně pomoc v oblasti základních životních potřeb, služby zaměřené na pracovní zkušenosti a nácvik dovedností na chráněném trhu práce nebo služby poskytované pouze před nástupem do zaměstnání. Jedná se především o takové služby, jako je osobní asistence, chráněné dílny, poradenství, programy center denních služeb, terapeutické programy apod. 2.2 Legislativní zakotvení podporovaného zaměstnávání v ČR Na rozdíl od některých jiných zemí, podporované zaměstnávání v České republice není upravováno žádným samostatným právním předpisem. Nejčastěji však bývá spojováno se sociální službou, jako jeden z určitých druhů sociální rehabilitace, která je ukotvena v zákoně č. 108/2006 o sociálních službách 70 sociální rehabilitace. Pokud je služba takto registrována a provádí službu sociální rehabilitace metodou podporovaného zaměstnávání, je nutné, aby organizace kromě standardů podporovaného zaměstnávání především naplňovala standardy poskytovatelů sociálních služeb vyplývající z tohoto zákona. Registrace sociální služby je pro organizaci často velmi důležitá v otázce získávání finančních prostředků na svůj provoz. Proto se v některých směrech může podporované zaměstnávání v České republice lišit. Existují i návrhy zakotvení podporovaného zaměstnávání do zákona o zaměstnanosti a vyjmout ho ze zákona o sociálních službách, kde se některé principy samotného podporovaného zaměstnávání kříží s principy pracovní rehabilitace. Podporované zaměstnávání je zaměřené především na uživatele služby se sníženou mírou schopností a dovedností a naopak zákon o sociálních službách dělí uživatele dle typu jejich zdravotního postižení, který nemusí být pro poskytnutí služby podporovaného zaměstnávání rozhodující, jak bylo vysvětleno výše. 18
Pokud je služba v registru sociálních služeb je zde důležité uvést i zaměření na některou z cílových skupin. V praxi proto bývají agentury poskytující služby podporovaného zaměstnávání zaměřeny více na jednu cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Např. cílovou skupinou organizace Rytmus jsou osoby se zdravotním postižením, převážně osoby s mentálním postižením (50% uživatelů služby musí být osoby s mentálním postižením, poté je možné pracovat i s uživateli s jiným zdravotním postižením). Dalšími organizacemi, které se zaměřují na podporované zaměstnávání, jsou např. Fokus, který pracuje především s lidmi s duševním postižením, Agentura pro neslyšící (APPN) apod. I zde by měly platit principy podporovaného zaměstnávání, kdy se jedná o člověka, který má zájem o práci na otevřeném trhu a disponuje nižší úrovní dovedností potřebných k získání a udržení si vhodného zaměstnání. Jedna z dalších možností se podporovanému zaměstnávání otvírala i v souvislosti se sociální reformou MPSV od 1.1.2012, ve spojitosti se zavedením sdíleného zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentury práce. Sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce je další aktivitou ze strany státní politiky zaměstnanosti, jako prevence před zvyšováním nezaměstnanosti. Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němž Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají. agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání k tomuto mohou získat další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců. za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude považováno, když ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání (Sociální reforma 2011). 19
Bohužel i přesto, že celá řada organizací, které se zabývají podporovaným zaměstnáváním mají status agentury práce, především za účelem zprostředkování zaměstnání a úzkou spoluprácí s Úřadem práce ČR, na tyto příspěvky nedosáhne. Hlavním důvodem je, že novela zákona o zaměstnanosti mimo jiné ustanovuje, že: Agentura práce nebude moci dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo který je osobou se zdravotním postižením (Sociální reforma 2011). Tímto ustanovením se poté tato možnost pro agentury pro podporované zaměstnávání uzavírá právě proto, že jejich činnost spočívá především v zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 2.3 Cílové skupiny služeb podporovaného zaměstnávání Služby podporovaného zaměstnávání jsou určeny lidem, jejichž dovednosti potřebné k získání a udržení si vhodného zaměstnání na otevřeném trhu práce mají oproti dovednostem jiných lidí nižší úroveň, takže tito lidé mají méně příležitostí k běžnému pracovnímu uplatnění. Zároveň však mají zájem pracovat na otevřeném trhu práce. Může se jednat i o lidi, kteří tyto dovednosti mají, ale v běžných podmínkách je nejsou schopni uplatnit (například vzhledem ke snížené odolnosti vůči stresu). Označením nižší úroveň dovednosti potřebných k získání a udržení si práce je míněna taková úroveň dovedností, že k vyrovnání příležitostí získat a udržet si vhodné pracovní uplatnění člověka potřebuje odbornou individuální podporu postavenou na osobní pomoci pracovníka. To znamená, že tomuto člověku nepostačuje k získání a udržení si pracovního místa absolvování kurzu, školícího programu, poradenství personální agentury apod. Kritériem k posouzení, zda jsou služby PZ pro zájemce o práci vhodné, tedy není jeho příslušnost k určité skupině lidí vymezené na základě jejich zdravotního problému, snížené úrovně tělesných funkcí, životní události, etnického původu (lidé s mentálním postižením, lidé s tělesným postižením, lidé se smyslovým postižením, lidé po výkonu trestu, lidé s psychickým onemocněním, příslušníci romské komunity), ale úroveň jejich dovedností. Někteří lidé z uvedených skupin potřebnými dovednostmi k vyhledávání a udržení si práce disponují, případně mají v jejich uplatňování dostatečnou podporu jiných lidí (například člověk na vozíku využívá k dopravě do zaměstnání služeb osobního asistenta). Naopak jiní lidé nejsou příslušníci žádné z těchto skupin a přesto mají dovednosti potřebné k získání 20
vhodného pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce v nedostatečné míře. Také jim jsou služby PZ určeny (Vitáková 2006, s. 19). V praxi však funguje, že každá agentura podporovaného zaměstnávání je konkrétněji zaměřena na některou z výše vyjmenovaných skupin. Důvodem je, že podporované zaměstnávání v českém systému stále hledá své místo a není samostatně zakotveno v žádném předpise. Proto se podporované zaměstnávání v České republice může lišit od přístupů v jiných zemích. Služba podporovaného zaměstnávání však není vhodným nástrojem pro každého, kdo má problém s nalezením zaměstnání. Není vhodné především pro nezaměstnané, kteří nepotřebují intenzivní, individuální, osobní pomoc s hledáním i udržením práce. Jedná se především o osoby, které disponují dovednostmi pro nalezení a udržení si zaměstnání, ale z důvodu vysoké nezaměstnanosti, se jim nedaří vhodné místo nalézt nebo se jedná o osoby, kterým postačí využití poradenských služeb, rekvalifikace apod. Dovednostmi vztahujícími se k získání a udržení si práce jsou míněny veškeré obecné dovednosti v oblastech, které úspěšnost v tomto ohledu ovlivňují, jimiž jsou například péče o sebe a o své prostředí, pohyb v obci včetně používání veřejné dopravy, využívání veřejných institucí, používání školních dovedností a učení se novým věcem, motivace k práci, vlastní pracovní předpoklady a kariéra, provádění pracovních úkonů, orientace v hierarchii pracovníků včetně jednání se spolupracovníky, každodenní péče o zdraví, bezpečné chování, zvládání emocí, úprava zevnějšku a společenské chování a další. Nejedná se tedy o speciální dovednosti, které člověk získá odbornou přípravou k vykonávání určité práce (např. švadlena potřebuje umět zaobroubit látku a tuto dovednost získá například v odborném učilišti, v rekvalifikačním kurzu apod.) (Vitáková 2006 s. 19). Velmi často nedostatkem dovedností vztahujícím se k získání a udržení si zaměstnání disponují právě osoby se zdravotním postižením důsledkem svého zdravotního handicapu. Služba podporovaného zaměstnávání není dále vhodná pro osoby, které mají zájem o práci na chráněném pracovním trhu. Může se také stát, že o službu podporovaného zaměstnávání zažádá osoba, která je poživatelem invalidního důchodu, ale přesto bude odmítnuta, protože disponuje veškerými dovednostmi k získání a udržení si zaměstnání. Intenzivní individuální podpora u takového člověk by pak byla kontraproduktivní (tedy zneschopňující). 21