Podniková ekonomika II/1 Ing. Pavel Mikan 2011/2012
Osnova Efektivnost podniku, výnosy, náklady, hospodářský výsledek 3. kapitola učebního textu Výrobní faktory Výnosy Náklady Efektivnost Hospodářský výsledek Třídění nákladů Kalkulace nákladů
Řízení peněžních toků Osnova Kapitola 7.3.3 učebního textu Cash flow Přímá a nepřímá metoda sestavení výkazu cash flow Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku 4. kapitola učebního textu Modely výnosů, nákladů a tržeb Konstrukce nákladových funkcí Analýza bodu zvratu
Osnova Příklady z probíraných kapitol Efektivnost podniku, výnosy, náklady, hospodářský výsledek Měření výsledku hospodaření Výpočet zisku, rentabilit Kalkulace nákladů Prostá kalkulace dělením Stupňovitá kalkulace dělením Kalkulace dělením s poměrovými čísly Přirážková kalkulace Kalkulace variabilních (neúplných) nákladů
Osnova Příklady z probíraných kapitol Řízení peněžních toků Rozdíl mezi ziskem a cash flow Přímá metoda sestavení výkazu cash flow Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku Nákladové modely Klasifikační metoda Metoda dvou období Grafická metoda Bod zvratu Globální modely
Výrobní faktory Transformační pojetí podniku Vstupy Transformace Výstupy Tato transformace se nazývá výroba Výroba je tvorba výrobních výstupů (statků - výrobků a služeb) uskutečňovaná výrobním procesem součinností výrobních vstupů, které označujeme jako výrobní faktory
Výrobní faktory Obecná ekonomie Půda (příroda) účelnou a cílevědomou lidskou činností (prací) a za pomocí věcných výrobních činitelů (kapitálu) je přetvářena ku prospěchu lidí (tvorba statků) omezený faktor, ekonomickým výnosem plynoucím z půdy je renta Práce přeměňuje přírodní zdroje na statky, ekonomickým výnosem plynoucím z práce je mzda Kapitál tvoří ho statky, které se podílejí na výrobě jiných statků (je výsledkem předcházející výroby), v podniku forma majetku, ekonomickým výnosem kapitálu je zisk
Výrobní faktory Podnikohospodářské členění výrobních faktorů Dispozitivní práce řídicí práce rozhoduje o optimální kombinaci všech výrobních faktorů management Výkonná práce vlastní práce vynakládaná při výrobě Dlouhodobý hmotný majetek Materiály označuje se za pracovní předměty, ze kterých vzniká výrobek
Výrobní faktory Moderní rozšíření počtu výrobních faktorů o: Znalosti Podnikatelské a manažerské schopnosti Organizaci Členění výrob v závislosti na typu kombinace výrobních faktorů Investičně (kapitálově) náročné Pracovně náročné Materiálově náročné Energeticky náročné
Výrobní faktory Výroba (kombinace výrobních faktorů) vede nejen ke změnám stavu hospodářských prostředků (majetku), ale i k jednorázové nebo postupné spotřebě Spotřeba materiálu Spotřeba energií Mzdové náklady Odpisy dlouhodobého majetku
Výrobní faktory Pokud podnik hospodaří tak, jak má, musí se vynaložené výrobní faktory vrátit podniku zpět prostřednictvím tržeb za prodané výrobky Porovnáním přínosů za určité období s vynaloženými výrobními faktory za stejné časové období, dostaneme výsledek hospodaření Výsledek hospodaření = výnosy - náklady
Výnosy Výnosy jsou v penězích vyjádřené výsledky provozování podniku za určité období Představují v penězích vyjádřené prodané výkony (výrobky, práce nebo služby či jiné ekonomické aktivity) Členění (původ výnosů) Provozní Finanční Mimořádné
Náklady V penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů Pro tvorbu výnosů obětujeme ekonomický zdroj (výrobní faktor) Toto pojetí je označováno za běžné, tradiční
Náklady Ekonomické pojetí nákladů: Peněžně vyjádřená spotřeba a vázání výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů Do ekonomických nákladů přidáváme ekonomickou újmu způsobenou držením zásob výrobních faktorů Jiný způsob definice: Ekonomické náklady jsou běžné (tradiční) náklady včetně oportunitních nákladů
Náklady Oportunitní náklady: Jsou to náklady ušlé příležitosti (hypotetické zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů) Úkol: Zkuste najít příklady na oportunitní náklady a pokuste se určit důsledky jejich existence na podnikání Členění (původ nákladů) Provozní Finanční Mimořádné
Výsledek hospodaření Rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové období Zisk Výnosy > Náklady Důsledkem je zvyšování vlastních zdrojů podniku vlastní kapitál a hospodářský výsledek Ztráta Výnosy < Náklady Důsledkem je snižování vlastních zdrojů podniku vlastní kapitál a neuhrazená ztráta
Výsledek hospodaření Funkce zisku Kriteriální Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku o objemu výroby, nových výrobcích, investicích Rozvojová Zisk je hlavním zdrojem tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku Rozdělovací Motivační Zisk je základem rozdělování důchodů mezi vlastníky (dividendy, úroky a daně) Zisk je základním motivem všeho podnikání (může být základem hmotné zainteresovanosti pracovníků)
Výsledek hospodaření Měření výsledku hospodaření Příklad: Podnik ve sledovaném období vyrobil 160 000 výrobků Na výrobu bylo vynaloženo 12 mil. Kč Prodejní cena jednoho výrobku je 100 Kč Za sledované období podnik prodal pouze 130 000 výrobků, 30 000 výrobků tvoří zásoby hotových výrobků Úkol Oceňte zásoby hotových výrobků na konci období Zjistěte hospodářský výsledek
Výsledek hospodaření Měření výsledku hospodaření Řešení 1 - vycházíme z objemu výroby: Oceňování majetku v kapitole 2 - zásoby vlastní výroby oceňujeme náklady výroby 12 000 000 / 160 000 * 30 000 = 2 250 000 Kč Výnosy: Tržby = 130 000 * 100 = 13 000 000 Kč + + Zvýšení stavu zásob hotových výrobků = 2 250 000 Kč = = 15 250 000 Kč Náklady na výrobu všech vyrobených výrobků: 12 000 000 Kč Hospodářský výsledek 15 250 000-12 000 000 = 3 250 000 Kč
Výsledek hospodaření Měření výsledku hospodaření Řešení 2 vycházíme z objemu prodaných výrobků: Výnosy: Tržby = 130 000 * 100 = 13 000 000 Kč Náklady na výrobu prodaných výrobků: 12 000 000 / 160 000 * 130 000 = 9 750 000 Kč Hospodářský výsledek 13 000 000-9 750 000 = 3 250 000 Kč
Výsledek hospodaření Struktura (členění) hospodářského výsledku Provozní výsledek hospodaření Provozní výnosy - provozní náklady Finanční výsledek hospodaření Finanční výnosy - finanční náklady Výsledek hospodaření za běžnou činnost Provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Mimořádné výnosy - mimořádné náklady Odečteme daň z příjmů Výsledek hospodaření za období (po zdanění)
Efektivnost Efektivnost je vrcholové kritérium racionality vynakládání ekonomických prostředků (výrobních faktorů) na výrobu Představuje účinnost vynaložených prostředků hodnocená z hlediska výsledků Produktivita účinnost ve vztahu k výrobě Poměřování vytvořených výstupů a vynaložených vstupů Hospodárnost dosahování požadovaných výstupů s co nejmenším vynaložením výrobních faktorů Úspornost šetření zdroji Výtěžnost maximalizace výsledků ze zdrojů
Efektivnost Ukazatele efektivnosti souhrnné ukazatele: Měřítko efektivnosti (resp. produktivity) Výstup / Vstup Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Zisk / celkový kapitál (= celková aktiva) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Zisk / vlastní kapitál
Efektivnost Ukazatele efektivnosti dílčí ukazatele: Ukazatel haléřové nákladovosti Náklady / výnosy Hospodárnost Skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci výrobních faktorů Ukazatel využití aktiv (resp. kapitálu) Výnosy / kapitál Rentabilita nákladů Zisk / náklady Rentabilita tržeb (ROS) Zisk / tržby
Zisk Efektivnost Můžeme ho vyjadřovat v různých formách pro různé účely: Provozní, finanční, mimořádný výkaz zisku a ztráty EAT čistý zisk, zisk po zdanění, výsledek hospodaření po zdanění EBT zisk před zdaněním, hrubý zisk EBIT zisk před úroky a zdaněním EBITDA zisk před úroky, zdaněním a odpisy NOPAT čistý provozní zisk po zdanění = EBIT * (1- t)
Zisk Příklad Efektivnost Podnik dosáhl hrubého zisku (EBT) 15 mil. Kč. Daň z příjmů právnických osob je v roce 2011 19 %. Úroky za minulé období činily 3 mil. Kč Spočtěte EAT Spočtěte EBIT Spočtěte NOPAT Příklad (pokračování) Podnik pracuje s 50 mil. Kč kapitálu, z čehož je 50 % cizí kapitál (úvěry) s úrokovou mírou 12 % a 50 % vlastní kapitál, z něhož akcionáři požadují 12% výnos Spočtěte ROA a ROE
Zisk Příklad (pokračování) Efektivnost Uvažujme dvě varianty struktury užívaného kapitálu (celkem 50 mil. Kč) v podniku s EBIT 18 mil. Kč A: celý je vlastní s požadovanou výnosností 12 % B: polovina vlastní s požadovanou výnosností 12 % a polovina cizí s úrokovou mírou 12 % Zjistěte nerozdělený zisk v podniku (co podniku zbyde, uhradí-li vše, co ze zadání vyplývá)
EVA Efektivnost Ukazatel zahrnující ekonomické náklady vyjadřuje ekonomický zisk EVA = NOPAT - WACC * C C... kapitál celkem (E + D) WACC... průměrné vážené náklady na kapitál WACC = r E * E / C + r D * D / C * (1 t) Příklad Spočítejte hodnotu ukazatele EVA pro podnik z předcházejícího příkladu (kapitál tvořen z 50 % cizím a z 50 % vlastním kapitálem)
Třídění nákladů Druhové členění nákladů Spotřebou výrobních faktorů vznikají náklady Zajímají nás druhy nákladů co bylo spotřebováno: Osobní náklady Odpisy Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba externích služeb Finanční náklady (úroky) Přehled navíc v členění podle oblastí činností poskytuje výkaz zisku a ztráty (v druhovém členění)
Třídění nákladů Účelové třídění nákladů přiřaditelnost nákladů k vnitropodnikovým útvarům nebo podle výkonů Podle vztahu nákladu k činnosti Náklady technologické vyvolány výrobou konkrétního výrobku Náklady na obsluhu a řízení zajišťují racionální průběh výrobní činnosti Podle způsobu kontroly přiměřenosti nákladu a stanovení žádoucí výše nákladu Náklady jednicové souvisejí s jednotlivými operacemi konkrétního výrobku Náklady režijní souvisí s výrobním procesem jako celkem
Třídění nákladů Účelové třídění nákladů Podle možnosti přiřadit náklad ke konkrétnímu výkonu Náklady přímé zjistitelné s jediným druhem výrobku (zpravidla jednicové a malá část režijních nákladů) Náklady nepřímé souvisejí s více druhy výrobků
Třídění nákladů Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce Variabilní náklady Náklady, které se v závislosti na změnách objemu produkce mění Fixní náklady Náklady, které se v závislosti na změnách objemu produkce nemění Změny v určitém intervalu produkce Změny v určitém rozsahu využití kapacity Při prodloužení časového intervalu se některé fixní náklady stávají variabilními, případně se zvyšují skokem
Typy účetnictví Finanční účetnictví Určeno pro externí uživatele, výsledkem je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce striktně legislativně nařízené (vyhláška MF 500/2002 Sb.) Nákladové účetnictví Slouží vnitropodnikovému řízení Spojuje náklady s výkony (resp. útvary) Pracuje s kalkulacemi, rozpočty Manažerské účetnictví Slouží k řízení podniku Využívá finančního i nákladového účetnictví Používá statistické a matematické metody Vychází z manažerského pojetí nákladů
Kalkulace nákladů Kalkulace nákladů je přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, služba), na který se stanovují náklady, vymezený naturální měřící jednotkou (kus, kg, litr, metr apod.) Kalkulované množství počet kalkulačních jednic, pro které zjišťujeme celkové náklady Propočítáváme tak např. náklady, zisk, cenu na konkrétní výrobek, službu
Kalkulace nákladů Pojem kalkulace je chápán ve více významech: Činnost, která vede ke stanovení nebo zjištění nákladů na výkon Výsledek uvedené činnosti Systém zajišťování hospodárnosti a ziskovosti součást informačního systému podniku
Kalkulace nákladů Typový kalkulační vzorec Není závazný, ale většina podniků ho používá Přímý materiál Přímé mzdy (zpravidla výrobních pracovníků) Ostatní přímé náklady Výrobní režie = Vlastní náklady výroby Správní režie = Vlastní náklady výkonu Prodejní náklady = Úplné vlastní náklady výkonu Zisk (ztráta) = Prodejní cena
Kalkulace nákladů Druhy kalkulací nákladů Podle doby, kdy se sestavují: Předběžné (pro ukládání úkolu) Operativní využívají operativních norem Plánové podle plánu (s možnými změnami podmínek) Propočtové nové výrobky dosud nenormované» Reálných nákladů řízení hospodárnosti» Cílových nákladů požadovaná úroveň např. pro nabídkové řízení Výsledné (pro následnou kontrolu) Podle struktury Postupné (v kalkulaci vystupují polotovary) Průběžné (položka polotovarů je propočtena do členění dle kalkulačního vzorce)
Kalkulace nákladů Kalkulace ceny Vycházíme od ceny a zisku (nabídkové řízení)
Metody kalkulace Metody kalkulace jsou způsoby stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici Metody se liší vhodností pro konkrétní podmínky: Předmět kalkulace Typ výrobních podmínek Požadavky na podrobnost a strukturu nákladů
Metody kalkulace Tradiční metody kalkulace: Kalkulace dělením Prostá Stupňovitá S poměrovými čísly Kalkulace přirážkové Kalkulace ve sdružené výrobě Metody reagující na nárůst podílu nepřímých nákladů: Kalkulace neúplných nákladů Kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing ABC)
Metody kalkulace Prostá kalkulace dělením Náklady na jednici se zjišťují prostým dělením celkových nákladů období počtem kalkulačních jednic období Použitelná při omezeném výrobním sortimentu (zpravidla jeden výrobek) těžba rud, výroba nápojů
Metody kalkulace Prostá kalkulace dělením Příklad Za měsíc bylo vyrobeno 4 000 tun výrobku Spotřeba materiálu: 340 000 Kč Mzdy výrobních dělníků: 82 000 Kč Režie: 178 000 Kč Sestavte kalkulaci nákladů Vypočítejte vlastní náklady výrobku v objemu 10 tun (jeden nákladní automobil)
Metody kalkulace Prostá kalkulace dělením Příklad Řešení Náklady na jednu tunu: Přímý materiál: 85 Kč (340 000 / 4 000) Přímé mzdy: 20,50 Kč (82 000 / 4 000) Režijní náklady: 44,50 Kč (178 000 / 4 000) Vlastní náklady: 150 Kč (85 + 20,50 + 44,50) Vlastní náklady na 10 tun jsou 1 500 Kč (150 * 10) Nebo: Vlastní náklady: 150 Kč (340 000 + 82 000 + 178 000) / 4 000
Metody kalkulace Stupňovitá kalkulace dělením Umožňuje oddělit výrobní, správní a prodejní náklady Uplatní se, když se liší počet vyrobených a prodaných výrobků Správní a prodejní náklady přiřadíme pouze k Správní a prodejní náklady přiřadíme pouze k prodaným výrobkům (ne ke všem vyrobeným)
Metody kalkulace Stupňovitá kalkulace dělením Příklad Za období se vyrobilo 1 250 kusů výrobků, prodalo se jen 1 050 kusů Výrobní náklady: 865 000 Kč Správní a prodejní náklady: 79 500 Kč Zisková přirážka k úplným vlastním nákladům výrobku: 18 % Sestavte kalkulaci nákladů 1 kusu Stanovte nabídkovou cenu výrobku Porovnejte výsledek bez rozlišení přiřazení správních a prodejních nákladů k prodaným výrobkům
Metody kalkulace Stupňovitá kalkulace dělením Řešení Náklady na 1 kus: Výrobní náklady: 692 Kč (865 000 / 1 250) Správní a prodejní náklady: 75,71 Kč (79 500 / 1 050) Úplné vlastní náklady: 767,71 Kč (692 + 75,71) Zisková přirážka: 138,19 Kč (767,71 * 0,18) Nabídková cena: 905,90 Kč (767,71 + 138,19) Bez rozlišení přiřazení Úplné vlastní náklady: 755,60 Kč ((865 000 + 79 500) / 1 250) Nabídková cena: 891,61 Kč (755,6 +755,6 * 0,18)
Metody kalkulace Kalkulace dělením s poměrovými čísly Stejným technologickým postupem se vyrábí více druhů produktů Tyto produkty se liší např. velikostí, hmotností, pracností, jakostí Rozdíly v nákladech jsou úměrné této veličině Použijeme buď k výpočtu celkových nákladů výrobků nebo k výpočtu režijních nákladů výrobků (přímé náklady by se kalkulovaly odděleně) Postup: Na základě zvolené veličiny se stanoví poměrová čísla Objem výroby vyjádříme v poměrových číslech Určíme náklady na poměrovou jednotku Určíme náklady na výrobky
Metody kalkulace Kalkulace dělením s poměrovými čísly Příklad V truhlárně se vyrábí tři výrobky A, B a C. Výrobní režie společná všem výrobkům je stanovena rozpočtem na 950 000 Kč Plánovaný objem výroby je: Výrobek A: 850 kusů Výrobek B: 500 kusů Výrobek C: 1 200 kusů Hmotnost výrobků je: Výrobek A: 48 g Výrobek B: 132 g Výrobek C: 90 g Rozvrhněte výrobní režii na výrobky
Metody kalkulace Kalkulace dělením s poměrovými čísly Řešení Výpočet poměrových čísel Zvolíme pro výrobek A poměrové číslo 1 Výrobek B: 2,75 (132 / 48) Výrobek C: 1,875 (90 / 48) Vyjádříme výrobu přepočtem v poměrových číslech Výrobek A: 850 (850 * 1) Výrobek B: 1 375 (500 * 2,75) Výrobek C: 2 250 (1 200 * 1,875) Celkem: 4 475 (850 + 1 375 + 2 250) Spočteme výrobní režii na jednu poměrovou jednotku 212,29 Kč (950 000 / 4 475)
Metody kalkulace Kalkulace dělením s poměrovými čísly Řešení dokončení Spočteme výrobní režii na jeden kus výrobků Výrobek A: 212,29 Kč (212,29 * 1) Výrobek B: 583,80 Kč (212,29 * 2,75) Výrobek C: 398,04 Kč (212,29 * 1,875) Zkontrolujeme, že celá výrobní režie byla kalkulována na celé kalkulované množství výrobků Výrobek A: 180 446,93 Kč (212,29 * 850) Výrobek B: 291 898,44 Kč (583,80 * 500) Výrobek C: 477 653,63 Kč (398,04 * 1200) Celkem: 950 000 Kč (180 446,93 + 291 898,44 + 477 653,63)
Metody kalkulace Přirážková kalkulace Náklady se rozdělí do skupin na přímé a nepřímé. Přímé náklady se propočtou na kalkulační jednici (např. dělením), nepřímé náklady se vypočítají pomocí hodnotově nebo naturálně zvolené rozvrhové základny a přirážky k přímým nákladům Vhodné pro podniky, kde se vyrábí dva nebo více druhů nákladově různorodých výrobků Přirážka se může stanovit: Procentem poměr nepřímých nákladů k nákladovému druhu zvolenému za základnu (220 % přímých mezd) Sazbou - poměr nepřímých nákladů k naturální jednotce rozvrhové základny (2,2 Kč na 1 Kč přímých mezd)
Metody kalkulace Přirážková kalkulace Příklad Nepřímé náklady za sledované období byly 950 000 Kč Odborným posouzením byl jako rozvrhová základna zvolen počet hodin práce výrobních dělníků Zjistilo se, že počet hodin za sledované období je 3 580 hodin Stanovte podíl celkového nepřímého nákladu na kalkulační jednici výrobku A, na jehož výrobu se normuje 0,8 hodiny.
Metody kalkulace Přirážková kalkulace Řešení Přirážka nepřímých nákladů k přímým (počet hodin): 265,36 Kč (950 000 / 3 580) Nepřímé náklady na kalkulační jednici výrobku A: 212,29 Kč (265,36 * 0,8) Na kalkulační jednici výrobku A připadá 212,29 Kč nepřímých nákladů
Metody kalkulace Kalkulace ve sdružené výrobě Zůstatková (odečítací metoda) Jeden výrobek hlavní, ostatní vedlejší Od celkových nákladů na všechny výrobky odečteme tržby za všechny vedlejší výrobky a zbydou nám náklady na hlavní výrobek
Metody kalkulace Kalkulace variabilních nákladů (neúplných nákladů) Reakce na nárůst podílu nepřímých (fixních) nákladů na celkových nákladech Pokouší se přiřadit variabilní náklady kalkulovaným výkonům Rozdíl mezi cenou a variabilními náklady je příspěvek na úhradu fixních nákladů a na tvorbu zisku (resp. při použití přímých nákladů je to hrubé rozpětí) Tento příspěvek zůstává na kalkulační jednici i při změnách objemu a struktury výroby konstantní (mění se podíl fixních nákladů a zisku v sumě příspěvku)
Metody kalkulace Kalkulace variabilních nákladů Příklad Podařilo se nám vyčíslit jednicové (variabilní) náklady na kalkulační jednici výrobku A (1 litr) Jednicový materiál: 28 Kč Jednicové mzdy: 12 Kč Ostatní jednicové náklady: 5 Kč Známe cenu 1 litru výrobku: 150 Kč Zjistěte příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku pro výrobek A Řešení Variabilní náklady celkem: 45 Kč (28 + 12 + 5) Příspěvek: 105 Kč (150-45) na 1 litr výrobku A
Metody kalkulace Kalkulace ABC (Activity Based Costing) Metoda se snaží transformovat nepřímé náklady na přímé Jedná se o kalkulaci s přiřazováním nákladů podle základních dílčích aktivit Postup: Režijní činnosti se rozdělí na dílčí aktivity Pro dílčí aktivity se stanoví ukazatele, které odrážejí jak spotřebu jednotlivých aktivit a zároveň jsou sledovatelné u výrob jednotlivých druhů výrobků Nepřímé náklady se tak rozdělí jednak podle činností a jednak podle výrobků Dochází tak k transformaci nepřímých nákladů na přímé
Řízení peněžních toků Finanční manažeři se musí zaměřit nejen na zhodnocování kapitálu, ale z krátkodobého pohledu na zajištění platební schopnosti podniku To se realizuje prostřednictvím řízení peněžních toků (cash flow) Peněžní toky zobrazují pohyb, změnu (přírůstky a úbytky) a proměnu peněžních prostředků na ostatní druhy aktiv a naopak v rámci hodnotového řetězce firmy od předvýrobní fáze až po fázi realizace
Řízení peněžních toků Cash flow představuje pohyb peněžních prostředků (prostředky uložené na účtech a v hotovosti) za určité období v souvislosti s ekonomickou činností podniku Peněžní příjmy (přírůstky peněz) Prodej za hotové Inkaso pohledávek (je nám zaplacena pohledávka) Získání úvěru, půjčky Peněžité vklady majitelů
Řízení peněžních toků Peněžní výdaje (úbytky peněz) Platby za faktury Výplaty mezd Nákup strojů Odvody daní Splátky půjček či úvěrů Výplata dividend
Řízení peněžních toků Důvody rozdílu mezi náklady a peněžními výdaji a výnosy a peněžními příjmy Rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (nákup dlouhodobého majetku na úvěr, prodej výrobků na fakturu s odloženou splatností apod.) Časový nesoulad hospodářských operací, které vyvolávají náklady a jejich finančním zachycením (vznik mzdových nákladů a výplata mezd) Důsledek používání různých účetních metod (způsob odpisování dlouhodobého majetku, způsob oceňování zásob apod.)
Řízení peněžních toků Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow Za sledované období: Nakoupili jsme, zaplatili a spotřebovali materiál v hodnotě 4 500 000 Kč Vznikly mzdové náklady ve výši 2 800 000 Kč, mzdy za poslední měsíc ve výši 200 000 Kč vyplatíme až v následujícím období Odpisy činily 1 200 000 Kč Prodali jsme vyrobené výrobky za 10 000 000 Kč, v tomto období odběratelé zaplatili 70 % tržeb (zbytek uhradí v následujícím období) Daň ve výši 315 000 Kč zaplatíme v následujícím období Spočtěte výsledek hospodaření za 1. období a cash flow za první a druhé období (a celkem)
Řízení peněžních toků Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow Řešení: Výnosy, náklady, zisk v období 1 (v tis. Kč) Tržby: 10 000 Kč Spotřeba materiálu: 4 500 Kč Mzdové náklady: 2 800 Kč Odpisy: 1 200 Kč Zisk (hrubý): 1 500 Kč Daň: 315 Kč Čistý zisk: 1 185 Kč
Řízení peněžních toků Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow Řešení pokračování: Cash flow v období 1 (v tis. Kč) Příjmy (uhrazené tržby): 7 000 Kč Výdaje: 7 100 Kč Zaplacený materiál: 4 500 Kč Vyplacené mzdy: 2 600 Kč Cash flow: - 100 Kč
Řízení peněžních toků Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow Řešení pokračování: Cash flow v období 2 (v tis. Kč) Příjmy (uhrazené tržby): 3 000 Kč Výdaje: 515 Kč Vyplacené mzdy: 200 Kč Zaplacená daň: 315 Kč Cash flow: 2 485 Kč Závěr: 1. rok záporné cash flow, ale kladný čistý zisk!
Řízení peněžních toků Cash flow zjišťujeme ve třech oblastech činnosti podniku: Provoz hlavní výdělečná činnost podniku (provozní výsledky hospodaření, změny pohledávek, zásob, změny dodavatelských úvěrů apod.) Investice změny v dlouhodobém majetku Finance použití úvěrů, splátek dluhů, placení dividend, zvýšení či snížení základního kapitálu
Řízení peněžních toků Sestavení výkazu o cash flow Přímá metoda Sledujeme veškeré příjmy a výdaje a rozdíl tvoří cash flow Nepřímá metoda Vychází se z výsledku hospodaření daného období Odečítáme výnosy, které nebyly současně příjmem (prodej výrobků s odloženou splatností) Přičítáme náklady, které nebyly současně výdajem (odpisy, tvorba rezerv) Odečítáme výdaje, které nebyly současně nákladem (předplatné nájemného) Přičítáme příjmy, které nebyly současně výnosy (přijaté zálohy)
Řízení peněžních toků Sestavení výkazu o cash flow Nepřímá metoda Při výpočtu z rozvahy s údaji pro začátek a konec období: Každé zvýšení položky aktiv (kromě peněžních prostředků) způsobí úbytek peněz (záporný peněžní tok) Každé snížení položky aktiv (kromě peněžních prostředků) způsobí přírůstek peněz (kladný peněžní tok) Každé zvýšení položky pasiv způsobí přírůstek peněz (kladný peněžní tok) Každé snížení položky pasiv způsobí úbytek peněz (záporný peněžní tok) Musí platit: peněžní prostředky na začátku + CF = peněžní prostředky na konci
Řízení peněžních toků Sestavení výkazu o cash flow přímá metoda: Na začátku období měl podnik 1 900 000 Kč peněžních prostředků, v průběhu sledovaného období došlo v podniku k následujícím operacím: Poskytl zálohu na nákup stroje 270 000; Uhradil faktury za nakoupené zboží 90 000; Nakoupil akcie k obchodování včetně poplatku 154 000; Nakoupil dlouhodobé cenné papíry včetně poplatku 198 000; Úhrada od odběratele za prodané zboží 130 000; Uhradil doplatek za nakupovaný stroj 30 000; Přijal krátkodobý úvěr 300 000; Přijal zálohu na v budoucnosti poskytnuté služby 150 000; Uhradil dodavateli za dodanou výrobní linku 450 000; Inkasoval doplatek od odběratele 30 000; Uhradil zálohu na nákup zboží 120 000; Provedl splátku úvěru 150 000; Uhradil úroky z úvěru 45 000; Prodal dlouhodobé cenné papíry 210 000; Prodal akcie včetně poplatku 190 000; Vyplatil mzdy 107 800; Uhradil SP a ZP 66 500; Uhradil zálohy daně14 700; Přijal hotovost za prodané zboží 150 000; Nakoupil materiálu za hotové 15 000; Vyplatil zálohu na služební cestu 30 000; Vyplatil doplatek za služební cestu 2 500
Řízení peněžních toků Sestavení výkazu o cash flow přímá metoda: Sestavte přímou metodou výkaz o cash flow Roztřiďte operace na: Provozní Investiční Finanční Zjistěte výši peněžních prostředků na konci období
Modely nákladů, tržeb a zisku Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku Průběh funkcí: Proporcionální (lineární) - s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat Podproporcionální Nadproporcionální "S křivka"
Modely nákladů, tržeb a zisku Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: Průměrné náklady (resp. výnosy) Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce) Marginální (mezní) náklady (resp. výnosy) Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní tyto náklady sečteme CN = FN + VN Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce VN = v * Q Výsledný obecný tvar nákladové funkce: CN = FN + v * Q
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce): Klasifikační metoda Metoda dvou období Grafická metoda Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Klasifikační metoda Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky jedná se o fixní nebo variabilní náklad? Sečteme fixní náklady Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce Sestavíme model
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Klasifikační metoda příklad: Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady: Spotřeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dělníků 350 Platy administrativních pracovníků 150 Odpisy 1 200 Osvětlení a topení 300 Mezioperační doprava 250 Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikační metodou nákladový model
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metoda dvou období Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období s maximálním a minimálním objemem produkce Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých odečtením jedné rovnice od druhé)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metoda dvou období příklad: V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Grafická metoda V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům Proložíme přímkou dva body V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α) výpočet pomocí tg(α) můžeme nahradit výpočtem pomocí odvěsen z pravoúhlého trojúhelníku
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Statistická metoda V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) výpočet pomocí parciálních derivací
Modely nákladů, tržeb a zisku Modely výnosů Opět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny T = p * Q Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Takový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám T = CN p * Q = FN + v * Q Q = FN / (p - v) Můžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q 0 = (p - v) * Q FN Q = FN / (p - v)
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Zisková funkce Průměrná výše zisku Funkci zisku vydělíme objemem produkce: (p - v) - FN / Q Marginální (mezní) výše zisku Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce p - v
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Takový objem produkce, při kterém je nulový zisk Do výše bodu zvratu bude podnik ztrátový Od výše bodu zvratu bude podnik ziskový Krátkodobá hranice výše ceny Cena může být maximálně rovna variabilním nákladům Další pokles ceny je nepřijatelný Dlouhodobá hranice výše ceny Cena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu příklad: Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. Cena výrobku je 100 Kč Spočtěte nákladovou funkci a nalezněte bod zvratu
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu postup výpočtu: Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu pokračování výpočtu: Spočteme bod zvratu Funkce tržeb T = 100 * Q A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks B) Z = 0 100 * Q - 120 000-80 * Q = 0 Q = 6 000 ks
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu Na základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny Výše zisku, kterou známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu příklad: Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. a) Nalezněte bod zvratu. b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu příklad (dokončení): e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? Vždy jsme na základě znalosti 4 parametrů Vždy jsme na základě znalosti 4 parametrů výpočtu schopni pátý dopočítat!
Modely nákladů, tržeb a zisku Globální modely Při různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) V korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce V tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách T = CN Q = FN + h * Q Bod zvratu: Q = FN / (1 - h)
Modely nákladů, tržeb a zisku Globální modely příklad: Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v dubnu byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.
Podniková ekonomika II/2 Ing. Pavel Mikan 2011/2012
Osnova Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku 4. kapitola učebního textu Modely výnosů, nákladů a tržeb Konstrukce nákladových funkcí Analýza bodu zvratu Aplikace nákladových a výnosových funkcí Provozní páka
Osnova Nákupní, prodejní a marketingová činnost 5. kapitola učebního textu Nákup Řízení zásob Logistika Prodej a marketing
Výroba Osnova 6. kapitola učebního textu Vymezení výroby Členění výrob Produkční funkce Výrobní kapacita Produktivita podnikových systémů Finanční řízení podniku 7. kapitola učebního textu Finanční řízení
Osnova Finanční řízení podniku Faktor času a změna hodnoty peněz Investiční činnost podniku (8. kapitola) Ekonomická efektivnost investic Zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku Krátkodobý finanční management (kapitola 7. 6) Finanční analýza Organizační struktura podniku 9. kapitola učebního textu samostudium
Osnova Příklady z probíraných kapitol Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku Nákladové modely Klasifikační metoda, metoda dvou období, grafická metoda Bod zvratu Globální modely Volba technologické varianty Nákupní, prodejní a marketingová činnost Řízení zásob Základní bilanční rovnice Optimalizační přístup Harris-Wilsonův vzorec
Osnova Příklady z probíraných kapitol Nákupní, prodejní a marketingová činnost Bostonská matice Ekonomické hodnocení portfolia výrobků hrubé rozpětí, příspěvek na úhradu Cenová elasticita Výroba Výrobní kapacita a měření využití výrobní kapacity Finanční řízení Časová hodnota peněz úvod do úrokového počtu Ekonomické hodnocení investic základní metody
Modely nákladů, tržeb a zisku Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku Průběh funkcí: Proporcionální (lineární) s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat Podproporcionální Nadproporcionální "S křivka"
Modely nákladů, tržeb a zisku Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: Průměrné náklady (resp. výnosy) Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce) Marginální (mezní) náklady (resp. výnosy) Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní tyto náklady sečteme CN = FN + VN Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce VN = v * Q Výsledný obecný tvar nákladové funkce: CN = FN + v * Q
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce): Klasifikační metoda Metoda dvou období Grafická metoda Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Klasifikační metoda Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky jedná se o fixní nebo variabilní náklad? Sečteme fixní náklady Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce Sestavíme model
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Klasifikační metoda příklad: Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady: Spotřeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dělníků 350 Platy administrativních pracovníků 150 Odpisy 1 200 Osvětlení a topení 300 Mezioperační doprava 250 Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikační metodou nákladový model
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metoda dvou období Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období s maximálním a minimálním objemem produkce Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých odečtením jedné rovnice od druhé)
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Metoda dvou období příklad: V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Grafická metoda V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům Proložíme přímkou dva body V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α) výpočet pomocí tg(α) můžeme nahradit výpočtem pomocí odvěsen z pravoúhlého trojúhelníku
Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladové modely Statistická metoda V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) výpočet pomocí parciálních derivací
Modely nákladů, tržeb a zisku Modely výnosů Opět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny T = p * Q Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Takový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám T = CN p * Q = FN + v * Q Q = FN / (p - v) Můžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q 0 = (p - v) * Q FN Q = FN / (p - v)
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Zisková funkce Průměrná výše zisku Funkci zisku vydělíme objemem produkce: (p - v) - FN / Q Marginální (mezní) výše zisku Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce p - v
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu Takový objem produkce, při kterém je nulový zisk Do výše bodu zvratu bude podnik ztrátový Od výše bodu zvratu bude podnik ziskový Krátkodobá hranice výše ceny Cena může maximálně klesnout na úroveň variabilních nákladů Další pokles ceny je nepřijatelný Dlouhodobá hranice výše ceny Cena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu příklad: Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. Cena výrobku je 100 Kč Spočtěte nákladovou funkci a nalezněte bod zvratu
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu postup výpočtu: Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu postup výpočtu: Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q
Modely nákladů, tržeb a zisku Bod zvratu pokračování výpočtu: Spočteme bod zvratu Funkce tržeb T = 100 * Q A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks B) Z = 0 100 * Q - 120 000-80 * Q = 0 Q = 6 000 ks
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu Na základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny Výše zisku, kterou známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu příklad: Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. a) Nalezněte bod zvratu. b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace bodu zvratu příklad (dokončení): e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? f) Variabilní náklady jsme schopni snížit maximálně na 48,50 Kč, jak se sníží zisk podniku? Vždy jsme na základě znalosti 4 parametrů výpočtu schopni pátý dopočítat!
Modely nákladů, tržeb a zisku Globální modely Při různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) V korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce V tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách T = CN Q = FN + h * Q Bod zvratu: Q = FN / (1 - h)
Modely nákladů, tržeb a zisku Globální modely příklad: Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v březnu byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v září byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.
Modely nákladů, tržeb a zisku Aplikace nákladových modelů volba technologické varianty výroby Příklad: Při výrobě výrobku v ceně 20 Kč je možné použít čtyři navzájem se vylučující technologické varianty. Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem na minimální nákladnost, ale současně i "neztrátovost"). Varianta A: FN = 100 000 Kč, v: 0,80 Kč na 1 Kč produkce Varianta B: FN = 20 000 Kč, v: 14 Kč na kus Varianta C: FN = 80 000 Kč, v: 0,90 Kč na 1 Kč produkce Varianta D: FN = 40 000 Kč, v: 0,30 Kč na 1 Kč produkce Nutno přepočítat variabilní náklady na jednotný rozměr (zpravidla na kus) Je vhodné začít náčrtem celkových nákladů pro varianty
Modely nákladů, tržeb a zisku Provozní páka Závislost zisku na změnách objemu produkce Z = T CN Z = p * Q - FN - v * Q Z = (p - v) * Q FN Změna zisku bude tím větší čím větší bude příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku tedy čím menší budou variabilní náklady na jednotku produkce Při dvou variantách výroby bude ta varianta, která má větší příspěvek (menší variabilní náklady na kus), více citlivá na změny objemu produkce (má vyšší stupeň provozní páky)
Nákupní, prodejní a marketingová Nákup činnost Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (případně zařízení, strojní celky) a služeb pro podnikové výrobní i nevýrobní činnosti Nákupní marketing Zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikosti dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech
Nákupní marketingový mix Souhrn marketingových nástrojů člení se podle chronologického pořadí aktivit při zajišťování nákupu na: Informační a komunikační mix Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku, o cenách (včetně slev, přirážek, daní, celních sazeb), dodacích podmínkách (např. platebních, logistických), o dřívější spotřebě, zásobách atd. Výzkum dodavatelů, jejich volba, komunikace s nimi, jejich hodnocení a rozhodnutí o další spolupráci
Nákupní marketingový mix Výrobkový mix a mix služeb Posuzování parametrů vstupů (porovnávání se substituty), volby variant získávání vstupů, hodnocení kvality, spolehlivosti, funkčnosti, úspornosti, garance, oprav,... Cenový a kontraktační mix Rozhodování o nákupních cenách, pružnost cen (platební podmínky, slevy, přirážky), dodací a logistické podmínky, ochota jednat o cenách,... Logistický a dodávkový mix Způsob dodávky, dodavatelské mezičlánky, velikost dodávek, řešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené, pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování, velikost manipulačních jednotek, poradenství, organizace,...)
Nákupní marketingový mix Fáze nákupního marketingového mixu Identifikace (rozpoznání) potřeby nákupní impuls Zjištění nezbytnosti potřeby, její charakter a množství Vlastní kupní rozhodnutí Specifikace nakupovaného výrobku nebo služby Nákupní výzkum trhu podmínek dodávek Volba dodavatele Rozhodnutí a formulace podmínek dodávky Zadání objednávky Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávek, případné reklamace Finanční úhrada dodávky Hodnocení výkonu dodavatele Možné modifikace při nákupu opakovaném, s modifikacemi nebo zcela novém
Řízení zásob Úkolem řízení zásob je: Zajistit dostatečnou úroveň zásob pro bezporuchové vyrovnávání časového a množstevního nesouladu výroby a dodávek zajištění plynulé výroby Udržování co možná nejnižší úrovně zásob z důvodu vázání kapitálu Druhy zásob Běžná (obratová) pořizuje se najednou, čerpá se zpravidla v dávkách Pojistná k eliminaci výkyvů na straně vstupu (dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby)
Řízení zásob Základní bilanční rovnice Zjišťujeme potřebnou výši dodávek na následující období Zdroje se musí rovnat potřebám Zdroje: Zásoba na začátku období (Zp) a dodávky za období (D) Potřeba: Spotřeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk) Zp + D = M + Zk D = M + Zk - Zp
Řízení zásob Základní bilanční rovnice příklad: V následujícím roce očekáváme výrobu 540 000 ks výrobků, na jeden výrobek se spotřebuje 20 kg suroviny s cenou 10 000 Kč za tunu. K 1. 7. (datu sestavování plánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konce roku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun. Spočítejte potřebnou výši dodávek v příštím roce v kg i v Kč.
Řízení zásob Optimalizační přístup v řízení zásob Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s pořízením a udržováním zásob Náklady členíme na: Náklady na dodávku stejná výše pro každou dodávku (zahrnují přípravu dodávky, komunikaci, průzkum trhu, přejímku, kontrolu, fakturaci apod.) Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují náklady vázanosti prostředků, náklady spojené s provozem skladů, evidencí, pojištěním, ostrahou, náklady spojené s rizikem poškození, znehodnocení či ztráty použitelnosti)
Řízení zásob Optimalizační přístup v řízení zásob Pro výpočet využijeme z bilanční rovnice zásob potřebnou výši dodávek D Známe náklady spojené s jednou dodávkou N D Známe skladovací náklady jednotky zásob N S Odvození Harris-Wilsonova vzorce
Řízení zásob Optimalizační přístup v řízení zásob příklad: Roční spotřeba materiálu je 130 t, roční náklady na skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kč, náklady spojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kč. Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiálu v jedné, čtyřech, osmi nebo dvanácti dodávkách. Jakou četnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jedné dodávky? Spočtěte optimální velikost dodávky, četnost dodávek a velikost jedné dodávky!
Řízení zásob Just In Time (JIT) Spolupráce s dodavateli vedoucí k: Přísné kontrole kvality Pravidelným a spolehlivým dodávkám Blízkosti výroby Spolehlivé komunikaci Předávání operativních informací o průběhu výroby (propojení informačních systémů) Těsné spolupráci dodavatele a odběratele Může vést k podstatnému snížení výše zásob a podmínkou realizace je spolehlivost dodavatele!
Metoda ABC Řízení zásob Vychází z tzv. Paretova pravidla (80/20) Roztřídíme spotřebovávané materiály do tří skupin: Skupina A: 5-15 % druhů zásob, které mají ale 60-80% podíl na celkové spotřebě Skupina B: 15-25 % druhů zásob, které mají 15-25% podíl na celkové spotřebě Skupina C: 60-80 % druhů zásob, které mají 5-15% podíl na celkové spotřebě Ke každé skupině zásob přistupujeme diferencovaně, největší pozornost věnujeme skupině A
Logistika Řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy) včetně souvisejících informací Komplexně a integrálně řídí veškerý materiálový tok podnikem, včetně toků od dodavatelů a k odběratelům a příslušných toků informací Zahrnuje dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, vychystávání, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišťování příslušných informací včetně evidence a kontroly
Prodej a marketing Prodejní činnost zjišťuje potřeby na trzích produkce a prodejem produktů a služeb podniku je uspokojuje Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci se zákazníky včetně působení na ně za účelem podpory prodeje, logistiku prodeje, tvorbu cen a další. Marketing úzce souvisí s marketingovou koncepcí řízení takovou filosofií podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení
Prodej a marketing Marketingové řízení tři základní fáze: Plánování Marketingová situační analýza Stanovení marketingových cílů Formulace marketingových strategií Sestavení marketingového plánu Realizace Vytvoření marketingové organizace Realizace plánu Kontrola Měření výsledků a porovnávání s plánem Hodnocení a analýza zjištěných skutečností
Prodej a marketing Marketingový mix Jedná se o marketingové nástroje ovlivňující kupní rozhodování (za autora pojmu marketingový mix je považován Neil H. Borden, profesor na Harvard Business School) Vzájemně provázané prvky 4P (autorství 4P je připisováno E. Jerome Mc Carthymu z Minesota State University) : Výrobek (Product) Cena (Price) Distribuce (Place) Komunikace (Promotion)
Výrobek Prodej a marketing Pojetí komplexního výrobku zákazník vnímá nejen základní funkci výrobku, ale i jeho další atributy (značka, servis, obal, prestiž,...) Výrobkový mix sortiment výrobků, které podnik nabízí na trhu Je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů Nástrojem k posouzení a řízení sortimentu výrobků je výrobková analýza