Cvičení 1 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ - HRANATÁ SOUČÁST - SVĚRKA V programu Autodesk Inventor Professional 2012



Podobné dokumenty
Cvičení 2 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ROTAČNÍ SOUČÁST HŘÍDEL Inventor Professional 2012

Cvičení 2 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ

Cvičení 6 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ TVORBA VÝKRESU OBROBKU Inventor Professional 2012

Autodesk Inventor 8 - výkresová dokumentace, nastavení

Cvičení 4 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU

UVOD DO PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ CATIA V5 R14

Cvičení 2. PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ]

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Vytváření výrobního výkresu rotační součásti - hřídele

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

1 Zrcadlení, středění

Metodický postup konstrukce válcové frézy. Vlastní konstrukce válcové frézy

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Spirála

Cvičení 5 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU - OBROBKU

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 31 - KÓTOVÁNÍ]

Cílem prvního cvičení je si na jednoduchém modelu svěrky (viz následující obr.) osvojit základní postupy při tvorbě parametrického 3D modelu.

Cvičení 2 z předmětu CAD I. TVORBA ROTAČNÍ SOUČÁSTKY - HŘÍDELE Pro/ENGINEER Wildfire 2.0

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace

Cvičení 2 z předmětu CAD I. TVORBA ROTAČNÍ SOUČÁSTKY - HŘÍDELE Pro/ENGINEER Wildfire 4.0

CVIČEBNICE PRO SYSTÉM INVENTOR TVORBA DÍLŮ V PROSTŘEDÍ NORMA.IPT

Digitální učební materiál

Cvičení 1 z předmětu CAD I. ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ V programu Pro/Engineer 2001

Cvičení 1 z předmětu CAD I. ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ Pro/ENGINEER WildFire 2.0

Výukový manuál 1 /64

Předmět: Informační a komunikační technologie

Příprava 3D tisku tvorba modelu v SolidWors 3D tisk model SolidWorks. Ing. Richard Němec, 2012

Cvičení 7 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ TVORBA SESTAVY

Cvičení 1 z předmětu CAD I. ÚVOD DO PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ Pro/ENGINEER WildFire 4.0

SEZNÁMENÍ S PROGRAMEM AUTODESK INVENTOR

Motivace - inovace - zkušenost a vzdělávání

Popis základního prostředí programu AutoCAD

Motivace - inovace - zkušenost a vzdělávání

Rešerše: Kreslení hřídele. v programu CATIA V5

Rotační součástka. Projekt SIPVZ D Modelování v SolidWorks. Autor: ing. Laďka Krejčí

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

Lineární pole Rotační pole

Předmět: informační a komunikační technologie

AutoCAD 3D NÁVOD NA VYMODELOVÁNÍ PRACOVNÍHO STOLU

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

Generování výkresové dokumentace. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

Výkresy. Projekt SIPVZ D Modelování v SolidWorks. Autor: ing. Laďka Krejčí

SolidWorks. SW je parametrický 3D modelář a umožňuje. Postup práce v SW: Prostředí a ovládání

SolidWorks. Otevření skici. Mřížka. Režimy skicování. Režim klik-klik. Režim klik-táhnout. Skica

VÝUKA PČ NA 2. STUPNI základy technického modelování. Kreslící a modelovací nástroje objekty, čáry

2D-skicování Tato část poskytuje shrnutí 2D-skicování, které je nezbytné ke tvorbě modelů Solid Works.

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 15 VĚTRACÍ OTVOR]

CAD_Inventor -cvičení k modelování a tvorbě technické obrazové dokumentace Vytváření sestavy

Novinky v Solid Edge ST7

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jiří Haňáček [ÚLOHA 07 VYŘÍZNUTÍ PO ŠROUBOVICI A KOLMO K PLOŠE.]

DALŠÍ MOŽNOSTI PARAMETRICKÉHO 3D MODELOVÁNÍ

Příprava 3D tisku tvorba výkresu z modelu v SolidWorks 3D tisk výkres SolidWorks. Ing. Richard Němec, 2012

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Radek Havlík [ÚLOHA 08 ZÁVITOVÁ DÍRA A ZÁVIT]

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy parametrického modelování Plechové díly I Ing. Radek Šebek Číslo: VY_32_INOVACE_16 17 Anotace:

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 16 SKOŘEPINY - TENKOSTĚNNÉ TĚLESO, OBLAST, ZESÍLENÍ]

Pro tvorbu modelů sestav budete používat panel nástrojů Sestava.

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Radek Havlík [ÚLOHA 11 POLE KRUHOVÉ, OBDÉLNÍKOVÉ A PODÉL KŘIVKY]

Tvorba prezentaci v Autodesk Inventoru 10

Cvičení stavba a provoz strojů 2 Řemenový převod Distanční text

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 09 PŘIDAT ÚKOS]

PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ ODLITKU CATIA V5 R14 VÝKRES

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 23 FORMÁT SOUČÁSTI]

Předmět: Informační a komunikační technologie

Občas je potřeba nakreslit příčky, které nejsou připojeny k obvodovým stěnám, např. tak, jako na následujícím obrázku:

Pokyny pro žáky k testování písemné zkoušky na počítači

Konstrukce součástky

Tématická oblast Počítačová grafika Modelování objektů

3D kontaktní skener MicroScribe-3D výukový modul. 3D kontaktní skener MicroScribe-3D Výukový modul

Učebnice pro artchitekty Ing. Ivo Mikač 2009

Cvičení 6 z předmětu CAD I PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ VÝKRES

MODELOVÁNÍ V INVENTORU CV

4. cvičení. 15. října 2014

Technické zobrazování

1 MODEL STOLU. Obr. 1. Základ stolu

Příprava k závěrečnému testu z TD. Opakovací test

CORELDRAW SEZNÁMENÍ S PROGRAMEM. Lenka Bednaříková

Úlohy na měřicím přístroji TESA 3D MICRO HITE

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.6

Předmět: informační a komunikační technologie

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ

Návod na tvorbu časové přímky v programu Microsoft PowerPoint 2013

Technické kreslení v programu progecad 2009

Číslo a název šablony III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2. Otvorové prvky. Tutorial

Kreslení a vlastnosti objektů

Budovy a místnosti. 1. Spuštění modulu Budovy a místnosti

Prostředí Microstationu a jeho nastavení. Nastavení výkresu

SMART Notebook verze Aug

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 12 ZRCADLENÁ KOPIE PRVKU]

Návod na modelování stahováku ložiska

Založení projektu v Autodesk Inventoru

Obr.1: Modelované těleso

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 28 NÁSTROJE EDITACE ]

1. Úvod do obsluhy AutoCADu

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Předmět poskytuje základní vědomosti o normalizaci pro zobrazování, kótování, kreslení řezů a detailů, značení materiálů výrobků na výkresech.

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

Transkript:

Cvičení 1 PARAMETRICKÉ 3D MODELOVÁNÍ - HRANATÁ SOUČÁST - SVĚRKA V programu Autodesk Inventor Professional 2012 Parametrický 3D model tělesa je model, který je již od počátku jeho tvorby svázán se systémem vazeb a kót, které popisují jeho rozměry a geometrii. Veškeré rozměry jsou kdykoliv modifikovatelné pouhou změnou číselného údaje příslušné kóty. S touto variabilitou modelu musíme počítat již od počátku jeho tvorby a navrhnout systém popisu geometrie tak, aby eventuelní změnou rozměru u nějaké kóty nedošlo k deformaci nebo rozpadu modelu (i tak ovšem není nic ztraceno, nevyhovující kóty nebo vazby lze nahradit jinými, někdy však za cenu složitých operací). Cílem prvního cvičení je osvojení základních postupů tvorby parametrického 3D modelu Vysunutí a Díra na jednoduchém modelu svěrky (Obr.1). Obr. 1 Poznámka: Dále uvedený postup tvorby modelu je jen jeden z mnoha možných, ke stejnému výsledku je možno dojít různými postupy. Zde bude vzhledem k omezenému prostoru vysvětlena vždy jen jedna varianta řešení. 1.Spuštění Autodesk Inventoru a vytvoření nového modelu. Dvojitým pokliknutím na zástupce Autodesk Inventor 2012 spustíme samotný program. Po krátké chvíli se objeví na obrazovce prostředí s aktivním oknem nazvaným Začínáme. V levé části tohoto okna najdete ikonu Nový (jedna ze čtyř). Po kliknutí na tuto ikonu se změní okno a v záložce Metrické si najdeme ikonu pro tvorbu modelu Norma (mm).ipt, (ikonka part krychle), OK. Tím se dostáváme do prostředí, kde se bude provádět modelování dílu. Automaticky se zobrazí skicovací rovina XY s čtverečkovaným rastrem (Obr.2). Začínáme naskicováním základního tvaru součásti. 2. Základní ovládání Posouvání a zvětšování skici i modelu lze provádět pomocí kláves F2 a F3, otáčení klávesou F4, to vše v kombinaci se stlačeným levým tlačítkem myši. Pohybem myši se docílí žádaný stav zobrazení. Zvětšování a zmenšování objektu docílíme i točením kolečka na myši, posuv posuvem myši se stlačeným prostředním kolečkem, natáčení krychle v pravém horním rohu skicovací plochy nebo příkazem Volný orbit v pravém sloupci plochy. Myš má ještě další funkce, které se skrývají pod levým a pravým tlačítkem. Důležitým levým tlačítkem se ukazuje, označuje a vyhledává. Pod pravým se skrývá menu, které se mění

podle typu aktuální práce. Vždy se zobrazí jen příkazy, které lze provádět v dané situaci, jiné příkazy jsou nepřístupné. V horní části obrazovky je zobrazeno Roletové menu, pod ním Ikonové menu, které se mění podle typu prováděné činnosti Náčrt, Model, Pohled složky roletového menu. V ikonovém menu se volí jednotlivé příkazy při tvorbě skic i modelu. V levé části obrazovky se zobrazuje ještě tzv. strom modelu, ve kterém se postupně automaticky zapisují jednotlivé konstrukční prvky podle toho, jak je součást modelována. Roletové menu, strom modelu, ikonové menu, středový bod, krychle k natáčení pohledu. Obr. 2 Dalším prvkem, se kterým se při tvorbě modelu setkáme je. Jedná se o výběrovou lištu, která se objeví vždy, když zastavíme kurzor myši na obrysu modelu a v tomto místě se překrývá více hran, ploch a bodů. Šipkami doleva a doprava se přechází přes jednotlivé prvky a při změně jejich barvy můžeme požadovaný označit. 3. Základní princip tvorby modelu Každý model součástky dílu se skládá z různých prvků vytažení profilu, orotování profilu, vyříznutí díry, sražení hran, zaoblení hran, atd. Pořadí vytváření jednotlivých prvků by mělo být stejné jako při výrobě reálné součástky. Nejdříve se tedy modeluje hrubý tvar součásti, nakonec se srážejí a zaoblují hrany. Velikost a poloha jednotlivých prvků bude dána vazbami a kótami, které se mají zobrazit na výkrese. Z jednotlivých prvků se vytváří strom, zapisovaný v levé části obrazovky, vztahy mezi prvky jsou v závislosti rodičů a dětí. Postup tvorby jak základního prvku, tak každého následujícího, je naprosto totožný a sestává ze čtyř hlavních na sebe navazujících kroků: 1. volba náčrtové roviny, 2. náčrt, 3. vazby a kóty náčrtu, 4. vytvoření prvku. Při tvorbě prvního modelu nebudou použita žádná nastavení vlastností modelu. To bude vysvětleno v dalších návodech. 4.Konstrukce svěrky 4.1. Základní prvek

V případě výše uvedené svěrky zvolíme za výchozí základní prvek například placku dle předchozího obrázku. Tu vytvoříme tak, že v náčrtové rovině naskicujeme její profil, upřesníme kótami, dokončíme náčrt a poté tento tvar vysuneme do příslušné výšky. Krok 1 volba náčrtové roviny Při tvorbě prvního prvku není nutné volit náčrtovou rovinu, je nastavena automaticky v rovině XY. Při kreslení dalších prvků bude třeba náčrtovou rovinu volit. To provedeme tak, že ukážeme myší přímo na rovinu, ve které chceme skicovat další prvek pro připojení k základnímu (nosnému) prvku. Krok 2 návrh Vytvoření návrhu představuje nakreslení půdorysného profilu, ze kterého pak půjde vysunutím vytvořit prvek. Návrh se vytváří vždy v náčrtové rovině a k jeho nakreslení se použijí klasické objekty úsečka, kružnice, oblouk, křivka atd. Protože se z návrhu časem stane prvek, musí být návrh vytvořen jako uzavřený obrazec, jeho čáry se nesmí křížit (neplatí u promítnuté geometrie). Na rozměrech skici teoreticky nezáleží, ty se dodají kótami. Měřítko je vždy 1:1. Inventor je nepovinný parametrický modelář, jeho skica nemusí mít 0 stupňů volnosti. (jednoznačné zakótování je prováděno automaticky od dvou základních referencí, kterými bývají dvě na sebe kolmé hrany skici). Jakmile je skica plně okótovaná, změní se její barva (zpravidla na tmavší odstín původní barvy). Pro naši placku vyrobíme půdorys ze tří přímek a jednoho oblouku a mohl by vypadat jako následující skici, levý dolní roh je upevněn do souřadného systému. Ukončení kreslicího příkazu se provádí přes pravé tlačítko myši. Obr. 3a) Obr. 3b) Příkazy pro tvorbu skici najdeme v horním okně nabídky. Při kreslení přímky ukazujeme levým tlačítkem myši na koncové body a tím úsečku definujeme. Oblouk definujeme 1. koncový bod oblouku, 2. koncový bod, libovolný bod na oblouku, který určuje polorovinu, ve které má být oblouk vytvořen. Následně doplníme chybějící vazby opět v horním okně a kóty, aby skica odpovídala požadovanému tvaru i velikosti. Krok 3 vazby a kóty Kreslicí příkazy, vazební příkazy, editační příkazy. Vazby náčrtu jsou horizontálnost, vertikálnost, kolmost, tečnost, rovnoběžnost, symetrie, totožnost atd. Aby měl náčrt co nejvíce omezený počet stupňů volnosti, je dobré

použít vazeb co nejvíce a zakótovat pouze rozměry, které nelze vazbami řešit. Vazby se volí z horního ikonového menu klikem levého tlačítka myši. Vazbu aplikujeme přímo do skici kliknutím na oba vazbené prvky (přímka oblouk apod.) Skicu umístíme levým dolním rohem do počátku souřadného systému, tím je upevněn v prostoru a ostatní prvky se buď zavazbí nebo zakótují vůči tomuto počátku. Pokud jsme toto vše provedli s naší skicou placky a ještě doplnili o kružnici soustřednou s obloukem, dostáváme Obr. 4a) resp. s upravenými kótami Obr. 4b). Obr. 4a) Obr. 4b) Krok 4 vytvoření prvku Po vytvoření skici ukončíme náčrt a to tím, že umístíme myš kamkoliv do pracovního prostoru skici a po zmáčknutí pravého tlačítka myši zvolíme Dokončit 2D náčrt nebo zelené zatržítko na konci horního ikonového menu.tím zmizí rastr (slabě viditelná šachovnice) a také se prosvětlí celé levé ikonové okno. V roletovém okně Model je použitelná první nabídka Vysunutí. Po kliknutí na tuto ikonu se zobrazí dialogová nabídka (Obr. 5), ve které zvolíme Profil - plochu mezi obrysem a vnitřní kružnicí, směr a výšku 20 mm vysunutí profilu. Zelené zatržítko ukončí úspěšné vytvoření prvního prvku součásti. V menu Stromu modelu se Náčrt1 změní na Vysunutí1, placka je hotová. Pomocí myši a klávesy F4 nebo kostkou v pravé části můžeme modelem otáčet. Ve vlastním zájmu je třeba po určitém intervalu práci ukládat! Obr.5.

4.2. Nálitek Nyní vyrobíme nálitek pro utahovací šroub. Krok 1 - volba náčrtové roviny V horním ikonovém menu Vytvořit 2D náčrt nebo pod pravým tlačítkem myši zvolíme Nový náčrt (Obr. 6) a šipkou myši ukážeme na rovinu, ve které budeme skicovat. Jako půdorysnou plochu volíme tu, ve které jsme prováděli předchozí skicování (XY). Tím se nám opět objeví ve zvolené rovině rastr (slabě viditelná šachovnice) (Obr.7), opět se změní horní ikonové okno, skicovací rovina se natočí do čelního pohledu automaticky nebo pomocí krychle v pravém horním rohu. Obr.6 Obr.7 Krok 2 - náčrt Určením skicovací roviny se definovaly veškeré reference pro další tvorbu skici. Nálitek je tvořen třemi na sebe kolmými úsečkami. Jejich konce jsou ztotožněny s profilem oblouku a jsou vůči středu díry symetrické. K použití symetričnosti je nutné nakreslit úsečku vycházející ze středu kolmo vzhůru. Úsečka může být kreslená čerchovaně (osa ikona vpravo v menu.) Náčrt je doplněn potřebnými kótami. Na Obr. 8 je patrné přidání skici nálitku a na Obr. 9. přidání svislé čáry, vazby symetričnosti a kóty. Krok 4 vytvoření prvku Obr. 8 Obr. 9 Opět dokončíme 2D náčrt a zvolíme ikonu Vysunutí, zvolíme profil a směr vysunutí. Máme dvě možnosti jak to provést. Jednou je vysunout profil do vzdálenosti 20 mm správným směrem, ale tím se zbavujeme vazby na společnou tloušťku s plackou a navíc budou na výkrese dvě kóty pro tloušťku tělesa. A tou druhou možností (lepší) je odkázat se právě na tloušťku placky a to tak, že zvolíme místo Vzdálenost možnost Do. Zmáčknutím nově objevené šipky a

ukázáním na rovinu kam až se má zvolený profil protáhnout a zatržením položky se nám vytvoří tělísko nálitku, které má stejnou tloušťku jako placka. 4.3. Proříznutí nálitku Krok 1 volba náčrtové roviny Pod pravým tlačítkem myši zvolíme Nový náčrt a šipkou ukážeme na skicovací rovinu na součásti a natočíme do čelní roviny, aby se nám lépe skicovalo. Krok 2 náčrt Proříznutí vytvoříme obdobně jako nálitek. Náčrt bude tvořen pouze dvěma čarami mezi obrysovými hranami a osou symetrie, bude zavazben a okótován dle Obr.10. Krok 3 vazby a kóty náčrtu Opět přidáme úsečku jdoucí svisle vzhůru ze středu kružnice, která nám poslouží jako osa symetrie. Drážka musí být také uprostřed nálitku. Její šířka bude 5 mm. Obr. 10 Krok 4 vytvoření prvku Určíme profil drážky, který odřízne (Rozdíl - prostřední ikona uprostřed) Vše (Vymezení) Obr. 11 Tím nám vznikne proříznutá drážka. 4.4. Díra pro šroub v nálitku Krok 1 volba náčrtové roviny Díra pro šroub bude umístěna z boku nálitku. Aby to šlo, musíme umístit náčrtovou rovinu do této boční stěny. Krok 2 náčrt Aby se nám opět dobře skicovalo, natočíme si skicovací rovinu do čelního pohledu pomocí kostky v pravém rohu na pracovní ploše. Krok 3 vazby a kóty náčrtu K tomu, aby díra pro šroub byla uprostřed tloušťky svěrky, definujeme polohu středu pomocí čáry o délce 57, která začíná na ose velké díry v polovině výšky placky. K tomu abychom to mohli provést, musíme si promítnout hranu konce vnějšího oblouku do skicovací roviny. Na tuto promítnutou úsečku v její polovině nakreslíme kolmici. K promítnutí hrany slouží důležitá ikona Promítnout geometrii v horním ikonovém menu. Poté nakreslíme úsečku v polovině, kolmo na tuto úsečku, zakótujeme její délku. Na jejím konci bude modelována závitová díra. Ukončit 2D náčrt. Obr.12

Krok 4 vytvoření prvku Po ukončení náčrtu zvolíme v horním ikonovém menu položku Díra. Objeví se okno (Obr. 13), ve kterém se definuje poloha středu (viz náčrt), typ Skrz vše a vpravo na ukázkovém okně se přepíše hodnota na 7 mm. Po odklepnutí OK vznikne požadovaná díra. Obr. 13 Posledním krokem tohoto cvičení je vytvoření dvou závitových děr pro ukotvení. 4.5. Díry na zadní straně svěrky Krok 1 volba náčrtové roviny Po volbě Nový náčrt zvolíme skicovací rovinu na zadní stěně svěrky. A natočíme do nárysu, aby se nám dobře skicovalo. Obr. 14 Krok 2 náčrt Nyní načrtneme polohu děr a to tak jako u předcházejícího prvku. Nejprve vytvoříme úsečky uprostřed obdélníku svisle a poté vodorovně. Na tyto konce poté připevníme středy děr. Krok 4 vytvoření prvku Po dokončení náčrtu zvolíme opět v horním ikonovém menu položku Díra, umístění Z náčrtu, středy na koncích předkreslené úsečky. Dále zvolíme následující kombinaci Ukončení změníme ze Skrz vše na Do a ukážeme kliknutím na vnitřní velkou díru. V nabídce typů děr zvolíme 3. závitovou Krok 3 vazby a kóty Přidáme ještě vazbu symetričnosti koncových bodů vodorovné úsečky vůči svislici a okótujeme její délku na hodnotu 55 mm. Celková skica by měla vypadat takto.

díru, Plná hloubka a zvolíme typ závitu ISO metrický profil, jmenovitý rozměr 8, závit M8x1,25, na vstupu kužel s ϕ9 a ostatní necháme být. Klikneme na OK a závitové díry jsou hotové. Výsledná součást pak vypadá následovně (Obr. 16.) Obr. 16