Společná rybářská. politika v číslech. Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU 2014. Rybolov ISSN 1830-9194

ISSN 1830-9194 Základní statistické údaje VYDÁNÍ Z ROKU 2014 Společná rybářská politika v číslech Rybolov

Kódy členských států použité v této publikaci Text byl dokončen v únoru 2014. Údaje od Eurostatu a střediska Eumofa pro kapitolu 5 byly získány v prosinci 2013. Více informací o Evropské unii je k dispozici na internetu (http://europa.eu). Údaje pro katalogizaci jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014. ISBN 978-92-79-34188-5 doi:10.2771/34463 Evropská unie, 2014 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Obrázek na obalu: Javier Murcia Printed in Belgium Vytištěno na papíře běleném bez použití elementárního chloru (ECF) BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království EU-28 Evropská unie tvořená 28 členskými státy. EU-27 Evropská unie tvořená 27 členskými státy před přistoupením HR. EU-25 Evropská unie před přistoupením BG, HR a RO. EU-15 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, PL, RO, SI a SK. EU-12 Evropská unie před přistoupením BG, CZ, EE, HR, CY, LV, LT, HU, MT, AT, PL, RO, SI, SK, FI a SE.

1 Předmluva Vážený čtenáři, jako evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov jsem v přístupu k našim mořím a oceánům vždy upřednostňovala udržitelnost a růst, nebo ještě lépe udržitelný růst. Toto nové vydání Společné rybářské politiky v číslech je zcela mimořádné, neboť tyto nové zásady jsou nyní součástí naší nové společné rybářské politiky, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014. Nová společná rybářská politika nám otevírá dveře k udržitelnější budoucnosti: budoucnosti, v níž nedochází k nadměrnému odlovu rybích populací, žralokům nejsou odstraňovány ploutve a ryby nejsou vhazovány zpět do moře; budoucnosti, v níž rybáři budou moci uzavírat výhodnější obchody a spotřebitelé se ze štítků dozvědí jasnější informace; budoucnosti, v níž budeme na rybích farmách chovat vysoce kvalitní ryby způsobem, jenž bude ohleduplný k životnímu prostředí; a budoucnosti, v níž budou ryby, jež dovážíme, stejně bezpečné. Co se však letos nezměnilo, je fakt, že tato příručka je uceleným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o evropský rybolov a evropská moře. Informace, které na jejích stránkách naleznete, sestavili odborníci z vědeckých ústavů, správních orgánů zemí Evropské unie, evropských orgánů a mezinárodních organizací. Toto vydání z roku 2014 obsahuje ty nejkvalitnější a nejobsáhlejší údaje, jaké jsme kdy měli k dispozici. Tyto poznatky jsou klíčem k tomu, abychom při správě našich moří mohli činit uvážlivá rozhodnutí, a jsem vděčná, že je máme na dosah ruky.

2 Je samozřejmé, že rybolov má nadále zásadní význam pro mnoho regionů a komunit na celém našem kontinentu. I když loďstva provozují udržitelný rybolov a zůstávají zisková, lidé potřebují vědět, které rybolovné oblasti jsou nejslibnější a kde lze najít nové pracovní příležitosti. Tato příručka je nejlepší příležitostí, jak začít s hledáním odpovědí. Maria Damanaki evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov

3 Obsah 1 Odpovědný a udržitelný rybolov 5 Stav populací 5 Regionální organizace pro řízení rybolovu 6 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody 8 2 Rybářské loďstvo 10 3 Zaměstnanost 14 4 Zpracovatelské odvětví 17 5 Produkce rybolovu a akvakultury 18 5.1 Odlovy 20 5.2 Akvakultura 26 5.3 Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury 32 6 Zahraniční obchod 33 7 Spotřeba 41 8 Podpora ze strany Evropské unie 43

4 Evropská moře Atlantský oceán Severní moře Baltské moře Černé moře Středozemní moře

5 Stav populací 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Odpovědné a udržitelné řízení rybolovu vyžaduje, aby rozhodnutí byla založena na spolehlivých vědeckých zjištěních a dlouhodobém řízení. Rozhodnutí o celkovém přípustném odlovu a rybolovných kvótách se opírají o vědecká doporučení o lovených populacích se dozvídáme více a více. Vědecké poznatky o stavu populací se soustavně zlepšují např. v Atlantiku a přilehlých vodách klesl počet populací, o nichž není k dispozici dostatek údajů, ze 61 populací v roce 2011 na 41 v roce 2013. Rybolov je tudíž možné stavu populací lépe přizpůsobit. Evropská unie se dohodla, že by pokud možno do roku 2015, avšak nejpozději do roku 2020 měly být všechny populace využívány na úrovni, která umožní, aby z nich byl dlouhodobě získáván maximální udržitelný výnos. Omezením odlovů na vědecky stanovené úrovně můžeme totiž zaručit, že se populace mohou rozmnožovat, a v konečném výsledku tak zajistit rybářům vyšší výnosy. V oblasti severovýchodního Atlantiku bylo dosaženo značného pokroku a pokrok ve Středozemním a Černém moři by měl podle očekávání nastat brzy, přesto však ve srovnání s tímto cílem dochází k nadměrnému odlovu mnoha populací ryb. Dlouhodobé víceleté plány Komise pro konkrétní druhy rybolovu nebo populace ryb se snaží nastolit podmínky maximálního udržitelného výnosu a v nezbytných případech usnadnit obnovu populací, které se blíží vyčerpání. Některé plány byly již za tímto účelem zavedeny, další podle očekávání budou následovat. Někdy je nutné zmírnit vedlejší dopady rybolovu na mořské prostředí a ekosystémy. EU v nezbytných případech přijímá opatření na ochranu ohrožených mořských stanovišť, např. hlubinných korálů, a ke snížení nezáměrných úlovků mořských ptáků, tuleňů a delfínů. 30 25 20 15 11 13 10 5 0 A 20 25 B 21 11 13 12 A Severovýchodní Atlantik a přilehlé vody (Severní moře, Baltské moře, Skagerrak, Kattegat, moře západně od Skotska, Irské moře a Keltské moře) B Středozemní a Černé moře 2010 2011 2012 2013 Počet populací, které jsou podle posouzení loveny na úrovni maximálního udržitelného výnosue

6 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Regionální organizace pro řízení rybolovu Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou mezinárodní organizace tvořené zeměmi, které mají v určité oblasti rybolovné zájmy. V současné době existuje 20 regionálních organizací pro řízení rybolovu, které svojí působností pokrývají většinu světových vod. Jejich úlohou je zaručovat řízení, zachování a udržitelné využívání živých mořských druhů, které spadají do jejich působnosti. Díky práci regionálních organizací pro řízení rybolovu v různých regionech jsme byli svědky značného zlepšení stavu populací tuňáka. Ze 16 populací na celém světě bylo před šesti lety jen 6 loveno udržitelným způsobem v roce 2013 vzrostl jejich počet na 13. Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou otevřeny jak místním zemím ( pobřežní státy ), tak zemím, které v daném regionu provozují rybolov. Existují dva druhy regionálních organizací: ty, které řídí pouze vysoce stěhovavé populace ryb, např. tuňáka (regionální organizace pro řízení rybolovu tuňáka), a organizace, které řídí jiné populace ryb (regionální organizace pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka). Většina regionálních organizací pro řízení rybolovu má pravomoc stanovit limity pro odlov a intenzitu rybolovu, technická opatření a závazky ohledně kontroly. Evropská unie zastoupená Komisí hraje aktivní úlohu v šesti regionálních organizacích pro řízení rybolovu tuňáka (včetně Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů AIDCP, což je sesterská organizace Meziamerické komise pro tropické tuňáky IATTC) a v devíti regionálních organizacích pro řízení rybolovu jiných populací než tuňáka. EU je také členem dvou regionálních organizací pro rybolov, které mají čistě poradní úlohu a nejsou pověřeny řízením: Komise pro rybolov ve středozápadním Atlantiku (WECAFC) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF).

1 Odpovědný a udržitelný rybolov Regionální organizace pro řízení rybolovu vysoce stěhovavých populací ryb (tuňáka a souvisejících druhů) WCPFC ICCAT WCPFC IATTC IOTC CCSBT CCBSP NAFO NASCO NEAFC CCBSP CCSBT Komise pro ochranu tuňáka modroploutvého IATTC Meziamerická komise pro tropické tuňáky ICCAT Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku WCPFC Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu IOTC Komise pro tuňáky Indického oceánu Regionální organizace pro řízení rybolovu jiných druhů než tuňáka CCAMLR Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě GFCM SPRFMO SEAFO CCAMLR SIOFA SPRFMO CCBSP Úmluva o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře GFCM Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři NEAFC Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku NASCO Organizace na zachování lososa v severním Atlantickém oceánu NAFO Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku SEAFO Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku SPRFMO Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří Zdroj: Evropská komise Eurostat/GISCO. Správní hranice: EuroGeographics, FAO (UN), TurkStat. SIOFA Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu 7

8 1 Odpovědný a udržitelný rybolov Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a severské dohody 2 Dohody o partnerství v odvětví rybolovu se třetími zeměmi vyjednává a uzavírá Evropská komise jménem Evropské unie. Tyto dohody mají plavidlům EU umožnit využívat nadbytečné zdroje ve výlučné ekonomické zóně třetí země, a to v regulovaném a právně zajištěném prostředí. Dohody o lovu tuňáků umožňují evropským plavidlům lovit vysoce stěhovavé populace ryb. Smíšené dohody zajišťují přístup k široké škále populací ryb, zejména hlubinných druhů ryb (především krevet a hlavonožců) a/nebo pelagických druhů. Dohody o partnerství v odvětví rybolovu kladou důraz na ochranu zdrojů a udržitelnost životního prostředí a zaručují, že všechna plavidla EU podléhají předpisům týkajícím se dozoru a transparentnosti. Zároveň byla do všech protokolů k dohodám o partnerství v oblasti rybolovu zařazena doložka o dodržování lidských práv. Výměnou platí EU partnerským zemím finanční příspěvek, který tvoří dvě různé složky: zaprvé platba za práva přístupu do výlučné ekonomické zóny a zadruhé finanční pomoc, tedy tzv. odvětvová podpora, která má partnerským zemím pomoci rozvíjet udržitelný rybolov. Odvětvová podpora má rovněž posílit správní a vědeckou kapacitu dané země tím, že bude klást důraz na udržitelné řízení rybolovu, jakož i na sledování, kontrolu a dohled. 4 5 18 14 6 16 15 7 Dohody týkající se několika druhů (smíšené dohody) 1 Grónsko 2 Mauritánie 3 Maroko Dohody o lovu tuňáků Západní Afrika 4 Kapverdy 5 Pobřeží slonoviny 6 Svatý Tomáš a Princův ostrov 7 Gabon

1 21 20 22 1 Odpovědný a udržitelný rybolov 9 3 Dohody o lovu tuňáků Indický oceán 8 Komory 9 Madagaskar 10 Mauricius 11 Mosambik 12 Seychely 11 8 9 12 10 Dohody o lovu tuňáků Tichý oceán 13 Kiribati Pozastavené dohody* 17 14 Gambie 15 Rovníková Guinea 16 Guinea-Bissau 17 Mikronésie 18 Senegal 19 Šalamounovy ostrovy 19 13 Severské dohody 20 Faerské ostrovy 21 Island 22 Norsko Od konce sedmdesátých let dvacátého století, kdy v severovýchodním Atlantiku vznikly výlučné ekonomické zóny, uzavřela EU dohody o rybolovu s Norskem a Faerskými ostrovy a na počátku devadesátých let dvacátého století také s Islandem. Dohody s Faerskými ostrovy a Islandem jsou založeny na roční vzájemné výměně rybolovných práv ve vodách obou stran v souladu s tradičními postupy rybolovu. Dohoda s Norskem kromě roční vzájemné výměny rybolovných práv stanoví, že sdílené populace budou v Severním moři a oblasti Skagerraku řízeny společně (zejména celkový přípustný odlov a kvóty). V současné době je řízení těchto společných populací rámcově upraveno dlouhodobými řídicími plány. * Dohody bez platného protokolu.

10 2 Rybářské loďstvo Řízení kapacity loďstev je základním nástrojem pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů, což je jeden z hlavních cílů společné rybářské politiky. Rybářské loďstvo Evropské unie je rozmanité, jsou v něm plavidla kratší než šest metrů i delší než 75 metrů. Podle práva EU se celková kapacita rybářského loďstva nesmí zvyšovat a každé vyřazení plavidel z provozu či snížení kapacity loďstva financované z veřejných zdrojů musejí být trvalé. Během posledních 19 let kapacita rybářského loďstva EU klesala jak z hlediska prostornosti, tak výkonu motoru. Navzdory tomu, že se EU několikrát rozšířila, dosáhl počet plavidel v únoru 2014 čísla 87 445 což je o 19 284 méně než v roce 1995. Zdravější populace ryb zvyšují udržitelnost odvětví. Celkově bylo loďstvo EU v roce 2011 ziskové a došlo ke konsolidaci pomalé obnovy probíhající v posledních letech. Příjmy i zisky loďstva EU mezi roky 2008 a 2011 rostly a v relativním vyjádření se také soustavně zvyšovalo jeho čisté ziskové rozpětí, a to z 1 % v roce 2008 na 6 % v roce 2011.

2 Rybářské loďstvo 11 Rybolovná kapacita EU podle kategorie délky plavidla (situace k 28. únoru 2014) Ukazatele hospodářské výkonnosti členských států EU v letech 2008 až 2011 Délka Průměrné stáří 0 6 28 198 23 385 352 894 27 6 12 45 946 162 730 2 287 848 24 Příjem (v miliardách EUR) 6,492 6,656 6,285 7,156 Čistý zisk (jako procento příjmů) 1 % 4 % 5 % 6 % 12 18 6 955 159 505 986 749 25 7,5 6 18 24 3 330 249 700 886 491 22 7,0 5 24 30 1729 243883 642124 20 30 36 579 139979 311268 22 36 45 433 172689 409750 17 45 60 109 93235 164607 19 60 75 76 130994 225899 16 >75 90 349840 414945 20 6,5 6,0 5,5 5 2008 2009 2010 2011 4 3 2 1 2008 2009 2010 2011 87 445 1 725 938 6 682 574 21,3 Počet plavidel Poznámka: Délkou se rozumí celková délka. Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU. Hrubá prostornost Výkon motoru v kw Zdroj: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745).

12 2 Rybářské loďstvo Rybářské loďstvo členských států (situace ke dni 28. února 2014) Počet plavidel Hrubá prostornost Výkon motoru v kw Plavidla, která neloví vlečnými sítěmi Plavidla, která loví vlečnými sítěmi Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU. Členský stát % % % % % BE 82 0,1 % 14 985 0,9 % 46 975 0,7 % 2 2 % 80 98 % BG 2 053 2,3 % 6 657 0,4 % 57 958 0,9 % 1 939 94 % 114 6 % DK 2 682 3,1 % 66 680 3,9 % 227 840 3,4 % 2 004 75 % 678 25 % DE 1 538 1,8 % 61 794 3,6 % 144 247 2,2 % 1 180 77 % 358 23 % EE 1 443 1,7 % 13 513 0,8 % 44 349 0,7 % 1 339 93 % 104 7 % IE 2 202 2,5 % 64 251 3,7 % 194 768 2,9 % 1 291 59 % 911 41 % EL 15 860 18,1 % 78 103 4,5 % 457 105 6,8 % 15 189 96 % 671 4 % ES 9 895 11,3 % 379 209 22,0 % 858 067 12,8 % 8 811 89 % 1 084 11 % FR 7 143 8,2 % 177 860 10,3 % 1 022 030 15,3 % 5 581 78 % 1 562 22 % HR 7 621 8,7 % 51 710 3,0 % 414 474 6,2 % 6 597 87 % 1 024 13 % IT 12 698 14,5 % 163 905 9,5 % 1 017 737 15,2 % 8 899 70 % 3 799 30 % CY 894 1,0 % 3 478 0,2 % 39 037 0,6 % 888 99 % 6 1 % LV 703 0,8 % 29 945 1,7 % 49 800 0,7 % 635 90 % 68 10 % LT 293 0,3 % 76 108 4,4 % 89 793 1,3 % 217 74 % 76 26 % MT 1 037 1,2 % 7 692 0,4 % 76 020 1,1 % 1 014 98 % 23 2 % NL 848 1,0 % 150 687 8,7 % 335 370 5,0 % 265 31 % 583 69 % PL 832 1,0 % 33 729 2,0 % 81 361 1,2 % 669 80 % 163 20 % PT 8 236 9,4 % 99 953 5,8 % 366 359 5,5 % 7 629 93 % 607 7 % RO 200 0,2 % 618 0,0 % 6 259 0,1 % 190 95 % 10 5 % SI 170 0,2 % 598 0,0 % 8 425 0,1 % 154 91 % 16 9 % FI 3 210 3,7 % 16 467 1,0 % 172 542 2,6 % 3 118 97 % 92 3 % SE 1 390 1,6 % 29 399 1,7 % 169 177 2,5 % 1 128 81 % 262 19 % UK 6 415 7,3 % 198 598 11,5 % 802 882 12,0 % 4 385 68 % 2 030 32 % EU-28 87 445 100,0 1 725 938 100,0 6 682 574 100,0 73 124 84 % 14 321 16 %

2 Rybářské loďstvo 13-32,4 Vývoj počtu plavidel v rybářském loďstvu EU mezi roky 1995 a 2014 Vývoj kapacity rybářského loďstva EU mezi roky 1995 a 2014 9 000 EU-15 EU-25 EU-27 EU-28 1995-17,2 Snížení za celé období v % 8 000 7 000 6 000 2004 5 000 2 500-11,3 4 000 2 000 3 000 1 500 2007-0,4 2 000 1 000 1 000 500 2014 0 01.01.95 01.01.96 01.01.97 01.01.98 01.01.99 01.01.00 01.01.01 01.01.02 01.01.03 01.01.04 01.01.05 01.01.06 01.01.07 01.01.08 01.01.09 01.01.10 01.01.11 01.01.12 01.01.13 01.01.14 0 Celkový výkon motoru v kw/1 000 Celková hrubá prostornost v GT/1 000 EU-15-2,0 Průměrné roční snížení v % EU-25-2,6 EU-27-2,5 EU-28-0,5 kw EU-28 kw EU-27 kw EU-25 kw EU-15 GT EU-28 GT EU-27 GT EU-25 GT EU-15 Zdroj: Rejstřík rybářského loďstva EU

14 3 Zaměstnanost Závislost zaměstnanosti na rybolovu v regionech EU (2011) Odvětví rybolovu má životně důležitou úlohu v mnoha regionech Evropské unie, neboť přispívá k místní zaměstnanosti a hospodářské činnosti v některých evropských pobřežních komunitách spadá do odvětví rybolovu více než polovina místních pracovních míst (jak ukazuje mapa na protější straně). Zaměstnanost v odvětví rybolovu má tendenci se soustředit jen v několika málo zemích. Jen na Španělsko připadá čtvrtina pracovních míst v odvětví rybolovu v EU a čtyři země s nejvyšším počtem pracovních míst v tomto odvětví (Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko) představují přibližně 70 % všech pracovních míst. I odvětví akvakultury je ze sociálně-ekonomického hlediska důležité. Jeho obrat činí přibližně 3,5 miliardy EUR a pracuje v něm zhruba 85 000 zaměstnanců (částečné a plné pracovní úvazky). Zdroj: Společné výzkumné středisko, Eurostat a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745). Závislost na rybolovu v regionech NUTS 3 (měřeno jako poměr mezi zaměstnaností v rybářském loďstvu a celkovou zaměstnaností v regionu): 10 regionů NUTS 3 (regiony na úrovni 3 klasifikace územních statistických jednotek) s nejvyšší závislostí na rybolovu: Lefkada (EL), Shetlandské ostrovy (UK), Eilean Siar (Western Isles) (UK), Samos (EL), Zadarska županija (HR), Dubrovačko-neretvanska županija (HR), Orkneje (UK), Preveza (EL), El Hierro (ES), Kefalonia (EL). až 5 000 rybářů velmi nízká až nízká nízká až střední až 1 500 rybářů až 1 000 rybářů střední až vysoká vysoká až velmi vysoká Zaměstnanost podle kategorií velikosti plavidla (velikost grafů závisí na celkovém množství zaměstnaných osob): <12 m 12 24 m 24 40 m >40 m až 500 rybářů

3 Zaměstnanost 15

16 3 Zaměstnanost Zaměstnanost v odvětví rybolovu a akvakultury (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky) Rybolov 1 Akvakultura 4 ES 32194 IT 20599 PT 16773 EL 12169 UK 11277 FR 7447 IE 3428 NL 1768 BG 1668 DK 1661 PL 1576 DE 1258 SE 974 CY 911 LT 575 EE 521 LV 378 BE 341 FI 316 MT 155 SI 77 RO 28 3 3 2 FR 10658 ES 6639 EL 5559 UK 2671 IT 2116 PT 1749 RO 1047 IE 958 FI 349 DK 299 CY 276 BG 270 SE 263 MT 165 5 1 Údaje o AT, CZ, HR, HU, LU a SK nejsou k dispozici. 2 Údaje za rok 2010 převzaty od řeckého statistického úřadu. 3 Údaje za rok 2010. 4 Údaje o AT, BE, CZ, EE, HR, HU, LT, LU, LV, NL a SK nejsou k dispozici. U následujících členských států se údaje vztahují pouze na mořskou akvakulturu: DE 18, PL 49 a SI 32. 5 Celková zaměstnanost (na částečný i plný úvazek). Zdroj: VTHVR, The 2013 Annual Economic Report, op.cit.

17 4 Zpracovatelské odvětví Celková hodnota výstupu ze zpracovatelského odvětví dosahuje částky přibližně 30 miliard EUR. Z hlediska produkce patří mezi čelní země Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie a Německo. V odvětví je zaměstnáno přibližně 116 000 lidí. Hlavní část evropské produkce tvoří konzervy a hotové pokrmy z ryb, korýšů a měkkýšů. Poznámka: Údaje se netýkají LU. Zdroje: Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26444 EN, JRC 87692) a Eurostat pro AT, BE, CZ, HR, HU a SK. Hodnota výstupu (2011) (v tisících EUR) 375 600 7 650 80 700 1 858 701 1 966 462 128 611 558 655 268 341 4 646 394 4 802 316 75 300 2 231 651 8 400 170 757 308 830 2 900 37 700 803 738 36 400 1 806 317 1 131 578 44 504 35 400 31 900 262 798 599 415 7 544 785 29 825 802 BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU-28 842 325 836 3 043 6 509 1 810 2 829 2 265 17 702 15 662 1 442 5 517 75 4 998 3 699 61 28 2 537 137 15 051 6 913 1 178 351 655 777 1 837 18 572 115 651 Počet zaměstnaných osob (2011) (v přepočtu na plné pracovní úvazky na vnitrostátní úrovni)

18 5 Produkce rybolovu a akvakultury Evropská unie je pátým největším producentem na světě. Představuje přibližně 3,5 % celosvětové produkce rybolovu a akvakultury, zatímco v roce 2009 byl její podíl 4,4 %. Tento poměrný pokles je způsoben jak rostoucí celkovou světovou produkcí, tak mírným propadem produkce EU. Z hlediska objemu jsou třemi největšími producenty v EU Španělsko, Spojené království a Dánsko. Hlavní světoví producenti (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Celkem 177 632 194 100 % Čína 65 903 381 37,1 % Indonésie 13 601 723 7,7 % Indie 8 879 499 5,0 % Peru 8 346 461 4,7 % EU-28 6 143 294 3,5 % Spojené státy 5 559 838 3,1 % Vietnam * 5 555 000 3,1 % Filipíny 4 971 799 2,8 % Japonsko * 4 755 093 2,7 % Chile 4 436 484 2,5 % Rusko 4 391 154 2,5 % Myanmar 4 150 091 2,3 % Norsko 3 572 608 2,0 % Jižní Korea 3 260 930 1,8 % Bangladéš 3 124 677 1,8 % Thajsko 2 868 436 1,6 % * Odhad FAO. Zdroj: Eurostat a Eumofa pro EU-28 a FAO pro ostatní země.

5 Produkce rybolovu a akvakultury 19 Produkce podle členských států (2011) (odlovy a akvakultura) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) ES 1 134255 18,46 % UK 798492 13,00 % DK 770643 12,54 % FR 650458 10,59 % NL 408684 6,65 % IT 376858 6,13 % DE 263690 4,29 % IE 250467 4,08 % PT 223945 3,65 % PL 197578 3,22 % SE 193277 3,15 % EL 169430 2,76 % LV 156677 2,55 % LT 140297 2,28 % FI 130961 2,13 % HR 84993 1,38 % EE 78361 1,28 % CZ * 25000 0,41 % BE 22227 0,36 % HU * 21725 0,35 % BG 16050 0,26 % RO 11607 0,19 % CY 5829 0,09 % MT 4875 0,08 % AT * 2820 0,05 % SK * 2521 0,04 % SI 1574 0,03 % EU-28 6 143 294 100,00 % * Údaje za rok 2010. Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

20 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.1 Odlovy Podíl Evropské unie na celkové celosvětové produkci rybolovu činí o něco více než 5 %, což ve srovnání s předešlými lety znamená pokles. Odlovy představují přibližně 80 % celkového objemu produkce EU. Třebaže evropské loďstvo působí na celém světě, rybáři EU loví především v severovýchodním a středovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři, a to zejména šprota obecného, sledě obecného a makrelu obecnou. Nejvýznamnějšími rybářskými zeměmi jsou Španělsko, Dánsko, Spojené království a Francie, které stojí dohromady za více než polovinou odlovů EU. Celkové odlovy EU v hlavních rybolovných oblastech (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Atlantik, severovýchod 3 344 352 69,62 % Atlantik, středovýchod 618 901 12,88 % Středozemní moře 462 029 9,62 % Indický oceán, západ 110 061 2,29 % Atlantik, jihozápad 101 108 2,10 % Atlantik, severozápad 61 547 1,28 % Tichý oceán, jihovýchod 26 532 0,55 % Atlantik, jihovýchod 19 323 0,40 % Atlantik, středozápad 11 060 0,23 % Tichý oceán, středozápad 10 957 0,23 % Tichý oceán, středovýchod 9 713 0,20 % Černé moře 9 493 0,20 % Tichý oceán, jihozápad 2 466 0,05 % Indický oceán, východ 1 022 0,02 % Zdroj: Eurostat.

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 21 Celkové odlovy hlavních světových producentů (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Celkové odlovy podle členských států (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Čína 16046114 17,02 % Peru 8 254261 8,75 % Indonésie 5 713101 6,06 % Spojené státy 5 162997 5,47 % EU-28 4889188 5,18 % Indie 4 301534 4,56 % Rusko 4 261503 4,52 % Japonsko * 3 848955 4,08 % Chile 3 466945 3,68 % Myanmar 3 332979 3,53 % Vietnam 2 502500 2,65 % Norsko 2 433811 2,58 % Filipíny 2 363679 2,51 % Thajsko 1 862151 1,97 % Jižní Korea 1 761785 1,87 % Bangladéš 1 600918 1,70 % Mexiko 1 571437 1,67 % Malajsie 1 378799 1,46 % Island 1 154199 1,22 % Maroko 964704 1,02 % Tchaj-wan 903892 0,96 % * Odhad FAO. Zdroj: Eurostat pro EU-28; FAO pro ostatní země. ES 860 030 17,59 % DK 738 846 15,11 % UK 599 523 12,26 % FR 443 549 9,07 % NL 364 964 7,46 % DE 224 592 4,59 % PT 214 779 4,39 % IT 212 730 4,35 % IE 206 177 4,22 % SE 179 836 3,68 % PL 169 593 3,47 % LV 156 130 3,19 % LT 137 063 2,80 % FI 119 686 2,45 % EE 77942 1,59 % HR 70534 1,44 % EL 62847 1,29 % BE 22191 0,45 % BG 8956 0,18 % HU * 6216 0,13 % CZ * 3990 0,08 % RO 3254 0,07 % MT 1920 0,04 % SK * 1608 0,03 % CY 1163 0,02 % SI 719 0,01 % AT * 350 0,01 % Celkem EU-28 4 889 188 100,00% * Údaje za rok 2010. Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat.

22 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 15 hlavních druhů ulovených Evropskou unií (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Sleď obecný 509951 10,46 % Šprot obecný 413415 8,48 % Makrela obecná 376333 7,72 % Smáčkovití 335023 6,87 % Sardinka obecná 307963 6,31 % Kranas obecný 159756 3,28 % Treska obecná 146634 3,01 % Štika a kranas 133531 2,74 % Sardel obecná 126115 2,59 % Sardinka oblá 123600 2,53 % Tuňák pruhovaný 121056 2,48 % Tuňák žlutoploutvý 102132 2,09 % Žralok modravý 100270 2,06 % Štikozubec obecný 85256 1,75 % Platýs velký 82668 1,70 % Zdroj: Eurostat.

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 23 Hlavní druhy ulovené jednotlivými členskými státy (2011) (objemy v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) BE Platýs velký 6 344 28,6 % Jazyk obecný 3 530 15,9 % Ďasovití 1 279 5,8 % BG Šprot obecný 3 955 44,2 % Mořští plži 3 935 43,9 % CZ * Kapr 3 161 79,2 % Cejn velký 170 4,3 % DE Sleď obecný 38 191 17,0 % Štika a kranas 28756 12,8 % Makrela obecná 24088 10,7 % Treska obecná 18966 8,4 % Garnát obecný 17036 7,6 % EE Šprot obecný 34976 44,9 % Sleď obecný 25325 32,5 % Kreveta severní 9919 12,7 % DK Smáčkovití 282948 38,3 % Šprot obecný 171212 23,2 % Sleď obecný 87408 11,8 % IE Makrela obecná 61670 29,9 % Kranas obecný 38465 18,7 % Sleď obecný 24807 12,0 % EL Sardel obecná 8896 14,2 % Sardinka obecná 5809 9,2 % Štikozubec obecný 4113 6,5 % Očnatec štíhlý 3404 5,4 % * Údaje za rok 2010.

24 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy ES Žralok modravý 86180 10,0 % Tuňák pruhovaný 77709 9,0 % Tuňák žlutoploutvý 62675 7,3 % Štika a kranas 50763 5,9 % Sardinka obecná 49830 5,8 % FR Tuňák žlutoploutvý 38754 8,7 % Tuňák pruhovaný 37099 8,4 % Hřebenatka kuchyňská 27820 6,3 % Štikozubec obecný 24062 5,4 % Sardinka obecná 22955 5,2 % HR Sardinka obecná 46051 65,3 % Sardel obecná 14387 20,4 % CY Tuňák křídlatý 243 20,9 % Modrák 129 11,1 % Očnatec štíhlý 109 9,4 % LV Šprot obecný 33056 21,2 % Štika a kranas 26942 17,3 % Sleď obecný 25789 16,5 % LT Sardinka oblá 32 877 24,0 % Kranas západoafrický 25 588 18,7 % Sardinka obecná 25 565 18,7 % HU* Kapr 3247 52,2 % Kaprovití 1113 17,9 % Sladkovodní ryby 371 6,0 % IT Sardel obecná 46237 21,7 % Chionka slepičí 19668 9,2 % Sardinka obecná 14377 6,8 % * Údaje za rok 2010.

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.1 Odlovy 25 MT Mečoun 532 27,8 % Zlak nachový 349 18,2 % Tuňák obecný 142 7,4 % RO Zlatá rybka 1105 34,0 % Placka bezeskvrnná 423 13,0 % Cejn velký 267 8,2 % NL Kranas obecný 80923 22,2 % Sardinka obecná 52111 14,3 % Sleď obecný 45400 12,4 % Sardinka oblá 44705 12,2 % AT* Sladkovodní ryby 350 100 % PL Šprot obecný 50477 29,8 % Sleď obecný 29296 17,3 % Kranas obecný 19369 11,4 % PT Sardinka obecná 57286 26,7 % Makrela rodu Scomber 32994 15,4 % Žralok modravý 13774 6,4 % Kranas obecný 11269 5,2 % SI Sardinka obecná 306 42,6 % Sardel obecná 163 22,7 % Treska bezvousá 56 7,8 % SK* Kapr 1 159 72,1 % FI Sleď obecný 97645 81,6 % Šprot obecný 15762 13,2 % SE Sleď obecný 60879 33,9 % Šprot obecný 60574 33,7 % Smáčkovití 32690 18,2 % UK Makrela obecná 182 214 30,4 % Sleď obecný 61571 10,3 % Humr severský 34532 5,8 % Hřebenatka kuchyňská 29996 5,0 % * Údaje za rok 2010. Zdroj: Eurostat.

26 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.2 Akvakultura Akvakultura je důležitou činností v mnoha evropských regionech. Akvakultura Evropské unie produkuje přibližně 1,25 milionu tun, tedy více než 20 % celkové produkce rybolovu v EU, v celkové hodnotě 3,6 miliardy EUR. Její podíl na celkové celosvětové produkci akvakultury je 1,5 % z hlediska objemu a téměř 4 % z hlediska hodnoty. Celková produkce akvakultury podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Eurostat a Eumofa. hodnota % hodnoty objem % objemu UK 739 685 20,55 % 198 969 15,87 % FR 666 730 18,53 % 206 909 16,50 % EL 452 976 12,59 % 106 583 8,50 % ES 447 361 12,43 % 274 225 21,87 % IT 404 021 11,23 % 164 128 13,09 % IE 124 901 3,47 % 44290 3,53 % DK 95593 2,66 % 31797 2,54 % HR 93954 2,61 % 14459 1,15 % DE 82728 2,30 % 39 098 3,12 % NL 73960 2,06 % 43720 3,49 % PL 62806 1,75 % 27985 2,23 % PT 62629 1,74 % 9166 0,73 % MT 45109 1,25 % 2955 0,24 % FI 43105 1,20 % 11275 0,90 % SE 42442 1,18 % 13 441 1,07 % CZ 39865 1,11 % 21010 1,68 % HU 30294 0,84 % 15509 1,24 % CY 26561 0,74 % 4666 0,37 % BG 17114 0,48 % 7094 0,57 % RO 15890 0,44 % 8353 0,67 % AT 14 334 0,40 % 2470 0,20 % LT 6886 0,19 % 3234 0,26 % LV 2804 0,08 % 547 0,04 % SI 2615 0,07 % 855 0,07 % SK 2421 0,07 % 913 0,07 % EE 1971 0,05 % 419 0,03 % BE 202 0,01 % 36 0,00 % EU-28 3 598 955 100,00 % 1 254 106 100,00 %

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 27 Produkce akvakultury v EU podle druhu produktu (2011) (procentní podíl celkového objemu) 23 % Měkkýši a korýši Zdroj: Eurostat a Eumofa. 27 % 50 % Mořské ryby (včetně lososa a pstruha chovaných v mořské vodě) Sladkovodní ryby (včetně pstruha a úhoře chovaných ve sladké vodě) Celková produkce akvakultury jiných hlavních producentů (2011) (hodnota v tisících EUR, objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) hodnota % hodnoty objem % objemu Čína 44 993 188 48,49 % 49 857 267 60,75 % Indie 6 678 302 7,20 % 4 577 965 5,58 % Indonésie 5 357 979 5,77 % 7 888 622 9,61 % Chile 4 554 318 4,91 % 969 539 1,18 % Vietnam * 4 094 379 4,41 % 3 052 500 3,72 % Norsko 3 764 608 4,06 % 1 138 797 1,39 % EU-28 3 598 955 3,88 % 1 254 106 1,53 % Japonsko 3 244 949 3,50 % 906 138 1,10 % Bangladéš 2 426 456 2,61 % 1 523 759 1,86 % Thajsko 1 833 910 1,98 % 1 006 285 1,23 % Filipíny 1 426 590 1,54 % 2 608 120 3,18 % Egypt * 1 410 610 1,52 % 986 820 1,20 % Jižní Korea 1 357 971 1,46 % 1 499 145 1,83 % Ekvádor * 1 026 713 1,11 % 308 900 0,38 % Brazílie 981 366 1,06 % 630 034 0,77 % Tchaj-wan 971 318 1,05 % 315 799 0,38 % Spojené státy 791 991 0,85 % 396 841 0,48 % Myanmar 769 359 0,83 % 817 112 1,00 % Malajsie 559 866 0,60 % 526 526 0,64 % Severní Korea * 83 491 0,09 % 508 350 0,62 % * Odhad FAO. Zdroj: FAO.

28 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011) (hodnota v tisících EUR a procentní podíl celku) 10 hlavních druhů v akvakultuře v Evropské unii (2011) (objem v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celku) hodnota % hodnoty Losos 752116 20,90 % Pstruh 499904 13,89 % Ústřice 438512 12,18 % Slávka 428773 11,91 % Mořan zlatý 370251 10,29 % Mořčák evropský 369812 10,28 % Mlži 171597 4,77 % Tuňák obecný 145374 4,04 % Kapr 136467 3,79 % Pakambala velká 70949 1,97 % objem % objemu Slávka 492 413 39,18 % Pstruh 185 539 14,76 % Losos 170 591 13,57 % Ústřice 98 751 7,86 % Kapr 73 860 5,88 % Mořan zlatý 72 900 5,80 % Mořčák evropský 67 809 5,40 % Mlži 37 028 2,95 % Jiné sladkovodní ryby 13 989 1,11 % Pakambala velká 10 799 0,86 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 29 Hlavní druhy v akvakultuře podle členských států (2011) (hodnota v tisících EUR a procentní podíl celkové hodnoty hodnota v tunách živé hmotnosti a procentní podíl celkového objemu) BE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 202 100,0 % 36 100,0 % BG hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 8 078,48 47,2 % 2339 33,0 % Kapr 5 396,49 31,5 % 3109 43,8 % Slávka 725,30 4,2 % 747 10,5 % CZ hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr 34210 85,8 % 19156 91,2 % Pstruh 2747 6,9 % 815 3,9 % Jiné sladkovodní ryby 1660 4,2 % 832 4,0 % DE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 33554 40,6 % 10062 25,7 % Slávka 17497 21,2 % 20830 53,3 % Kapr 11435 13,8 % 5082 13,0 % EE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 1368 69,4 % 355 84,7 % Kapr 127 6,4 % 46 11,0 % IE hodnota % hodnoty objem % objemu Losos 73295 58,7 % 12196 27,5 % Ústřice 29655 23,7 % 7937 17,9 % Slávka 16226 13,0 % 22671 51,2 % DK hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 83623 87,5 % 29885 94,0 % Úhoř 10388 10,9 % 1137 3,6 % EL hodnota % hodnoty objem % objemu Mořan zlatý 241 552 53,3 % 48974 45,9 % Mořčák evropský 184 382 40,7 % 36058 33,8 % Slávka 6766 1,5 % 17193 16,1 %

30 5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura ES hodnota % hodnoty objem % objemu Slávka 112402 25,1 % 208583 76,1 % Mořčák evropský 87256 19,5 % 17548 6,4 % Pstruh 42058 9,4 % 16547 6,0 % LV hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr 933 74,5 % 462 84,5 % Jiné sladkovodní ryby 220 17,6 % 56 10,2 % FR hodnota % hodnoty objem % objemu Ústřice 394750 59,2 % 84454 40,8 % Slávka 140406 21,1 % 74750 36,1 % Pstruh 61940 9,3 % 30477 14,7 % HR hodnota % hodnoty objem % objemu Tuňák obecný 53479 56,9 % 3223 18,8 % Mořčák evropský 14666 15,6 % 2775 16,1 % Kapr 5043 5,4 % 3666 21,3 % Slávka 3133 3,3 % 3000 17,5 % IT hodnota % hodnoty objem % objemu Mlži 126534 31,3 % 32276 19,7 % Pstruh 93309 23,1 % 36275 22,1 % Slávka 60257 14,9 % 79520 48,4 % CY hodnota % hodnoty objem % objemu Jiní pražmani 18336 69,0 % 3056 65,5 % Mořčák evropský 7774 29,3 % 1495 32,0 % LT hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr 6 527 94,8 % 3 158 97,6 % HU hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr 23435 77,4 % 13 139 84,7 % Jiné sladkovodní ryby 5945 19,6 % 2197 14,2 % MT hodnota % hodnoty objem % objemu Tuňák obecný 38594 85,6 % 1759 59,5 % Mořan zlatý 4837 10,7 % 1082 36,6 % NL hodnota % hodnoty objem % objemu Slávka 49376 66,8 % 36700 83,9 % Úhoř 16503 22,3 % 2050 4,7 % Ústřice 3082 4,2 % 2680 6,1 %

5 Produkce rybolovu a akvakultury / 5.2 Akvakultura 31 AT hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 10195 71,1 % 1664 67,4 % Kapr 2302 16,1 % 634 25,7 % Jiní lososovití 1427 10,0 % 140 5,7 % PL hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 33600 53,5 % 14000 50,0 % Kapr 29206 46,5 % 13985 50,0 % PT hodnota % hodnoty objem % objemu Mlži 26246 45,0 % 2315 25,3 % Pakambala velká 19294 33,1 % 3197 34,9 % Pstruh 2585 4,4 % 1113 12,1 % RO hodnota % hodnoty objem % objemu Kapr 9053 57,0 % 6374 76,3 % Pstruh 6111 38,5 % 1710 20,5 % SK hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 1640 67,8 % 578 63,3 % Kapr 678 28,0 % 310 34,0 % FI hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 33174 77,0 % 9981 88,5 % Jiní lososovití 9228 21,4 % 1211 10,7 % SE hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 34249 80,7 % 10752 80,0 % Jiní lososovití 6446 15,2 % 1128 8,4 % Slávka 895 2,1 % 1470 10,9 % UK hodnota % hodnoty objem % objemu Losos 678 562 91,7 % 158 310 79,6 % Pstruh 32974 4,5 % 12679 6,4 % Slávka 20702 2,8 % 26158 13,1 % SI hodnota % hodnoty objem % objemu Pstruh 1852 70,8 % 611 71,5 % Kapr 438 16,8 % 188 22,0 % Mořčák evropský 325 12,4 % 56 6,5 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

32 5 Produkce rybolovu a akvakultury 5.3 Organizace producentů v odvětví rybolovu a akvakultury Drobný rybolov Pobřežní rybolov Příbřežní rybolov Hlubinný rybolov Celkem: 188 organizací v roce 2013 Akvakultura a jiné druhy rybolovu Celkem: 44 organizací v roce 2013 3 1 IE 21 1 UK 9 1 24 8 FR 5 BE NL 3 DK 15 1 DE 6 1 SE PL 2 5 EE 1 3 LV 3 LT 3 5 1 RO Organizace producentů tvoří rybáři a chovatelé ryb, kteří se rozhodli spojit, aby společnými kroky zajistili racionální přístup k produkci a vytvářeli co nejlepší podmínky pro uvádění svých produktů na trh. Jsou základní součástí společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury. V roce 2013 existovalo v 17 členských státech EU 232 organizací producentů. IT 13 3 PT ES 13 33 39 6 2 1 EL Poznámka: V AT, BG, CY, CZ, FI, HR, HU, LU, MT, SI a SK organizace producentů nejsou. Zdroj: Úřední věstník Evropské unie, C 68, 8.3.2013.

33 6 Zahraniční obchod Z hlediska objemu je Evropská unie největším dovozcem produktů rybolovu a akvakultury na světě. Hlavními dodavateli EU jsou Norsko, Čína, Island a Ekvádor. Nejvíce se dováží do Španělska, Švédska a Spojeného království. Vývozy z EU jsou téměř zcela tvořeny produkty rybolovu, produkty akvakultury EU naopak zůstávají na evropském trhu. Vývozy z EU do třetích zemí vzrostly od roku 2009 do roku 2012 o 50 % a dosáhly hodnoty 4,1 miliardy EUR. Nejvíce produktů do třetích zemí vyváží Španělsko, Nizozemsko a Dánsko. členských států EU jsou Dánsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko. Největšími dovozci jsou naproti tomu Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Dodávka na trh EU je zajišťována z odlovů EU, z produkce akvakultury a prostřednictvím dovozu. Soběstačnost EU, tedy poměr mezi produkcí EU a celkovou zdánlivou spotřebou, je přibližně 45 % (2011). Významný je také obchod mezi zeměmi EU a v obchodu s rybářskými produkty EU hraje zásadní úlohu. Jeho hodnota je srovnatelná s hodnotou dovozů do EU. Hlavními vývozci do jiných

34 6 Zahraniční obchod Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (objemy v tunách a hodnoty v tisících EUR) Obchod mimo EU a uvnitř EU (2012) (hodnota v miliardách EUR) Dovozy Vývozy Pelagické ryby 1047394 3364170 997 210 1429 726 Lososovití 763386 3229625 97 673 512 407 Jiné ryby 1861906 6030289 453 687 1275 047 Korýši 605378 3660981 72 048 306 439 Měkkýši 571401 2025962 44 239 215 155 Produkty pro jiné využití než v potravinách 728605 927390 311 884 431 539 Dovozy ze zemí mimo EU 19,2 Vývozy do zemí mimo EU 4,2 Obchod uvnitř EU 17,9 0 5 10 15 20 Celkem EU-28 5 578 068 19 238 417 1 976 740 4 170 313 Objem v tunách Hodnota v tisících EUR Tuňák, sardinka obecná, makrela obecná, sleď obecný, sardel obecná atd. Losos, pstruh. Treska obecná, štikozubec obecný, treska tmavá, treska jednoskvrnná, pražman namibský, jazyk obecný, platýz, pražman atd. Krevety, listorožcovití, hřebenatkovití atd. Slávky, sépie, olihně atd. Produkty, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, rybí moučka, okrasné ryby. Zdroj: Eurostat a Eumofa.

6 Zahraniční obchod 35 Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní dodavatelé Evropské unie Norsko 3874711 20 % Čína 1565995 8 % Island 968758 5 % Ekvádor 952646 5 % Spojené státy 873906 5 % Vietnam 852395 4 % Maroko 850901 4 % Thajsko 823830 4 % Peru 642270 3 % Indie 626541 3 % Argentina 519778 3 % Jiné třetí země 6686687 35 % Celkem 19238417 100 % Hlavní zákazníci Evropské unie Spojené státy 415 326 10 % Norsko 394 023 9 % Švýcarsko 334 653 8 % Čína 278 389 7 % Nigérie 248 482 6 % Japonsko 228 089 5 % Rusko 224 320 5 % Egypt 132 779 3 % Vietnam 112 449 3 % Seychely 106 072 3 % Mauricius 106 014 3 % Jiné třetí země 1589 718 38 % Celkem 4170 313 100 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

36 6 Zahraniční obchod Obchod s produkty rybolovu a akvakultury mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2012) (hodnota v tisících EUR) Hlavní členské státy dovážející ze třetích zemí ES 3341905 17 % SE 2433147 13 % UK 2224135 12 % DE 1993497 10 % FR 1841564 10 % DK 1822683 9 % IT 1802126 9 % NL 1569991 8 % Ostatní členské státy 2209369 11 % Celkem 19 238 417 100 % Hlavní členské státy vyvážející do třetích zemí ES 883 443 21 % NL 577 482 14 % DK 571 447 14 % UK 494 178 12 % FR 359 720 9 % DE 289 595 7 % PT 166 403 4 % IE 161 640 4 % Ostatní členské státy 666 404 16 % Celkem 4 170 313 100 % Zdroj: Eurostat a Eumofa

6 Zahraniční Obchod 37 Dovozy a vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (objem v tunách a hodnota v tisících EUR) Dovozy Vývozy Dovozy Vývozy BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV 130141 665166 6750 28696 9600 13618 2030 10903 17082 47143 2459 7946 664394 1822683 268605 571447 708407 1993497 131397 289595 7071 14073 92351 72546 32968 16999 173223 161640 92203 205528 11479 63604 1020165 3341905 400891 883443 451654 1841564 113497 359720 12920 43186 11759 35892 432515 1802126 24530 123145 8158 30675 2701 13688 15556 26429 69313 62524 (pokračování) LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU-28 50 461 109 850 14 728 21 706 71 1158 154 1981 2703 6033 1437 4664 8207 19 038 2151 32 101 428 061 1569 991 403 434 577 482 11 364 58 546 2601 13 205 162 202 374 328 29 639 88 475 118 564 377 499 34 496 166 403 17 816 28 314 662 1828 4543 13 481 2028 10 253 4593 9848 1177 3335 41 697 148 456 23 845 15 254 595 503 2433 147 15 116 54 657 529 453 2224 135 134 289 494 178 5578 068 19 238 417 1976 740 4170 313 Objem v tunách Hodnota v tisících EUR Zdroj: Eurostat a Eumofa.

38 6 Zahraniční obchod Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Vývozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) 25 % 22 % 27 % 19 % 4 % 49 % 4 % 50 % Čerstvé a chlazené produkty 4186877 22 % Zmrazené produkty 9384515 49 % Uzené, solené a sušené produkty 766240 4 % Hotové pokrmy a konzervy 4875611 25 % 19213243 100 % Čerstvé a chlazené produkty 794 875 19 % Zmrazené produky 2063 801 50 % Uzené, solené a sušené produkty 173 145 4 % Hotové pokrmy a konzervy 1131 434 27 % 4163 254 100 % Zdroj: Eurostat a Eumofa.

6 Zahraniční obchod 39 Dovozy produktů rybolovu a akvakultury (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby Lososovití Jiné ryby ES 867072 IT 549767 FR 462727 UK 428526 DE 314127 NL 218342 PL 107641 DK 80512 Ostatní členské státy 335457 SE 1826 999 DK 538 009 DE 264 238 UK 242 283 FR 83 088 FI 82 831 PL 46 867 NL 44 407 Ostatní členské státy 100 903 DE 877 908 UK 834 015 NL 825 363 ES 786 631 DK 541 850 FR 497 291 SE 428 573 IT 347 312 Ostatní členské státy 891 345 Celkem EU-28 3 364 171 Celkem EU-28 3 229 625 Celkem EU-28 6 030 289 Korýši Měkkýši Nepotravinářské výrobky ES 744024 UK 565989 FR 524982 NL 390329 DK 347814 BE 309004 IT 302175 DE 257119 Ostatní členské státy 219546 Celkem EU-28 3 660 981 ES 859 073 IT 554 787 FR 215 619 PT 79 674 EL 65 891 UK 57 018 NL 52 054 BE 49 150 Ostatní členské státy 92 696 Celkem EU-28 2 025 962 DK 281 005 DE 243 096 UK 96 304 ES 68 220 FR 57 856 EL 55 747 NL 39 496 IT 29 239 Ostatní členské státy 56 427 Celkem EU-28 927 390 Zdroj: Eurostat a Eumofa.

40 6 Zahraniční obchod Vývozy produktů akvakultury a rybolovu (2012) Obchod se zeměmi mimo EU (hodnota v tisících EUR) Pelagické ryby Lososovití Ostatní ryby ES 482643 NL 320301 FR 130842 IE 96339 UK 69907 IT 54360 LV 54271 DE 38258 Ostatní členské státy 182805 UK 317 213 DK 41 531 PL 30 237 DE 27 407 FR 25 362 NL 18 059 SE 11 692 EE 8416 Ostatní členské státy 32 490 ES 274 278 FR 150 421 NL 144 402 DK 142 948 DE 109 248 PT 106 476 EL 54 848 IE 47 561 Ostatní členské státy 244 863 Celkem EU-28 1 429 726 Celkem EU-28 512 407 Celkem EU-28 1 275 047 Korýši Měkkýši Nepotravinářské produkty DK 107233 NL 74090 UK 21091 EE 20915 ES 18474 FR 17902 DE 14093 BE 11374 Ostatní členské státy 21268 Celkem EU-28 306 439 ES 99 153 UK 28 572 FR 25 474 PT 13 914 IT 12 181 IE 11 449 BG 6801 NL 4184 Ostatní členské státy 13 428 Celkem EU-28 215 155 DK 272 028 DE 101 674 NL 16 447 UK 10 019 FR 9725 ES 4386 PL 3269 SE 3093 Ostatní členské státy 10 899 Celkem EU-28 431 539 Zdroj: Eurostat a Eumofa.

41 7 Spotřeba Produkty rybolovu a akvakultury jsou jako zdroj bílkovin důležitou součástí zdravé stravy. Na celém světě se ročně zkonzumuje 18,9 kg ryb či potravin mořského původu na osobu, v Evropské unii pak 23,1 kg. Spotřeba se pohybuje od 5,3 kg na osobu v Maďarsku po 56,7 kg v Portugalsku. Tři čtvrtiny ryb a potravin mořského původu spotřebovaných v EU pocházejí z lovu volně žijících ryb, čtvrtina z akvakultury. 56,7 Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) 43,4 39,8 35,6 35,2 31,5 31,3 29,2 26,0 25,9 25,5 23,7 EU-28 23,1 Zásobovací bilance podle členských států 23,1 22,8 22,3 19,2 19,1 18,0 14,3 14,1 13,5 12,0 10,9 9,7 8,0 6,4 6,3 5,3 PT ES LT FI FR MT SE LU BE IT LV NL DK IE CY EL UK HR DE EE AT PL SI CZ SK BG RO HU Zdroj: FAO, Eurostat a Eumofa.

42 7 Spotřeba Spotřeba produktů rybolovu a akvakultury (2010) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) 90,4 Island 54,5 Japonsko* Zdroj: FAO. 54,1 Norsko 33,1 Čína * Údaje za rok 2009. ** Včetně Lichtenštejnska. Zásobovací bilance podle kandidátských zemí a hlavních svědových ekonomik 26,4 Austrálie 22,6 Kanada 22,4 Rusko Spojené státy* 21,7 17,8 Švýcarsko** 9,0 Brazílie 6,4 Indie 18,9 Světový průměr Hlavní druhy spotřebované v Evropské unii (2011) (množství živé hmotnosti (kg/obyvatel/rok)) Zásobovací bilance na úrovni EU-27 Tuňák (konzervovaný) % volně % žijících farmových 2,14 100 % 0 % Treska obecná 1,96 98 % 2 % Losos 1,72 2 % 98 % Treska sajda 1,64 100 % 0 % Sleď obecný 1,18 100 % 0 % Slávky 1,16 10 % 90 % Štikozubec obecný 0,94 100 % 0 % Makrela obecná 0,87 100 % 0 % Pangas 0,80 0 % 100 % Tropické krevety 0,75 46 % 54 % Sardinka obecná 0,71 100 % 0 % Oliheň 0,70 100 % 0 % Hřebenatkovití 0,58 87 % 13 % Zdoj: Eumofa, The EU fish market, vydání z roku 2014.

43 8 Podpora ze strany Evropské unie Strukturální politika v odvětví rybolovu přispívá k dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP) a zároveň posiluje hospodářskou a sociální soudržnost. Finančním nástrojem této politiky je Evropský rybářský fond (ERF), který funguje od 1. ledna 2007. Jeho rozpočet na období let 2007 2013 činil 4,305 miliardy EUR a 75 % z této částky bylo určeno méně vyspělým regionům. ERF pomáhá financovat projekty předkládané podniky, veřejnými orgány či reprezentativními subjekty. ERF je od roku 2014 nahrazen Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF), jehož rozpočet na období let 2014 2020 činí 5,749 miliardy EUR. Změnou oproti předchozímu nařízení je, že ENRF bude podporovat obnovu populací ryb a postupné omezování škodlivých výmětů. Hlavní prioritou nového fondu bude zdokonalovat shromažďování údajů o rybolovu tak, aby bylo možné rozhodovat na základě spolehlivých důkazů, a snížit dopad rybolovu na mořské prostředí. Fond se také zaměří na programy kontroly rybolovu, aby se zaručilo, že jsou dodržována pravidla odpovědného a udržitelného rybolovu. ENRF se rovněž soustředí na integrovanou námořní politiku a bude investovat do určování a odstraňování překážek, které brání růstu pobřežních komunit a vznikajících námořních odvětví. Osa 5 Osa 4 Osa 3 Osa 2 Osa 1 Přizpůsobení rybářského loďstva Společenství dostupným zdrojům (podpora na trvalé či dočasné ukončení činnosti, podpora drobného pobřežního rybolovu, podpora investic na palubách rybářských plavidel atd.) Akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracovávání produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh (opatření pro produktivní investice do akvakultury, opatření na ochranu vodního prostředí, opatření na ochranu veřejného zdraví atd.) Opatření společného zájmu (ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin, propagační kampaně, přestavba rybářských plavidel na plavidla pro jiná použití atd.) Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí (místní projekty udržitelného rozvoje, diverzifikace hospodářských činností atd.) Technická pomoc, která má usnadnit provádění podpory z ERF (financování práce veřejných služeb, které řídí fondy atd.)

44 8 Podpora ze strany Evropské unie Evropský rybářský fond (ERF) rozložení podle členských států na programové období let 2007 2013 podle os (v tisících EUR) Poznámka: Netýká se LU. Zdroj: Operační programy přijaté Evropskou komisí. Poslední aktualizace: 8. 1. 2014. Osa 1 Osa 2 Osa 3 Osa 4 Osa 5 Celkem na zemi % na zemi BE 14 259 800 8 502 1 900 800 26 262 0,61 % BG 8 001 36 004 20 002 12 001 4 000 80 010 1,86 % CZ 0 14 427 11 324 0 1 355 27 107 0,63 % DK 32 980 23 289 57 991 15 960 3 456 133 675 3,11 % DE 3 347 43 171 72 946 23 539 3 579 146 582 3,41 % EE 15 265 24 584 21 210 19 282 4 228 84 568 1,97 % IE 29 937 6 246 5 047 788 250 42 267 0,98 % EL 77 272 59 690 32 320 33 300 5 250 207 832 4,83 % ES 473 719 327 624 258 259 52 790 19 499 1 131 891 26,30 % FR 70 728 43 109 94 574 5 454 1 784 215 650 5,01 % HR 4 507 3 757 0 0 435 8 699 0,20 % IT 163 905 110 778 97 181 31 275 21 204 424 343 9,86 % CY 6 150 2 600 9 474 1 000 500 19 724 0,46 % LV 26 197 52 320 30 300 11 238 4 961 125 016 2,91 % LT 4 869 30 795 9 684 6 694 2 672 54 713 1,27 % HU 0 30 209 2 519 0 2 041 34 770 0,81 % MT 2 935 910 3 982 0 545 8 372 0,19 % NL 16 913 7 379 16 903 4 987 2 395 48 578 1,13 % AT 0 5 202 12 0 45 5 259 0,12 % PL 124 184 173 757 164 537 234 910 36 705 734 093 17,06 % PT 62 865 74 187 83 408 17 403 8 622 246 485 5,73 % RO 6 222 123 719 29 991 53 978 16 736 230 646 5,36 % SI 2 164 7 141 7 574 2 164 2 597 21 640 0,50 % SK 0 11 432 896 0 684 13 012 0,30 % FI 2 495 18 430 14 220 3 606 698 39 449 0,92 % SE 13 111 10 933 20 133 7 755 2 733 54 665 1,27 % UK 17 269 40 365 62 119 14 187 3 890 137 828 3,20% Celkem na osu 1 179 295 1 282 857 1 135 107 554 210 151 665 4 303 134 Celkem v % 27,41 % 29,81 % 26,38 % 12,88 % 3,52 % 100,00 % 100,00 %

Evropská komise Společná rybářská politika v číslech Základní statistické údaje Vydání z roku 2014 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2014 44 s. 14,8 21 cm ISBN 978-92-79-34188-5 doi:10.2771/34463 Další informace Evropská komise, European Maritime Affairs & Fisheries (časopis; bývalý časopis Rybolov a chov ryb v Evropě ) http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/magazine Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The 2013 Annual Economic Report on the EU Fishing Fleet (STECF-13-15), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26158 EN, JRC 84745). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/581354/2013-09_stecf+13-15+-+aer+eu+fleet+2013_jrc84745.pdf Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance Report on the EU Fish Processing Sector (STECF-13-31), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26444 EN, JRC 87692). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/631667/2013-12_stecf+13-31+eu+fish+processing+report_jrc87692.pdf Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), The Economic Performance of the EU Aquaculture Sector (STECF13-29), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 (zpráva EUR 26366 EN, JRC 86671). http://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/622206/2013-12_stecf+13-29+-+aquaculture+economics_jrc86671.pdf Eumofa, The EU fish market, vydání z roku 2014 http://ec.europa.eu/fisheries/market-observatory/documents/10157/bf18cf2c- 1b33-440d-8870-e05b2644b58b FAO, statistické údaje o rybolovu: http://fao.org/fishery/statistics/en Internetové stránky Evropské komise Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov: společná rybářská politika: http://ec.europa.eu/fisheries Evropský atlas moří: http://ec.europa.eu/maritimeatlas Eumofa Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury http://ec.europa.eu/fisheries/market-observatory/ Eumofa je internetová vícejazyčná databáze, která poskytuje přístup ke komplexním údajům o ceně, hodnotě a objemu produkce rybolovu a akvakultury v reálném čase v celé EU, jakož i k tržním informacím a analýzám. Eurostat, statistické údaje o rybolovu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/fisheries/introduction