Investiční oddělení Leden 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,5 procenta. V meziročním srovnání pak inflace zpomalila na 2,2 procenta po 3,6 procenta v prosinci. Ve srovnání s odhady analytiků byl lednový nárůst cen větší a meziroční pokles inflace tedy nižší. Lednová inflace byla tažená především nárůstem regulovaných cen. Úroveň 2,2 procenta představuje nejnižší meziroční inflaci od března 2007. Inflace se tak nachází blízko spodní hranice cílového pásma ČNB, přičemž se očekává pokračování jejího poklesu. Globální ekonomické zpomalení se stále více negativně projevuje na domácím pracovním trhu. Míra registrované nezaměstnanosti v lednu vzrostla na úroveň 6,8 procenta po 6,0 procenta v prosinci. Tento údaj je horší než očekávala většina analytiků a představuje nejvyšší hodnotu za posledních 21 měsíců. Dále navíc pokračoval pokles volných pracovních míst, což předpovídá další nárůst míry nezaměstnanosti v následujících měsících. Obavy obyvatel z dopadů globální finanční krize a ztráty zaměstnání mají za následek výrazné omezování spotřeby. Maloobchodní tržby v listopadu spadly meziročně o 6,3 procenta po poklesu o 3,3 procenta v říjnu. Jedná se o největší propad spotřeby za posledních téměř deset let. Negativní vývoj pokračoval také v oblasti zahraničního obchodu. Obchodní bilance v prosinci vykázala deficit ve výši 11,8 miliardy po deficitu o 474 milionů v listopadu. Obchodní bilance tak vykázala deficit již třetí měsíc po sobě. Jedná se přitom o nejhorší prosincový výsledek od roku 2003. Za celý rok 2008 vykázala obchodní bilance přebytek ve výši 69,4 miliardy korun, o 18,5 miliardy méně v porovnání s rokem 2007. Běžný účet platební bilance vykázal v listopadu deficit ve výši 8,7 miliardy korun po říjnovém schodku o 22 miliard. Tento výsledek byl v souladu s očekáváním analytiků a představuje nejnižší schodek od července 2008. Odhady deficitu za celý rok 2008 se pohybují okolo 3 procent HDP, což je relativně slušný výsledek v porovnání se zeměmi jako je Polsko či Maďarsko. Vzhledem k postupující recesi se i tady čeká další zhoršení situace. Poslední údaje o vývoji průmyslové produkce ukazují na výrazné zpomalení domácí ekonomiky. Průmyslová výroba v listopadu klesla meziročně o 17,4 procenta po poklesu o 7,6 procenta v říjnu. Jedná se o mnohem větší propad než očekávala většina analytiků, který byl tažený především silným poklesem v segmentu výroby dopravních strojů a zařízení o více než 30 procent meziročně. Sezónně očištěný údaj hovoří o meziročním poklesu o 13 procent. V lednu nebylo na programu měnově-politické zasedání ČNB. Vzhledem k rychle se zhoršující makroekonomické situaci a očekávanému poklesu inflace se dá očekávat, že na svém příštím zasedání začátkem února centrální banka dále sníží úrokové sazby. Toto očekávání podporují i komentáře některých členů bankovní rady. Prakticky jediným faktorem, který by mohl stát v cestě výraznějšímu snížení sazeb, je oslabující koruna, krerá by mohla do budoucna představovat inflační riziko. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Finanční krize se stále více a více projevuje ve většině makroekonomických čísel a to nejen na Slovensku. Silné a rychlé zpomalení velkých ekonomik se začíná ukazovat na střídmé spotřebě jejich obyvatel. Po bankách a automobilkách přichází na řadu také zbytek ekonomik. Čísla v lednu již plnou parou zasáhl pokles poptávky, očekávané snížení příjmů a strach z potenciální nezaměstnanosti. V nejbližších měsících lze předpokládat výraznější výpadky výroby, propouštění a omezování investic v rámci takřka všech sektorů ekonomiky. Výsledkem je a bude růst nezaměstnanosti, umírněný růst mezd a prudký pokles inflace. Na neveselé vyhlídky reagovala znova a opět začátkem ledna Evropská centrální banka, která snížila svojí klíčovou sazbu o dalších 50 bazických bodů na 2,00 procenta. Uvolnění měnové politiky je jistě žádoucí, ale je otázkou, jestli paralyzovaný finanční systém tyto úlevy dostatečně rychle poskytne chřadnoucím firmám a domácnostem a tím podpoří poptávku a nový rozběh ekonomik. Hlavní starostí centrálních bank (ve spolupráci s fiskální expanzí štědře nabízenou jednotlivými státy) tedy již není budoucí inflace, ale zdraví a funkčnost bankovního sektoru a podpora růstu ekonomik takřka všemi dostupnými prostředky. Ruku v ruce s propadem průmyslu klesá i poptávka a ceny komodit. Barel ropy (i přes prudké snižování těžby ze strany OPEC) již stojí kolem 40 USD/barel, přičemž ještě v červnu se cena blížila hranici 150 USD/barel. V USA jsou sazby centrální banky již úplně na nule a do popředí se dostal další nástroj k uvolňování měnové politiky tzv. kvantitativní uvolňování. Co se týče ekonomiky Slovenska, je situace vážná, ale ještě ne tak kritická jako v dalších zemích EU. Ministerstvo financí snížilo odhad růstu v roce 2009 z 4,6 na 2,4 procenta (před půl rokem byl odhad ještě na 6,5 procentech). V prosinci byla publikována čísla o růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí a ta jsou ještě excelentní. Růst HDP byl spočítán na úrovni 7,0 procenta, což je v situaci, kdy již několik evropských ekonomik ukázalo záporný růst, skvělý výsledek. Inflace však již klesla pod 5 procent a nadále lze očekávat její prudký pokles. Nezaměstnanost povyskočila na 8,4 procenta z 7,8 procent, kdy před dvěma měsíci byla ještě 7,5 procent. Také čísla z průmyslové produkce (-7,1 procent meziročně) a maloobchodních tržeb (pokles na 2,2 procent z 4,6 procent) aktuálně ukazují jasný trend zhoršování a tím pádem ochlazující se dynamiku růstu ekonomiky. Výše zmíněné důvody byly hlavním impulsem, který táhne dolů výnosy státních dluhopisů. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Delší splatnosti ztrácejí na hodnotě s tím, jak roste jejich riziková přirážka, kde se projevuje strach ze schopnosti jednotlivých ekonomik profinancovat přicházející dluhy. Euro v průběhu ledna prudce oslabovalo oproti dolaru. Důvodem může být úprk investorů zpět do bezpečného dolaru, další pokles sazeb v EMU a očekávání, že se US lépe popere s krizí než stará Evropa.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V lednu pokračovala koruna v oslabování vůči euru. Důvodem byla pokračující averze zahraničních investorů vůči rizikovějším aktivům, rychle se zhoršující makroekonomická situace a očekávané snižování úrokových sazeb ze strany ČNB. Oslabování vůči americkému dolaru akcelerovalo pod vlivem posilování americké měny vůči euru. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Slovenská koruna zanikla, ať žije Euro! Euro zahájilo rok poklesem hodnoty oproti dolaru. Ze svých nejsilnějších hodnot v prosinci oslabilo Euro vůči USD již o 11 procent. Důvodem může být úprk investorů zpět do bezpečného dolaru a očekávání, že se US lépe popere s krizi než stará Evropa se svými neflexibilními a nesourodými strukturami. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika V lednu pokračovalo uklidňování situace na mezibankovním trhu depozit, které se projevilo dalším postupným klesáním krátkodobých tržních úrokových sazeb. Vzhledem k očekávanému snížení úrokových sazeb ze strany ČNB se rozdíl mezi tržními a oficiálními sazbami stále jeví jako přehnaně vysoký, nicméně tento rozdíl má tendenci se snižovat.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících: Slovenská republika Na grafu je vidět jak bojuje Evropská centrální banka s krizí, s poklesem inflace a s nedůvěrou ve finančním sektoru. Pokles sazeb z 4,25 procent na aktuálních 2,00 procenta je bezprecedentní, ale není nejspíše ještě u konce a lze s velkou pravděpodobností očekávat další uvolňování měnové politiky. Sazby peněžního trhu na tuto situaci reagují pozitivně a naštěstí klesají směrem dolů, čímž zlevňují krátké peníze bankám a následně by měly zlevnit také půjčky mimo banky. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB a 1M resp. 12M Euriboru za posledních 12 měsíců:
C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika V lednu došlo k výraznému zestrmění české výnosové křivky. Zatímco krátkodobé výnosy klesaly v reakci na pokles inflace a snižování sazeb ze strany ČNB, výnosy na dlouhém konci následovaly vývoj na klíčových zahraničních trzích a rostly. Likvidita na trhu byla stále poměrně slabá, nicméně i tady se situace postupně zlepšuje. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Averze vůči riziku ze strany investorů se projevuje mimo jiné ve zvýšené rizikové prémii českých státních dluhopisů oproti německým. Výnosy českých dluhopisů se v současnosti nachází 100 až 200 bazických bodů nad německými.
Slovenská republika Zpomalující růst ekonomik, viditelný pokles inflace či dokonce její očekávaná neexistence a další snižování základních sazeb podpořily pozitivní náladu na dluhopisových trzích. Stranou nezůstaly tento měsíc ani slovenské státní dluhopisy. Nicméně, jejich ceny nerostly spořádaně podél celé křivky. Nejvíce na současné situaci vydělávají krátké splatnosti, které těží z očekávaného dalšího uvolňování monetárních politik (snižování sazeb). Delší splatnosti ztrácejí na hodnotě s tím, jak roste jejich riziková přirážka, kde se projevuje strach ze schopnosti jednotlivých ekonomik profinancovat přicházející dluhy (nižší výběr daní, podpora banka, podpora spotřeby). Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Následující graf znázorňuje relativní srovnání slovenské výnosové křivky oproti státním dluhopisům v Eurozóně (německé bundy ) a tzv. swapovým sazbám. Je vidět, že slovenské státní dluhopisy díky své větší rizikovosti nesou mnohem (cca o 1-2 procenta) větší výnos než německé. Delší slovenské státní dluhopisy relativně zlevnily také vůči swapové křivce. D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v lednu 2009 vykázaly jednu z nejhorších výkonností vůbec. Přes optimistický začátek měsíce, kdy akcie rostly v důsledku očekávání tzv. lednového efektu (růst akcií v lednu na začátku roku). Pozitivní růst na začátku měsíce byl v hlavní míře založen na enormních očekávání z nástupu nové administrativy prezidenta Obamy. Pozitivní optimismus a růst bohužel neměl dlouhého trvání, byl schlazen publikovanými makroekonomickými daty, které potvrdily, že ekonomiky vstoupily do recese. Zejména data z amerického trhu práce nepůsobila vůbec nadějně, naopak jednoznačně potvrzovala pokračující trend v růstu počtu nezaměstnaných. S poklesem cen komodit poklesla i inflace, která se dostala na velmi nízké hodnoty. Nadále přetrvávala další významná charakteristika akciových trhů z posledního období a to zvýšená volatilita, která se zejména projevuje v době zveřejňování důležitých ekonomických zpráv. Zahájení výsledkové sezóny se neslo v negativním duchu, kdy společnostmi zveřejněné výsledky byly spíše v rámci negativního překvapení (Alcoa, GE, Intel). Dalším velmi negativním impulsem byly výsledky v bankovním sektoru, kdy většina bank vykázala mnohem vyšší ztrátu než se očekávalo (např. Citi Group ztráta 8,3MLd USD, Deutsche Bank 4,8MLD USD). V důsledku toho byly nuceny vlády v USA a některé evropské vlády přistoupit již k druhému kolu injekcí do některých bank, aby se předešlo případným problémům celého finančního sektoru. V závěru měsíce došlo k mírnému oživení akciových trhů, poté co byly zveřejněny některé další návrhy ze strany americké administrativy na řešení krize. Součástí návrhů je i vytvoření bank pro špatné půjčky, kde by se soustřeďovaly rizikové bankovní aktiva. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -9,71% -12,37% -12,55% +3,55% -0,59% +3,24% Od 1.1.2009-9,71% -12,37% -12,55% +3,55% -0,59% +3,24%
VÝHLED Prohlubující se globální finanční krize a obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou nadále hlavním tématem finančních trhů. Lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu. O propadu USA a ostatních rozvinutých ekonomik do recese již není pochyb. Otázkou zůstává její hloubka a délka trvání. Aktuální data navíc ukazují, že ekonomické zpomalení může být mnohem prudší a hlubší než se původně očekávalo. Takové prostředí zůstává nepříznivé pro akciové trhy, i když se samozřejmě dají očekávat krátkodobé nárůsty cen akcií v souvislosti s extrémní volatilitou. Naopak státní dluhopisy by mohly z této nervozity profitovat. Ekonomické zpomalení s sebou pravděpodobně přinese významné snížení inflace a centrální banky se budou i nadále snažit zmírnit dopady finanční krize na reálnou ekonomiku snižováním úrokových sazeb. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.